Tip: Události z kalendáře si můžete pohodlně přenést ve formátu ICS do Vašeho mailového programu či mobilu.
Muzeum M

Zpravodajství

Duben 7, 2020

18:18

Sice všichni cítíme, že letošní Velikonoce budou jiné, ale i tak je tu šance pro podnikatele. Zelené pivo se pro některé lidi již dávno stalo na Velikonoce doslova kultovní záležitostí, ale když to letos nejde u něj někde v nějaké restauraci posedět, tak stále žije myšlenka, že si jej dá někdo doma, nebo aspoň ochutná určitou adekvátní náhradu, pokud je to zelené pivo, nebo adekvátní náhrada k disposici.

A jak jsem tak na poslední chvíli dostal ústní informaci, tak s takovým určitým nápadem přišel třeba minipivovar  Němý medvěd. Ten přichází s nabídkou dokonce dovozu k vám domů, pokud si na Velikonoce objednáte pět pet lahví ( každá 1.5 l) jejich piv a k tomu prý přidá zdarma dárek, který vidíte v popředí na obrázku. Ten je hezký a může být pro někoho i určitou motivací.

Zájemce samozřejmě zajímá, zda je kolekce pěti petek ( 15 půllitrů piv) předem dána, či je dle vlastního výběru. Zamýšlí se také nad cenou i trvanlivostí sortimentu, a to i někdy zkrátka z prostého důvodu.

 Určitě jste si toho mnozí všimli už i v supermarketech, že by vám třeba i něco chutnalo, ale sortiment je velikostí pro čtyři až pět lidí. Bohužel.

Informace aspoň zatím zájemce získá na FB pivovaru, kde se díky dotazům v diskusi k nabídce objevují již nějaké podrobnější informace.

https://www.facebook.com/nemymedved/photos/pb.194039870678013.-2207520000../2847205638694743/?type=3&theater

A pak tu mám jednu informaci ve stylu ,, Jedna paní povídala ". Prý je někde na nějakém FB jedné z mělnických skupin informace, že každý den do 15.30 hodin můžete snad prý také koupit zelené pivo v Agrohobby.

http://www.agrohobby.cz/


Když jsme kdysi ještě  hojně diskutovali na webu http://melnicek.cz/ , tak se také přetřásalo jedno téma. Obchody na Mělníku. Přece jen je dnes historický střed Mělníka  již opravdu obklopený mnoha supermarkety a v samotném centru je několik menších podniků, které snad až na večerku v Tyršově ulici a myslím že i  ještě na knihu na Karlově náměstí a Želví doupě, zavírají v nějakých 17 hodin.

Všichni víme, že kdo může, tak dnes vezme nejlépe o víkednu auto a jede v relativním poklidu na větší nákup do supermarketu. I to je možná odpověď na to, proč máme u nás v Čechách takovou specialitu, která ani tady před 30 lety nebývala. Prostě jsme stát, kde se nakupuje každý den, tedy i v sobotu a v neděli. Ani si už neumíme představit, že by ta možnost nebyla.

Nakupování se stalo pro některé lidi doslova hobby. Místo na výlet jedou třeba i do pražských obchodních domů. A pořád to není konec a pořád se doba mění. Začalo to slevovými akcemi, přidaly se klubové kartičky především zmíněných marketů a nakonec to je i začlenění obchodů do různých celorepublikových  benefičních skupin. Kdo dříve s něčím přijde, ten je ve výhodě.

Teď zrovna prožíváme období, kdy se těmto nákupním  aktivitám věnujeme pochopitelně zvlášť jen po nezbytnou dobu, ale o to více máme možná čas se u různých médií nad lec
číms zamýšlet.

https://www.facebook.com/zelvi.doupe/videos/524288118286346/UzpfSTE0MTQwMjgyMTU6Vks6MzE5MjUxNDk1NDMwNzg1NQ/

http://melnicky-antikvariat.cz/


Vlaky mě teď drží už asi pátý den, a to nikam na výlety nejezdím :-).

Podívejte se, jak umí při rozjezdu zpívat některé lokomotivy Taurus ...

https://www.youtube.com/watch?v=G6t9sU4cTOk

..... podívejte se do jejich útrob .....

https://www.youtube.com/watch?v=EdvIeK-Uask

.... svezte se krásnou rakouskou krajinou .....

https://www.youtube.com/watch?v=HmK1lmIdq5Y

..... a na závěr rychlostí 250 km/ hod se projeďte regionálním vláčkem po Německu. Ani to člověku nepřijde, že ?

https://www.youtube.com/watch?v=c0r4o_dplL8

Vězte, že bude líp :-) !



Zdroj: Soutok

Duben 5, 2020

16:19

Milí čtenáři, je skutečně ještě předčasné cokoliv kolem koronaviru hodnotit, ale mám takový osobní pocit, že jsme na dobré cestě, a že si Česká republika vedla do současnosti skvěle. Když se podíváme na okolní státy v Evropě, Asii i USA a na výsledek samotného okresu Mělník, tak se zdá, že jsme ve vítězné válce s epidemií.


Samozřejmě, jsou tu ztráty, a nemyslím teď ty na životech, které jsou u nás v ČR vzhledem k počtu obyvatel zatím prakticky zanedbatelné, ale ty ekonomické. Kdo nevyráběl, kdo nepracoval, tak teď je možná v problémech a někde se budou i propouštět zaměstnanci.


 Kromě toho se šíří určitá nespokojenost, kde podnikatelské subjekty poukazují na fakt, že mnohých státních zaměstnanců, se na rozdíl od nich současná situace ani platově, natož pracovně existenčně nijak nedotýká. Ti pracují ve styku s veřejností v lepším případě v omezeném, či speciálním pracovním režimu, nebo nepracují vůbec. Situace má samozřejmě pak vliv i na firemní zaměstnance, na což bývá také poukazováno, a kteří zase mohou o práci přijít.


Pravdou je, že někdo hledá podnikavé způsoby, jak aspoň nějakým způsobem přinést do své ohrožené firmy finanční příjmy a na opačné straně jazýčků váhy těchto dní, se pohupují slůvka dobrovolnost a charita. Nechtěl bych být teď v kůži těch, kteří rozhodují o tom, co a jak, a případně komu dát, nebo v čem vyjít vstříc.Už jenom proto, že prakticky vše jsou jen fráze a paradoxy, jak to ostatně i v jiných časech vnímáme.


Když přijedete v běžných dobách někam k někomu o víkendu na návštěvu, a ten člověk je aspoň trošku patriot, který se zajímá o dění kolem sebe, tak vám bude s radostí vyprávět o krásách a turistických atrakcích svého města, jakož vás zvát někam třeba i k nějakému příjemnému polednímu, nebo večernímu posezení.

Věřím, že mnozí z vás se podobně rádi před pozvanou návštěvou vytáhnete tím, že je budete zvát nejen na nádherný rozhled od zámku, ale také třeba na návštěvu zámku, kostnice, zámeckých sklepů, středověké studny, muzea, chrámu sv. Petra a Pavla atd.


To vše tu vzniklo za nějakých okolností a podobné je to i s akcemi ve městě. Vždy, když se koná na náměstí Míru nějaká akce, kterou může být třeba Mělnický vrkoč, Mělnický pivní festival, ale také třeba farmářské trhy, tak se samozřejmě předpokládá, že přijdou lidé, kteří si nejen vychutnají atmosféru akce, poslechnou hudbu a poklábosí případně se známými, ale také si něco koupí ve stáncích a udělají obchodníkům i pořadatelům takzvaně kšeft.


Kšeft, který je ke spokojenosti obou stran. Tedy, návštěvníků i často převážně domácích, ale někdy i vzdálenějších firem. Ovšem, pak jsou i akce osvětové, kdy ten pořadatel má s akcí také mnoho práce, ale kromě vlastní statistiky, atmosféry akce, která na něj nějak působí a případných vybraných dobrovolných mincí za tím jiný, než morální společenský efekt nehledejme.


Takovou akcí bývají například  známé Dny evropského dědictví (DED), na kterých se podílí  RMM, ale byly to i akce MOOS, který vás pod vedením Martina Klihavce v uplynulých letech pozval do mnoha mělnických středověkých sklepů. To vše samozřejmě jedině po domluvě s konkretními majiteli a lze to nazvat akcemi jednorázovými.


Nechci tady ve středu historického centra, kam mnozí rádi zavítáme, zapomenou také na mělnické zvoníky a zejména jejich akci, při které vás provedou po mělnických zvonicích. Co však mělo v uplynulých letech opravdu neskutečnou obrovskou návštěvnost, tak to byly vysoké návštěvy mělnických středověkých sklepů.


Myslím, že se na to všechno tak trochu neprávem zapomnělo, protože to vzal čas do propadliště dějin. Přitom za tím stojí aktivita člověka, který byl ve správnou dobu na správném místě a přišel se správnou myšlenkou, kterou se aspoň takto podařilo dočasně prosadit a ukázat, co lidi opravdu zajímá.


Protože jsem vlastně již také dobrých 30 let příznivcem turistického středověkého podzemí města a vím, co to je kolikrát za nerovný boj proti mnoha okolnostem, tak mi dovolte, abych to v dnešním článku trochu připomněl. Neměli bychom na naše mělnické středověké sklepy zapomenout stejně tak, jako na ty lidi, kteří činí něco pouze pro osvětu, sobě a jiným lidem pro radost.


V následujících odkazech můžete navštívit všechny mimořádně zpřístupněné sklepy od podzimu 2017 a přidal jsem i odkaz na krásnou akci našich zvoníků, která vyšla trochu nešťastně na období dovolených a maličko tu zapadla.

https://soutok.blogspot.com/2017/09/nejvetsim-tahakem-dnu-evropskeho.html

https://soutok.blogspot.com/2018/04/sklepy-ve-svatovaclavske-ulici-cp-13.html

https://soutok.blogspot.com/2018/05/strakovy-sklepy-navstivilo-v-sobotu.html

https://soutok.blogspot.com/2018/06/melnicane-zboznuji-podzemi-sveho-mesta.html

https://soutok.blogspot.com/2018/11/melnicane-si-opet-vysli-do-zatim.html

https://soutok.blogspot.com/2019/03/oblibili-jste-si-prohlidky-melnickych.html

https://soutok.blogspot.com/2019/04/dalsi-stredoveky-sklep-v-kvetnu-bude-uz.html

https://soutok.blogspot.com/2019/05/nejvetsim-slagrem-soboty-18-kvetna-byly.html

https://soutok.blogspot.com/2019/08/stredoveke-sklepy-vedle-restaurace-u.html

https://soutok.blogspot.com/2019/08/nedelni-dopoledne-patri-na-melniku.html

https://soutok.blogspot.com/2019/09/skvelou-sobotni-akci-tohoto-vikendu-byl.html


Malá zábava pro tyto dny.

Projeďte se po trati z Prahy do Bratislavy. Stačí vám pouhých 12 minut :-). Klikněte na úvodní obrázek a roztáhněte na celou plochu. Pozor, může se vám zamotat hlava :-).

https://brnensky.denik.cz/serialy/lokomotivu-neposkodi-naraz-ve-stokilometrove-rychlosti-lide-je-foti-i-ze-stromu-20170419.html

A ještě Košice-Praha za 8 hodin. To jsem ještě nekoukal a ani není nějak čas :-).

https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/na-co-zira-masinfira-zeleznicni-trat-kosice-praha-pohled-strojvedouci-lokomotiva-seznani-trati.A180603_133933_po-cesku_vrja

Děčín - Přerov přes Mělník z nejmodernější mnichovské lokomotivy Vectron. 

https://www.youtube.com/watch?v=lm1Ry__JwFU


Úspěšný vstup do dalšího a tentokrát zkráceného týdne :-) ! Tentokrát Velikonoce bez zeleného piva, společného pálení Jidáše tam, kde je to zvykem i  chlapeckého řehtání, koledování a výprasku dívek.

Zdroj: Soutok

Duben 2, 2020

21:38

Přátelé, tak již dva týdny nosíme roušky a ještě o něco déle přemýšlíme o jejich významu. Ten asi nikdo nezpochybňuje, ale současně si mnozí uvědomujeme, že je rozdíl, když  máme roušku na obličeji jenom několik minut, abychom nakoupili, nebo se odněkud někam přesunuli, nebo zda ji používáme navíc i hodiny každý někde při různorodém zaměstnání, či dokonce snad ještě na nějaké procházce.

