Tip: Staňte se redaktorem! Přidejte se k našemu teamu!

Jak dál v otázce mateřských škol?

 

Množství nepřijatých dětí do mateřských škol (MŠ) opět rozbouřilo vody v Mělníku. Nejprve chci pro úplnost předeslat, že stát, potažmo město, má ze zákona povinnost přijmout jen poslední předškolní ročník. Umístění ostatních dětí vychází z možností dané obce či města a nedá se nárokovat. Na druhé straně je v moderních státech chápána předškolní výchova jako nedílná součást vzdělávací soustavy, kde dítě získává především sociální návyky, které mu rodina nemůže většinou poskytnout. Proto by nemělo být zcela podstatné, zda matka jde či nejde do zaměstnání, ale bylo by vhodné umožnit vzdělávání ve školkách co nejširšímu spektru dětí. Jak na to?

Především je třeba přizpůsobovat chod MŠ moderním trendům a využívat možnosti zákona. Znám matky, které jdou do práce na částečný úvazek, či jim zaměstnavatel umožňuje pracovat některé dny doma. Dá se předpokládat, že tento trend (stejně jako v západních zemích) bude sílit. Proč tedy děti dvou takto zaměstnaných matek nepřijmout na jedno tabulkové místo s tím, že by chodily jen v některých dnech? Pokud by tento systém provozovala jedna školka na Mělníku, tak vlastně zdvojnásobuje svoji kapacitu. Myslím, že podobných námětů by se našlo (především v zahraničí) více, ale ty předpokládají narušení zaběhaných stereotypů a uvažování. V předškolním (stejně jako ve školním) systému je důležité nebýt příliš spokojen s výsledky své práce, stále vidět chyby, napravovat je a přizpůsobovat se novému vývoji.

Přesto, základním řešením je vytvoření nových míst nebo přímo nových školek. Byl jsem členem komise, která předložila vedení města několik návrhů na změny užívání objektů pro účely zřízení MŠ. Nechci být nyní konkrétní, protože v budovách jsou nyní jiné organizace a je třeba s nimi jednat (a to přímo, ne přes média). Ale rozhodně je reálné, aby v relativně krátké době byla vytvořena kapacita pro 50-80 dětí. A tuto cestu je třeba prosazovat jako prioritu! Je však třeba brát v potaz následující:

1. Žádný z uvažovaných objektů dnes nesplňuje hygienické normy platné pro MŠ (nevyhovuje sociální zařízení, je nutný jiný nábytek apod.). Proto náklad na přeměnu těchto budov na mateřskou školu ve všech případech přesahuje 1 milion korun (často i výrazně přesahuje).

2. Zřizovatel (tedy město) bere na sebe trvale závazek provozování tohoto objektu. Což jsou opět statisícové až miliónové částky každý další rok.

Tedy pro vznik takové školky je třeba najít v rozpočtu možná několik milionů. Přesné údaje samozřejmě zatím nejsou. Chceme-li ale považovat město Mělník za moderní, je nutné se moderně chovat a považovat výchovu a vzdělávání za prioritu (viz úvodní odstavec). A pak je jen otázkou vůle výše uvedené priority prosazovat a pracovat na jejich uskutečnění.

Milan Schweigstill, zastupitel za TOP 09

 



Město

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Alexander Klimeš

6 Právo


5 ryba smrdí od hlavy....


8.6Novinky:"Státních školek je málo,kritickou situaci pomáhají řešit školky firemní".

Myslím,že situaci mělnických,jiných školek nevyřeší jedna místní petice.Úředníci na úřadech,kteří mají školky na starosti jsou řízeni shora,tabulkami,normativy a dalšími .Možná by nebylo od věci,pokud jde o celorepublikový problém poslat petici na ministerstvo školství,aby měla větší váhu.Ráda se přidám.Ženy po MD by rády nastoupily do zaměstnání,ale co s dětmi,když babičky jsou ještě mladé a pracující.Tahle vláda opravdu jen škodí obyčejným lidem kde se dá.Hnus,čeho jsme se od sametovky všeho dočkali.

