Tip: Nemáte se jak dostat domů? Pomůžeme vám zde.

Zpravodajství

Březen 6, 2018

15:07

Plán revitalizace středověké studny.

Milí čtenáři , za těch více než 6 let, co zde na Soutoku píši jsem poukázal několikrát také na svůj první web  http://mujmelnik.webzdarma.cz/index.html , který jsem tvořil v letech 2007- 2011. Zejména to bylo v okamžicích, kdy jsem vám chtěl přiblížit fotografie mělnického podzemí, ale i jiné věci. Jenže jsem se již několikrát přesvědčil o tom, že čtenáři se chovají úplně jinak, než by člověk mnohdy očekával a někdy vás překvapují až neuvěřitelným způsobem a musíte se tomu zasmát.

Doneslo se mi, že se článek o starém autobusovém nádraží v únorové Mělnické radnici někomu líbil a nejvíce jsem se zasmál, když mi jeden známý na potkání chtěl líčit, jaký zrovna četl v radnici krásný článek o starém autobusáku. Avšak ruku na srdce. ,, Kdo z vás, kteří jste to četli, jste přemýšleli o tom, kdo je pod tím podepsaný a kdo jste skutečně potom klikli na webu na odkaz :-)?

Tak tady z vás asi někdo ano a nárůst statistiky byl opravdu určitým způsobem znát, a tu a tam ještě teď to někde přiskočí, ale ukazuje se jedna věc. Lidé převážně nechtějí klikat na odkazy a pokud nejsou v tomto případě obdařeni nějakým větším zájmem o dopravu a je jim jedno odkud kam co jezdilo, tak jim úplně stačí ten zlomek ledovce v té tištěné podobě, kde jsou přiblíženy ty budovy.

A protože to platí všeobecně, tak jsem se rozhodl, že do tohoto článku si vezmu fotky ze svého prvního webu a nebudete muset na nic klikat, pokud nebudete chtít. Rozhodně budou po těch 10 letech pro mnohé lidi překvapením. Podívejte se na první obrázek a vězte, že to vše mohlo dnes vypadat na mělnickém náměstí Míru úplně jinak.


Měla to být parádní noční každodenní show nasvícené hladiny, která tehdy hodně lákala, ale zvítězil rozum. Nejen, že by to narušilo zcela klima podzemí, ale byla by nenávratně zničena i krásná klenba nad studní, která odděluje oba rozdílné světy od sebe. Hluk a možná i případný nepořádek včetně změn klimatu. Právě od zpřístupnění studny veřejnosti uplyne 22. března rovných 10 let a je nejširší městskou středověkou studnou v ČR.


Návrh kašny na Karlově náměstí.

Zde zase vidíte, jak se přemýšlelo o tom, že Karlovo náměstí by mělo být jakousi oázou klidu, pohody, snad kultury a zeleně. Dnes je celý ten prostor od pošty, až ke spořitelně jednou velkou neznámou a nikdo ještě nikdy nenašel úspěšný podnikatelský recept hlavně pro velké budovy bývalých obchoďáků. Ale, to jsem odbočil od téma podzemí města.


 Dne 10.9. 2005, se mohli mělničtí v rámci DED prvně podívat do sklepů, kam se jinak nechodí a byla to zcela vyjímečná příležitost. Skutečně ojedinělá. Vedle běžně přístupných sklepů pod mělnickým zámkem a muzeem, se totiž mohli návštěvníci podívat také do sklepů pod domem, kde žil olympionik veslař Josef Straka a do sklepů bývalých vinařských závodů, kde se říká U Holečků.


Součástí byl i tento plán podzemních prostor  centra města.


 V informační brožuře, kterou vydal  MOOS ( Městský osvětový a okrašlovací spolek) ke Dni evropského dědictví na Mělníku 10.9.2005,se dozvídáme, že tu mají dna sklepů až 6 úrovní od cca 3 metrů do téměř 10 metrů pod povrchem. Na první fotografii si můžete udělat určitou představu. Jsou to vesměs holé a prázdné prostory, které však byly v minulosti využívány třeba ke skladování komponentů na výrobu mýdla.



Pod mělnickým centrem najdete jak menší sklípky, tak opravdu velké chodby.


To je zrovna případ právě sklepů pod domem Josefa Straky. Takovou zajímavostí je i veslařský trenažér v nejspodnějším patře, který jsem nechal na původních stránkách.


Teď si dáme nějaké obrázky ze sklepů U Holečků:



Tady jsme mohli dokonce obdivovat ještě i bývalé zařízení kdysi zde sídlících vinařských závodů. Těch fotek mám na prvním webu podstatně více, ale proč sem vše tahat, že? Nemusím vám psát, že mělničtí návštěvníci tehdy žasli, co má Mělník pod zemí za poklad. Málokde mají tak velké sklepy, nebo chodby pod zemí, jako u nás. Stačí občas cestovat, nebo si to dnes najít na webu.


To je již sobota 26. dubna 2014 a akce Vinná noc. Do svých sklepů nás vzal  Jan  Matoušek, který byl tehdy myšlence zpřístupnění sklepů pod městem nakloněný sám od sebe a dokonce tu pořádal dobrovolné, někdy pro cizí zájemce i placené brigády pro vyklízení sklepů.


Považte, že sklepy pod Mělníkem měly být původně v 90. letech zality směsicí popílku z EMĚ a betonu. Dnes se o nich mlčí, ale nevím, proč by se nenašlo více takových lidí, jako je Jan Matoušek? Vždyť motivací může být už jen ta čest, čemu vaše leckdy nevyužité sklepy slouží a samozřejmě také podíl ze zisku v rámci prohlídek. Krom toho může být u každého sklepa čestně uvedeno na tabulce, kdo je majitelem, nebo to vyřešit jinak  . Myslí si někdo, že to vidím, jako Hurvínek válku? Tak nevím, jak tedy jinak motivovat vlastníky privátních sklepů a určitě možnosti jsou, jen to nejspíše ještě nikdo nezkusil, protože to není něčí zájem.


Ze sklepů Jana Matouška.


Podle některých pověstí jsou prý pod náměstím obrovské chodby, kudy by projel třeba i válečný nákladní automobil. Nikdo prý hlubší průzkum nakonec nikdy nedělal, pokud mám správné informace.

A to jsou již obrázky z DED 10.9.2017, kdy nás aktivita MOOS zavedla do sklepů na náměstí Míru pod domy č.p. 5 a 11. Také ty sklepy mají majitele, kteří byli svolní k takovéto jednodenní akci.

Takové lidi je třeba získat pro věc a vynaložit třeba i určité finanční prostředky. Pak lze dle mého názoru hovořit teprve o skutečném podzemí, jaké mají města Tábor, Jihlava, Znojmo, Úštěk, Litoměřice a kvanta dalších. Vždyť to jsou právě ty hlavní magnety turismu těchto měst, které táhnou. Studni všechna čest a radost za ni, ale je to jen zlomek podzemního bohatství, byť vodní hladina pod zemí zabodovat musí.

To, že budeme mít třeba zimní přenosné kluziště na náměstí Míru může vypadat zajímavě, ale že by to kromě investice do takového projektu mělo něco změnit a přinést nějaký efekt?


Některé chodby a sklípky má Mělník menší ...



.... a malé, ....

.... ale jiné chodby jsou opravdu veliké. Existuje domněnka, že za stěnou v závěru této chodby jsou prý chodby možná ještě větší.


Zájem o mělnické podzemní středověké sklepy je tradičně vždy obrovský. O tom je i článek z loňského září ...
http://soutok.blogspot.cz/2017/09/nejvetsim-tahakem-dnu-evropskeho.html


Mělník má poslední dobou těch starostí možná až moc ( samé opravy mostíků a mostů, další kruháč, průtah, spalovna, cyklostezka a život u řeky, zřejmé rozšiřování přístavu, Karlovo náměstí, Amerika apod.), ale pokud si vzpomínám z loňského vinobraní, tak bude dokonce ročně získávat, jako jedno z pěti měst i nějakou nemalou krajskou dotaci. Pořád se nemohu zbavit dojmu, že je tu nezájem vůbec začít jednat s majiteli ohledně této myšlenky a obětovat na aktivitu v této oblasti turistického ruchu nějaké finanční prostředky.

Možná, že právě tato aktivita by nám mohla pomoci podstatně zvýšit turistický život v centru, což by dalo jistě příležitost novým aktivitám, které by se od toho mohly odvíjet a navíc by pomohla stávajícím aktivitám, které živoří. Představte si člověka, který má v nějaký krásný všední jarní den zrovna volno, dívá se, co se kde po městě děje a klidně by už v 11 hodin zašel někam na dvě. Jenže nejsou lidi ( zákazníci, turisté) a tak má do 15 hodin smůlu. Ve městech, kde je mají, tak to lze. Tady je to, jak s tím opravdu věhlasným hotelem U zlatého beránka. Také kdysi fungoval. Naposledy před třemi desítkami let

Chtěl jsem sem dáti také nějaké odkazy na sklepy v jiných městech, ale nějak jsem nenarazil v případě Tábora a Znojma na tu klasiku, kde máte skutečně poutavou úvodní stránku s odkazy na vše potřebné, včetně slušné fotogalerie. Každá informace vás směřuje na jiný web.
Zdroj: Soutok

Březen 5, 2018

17:15

Tak jsem si to volno ještě prodloužil, protože na pohyb to ještě není. Dostal jsem nedávno v e-mailu celkem zajímavý materiál, kde se jedna seniorka nejstarší generace pustila do rozboru života současných šesti generací, jejich životních priorit, přístupu k práci i povinnostem a nezapomněla přitom dodat v jakém technickém období generace žila a na čem vyrůstala.

Docela zajímavé a chvíli jsem si pohrával s myšlenkou, zda to jenom tak ( opět jde o anonymní dílo) pro zajímavost zveřejnit. Pak jsem si ale uvědomil, že i když to dalo paní asi hodně práce a je to dlouhé, tak tento e-mail který letí netem asi tak, jako kdysi zveřejněná báseň stařenky ( nalezena v nemocničním stolku u postele) je přece jen poněkud nedokonalý.

Sami víte, že stejně starý kolega, nebo kolegyně může mít mnohdy úplně jiné názory i životní priority, a což teprve tehdy pokud vykonává jiné zaměstnání v jiném prostředí, nebo se dokonce pohybuje v politice. Stačí jen kouzelné slovíčko referendum a dohady politiků na téma demokracie o tom, co má být v jejich kompetenci rozhodování a co v kompetenci rozhodování lidu. Čeká nás zajímavé období.

Ale, pojďme k dnešnímu téma. To mi dal včerejší díl skvělé kriminálky Dáma a král. Mladší generace sice prý na televizi skoro vůbec nekouká, a tak se naskýtá otázka, pro koho ty reality show vlastně dávají, ale osobně mám vedle večerních cestopisů na ČT2 ( občas Prima Zoomu) rád naše kriminálky.

Takové Případy Prvního oddělení jsou skvěle herecky osazeny, jsou od nás z Čech a podle pravdivých událostí, a především tam nechybí to, čemu říkám ,, Česká duše". Ne jenom nějaká střílečka a vyšetřování, ale i pracovní vztahy, osobní rodinné problémy a v neposlední řadě tu sehrávají významnou roli i ženy.

Ať jde již o výše jmenovaný seriál, o seriál Policie Modrava, o seriál Polda, nebo včerejší Dáma a král, tak si myslím, že to je asi nejkoukatelnější.  K jiným seriálům se teď vyjadřovat nebudu.
Ten včerejší díl byl zajímavý také tím, že se v něm objevily takzvané občanské radiostanice, které byly takovým předchůdcem mobilních telefonů.

Spousta lidí tehdy ani nevědělo, že něco takového vůbec existuje a ani nebylo v zájmu těch vlivných médií, aby se to nějak ujalo. Důvod byl prostý. Pořiďte si domů normální pevnou linku, plaťte hovory, nebo je plaťte v telefonních budkách. Není v zájmu, aby jste si něco jednorázově koupili, a pak už nic neplatili. Navíc se to dalo docela slušně okecat tím, že se stejně nedomluvíte radiostanicí všude, a že jde v podstatě o hobby.

Ani já bych nevěděl, že něco takového vůbec existuje, ale informace nechodí naštěstí jen po médiích, ale také po lidech. Internet tehdy nesměle začínal. Prostě jsem stanici dostal a začal jsem objevovat nový svět. ( seriál Rádio kdysi a dnes) Na 40 kanálech probíhaly stále nějaké hovory a člověk slyšel spoustu hlasů mužů i žen, někdy taxikáře, jindy kamioňáka, který se tu někde motal a chtěl poradit cestu. Někdy jste zaslechli roztomilou větu: ,, Tak už budu doma, tak můžeš jít otevřít vrata". To když měl někdo stanici i v autě.