A to ještě nezačala horka.

Jsme sice disciplinovaní, ale nikdo z toho nemá radost a řada lidí mi potvrdila, že to má zřejmě vliv na lehkou rýmu, která se objevuje. Doporučuje se vykonávat cesty pouze do zaměstnání, případně na nákupy, ale už mám podezření, že tělo poněkud kondičně chřadne a pohyb potřeba je.

A tak jsem dnes asi v 19 hodin spojil povolené aktivity a podíval se od 15. března také někam jinam, než jenom do obchodu a do práce. Není to nádhera ! Firma Neuman už vyasfaltovala v nadpisu zmíněný úsek, vidím tam minimálně jedno odpočívadlo a asi dvě místa, kde se dá říci, že kdybychom byli v Poděbradech :-), tak tam jsou minimálně lavičky, popíjí se pivko a kouká se na řeku.

Já vím, ale nemluvte ( nepiště) o něčem, co všude jinde kolem v jiných městech vidíte. A snění k životu také patří :-).

https://soutok.blogspot.com/2015/08/i-takto-muze-vypadat-zivot-u-reky-labe.html

Za mě tedy velká radost z toho, co se udělalo. Koronavirus tu nebude pořád a kolikrát jsem si jenom po dešti říkal, že je škoda, že je dole u té řeky bláto. Vždyť je tam krásně.

To je ode mne vše. Prohlédněte si dnešní fotky, těšte se na víkend, který nám začne a mrkněte na vzkaz z muzea :-).

















Přišel mi včera překvapivý, ale milý pozdrav z Mělnického regionálního muzea. Podívejte se níže, co nám muzejnice vzkazují. Co vůbec dodat ? Snad jen uznale kývnout hlavou a popřát všem pracovnicím a pracovníkům muzea, aby nelehké období, které nás teď potkalo, tak aby ho hlavně všichni prožili ve zdraví, a abychom se zase někdy na nějaké větší akci sešli všichni v dobré náladě.

Dobrý den,zdravíme z mělnického muzea, které i v době zavření kulturních institucí zůstává aktivní. Posílám malé shrnutí jak muzeum žije v „době koronavirové“ a informace k on-line cyklu „Velikonoční lidové zvyky Mělnicka a Podřipska“ a výzvě #krasliceproradost, které právě připravujeme.



Zdroj: Soutok

Březen 29, 2020

15:39


Pokud bychom se podívali do loňského, nebo předloňského roku, tak by tu touto dobou byl zřejmě již článek o pěší procházce ze Všetat na Mělník, kterou jsem nazval podle mělnické pověsti zmíněné v knížce Náš Mělník ( Vánoce 2014), jako osobní jarní oslavný pochod s názvem Po stopách vladyky Beše.

Byly by tu zřejmě možná i obrázky z akce Vynášení Morany, ale také přicházelo období, kdy v našem městě začínal společenský život. MOOS nás v posledních dvou jarních obdobích zval na prohlídky středověkých sklepů, které měl dohodnuté s majiteli a hlavně město ovládl ruch pravidelných sezonních farmářských trhů. ( A později i ruch turistický.)

Jednu akci však ještě zmíním. Je to totiž rok, co k nám připlula loď Beskydy, aby nám na výstavě v prostorách lodi připomněla stavby, které se nám tehdy zdály ještě utopií, avšak dnes již jejich realizaci vidíme na vlastní oči a Soutok je občas u toho také. ( Nedávné články jsou toho důkazem.)

Výstava na lodi Beskydy:
( pozvánka, akce)

https://soutok.blogspot.com/2019/04/unikatni-tazny-remorker-beskydy-vystava.html

https://soutok.blogspot.com/2019/04/unikatni-tazny-remorker-beskydy-vystava_7.html

Dokonce jsem potkával lidi, kteří si  mi rozhořčeně  postěžovali, že je pod Mělníkem taková věc ( akce) a oni o tom s dostatečným předstihem vůbec nic nevěděli. Inu, ono se vyplatí nejen občas číst noviny a bavit se o akcích s přáteli, ale mít také osobní přehled, kde všude se dají najít hlavně i na netu nějaké zajímavé informace například i z regionálního dění  a aspoň občas do nich nahlédnout.

Vždyť ti autoři to tvoří sobě i druhým lidem pro radost :-). A je jedno, zda je to malíř, fotograf, básník ... prostě ve všem je nějaký nápad a oni se mohou nějak veřejně vyjádřit.


Letos je tedy vše jinak, a kdo by tehdy jen tušil, že záběry z konce závěru sezóny farmářských trhů na náměstí Míru budou pro Mělník zatím těmi posledními.
Protože nám již nastalo astronomické jaro a dnes i diskutabilní letní čas, tak se ani nemůžeme divit tomu, že zahrádkáři jsou již jako na trní a příroda nám dává tolik do těla, jako nikdy dříve. Vždyť léta povodní, která tu už i částečně zaznamenal Soutok v přímých přenosech ( zejména 2013), nebo i v záznamech ( 2002)  vystřídala léta sucha, která se nejvíce u nás promítla na stavu hladiny říčky Pšovky a jezírek v parku vedle autobusového nádraží.
Letos na začátku roku k nám nečekaně přeskočil virus z daleké Číny a ovlivňuje naše životy neskutečným způsobem. Všichni jsme v očekávání, že to všechno pomine, budeme se cítit psychicky mnohem lépe a budeme znovu užívat darů života.
Bohužel jsme mnozí po tyto víkendové dny disciplinovaně doma a neubráníme se hltání nejčerstvějších zpráv ze světa i z domova. A stále není vidět do budoucna nic, co by nás mělo těšit. Sice jsme si již mnozí snad zvykli, že média umějí leccos podle svých potřeb i zkreslit, a že pravda přichází obvykle na světlo světa později, ale zprávy budou vždy hýbat lidskými emocemi

Naznačil jsem tu, že po seniorech a pendlerství, se třeba právě také hodně mluví o práci jako takové a samozřejmě i o tom zemědělství, či farmaření. Když jsem byl před 14 dny na Řípu....

http://soutok.blogspot.com/2020/03/krasne-pocasi-dnes-vytahlo-lidi-na-rip.html

....., tak jsem ani nechtěl věřit tomu co vidím. Nyní nás již zase straší meteorologové a astronomové. Nikdo z nich pořádně neví, zda se na Zemi otepluje, nebo zda přichází další malá doba ledová ....

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/pocasi-muze-letos-blaznit-rika-nasa-slunecni-aktivita-bude-nejnizsi-za-200-let-40310495

Pravdou je, že už vůbec nikdo nechce počítat s nějakými mrazy a značnou hospodářskou škodou. V jedné věci mě však vzniklá situace opět zahnala do vzpomínek.


Hodně se nyní ozývají majitelé restaurací, kteří hledají různá řešení a v souvislosti s tím musíme vzpomenout nejtradičnější český nápoj, kterým je pivo. Aby bylo pivo, tak je třeba i chmel. A aby byl chmel, tak je třeba jej na začátku dubna zavést a na začátku srpna tuto popínavou rostlinu sklidit.

V minulosti to byla práce i nás školáků. Žáci sedmých tříd  ZDŠ měli školní rok zpestřený tím, že jednoho pondělního rána odvezl autobus ČSAD žáky například do obce Horní Počaply, kde se ubytovali v takových dřevěných ubytovnách patřících zemědělským družstvům s chodbou uprostřed.

 Pak všichni vyrazili na pole, na určité místo a nastala akce, při které se slabý drátek s háčkem na konci za pomoci lehké hliníkové tyče  zavěsil na silný řadový drát chmelnice. Spodní konec drátu se poté zašlápl do země, aby se po něm mohla v budoucnu popínavá rostlinka otočným pohybem šplhat  vzhůru.

Nevím už, jak dalece se nám to líbilo, ale denní porce hodin na poli to byla. Co by tomu řekla dnešní mládež :-)?

Když jsem jel nedávno po cyklotrase číslo 2 přes obec Dušníky nad Vltavou a později podle Labe do Roudnice nad Labem, tak jsem nemohl přehlédnout, že dnes tuto práci u nás dělají občané východních národů Evropy a mají k tomu i mechanizaci.

Teď najednou nejsou. Hned jak se k nám dostal koronavirus, tak levní pracovníci pospíchali domů do tehdy relativního bezpečí. Zaměstnavatelé si povzdechli, že nemají kdo by to dělal a jeden z nich dokonce v médiích bědoval, že Češi jsou líní a toto by mu jistě nikdo nedělal :-).

On by prostě leckterý takový podnikavý ,, hoch" chtěl nejraději udělat druhými lidmi práci zadarmo. Avšak, naskýtá se vlastně zamyšlení nad tím, zda by si naše mládež neosvojila podobným způsobem morální hodnoty, které jsou jí při výchově i určitém vlastenectví cizí a je to škoda pro všechny strany. Vždyť,  možnost jet později na brigády do zahraničí jim nikdo neupírá.

 Vím, že jsme tenkrát dostali do těla a nejen při této činnosti, ale později i  při česání chmele, kdy jsme nějakou tu kačku za každý sklizený věrtel chmele dostali, jenže člověk na to nepříjemné moc nevzpomíná a spíše je hrdý na to, že někde s někým byl, něco si osvojil, prožil určitou nevšední atmosféru, která mu zůstane ve vzpomínkách po celý život, a kdykoliv do těch míst přijede, nebo vidí někde něco podobného, tak je to určité pohlazení na duši.

Ostatně, pivo je dnes nápojem, o kterém se z řady důvodů píší knihy podobně tak, jako o víně a oba druhy nápojů mají oprávněně řadu příznivců.

Úspěšný vstup do dalšího týdne !




Zdroj: Soutok

Březen 28, 2020

17:38

Kdysi jsem napsal, že je za vším třeba vidět nějakou aktivitu jedince. V létě 2014 jsem tu zveřejnil báseň, kterou jste mnozí již znali ze svých e-mailů od přátel, kteří vám ji poslali. Ta báseň dostala pracovní :-) název ,, Báseň stařenky" a k lidem se dostala díky tomu, že ji jedna zdravotní sestra našla ve stolku staré ženy, která právě zemřela a poslala ji takzvaně na světlo mezi lidi.
http://soutok.blogspot.com/2014/08/basen-starenky-povinna-cetba.html
Přišel na ni takový výstižný komentář, který reprezentuje určitou skrytou zřejmě velkou skupinu lidí, která se domnívá, že se jedná o dílo, které by si měl přečíst každý. Prostě taková povinná školní četba, jak bychom řekli kdysi :-).
Těch zajímavých věcí kolem nás je celá řada. Dnešní články jsem začal na téma, které nás bude ještě velmi dlouho provázet. Koronavirus. V prvním článku jsem napsal, že koronavirus měl nedávno svá dvě inspirující podtéma. Hodně se mluvilo o seniorech a pendlerech.
První dnešní článek jsem věnoval pendlerství, a kdo si myslí, že se to Mělníka netýkalo a netýká, tak prostě jen nikdy nečetl články, které jsem tomu věnoval. Vždyť nám život ukazuje v dobrém, ale někdy i ve špatném, že při určitém přičinění nějakého člověka, nebo i vyššího počtu lidí, se dějí věci, o kterých by se nikomu ani nesnilo. 
Když Martin Klihavec a MOOS začal pro veřejnost otvírat mělnická středověká sklepení, tak se mu podařilo navíc docílit aspoň toho, že se přece jen našla na podzim jedna zájemkyně z řad majitelů sklepů, která loni na podzim pravidelně otvírala sklepy pro veřejnost.
On to takzvaně nakopl, nebo-li hodil rukavici ostatním. Možná, že tu sklepy zase někdy nějak připomenu. Budeme se asi muset nějaký čas dívat často do minulosti a snažit se být optimisty ve věci budoucnosti.
Dostala se ke mně v roce 2016 taková anonymní docela zajímavá věc, která také putovala po internetu v e-mailech. Nechci tvrdit, že je to nějak skvělé, ale myslím, že aspoň k jednomu přečtení a určitému zamyšlení by to sloužit mohlo. To si zase dle mého názoru toto anonymní dílko putující v e-mailech zaslouží.
Protože je celé dílo na obrázcích a web je pro autora hra, tak jsem se rozhodl, že v první části článku bude tento úvod, a pak už jen kliknete na obrázek, vše se zvětší, a po přečtení celého textu na každém obrázku jednoduše kliknete na další obrázek.
Abych však začal článek obrázkem a nikoliv textem, tak jsem na úvod doplnil obrázek tematický. Literární amatérské sdružení PEGAS vzniklo v roce 1987 ( pokud se nepletu), což je časově delší doba, než leckteré současné místní regionální noviny. Jak jsem již nedávno napsal, tak ačkoliv šlo o určitou náhodu, než nějakou zvláštní touhu do něj vstoupit, tak jsem přece jen v letech 1992 - 1995 ve sdružení působil a prožil zajímavé období s novými zkušenostmi.
Na obrázku je první barevný sborník mělnického amatérského literárního sdružení Pegas z roku 1993, který má pro moji maličkost zcela mimořádný a zásadní význam. Prvně jsem cítil, že se člověk může nějak veřejně vyjádřit pro širší veřejnost, ač třeba jenom v básních a hlavně mě ale pochopitelně těšil fakt, že jsem byl považovaný za duchovního otce této první krásné společné sbírky v barevném obalu věnované městu.
Na druhou stranu jsem také poznal, že ne vše, co se zprvu jeví tak, jako krásné a báječné, tak že to takové opravdu je. Mnozí důležití lidé nemají rádi, když se píše o výletní lodní dopravě, která byla tehdy nejistou vzdálenou budoucností a o podzemí, které mělo tehdy býti snad dokonce zalito jakousi speciální směsicí popílku z EMĚ. A tak by se dalo pokračovat, ale to už jsem velmi odbočil od zamýšleného téma













