Tip: Nevíte kam večer vyrazit? Náš Průvodce Vám poradí!
Muzeum M

MJ50 - dobojováno

SKOL LYŽNICE A LYŽNÍCI, VÁŽENÍ NÁVŠTĚVNÍCI NAŠICH INTERNETOVÝCH STRÁNEK A PŘÁTELÉ LETNÍHO LYŽOVÁNÍ NA MĚLNÍKU!

Dnes, kdy je již měsíc po letošním ročníku tradičního závodu MJ50 a kdy snad již máme vyřešený všechny povinnosti, závazky, sliby, vráceny reklamní plachty a zapůjčený materiál, uhrazený poplatky atp., je pomalu čas sednout si k compu a vyměnit obstarožní zvací článek na XIII. ročník za článek nový, hodnotící a třeba i „nahodit udici“ na ročník příští.

Nojo, je to tak – asi měl Čamrák fakt pravdu, když pustil vloni do novin, že organizátoři mají manželskou krizi za sebou. Alespoň do dnešního večera mi nikdo z uvedených lidí neoznámil před několika lety poměrně frekventovanou větu „SERU NA TO, KONČÍM!“ Ani já jsem danou větu nezapoměl vyprávět…

Když se tak ohlížím za posledními dvěma ročníky, říkám si, že jsme se snad rozhodli správně. Ironií osudu je fakt, že ten, kdo nás nejvíc lámal, nás letos sponzorsky opustil. Sluší se ale říci důvod, proč letos společnost EBC p. Jelínka upustila od podpory MJ50:

Tato společnost poskytovala organizátorům akce materiální podporu po dobu několika let a jejím jediným požadavkem bylo, aby peníze do akce vložené byly alespoň zčásti kompenzovány tím, že dobrovolné vstupné, vybírané během akce Krakonošem, bylo poukázáno na dobročinné účely. To se také dělo a všechny takto získané peníze byly transparentně předány přímo v rámci vyhlašování výsledků a byly použity na podporu stanice, starající se o opuštěná či jinak znevýhodněná zvířata. Není žádným tajemstvím, že maska Krakonoše, často diváky vítána slovy „Nic nedám!“, „Už jsem platil!“, nebo „Jdi jinam!“ každoročně měnila majitele, neboť nikdo (a ani se nelze divit) nechtěl dělat Krakonoše více než jednou… A ačkoli měl Krakonoš r. 2005 absolutně nejkvalitnější převlek, příchozí děti se jako každý rok mohly dosytosti vyřádit zdarma ve skákacím hradu a v dětských soutěžích bylo rozdáno plno hodnotných cen a ca. 50 kg cukrovinek a sušenek, přibylo na konto zvířecí stanice „rekordních“ 3.500 Kč… Sám musím  objektivně říci, že při obvyklém počtu 1.500–2.000 přihlížejících diváků jde o průměrné 2,- Kč na osobu, poskytnuté na podporu zvířat a to bylo opravdu velmi, velmi slabý! Tato hořká pilulka přiměla p. Jelínka k rozhodnutí naši akci dále nepodpořit. Sice nás to zamrzelo, na druhou stranu je třeba říct, že každý má právo něco dělat nebo nedělat a pro mě osobně  to například znamenalo zklamat jedno z dětí na náměstí, když se mě přišlo zeptat, jestli bude večer ohňostroj…

Dějou se to ale věci! Stalo se za poslední roky samozřejmostí, že pro nás logo ročníku a tím samozřejmě i plakát a návrh na památeční trika vytváři dlouholetý aktivní účastník Honza CHOURA. Když však v březnu přišel mailem návrh na logo 13.ročníku, vrátil jsem mu ho s poznámkou, že „tohle snad ne!“ a v duch jsem si říkal, že tenhle návrh se bude líbit snad jenom Veselákovi Surprised)  (Kamilovi se tímto SORRY)

Jaké bylo však moje překvapení, když jsem ho s obavami ukázal asi 15 lidem a jediným, kdo byl proti byl právě Veselák! Korunu všemu nasadili na akci přítomní diváci, kteří vykoupili všechna volná trika! Rád bych věděl, jestli za to mohla zvolená oranžová barva, nebo Honzův motiv hřbitova, mající vztah právě ke 13. ročníku! Myslím, že dnes už můžu pustit jeho lobbování větou „13. ročník už se nebude nikdy opakovat, to se musí využít a za rok Ti klidně namastim zase nějakýho sněhuláka!“ Měl pravdu, Honzo díky, trika jsou na Mělníku často k vidění a to je fajn.

Krátce se chci vrátit k organizaci a samotnému průběhu letošního ročníku. Už během příprav jsme přišli o pár důležitých dárců. Kromě již zmiňované společnosti EBC s námi ukončila spolupráci i spediční firma ISH, která změnila majitele, a  nám proto nezbývá než ing. Holanovi tímto ještě jednou poděkovat za několikaletou finanční pomoc při organizování MJ50. Naštěstí se nám podařilo přilákat několik nových sponzorů, díky kterým jsme mohli uspořádat další ročník na obvyklé úrovni. Každý rok všichni hlavní organizátoři netrpělivě sledují předpověď počasí na zvolený víkend. Nemáme na tom samozřejmě ani tu nejmenší zásluhu, ale když se ohlédnu 13 let zpátky, zjistím, že pršelo pouze JEDNOU! Máme tedy velkou kliku na počasí a letos jsme si vybrali nejspíš opačný extrém: 32ºC ve stínu a k tomu kulich na hlavě -  no řekněte sami – není ta napuštěná kašna na náměstí, navíc v den závodu benevolentně přehlížená policií, báječný koupálko! 77 aktivních závodníků a závodnic, v době konání MS ve fotbalu  a v dovopravdickým vedru nabitý náměstí, účast 3 televizních štábů a několika novinářů celostátních či lokálních periodik nás opět přesvědčila, že ještě není „TIME TO SAY GOODBYE!“ 

Začíná fáze děkování. Děkujeme sponzorům, děkujeme pomáhajícím kamarádům a děkujeme našim ženám (ano, už ani já nebydlím sám…a od srpna  budeme doma tři!), že to s náma v době příprav i v den závodu koušou.

Kamarádky a kamarádi, milí diváci!

Děkujeme Vám všem za přízeň a aktivní či pasívní účast! Jenom díky lidem, kteří si uměj´ udělat legraci sami ze sebe tím, že si uprostřed léta přimontujou lyže na nohy a vyhastroší se tak, jak lze nejspíš jen jednou do roka, ale také díky všem, kteří se na to přijdou podívat má smyl pořádat předprázdninovou lyžařskou lahůdku s názvem Mělnická Jizerská Padesátka. Nejspíš pouze na Mělníku se mně totiž může stát, že když napadne v lednu 20 cm sněhu a já dorazím k Beníškům na pivo na běžkách, tak na mě  lidi v hospodě překvapeně zíraj´. Když ale v červnu obsadí hospody „lyžaři“ se svými fankluby, nepřekvapí to dnes už naprosto nikoho! Svět chce být klamán. 

Filous



Články