Tip: Chcete i Vy mít svůj banner nebo komerční inzerát na tomto webu? Napište nám na komerce@melnicek.cz.

Na Mělníku se sešlo 87 potomků rodu Fleischerů

Na Mělníku se sešlo  87 potomků rodu Fleischerů

V roce 1947 se uskutečnil v Mělníku první sjezd potomků rodu Fleischerů. V letošním roce uplyne šedesát let od tohoto sjezdu a současně 250 let od narození zakladatelů rodu Antonína Flayssera a jeho manželky Alžběty Bubeníčkové (oba narození r. 1757).  Organizátoři chtěli proto obnovit tradici a uspořádat znovu takový sjezd, na který pozvali všechny potomky z rodu Fleischerů po meči i  po přeslici a jejich rodinné příslušníky.

Sjezd se uskutečnil ve čtvrtek dne 5. července 2007. Vše začalo v 10:00 hod bohoslužbou v mělnickém evangelickém kostele a poté se všichni přesunuli do Masarykova kulturního domu, kde vystoupila řada účastníků s různými sděleními a také pan místostarosta města Mělníka pan Jaromír Kovařík.

Rod pochází z Brozánek, kde se jejich prapředek po vydání tolerančního patentu  přihlásil k helvetskému vyznání a na důkaz víry dal tři syny studovat v tehdejším Presburgu na evangelické faráře. Podle místa jejich působení se potomci dělí na chvaletickou větev (odtud pochází i současná mělnická farářka Hana Pfannová), libišskou větev a roudnickou větev. Čtvrtá větev, vlastně rozrod, je od sestry těchto tří bratrů (z této větve se sjezdu nikdo nezúčastnil).  Organizátoři také pátrali po rodném domě prarodičů. Nakonec se dověděli, že dům nepřežil povodeň v r. 2002 a na jeho místě dnes stojí nový moderní domek se stejným popisným číslem 6.

Podle prezence se zúčastnilo 87 potomků rodu Fleischerů z výše uvedených tří větví. Přijeli i tři účastníci ze zahraničí, jeden ze Švýcarska a dvě ženy z Bratislavy ze Slovenska

 Sjezd skončil v 18:00 hod.,všichni byli spokojeni a sešlost si velice chválili.

 

Fotografie:

Účastníci sjezdu z r. 1947 v Mělníku před kostelem

 

Od historie rodu Fleischer k dnešku

Dochované rodinné anály uvádí spíše domněnky nežli fakta o původu rodu Fleischerů i o původu tohoto jména. Předpokládá se, že naši předkové přišli do oblasti mezi Roudnicí nad Labem a Mělníkem pravděpodobně z Německa. V té době zde byla německy mluvící oblast. Původní forma jména byla Flaysser, které postupně procházelo různými obměnami až po dnešní čistě německou formu. Existuje ale také verze, že toto jméno má původ ve Švédsku jako pozůstatek po třicetileté válce.

Každopádně nejstarší doklad je o Janu Flaysserovi, sedláku v Podluskách u Roudnice nad Labem. Jeho syn, uváděný již jako Jakub Flajser, byl sedlákem v Brozánkách u Mělníka. Měl více dětí, z nichž víme pouze o Antonínu Flaysserovi (Fleisser, Fleišer). Právě tento Antonín Flajser je uváděn jako zakladatel rodu Fleischerů. On i jeho manželka Alžběta Bubeníčková se narodili r. 1757. Měli deset dětí, z nichž pět dožilo dospělosti a čtyři dali základ celému rodu.

 Traduje se, že naši předkové byli tajnými evangelíky. Když vydal císař Josef  II toleranční patent, oblékl se Antonín Flajser do svátečního a jeho manželka se ptala: Pantáto, kam jdete ? Jdu na úřad přihlásit se k helvitské víře. A panímáma nato: Pantáto, počkejte na mě, já půjdu s vámi. Antonín Flajser pak dal na důkaz své víry tři syny studovat do Uher na evangelické faráře. Tito tři synové pak dali základ třem větvím rodu Fleischerů: Antonín roudnické větvi, Josef libišské větvi a Karel chvaletické větvi. Čtvrtou větev tvoří potomci Marie Fleischerové, sestry těchto tří uvedených bratrů.

V roce 1947 se uskutečnil v Mělníku sjezd potomků rodu Fleischerů. Tento první sjezd organizovala paní Marie Fleischerová, ředitelka měšťanských škol v Praze. Bohoslužbu vedl p. farář Benjamin Fleischer z Roudnice. Sjezd se konal při příležitosti 190 let od narození zakladatelů rodu Fleischerů, (oba narození r. 1757) a současně při příležitosti 50 let od vysvěcení evangelického kostela v Mělníku. Sjezd byl dvoudenní a účastníci sjezdu navštívili druhý den obce Brozánky a  Krabčice, kde žili naši předkové, a někteří účastníci podnikli výlet na horu Říp. Sjezdu se zúčastnilo  59 potomků. Na sjezdu se m.j. řešila v té době ožehavá problematika změny čistě německého jména Fleischer na jiné. Ale na žádné změně se nedohodli. V evangelickém listu vyšla o sjezdu tato zpráva:

Rod Fleyserův z Brozánek u Mělníka.

V Brozánkách u Mělníka žil v předtoleranční době tajný evangelík A.Fleysser s ženou Alžbětou. Ihned po vydání tolerančního patentu (1781) přihlásil se k evang. vyznání. Syn jeho stal se evang. farářem v Krabčicích, syn Josef evang. farářem v Libiši a Karel evang. farářem v Chvaleticích, dcera Marie byla babičkou evang. faráře Vališe. Z potomků brozánckého tajného evang. Fleyssera bylo 20 evang. farářů a 7 se jich do rodu přiženilo, 11 lékařů, dva se přiženili, 1 zvěrolékař, 15 doktorů, 3 se přiženili, 6 profesorů a profesorek, 1 se přiženil, 5 inženýrů, 3 se přiženili, 31 učitelů a učitelek, 10 se přiženilo, 6 lékárníků, 4 vojíni, 1 pilot, 26 úředníků, 9 průmyslníků a obchodníků, 1 rolník, 3 ředitelů panství. Značný počet potomků je v Maďarsku, Americe, Rakousku. Žije jich 224. Nejstarší z rodu Flaysserů je pravnučka brozáneckého Flayssera, dcera rovečínského seniora s. Jindřiška Wurmová z Brna, spisovatelka, sociální pracovnice a „mírová tetička“. Potomci tajného evangelíka z Brozánek budou 24. srpna 1947 při bohoslužbách v českobratrském evangelickém chrámu Páně na Mělníce vzpomínat 190 výročí narození svých předků (Flaysser se narodil 28. IV. 1757, jeho žena Alžběta 24. X.1757).

V letošním roce 2007 uplyne šedesát let od konání prvního sjezdu a současně 250 let od narození zakladatelů rodu Antonína Flayssera a jeho manželky Alžběty (oba narození r. 1757).

Proto padla volba konání sjezdu na tento rok a znovu na Mělník..  

Ivan Fleischer, Brno



Ostatní

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Markéta Želva Přerovská

1 rodové setkání


ježíš, to je krásný, že si s tím někdo dá tuhle práci Smiling