Zdroj: Soutok
13:46


V demokracii se někdy nevyznám. Když někoho chválíte, tak je to v pořádku, ale zkuste veřejně říci, že jste byli někde s něčím nespokojeni. To vám klidně i hned někdo pohrozí, že děláte negativní reklamu a očerňujete jméno firmy.

A tak chválím obchodní dům Billa v Mělníku, kde měli vzorově k disposici igelitové rukavice a zboží ( například pečivo, rohlíky apod.) měli vzorově v igelitových sáčcích. Nebudu psát o jiném obchodním domě, kde toto před týdnem chybělo, a přesto, že už se nosily roušky, tak zboží leželo na volno.

Bohužel, koronavirus je a bude ještě pěkně dlouho hlavním téma celé planety a dotýkat se nás všech. Vznikají však i zajímavá podtémata, která jsou sama o sobě vděčným námětem. V současnosti je takovým téma slovo senior a slovo pendler.

Začnu tím pendlerstvím. Vždyť to byl Soutok, kdo první před lety přišel s tímto téma. Tehdy se ještě nikdo nezabýval migrací obyvatel z Afriky a Asie do Evropy, protože zkrátka nebyla a v sousedním Německu konečně pochopili, že kromě Turků není vůbec k zahození zaměstnávat Čechy, ke kterým měli zpočátku značnou dávku nedůvěry.

http://soutok.blogspot.com/2014/05/mohl-by-obcan-melnika-dojizdet-denne-do.html

Tehdy se v novinách objevily první články o přeshraničních burzách práce a Soutok zmínil pro nás ty nejbližší, které byly v Ústí nad Labem, Děčíně, Pirně, Drážďanech, Žitavě, Liberci atd. Pro aspoň částečně jazykově nadané občany to byla velká příležitost, jak získat snadněji finančně dobře ohodnocenou práci, ale přece jen je ten Mělník od hranic relativně daleko a Praha naopak blízko.


Přitom jsem na příkladu tehdy uváděl, že dostat se za prací na jih Prahy může vyjít v provozu na 90 až 120 minut cesty, což byla v roce 1975 doba, za jakou dojel z Mělníka tehdy odkloněný rychlík s názvem Favorit ( Budapest- Dresden - Berlin.) do Drážďan.

Samozřejmě, že i tenkrát žili u nás ve vnitrozemí lidé, kteří byli ochotní pracovat v zahraničí i za cenu toho, že svoji rodinu třeba jen týden neuvidí a budou spát někde tam v cizině. Ano, byl to bič na manželství a mnohá manželství to nevydržela, protože si především některé manželky mezitím zvykly na trošku jiný styl života a mohlo to být relativně i naopak.

Ale, to přeci víme všichni, že nejsnadnější život mají mladí svobodní lidé. Jenže se pendlerům divit nemůžeme, a kdybychom tehdy žili třeba 15 km od  německých hranic, tak by nás to také svádělo. Vždyť vám agentura na burze práce prakticky všechno vyřídila a nikdo se nemusel proplétat tím, co člověka ve všem nejvíce odrazuje, a to je byrokracie, která prý už dávno neměla být, jak tehdy řekl prezident Havel, který ji chtěl maximálně omezit.


Nevím tedy, proč bychom vůbec měli litovat nějaké pendlery. Někdo měl z nich smůlu, že už tehdy dojížděl od hranic do práce i přes 100 kilometrů ( Například z Chebu do Bayreuthu, jak zaznělo v jedné reportáži TV) a obyvatel Mělníka a dalších vnitrozemských míst neměl tuto možnost vůbec. Přitom by to třeba někdo aspoň na nějaký čas vyzkoušel.

I tady platí, že tak, jako je rozdíl mezi možnostmi člověka svobodného a mladého, a člověka ženatého, tak i pendleři žijící u hranic si musí uvědomit, že se prostě také musí aspoň dočasně s něčím smířit. Buď tedy s odloučením od rodiny ( tu si tam z celkem logických důvodů ani brát nechtěli), nebo si dát na nějaký čas pauzu a žít stejně tak, jako žijeme celá léta až na vyjímky zde my ve vnitrozemí.

Pěkný víkend ! Těšte se na docela zvláštní článek, který mi kdysi přišel poštou a trošku souvisí zase naopak s těmi seniory. Jenže, jak uvidíte, tak on s nimi souvisí, ale jinak. On je to takový pohled na všechny generace, které nyní žijí, a řekněme, že jde o jakýsi vědecký pokus nás podle věku rozškatulkovat.A kdo jiný může toto vytvořit, než ta nejstarší generace, nebo se na věci podílet aspoň měrou rozhodující.

Ti to tak prostě vidí. Třeba se tam aspoň tak trochu každý najdete a možná dáte autorům aspoň trošku za pravdu Rozhodně zajímavé už jen pro to zamyšlení a šíři záběru, byť nebudete třeba s mnohými věcmi souhlasit.

Zdroj: Soutok

Březen 26, 2020

19:44


Letošní rok je opravdu jiný. Dlouhá léta se lidé u nás i ve světě dohadovali kvůli změnám času a u nás byl takovým nejznámějším bojovníkem proti změnám času pekař pan Stanislav Pecka. Zde jej zmiňuje například 15 let starý článek:

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vratil-se-zimni-cas-ridici-musi-svitit.A051027_105721_domaci_miz

Na podzim roku 2017 byl již problém v europarlamentu .....

.....https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/zruste-uz-konecne-ten-nesmysl-desitky-europoslancu-tahnou-do-boje-proti-stridani-casu-40049952

..... a anketu na téma udělal kdysi i Soutok:

https://soutok.blogspot.com/2017/03/co-nas-ceka-o-prvnim-jarnim-vikendu.html


Převážná část hlasujících tehdy letní čas posoudila, jako zbytečnost. Nicméně, letní čas má své přívržence zejména u těch, kteří nevstávají brzo ráno a nikam nedojíždějí. Ti druzí si totiž stěžují, že nemohou večer pro dlouhý slunný den usnout a ráno vstávají do pěkné tmy.

 Pochvalují si ho mnohdy i ti, kteří mohou pracovat venku, třeba i na zahradě, nebo si i jenom tak odpoledne vyjedou na výlet, či na jízdním kole. Mnohdy si jej pochvaluje i mládež, která vůbec neví, jaké bývaly večery, třeba i u táboráku v časech, kdy byla tma o hodinku dříve.

Letos se zdá, že má celý svět zcela jiné starosti, a tak jsem zatím na toto téma letos ještě nic nezaznamenal. Padl sice v parlamentu EU názor, že by se měla každá země k jistému termínu definitivně rozhodnout, jaký čas si ponechá, ale tenhle jmenovaný parlament snad už mnohdy každý bere se značnou rezervou.

Výše jsem jmenoval, proč je někdo pro letní čas a někdo proti němu. Neberu teď v potaz, že pokud bychom měli letní čas celoročně, tak by slunce vycházelo v zimě až v 9 hodin a zapadalo v 16 hodin. Neumím si představit ten elán v práci :-), byť někdo tvrdí, že stejně,, všude" svítí  různá zářivková svítidla.

A nevím, jaký by byl dopad na zdraví lidí, když letní čas odborníci všeobecně kritizují . Nicméně jsem se setkal i s názorem, že i kdyby bylo střídání času nadále v platnosti, tak by vůbec nebylo marné, kdyby letní čas hlavně začínal o 14 dní později. To už bychom se totiž mnozí po tom skoku neoctli rázem ve tmě a třeba by to nebyla taková rána pro organismus, který si nějaký čas na změnu zvyká.

Letos tedy žijeme zcela jiným problémem, ale co změna času udělá s chodem života ve světě i s psychikou a zdravím lidí, to je otázkou.


Když čtete pozorně nějaký blog, nebo facebook a trošku o tom přemýšlíte, tak zjistíte, že ať jejich autor chce, či nikoliv, tak dříve či později na sebe začne na veřejnosti  aspoň něco občas prozrazovat. Tomu se prakticky nedá zabránit. Ono mnohdy vlastně o nic nejde, ale existují určité hranice.

Představte si třeba, že máte doma nějaký obraz od nějakého malíře, nebo malířky a chcete jej zmínit. Když napíšete jen článek s odkazem a bez obrázku, tak je to takové chudé. Když si půjčíte obrázek z internetu, tak nejspíše porušíte autorský zákon. A když tam dáte foto obrazu, který máte doma, tak si řeknete : ,, No, co je komu do toho, co mi visí doma na zdi :-)?!"

Vidíte, jak je to občas skutečně těžké. A vy toho autora zmínit chcete, protože ten obraz, nebo obrázek namaloval přesně před 30 lety a mnohý občan Mělníka staršího data narození toho autora zná.

Proč jsem toto zmínil? Důvodů mám hned několik. Protože právě malířka Hanka Stočková má největší zásluhu na tom, že jsem se dostal do Pegasu, vyzkoušel si psaní poezie a poznal další lidi. Mezi nimi je i velmi hodná paní, básnířka, jejíž poezii jsem vždy rozuměl, aniž bych musel nějak moc přemýšlet, a také malířka krajinářka jejíž obrazy se mi líbily podobně, jako třeba obrazy pana Žemly, nebo již zmíněné paní Stočkové.

https://soutok.blogspot.com/2019/02/jak-je-to-s-bobry-u-melnika-v-kraji.html

A opravdu jsem měl dnes radost, když tato básnířka přišla s nápadem napsat optimistickou báseň na téma, které se nás v současnosti tolik dotýká. Krásné a srozumitelné. Taková je Blanka Štráchalová.

Dovolte mi, abych vás pozval na FB pana Lojky, kde najdete nejen tuto optimistickou báseň, ale řadu dalších věcí, které umí potěšit.Když člověk čte, jak si na Mělníku docela dobře vedeme, tak se to hezky čte.  Optimismus totiž potřebujeme a zvláště v těžkých chvílích našeho života.

https://www.facebook.com/groups/1808841266008571

Patřím nyní mezi ty, kterým je přáno chodit do práce, a jsem velmi rád, když tu roušku můžu doma odpoledne odhodit tam, kam patří a mám na několik hodin od ní pokoj. Pak se samozřejmě vrhnu k internetu a nějaký čas mu věnuji.


Mám tu pro vás třeba takovou zábavičku.

https://pohledzvlaku.cz/    Téměř čerstvá novinka: Naše 072, rychlík z Ústí až po Kolín. Jen to nemuseli točit zrovna za deště. Když pojedete trošku do historie, tak objevíte to samé, ale půjde o nákladní vlak do Nymburka a za lepšího počasí.

Nekoukám na to však na zmíněné adrese, ale na youtube, kde to roztáhnete na celou obrazovku. Tratí už je ke koukání více než dost.