Občas se to někde pohádalo, protože když je někde mnoho lidí, tak se musí dodržovat určitá pravidla provozu, což se někomu nelíbilo, nebo je neznal, skočil do hovoru a bylo zle. Naštěstí ti nevychovaní brzy přešli  zpravidla po roce 1998 na první mobilní telefony, ti co se bavili škoděním, tak je to brzy omrzelo a nikdo se s nimi nebavil, až nakonec zůstalo zdravé jádro, které to mělo pro zábavu i užitek.

V seriálu padla otázka: ,, Ale, co si tam mohli ti lidé vykládat, když je navíc mohl někdo slyšet ?"
To je jako tady na netu. Musíte si uvědomit, co pokládáte za naprosto nepodstatné, čili to, co s klidem vypustíte, a co pokládáte za choulostivé informace. Oblíbená byla takzvaná kolečka, kde šlo vlastně o virtuální hospodu. Jen byl každý doma, kde se občerstvoval a zpravidla šlo o lidi, kteří se běžně znali.

Z tohoto důvodu se dělala občas v nějaké hospodě i takzvaná seznamovací regionální kolečka, kam nedorazili jen místní, ale i třeba i ti další regionální majitelé staniček. Dokonce se jeden podnikatel začal věnovat tisku časopisu pro tyto majitele, který chodil na objednání. To mělo velký význam, protože tam už jste si mohli najít i kalendárium podstatně větších srazů, kde se lidé poznávali osobně,  obchodovalo se s technikou ( takový blešák), podávalo se jídlo, probíhaly kulturní akce, nechyběla hudba i tombola a majitel restauračního zařízení měl velký kšeft.

Jak se lidé osobně seznamovali ? Přesně, jako to bylo řečeno v seriálu. Zaplatili jste u vchodu vstupné  i lístky na jídlo ( zpravidla dvě možnosti) nahlásili volačku, přišel zápis do pořadové knihy účastníků a obdrželi jste jmenovku s připevněním na viditelné místo. Občas si někteří účastníci vyráběli své ozdobné jmenovky doma a brali si je na srazy.
Tam jste měli možnost poznat i účastníky hobby z větších dálek, což bylo atraktivní pro dálkaře.

Mohli jste se stát svědkem nekalé loupežné činnosti apod. ?

Ano, ale pachatelé byli mazaní a navíc se občas někdo bavil simulací takových akcí. Někdy se objevily rychle nějaké divné věty, které vystřídal klid, nebo se hovor přenesl bezdůvodně na jiný kanál apod. Možné to teoreticky bylo.

Jakou měli stanice dosah ?

Záleželo,odkud jste vysílali, na jakou anténu, jaké byli podmínky a zda jste si nepomáhali nepovoleným zesilovačem ( více než výkonem 4 W). Použil jsem tu slovo dálkař. CB ( občanská radiostanice) bylo hodně šikovné hobby pro seniory, kteří byli celé dny doma. Když někdo bydlel na nějakém šikovném místě v Orlických horách s výhledem do nitra země, tak byl slyšet třeba až v Praze, zatímco jiný někde v zástavbě byl vděčný i za 10 kilometrů, či ještě méně.

Tito druzí majitelé těm prvním tak trošku záviděli jejich dosah, ale stačilo si občas vzít nějakou tu ruční staničku, vystoupat třeba do polí za Brabčov, kde se vás nikdo neptal, co to vlastně děláte a pokud jste na kanále slyšeli třeba hovor kdesi v Kladně, tak jste jim mohli na 50 km zaslat zdravici, což se běžně dělalo a nikoho to nehoršilo. Naopak to bylo bráno, jako zpestření a zjištění, jakou silou jste až slyšet.

Královskou disciplinou však byly takzvané expedice jednotlivce i skupin. Vyjíždělo se obvykle v pátek pozdě odpoledne, nebo v sobotu po obědě na nějaký blízký i vzdálený kopec, třeba i do jiné části republiky. Síbíčkáři , jak si říkali, tak ožívali s příchodem večera, kdy dávali před televizí přednost často své zálibě. Pokud byli doma, tak začali projetím celého pásma, aby zjistili, kolik a jak slyší expedic. U těch blízkých měli často naději, že se mezi ostatními účastníky proderou a udělají si spojení.

Následovala zdravice, výměna reportů, třeba i dotaz na počasí i atmosféru akce ( popíjení, opékání vuřtů občas nechybělo), a pokud jste někoho z expedice znali osobně, tak vám ochotně věnoval více času, případně vám ho zavolali k mikrofonu. Pokud šlo o vzdálenější expedice, tak to byl parádní úlovek, který se třeba podařil po mnoha pokusech až v 1.30 hodin. Expedice vysílaly zpravidla přes noc do rána.

Pochopitelně, že se našlo plno lidí, kteří byli, jako u vytržení, když poslouchali třeba expedici z Ještědu a slyšeli, jak se ozvalo : ,, A bylo tam Znojmo, po něm Plzeň, tak-že Znojmo pojď." Kdekdo si to chtěl vyzkoušet, a tak se jezdilo hlavně na kopce. Za noc se udělalo obvykle kolem 300 spojení, vypisovaly se tabulky a zjišťovalo se, kam to bylo nejdále.

A kdo jezdil na kopce, tak se měl právě na těch velkých srazech nejvíce s kým seznamovat a občas se někteří sami od sebe hlásili a připomínali, kdy a kde vás slyšeli, nebo kdy jste spolu mluvili. To se také stávalo, že jedna strana slyšela druhou, ale pro silnější a bližší aktivní stanice, se to zkrátka nepovedlo.

Tak to vidíte. Jeden kriminální případ a vybaví se vám téměř 20 let staré vzpomínky. V seriálu objevili radiostanici v polském příhraničí. Ano, občas si s radostí udělal spojení i jeden Polák z Bogatynie a občas se objevil i nějaký Němec.

Jinou kategorií pak byla letní náhodná superspojení odrazem o vrstvu Es, ale to už je úplně o něčem jiném. O všem jsem  psal v seriálu Rádio kdysi a dnes ....

http://soutok.blogspot.cz/2011/11/radio-kdysi-dnes-1-dil.html


Zdroj: Soutok

Březen 4, 2018

16:38

Pohled na Mělník z vrchu Záboří  229 m.n.m.

 Když je již jaro za dveřmi, tak začnu občas vzpomínat, co jsem tak asi dělal přesně před rokem. Někdy je to jen taková připomínka a jindy i malá motivace. Letos jsem sice lednový přechod vrchu Nedvězí s mělnickými turisty vynechal, ale jednoho dne do té přírody člověk zase pěšky jistě vyrazí a nebude to jen po městě a v jeho okolí.

Na Vánoce roku 2014 vyšla pěkná knížka ,, Na Mělníku" s obrázky současného města. Řekněme si na rovinu, že zatímco některá jiná města měla takovou knihu už v 80. letech 20. století, tak na Mělníku to byla premiéra. Autoři však odvedli skvělou práci. Nádherné fotografie na velmi kvalitním papíře a dokonce i spousta poutavého textu.

V knize se praví, že podle jedné pověsti, se zhruba k roku 757 objevuje událost, kdy přívorský vladyka Beš na jedné vycházce dorazí patrně přes pole, až někam na kopec Záboří, odkud se mu prý naskytl pohled na malý zalesněný nedaleký vrcholek, kde prý dříví rovně rostlo. Vrátil se do Přívor a za tři dny se rozhodl na ono místo putovat i s celou svoji družinou.

Lidé počali stromy kácet, stavěli prvé dřevěné hradiště a dali mu název Bšov, který se později proměnil na lépe vyslovitelný Pšov. Tak prý vzniklo na mělnickém vršku první hradiště a usídlili se zde první lidé okouzlení přítomností řek kolem i krásného výhledu do kraje.

Ze Všetat vedla kdysi až na Mělník žlutá turistická značka, ale nakonec kdosi rozhodl, že zejména s panelky, která začíná kousek za obcí Přívory, až po zmíněný vrch na obrázku není nic zajímavého vidět a značka byla zrušena. Nicméně, pověst mě inspirovala v roce 2015 k tomu, abych se právě na jaře vypravil vlakem do nedalekých Všetat a zahájil pěší výlety právě tímto putováním.


A není ani bez zajímavosti, že jsem zatím vždy dorazil do cíle ve chvíli, kdy se na Mělníku, stejně tak, jako na mnoha jiných místech házela Morana do řeky Labe. Letos tato akce připadá na 18.3. a čas 15 hodin. Počasí se zatím vždy vydařilo, ani Morana nevypadala pokaždé stejně, a tak šlo vlastně o takové docela příjemné slavnostní zahájení sezóny.


Červánky nad zatopeným  Ouporem.

Oslava příchodu jara však probíhá různými způsoby. Jedním z nich je takzvaný Keltský telegraf, který jede letos už svoji 9. sezónu ( 24.3.2018) , ale kolem Mělníka, se nedaří tuto tradici zasadit, byť byla v minulosti občas nějaká posádka v Liběchově. Letos je na našem okrese přihlášena rozhlednička Hradišť u Kadlína, jak se můžete podívat do mapy ...

https://www.keltskytelegraf.cz/mapa-keltskeho-telegrafu

Nutno ovšem dodat, že nikdy nebylo takové počasí, aby byla od mělnického zámku nějaká dobrá viditělnost na nějaký ten zapálený ohýnek, které jsou zpravidla dále od nás. Letos tu však máme novinku. Kdosi se rozpomněl, že občas někdo má také ještě doma nějakou tu vysílačku, a tak mi to trochu vyznělo, jako takový nepříliš nadějný pokus navázat na staré časy, kdy si lidé kolem roku 2 000 s různými vysílačkami ještě díky absenci mobilů hodně vyhráli.


Pratuři v Milovicích.

Ovlivněný zprávami v TV, což je vlastně nejlepší reklama, jsem se také vydal loni do Milovic i Benátek nad Jizerou, abych spatřil v rezervaci tvory, které jsou u nás vzácností a můžeme být rádi, že toto divadlo máme tak blízko, že tam dojedeme dnes za pár kaček vlakem i na kole :-).


Zubry jsem kvůli nepřízni počasí navštívil hned dvakrát a o všem jsou tu články.

Zubr bývá také ve wikipedii nazýván bizonem evropským, který je menší, než jeho americký kolega. V každém případě šlo o krásný silný zážitek a podotýkám, že v Benátkách i v Milovicích nemají jen zde vyfocená zvířata a budu rád, když třeba v bývalém vojenském prostoru vznikne i nějaká ta jiná další obora s novými druhy vzácných zvířat.

Pro milovníky nevšedních zážitků nabízejí v Milovicích také třeba svezení v tanku, nebo v obrněném transportéru ....

https://www.adrop.cz/tanky/mesto-milovice   Dnes, se prostě snaží leckde vydělávat na lecčems.

Zase mám chuť si píchnout do toho, jak se radujeme na titulní stránce nového březnového čísla měsíčníku radnice při oslavě 10 let návštěv mělnické historické studny, ale o dalších nevyužitých možnostech středověkých sklepů pod náměstím  mlčíme.

Abych ale jen nekritizoval, tak musím pochválit ty, kteří mají na svědomí na Mělníku kruhové objezdy. Možná mám štěstí na provoz, ale za mě dobré. Ovšem, víme, že nás teď opět čeká nelehká dopravní situace a navíc jsem zvědavý, kdy se také bude tedy pokračovat s tím  podle některých provizorním obchvatem. Situaci posezení a aktivit u řeky si dnes odpustím, vždyť se teď řeší spalovna odpadu. To se toho najednou sešlo.


Kdysi Císař, dnes Šalanda.

Pojďme však k něčemu příjemnějšímu. Jaro otevírají také Velikonoce a v posledních letech tu máme krásný zvyk s bylinkovým zeleným pivem. Určitě pozvánka na jedinečnou chvíli, ač v článku bude o pivě ještě řeč.



Z filmu Ježíš.

Pojďme však o den dále. Velký pátek není jen den volna a pálení ohňů, ale také třeba čas pro zamyšlení nad některými biblickými přirovnáními a nad tím, že vše je součástí historie, ať je to dnes, za deset let, nebo před 2 tisíci lety.


První autobusový den PID v Letňanech v dubnu 2017.

A pak už se to s akcemi rozjede a je jen na vás, zda dáte přednost výletům, nebo akcím. Loňský Den PID v Letňanech měl takový úspěch, že tam bude 14. dubna druhý ročník a kalendář je nabitý spoustou dalších akcí.


Loňský První pivní festival v Mělníku.

...... měl obrovský úspěch a už v květnu vidím druhý ročník, takže velká sláva :-)! To jsme však již moc daleko. Čeká toho na člověka vedle výstav a různých akcí v tomto městě i v okolí prostě dost.