4 Zvláštní rétorika


Přes dvacet let po "sametovce" a článek mi připadá nápadně podobný mluvě tehdejších soudruhů. Sousloví "je třeba", nebo "byla vytvořena" jsou skutečné perly socializmu. Pokud má mít článek alespoň nějakou vypovídající hodnotu, měl by být autor konkrétní, například kdo co udělá, kolik přesně to bude stát a hlavně kdo to zaplatí. A při sousloví "tabulkové místo" se mi zatíná chodivlo v pěst. Opradu to přijde divné jen mě, že dospělí chtějí děti doslova nacpat do jakýchsi tabulek, ať je to obrazně Petr nebo Pavel? Myslím, že dobu centrálního plánování snad už nadobro máme za sebou. I když, "kdo se nepoučí z minulosti, je mucený si jí zopakovat". Mám za to, že zde je jasný důkaz, že stát, potažmo město je už z principu nejhorší hospodář.

3 Odkladiště dětí


Vzhledem k právě probíhající živé debatě o školkách cítím potřebu se vyjádřit nikoliv jako člen rady, ale jako člověk zastávající z profesního hlediska určité stanovisko. Stížnosti a petice za zvýšení kapacity míst ve školkách ve mě vytvářejí obavy, jak může být zdravý rozvoj dítěte ovlivněn tlakem zaměstnavatelů. Rád bych zdůraznil, že školky nejsou odkladiště dětí pro rodiče, kteří chtějí co nejrychleji nastoupit do zaměstnání (viz dopis pana Černého zastupitelům a některé komentáře zde na fóru). Je sice chválihodné, že tito rodiče argumentují zaměstnaností a platbou daní, ale pokud se nejedná o existenční problém, působí na mě tyto argumenty poněkud zástupně. Institucionální výchova totiž nikdy nemůže nahradit rodinné prostředí, přestože má nenahraditelnou funkci v procesu socializace, sociálního učení, experimentování s rolemi a vůbec nároky na samostatné fungování jedince. To ovšem řeší předškolní přípravka tak, jak je definováno v zákoně.

Zastávám názor, že by matky měly být doma s dětmi co nejdéle to půjde. Věk kolem dvou, tří až čtyř let je totiž exponované období, které má zásadní vliv na celý následující život. Dochází k rozvoji identity, řeči, chápání sociálních vazeb a rodinných rituálů. Děti v tomto období poznávají svět a musejí mít oporu především v rodičích. Jen matka může dítěti poskytnout bezpečný přístav, kam se ze svých krátkých průzkumných experimentů každou chvíli vrací. Žádná teta ve školce to není schopna  nahradit. Rozumím rodičům, že je k umístění dětí do školek vedou ekonomické důvody, ale na druhou stranu je to o prioritách a přesvědčení každého člověka. Sám za sebe mám nicméně pocit, že zdravý vývoj dítěte by měl převyšovat nad ekonomickými zájmy.

Těm, co říkají, že svůj sociální status, role a vztahy si děti vytvoří jen ve školce, bych připomněl, že tyto procesy probíhájí neustále - venku na pískovišti, se sourozenci a širší rodinou, kamarády rodičů a jejich dětmi, zkrátka všude... A pokud máte obavy, že se s vašeho dítěte stane maminčin mazánek, pokud nebude ve školce, je třeba ujasnit jeden velmi důležitý fakt. "Mamánka" nevytvoří to, že s ním budete pět let doma, ale spíše to, co s ním těch pět lete budete dělat. Někdy je to paradoxně naopak, deprivace u tříletých dětí (jejichž rodiče byli "přinuceni" dát je do školky) může prohlubovat vzorce chování podporující úzkostné vazby na matku a domácí prostředí... Záleží jen na vás.

Pro zdravý rozvoj dítěte je zkrátka (z vývojově psychologického hlediska) nejdůležitější podnětné, stabilní a bezpečné domácí prostředí, které dětem poskytne prostor pro sebevědomé zkoumání světa. A kdo jiný, než matka může rozvíjet důvěru ve svět a v bezpečí rodinného zázemí. Pokud to tak je, celé se to zúročí v přípravce na školu.

A jak je to s kritérii pro přijímání dětí do školek? Ta nejsou diskriminační. Diskriminační jsou podmínky zaměstnavatelů, kteří různým způsobem nutí matky (otce) buď ihned nastoupit na místo, nebo toto místo postoupí někomu jinému. Tam je potřeba vytvářet právní tlak. Ne vymýšlet další nesmyslná kritéria pro přijetí do školek, která navíc poskytnou důvod ke spekulacím o klientelismu...

přeji všem, ať to všem dopadne tak, jak chtějí...