A co ještě ? Pokud jste sledovali Tadeáše Šímu na jeho cestě na jízdním kole z Ománu do Čech, tak to vzal letecky z Turecka domů a už 10. den píše z domácí karantény docela legrační reportáže.

https://www.facebook.com/nakolepresafriku/

Pokud koloběžkáře, tak ti zase doufají, že je nějaké letadlo vezme z Ugandy domů a pěkně tam dostali psychicky na policii do těla ....

https://www.facebook.com/dobrobeznik/

A pokud brzy přijdete na Soutok ..., tak... jistě něco vymyslím, nebo mě už možná něco napadlo :-). Takový článek zabere hodiny času :-).






Zdroj: Soutok

Březen 22, 2020

19:19

Předpokládám, že to asi většina z vás již ví, ale opět se to týká nás všech. Od zítřejších 9.00 budeme mít možnost, se dívat na nový televizní program ČT3, který má být údajně dočasný a hlavně pro seniory, kteří jsou uvěznění doma. Na druhou stranu věřím, že potěší i ty diváky, kterým není ještě 65 let a rádi si zavzpomínají na časy, kdy byly na obrazovkách ještě televizní hlasatelky.

Ostatně, sám jsem zvědavý, co všechno nám chce ČT z archívu nabídnout a připomenout. Je snad zbytečné, abych se o programu nějak rozepisoval. Více se dozvíte zde na :

https://digital.rozhlas.cz/jak-naladit-novou-televizi-ct3-od-zacatku-bude-v-dvb-t2-o2tv-skylinku-upc-a-8166695

https://digital.rozhlas.cz/stanice-ct3-bude-dostupna-ve-dvou-dvb-t2-multiplexech-testovat-zacne-uz-zitra-8165993


Možná si řeknete, že jsem si musel při vyslovení ČT3 vzpomenout na nějaký televizní program z bohaté placené nabídky, se starými filmy, nebo vzpomenout slovenskou obdobu, kterou se Trojka mohla tak trochu inspirovat, ale já si vzpomněl na OK3, která nás kdysi zdarma mohla učit jazyky, pokud jsme ji zachytili.

Vysílala totiž z Milovic ( dnes území kultury, nabídek vojenských prožitků a především obřích oplocených  pastvin pro divoké koně, pratury a zubry) nevelkým výkonem a byla takovým pozůstatkem televizních služeb pro Sovětskou armádu u nás, která obývala tuto oblast a prostory Kuřívod u Rálska.


Výlet k zubrům:
http://soutok.blogspot.com/2017/05/z-melnika-pres-hostin-na-kole-za-bizony.html

O televizi OK3 ( 14.5. 1990 - 31.12. 1992) :

https://cs.wikipedia.org/wiki/OK3

Bohužel jsem ji tehdy doma nechytal a byla to velká škoda, protože televize vás v jakémkoliv libovolném čase učila zdarma světovým jazykům. To byla velká výhoda, protože jste si vybrali dobu, kdy byla na učení nálada a řada potenciálních žáků navíc tehdy nechtěla investovat do něčeho, o čem nebyla přesvědčena, že to dokončí.

Výuka u CD ( pro mnohé nejdříve v roce 1998) také nebyla tím pravým ořechovým a DVD, či aspoň kazety VHS také ještě v roce 1990 nebyly. Již jsem tu o ni psal, ale vzhledem k tomu, že tu je již 1833 článků !!!!! a ta nejstarší léta vyhledávač ani nebere, tak snad dám odkaz poději, pokud to najdu. Wikipedie to nezmiňuje.



A mám to :-)!

https://soutok.blogspot.com/2015/11/televizni-jazykove-kursy-v-nemecku.html

Zkrátka, říká se, že moje generace to odnesla dost blbě, protože jsme již byli dávno odrostlí školním lavicím a rodící se nový politický režim si na všech úrovních školství již vychovával novou cizojazyčně mluvící mládež. V částečné výhodě byli snad jen studenti gymnázií a středních škol, kde se dle zájmu rozhodovali po povinné ruštině ze ZDŠ snad mezi jazykem anglickým a francouzským, ale i ti již byli dlouho ze školních lavic.

Minulý režim měl občas i zvláštní praktiky. Chceš studovat ? Známky na to máš, tak můžeš studovat, ale na vojenské škole :-). To si člověk hodně rozmyslel.

Snad jen ještě zbývá doplnit, že takové ty první odvážné pracovní pobyty naší svobodné právě dostudované mládeže v zahraničí byly ještě až za další roky a dojíždění našich pracovníků za prací třeba i jen přes hranici ještě mnohem později. Však to neměla Česká republika se vstupem do EU jednoduché. Až 1. května 2004 po pěti letech jednání !

Pak přišly ty novinové zprávy o přeshraničních burzách práce a sousedé z Německa a Rakouska k nám vzhlíželi zprvu s jistou nedůvěrou. Proč to píši ? Protože v cizí zemi se prý teprve opravdu po delším pobytu naučíte dobře mluvit.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vstup_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_do_Evropsk%C3%A9_unie


Dnes jsem se náhodou v diskusi  dozvěděl, že také existuje nějaký TV program s názvem English Club TV, a že je v nabídkách některých placených operátorů. Mladší to třeba užijí a ti starší si mohou ještě zpestřit výukou stáří. V každém případě je u nás nádherně, Británie už není v EU a Evropa, která se bude léčit z koronaviru ještě ani netuší, zda se bude virus vracet, a co nás ještě čeká za překvápka.

Nuže, už nám běží večerní hlavní zprávy a pochybuji, že by si ČT neudělala na zítra reklamu a já vás tímto článkem překvapil :-), ale co se dá dělat ? To tak už bývá, že vám občas někdo vypálí rybník třeba proto, že si buď nepospíšíte, nebo nejste někdy i dost odvážní na některé věci apod.

Tak tedy: Mějte se ! A kdo máte zase tu divnou náladu, která se obvykle v neděli již od školních let dostaví, tak vykročme zítra do pracovního procesu správnou nohou ! :-)


Zdroj: Soutok

Březen 21, 2020

17:51

Není asi v naši zemi nikdo, kdo by nepociťoval, co se kolem nás děje, protože to ani snad nejde. Všichni jsme teď upřeni především k tomu, co nás ohrožuje nedobrovolně na zdraví a hlavně navíc možná i životech. Posloucháme zprávy, četná měnící se nařízení vlády, nebo nařízení města samého a samozřejmě prohlížíme internetové stránky, které jsou bohatě zásobeny vším, co se nyní děje, včetně různých praktických informací, které se mohou někomu hodit.
Skoro by se zdálo, že je zbytečné to nějak rozebírat. Na plno stránek vás odkáže www. seznam.cz a i město informuje své občany : 
https://www.melnik.cz/aktualni-informace-covid-19-pro-den-20-brezna-2020/d-18675?fbclid=IwAR39kXlISOJpc-BDLNy-Oe5BjYzG8S0uPsF2Wd8n89yC3ewh1Le8hu9-kM0


Mělník si vede dobře. Stačí se podívat na tabulku ověřeného výskytu koronaviru, kde se  dozvíte, že na Mělnicku je dlouhodobě zatím stále jen 12 případů, a to tam dlouho bylo číslo 11.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pdrobna-mapa-kde-je-v-ceske-republice-koronavirus-93746
Kde ti dotyční lidé bydlí, nebo kde jsou nyní ? Přijeli z alpské lyžovačky ? Tak samozřejmě, že ve společnosti je vždy někdo, kdo vám něco prozradí. Na druhou stranu chápu vládu, že nemá zájem být v tomto přesná a upíná se v informacích na lokality ze široka.
Kdyby lidé přesně věděli, kde ti zatím odhalení lidé jsou, tak by mohli mít tendenci polevit v ostražitosti i disciplíně, což by dobré rozhodně nebylo. Vždyť nikdo neví, kdo kde co zatím mezitím chytil a kolik z nás zatím neví, jak na tom jsme. Přesto je výsledek pro Mělnicko alespoň zatím dost dobrý, když si uvědomíme počet obyvatel ve městě, natož v okrese.

Vůbec nelze závidět těm lidem v uzavřené oblasti v okolí Olomouce.
Myslím, že pro nás je ta současná situace velmi zvláštní. Když totiž někde někdo tak trochu riskuje a hazarduje vědomě se svým životem třeba tím, že autem předjíždí v nepřehledné zatáčce, tak je to jeho blbost, která může být osudná stejně tak, jako když leze někdo blízko k povodni rozbouřené řece.

V tomto případě nepřítele vůbec nevidíme a maličký vir o velikosti několika nanometrů, se celkem trefně podobá vojenskému rozsocháči. Jsme ve válce, jak celkem příznačně zaznělo na nejvyšší úrovni, ale máme při určité disciplíně přece jen slušnou šanci na vítězství a na další krásné dny plné zábavy a cestování. To by se u opravdové války, kde se střílí, zatýká, mučí a probíhají další hrůzy, rozhodně říci nedalo.

Snad by nám to mohlo trošku připomínat válku chemickou, byť snad toho svinstva kolem nás moc není, nebo aspoň tady snad ještě tolik není

Najednou si člověk uvědomuje úplně jiný pohled na svět. Jenom z cestopisných dokumentů a ze zpráv jsme zatím znali Asiaty, kteří se buď chránili proti smogu ve velkoměstech, nebo v pouštích proti písečným bouřím, nebo to zkrátka byl zvyk jejich kultury. Ostatně, naše bílá kůže není tak odolná přímému slunci, jako například kůže domorodců v tropických krajích.


Evropan nebyl dosud zvyklý na nějaké roušky a nikdo neví, jak dlouho to bude trvat. Pokud se podíváme do dějin, tak vidíme, že téměř každá generace prodělala nějakou válku, nebo vážnou chorobu, která kosila lid ve velkém.

A to jsme se ještě loni obávali někteří alespoň trošku toho, co se stane, až sršeň mandarínská urazí posledních asi 200 km k našim hranicím a napadne naše včelstva, naše sršně, ale i lidi ( turisty), které také v přírodě houfně pronásleduje a zabíjí, pokud se nechtěně přiblíží k jejímu teritoriu.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C5%A1e%C5%88_mandar%C3%ADnsk%C3%A1

Pojďme však ještě zpět ke koronaviru. Dokud není po všem, tak není ještě jistě na místě něco s předstihem chválit, ale zatím si myslím, že můžeme být se sebou spokojení.

V době, kdy Západ zvažuje, co ještě zpřísnit a objevují se na veřejnosti i snímky z nezodpovědných párty, tak u nás si lidé zatím počínají vesměs zodpovědně a dokonce si zlaté české ručičky vyrábí roušky samy. Stále ještě v tuto chvíli máme jedno pěkné prvenství.


Není co závidět těm, kteří se musí pořád dnem i nocí zabývat tím, jak máme bojovat. Sice se našlo několik kritiků, kteří dělali vědu z toho, že důchodci měli chodit do krámu od 10.00 do 12.00, ale už je to poměrně rychle opravené.

Třeba je to motiv pro ČT, aby také občas místo rozhovorů s vládou, nebo opozicí mluvila s obyčejnými lidmi a třeba i se seniory. Ten, kdo už je v 7 hodin v práci ( doba kdy otvírají aspoň supermarkety na Mělníku, avšak ..Praha ?), tak ani pořádně neví, kdy nakupují důchodci a své znalosti staví na tom, co mu kdo řekne.


Poslední radost ( ne všem :-)) nám asi udělala Čína. Tam smrtnost i nové případy nyní stagnují, tak je hezké, že si vzpomněli prvotně na nás a asi ví, proč zrovna na nás. Ostatní svět má pocit, že zřejmě něco trochu podcenil, a tak má starosti sám se sebou. Tak by to tedy asi viděla moje maličkost :-).

Vím, že se to špatně přeje, když je špatné počasí a nedoporučuje se vůbec opouštět domov, ale co se dá dělat ?  Pěkný víkend ! Nějak se musíme zabavit, nebo i své malé děti, pokud je máme. Mimochodem, také jsem dnes četl na netu návody, jak se dají zabavit děti, když nemohou ven.

 V každém případě to má někdo na delší dobu, a teď je dobrá každá aktivní i pasivní záliba, kterou jsme si osvojili.Od čtení, přes různé hry, sledování televize, rádia, internetu, až po domácí kutilské práce. Ostatně, snad vás Soutok za těch 8 let psaní aspoň trochu inspiroval :-). A pokud v pondělí ráno opět vyrážíte do práce, tak přeji hlavně klid a pohodu !