Ať už je to kulturní, či sportovní dění v centru na kopečku, akce pod ním, nebo v blízkém i vzdálenějším okolí :-). Ať už to jsou cyklostezky pod městem, nebo vlak, který vás zaveze třeba i jen vyjímečně do krásných míst našeho blízkého, či vzdálenějšího okolí.

Vězte, že je nač se těšit, pokud je člověk opatrný zejména na mnohdy opravdu zbytečné úrazy z blbosti !
Zdroj: Soutok

Březen 3, 2018

16:24


Milí čtenáři, žijeme v období chřipek, kterým svědčí teploty kolem bodu mrazu, a že je to nemoc hodně nebezpečná, zvlášť když se přechodí, tak to ví asi každý. Někdy však člověk chytí jenom rýmičku, která dovede také potrápit, ale chce to chytit před víkendem a dva dny nikam ven necourat, aby to člověka neporazilo. To je ale blbá kombinace pro blogera, co?

Představte si, že děláte radost několika desítkám čtenářů i sami sobě, když tvoříte a najednou se musíte omezit na archív a své nápady. Ale, nápad se vždy najde. Vy víte, jak mám rád hudbu a snažil jsem se vám tu nejvíce představovat hudbu zde v Čechách nehranou a téměř neznámou, které se říká etnická. Což to ale jednou změnit ? A důvod je jednoduchý.

Ví vůbec dnešní mladí, kdo to byli třeba Bay City Rollers ? Nevybral jsem tuto kapelu náhodou, ale z jednoho důvodu. Všichni víme, že první byla Beatlesmania. Pak přišla Abbamania, a i když bylo ještě mnoho slavných skupin, tak slovo mania bylo použito v historii snad již jenom jednou ve spojení se skupinou Bay City Rollers.

 Její největší sláva je datována do poloviny sedmdesátých let, kdy tito playboyové ze Skotska zářili na nebi popu vedle takových legend, jako byla ABBA, Smokie,Sweet, nebo Slade. Je zajímavé, že zatímco od Beatles a ABBY uslyšíte v rádiu mnoho skladeb, tak od Rollers, se hraje nejčastěji ta jejich nejslavnější skladba Bye bye baby z roku 1975.

https://www.youtube.com/watch?v=mEhkM3X_teQ

Trochu to připomíná Status Quo, kde se zase zasekl svět na skladbě In the army now, ačkoliv už se občas někde objeví také Whatever you want, nebo Rockin all over the world.

U nás proslavila skupinu Bay City Rollers zpěvačka Helena Vondráčková s písničkou Chytila jsem na pasece motýlka. Osobně jsem si kdysi oblíbil skladbu It's a game ( Je to hra) z roku 1977.

https://www.youtube.com/watch?v=UjiC4NyxmN0

Takovou hymnou této kapely však byla neméně slavná skladba .... (,, Včerejší hrdina" 1977)

https://www.youtube.com/watch?v=5u-rYzSSs7U

Asi poslední úspěšná skladba této skupiny pochází z roku 1979 .. Rock and roll love letter

https://www.youtube.com/watch?v=MNLdOx5zcRs

...., ale ve stejném roce ještě slavili úspěch se skladbou .... Turn on the radio

https://www.youtube.com/watch?v=L0Cp62cDeuI

Skupina Bay City Rollers pronikla také tuším na hokejové šampionáty vedle Queen- We will rock you, nebo Garryho Glittera- Leder of the gung, se skladbou  The bump

https://www.youtube.com/watch?v=NkUMaPlOurA&list=RDNkUMaPlOurA&index=1

Takovou mojí cestou je objevovat populární líbivé a mnohdy zapomenuté skladby z mládí, které ani mnohdy nejsou mezi těmi Greatest hits. Když je na youtube objevím, je to nádhera.

Dnešní článek o slavné a krátké Rollermanii zakončíme dvěma parádními písněmi, které možná někteří starší také povědomě znáte, ale stále nemůžu najít ještě jednu hitovku z Eurovise :-).

https://www.youtube.com/watch?v=1Ib2W7RKom0

https://www.youtube.com/watch?v=d6HfOOQEq4U

Ale, tak dáme ještě jednu občas hranou a tolik typickou rollerskou klasiku :-)

https://www.youtube.com/watch?v=ytii7-bUxuk

Ano, šílelo se při nich, jejich hudba má něco do sebe, ale období slávy to bylo opravdu krátké. Nicméně, byl jsem sám překvapený, kolik toho Bay City Rollers za svoji hudební dráhu nahráli.

A málem bych zapomněl to hlavní ..

.https://cs.wikipedia.org/wiki/Bay_City_Rollers


 https://en.wikipedia.org/wiki/Bay_City_Rollers

Aktualizace 4.3. ve 12 hodin:

Těch odkazů je skutečně moc. Zde je například jedna dobrá diskografie ( podle potřeby vypnete v názvech písní češtinu)

https://www.discogs.com/artist/180924-Bay-City-Rollers




Zdroj: Soutok

Únor 28, 2018

19:13

Březen je takovým měsícem očekávání. Člověk má už radost, že se bílý den významně protáhl a těšíme se na to, jak bude stále více světla, snad postupem času i tepla, a pomalu už pomýšlíme, kam a za čím se vypravit. Navíc mi asi dáte za pravdu, že období od března do konce června je snad nejvíce naplněné různými akcemi.

Abych se jen samou radostí nerozplýval nad tím, jak zase vhodíme Moranu do Labe, jak čerti budou s kopečku na kopeček posílat opět Keltský telegraf, a jak si zase v předvečer Velkého pátku pochutnáme na zeleném pivě, tak se již podívejme na první obrázek. Není to krása?

Kolik romantiky jen dokáže vnést do lidského života třeba obyčejný pohled na našeho zemského souputníka. Kolikrát jsme jej jenom již viděli a nikdy se to divadlo neokouká.


Když je to navíc na Kokořínsku, tak to má další rozměr. Hned se mi vybaví skvělý poutník a básník Karel Hynek Mácha, který si do svého zápisníku namaloval 88 hradů a romantických zřícenin, které za svého života spatřil. Jeho pěší cesty na sever Čech i do Itálie jsou skutečným námětem k poznávání krás cestování i života, a také nezapomenutelný a nádherně ilustrovaný Máj.
Také jste si již někdy vyzkoušeli projít se Kokořínským Dolem z Mělníka na Bezděz :-) ?

Vězte, že to vše má něco do sebe a stojí za to se Kokořínskem i Máchou inspirovat. První dnešní pozvánka tedy vede do kavárny muzea ( RMM), kde vám autor černobílých fotografií Ladislav Záruba představí tuto námi tak oblíbenou a blízkou krajinnou oblast.


Na začátku měsíce již tradičně předkládám celkový měsíční program RMM. Co dodat? Skvělá práce těch, kteří to vše domlouvají, připravují a propagují. A také těch, kteří vás některými akcemi slovem provází.


Spalovna odpadu v Horních Počaplech si možná právě v současnosti získává zatím nesměle, ale přece jen už pomalu pozornost, kterou si zaslouží. Probleskla ke mně dnes ústně nějaká informace o jakési akci v kulturním domě, ale zatím nebyl čas a  nemám to dopátrané. Možná jde o tuto akci....
http://melnicko.cz/petice-stop-spalovne-melnik-2/ , která však bude probíhat ve věži, tedy v Pražské bráně.

V každém případě je sympatické, že se někde něco k téma děje, a že snad vyjedou na veřejnost nějaké podklady, ke kterým se budou moci lidé názorově vyjádřit.



Ve včerejším článku jsem vám přinesl jednu píseň v rytmu Forró, který se narodil na brazilském severovýchodě. Jde o lidovou hudbu, která se zrodila na brazilském venkově a vy ji můžete poslouchat na internetu, nebo třeba v internetovém rádiu s názvem Rádio Estancia.

Takovou určitou mojí zálibou je, že pokud nějakou stanici zrovna poslouchám a zahrají něco, co si myslím, že stojí více za poslech, tak si to prostě zapíšu a později najdu na youtube.

Po řadě písní z Řecka, Srbska, Tyrolska, ale především z Madagaskaru, se dnes tedy podíváme v pěti  lidových písničkách do Brazílie, které se mi včera docela líbily :-). Myslím si dnes, že je opravdu škoda znát jen jeden druh populární  světové hudby, když je kolem nás toho tolik zajímavého a leckdy i líbivého :-).

https://www.youtube.com/watch?v=RqAeu2gZgfI

https://www.youtube.com/watch?v=1lQk81dVpbI

https://www.youtube.com/watch?v=EJeP6ZcLivs

https://www.youtube.com/watch?v=09Hgwf3IvUQ

https://www.youtube.com/watch?v=gT-XZfqzq3c

https://www.youtube.com/watch?v=ETN75JKpbIs

A ť se vám skladby líbí stejně, jako mně :-). A to je dnes vše. Ještě dva dny do prvního březnového víkendu :-).



Zdroj: Soutok

Únor 27, 2018

19:37



Milí čtenáři, snad mi dáte za pravdu, že po skončení olympiády, se opět dere na první příčky politika a sestavování vlády, ale nyní ještě prohrává s arktickým počasím, které k nám přišlo ze severovýchodu. Vše souvisí se vším, a tak dnes přicházím s takovou zajímavostí, kterou zde na blogu zaznamenám pro sebe a zároveň se o ni podělím s vámi, ať už ji víte, či nikoliv.

Jenže, Soutok se snaží přinášet i informace z regionu, které snad mohou někoho zajímat a ty jsou zároveň důkazem, že se něco děje.


Nevím, zda budete číst tento článek ještě v úterý, nebo až ve středu, ale každopádně tu máme od středy do neděle zase cirkus, což je zřejmě nejlepší zpráva pro rodiče s dětmi :-). Tentokrát má cirkus poněkud neobvyklé jméno a myslím, že je tu dokonce prvně, ale nevím.


Také druhá informace je pro rodiče s dětmi a není to žádná novinka. Můžete přijít v sobotu 3.3. a v neděli 4.3. od 11 do 18 hodin do haly Bios v Řípské ulici.Sledujte facebook ... https://www.facebook.com/D%C4%9Btsk%C3%BD-sv%C4%9Bt-tyg%C5%99%C3%ADk-1258953844251203/

Zamrzlé Labe pod městem před 12 lety.

A teď už ta zajímavost :-).

V Rusku na Dálném východě  v ruské republice Sacha leží vesnice Omjakon s 550 stálými obyvateli. Zrovna včera tam naměřili 67 stupňů Celsia pod nulou a je toto místo považováno za nejchladnější trvale obývané na severní polokouli.

Pokud teplota klesne pod 40 končí školy s vyučováním a padesátka je prý běžná. Včerejší teplota je ale již i dost na tamní poměry. Na sibiřském pólu chladu je rekord 71.2 . Automobily v takových mrazech zůstávají trvale nastartované.

Bílý den tu v zimě trvá pouhé tři hodiny a někdy to slunce ani nevyjde skrze mraky. V létě je bílý den 20 hodin a teplota prý neklesá pod - 10°C :-)! Teploty zde překonávají výkyvy až 100 °C a od září do poloviny května teplota nemusí vůbec vystoupit  nad 0 °C.  Přesto jsou prý domorodci na své místo hrdí.

Vše ještě mnohem podrobněji najdete třeba na ...
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ojmjakon

Tak co ?! Buďme rádi, že žijeme na Mělníku a snažme se tu žít tak, ať můžeme být také na své místo co nejvíce hrdí .
Nezapomínejte také v těchto mrazivých dnech na zvířátka a přineste jim nějaké starší pečivo rozlámané na malé kousky. Budou vám vděčná.


Krásný ledopád nedaleko veslařského klubu.

Málem bych zapomněl. Včera jsem si naladil brazilské rádio Estancia, a tak tu mám i jednu brazilskou písničku v rytmu farró: Možná hned klikněte na druhý odkaz s videem.

https://www.youtube.com/watch?v=oUd4qVqCCAs

Stejná skladba ve videu i shudbou:

https://www.youtube.com/watch?v=0-VTgCupLd4

Zdroj: Soutok

Únor 25, 2018

12:28

Včera jsem v článku psal, že se mi ani nikam ven nechce, ale nakonec jsem zvolil svoji oblíbenou činnost posledních týdnů. Idea spočívá vtom, že dojdete v rámci zdravotní procházky na nádraží ČD a pokud budete mít štěstí, tak tam ve stojanu najdete ještě poslední číslo časopisu ČD tip pro vás .Nějak jsem ho v únoru ještě neměl, ale na druhou stranu potkáte třeba známého, máte přehled co se kde děje, jak dalece lidé cestují apod.

Zaujala mě knihovna u dveří na peron. Tak jsem ji tu přeplněnou ještě neviděl. Vzpomeňte na foto ze Štědrého dne. Tak-že, zájemci o romány a především beletrii ze starších časů, máte příležitost. Nebo, že by snad nějaký majitel antikvariátu vyzvedl, nebo naopak dodal :-)?