PS: jak říká p. Schweigstill, tato situace nemá správné řešení, protože vždy bude naše společnost ohledně názoru na školky rozdělená... Ale pro uklidnění rodičů, kteří přesto potřebují své děti "odložit" dříve, než v pěti letech... školka bude, čeká se jen na vyjádření hygieny a schválení výjimky od krajského úřadu.

PPS: a zcela na okraj, nemáte pravdu v tom, že trend v západních zemích je umisťovat děti do školek co nejdříve. Lze uvést přiklady z Belgie, Dánska a vůbec, celé Skandinávie, kde jsou trendy zcela opačné a kde pochopili, jak je raný vývoj dítěte důležitý, obzvláště pro budoucí ekonomické zájmy... ale to je jiná pohádka (a jiný sociální systém) Eye-wink

P.V.

toto je osobní názor autora, nikoliv stanovisko města!

3.3 Petr volf


to napsal moc hezky, takže má ode mě kladný komentář (současně má teda již třetí) a já k tomu ještě dodám, že "obdivuji" maminky, které dítě do MŠ vodí v 06:15 hod., takže dítě zažívá převlékání paní učitelky v šatně, rozsvícení světel a právo půjčení jakékoliv hračky a poté odpoledne příchod maminky v 16:35 hod. se slovy, že uvízla v zácpě a za těch 5 minut se omlouvá, přičemž dítě už má od paní učitelky oblečené, takže ho ani nepřivítá a ani se ho nezeptá, co se ve školce dělo, neprohlédne si nástěnku s jeho obrázkem a uhání do auta se slovy: "Dělej, jinak nestihnu cvičení, musím tě dát k babičce" a dítě za ní běží tři metry.

3.2 6-8 let na rodičovské


 

Petře, role rodiny je jasná. Ale ekonomická situace a podmínky jsou, jaké jsou. Rodiny chtějí/musí vydělávat, aby např. mohly dětem něco koupit, ať už kvalitnější jídlo nebo oblečení. A zeptej se zaměstnavatele, který potřebuje - dnes i víc než dřív - efektivně pracující zaměstnance proto, aby firmu udržel konkurenceschopnou. Jak to je s přínosem ženy (muže), která/ý se do nějakého rychle se vyvíjejícího oboru vrátí po čtyřech nebo šesti letech rodičovské dovolené, by nám jistě někdo z nich řekl. Když dotyčný nebyl v kontaktu s oborem, je to těžký přechod. Představ si to... šest let (= dvě děti od sebe tři roky). A ty píšeš i o 4 letech, kdy by dítě mělo být "s matkou". To je osm let, když se dvě děti narodí v intervalu čtyř let. To je třeba dvojnásobek dosavadního "produktivního" života toho rodiče (a třeba i víc). A to nemluvím o tom, že dneska mají mnozí rodiče jiné potřeby než dřív - chtějí se seberealizovat (jinak budou třeba frustrovaní = blbá nálada ve společnosti; to jistě také obecně neprospívá). 

Kolegyně v Belgii šla do práce po třech měsících mateřské. Kolegyně v Nizozemí šla po čtyřech měsících a kluka dali do školko-jeslí na tři dny v týdnu, tedy na "sdílené" místo (ona má volno v pondělí, manžel v pátek, takže to vykryjí - zaměstnavatelé jim umožnili částečný úvazek; a jsou navíc s dítětem často jak otec, tak matka). 

Právě sdílená místa ve školce umožní rodiči pracovat na částečný úvazek, což je dobrý trend - řeší se problém z úvodu tohoto mého komentu (kontakt rodiče s oborem). Přitom role matky coby "přístavu", jak o ní píšeš, zůstává zachována. 

To jen několik poznámek k Tvému příspěvku.

Ondřej Tichota
opozoční zastupitel za sdružení nezávislých a TOP 09

3.1 ad severské trendy


Dovolím si také názor - když už argumentujete severskými systémy vzdělávání, doporučuji vaší pozornosti např. následující odbornou literaturu: Ježková, V. a kol.: Školní vzdělávání ve Švédsku. Praha: Karolinum, 2012. (Mimo jiné tam je tam i o MŠ a o tom, jak hranici nároku (ano opravdu nároku) účastnit se vzdělávání v MŠ  posouvají na tři roky věku dítěte - ze čtyř), případně pak třeba guru oboru Matějček, Z.: Výbor z díla. Praha: Karolinum, 2006 - zvláště článek "Magická hranice tří let".

