Protože většina rodilých Mělničáku těch co k němu inklinují se naučili přirozeně většinu věcí co jde skloňovat na....čili Pšováci řeknou Na Pšovce .....

Na Pšovce, na Polabí, na Podolí, na Pivovaře, na Chloumku,na Blatech, na Brabčově (Slovany),na Kradlově, ale...v Mlazicích, v Rousovicích, v Rybářích, u Vehlovic asi oboje, a pokud jde o okloní vsi, tak je to často v, nebo ve .

Souhlasím Mělničáci skloňojí více NA....jenže NA Mělníce je spisovně,,,proto je Okresní soud v Mělníku chyba chyboucí

má někdo dlouhé vedení:o)

Ještě delší, než jsem si původně myslel.

Jen jestli to není veleještěr

psala jsem lektoři nikoli editoři, ti první by měli být ještě o level výš co se znalostí jazyka týká, nicméně vím, že tam chyby máme, někdy a občas....takže se dívat nebudu....

Když si tedy tykáme byť mi jméno neříká nic, ale to je profi deformace, tak si zkus hrubky podtrhat zvýrazňovačem a poslat šéfredaktorovi listu Čásenskému. Bude rád. Třeba se pak něco v těch renomovaných novinách změní a já se tam pak třeba někdy vrátím.

Osobně se ale přikláním k tomu, že správné je v Mělníku!

ps:a editoři fakt nekorigují texty v editoru, ti pracují úplně jinak...to je ovšem na přednášku Jak funguje MF DNES

Nemohu souhlasit, protože podle pravidel pravopisu je možné psát oboje.

2 Předložka + zeměpisné jméno

2.1 Jména obcí a jejich částí: na Vyšehradě vs. v Podolí

Historicky viděno: Předložka na bývala spojována s těmi jmény osídlených i neosídlených míst, která ležela výše než osídlená nebo neosídlená místa sousední, dále např. se jmény osad, které ležely na horních tocích řek nebo potoků, popř. s osadami na březích (i břeh lze chápat jako vyvýšené místo „nad“ řekou, „nad“ vodou). Toto pravidlo však nikdy neplatilo absolutně a dnes je spojení zeměpisného jména s předložkou v, anebo na záležitostí vžitosti, ustálenosti, tradice, nikoli přímým vyjádřením výškových rozdílů. S předložkou na se častěji setkáváme v místním úzu, kde roli hraje tradice, historie (s rozrůstáním osídleného místa se může výrazně proměňovat i jeho převažující zeměpisná poloha) apod. Spojení s předložkami v/do mají více charakter celonárodní, na znalosti místního úzu nezávislý. Dublety nejsou výjimečné: na Kladně i v Kladně, v Ruzyni i na Ruzyni, v Libuši i na Libuši, v Mělníku i na Mělníku.

Předložka na + 4. pád podstatného jména vyjadřuje směr: jedeme na Prahu, na Plzeň, na Kladno, na Mělník, předložka do vyjadřuje cíl: jedeme (až) do Prahy, (až) do Plzně, Mělníka, Kladna. Ale: tam, kde jsou obvyklé dublety typu na Kladně / v Kladně, může předložka na + 4. pád podstatného jména rovněž vyjadřovat cíl: jedeme na Kladno = jedeme (až) do Kladna, anebo jedeme směrem na Kladno. V těchto případech je tedy vyjádření dvojznačné, ale z kontextu zpravidla jeden z významů zřetelně vyplyne.

tato odpověď je srpávná...no spíš správná i podle lektorů MF DNES

taky koukám jak péro z gauče. Když tady někdo píše něco o češtině a pak si to po sobě ani nepřečte a dá tam plno chyb spíš teda překlepů i když to zprávně nevím nevím

je to přesně tak, jak říká Kájik