Mrazy udeřily i v Mělníku, byť oproti jiným místům bylo dnešních nočních necelých 9 stupňů pod nulou pouze rozcvičkou. Trošku smutný pohled, ale je to nutnost. Domečky pro nutrie jsou opuštěné....


..... stejně tak, jako většina zmrzlé vodní hladiny.


Jen tady, kde ještě voda nezamrzla zůstalo pár kachen.


Všechna ostatní zvířátka jsou nyní naskládána vedle sebe v řadě při březích regulované, mělké a zatím stále ještě nezamrzlé tekoucí říčky Pšovky. Když si uvědomíme, že  zamrzají ve velkých mrazech  i velké řeky ( máme tu někde na fotce i zamrzlé Labe pod Mělníkem, ale v každém případě je na mých prvních webovkách v kategorii  za romantikou.....http://mujmelnik.webzdarma.cz/za_romantikou.html  )

.., tak je to pro tyto tvorečky nebezpečná budoucnost ( nedostatek pitné vody, přimrzání k vodní hladině, nedostatek jídla). Sice se říká, že na holé zemi zvířata lépe najdou potravu, než ve sněhu, ale v každém případě potřebují dostatek potravy pro své přežití. Můžeme jim nějak pomoci, jako občané? Tak jistě. Přineseme staré a na drobné kousky rozdrobené pečivo. Jen tak zvířátkům neublížíme a budou nám vděčná. To ostatní je již práce pro odborníky ze spolků a města ( rozbíjení ledu apod.)

Tak právě nyní by to chtělo zvířatům pomoci a nezůstávat jenom doma.


Sliboval jsem, že udělám trochu propagaci peticím proti spalovně, tak tímto prvně činím :

http://arnika.org/spalovna-melnik   ( Od 9.2. ji podepsalo zatím pouhých 116 lidí.)

http://melnicko.cz/petice-stop-spalovne-melnik/

https://www.facebook.com/spalovnapocaply/

Můj osobní dojem je ten, že se tu zase děje ve vyšší politice kdovíco. Přece by nás mělnické měla pálit už jenom ta doprava a myslím, že jsem ve svých článcích dostatečně popsal důvody, proč by měla být dle mého názoru ( třeba není správný) umístěna do vhodnější lokality ( těch je dost).

Porovnejte to nadšení boje za mšenskou lokálku, kde o sobě dával mšenský starosta vědět, jak to jen šlo a získal si plno podpory mezi lidmi, a tento vlažný mediální přístup v médiích oficiálních, ale dokonce i na Mělníčku, kde to s prominutím chcíplo, až jen na inzeráty.

Kde jsou ty časy, kdy tam čtenáři Mělníčku otevírali diskuse k tématům a doslova si vynutili účast regionálních politiků ?  Kdo z nich totiž nešel besedovat na Mělníček, tak byl nepopulární!


Informace z regionu. Jak jistě víte, tak tu máme příští týden cirkus, jsou i nějaké výstavy v Lysé nad Labem, samozřejmě program RMM, bude i nějaký dětský sportovní den atd. atd. ,,Naštěstí" dnes již rubrika zprávy v Mělníčku patří jen článkům Soutoku, tak-že pokud má čtenář o něco zájem, tak si to najde v boxu zpráv, kde se to zase tolik nemění a není třeba to nějak připomínat. Některé akce jsou tu propagovány s předstihem týdne i čtrnácti dní.

Samozřejmě, že sleduji sledovanost článků ( to je taková zábava blogera) a leckdy se divím, proč třeba 14 čtenářů během jednoho dne čte vánoční trhy s obrázky z předloňského roku a podobné to bývá i u cirkusů.

Docela zajímavý článek napsal na Mělníčku  Jaroslav Hořejší ( 8.2.) ohledně vizí města a opět to zůstalo zcela bez diskuze. Není to škoda? Zajímá někoho vůbec to naše město?

Zvažoval jsem vstup do diskuze, ale asi každý zná ty mé názory. Opravdový turistický sklepní okruh, jako je tomu v dalších historických městech, větší společenský život u řeky, včetně hospůdek ( snad cyklostezka z Kel přinese občerstvovnu na Hadík), více milých posezení v centru s letními soukromými dvorky k posezení atd. Mimochodem, nejsem znalec vína a potěší mě polosladké červené z Moldávie a Bulharska :-).


 Hudba karnevalů.

Únor je obdobím masopustu a karnevalu. Je pravda, že jsem poslední dobou propadl kouzlu salegy a dalším rytmům z ostrova Madagaskar :-), ale zapomenout by se v tomto období nemělo také na Rio de Janeiro a slavný karneval.

A když karneval v Riu, tak každý řekne slovo Samba  a představí si pokud možno krásné neskutečně se vlnící tanečnice a alegorické průvody.
Podobný tanec je Salsa, který vznikl na Kubě, ale populární je také v Brazílii. Můžete poslouchat třeba na netu občas brazilskou stanici Tropicalisima Salsa.


Brazílie má však těch rytmů podstatně více. S oblibou jsem poslouchal stanici Radio Alvorada, která později nějak nešla ( inu internet a různá práva) a Estancia, kde se hraje taková krásná rychlá melodická muzika, jejímž hlavním nástrojem je akordeon ( tahací harmonika).

Pokoušel jsem se  zjistit, jak se tento hudební styl vlastně jmenuje, ale marně.
Snad se jedná na 99 procent o Forró  :-).

https://en.wikipedia.org/wiki/Forr%C3%B3

http://giovannimazziotta.blogspot.cz/

Milá hudba původem ze severovýchodní Brazílie nemá chybu, ale malý playlist stanice Estancia mě později otrávil a jinou podobnou jsem rychle nenašel.

Toto povídání o brazilské hudbě jsem zařadil i proto, že jsem ji v těch seriálech o etnické hudbě, kterou jsem s oblibou občas posluchal a poslouchám poněkud vynechal. Nyní je to vlastně kalendářně aktuální.

Příjemný vstup do přelomového týdne měsíce února a března !
Zdroj: Soutok

Únor 24, 2018

16:27

Rozhlasový přijímač pro příjem FM, DAB+ a internetu.

Je tomu již téměř přesně neuvěřitelných 6 let, co jsem vás v článku ... http://soutok.blogspot.cz/2012/02/mate-radi-rock-and-roll.html a několika dalších seznámil s rock and rollovou stanicí KBC, kterou jste mohli poslouchat o víkendu na běžném tranzistorovém rádiu, pokud mělo také krátké vlny (KV). Stanice hraje dosud a dokonce prý také na internetu ( neověřeno), a můžete si najít i její stránky.. http://www.kbcradio.eu/ .

Jenže, technika jde dále s časem, a tak jsem dnes prohlížel stránky týkající se digitálního vysílání. Přitom jsem narazil na informaci, která mě zaujala. Pikantní na tom právě je, že rozhlasová stanice, o které se v článku píše, tak má právě dnes zahájit na ostro své vysílání a slibuje, že bude i aktuálně pracovat na svém webu ...https://deluxradio.com/

Na webu se píše, že to je jakýsi projekt, kde mají být mezi moderátory velká jména známá ze slavných stanic...http://www.rozhlas.cz/digital/digital/_zprava/delux-radio-velka-britanie-se-docka-internetoveho-projektu-dydzejskych-legend--1787158
.... a hrát se má hudba na přání ( můžete tam vložit vzkaz) a především oldies.

Nevím, kolem poledne jsem to chvíli poslouchal v internetovém rádiu, líbilo se mi, že se snažili vybírat hudbu, která se zase až tak nehraje ( přece jen tyto stanice disponují mnohem širším playlistem, než stanice naše), ale jinak se tam moc nemluvilo a zatím snad nic nového pod sluncem. Otázkou je, zda dnes ještě může něco překvapit ?

 V oblasti pop-rocku mám nejraději asi stanici SAW 70, zajímavá je i EKR a občas stojí za naladění i Big L , kterou lze možná ještě i dnes zaslechnout večer na SV na 1395 KHz, ale já ji ovšem ladím na netovém rádiu.

Aktualizace 25.2. ve 12.50: Včera před půlnocí jsem to na chvíli naladil a hrůza. On je  tam podle všeho každou hodinu jiný pořad, jak slibovali na netu. Moje generace nenáviděla mršení starších písniček tím, že se daly do rytmu duc-duc a nakonec se začaly prolínat s novou skladbou a plynule měnit v jinou píseň.

.
Banát v Rumunsku je bývalou částí  Podunajské monarchie, kde dodnes žijí Češi v ryze 6-ti  českých vesnicích.

Občas se v regionálním tisku objeví článek, kde zpravidla novináři zajdou do místního domova seniorů, aby navštívili nejstaršího muže žijícího v Mělníku. Ten jim obvykle zahraje na housle a překvapí je obrovskou energií, kterou by mu mohli mnozí století občané v ČR, tak jak je vídáme občas ve večerních zprávách závidět. Není ani bez zajímavosti, že je Vojtěch Cimbolinec členem Protifašistického svazu bojovníků.

Jeho život je za těch více než 100 let velmi bohatý, neboť se pan Cimbolinec narodil v roce 1915 v městečku Berehovo na Podkarpatské Rusi, která v roce 1919 připadla na dalších 20 let k Československu. Svoji pracovní kariéru zakončil, jako řidič autobusů a mám dojem, že snad jezdil i v ČSAD Mělník dopravní závod 108, protože jej znal i můj táta.

Jeho potomci mi v minulosti s úsměvem říkali, že kdybych se snad někdy chtěl s ním pustit do řeči, tak to bude hodně dlouhý monolog a nepřestanu se divit :-). My jsme v lednu tak nějak zapomněli si připomenout, že tu máme už další výročí umrtí našeho velkého historika regionu Františka Purše. To přijít muselo, neboť to tak ve víru života chodí, že se občas zapomíná. Proč si ale nevzpomenout třeba také na někoho dalšího?

Ostatně, máme venku zimu, na jakou nejsme tuto sezónu v Mělníku vůbec zvyklí a ani se mi jít nikam nějak nechce. Zapátral jsem tedy na internetu, zda neobjevím o výše zmíněné osobě na netu něco zajímavého, ale moc toho není. Zpravidla tomu vévodí novinářské články o návštěvě pana Cimbolince v seniorském domě.

Jenže, pak se přece jen trochu zadařilo. Nevím kdo to psal, protože český překlad je strašný, ale máme tady aspoň v kostce něco ze života této zajímavé mělnické osobnosti. Krásná ukázka toho, jak události vedou osudy lidí. Dovolte tedy, abych vás pozval na adresu ....

http://www.pametnaroda.cz/witness/index/id/6939

...a nezapomeňte hlavně kliknout na odkaz ,, dozvědět se více". Určitě zajímavé čtení a určitě si myslím, že je dobré znát kouzlo životopisu nejstaršího muže našeho města už jen z důvodu patriotství k našemu městu. Konečně, letos si připomínáme 100 let vzniku Československa, Podkarpatská Rus byla součástí našeho prvního slovanského státu a dodnes její občané rádi vzpomínají a připomínají vazby tak, jako třeba občané obou Lužic.

Příroda je v této části Ukrajiny úchvatná a člověka musí potěšit každá zpráva, že i tam se sice velmi pomalu, ale díky turistickému ruchu přece jen snad nepatrně někde lepší ekonomická situace, podobně, jako třeba právě v onom Banátu na fotografii. A tak není třeba připomínat jen Nikolu Šuhaje loupežníka, nebo herce Jaroslava Marvana, který tu byl v Podkarpatské Rusi poštmistrem, ale máme tu vlastně jakési pomyslné propojení díky osobě pana Vojtěcha Cimbolince, což je v okamžiku roku oslav první Československé republiky vlastně krásné. Nebo se mýlím :-)?


Nejstarší lidé v republice:
  https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_nejstar%C5%A1%C3%ADch_obyvatel_%C4%8Ceska

http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/481647/v-cesku-zije-523-lidi-ve-veku-nad-100-let-nejstarsi-je-107leta-prazanka.html

Písničky dne:

https://www.youtube.com/watch?v=UcElLgWNoUQ&list=RDUcElLgWNoUQ

https://www.youtube.com/watch?v=CETppRNiE6s&list=RDUcElLgWNoUQ&index=10

Zdroj: Soutok

Únor 18, 2018

15:10

Krása hvězdné oblohy je něco, co už jsme pomalu zapomněli. Kdo by měl dnes na oblohu čas? Stejně bývá často šedivá a někdy se i zdá, že jsme si snad život rozdělili na prakticky povinnou práci a na čučení na monitor počítače, tabletu, notebooku, televize, nebo aspoň na displej telefonu apod.