Aktualizace 22.3.2020 ve 12.50 :  Dnes ráno se číslo 12 pro Mělnicko zvedlo na číslo 19.

Aktualizace 22.3. 2020 ve 13.55 :  Pokud máte nervy na to, že nenakazíte jiným virem váš počítač, tak si tam můžete dát světově vyhlášený web https://coronavirus.jhu.edu/map.html







Zdroj: Soutok

Březen 17, 2020

19:24

Představte si, že se díváte od mělnického zámku na místo, kde je soustředěno plno pracovní techniky a nemáte pořád nějak čas  místo navštívit. A že se na práci druhých lidí dobře kouká, zvlášť když jde o nějaké veledílo. :-).
V neděli před polednem to tedy konečně vyšlo a já se vydal do míst, kde jen o něco blíže k Mělníku stála v roce 2002 ohromná hromada suti a trámů z domů, které smetla rekordní povodeň.
Člověk by neřekl, kolik přes ten pontonový most, který tu od roku 2002 stojí, kolik přes něj jen přejede desítek aut.

Kanál je vypuštěný, všude se mocně buduje a mnoho techniky tedy stojí u Hořína, ale již se tu upravuje břeh na tom rozšířeném místě před dnešním pontonovým mostem a nějaká úprava probíhá i z druhé strany mostu.


 Jen asi o 200 - 300 metrů proti proudu to vypadá, že tam byl původní polní most snesený a není vyloučeno, že možná ani nebude tento most již nahrazen. Proč by tam ale bylo to lešení, že  :-)?




Co by to bylo dnes za stavbu, kdyby se člověk nedočetl nějaké zajímavosti, včetně termínu průběhu prací ? Dílo má být dokončeno v lednu příštího roku.


Možná si ještě pamatujete, jak jsem toto místo u Chramostku navštívil loni v září na jízdním kole. Byla tehdy sobota, na Mělníku bylo vinobraní a já měl ještě jiné plány.
Tehdy byl most snesený v poli, ale nyní se nám vrátil po rekonstrukci na původní místo. Něco se však změnilo. Pozorný divák může na snímku poznat to navýšení mostu nad vodní hladinou.

 Tuším, že se jedná o 3.5 metrů a most je tak v požadované výši, která činí 7 metrů nad  hladinou kanálu.
Tento polní most tedy nebude dálkově ovládaný z velína na hořínské komoře tak, jako je tomu například u mostu železničního v Lužci nad Vltavou, nebo přímo v Hoříně..


Toto bude tedy hlavní silniční most v Lužci nad Vltavou. Sice se tu udává, jako termín dokončení květen 2020, ale připadá mi, že tu je ještě plno práce.



Oproti tomu je železniční most již na svém místě a svoji prémiovou slávu v televizi má již za sebou. Bude totiž ovládaný dálkově z Hořína tak, aby nebránil podplouvání lodí v případě potřeby a samozřejmě byl k disposici v této pozici také řádnému provozu osobní jednotky mezi místním nádražím ČD a zbytkem trati, která odtud vede do stanice Vraňany.

Jde o trať číslo 094 Lužec nad Vltavou - Vraňany. V současnosti zde probíhá náhradní doprava autobusy, ale jinak je v jízdním řádu ČD uvedeno 10 spojů oběma směry pouze v pracovních dnech a tři z nich pokračují přímo do Kralup nad Vltavou, odkud také tři další přijíždí.

Vraňany jsou na rychlíkové trati č. 090 z Prahy do Děčína a zároveň mají spojení lokální tratí 095 s obcemi pod Řípem a obcí Zlonice ležící 8 km na sever od města Slaný.


Rozloučíme se pohledem na budoucí hlavní silniční most v Lužci nad Vltavou ....


.... a samozřejmě na informační tabuli.


Když jsem se dnes podíval na FB historické skupiny, tak mě tak napadlo, že bych vás ještě mohl pozvat na jeden článek ....

https://soutok.blogspot.com/2019/03/kamenny-milnik-u-libechova-patri-k.html


Jak sami vidíte, tak je to s tou protektorátní hranicí poněkud složitější. Také jsem si dlouhá léta myslel, že ta závora mezi dvěma dřevěnými budkami rozdělovala Čechy a Říši. Avšak poté, co jsem spatřil tento text vedle dosud  neznámého fota, tak se zdá, že za tou závorou bylo asi 100 metrů dlouhé území nikoho ( uprostřed, tedy po 50 metrech na území nikoho byl ten milník) a za ním se teprve vjíždělo do Říše ( obrázek).

Zda šlo jen o počátek, nebo tomu tak bylo celých 7 let, tak to nevím. Foto z liběchovské strany je výmluvné a nelze vyloučit, že i tam někde mohla stát třeba i jen budka čistě německá. Už na tomto fotu však v dáli vidíte vlevo ony pohraniční budky, které známe. Ještě mi to nikdo nevysvětlil.

Je také možné, že v roce 1938 byla hranice blíže k Liběchovu ( obrázek)a budky v pozadí se teprve čerstvě nainstalovaly. Následně poté již území nikoho padlo a hranice byla skutečně u té závory mezi oběma budkami.

Mějte se pěkně a nechť je vše v pohodě !

Zdroj: Soutok

Březen 16, 2020

19:31

esíčko v parku

Ve včerejším večerním článku jste se dočetli, že má nedělní výletní cesta začala takovou inspekcí po stavbách vzdálenějších staveb na laterálním kanále a zavítal jsem hlavně i do Lužce nad Vltavou, abych se dozvěděl na vlastní oči, jak to tedy s tím mostem do obce Bukol vlastně je.

V předvečer výletu jsem byl však ještě také v téměř prázdném Polabském parku a nestačil jsem se divit, kolik práce se jen zase udělalo na budoucí cyklostezce. Takto to tedy vypadá u takzvané Rasovny.



směr Labe

směr Pražská ulice. Důležitý směr pro cestu k vlakovému nádraží.


To jsou již záběry ze včerejšího dne. Díváte se přes řeku Vltavu směrem k obci Bukol, kde mě v minulosti zaujala i neuvěřitelně prosperující restaurace u silnice, která byla doslova v obložení rekreačních cyklistů.


Zdá se, že tuto sezónu, se ještě povozíte přívozem.


Tak bude vypadat místní most.


Zde se zase dozvíte, že práce začaly loni v květnu a hotovo má být letos v listopadu.


Pilíř na lužecké straně.


Ceník jízd přívozu.


Byl jsem samozřejmě i u důležitého silničního mostu, přes který se jezdívalo do obce Vraňany, nebo na státní silnici. Dnes to jde dočasně  jen na státní silnici. Těmto stavbám však chci věnovat samostatný článek.


Toto byla dříve hlavní obecní restaurace. Dnes je tu dům pro seniory. Zatímco cyklotrasa číslo 2 ( její druhá varianta, která nevede přes horkovod do Zálezlic) odbočuje o něco dříve dolů k vltavskému přívozu, tak nájezd na budoucí most má být právě zde za tímto domem ( ve směru od Mělníka). Pozorný čtenář si jistě všiml, že na snímku, kde jsem prezentoval lužecký pilíř je zadní část budovy částečně vidět.

Snad vás článeček trošku vědomostně obohatil a oddechli jste si aspoň na chvíli od těch nepříjemných věcí v médiích, které jsou sice nezbytné a důležité, ale zároveň působí určitým způsobem negativně na naše zdraví.

Není náhoda, že v běžném životě se daří mnohem lépe relativně zdravým seniorům, kteří se zabývají nějakou pěknou činností, jako je často třeba právě turistika, než těm, kteří besedují o tom, co komu vlastně je, kde ho píchá, jak se to projevuje, jak probíhá to, či ono vyšetření, nebo jak dalece je příjemné, či nikoliv apod.




Zdroj: Soutok

Březen 15, 2020

19:23

Už delší dobu jsem měl v hlavě takový plán. Na jízdní kolo to je sice ještě jen pro odvážlivce, ale  autem se dá jet také. Prostě jsem si vyjel na inspekci mostů na laterálním kanále a v Lužci nad Vltavou mě navíc zajímala stavba mostu přes Vltavu do Bukole.

Sice jsem měl od kamaráda jakousi zprávu, ale vlastní průzkum je nenahraditelný a vyvedl mě z určitého omylu. To však nechám na jiný článek. Vy už víte, že mám novou hračku, ale jak už to tak bývá, tak zase nejsou podmínky.

To už tak v pásmu DAB+ bývá, že přijde 14 dní, kdy to chodí do dálek a najednou se tři měsíce nic neděje.Posledně jsem vám v článku ....

http://soutok.blogspot.com/2020/03/druheho-kvetna-vstupuje-do-pid-oblast.html

... ukázal svůj nový přijímač, který už umí i obrázky a k tomu několik českých slide shows. Nemohu říci, že by dnes byly nějaké podmínky. Ty se mají přechodně zlepšit ve středu dopoledne, když je pracující lid v práci a navíc tu už máme od zítřka nová opatření.

Nicméně se dalo očekávat, že Bayern chodí ze Řípu vždy a na bavorská slide shows jsem byl pochopitelně zvědavý. A tak mi bylo jasné, že po domácích obrázcích a saských od zámku budou na řadě bavorské na Řípu a možná i durynské na 8B .


Z Lužce nad Vltavou jsem tedy pokračoval ve 12.30 po obhlídce staveb mostů nejkratší cestou k Řípu. Ten obrázek výše je přitažený zoomem až od vsi Ctíněves a je na něm Pražská vyhlídka.


Již známé obrázky.



Turisté nově označkovali stromy a nově přidali jedno zajímavé označení. Červená značka je součástí turistické dálkové trasy Blaník - Říp. Tak jsem to aspoň pochopil.


Na vrchu bylo plno lidí i policie ČR. Přidal jsem do kroku, rychle vše z dálky nafotil .....


Řipská pouť už 15. března, když je venku sotva 10 nad nulou ?




..... a honem dále za rotundu, kde to obyčejně vždy odpadne. Aspoň, že nikdo nekašle, nesmrká a vesměs jde o mladé rodiny s dětmi.


Divím se, že nikoho nenapadlo zrestaurovat místo těžby základního kamene pro Národní divadlo.




 Rádio Charivari a Gong jsou z muxu 12D ( Horní Falc) a připomenou mi vždy mé cesty od Domažlic do Řezna.



Tohle počasí je ze saského Jumpu. Hudební stanice pro mladé je součástí muxu 9A.


RSA mi zase připomíná budoucnost. Plánovaná cesta na Klínovec a Fichtelberg.



Populární Rock Anténe Bayern zrovna hrála legendární The Who.



A tento kursovní lístek je ze stanice Bayern 5 aktuell. Ze zpravodajského hlediska má tato stanice snad nejpropracovanější servis. K tomu má náš ČRo -Plus a ČRo- Region ještě daleko, byť se budou služby jistě zlepšovat.




A nakonec dálková krajina. Chce to triedr i lepší viditelnost ....



..... a snad někde tady vlevo na pozadí od stolové hory ( vrch Raná u Loun) už ten 94 km vzdálený Klínovec jednou spatřím :-).

To je tedy ze Řípu vše a příště se podíváme na mosty na laterálním kanále i na most přes Vltavu do Bukole. Musím dnes již používat slovo snad, ale to platí ostatně vždy.

 I já se připojuji ke kondolenci pozůstalým po opravdové paní zpěvačce, jakou paní Eva Pilarová byla. Vzpomněl jsem si dnes také na výročí okupace, ale nebyl čas. Na druhou stranu jej báječně připomněl pan Lojka ...

https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10217233351851886&set=pcb.3169362829956401&type=3&theater&ifg=1

Připomenu navíc perfektní knihu Květen 1945 na Mělnicku.

Šťastný vstup  do příštího pracovního týdne, a ať vás kvůli teplotě nad 38 stupňů a příznakům koronaviru  pokud možno nikdo nepošle z práce domů ! Navíc jen málokdo ví, co to svinstvo vlastně umí a třeba i s odstupem času.


Zdroj: Soutok

Březen 14, 2020

11:54


V předposledním článku jsem se zmínil, že už bych rád konečně napsal také zase něco pozitivního a příjemného. Snad vás tento článek potěší a zlepší vám náladu :-).