Je pravda, že naopak v Německu chtějí matky speciálním příplatkem motivovat, aby byly s dětmi doma déle (běžný je totiž 1 rok a pak jesle!)

Samozřejmě, že vývoj dětí je veskrze individuální a některému ve třech letech je nejlépe u matky, jinému už mezi dětmi, a nelze paušalizovat, ale v zásadě se odborníci shodují, že u zdravých dětí se mezi 3-4 lety objeví potřeby sociálního kontaktu a hry s vrstevníky, což jim MŠ umožňuje. Rodinu i tak přece neztrácí. Takže je na rodičích, případně pediatrech, aby věc uvážili, systém by jim měl být v jejich volbě, co možná nejvíce nápomocen - tj. pokud chtějí dítě mít od tří let ve školce, bylo by fajn, kdyby jim to bylo umožněno, pokud ne, mohou být další rok doma, ta možnost existuje.

Problémem zaměstnavatelů jsou částečné úvazky, které by situaci také posunuly někam jinam, kdyby byly běžnou praxí.

3.1.2 Systémy vzdělávání


Systémy vzdělávání neukazují, jak by to mělo být správně, ale pouze poskytují možnosti na základě konsenzu establishmentu. Můj dodatek (který nebyl argumentem) se týká spíše trendů (rozuměj nálady) ve společnosti, jejichž výstupem bývá využívání nebo nevyužívání těchto možností. A tyto ukazatele hovoří jasně... Nepochybuji o tom, že je tu k dispozici celá řada samovzdělávacích příruček pro maminky, ale je potřeba říci, že opravdu hlubší znalost problematiky nikdy nevedla k odkládání dvou a tříletých dětí do školek (snad jen v dobách raného behaviorismu, ale to bychom se opět vraceli do minulosti)...

Jinak potřeba sociálního kontaktu se u zdravých dětí objevuje již ihned po porodu (a někdy i před). Prostor pro hry batolat s vrstevníky lze snadno poskytnout v rámci běžného každodenního života, ale to jsem zmiňoval výše v komentáři. Školka je z mého pohledu více užitečná až u předškoláka. Do té doby je to spíše uspokojování potřeb rodičů, než dětí.

P.V.

3.1.1 Stridani deti ve skolce


Dobry den, take si myslim, ze stridani deti ve skolce bude pro mnoho deti i maminek lepsi nez se do skolky dostat na celodenni dochazku (nebo se tam nedostat vubec). Jiste, ze touha deti po kontaktu s vrstevniky je individualni, ale spoustu her ci socialnich dovednosti si dite osvojuje prave v kolektivu s vrstevniky. 

Z vlastni zkusenosti: moje dcerka uz od dvou let rano vychazela ze dveri se slovy ze jde "do skolky". Kdyz se nam podarilo umistit se jako nahradnik do jesli, tak uz po druhe navsteve zustala spat na obed a byla v jeslickach moc spokojena (to ji bylo 2,5 roku). Ted na jare jsem ji prisla vyzvednou drive - hned po odpoledni svacince a to me prosim posilala zpet domu se slovy "ja tu chci jeste byt".

I presto, ze byt nahradnik do jesli nezajistuje nijak pravidelnou dochazku (vetsinou "teta" zavola po sedme hodine, ze muzeme ten den prijit), tak i za tech par dnu do mesice jsme byly rady. Tim, ze dcerka je spolecenska a prizpusobiva, tak ji tenhle "ad hoc" styl vubec nevadil a naopak si obcas vzpomene, ze v jeslickach dlouho nebyla a krci rameny "nemuzu do skolky - je tam plno".

Kdyby podobny system mohl fungovat ve skolkach bylo by to skvele! Navic pri planovanem stridani by v tom mohl i byt rad, coz by detem asi vyhovovalo vice. Zaroven by toto stridani vyslo jiste levneji nez uprava dalsich prostor, vybaveni a kvalifikovaneho personalu pro nove tridy. A to i v pripade, kdyby se musel navic prijmout clovek, ktery by to organizacne zastitil a prubezne koordinoval.