Stále hltáme nějaké informace, teď i olympiádu, která nás tento víkend tolik těší, a přece nám příroda občas nabízí věci, které můžeme vidět i vnímat, pokud chceme. K tomuto téma mě přivedly dvě nedávné události. Loni jsem šel někdy v únoru poprvé k Vrbnu zkoumat bobří ohryzy ( článek) a přitom jsem se v jednu chvíli mohl těšit z krásného pohledu na jedno z nejkrásnějších souhvězdí, bájného lovce Oriona, kterému také někteří přezdívají motýl.

Jen o trošku níže a východněji najdete těsně nad obzorem souhvězdí Velký pes s nejjasnější hvězdou oblohy vůbec, kterou je Sírius. Vším tím prochází obrovský zářivý stříbřitý prsten, kterému se říká Mléčná dráha. Za zvlášť příznivých podmínek můžete ještě pod Velkým psem a opět více k východu spatřit nepatrnou část souhvězdí s názvem Lodní záď, které je již považováno za jižní souhvězdí a obsahuje nejjasnější hvězdu jižní oblohy jménem Canopus ( kanopus), která však u nás vidět není, neboť se nejvíce vyšplhá 6 stupňů pod obzor.


Když se díváte na tato souhvězdí nad obzorem, tak to je, jako kdyby jste hleděli ke 40. rovnoběžce jižní šířky. Jinými slovy to znamená, že pokud budete například v Africe, nebo v Austrálii na této jižní rovnoběžce, tak budete mít dané souhvězdí téměř v nadhlavníku ( bod na obloze nad naší hlavou).

Obloha, to nejsou jen krásné hvězdy, které dělí astronomie do 88 souhvězdí s krásnými latinskými názvy, ale skrývá nám kromě planet  například různé mlhoviny, které si prostým okem zase až tolik neužijete, jako když použijete docela obyčejný triedr, který sebou nosíte na kopečky kvůli dálkovým výhledům. Zvlášť některé mlhoviny jsou skutečně úchvatné.

Dnes už máte v mobilních telefonech programy, které vám po namíření mobilu na souhvězdí podají různé informace. Za mého dětství v 70. letech 20. století nic takového nebylo, ale možná právě proto jsme si některých věcí tolik vážili.

Na prvních dvou obrázcích máte takovou pomůcku právě z té doby. Mapka vyšla v nějakých novinách, nebo v časopisu ABC a je umístěna do obyčejné krabičky se sýry s populární liškou ve znaku. Šlo o 6 ks takzvaných trojhránků. Po nastavení data k příslušné hodině ( žlutý pruh), se krabička odspodu prosvítila baterkou a díky tomu se vám zobrazila právě spatřitelná část oblohy.
Šlo o primitivní jednoduchou pomůcku bez nějakých větších podrobností, ale celkem pro začátečníka dostatečnou. Tam vlastně šlo o podchycení zájmu mládeže o svět kolem nás.


Otáčivá mapa hvězdné oblohy je již z roku 1980 a pořídil jsem ji na hvězdárně v Praze na Petříně, kde jsem mimochodem viděl i ten vyobrazený dalekohled níže, který mě později inspiroval. V okénku níže potom můžete vidět kulovou hvězdokupu M 13 v souhvězdí Herkula, která je v triedru opravdu pěkná a je vidět v každé roční době. Jde totiž o souhvězdí cirkumpolární, což znamená, že se sice sveze až k obzoru, ale nikdy nezapadne.

Těch krásných mlhovin je několik. Jmenoval jsem tu souhvězdí Oriona. Tam právě pod pravou hvězdou v jeho pase ( vypadá to, jako kdyby tam měl bájný lovec meč) najdete krásnou mlhovinu M 42. V triedru fantastická...https://cs.wikipedia.org/wiki/Mlhovina_v_Orionu .

Zde si tedy můžete zase prohlédnout onu M 13 v Herkulu, kterou jsem zmínil výše :
https://cs.wikipedia.org/wiki/Messier_13


Další nádherná mlhovina patří spíše k jaru a najdete ji v souhvězdí Býka. Je to hvězdokupa M 45 přezdívaná Plejády ( česky Kuřátka) a pohled na ni je skutečně uchvatný s každým přiblížením.

Zakončil bych galaxií M 31 v Andromedě  poblíž souhvězdí Pegas ....

https://cs.wikipedia.org/wiki/Galaxie_v_Andromed%C4%9B

A tak by se dalo pokračovat. Planety, Jesličky v Rakovi, meteority, občas i v triedru viditelná kometa atd.  Dnes máme na vše počítačové programy a není vůbec třeba opustit své bydliště, ale nikdy to není to kouzlo, jako když opravdu stojíte pod zářící oblohou někde v příznivém prostředí. A není kvůli tomu třeba jezdit někam na Jizerku, kde je údajně nejideálnější obloha na pozorování hvězd, ale stačí i zajít někam do polí za město, ať už k Vltavě či Labi, nebo někam ke Chloumku, či snad do vyšších nadmořských výšek našeho okresu.


A na závěr víkendu vás opět pozvu na fantastickou cestu na kole přes Afriku ...

https://www.facebook.com/nakolepresafriku/

Tadeáš v Mali překvapivě slyší češtinu.

Ahoj, tady Táda 
Zdroj: Soutok

Únor 17, 2018

23:43


K psaní blogu patří i určitý příjem informací z médií, a tak jsem si dnes dopoledne našel tento článek, který mě pochopitelně, jako rekreačního občasného sezonního cyklistu zaujal. Sice se tam autorovi vloudila chybička, když Polabský park přejmenoval na park Na Podolí, ale hlavně, že rozumíme. Tak to je velmi pěkný scénář, který by měl tak nějak oživit ty mé dávné tužby :-).

Rozhodl jsem se tedy, že se vypravím na místo činu, abych na vlastní oči viděl tu cyklostezku, která je údajně před dokončením. Nedostal jsem se k tomu však dříve, než tak hodinu před západem slunce. Tak tedy doufám, že tady od starých lázní pod cukrovarem, až na Hadík povede již brzy asfaltová cesta a velmi se na to těším.
Nejhorší úsek byl tradičně pod cukrovarem, který čeká brzy výročí. Všude samé bláto. Proti mně utíkala dnes mladá sportovkyně, což je tu běžné, a také chudák přemýšlela, jak se kalužím a blátu vyhnout. Ale, snad tu bude už jednou cyklostezka pro kočárky, chodce, in line bruslaře a samozřejmě kola. Vždyť tady je skutečně tak krásně.
Když jsem došel k budově na Hadíku, tak tam nějaká parta dělala pořádek. Snad by to mohlo vypadat, že tam začne nějaká podnikatelská aktivita. Tak tady jsem chtěl vidět vždy restauračku občerstvovnu s možností venkovního posezení a s výhledem na řeku. Doufám, že si tam jen nějaká firma nepronajala skladní prostory :-). Bude to tedy po vzoru města Poděbrady, nebo ne ?

Za Hadíkem jsem již vyhlížel tradiční asi dva metry široký asfaltový pruh, ale čekalo mě spousta nemilých překvapení. Nevím, ale pokud si vzpomínáte, jak se tu relativně nedávno budoval nový mostík přes přítok do takzvaného Staráku, tak mi přijde už nějaký poněkud lehce poškozený. To samé lze říci o panelce, která tu léta vede a je rok od roku horší.

 Pokud tudy má vést kvalitní stezka, tak to bude ještě slušná práce s urovnáním hrbolatého podkladu, který je i plný výmolů. Navíc vůbec nevím, zda tato část bude v budoucnu užívána k bývalé čovce i nadále nákladními automobily. Cesta je i částečně příjezdovou komunikací pro opravnu tlačáků, či co tu vlastně dělají.


U bývalé čovky jsem konečně narazil na tuto krásně širokou cestu. Že by to nechali takto široké ?


A zde je již odpověď. Ta šířka tu byla ze stavebních důvodů a dále se již mění v kultivovaný říční břeh.


Konečně tedy asfaltka, po které by nemělo správně jet žádné auto, ale věřte tomu.


Jsme na říčním kilometru 840.4 a osvětlení již sehrává svoji roli. Jen tak pro zajímavost, kilometrovník u starých lázní nese cifru 838. Lze sice podle řeky dojít za normálního stavu až ke schodům u veslařského klubu, ale kola i kočárky budou využívat dnes jedinou možnou bezpečnou cestu vedoucí do Polabského parku.


Vraťme se však ještě k místu, kde nyní končí asfalt. Zde je právě ona zmíněná tabule, která nás seznamuje s ptactvem u řeky.


A takový pohled, se nabízí cyklistům naopak ve směru k Mělníku. Budoucnost dálkových cyklostezek u řeky Labe je již dávno v asfaltových cestách a největší dluh je právě někde mezi Mělníkem a Kostelcem nad Labem. Musel bych se podívat do labského cykloatlasu, jak je to dále k Brandýsu, kde se nedávno také pracovalo ve směru k Lysé, ale zde je to jisté.


 Na závěr dnešního putování za budoucí novou cyklostezkou, se podíváme na místo, které je určitým zpestřením na trase.


Je na to ještě čas, ale už mají leckde reklamu a vůbec není od věci vědět, že se sem chystá opět cirkus. Tentokrát to tedy bude cirkus Ohana ....

https://cs-cz.facebook.com/cirkusohana/


A to bude možná tento víkend vše, tak-že úspěšný vstup do dalšího pracovního víkendu a užívejte olympiádu i jiné aktivity. Opět budeme mít k tomu jaru blíže.
Zdroj: Soutok
13:39

Oslavy 650 let města Mšena ( červen 2017).

Tak to ani dlouho netrvalo a již tu máme kalendárium akcí pro rok 2018 ve Mšeně a okolí. Chybí tam ještě především dvě velké akce, které mají společného jmenovatele parní lokomotivu, ale na to jsme již zvyklí a Soutok je jistě ohlídá :-). Jde o otevření sezóny na Kokořínsku, kdy do Mšena jede parní vlak z Prahy-Braníka ( zřejmě květen) a Léto s párou ( červen).

Kalendář akcí24.02.2018  Sportovní ples17.03.2018  Borecký půlmaraton17.03.2018  Expediční kamera - filmový festival18.03.2018  Vítání jara u Hlovecké studánky24.03.2018  Karneval pro děti i dospělé08.04.2018  Zálesácký závod zdatnosti - župní přebor22.04.2018  Den Země - úklid lesa28.04.2018  Vymetání výfuků30.04.2018  Průvod a pálení čarodějnic19.05.2018  Rybářské závody26.05.2018  Dětský den02.06.2018  Běh naděje a Mšenská"10" + První koupání09.06.2018  Oslavy 90. výročí založení základní školy + oslavy založení republiky23.06.2018  Volejbalový turnaj XXI. ročník, mixy23.06.2018  XIII. jízda Kokořínskem23.06.2018  Plovárna 201824.06.2018  Svatojánské třešňování01.07.2018  Rally Bohemia 201807.07.2018  14. mistrovství světa mopedů Stadion na ploché dráze ve Mšeně14.07.2018  Kokořínský triatlon14.07.2018  Vycházka časem zpět o sto let po stopách J.B.Cinibulka10.08.2018  Country setkání18.08.2018  VIII. setkání motocyklů československé výroby ve Mšeně26.08.2018  Mšenská 50 - 41. ročník26.08.2018  Závod v přespolním běhu "Kokořínské roklinky"31.08.2018  Kanina - Country festival01.09.2018  Poslední koupání08.09.2018  Závody Enduro08.09.2018  Setkání s loutkami u Hlovecké studánky08.09.2018  Koncert Orfeus aneb putování v podsvětí - Dny evropského kulturního dědictví28.09.2018  Memoriál V. Mokrého - nohejbalový turnaj28.10.2018  Sázení stromků k výročí republiky - slavnostní brigáda28.10.2018  Běh debří10.11.2018  Koncert pro Světlušku02.12.2018  Slavnostní rozsvícení vánočního stromu a vánoční jarmark08.12.2018  Vánoční hostina pro zvířátka12.12.2018  Česko zpívá koledy16.12.2018  Běh Boudeckou roklí


Starosta Mšena Martin Mach při oslavách 650 let města. Pro jedny symbol aktivity a prosperity města, pro druhé hlavní představitel úspěšného boje za znovuzprovoznění lokálky.

Období karnevalů a masopustů pokračuje.
A teď ještě připomínka druhého masopustu v Lobči a konečně již kalendárium akcí z Lysé nad Labem pro měsíc únor. Připomínám také, že z Lysé nad Labem už to není daleko do Milovic, anebo do Benátek nad Jizerou, kde se těší pozornosti pratuři, zubři i divocí koně. Vše v dubnových  a májových loňských článcích.
Než však dám Lysou, tak ještě odkaz na jeden skvělý web: Pohled z vlaku !!
http://pohledzvlaku.cz/  
Zde najdete 16 tratí v naší republice. Na vlaku jsou umístěny 4 kameny z nichž nejzajímavější je čelní kamera a pohled na práci strojvedoucího. Uvítal bych spíše také kameru z okna cestujícího, která by nabízela krásné výhledy, ale bohužel, ač to trochu supluje třetí kamera. On ten čelní pohled totiž nabízí do jisté míry především signalizační techniku na trati, ale i tak je to paráda. Můžete se svézt zdarma v reálném čase dané doby spoje po některé z našich krásných tratí.