Na svých cestách, kterých sice není mnoho, ale užívám si je, občas zavazuji i o mladé rodiny s dětmi a bývám někdy svědky takové určité komické situace. Zejména na rozhlednách. Zatímco se muži kochají výhledy do kraje a identifikují různé kopce, města i vesničky, tak jejich drahé polovičky výstup na rozhlednu berou spíše, jako nutné zlo a po hlasitém vydechnutí v ochozu rozhledny brzy pobízejí děti k sestupu, neboť za ně cítí velkou odpovědnost a výhled je jim obvykle šumák stejně tak, jako celý zeměpis a mapy :-).

Mapy a dějiny si musí člověk nějakým způsobem oblíbit. Díky tomu se zřejmě stáváme i určitými vlastenci. Když jsem viděl v 90. letech ty nádherné barevné encyklopedie, tak jsem jenom žasl a samozřejmě jsem si je postupně v rozumném tématickém množství obstarával, ale podívejte se, z čeho jsme se ještě učili my.

Na prvním stupni se předmět jmenoval Vlastivěda a učila mě jej skvělá žena s obrovskou autoritou paní Kastnerová. Tam se človíček naučil takové ty základní věci, jako je koloběh vody v přírodě, co znamenají jednotlivé barvičky v mapách, jaká je značka pro kostel, či hradní zříceninu a plno dalších věcí.

Dnes známe Chloumeček, jako čtvrť řadovek, vilek a domů, ale tehdy v 70. letech byl kopec s kostelíkem sv. Jana Nepomuckého jen mírně porostlý a přímo od veřejně přístupného kostelíka, se prováděla tzv. topografie. Paní učitelka nám zkrátka prakticky ukazovala určování bodů v terénu za pomoci mapy a buzoly.

Výlet s výukou pak obvykle končil na té pěšině, kudy dnes jezdí cyklisté na eurocestu do Střednice. Přineslo se dříví z lesa, zatopilo se pod kotlíky, které se naplnili vodou z lahví a uvařila se polévka.
Nebyly tenkrát žádné počítače, ani VHS kazety, nebo DVD, ale ve třídách se zatáhly závěsy, aby byla tma a učitelka promítala diapozitivy.


Vyřazené poničené učebnice by stejně skončily ve sběru, a tak kdo chtěl, tak si zkrátka nějaké mohl vzít. My se tu dnes na Mělníku všeobecně zaobíráme hodně regionální historií, a tak jsem se rozhodl v tomto článku zde připomenout několik jmen učitelů z této oblasti.
Jsou to jména docela obyčejných učitelů, která znají jenom jejich žáci a média je snad ani nikdy nezmínila, ale přesto jde o osobnosti, které nějakým způsobem mají místo i v nás samých. Vždyť si dodnes pamatuji, že dějepis šesté třídy ZDŠ byl orientovaný na starověké civilizace a především Řecko a Řím. Sedmička byla především dějinami na našem území, až po dobu temna.
Pokud snad někdo z mladších ročníků narození neví, co to byla doba temna, tak šlo o období, kdy nám shruba od roku 1526 do roku 1918 vládli habsburští vladaři a slovanský český národ prožíval nelehké chvíle určitého útlaku, jak ostatně zájemci o dějiny vědí z literatury.
Tak by se dalo v tehdejších osnovách výuky dějepisu pro základní školy pokračovat. Sami vidíte, že učebnice nebyly nic moc a obrázky i mapky dělají dnes z knih knihy oblíbené a žádané. O to větší byla práce, nasazení a úsilí pedagogů, kteří si dokázali získat pozornost svých žáků.
A vězte, že i po těch letech si člověk občas vzpomene, co bylo na těch diapozitivech, které byly zaměřeny nejen na krásy naší vlasti, ale představily nám třeba i výtvarné umění. A kterým učitelkám a učitelům v oblasti dějepisu a zeměpisu tedy vděčíme za své znalosti ?
Pana Františka Purše dnes pominu, neboť jeho příspěvky regionálních dějin jsou známé z tisku a mnozí jej pamatujeme spíše, jako ředitele. Zmínit však musím po paní Kastnerové také paní Řehůřkovou, Sýkorovou, nebo pana učitele Nusla, kterého jsem naposledy viděl ve funkci ředitele ZŠ v Záboří.
Těch jmen by mohlo být více, ale opravdu jsem to zaměřil na určité speciální zaměření. Především díky nim dnes do značné míry vzhlížím k cestování a dějinám tak, jak vzhlížím, a i když již zřejmě ani nežijí, tak žijí v mé mysli. A věřím, že i v mysli vás některých čtenářů těchto řádků.

Prožíváme teď takové zvláštní období a já tu mám článek o jednom výletu, který nebyl nijak zázračný a odehrál se někdy snad mezi lety 2000 - 2005. Přesto proběhl tak, že se mi navždy vepsal do vzpomínek.

Byla to krásná letní sobota, blížilo se poledne a člověk litoval, že ráno někam nevyrazil. Během oběda přišel nápad. Ve 13.40 jsme již odjížděli z Mělníka rychlíkem do Poděbrad, kam jsme přijeli ve 14.25. Prošli jsme kolonádu, dali si nějakou zmrzlinu a vypravili jsme se pěšky kolem řeky Labe k soutoku s Cidlinou a dále do obce Libice nad Cidlinou.

Vy, kteří jste aspoň trochu znalí historie, tak víte, že sjednocení Čech pod vládou Přemyslovců nastalo okamžikem vyvraždění Slavníkovců na jejich hradišti v Libici. Když jsme tam došli, tak jsem byl z téměř mystického prostředí nadšený a o výletu jsem psal už zde na ...

http://soutok.blogspot.com/2014/05/fotogalerie-vynikajici-vylet-vede-z.html

To místo mělo svůj génius loci. Kolem dřevěného kříže se tetelil horký vzduch a zdálo se, že se blíží velká bouře. Jako kdybych sledoval ponořený do děje některý z dílů slavné husitské trilogie režie Otakara Vávry.

To napětí ve vzduchu se dalo krájet. Jako kdyby ta historie ožívala. V Libici nad Cidlinou měli místní naproti kostelu bezvadnou příjemnou hospodu, a protože tu staví jen zastávkové vlaky, tak se dá po posezení dojet vlakem do Poděbrad,  třeba ještě posedět v nádražní restauraci, a pak už jet přímo rychlíkem na Mělník.

Celou tu dobu vlakem bylo vidět, jak tomu bouřlivému počasí a napětí ujíždíme. To byl zážitek. Sotva jsme došli domů, tak se strhla venku velká mela a vypadl asi na tři hodiny proud. Protože už byl sobotní večer a díky bouři venku velká tma, tak jsem zapálil petrolejku a děly se věci, jako z časů našich předků, když ještě žádná technika nebyla.

Bylo to tak zvláštní, že na to člověk ani po tolika letech nikdy nezapomněl a rád na to vzpomíná. Velké věci se nám svojí nevšedností obvykle silně zapisují do mysli.


Zdroj: Soutok

Březen 13, 2020

19:29

Dobrý den,dalo se to očekávat, ale přesto zkroušeně oznamujeme, že mělnické muzeum i muzejní kavárna jsou ode dneška uzavřeny. Všechny akce se ruší do odvolání!
TZ:V SOULADU S USNESENÍM VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ZE DNE 12. BŘEZNA 2020, KTERÝM SE VYHLAŠUJE NOUZOVÝ STAV PRO ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY A V SOULADU S ROZHODNUTÍM BEZPEČNOSTNÍ RADY STŘEDOČESKÉHO KRAJE JSOU OD 13. 3. 2020 REGIONÁLNÍ MUZEUM MĚLNÍK I MUZEJNÍ KAVÁRNA PRO VEŘEJNOST UZAVŘENY!!!
Přeji pevné zdraví a pěkný den
Kristýna Frelichová, DiS.PR a propagace
Regionální muzeum Mělníkpříspěvková organizace Středočeského krajenám. Míru 54, 276 01 Mělníktel. 315 630 923, mob. 728 620 651


Keltský Telegraf je sice akcí, která se každoročně prakticky velkým obloukem vyhýbá okresu Mělník, když hlavní rameno štafety prochází postupně okresy Praha -západ, Kladno, Slaný, Litoměřice, ale přesto můžeme její stopy za dobrých podmínek spatřit  i od mělnického zámku.
Zatímco na zpozorování ohniště někde na kopcích může pomoci triedr, tak světlice bývá obyčejně vidět dobře, pokud máme představu, kde a v kolik hodin, by se mohla objevit. Nařízení vlády o shromažďování osob nakonec vedlo ke zrušení i Keltského telegrafu a vy si můžete přečíst na ....
https://www.keltskytelegraf.cz/zruseni-kt-2020
...  projev a stanovisko vrchního čerta akce. V komentářích se však někteří jedinci nechali slyšet, že i tak si na kopečky zajdou.
A protože už máme před sebou hlavní  televizní zprávy, tak je to dnes nejspíše vše. Příště se snad už dostanu k něčemu příjemnějšímu, ale nyní není čas. Hezký víkend !
Zdroj: Soutok

Březen 11, 2020

19:02

Jak jistě víte, tak v úterý 10. března v 18 hodin padlo v důsledku ohrožení zdraví obyvatel  ČR koronavirem ve vládě jedno z nejrychlejších a nejzásadnějších rozhodnutí v našich dějinách.

Samozřejmě, že na každého občana mají následky tohoto nařízení různý vliv. Někdo je zvyklý se více pohybovat ve společnosti, navštěvovat masové akce, chodit do divadla a jiný je spíše takzvaně samotář, nebo nanejvýš provozuje svůj pohyb v rámci příbuzenských návštěv.

Ti první to nyní pocítí více, ale zdraví  je přece jen přednější a sami víte, jak je to nepříjemné, když je člověk sice doma, ale necítí se zrovna dobře.

Na druhou stranu to neznamená, že by na dobu neurčitou skončil život. Jenom musíme umět použít to, co jsme jako-by odsunuli na druhou a trochu pozapomenutou kolej. Třeba taková kniha, která vám může nabídnout nějaké zajímavé znalosti. Vždyť dokonce existuje pořekadlo, že kniha je nejlepší přítel člověka.
.
Umíte si představit takový sobotní podvečer bez elektřiny a internetu ?  To je tragedie, co :-)? A přitom stačí třeba jen zapálit svíčku a o něčem se rozpovídat a zaujmout druhé lidi v naši blízkosti. Uměli bychom to ? Na to si odpovězte každý sám.

Proti tomu všemu je relativně situace dost dobrá, protože pořád ještě můžeme vycházet a někde chodit, nebo i někam jet. Ale, dost řečí a pojďme se podívat, co nám ruší za akce RMM, co se ruší na Mšensku, a jak se pokouší prát se situací výstaviště v Lysé nad Labem.

Příště už snad bude něco pozitivnějšího.







Mšeno a okolí:

13.03.2020  Divadelní představení souboru Bazilišek Benátský "Kdo z koho, aneb Za vším hledej ženu" - ZRUŠENO14.03.2020  Borecký půlmaratón - ZRUŠENO14.03.2020  Filmový festival Expediční kamera21.03.2020  Sokolský karneval - ZRUŠENO23.03.2020  Příběhy našich sousedů Mělnicko - ZRUŠENO29.03.2020  Vítání jara - Smrtná neděle18.04.2020  Vymetání výfuků01.05.2020  XVI. mistrovství světa mopedů Stadion15.05.2020  Běh pro Světlušku
Zdroj: Soutok

Březen 9, 2020

20:28

Na konci článku dnešní aktualizace.

Přátelé, Mělník v těchto dnech do jisté míry žije takovou romantickou představou, která je velmi blízko svého naplnění a je to prakticky tutovka. Zdá se, že dole u řeky Labe vyroste něco, co tu již v historii bylo, a to něco se jmenuje říční plovárna. Dokonce jde o naprosto stejnou lokalitu.

Jsou mezi námi ještě dnes lidé, kteří tu historickou plovárnu pamatují, nebo ji ještě nějakým způsobem užili. Jsou tu i tací, kteří se již v Labi nekoupali, ale pamatují ještě nějaké to dřevěné molo v řece, nebo dokonce některou tu dřevěnou budku.

A jsou tu i tací, jako jsem já, kteří to znají již jen z vyprávění a z historických fotografií Mělníka, které se po roce 2000 objevily mezi zájemci o městskou minulost a nakonec pronikly na výstavy i do knížek s regionální historii.