2 2 děti na 1 místo ve školce


 

Myslím, že možnost přijímání 2 dětí na jedno místo a jejich střídání by hodně situaci na Mělníku  pomohlo. Nejen těm, co jsou v práci na částečný úvazek nebo pracují z domova, ale i těm, kteří chtějí dítě začlenit do kolektivu a neudělat z něj „mamánka“. Navíc, podle zkušeností z mého okolí, děti v prvním roce ve školce často chybí.  Potřebují nějaký čas na zvykání a brání se trávit ve školce každý den od rána do večera, často jsou také nemocné, protože ve velkém kolektivu je na jejich imunitu větší nápor.  Pak jsou děti často doma a jejich místo je volné. Kdyby byly na 1 místo 2 maminky, mohly by se mezi sebou dohodnout, vyjít si vstříc. 

Taky bych moc ocenila, kdyby každá školka přesně dopředu zveřejnila, jaká kritéria k výběru dětí používá a jejich bodové ohodnocení. Městem kolují různé fámy, kde se bere v úvahu zaměstnání, kde věk sourozence, kde je důležité být mezi prvními přihlášenými a kde rozhoduje to, jestli už bylo dítě loni odmítnuto.

Výběr přijatých dětí je pro ředitelky školek určitě náročný a např. kritérium zaměstnanosti rodičů je podle stanoviska Ombudsmana v rozporu s právem na vzdělání garantovaným Listinou základních práv a svobod. (viz http://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2010/kriteria-pro-prijeti-do-materske-skolky-se-maji-tykat-deti-nikoli-posuzovat-jejich-rodic/). Navíc se zaměstnanost matky během doby než dítě do školky nastoupí, může změnit. O práci žena může přijít nebo naopak ta, která práci neměla, ji najde. Takto nově vzniklé situaci pak již těžko lze přizpůsobit přijetí / nepřijetí dítěte. 

1 Jako volic TOP09 bych navrhl i jiny nazor


Pane Schweigstille,

kolik deti se rodi, se vi dost dopredu, nez jsou treba skolky. Neni treba cekat na scitani lidu. Deti, co jim budou tri roky, se rodily skoro v dobe, kdy jste byl zrejme zvolen.

Jako rodic a pravicak si dovolim napsat, ze pracujici rodic, kteremu je umozneno pracovat od co nejmensiho veku ditete, prinese do pokladny vice, nez dite. A to i respektem k tomu, ze cim drive znovu nastartuje karieru, tim drive bude mit vyssi plat a platit i vice behem sveho zivota. Cas 1-2 let v dobe, kdy jsou diteti 3-5 let, je cas, ktery je jinak promrhan ...

Navic spousta rodicu pravdepodobne pracuje v Praze a pokud maji stihat vyzvedavani z pripadne soukrome skolky, tak je bude davat do skolky v Praze a jsou to tedy utracene penize mimo Melnicky region a tedy generuji dalsi pracovni mista jinde, nez v Melniku.

Nazor na tema, ze je treba situaci analyzovat a zkoumat, jsem slysel patnact let, co jsem tusil, ze jednoho dne budu potrebovat nekam dite umistit. Zatim ne nevyresil nikdo, ani Top09. S Vasim nazorem je mozne souhlasit, ze vse neco stoji, otazka priorit je prave na Vas, jako na zastupiteli. Nebrecte na tomto mediu a prosadte to, pokud je to vase priorita.

Ve me Top09 ztraci prubezne podporu.

1.3 Přínos TOP 09 ke školkám


 

Dobrý den,
sdílím nespokojenost se současným stavem, se kterým chceme něco dělat – a pan Schweigstill se dlouhodobě snaží hledat cestu ven z té „školkové krize“, jak mimo jiné píše ve svém článku.
 
Vůbec se, Honzyku, nepřeme o přínos pracujícího rodiče. Naopak. Zároveň ale nesouhlasím s Vaším tvrzením, že nedělá nic ani TOP 09 – poslankyně Helena Langšádlová prosadila novelu zákona, která některé věci mění, např. to, že do školky mohou děti už od dvou let věku. Ano, naráží to na nedostatek míst třeba na Mělníku, ale v některých jiných místech republiky dvouleté vzít mohou (i některé školky v našem okrese to tak mají), a matka tak může po dvou letech do práce – to je velký přínos a vychází to z toho, co jste napsal Vy o „produktivitě“ rodiče.
 