Jedna vede dokonce nákladním vlakem z Ústí nad Labem přes Mělník do Nymburka, ale máte tu třeba Posázavský Pacifik, Praha-Děčín, nyní čerstvě Praha-České Budějovice, Liberec-Kořenov-Sklarska Poreba, Praha-Beroun, Rumburk-Krásná Lípa-Děčín, ale úžasná je také trať z Prahy do Rudné, která nabízí pohled na nepříliš známou pražskou přírodu. Spoj na lince jede zpravidla 90- 120 minut a je možné tedy sjet jednotlivé spoje etapově, aby to nebylo jen koukání na monitor. Krajina je mnohdy zajímavá a jsou tu i linky z Moravy.
Výstaviště Lysá nad Labem v únoru:
čt 22. – so 24. února 2018
Stavitel 201824. národní výstava stavebních materiálů, technologií a úspor energií
Ligna Bohemia 201815. mezinárodní výstava strojů, nástrojů, zařízení a materiálů pro dřevozpracující průmysl
Řemesla 201824. výstava odborných škol a učilišť
Zdroj: Soutok
12:35


Jistě dnes koukáte mnozí na olympiádu a máte radost z neuvěřitelného sportovního překvapení Ester Ledecké i výsledku našich hokejistů proti Kanadě, ale na pozadí těchto událostí, se dějí v regionu docela významné věci. V půlce ledna v článku http://soutok.blogspot.cz/2018/01/zajima-vas-jak-bude-vypadat-spalovna.html jste měli možnost zjistit řadu zajímavých věcí ohledně uvažované spalovny nebezpečného odpadu v Horních Počaplech.

Začátkem února přišel s článkem web isoutoku https://www.isoutok.cz/inpage/na-melniku-vladne-informacni-doba-temna/ , kde upozorňuje na to, že by se snad kolem takové situace mělo něco mediálně dít, že občané Horních Počapel na schůzi protestovali, a pak jsme se konečně dočkali.

Uplynulý pracovní týden dorazilo do některých mělnických poštovních stránek speciální číslo Mělnického deníku, které je převážně věnováno spalovně a obsahuje na celé jedné stránce jakousi petici proti spalovně. Jak je na Mělníku zvykem, tak někde ho už mají, jinde ještě ne a sám jsem předával číslo známým, aby si početli a nemuseli čekat. Přitom jsem si uvědomil, co to dá vůbec práce, aby si člověk uvědomil, co se vlastně děje.

Na první pohled to vypadá, jako skvělá věc. Konečně zmizí u Mšena ten stoh odpadu a i jinde. Dnes v době, kdy máme skvělé zabezpečovací technologie ani člověk nechce věřit nějakým možným nebezpečím. A pak to přichází. No jo, ale co ta doprava !!???  Kolaps na Mělníku? Už teď je to hrůza, a to si neumím představit život ve Vlíněvsi, Beřkovicích, Počaplech ... ? Všiml jsem si také zajímavé změny myšlení.


Šest komínů v EMĚ je momentálně minulostí. Spalovna kalkuluje s 80 metrů vysokým komínem.

Moje generace byla vychovávána tím, že na EMĚ máme být vlastně pyšní, už kvůli tomu, že to jsou pracovní příležitosti a elektřina je prostě vzhledem k její neuvěřitelné všeobecné potřebě posláním. Vždyť i jen díky ní můžeme operovat na sálech a zachraňovat životy. Jenže tehdy v 70. letech, se vše počítalo na vlaky. Kolik vlaků uhlí za den přijede do EMĚ ? A tak mě ani nenapadlo, že tam chtějí vozit ten odpad po silnici :-). Na druhou stranu je trať 090 určena dnes především ke koridorové mezinárodní i tuzemské osobní dálkové dopravě a nelze ji přitížit dalšími vlaky s odpady.

A tak je situace opravdu vážná. Pochybuji, že by se chtělo někomu investovat do více menších spaloven a osud mnoha petic je nejasný. Vše velmi často nějak vyšumí, občan přestává věci sledovat, firmy jen čekají na sebemenší příležitost znovu si něco prosadit. Kdo dnes ví, jak to vypadá s letištěm Vodochody, s rozšiřováním letiště Ruzyně, s aktivitou australské těžařské firmy, rozšiřování mělnického přístavu apod. Jen to lidé nehlídají, tedy hlavně oficiální média, tak už je zle. Je opravdu úspěchem, že se podařilo zachránit mšenskou lokálku i přes odpor těch, kteří tvrdili, že peníze měly téci jinam, nebo aspoň do jiných důležitějších tratí.


Tak se nedávno boural v EMĚ nevyužitý a havarijní komín.

Chtěl jsem tedy z těch novin tu předtištěnou petici vyfotit a podobně vyzvat k aktivitě, jako tomu bylo v případě lokálky, ale noviny jsem už nesehnal a na webu Mělnického deníku to nevidím :-). Vlastně tam snad ani není napsáno, kam vyplněné petice nosit apod. ... prostě je to takové nedotažené. Možná špatně čtu a jen tak v rychlosti na přeskáčku, ale taková je doba. Budete se setkávat s lidmi, kteří vám řeknou, že nemají čas, nebo chuť to číst, že mají práci, nebo jinou aktivitu a co prý tam tak asi píšou :-). Burcovat k něčemu, se musí častěji a je to běh na delší trať. Lidé si musí uvědomit, co se děje a přemýšlet o tom.

Ostatně, zde je to horší, protože udělat někde nepopulární věc ( spalovna, obchvat města), se vždy bude někde setkávat s velkým odporem těch, kterých se to týká především v té nepopulární formě. Přitom nelze naši zemi zatěžovat odpadem, ale myslím si, že rozhodně jsou v ČR místa s malou koncentrací obyvatel, dopravy i bez terénních překážek, kde by takové aktivity nemusely ničemu vadit. A opravdu by stálo možná za to zvážit, zda ten odpad nevozit k takovému zařízení po kolejích, třeba právě po nějaké zrušené lokálce. A že jich u nás je stále ještě dost, byť toho někde litují a jinde narychlo seženou aktivity v oblasti turistického ruchu. Ubylo továren.
Zdroj: Soutok

Únor 13, 2018

19:54

Skvělou zprávu mám pro mělnické cyklisty. Prý se buduje cyklostezka podle kanálu mezi obcí Vraňany a Lužec nad Vltavou, přičemž je prý téměř jisté, že do začátku sezony bude hotova. Zatím je vyasfaltovaný povrch od vraňanského mostu u hřiště, až po začátek zahrádkářské kolonie v Lužci. To by tedy znamenalo, že od komor v Hoříně by cyklisté mohli jet stále po asfaltové cyklostezce mimo provoz prakticky až do obce Vraňany.

Co to je cyklotrasa a co to je cyklostezka ? Cyklotrasa je vyznačený úsek, kde však mohou cyklisté projíždět běžnými ulicemi a také po silnicích s motorovým provozem. Cyklostezka je naopak speciální úsek, kde by žádná auta ani traktory neměly co dělat, ale znáte to. Moderní říční cyklostezky jsou tedy často vyasfaltované vozovky o šíři kolem dvou metrů, kde cyklista může potkat chodce, kočárky a in line bruslaře ( za mého mládí pro to byl český název kolečkové brusle).

V našem okrese vlastně máme cyklostezku, která začíná na hranici kraje u obce Hněvice a bude tedy nově končit v obci Vraňany. Je celá vyasfaltovaná s vyjímkou Hořínského parku, kde byl celkem rozumně ponechán přírodní, ale poměrně tvrdý půdní podklad. Vzhledem k tomu, že ani silnice z Hořína podle zooparku v Zelčíně do Lužce není nijak frekventovaná, tak tu máme jen nedaleko od města přes řeku takový cyklistický ráj. Nezapomeňme však ani na krásnou krajinu na sever od města, na připravovanou cyklostezku podle Labe do Kel, nebo na možnost pěkné projížďky přes Hostín a Košátky do Benátek nad Jizerou za zubry ( článek duben 2017).

Aktualizace:  A tak mě tak napadá, že vlastně nejsme daleko od té myšlenky, o které jsem tu kdysi psal.  Mám na mysli ty nepříliš využité eurosilničky mezi Miřejovicemi a obcí Vepřek, odkud dnes vede polní cesta na starou státovku do Mlčechvost. Z Mlčechvost do Vraňan dnes vede celkem poklidná silnice, ale i dole u řeky ve Vraňanech lze podle Vltavy jít pěšky.

Nakonec musím vzpomenout plánovaný most přes Vltavu pro kola a pěší v Lužci nad Vltavou, který má nahradit přívoz, který se možná posune právě mezi Vraňany a Dědibaby, což ovšem nikde uvedeno není a jde jen o nápad. Na druhou stranu by to bylo zřejmě blízko u sebe. Nechme se překvapit.( Uvádí se, že přívoz nemá být zrušený, ale přemístěný.)


Začalo to na webu seznamu.cz, kde jsem si všiml článku
 .... https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pribeh-ceske-hymny-vyhrady-k-pisni-kde-domov-muj-jsou-starsi-nez-samo-ceskoslovensko-42514?dop-ab-variant=&seq-no=2&source=hp

......, a který mi vnukl motiv. Jsme tedy opět ve starém Rakousko-Uhersku, připomínáme si nesmrtelného Josefa Švejka, jenž má i krásnou sochu v Kralupech nad Vltavou ( článek srpen 17) a uvědomujeme si slova písně, kterou Švejk mezi jinými zmíní.... ,, Zachovej nám hospodine." A tu přichází otázka: ,, Jakou jsme vlastně měli hymnu, dokud jsme byli ještě součástí monarchie?"

Hudbu napsal Joseph Haydn   https://cs.wikipedia.org/wiki/Joseph_Haydn a doufám, že snad většina z vás v hodinách hudební nauky jistě slyšela o slavném triu Haydn, Mozart,Bethoven.
Hymna tedy platila pro celé mocnářství, byla přeložena do 14 jazyků a samozřejmě i do češtiny. Článek o ní je velice zajímavý, protože se občas i trochu měnila  slova podle jmen momentálních panovníků.

Více na:
 https://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousk%C3%A1_c%C3%ADsa%C5%99sk%C3%A1_hymna

Po rozpadu mocnářství v roce 1918 potřebovalo Rakousko hymnu novou, kterou se stala píseň Land der Berge, Land am Strome, která však není zdaleka tak zvučná, jako hymna císařská.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousk%C3%A1_hymna

Ostatně, Josepha Haydna prý motivovala při návštěvě Anglie tamní majestátní hymna ( God save the king, která se později změnila na queen). Ovšem hudba původní císařské hymny nezanikla. Ta totiž byla přebrána sousedním Německem, jen slova napsal zase pro změnu jiný německý autor a rodila se nová historie.

https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_hymna

V první sloce písně, se například zpívalo ... „Deutschland, Deutschland über alles
Nacistická propaganda změnila interpretaci těchto slov a proto po druhé světové válce Spojenci zakázali publikovat a uvádět první sloku. Hymna byla nejprve hymnou Západního Německa a od sjednocení je opět hymnou Německa.

Vidíte tedy, že zkrátka historie je plná různých vazeb i překvapení. Opět jsme moudřejší a to je vždy potěšující a povznáší to ducha. Stačí jen odněkud přihrávka.

Zdroj: Soutok

Únor 11, 2018

00:36



Možná to tak zprvu ani nevypadalo, ale druhá únorová sobota přinesla takovou inverzi, že nebyl vidět od zámku ani nedaleký Říp a elektrárna byla posledním vzdáleným objektem severozápadu, který byl ještě k vidění. Jedna věc, se však zcela určitě změnila. Lešení se objevilo i pod mělnickou částí opravovaného starého mostu, jak je patrné ze snímku.


Most připomínal spíše nějakou tramvajovou, nebo železniční trať.


Samozřejmě nesmí chybět snímek, který odstraní zábranu.


Pod mostem pracovala fantazie. Připomínalo to nějakou továrnu, nebo snad anténní systém pro pozorování vzdáleného vesmíru :-).


Právě tady jsem potkal dvojici ve středním věku, která údajně přijela na Mělník z relativně nedalekého městečka Doksy. Pán mi vysvětlil, že kdysi bydlel v obci Kly, odkud jdou pěšky podle Labe a rád by vzal paní do Hořínského parku.