Přesto, že jsem staré lázně nezažil a povídání o nich znám především z místních novin, tak mi také není takové prostředí cizí. Kdo  jste někdy prožili aspoň jednu dovolenou na vodě, jako vodáci, tak víte, jakou úžasnou atmosféru mají tzv. vodácké kempy a tábořiště na břehu řek.

Mně připomíná prostředí starých lázní tzv. Harrachovku u Tábora na řece Lužnici. Nemohu ale najít poklidné a skromné obrázky 80. let, protože současné obrázky spíše propagují moderní restauraci s penzionem a nějak to ztrácí to genius loci z doby, kdy se tu především choulilo několik vodáckých stanů, kiosek s množstvím stolků a nocí zněla při kytarách píseň ,, Kdo jsi se v lednu narodil, povstaň povstaň, povstaň.


Z internetu.

Konečně, nemám ani tu nejmenší představu, jak to tu bude jednou vypadat a je lepší se nechat mile překvapit, než si něco představovat, co může být úplně jinak. Stačí si jen vzpomenout na krásný dvorek bývalé restaurace U císaře ( později Šalanda), který jsme si vlastně ani neužili a nic podobného venkovního v takové kvalitě Mělník prostě nemá.

Na druhou stranu povede kolem i parádní cyklostezka, a tak jsem opravdu zvědavý, zda toto místo bude jen místem koupání a slunění, nebo i místem dobré zábavy a rozjímání u zlatavého moku s pohledem na řeku i radující se koupající se lid, jak to bývá běžné.

Umíte si však někdo představit, že by se na říční plovárnu chodilo jen od tzv. Rasovny ( hospoda u tenisových kurtů v Polabském parku) ? Nebo snad ještě i od veslařského klubu ? Já tedy ne.

Já tedy ne a myslím, že řadě občanů Mělníka přijde přinejmenším podivné, že by cestička z parku, která tu vždy byla a dnes je po ní chůze na vlastní nebezpečí, že by měla zaniknout. Naopak si myslím, že by chtěla opravit a bude velmi velmi využívána, jakož ostatně stále je.

A protože nejsem sám, kdo si to myslí, tak mě ani nepřekvapilo, když se včera pozdě večer v mé elektronické schránce objevil e-mail předsedy MOOS Martina Klihavce apelující na stejné téma. Připomínám, že jsme se o téma vůbec nebavili a nezávisle na sobě jsme věci viděli naprosto stejně.



MOOS  vyzývá zájemce k dobrovolné brigádičce, jejímž účelem je připomenout vedení města, že občané Mělníka o tuto cestu rozhodně stojí. Sraz je první jarní sobotu ( 21.3.) ve 14 hodin v parku, a byť je smysl akce spíše symbolický, tak by jistě bylo pěkné, kdyby cesta zásluhou účastníků trochu prokoukla.

Chodilo vás hodně do středověkých sklepů a určitě by to byla hozená rukavice, kdyby tu vyrostl živý had lidí, kteří by na jedné straně ustřihli nějakou tu větvičku náletové dřeviny, která vyčnívá do cesty a na druhé straně třeba odcházeli. To by bylo od Labe nejen krásné foto, ale doslova mediálně významné.

Na druhou stranu vás musím upozornit, že vstup na cestu je na vlastní nebezpečí. Přišla o svůj asfaltový povrch a ve svém středu je poněkud prošlapána do oblouku. Proto tedy dbejte zvýšené opatrnosti. Vše potřebné je na vystaveném plakátě.

Koronavirus nepodceňujte, byť jde o setkání pod širým nebem a nikoliv v zavřeném prostoru. Pokud se někdo necítí dobře, pohyboval se třeba v hromadných prostředcích veřejné dopravy v Praze, přišel do styku s někým, kdo byl pravděpodobně v Itálii, někým kdo se u nás nakazil obyčejnou chřipkou, tak svědomitě účast na akci klidně odmítněte.

Jste zváni a můžete si odnést pěkný neobvyklý zážitek, který se vám bude vracet vždy, kdykoliv tudy půjdete.





Aktualizace 10.3. v 19.30 :

,,Na vojně se mění situace každým okamžikem." Jedna ze známých hlášek z populárního Švejka dnes vešla v platnost. Nikdo vlastně nevíme, co bude za 10 dní.

Nicméně, ať už se budou věci odvíjet jakkoliv, tak vám všem přeji, ať to současné nepříjemné nervozní období nějak bez újmy na zdraví přečkáte a ať to dlouho netrvá.

Zdroj: Soutok

Březen 8, 2020

20:23

Když jsem dnes dopoledne aktualizoval včerejší článek, tak jsem jej doplnil ještě o jeden bonus. Dávali v pátek večer v televizi na Artu skvělý hudební seriál BBC ( aspoň ten díl), který jsem náhodou objevil a jedna skladba lepší, jak druhá. Prostě rock a pop ze 70. let a samé legendy.

Najednou jsem si uvědomil, že těm nejstarším písním je prakticky 50 let. Jak jsme jen už dlouho na světě, a co jsme už jen vše zažili ? Co vše se jen i kolem nás na Mělníku změnilo ?

Když se po roce 1989 měnil politický režim, některé restaurace zanikaly, jiné naopak vznikaly, tak jsem vyslechl leccos. Ti lidé za to nemohou, neboť je to prostě nostalgie jejich mládí. Třeba takový hotel a restaurace Rytíř ve Svatováclavské ulici.

,, Podívejte se, co z toho udělali ?" Vpravo byla restaurace s pivem světlým, ale domácí chodili hodně vlevo na černé. Atmosféra byla skvělá. Někdy pan vrchní pustil písničky Jirky Šilingra, jindy pustil dokonce na videu koncert Ozzy Osbourna ..

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ozzy_Osbourne

Dnešní mladí by se asi divili, kdyby přišli v neděli večer do nějaké mělnické hospody a hrál tam někdo na tahací harmoniku. I takový byl Mělník :-).


To tak prostě už chodí, že se vše mění. Vydal jsem se v týdnu na nádraží ČD pro svůj oblíbený časopis, který má dvě poslání. Má mě donutit k procházce a zároveň mi mají vlaky i časopis připomenout tu bohatost života kolem nás a být i určitou inspirací.

Někdy ho také třeba ještě nemají, nebo už nemají, ale důležité je, že se člověk musí hýbat. Turistika je zdravá. Už dávno jsem si všiml, že je Restaurace u nádraží uzavřena, ale teď doslova celý bývalý hotel mizí z povrchu zemského a stává se jen zapomenutou historií.

Zase je to pro nás starší velká nostalgická událost. Když se podíváte na ten první snímek, tak tam ještě teď spatříte v rohu místnosti poličku na televizi ( téměř ve středu snímku). To jsou všechno vzpomínky na řadu osobních příběhů. To víte, že tu nejedna mělnická parta poseděla v pátek odpoledne před cestou, nebo zase bylo místo první zastávkou po nedělním návratu z cest.

Samozřejmě, že svůj význam mělo místo i v týdnu a vařilo se tu. Na mnoha místech na Mělníku se vařilo a dobře se vařilo. Vyhlášenou osobností mělnické gastronomie byl například jakýsi pan Veselý. K populárním jídlům patřil třeba savojský řízek s bramborem, katův šleh, nebo cszango ( čti čango). Teď to myslím všeobecně a nikoliv k této restauraci.

Tady bylo restaurací a nejen v centru, nebo ty fungující, či znovu vzkříšené. Zelená lípa v Mlazicích. Labák Franty Rajmana, U Cinků, U koček, 106ka naproti Tosu ( dnes Junker), vedle bývalého OSP na Podolí .... A to jsem vzal jen tak namátkou stranu, kterou v tomto článku navštívíme.

 A víte, že si teď díky tomuto článku uvědomuji další věc. Tenkrát se nikdo neptal na přílohy. Prostě jste si objednali jídlo tak, jak bylo psané na jídelním lístku, nebo jste mohli požádat, zda by nebylo možné místo hranolek dostat  například krokety.

Dnes to zákazníkovi přijde normální, že si poručí přílohu, nebo zda to chce zabalit sebou, pokud ta možnost je, ale tenkrát se to neřešilo. Pak jsem se v Maďarsku divil, když jsem musel v jednom kiosku ukazovat na prstech, kolik chci cibulí a kolik paprik ke guláši :-).


Pamatujete tyto cukrovarské kanceláře někdo ještě jako hospodu ? Já již ne, ale vím o tom. Zdá se že nedávno dostala nový kabát a o původním účelu budovy vypráví  reliéfy sudů ve štítu budovy.


Firma Neuman se činí. Podívejte se, jak se změní situace během jediného týdne. Myslím, že je to týden, co jsem tuto cestu z Polabského parku dolů k Labi fotografoval. Dnes už tu stojí zábrana proti případnému pádu horniny.


Už to chtělo také zase zavítat na druhou stranu města. Víte, že v ulici Legionářů probíhá rekonstrukce významného mostu.



Vstup zakázán, ale fotozoomu ne :-). I tak to bylo trochu z ruky a rozbíjení asfaltu dá práci. Ani teď z hlavy nevím, jaký je termín dokončení.


V jednom dávném článku jsem vás zval na bleší trhy pod  novým mostem. Proč si tu možnost nepřipomenout?


Most přes říčku Pšovku už je zpět. Tato část městské čtvrti působí útulně.


Když se podíváte proti toku říčky směrem ke klášteru, tak si sice uvědomíte, že tu má ptactvo i drobná zvířena určité útočiště, ale vždy mě přepadne i myšlenka na nějaký park.


Podobně mě to napadne i za Polabským mlýnem. Zde je jeho nejčerstvější foto.


Takové poklidné rozlehlejší místo. Za mlýnem vyrostla vysoká protipovodňová zeď a najdete tam i památný strom. Mám ho také vyfocený ( vlastně již podruhé), ale nikdy nevím, kdy mi to tady napíše, že mám plné úložiště a třeba to bude konec webu :-). Asi bych měl s fotografiemi šetřit.

Dnes už tedy vím, že tento přepychový nájezd ke strouze uzamčený vrátky je tu prostě pro potřeby hasičů.

Aktualizace 19.3. 2020 v 18.36 :

Nemohu si stěžovat, že by článek nikdo nečetl. To bych tu nepsal tuto aktualizaci a opak je pravdou. Jenže .... To se nenajde nikdo, kdo by tady napsal .... Mýlíte se ! ?

Tam jsou přeci protipovodňová vrata do Pšovky. Ten nájezd ke strouze je tu především hlavně proto, aby se mohl na korbu nakládat případný naplavený bordel, který tu pro správnou funkci ovládání vrat být logicky nemůže.


Nutrie. Roztomilá inteligentní zvířátka, se přišla až ze středu říčky podívat, zda nemám sebou nějaký
pamlsek :-).


Když se tak občas dívám na fotografie pana Lojky, na kterých nejsou jen staré krámky, ale i jejich majitelé, tak mě tak napadá, že i lidé nepodstatní jsou občas aspoň na čas legendou. Prostě je během svého života potkáváme na ulicích, a když o nich promluvíme, tak každý ví, o koho jde.

Takovou bytostí byl pro pamětníky člověk, kterému říkali lidé Standa Háček, ale zda to bylo opravdu jeho příjmení nevím. Většina z nás o něm nic nevěděla, ale pokud jste na Pražské ulici zahlédli utíkat ve vozovce při okraji chodníku člověka v gumovkách a často s praporkem v ruce před sebou, tak to byl tehdy legendární S.H.

Podle různých pověstí měl tolik peněz, že ani nevěděl kolik, a prý je měl schované někde ve skalách na Kokořínsku. Žádný nájem nejspíše nikde neplatil a někdy prý přespával kdesi v závodě na místech, která prý málokdo vůbec znal :-).

I takové legendy měl Mělník :-). Tak tedy ... Úspěšný vstup do dalšího pracovního týdne a vězte, že jsme k jaru zase blíže :-).

