Kdo smí usmrtit kapra?

Koncem října si mohli čtenáři MF Dnes přečíst hned na titulní stráně článek Letos před Vánocemi se vám může stát, že prodavač u kádí odmítne rybu zabít.

Podle autora sdělení smí kapra zabíjet jen člověk odborně způsobilý k porážce jatečních zvířat na jatkách, tedy prodavač s výučním listem řezník nebo s maturitou v oboru.

Autor se dopustil špatného výkladu vyhlášky č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při poražení, utrácení nebo jiném usmrcování. Výše uvedená podmínka na oprávněnou osobu se vztahuje pouze na porážku jatečních zvířat na jatkách, tedy ne na usmrcování zvířat při prodeji.

Pochopitelně, prodejce, ale i kupující musí respektovat správný postup při usmrcování tržní ryby. Ryba se musí před usmrcením omráčit silným úderem na hlavě v místě nad očima dostatečně těžkým a tvrdým předmětem.  Úder nesmí být veden na přední okraj hlavy. Takto omráčený ryba se pak bezprostředně vykrví dokonalým přetnutím míchy a cév řezem za hlavu nebo přetnutím cév v žeberních obloucích, a to alespoň na jedné straně. Pak následuje vyvržení ryby.

V případě, že bude postupováno jinak, hrozí osobě provádějící usmrcení tržní ryby obvinění, že podle § 4 písm. o) výše citovaného zákona na ochranu zvířat proti týrání , se mohl dopustit týrání zvířete.

Při přestupkovém řízení u fyzické osoby může být trýzniteli uložena sankce do výše 20 000 Kč. Je třeba při této příležitosti upozornit, že týrání se dopustí i ten, kdo vsune živým rybám prsty pod skřele na žábry, vtlačí jim prsty do očních jamek, násilně vytlačí při manipulaci nebo prodeji živým rybám jikry za účelem zjištění, zda jde o jikrnačku, zbaví zaživa rybu šupin, usmrtí ji udušením, např. zbavením přirozeného prostředí, tedy vody, a dále usmrcovat nebo vykrvovat ryby jiným než popsaným způsobem, např.pícháním ryby do ocasní krajiny.

Prodejce by měl dbát na to, aby přepravce tržních ryb  dodržoval zásady dané ČNS 466803. Při uchování živých ryb v kádích, v příručních nádržích v prodejnách a při samotném stánkovém  prodeji  musí  provozovatel  zabezpečit neustálý přítok a odtok studené, zdravotně

nezávadné  vody.  Při  aeraci vody musí vodu v nádrži alespoň jednou denně vyměnit. Kádě a nádrže  nesmí být přeplňovány, u kaprovitých ryb se poměr mezi objemem uchovávaných ryb  a vody  má  pohybovat  mezi  1:2 až 1 : 1,5 při teplotě vody do 10 stupňů C. U ostatních druhů musí být poměr širší. 

Na druhé straně by si kupující by měl vzít k nákupu ryby velký ručník a síťovou tašku. Koupenou rybu pak zabalit do zvlčeného ručníku. Je potřeba ji zabalit celou, včetně hlavy, a to tak, aby při nízkých zimních teplotách  nedošlo k namrznutí kůže ryby. Rybu je třeba rychle nejdéle do půl hodiny přenést v síťové tašce domů.

Na závěr je třeba upozornit, že svým způsobem se týrání zvířat dopouští i ten, kdo vypustí tržní rybu do vodního toku nebo do stojaté vody. Tržní ryba totiž bývá obvykle poškozena drobnými erozemi na povrchu těla, způsobené opakovanou manipulací. Drobná traumat jsou pak v mnoha případech příčinou vzniku virových, bakteriálních a plísňových onemocnění, které vedou často k úmrtí ryby. Vypouštěním dlouhodobě stresované ryby do vody neznámé kvality vede k tomu, že ryba není schopná doplnit ztrátu živin a obvykle hyne během několika měsíců hladem. Proto občan, který chce zabránit týrání ryb při jejich odlovu, přepravě a další manipulaci, může udělat jediné, a to tržní rybu nekoupit, a tím snížit poptávku, která povede následně ke snížení počtu nabízených ryb na trhu.