Vysvětlil jsem mu, že jedině přes vzdálenější most, což páru vzalo evidentně energii a chuť. Inu, nečtou Mělníček a Soutok :-). Ale, popovídali jsme si dobře, protože Doksy jsou městečkem, kam se z Mělníka jezdí občas i na kole a jistě tu je nějaký článek z takové výpravy. Zrovna si vzpomínám na jeden prázdninový, kdy jsem u Máchova jezera spatřil koníčky pana Brože, který bývá přítomný  leckterým místním kulturním akcím.

Aktualizace 11.2. v 9.40:
Málem bych zapomněl. Jak možná víte, tak mezi obcí Kly a Hadíkem, se buduje podle řeky kvalitní cyklostezka a je tam z obou stran zákaz vjezdu a myslím, že i vstupu pro pěší ( Někde mám fotku značky s přeškrtnutým chodcem). Prý to nikdo nedodržuje a auta si tam vesele jezdí. Typické. ,,Však oni to nějak vybudují a co bych tu nejezdil, když tu nikdo nehlídá a nevybírá." Mimochodem, eurocesta z Chloumku do Střednice je dnes už tankodromem s nepříliš kvalitním asfaltem.


Jen kus za veslařským klubem jsem spatřil přistávat nad vodní hladinou obrovské ptáky, ale než jsem vstřebal situaci a vytáhl foťák, tak již byli obři na hladině a pluli ke mně.


Nebyl to zrovna příjemný pocit, protože labutě jsou obrovští ptáci ....


.... a nebylo jich zrovna málo. Když mají mladé, tak jsou i agresivní ...


....., což jsem poznal jednou na výšlapu právě u Labe nedaleko Kostelce nad Labem, kde jsem byl nucen je velkým obloukem na rozlehlé louce obcházet.


Prohlédněte si soutok našich řek z neobvyklého úhlu ...


..... a další snímek věnujme již rezervaci Úpor. Také cestu na Oupor tu máme v jednom článku a fotky jsem tehdy použil ze své výpravy v roce 2005. Mimochodem, spatříte na nich cukrovar ještě s oběma vysokými komíny.


Proč jsem vyfotil toto místo ? Ono je takové zvláštní. Je to místo, kde je mezi starým mostem a cukrovarem taková největší pozemní plocha u řeky. V dávnější minulosti tu bylo obrovské množství říčního písku, který odvezly lodě. Později se právě sem často stahovala mládež, aby tu dělala různé aktivity, které byly ve zvukové podobě často slyšet i vysoko v parku.


V pozadí cukrovar, v popředí staré lázně, stará vrba ....


..... a přesně proti ní cedule, která ukazuje, kolik je to k moři ještě kilometrů. Není to snad také nějaká výzva ? Nebo se bez toho člověk klidně obejde :-)?


Bláta tedy bylo u řeky požehnaně, ale lidí jsem tu potkal dost.


Voda a stromy, to má v každém ročním období něco do sebe.


U autobusového nádraží máme ve vodě na ostrůvku něco, co mi trochu připomíná africké chýše, ale ...


.... jak vidno, tak si to právě tady oblíbila nutrie říční.


Stojatá voda částečně zamrzla ...


..., a tak je tu vlastně určitá zimní všehochuť.


Při pohledu na tyto tvorečky člověka napadne, kolik jen je mezi námi dnes bestií, kterým činí potěšení krutá likvidace zvířat, která nikomu nikdy neublížila. Je toho plná televize.


Jen o kus dále jsem objevil tento zbytek starého stromu, který musel být z bezpečnostních důvodů pokácen.

Stromy mluví a mluví k nám. Čím jsme starší, tím více jim rozumíme. Tam v parku u autobusového nádraží ( park od roku 1998) vypráví příběh o tom, jak tam hned po založení parku řádila parta grázlů žhářů, díky nimž dnes ten park těch stromů opravdu moc nemá. Snad jen u té stojaté vody.

Aby stromy takto vyrostly, tak potřebují, aby se na ně 40 let lidé jen dívali, občas snad přiřízli nějakou tu větev, ale nesmí přijít ta sebranka, co neničí jen ty živé tvory, ale pálí, řeže a napouští jedy i stromy. Můžeme skončit nějak filosoficky. Kam kráčíš světe?

Zdroj: Soutok

Únor 6, 2018

18:43

Tématické archivní foto z výletu Soutoku na Moravské pole ( červenec 2017) :-)
Tak nám trochu přituhlo, ale vždy se dá něco najít, abychom tu nepříliš příjemnou část roku nějak přežili. Ani nevím jak, ale, když se ke mně nedávno donesla zpráva, že jakýsi mladý a odvážný 25 letý kluk z Prachatic, se vypravil na kole do Afriky s tím, že ji celou přejede od Maroka, až po Kapské město, tak jsem neodolal a zapátral na netu.
Odměnou za snahu mi bylo poutavé čtení na https://www.facebook.com/nakolepresafriku/ ,které je ještě opožděně prokládáno krásnými články z cesty.https://cestovani.lidovky.cz/na-kole-pres-afriku-mezi-rekami-gambia-a-niger-fnp-/aktuality.aspx?c=A180201_152136_aktuality_ape
Tomu se říká mládí a tah na branku. V roce 2016, se vydal z domácích Prachatic po cyklostezkách podle Dunaje a Rhony do Španělska, aby po 27 dnech zakončil nedobrovolně svoji pouť v Maroku, kde byl přepaden a oloupen o  své jízdní kolo v okamžiku, kdy se kochal v Rabatu pohledem na záliv.Nebudu prozrazovat více, ale loni v listopadu opět vyjel a na kolo nasedl až v Maroku.
Takže máme možnost zase někoho sledovat on-line a nemusí to být jen ZO v Koreji, která nám má začít v pátek :-).
A teď již něco z regionu. Slíbil jsem, že se podíváme na některé aktuální výstavy podrobněji a hlavně se podíváme také na program masopustů v Lobči ( sobota 10.2.) , v Mělníku ( 11.2.) a znovu v Lobči (25.2.)
Výstava u příležitosti 140. výročí narození Viktora Dyka připravená ve spolupráci se sběratelem melnicensií Milanem Honzíkem.Datum konání: 12. 1. 2018 - 11. 2. 2018Místo konání: Regionální muzeum Mělník, nám. Míru 54Typ akce: trhy, výstavy, veletrhyOrganizátor: Regionální muzeum MělníkDoba trvání: 31.0 dníPlné vstupné: 20 KčSnížené vstupné: 10 KčKOMENTOVANÉ PROHLÍDKY MŮŽETE NAVŠTÍVIT 31. 1. V 10:15 A 9.2. V 15:30 HODIN!
VSTUPNÉ 20/10 KČ.Malý sál Regionálního muzea Mělník bude na začátku roku patřit historii našeho kraje. Výstava s názvem Dykův kraj na historických pohlednicích se koná v rámci oslav výročí 100 let od vzniku Československa a od skončení 1. světové války. Představí život a zejména literární dílo zdejšího významného rodáka básníka, žurnalisty a politika Viktora Dyka (1877 – 1931), který v desetiletích před „Velkou válkou“ patřil k hrstce domácích aktivistů věřících v možnost existence samostatného českého (potažmo československého) státu.
Na výstavě prezentované historické pohlednice návštěvníkům nastíní bývalou podobu a postupnou proměnu Dykova rodného kraje. Vystaveny budou rovněž předměty z pozůstalosti V. Dyka vč. rukopisných konceptů a korespondence jeho manželky. K vidění budou také některá z básníkových publikovaných děl. Výstava vznikla díky spolupráci muzea s panem Milanem Honzíkem - sběratelem melnicensií.



Lobečský masopust v sobotu 25.2.2017Obec Lobeč ve spolupráci s Parostrojním pivovarem a Dvorem Lobeč pořádá poslední únorovou sobotu masopust. Pivovar tím zahájí novou sezónu a k masopustní taškařici přispěje vepřovými hody. Lobčí poprvé po mnoha letech potáhne od pivovaru na zámek veselý průvod masek s kapelou.

Všichni jsou srdečně zváni!

Program:
- 13:00 začátek průvodu masek před pivovarem
- zastávka v pivovaru s vepřovými hody a lobečským pivem
- zastávka na zámku s občerstvením (maškary budou občerstveny zdarma)
- zastávka v sokolovně s vyhlášením nejhezčích masek a tombola
- 17:00 ukončení reje v sokolovně

MĚLNICKÝ MASOPUST
Datum konání: 11. 2. 2018 začátek od 14:00Místo konání: Regionální muzeum Mělník, nám. Míru 54Typ akce: historické akceOrganizátor: Regionální muzeum MělníkMuzeum veškeré veselí podporuje a do všelikých taškařic se s chutí zapojuje…
Muzejníci opět podpoří obnovenou tradici masopustního průvodu v Mělníku tradičním vítáním masek - taškařicí před branami muzea i malým občerstvením…Akci pořádá Rodinné centrum Kašpárek Mělník a Folklorní soubor Jarošovci Mělník.
Průvod vyráží v 14:00 hodin od kašny na nám. Míru.
v muzejní kavárně
Datum konání: 13. 2. 2018 začátek od 17:00Místo konání: Regionální muzeum Mělník, nám. Míru 54Typ akce: trhy, výstavy, veletrhyOrganizátor: Regionální muzeum MělníkPlné vstupné: 150 KčSpolečně prozkoumáme posvátný kruh mandaly, který je symbolem duchovní cesty, nekonečného života a celistvosti. Povíme si, proč a jak tvořit mandaly a jaký mají účinek v našem životě. S sebou si vezměte své pastelky. Čeká vás malý dáreček.
Cena 150,- Kč.
Přihlašujte se na [email protected] anebo v kavárně.Více na www.zvetrnehurky.czAkce se koná jako doprovodný program k výstavě Mandaly, kterou můžete vidět v muzejní kavárně do 4. 3. 2018.
Zdroj: Soutok

Únor 3, 2018

17:38

Na Soutoku je nějakých cca 1500 článků, které se týkají nejrůznějších odvětví našeho života. Nemá ani cenu tu cokoliv jmenovat. Od reklam na akce, přes fotky z akcí a výletů, až po různé speciální články a seriály. Dnes jsem se pokusil jich ( seriálů) několik uspořádat tak, aby čtenář klikl na seriál, který chce číst a dostal se ihned na první díl. Po jeho přečtení najde dole na konci dílu odkaz, který jej ihned přenese na díl další.

Zdaleka tu nejsou podchyceny všechny seriály. To je téměř nemožné a zdlouhavé. Vzpomínám třeba na jeden, kde jsem z lodi fotil krajinu mezi Litoměřicemi a Ústím, což bylo asi na pět dílů. Bohaté materiály tu jsou z diskusí s panem Ing. Jáchymstálem o mělnickém cukrovaru ( příští rok výročí).

Občas tu jsou volné články, které by mohly být klidně spolu s nějakým seriálem, protože jde o tématické spojení, ale byly vytvořeny samostatně. Týkají se hudby, nebo cesty na kole třeba podle Sprévy, či souvisí s hromadnou dopravou. Vzpomínám na seriál, který jsem tu psal u příležitosti fotbalového ME v Polsku. Na reportáž z cesty kluků na lodi z pet lahví do Děčína ( Hamburku), či světové poutníky. V těchto případech budete muset zkrátka pátrat mezi tituly v časové roletě.

Jeden posun tu však dnes máme a psal jsem o něm v úvodu. První odkaz vás tedy přivede do třináctidílného seriálu  Povídání o dopravě na Mělníku i pod ním. Je věnován především linkám autobusů i vlakům, kam co kde jezdilo a jezdí, ale popíše zejména v případě nádraží ve Fibichově ulici a ulici 28. října i tehdejší atmosféru a účel budov. Neopomněl jsem i lodní dopravu.


http://soutok.blogspot.cz/2011/11/povidani-o-doprave-na-melniku-i-pod-nim.html


Další odkaz věnuji 17. dílnému seriálu Toulky a obsahuje opravdu všehosměs. Najdete tu restauraci v Praze U Fleků, Kokořínsko, Litoměřicko a svezete se na kole podle Labe z Mělníka až do Ústí nad Labem. A mnoho dalšího.

http://soutok.blogspot.cz/2012/01/toulky-po-okoli.html


V seriálu Romana Raka, se vypravíte do světa MP Mělník. Šestidílný seriál je krásnou prací bývalého zaměstnance z novinářské branže.

http://soutok.blogspot.cz/2011/12/o-mp-melnik-1-dil.html


V září 2012 jsem se na kole vypravil z Děčína do Drážďan a zpět, což jsem zpracoval v pětidílném seriálku. Krásný návod, jak prožít pěkný den, aniž by bylo třeba nějak často jezdit během roku na kole. Poměrně pohodlná a romantická projížďka téměř po rovince, a pro každého vyžaduje jen lehký trénink, aby člověk nestrádal nepříjemnými problémy.
http://soutok.blogspot.cz/2012/10/na-kole-z-decina-do-drazdan-zpet-za.html

Hudba, to byla moje první láska, jak zpívá John Miles v roce 1976 v jedné písni ( live 2001 HQ. https://www.youtube.com/watch?v=3Nz7gtCArOw ) A to samé platí i tady.