Malou obecnou poznámku: Pan Schweigstill v tomto médiu rozhodně nebrečí. Jako jeden z mála mělnických zastupitelů s Vámi komunikuje, píše Vám své názory a informuje Vás o své práci, tedy o tom, kvůli čemu ho občané města zvolili. Také Vám dává prostor se vyjádřit, napsat své návrhy, a to tím, že své názory publikuje v médiu, které umožňuje diskusi (stejně tak je umožněna na www.top09melnik.cz a na facebooku mělnické TOPky). Jeho práci můžete sledovat také na videozáznamech z jednání zastupitelstva. A protože jsem se o mělnickou politiku zajímal i několik let předtím, než jsem takzvaně "usedl" v zastupitelstvu, mohu říci, že je to v mělnické politice nebývalý jev, aby byl opoziční zastupitel takhle aktivní právě v "prosazování priorit", jak o něm píšete, a aby o své práci a názorech psal a komunikoval s obyvateli města.
 
Ještě k Vámi zmíněné analýze. O analýze podle mne není v textu ani slovo, ale je určitě potřeba - a mluvím teď o hospodaření města.  Dnes opravdu krutě platí, že „všechno něco stojí“ - víc než kdy jindy je totiž tohle rčení bolestným pojmenováním reality. O stavu mělnických financí a hospodaření města si můžete přečíst v článcích „Město trápí nedostatek peněz“  a „Cíl vedení města: rychle rozprodat, co se dá“. Na podstatné navýšení míst ve školkách je totiž potřeba najít poměrně dost peněz. Bude to těžké, což jde na vrub hospodaření města, které pan Schweigstill nejen kritizuje, ale pro něž také přináší návrhy efektivního nakládání s obecním majetkem a penězi – jenže z opozice se věci vesměs těžko mění, jak už vyplývá z podstaty opozice. 
 
Ani zastupitel (natož pak opoziční) není všemocný; může se mu podařit snad změnit k lepšímu část prostředí, v němž žijeme. O to se snažíme ze všech dostupných sil. A vítáme Vaše připomínky, návrhy.  
 
S pozdravem
 
Ondřej Tichota
opoziční zastupitel za sdružení nezávislých a TOP 09 

1.3.1 re: Přínos TOP 09 ke školkám


Nezlob se Ondro, ale právě tento zákon Heleny Langšádlové je nesmysl. Posíláním dvouletých dětí do školky pácháme zločin na jejich osobnosti. Už jesle byly mimo a na řadě z nás to nechalo stopy. Viz výzkumy prof. Matějčka, Dttricha nebo prof. Šulové (a mnoho dalších). Samo, že to naráží na ekonomický aspekt rodičů, ale jak jsem psal výše, je to dáno sociálním systémem ČR. Tímto zákonem se vracíme do minulosti...

P.

1.3.1.1 Dva roky jsou možnost, ne povinnost


 

Dva roky jsou možnost. Ne povinnost. Každý může pro výchovu svých dětí zvolit sobě vhodnou variantu. To není návrat do minulosti, ale naopak posun kupředu. Někdo chce být s dětmi doma osm let, někdo chce od dvou let věku dítěte pracovat na částečný úvazek (a někdo to chce už od roka dítěte).

Každý by měl mít právo rozhodnout o výchově svých dětí (rodiče s nimi budou celý život, ne úředníci či politici) a společnost by k tomu měla připravit podmínky (a ne se pokoušet o sociální inženýrství, které jak ze zkušenosti známo nefunguje i proto, že každý rodič je jiný, a víme, jak se liší způsob výchovy v každé rodině - někde se dítěti opravdu věnují, jinde méně... a jak se věnovat dítěti, na to má každá rodina svůj recept. Taky někde vyrůstá dítě na zahradě, jinde v paneláku, atd. Prostě paušální plánování nefunguje.).

Jak sám v závěru svého příspěvku výše píšeš "přeji všem, ať to všem dopadne tak, jak chtějí". Přesně tak. Jeden zvolí tak, druhý jinak. Tomu se říká svoboda.

O páchání zločinu bych právě vůbec nemluvil, naopak zločin je napravován. 

O.T.

PS: Na mně jesle (negativní) stopy nezanechaly. To spíš na mně zanechal stopy následující školský systém, jeho osnovy, nutnost biflování (navíc kvant starých a zastaralých informací), svazující pravidla, nemožnost vyjádřit a obhajovat názor (což ale někdy vycházelo z osobností jednotlivých kantorů), neschopnot systému ve "výuce" reflektovat myšlení, umění a pokrok lidstva po 2. světové válce a na přelomu tisíciletí. A nejsilnější stopu na nás všech zanechala absence podpory kritického myšlení, tvořivosti a invence. 