Vrchní odkaz vás zasvětí do pětidílného seriálku, kde se podíváte na etnickou hudbu ( vynikající je internetový přijímač) z Konga, Tyrolska,Tahiti, Řecka i srbské Moravy. Pokud vás etnická hudba zaujala, tak ještě mimo seriál doporučuji navštívit odkazy z nedávna, kde jsem vyzdvihl v kombinovaných článcích hudbu z Madagaskaru,Tahiti a opěvoval hudební styl salegy, stejně, jako legendu české exotiky skupinu Kučerovci.

 ( Feon Ala- http://soutok.blogspot.cz/2018/01/obrazem-stary-melnicky-most-meni-podobu.html  Kučerovci a Tahiti: ,http://soutok.blogspot.cz/2017/11/reklamni-vyber-pohlednic-z-knihy-melnik.html Jaojoby a clipy Gasy: http://soutok.blogspot.cz/2017/10/cely-vikend-je-ve-znameni-draku-i.html)

Seriál o etnické hudbě tedy začíná na:
http://soutok.blogspot.cz/2012/07/hudba-jak-ji-nezname.html

Aktualizace 4.2. v 18 hodin:

Seriál o etnické hudbě jsem nyní opravil, protože některé odkazy byly již nefunkční ( autorská práva) a vylepšil jsem jej o lepší skladby i větší výběr.

Ovšem, že i já především vyrůstal na popu a rocku. Napadl mě článek, kde se může čtenář podívat, jak se k nám dostávala hudba v době, která byla nazývána totalitou a věřím, že ti starší si zavzpomínají. Je plný i odkazů na pěkné a málem někdy i pozapomenuté skladby.

Seriál o pop-muzic:
http://soutok.blogspot.cz/2017/02/povidani-o-pop-music-1-cesty-k-neprilis.html


Když Soutok vznikl, tak druhým seriálem se stal titul Rádio kdysi a dnes. Tam v devíti dílech vyprávím, jak jsme dopoledne poslouchali Interprogram, pak pořad Pozor zákruta, zabrousíme na Laxík, na Bayern 3, ale i do televizních programů, dálkového příjmu v Mělníku, na satelit, či CB pásmo atd. Čas tak letí, že by tam již mohla být kapitola nová s názvem DAB+.

http://soutok.blogspot.cz/2011/11/radio-kdysi-dnes-1-dil.html


A poslední odkaz vás dovede k docela pěknému cestovnímu seriálku s názvem Nejkrásnější města na severu Českého království. ( 5 dílů) Ani nebudete potřebovat moc času na takové cestování. Navštívíme tři města v Lužici i okolní krajinu, a pak se podíváme do Frýdlantu,Liberce a Jablonce.
Zajímavé bude i porovnávání s Mělníkem.

http://soutok.blogspot.cz/2014/02/nejkrasnejsi-mesta-na-severu-ceskeho.html

Celý dnešní den jsem tedy zasvětil tomu, aby čtenář již nemusel hledat další díly seriálů. A protože vše souvisí se vším, jak kdysi řekl Ludvík Souček ( a Soutok to rád užívá), tak za tuto inovaci může vydání článku Na starém autobusáku to žilo  v Mělnické radnici.

Aktualizace 3.2. ve 23.45:



Tak tohle opravdu nemohu opomenout. Pevnost Boyard. Co dodat? Čtyři díly z Vánoc 2015. Už na to zase běží v televizi reklamy. Jindra Treml a jeho pominutí pevností, které nás mnohé bere tak trošku také :-).

http://soutok.blogspot.cz/2015/12/s-melnicanem-jindrou-tremlem-ke-slavne.html

Hezký zbytek víkendu!
Zdroj: Soutok

Únor 2, 2018

19:05

Milí čtenáři, jak možná někteří víte, tak se v únorovém čísle Mělnické radnice objevil článek s titulem Na starém autobusáku v Mělníku to žilo. Pod článkem je odkaz na tyto stránky a uvádí se tam, že pokud to téma některé čtenáře zajímá více, tak mohou navštívit seriál, který jsem tu na webu psal v listopadu a v prosinci 2011.

Když jsem si ten článek v Mělnické radnici přečetl, tak jsem se vcítil do role čtenáře a náhle vyvstaly nové úkoly, protože tu byla i nová situace. Dnes ráno před odchodem do práce jsem dodatečně do všech dílů doplnil odkazy na další díl, aby čtenář nemusel neustále pátrat v časové roletě. Sice ty díly byly asi od čtvrtého dílu poměrně blízko sebe, ale i tak to bylo nepohodlné. Jenže si nikdo ze čtenářů nestěžoval.

Nyní tedy je již na konci každého dílu ( je jich celkem 13, ale dá se to přečíst na jeden zátah) odkaz na díl následující. Ten první díl začíná 25. listopadu 2011, ale pokud kliknete na odkaz níže, tak ho nemusíte hledat.

http://soutok.blogspot.cz/2011/11/povidani-o-doprave-na-melniku-i-pod-nim.html

Když tak matně vzpomínám, jak seriál tehdy vznikal, tak si vzpomínám, že jsem jej psal s nadšením, Soutok měl za sebou sotva pár dní života, celá řada dílů vznikla vyjímečně dopoledne a měl jsem na ně relativně klid, než mi pohled na hodinky začal ukazovat, že bych měl končit a pospíchat do práce.

Takovou zajímavostí je, že jsem do té doby snad ještě neviděl historickou fotku, nebo pohled autobusu na náměstí Míru z doby, kdy tam byl autobusák, ( auta ano) a trochu jsem i pospíchal, abych  vůbec to všechno dění v centru i pod ním tak nějak zpracoval.




 Je vůbec zajímavé, že když třeba čte člověk po sobě něco s odstupem času, tak by leccos napsal jinak, něco mu připadá kostrbaté, na něco nového si ještě vzpomene, něco by mohl ještě více rozvést, ale tak už to skutečně chodí a je to úměrné nějakým požadavkům.

A právě ty požadavky, které si kdekoliv na blogu nastavujete sami, vám musí jinak v jiném, zejména papírovém médiu v nějakém rozsahu někdo nastavit. Co má být asi jak dlouhé, zda to má být článek, nebo seriál, na co by to mělo být případně zaměřené, na co dát případně důraz atd. atd. Když se toto povede, pak může vzniknout něco i někde v papírovém médiu, pokud to ještě projde redakčním schválením. Je to prostě vše o domluvě.

 Dnes bych však chtěl zmínit i zde mimořádný případ, kdy dobře myšlená věc nedošla naplnění, protože oslovená strana nebyla schopna požadavků a připomínek, ač se sama od sebe ozvala po půlroce znovu, se stejným průběhem chování. Tím se stal seriál Nejkrásnější města na severu Českého království, který jsem kdysi zkusil jenom tak nabídnout na severu za hranicemi regionu, kam tak nějak seriál možná i patří více ...
http://soutok.blogspot.cz/2014/02/nejkrasnejsi-mesta-na-severu-ceskeho.html  První díl je věnovaný městu Budyšín a společně se Zhořelcem ( 2. díl) patří na tomto webu poměrně ke stále slušně sledovaným, za což vám děkuji. Je sice pravda, že tu je několik přirovnání k Mělníku, ať již ve vzdálenostech, historii, či jízdném, ale o tom jsou právě ty požadavky a domluvy. A tak se ne vždy vše dostane ke čtenářům v takové míře, jak by si to možná zasloužilo.

A teď ještě jedna důležitá věc. Právě dnes mě napadlo, že tedy i  u některých dalších seriálů ( a že jich tu ale je !!) udělám snad postupně odkazy tak, aby čtenář nemusel hledat další díly. Jak jsem tu již kdysi napsal: ,, vše souvisí se vším." Asi touto formou, jako je výše ten odkaz na první díl, bych vás pak případně v nějakém článku na takový seriál s odkazy odkázal.

Aktualizace ve 21.00:

Tak jsem si ten seriál o dopravě z roku 2011 v rychlosti přečetl a je zajímavé srovnat rok 2011 a 2018. Více neprozradím, ale čtenář jistě pozná rozdíly Historie a vývoj je prostě zajímavý ve všem.

Aktualizace 3.2. 2018 v 11.45:

Po kliknutí na .... http://soutok.blogspot.cz/2014/02/nejkrasnejsi-mesta-na-severu-ceskeho.html
..., můžete komfortně také pročítat pětidílný seriál Nejkrásnější města na severu Českého království, ( 5 dílů) bez nutnosti návratu do časové rolety.

Aktualizace 3.2. v 13 hodin:

Seriál..... Rádio kdysi a dnes ( 9 dílů a bonus)

http://soutok.blogspot.cz/2011/11/radio-kdysi-dnes-1-dil.html

Aktualizace ve 13.20:

Seriál..... o Městské policii Mělník ( Roman Rak) ( 6 dílů)

http://soutok.blogspot.cz/2011/12/o-mp-melnik-1-dil.html

Aktualizace ve 13.30:

Hudba, jak ji neznáme ( 5 dílů)

http://soutok.blogspot.cz/2012/07/hudba-jak-ji-nezname.html

V listopadu a prosinci 2017 je několik kombinovaných článků, kde se můžete seznámit s hudbou z Tahiti, či Madagaskaru a poznat třeba skupiny Jaojoby, nebo Feon Ala, jakož i naše slavné Kučerovce.

Povídání o pop-music ( 5 dílů)

http://soutok.blogspot.cz/2017/02/povidani-o-pop-music-1-cesty-k-neprilis.html

A aspoň z hlavy vzpomínám ještě na seriál Toulky, nebo ten o hradech, ale to snad zase někdy jindy.

Aktualizace v 15.30:

Toulky ( 17 dílů) Asi rekordní počet dílů.

http://soutok.blogspot.cz/2012/01/toulky-po-okoli.html

Na kole z Děčína do Drážďan a zpět za jeden den.

http://soutok.blogspot.cz/2012/10/na-kole-z-decina-do-drazdan-zpet-za.html


Zdroj: Soutok

Leden 30, 2018

19:08

Milí čtenáři, pomalu, ale jistě se nám objevují první zajímavé kulturní informace pro únor, nebo i delší časové období roku 2018.
V listopadovém článku http://soutok.blogspot.cz/2017/11/vitani-adventu-na-vanoce-mame-nekdy.html jsem trochu zalitoval, že nás čeká takové delší nevlídné zimní roční období bez vyhlídek na nějaký ten speciální sváteční den, což například u našeho většího souseda zrovna neplatí, ale i tak, se i u nás leckde slaví různé masopusty.

Skutečně hezký malebný plakát z Lobče tedy můžete zrovna brát, jako pozvánku na 10. února.


Zavítal jsem i na stránky nostalgické železnice, která k blížícímu se jaru již také patří. Tradičně zde máme zanesen již výlet parního vlaku Svatý Jiří a Karla I., který v rámci oslav v Brandýse nad Labem zajíždí i k nám do Mělníka.

Otevření sezóny na Kokořínsku zde ještě nefiguruje, ale vůbec bych se nedivil, kdyby to mělo třeba i nějakou termínovou spojitost se Středočeským železničním dnem v Mladé Boleslavi dne 12. května. To nám budoucnost ještě ukáže. Do poslední chvíle bude jistě chybět i obvyklý červnový termín akce Na Kokořínsko s párou.

 Pro úplnost dodávám, že v minulosti jsme mohli zahlédnout i parní lokomotivu, která vozila děti z Prahy do Lhotky na tábor, ale to bylo v posledních letech nahrazeno i z nutných důvodů autobusy a jsem zvědavý, zda se na tzv. Den dětí tato dlouholetá tradice na lokálku také vrátí :-).


A nyní již tedy pojďme k přehlednému kalendáriu akcí v RMM pro měsíc únor. Na některé se podíváme v premiéře podrobněji, jiné dlouhodobější výstavy si připomeneme.

Na závěr reklamního článku jsem zvažoval zařadit ještě tři únorové výstavy v Lysé nad Labem, ale na ty je ještě čas.

Zdroj: Soutok

Říjen 17, 2017

08:57
Mělník – Regionální muzeum na náměstí Míru hostí v sobotu 28. října Den středočeského kraje.
Kategorie: Zpravodajství
08:54
Povinné ručení by mělo podražit. Důvod je prostý, už delší dobu nevydělává a pojišťovny na něm navíc tratí. Kdo zdražení pocítí nejvíce a kdy k němu vlastně dojde, vysvětluje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.
Kategorie: Zpravodajství