1.2 Lokální politika


Lokální politika je od celostátní hodně odlišná a mnohem lépe se v ní člověk může zorientovat. Když byste se díval na jednání zastupitelstva, určitě byste si všiml, že to byl právě pan Schweigstill, který se již loni v létě snažil prosadit zvýšení počtu míst ve školkách. Na základě toho pak byla sestavena zmiňovaná komise, jíž byl součástí a která navrhla několik možných objektů pro vybudování nových míst. Nově se mohou do školek přijímat už děti od 2 let věku, což určitě výrazně zvýší počet potřebných míst. Na západ od našich hranic se maminky vracejí do práce mnohem dříve než ve třech nebo čtyřech letech věku dítěte a lze předpokládat, že zájem o umístění dětí do školek ve věku 2 let bude růst. Dnes se bohužel na Mělníku ani maminky s dětmi, kterým budou 3 roky v průběhu roku většinou nehlásí, protože vědí, že jejich šance jsou prakticky nulové. Město má tedy značně zkreslené statistiky o počtu zájemců o školky. 

1.2.1 Školky - 2 min. záznam jednání zastupitelstva


Přikládám odkaz na sestřihaný záznam (2 minuty) z jednání zastupitelstva (prosinec 2011), kde se p. Schweigstill snaží prosadit zvýšení počtu míst v mateřských školkách a reakci pana starosty / rady města:

http://www.youtube.com/watch?v=w2j8zOHd9jQ&list=PL2C36B87A65C7BD65&index=5&feature=plpp_video

1.2.1.2 :-)


Naprosto vypovídající: "Já, jaksi, tedy, ehm ehm, ono, víte, ehm, zatím...". Jinými slovy - udělali jsme kulový, o úpravě zákona víme kulový, vzali jsme na vědomí, ale úplně jsme nezamítli... A takhle my tady vládneme. No jo, ony školky nejsou tak zajímavý, jako třeba prodej pozemků, tak to prostě necháme a ono se něco stane. 

1.2.1.2.1 Uhýbač obecný


Přesně.

1.2.1.2.1.1 Změna?


Za své dřívější příspěvky jsem dostal mínusy, ale tak mi vysvětlete, jak chcete něco v politice změnit? Jak? Hlas jsem dal TOPce (i když bych si dneska nafackoval) a co se změnilo? Myslím, že zde vyhrála volby a vládne nám kdo? No přeci ODS, tak jako dřív! Nebo si mylíte, že pan "ehmmm, já nic, já starosta"?

1.2.1.1 Video: Děti nejsou náš problém


Švejk je super, ale ten druhej typ je opravdu mimo a hlavně je mu to jedno. Co jste říkali, že má za funkci? Doufám, že tady o ničem nerozhoduje.

1.1 :o)


Jako pravičákovi bych Vám doporučil levicové jesle, které se v podstatě všechny zrušily Smiling Z ekonomického hlediska jsou levicové jesle pro pravičáka jasně výhodnější. Jinak Váš příspěvek mě vzpomenul toto.

1.1.1 jako pravičák


Jako pravičák mohu garantovat, že levicovou ODS a TOP09 volit nebudu. Nechápu, jak tyto dvě strany může ještě někdo podporovat. Jistě, ještě se najde chudák, který věří, že pouhým škrtáním, šetřením a zvyšováním daní nastartujeme růst, ale normálně uvažující člověk tomu nevěří. Stačí otevřít oči a chvíli sledovat okolí.

Takže otázka zní: koho volit? To souvisí i s daným tématem. ODS za svojí vlády od r.93 přivedla zemi na pokraj krachu a vydatně jí sekundovala ČSSD. A neschopnost řídit zemi nyní prokazuje i TOP09. Kvůli tomu nejsou v této rozkradené zemi peníze na nic, ani na školky.

1.1.1.1 komentář


Tak tohle byl komentář hodný tak diskuze na (teď nevím, zda to můžu napsat, kdyžtak to smažou, to nevadí) novinky cz. Tam většina diskuzí probíhá přesně ve stylu Vašeho komentáře.

Divím se, že se tedy nezapojíte do dění a nezkusíte ukázat svou schopnost řídit tuto zem nebo alespoň město;-)

1.1.1.1.1 To je jistě zajímavý názor


A můžete mi říct jak? Moje žena to zkusila a se znechucením toho nechala. Já o to zájem nemám.

1.1.1.1.1.1 ...


Tak dostat se do regionální politiky jistě není tak složité, ale o to nejde. ...

Neberte to špatně, ale nadávání na politiku čtu dnes a denně, ale nadáváním a urážením politiků (ve Vašem přídě též voličů) se ničeho nedosáhne.

1.1.1.1.1.1.1 :-/


Tady se musím zastat Martina. Mám úplně stejnou zkušenost jako jeho manželka. Dostat se do regionální politiky znamená dvě věci: smířit se s tím, že spotřebujete spoustu času a energie na čtení stohů nezáživných lejster a dohady s lidmi, kteří mají úplně jinou motivaci, než pomáhat bližním. A druhá věc je nutnost i zde ohýbat záda, skákat šipky do zadku místním kmotrům a doufat, že se jim nějakým svým krokem neznelíbíte.

1.1.1.1.1.1.1.1 to nemá cenu


Nemá to cenu, kdo trochu poznal politiku a má svou čest a hrdost, tak se jí zdaleka vyhne. Víc tady psát nebudu,

1.1.1.1.1.1.1.1.2 :-)


Proč dva téměř totožné příspěvky mají tak rozdílné hodnocení? Nechápu.

1.1.1.1.1.1.1.1.1 Kdo zlu neodporuje...


 

Něco se nepovede, tak to vzdáme? A necháme to v tom stavu, s jakým jsme nespokojení? To není dobrý přístup. Má to cenu. Jendou se změna nepovede, tak se musíme napříště znovu pokusit.

Šéf právního oddělení z jednoho ministerstva mi kdysi řekl: "Celý systém změnit nedokážu. Myslím, že jde změnit tak 10 procent. A tak se snažím o těch svých deset." Každý se snaží, jak může, jaké jsou jeho možnosti. Když jsme sice s nezávislými a TOP 09 vyhráli volby v tomto volebním období, a přesto působíme v opozici, tak přece nesmíme ve svém snažení ustat, musíme se snažit o změnu zase příště a jít volit znovu pro změnu, když se nám současný stav z nějakých důvodů nelíbí.  

A obecně... V pohádce Pyšná princezna říká chůva králi: "Kdo zlu neodporuje, sám se proviňuje."

A nemusí jít vůbec o vstup do politiky přes volby, ale přes normální občanskou činnost, upozorňování na problémy, psaní zastupitelům, občanskou věcnou kritikou, happeningem, demonstrací. Tyhle věci zaberou i rozhodně méně času než soustavná a časově náročná práce zastupitele. 

1.1.1.1.1.1.1.1.1.1 Já vám to neberu


Já vám iluze neberu. Ale za současného stavu politických stran to nejde. Prostě: je politika pro lidi a politika pro vyvolené. Přeberte si ti sami. A těm druhým jdou na ruku i novináři, kteří manipulují veřejným míněním. Lid je svým způsobem hloupý a věří všemu, co je psané (a mluvené). ČT nevyjímaje. Já už to tady víc rozvádět nebudu, jen bych se do toho zamotal a napsal něco, co nechci (a nemůžu).

1.1.1.1.1.1.1.1.1.1.1 Je to váš názor


Je to váš názor, také ho nebudu brát, ale nezbývá mi než doufat, že tímhle směrem nebudou přemýšlet všichni. "Lid je svým způsobem hloupý"... jen já jsem chytřejší - "věří všemu, co se napíše a řekne"... jen já se dokážu orientovat správně, nebo aspoň lépe... - to neberte jako útok přímo na vás, ale myslím obecně právě tu skupinu, bohužel celkem početnou, která tímto směrem uvažuje, byť z rozdílných důvodů, a ještě často dodává "podrobnosti vám říkat nebudu, je to marný a pravděpodobně byste to stejně nechápali správným (mým) způsobem, nebo byste tu velkou pravdu neunesli".

Nezlobte se na mě, ale tenhle způsob uvažování dobrý, podle mě, není. To, že jsou média zaujatá, je fakt, který by nás znechucovat a odrazovat neměl, zvlášť tady, na volném komunitním serveru.

1.1.1.1.1.1.1.1.1.1.1.1 Bohužel


Bohužel jste to ani trochu nepochopil.