Foto je z článku ... http://soutok.blogspot.com/2015/01/takto-skonal-vysoky-komin-melnickeho.html




Zdroj: Soutok

Březen 7, 2020

15:03


Když jsem tu začátkem roku 2014 napsal článek o  staré STS Mělník ....

https://soutok.blogspot.com/2014/02/valdstejnsky-lis-zapomenute-pamatky-na.html

..... tak jsem ani neměl tušení, že v roce 2015 někde na FB vznikne o tomto ,,zámečku" článeček nový. A nevěděl jsem to až do dnešního dne, kdy jsem zavítal na FB historické skupiny pana Lojky, kde odkazuje v komentáři jednu paní právě na svůj starý článek z roku 2015.

https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.1823722524520445&type=3&hc_location=ufi&comment_id=Y29tbWVudDozMTYwMTk2MDkwODczMDc1XzMxNjA0MjQyNjA4NTAyNTg%3D


Článek jsem si se zájmem přečetl, ale minimálně se do něj vloudila chybička v letopočtu 1970, který tam pan Lojka uvádí.  Před několika lety bych se pozastavil nad tím, že se nenašel nikdo, kdo by na chybu upozornil, ale dnes už mě to ani nepřekvapuje.
Pro mě je stará STS něčím více, než jenom nějakou stavbou, a tak jsem si dovolil uvést věci na pravou míru.
Strojní traktorová stanice sídlila v objektech bývalého viničního lisu a přilehlých staveních až do léta 1985. Někdy po prázdninách došlo ke kompletnímu  přestěhování instituce za koleje do části Pšovka- Průhon. Snad ještě dnes tam na Průhoně najdete na ,, nové budově" nápis Zemědělská technika. Nejsem si však jistý. O kus dále je velkosklad Eva.
Aktualizace 8.března v 9.40:
Kdyby tento článek četl ještě nějaký živý pamětník, který zná přesná fakta, tak by řekl : ,, Já ti dám prázdniny 1985." Problém je totiž ten, že tento detail, kdy vlastně přesně došlo k opuštění objektu touto poslední veřejnosti známou firmou je možná i tak trošku mimo zájem regionálních historiků, které především zajímá budova Valdštejnského lisu, než dějiny nějakého podniku. To není výtka, ale to jsou prostě fakta.
Podobně těžko a jen stručně najdete na netu u dnešní firmy Tereos  historii našeho cukrovaru a stejné je to i u firmy EMS, která zase zmiňuje rok 1994, jako datum odkoupení části prostor nové STS na Průhoně.
Podívejte se na tyto dva odkazy :
https://www.hrady.cz/index.php?OID=10076&PARAM=11&tid=32356&pos=450
http://www.ems.cz/index.php?page=50000&lang=cz?utm_source=takeit-partner
Není vyloučeno, že nějaké materiály se zachovaly v oblastním archívu, ale většina lidí pracuje se svými dávnými zážitky a zkouší tak utvořit děj s přiřazením  letopočtů.
Uvedený rok 1970 je hodně vzdálený od reality, ale po opravdu dlouhém přemýšlení se zdá, že k přesunu firmy došlo již v listopadu 1984. Málokoho dnes taková přesnost zajímá, ale potvrzení tohoto termínu by bylo pro někoho možná zajímavé.
Lesopark před starou STS byl ještě v 90. letech velmi zachovalý, ačkoliv první vzala za své socha Satyra ( čerta).
https://soutok.blogspot.com/2014/01/melnicky-cert-nebyl-cert-napsali-jste.html
Paradoxně tak nová doba pohřbila něco, co bývalo za socialismu v lepším stavu. Bohužel jsou i takové případy, byť nám centrum města zkrásnělo a máme i nové pěkné komunikace. Ostatně jsem o takových stavbách u nás napsal kdysi také článek ...
http://soutok.blogspot.com/2012/11/zive-pomniky-socialismu-u-nas.html

Nahlížel jsem do katastru nemovitostí, komu že dnes lesopark a budovy patří. Mají stále ještě pořád stejného majitele a můžete si  to dohledat. Od toho tato služba na netu je ...

http://sgi-nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid=3&MarExtent=-990320.44597457629%20-1239836%20-346646.55402542371%20-923033&MarWindowName=Marushka

Po přiblížení mapy kliknete na tlačítko pod mapou KN ,a pak do mapy přímo na objekt. V tabulce se vám zobrazí také vlastník.

Závěrem téma snad jen to, že dnes z lesoparku na tyto stavby neuvidíte, neboť tomu brání plachty.



A jaké jsou hlavní akce měsíce března ?

Ano, vyneseme Moranu z města a bude to 29.3.2020 v 15 hodin.
https://www.muzeum-melnik.cz/akce-a-vystavy/vynaseni-morany-837_521cs.html
Loňský rok si můžete prohlédnout na ....
 https://soutok.blogspot.com/2019/04/velka-fotogalerie-z-akce-vynaseni.html

Mnozí koukáte i na Keltský telegraf, který má letos 11. ročník a vychází letos přesně na 21. března.


https://www.keltskytelegraf.cz/mapa-keltskeho-telegrafu
Akce sice již léta obchází náš okres po západní straně od Prahy do Českého středohoří, kde se vrací i na břeh pravý, aby navštívila třeba Radobýl nad Litoměřicemi, nebo Hradiště u Libochovan, kde byl Soutok loni v říjnu na skvělé archeologické akci, ale přesto jsou články akce navštěvovány a v historii se i několikrát zapojil Liběchov ( prostor u kostelíčka sv. Ducha).
Asi už nemá cenu k akci něco dodávat. Takzvaní čerti se přihlásí do akce na webových stránkách, jsou zařazeni do časové štafety a přijmou v daném čase světelný pokyn z předešlého kopce a předají jej na další kopec ve štafetě. Pak se vše dokumentuje na obrázcích, popisuje se atmosféra místa, dojmy z akce a případně i to, z jakých kopců bylo ohně vidět.
Tolik tedy k hlavním akcím měsíce března, kdy převezme vládu jaro a já se po dnešním nepěkném uplakaném dni aspoň trošku projdu, protože se počasí zlepšilo.

https://www.keltskytelegraf.cz/
Bonus:
  Máte rádi hudbu 70. let ? V pátek večer ve 22.55 byl na programu ČT -Art vynikající díl 3/12 britského seriálu Top of the pops:
https://www.ceskatelevize.cz/porady/12982508590-top-of-the-pops/219387758160003-nestarnouci-sedmdesatky/
Kromě zmíněných jmen zavadíte během hodinky také o hvězdy, jako Alice Cooper, Suzi Quatro, The Knack, The Jam, Bay city rollers, nebo Free a jejich hit All right now.
https://en.wikipedia.org/wiki/The_Knack
https://soutok.blogspot.com/2018/03/zeny-divky-po-nich-silely-hudba-to-byla.html
Díky dnešní technice není problém přehrát kdykoliv.
A pokud již dnes nic nenapíši, tak úspěšný vstup do dalšího pracovního týdne !


Zdroj: Soutok

Březen 6, 2020

20:36

Prožíváme teď takové zvláštní období. Světem se šíří již od Vánoc nebezpečný koronavirus, který některým napadeným jedincům bere životy a nákaza tento týden dorazila mediálně i k nám do Čech. Platí u něj stejně tak, jako u chřipky, že mu k šíření a přenosu na další osoby vyhovuje situace, kdy se sejde na nějakém místě více lidí a v uzavřených prostorách se mu daří šířit vůbec nejlépe.

Z tohoto důvodu se v současnosti doporučuje, aby se lidé takovým rizikovým místům pokud možno vyhýbali, byť občas musíme do nějakého toho obchodu, nebo do veřejného dopravního prostředku. Vyjímkou pak nejsou ani různé sportovní, kulturní akce, nebo výstavy.

Určitým štěstím v neštěstí je, že ty krásné jarní akce se teprve rozjedou, a tak pro nás mnohé může být výše zmíněná prevence přeci jen snazší. Snažme se zkrátka v tyto dny pobývat nejlépe doma, nebo případně osamocení na procházkách v nějaké otevřené krajině.

Mimochodem, líbil se mi článek ....

https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/brit-nakazeny-koronavirem-popsal-den-po-dni-jak-mu-bylo-40315609

.... a  s tou odolností je to prostě u každého člověka jinak.


Nicméně, život se kvůli tomu zastavit nemůže a doufejme, že nás tento nepříjemný problém přestane snad brzy ohrožovat a stav věci zažije návrat k normálu.

S předstihem se tak nyní podíváme na jednu významnou a potěšující zprávu. Jistá integrace Mělnicka do PID ( Pražská integrovaná doprava) již v minulosti proběhla, ale stále tu máme ještě určité území, kde nám ještě jezdí klasické linky. To by se mohlo už 2. května změnit a bude to samozřejmě jedině ku prospěchu nás potenciálních cestujících.

Vždyť jsem nejednou vychvaloval, že cestování autobusy a vlaky je nyní konečně díky integrovaným regionálním jízdenkám  opět po mnoha letech pro řadu potenciálních zákazníků přijatelné Výhodou samozřejmě je, že můžete vystoupit a nastoupit na zcela odlišných místech, plně se bez nutnosti soustředění na jízdu autem oddat výhledům do krajiny a odlehčíte komunikacím, životnímu prostředí cyklistům i chodcům.

 V neposlední řadě můžete potěšit některou restauraci i sebe ještě přímo na výletě a posedět si u zlatavého moku někde v přírodě, nebo ve stylové hospůdce kdesi na cestě.

Je zbytečné, abych tu nějak něco o nadcházející integraci psal. Vše potřebné najdou zájemci zde na :

https://pid.cz/integrace-verejne-dopravy-kokorinsku/

Snad jen, že to bude znamenat zřejmě kratší časové intervaly mezi jednotlivými spoji a autobusy s třímístnými čísly se nám tak objeví nově v takových lokalitách, jako jsou ˇnejblíže k Mělníku obce Želízy, Tupadly, Medonosy, Horní i Dolní Vidim, Sitné apod.

Připomínám ,že Kokořínsko a Mšensko zejména v pracovních dnech v novodobých dějinách obsluhovala především společnost Kokořínský SOK s.r.o. a jistě bude zajímavé, co to všechno v oblasti na sever od Mělníka způsobí.

https://www.kokorinskysok.cz/autobusy/

Závěrem snad jen tolik, že je pozitivní i skutečnost, že nám opět na okrese jezdí po mnoha letech autobusy hojněji i o víkendech, což mohou uvítat zejména výletníci. Sice jezdíme přes léto o víkendech většinou někam dále, ale taková předchozí jarní tréninková turistická procházka ze Řepína na Mělník, se může také někomu hodit. Tedy, pokud něco pojede :-).


Již snad více než rok zde píši o rozhlasovém pásmu budoucnosti, které je sice už dnes určitou přítomností, ale u nás nemá mediálně valnou reklamu. Toto není televize, ale jenom rádio.
Přesto se zdá, že podle posledních zpráv by měl rozhlas, tak jak jej známe dnes v roce 2025 skončit. Již žádné VKV (FM), ale DAB+ bude nutností. Je to zatím nejzazší ( slibované) datum, protože tehdy končí mnoha soukromým stanicím vysílací licence.
Co to bude znamenat ? Že už češtinu na svém současném rádiu za 5 let neuslyšíte a není jisté ani to, zda tam budou ještě k záchytu vůbec nějaké cizí stanice. Všichni naši sousedé totiž průběžně přechází na pásmo DAB+.

Technika jde však stále vpřed, a tak již nestačí jenom zobrazené názvy stanic, názvy pořadů, názvy písniček a interpretů, nebo technických informací přijímané stanice. Černobílý displej vám sice ukáže mnoho potřebného, ale barvička se stává nyní šlágrem.

Mladší bráška rádia značky Silvercrest, který se prodával minulý týden v Lídlu je sice o 300 Kč dražší ( stál tedy 800 Kč), ale umí takovéto obrázky, kterým se říká slide show. Některé jsou spíše pro parádu, jiné předají i nějaké textové informace, nebo vám představí moderátora ve studiu, či osobu, se kterou probíhá rozhovor, ale v každém případě je to zase něco nového.

Vzhledem k tomu, že nejsou pro dálkové lovce pořád podmínky, nebo už asi tak víte, co za zlepšených podmínek nejspíše chytíte, tak je to nová zábava k výzkumu.


Třeba takové populární stanice z VKV, jako je Evropa 2, nebo Frekvence 1 vám v DABu nic obrázkového zatím nenabídnou, ale rádio Beat, nebo Samson už zmíněné služby poskytují.

Tady je zatím bezkonkurenční Český rozhlas a zejména jeho stanice Radiožurnál. Tam jsou právě ty textové zprávy, nebo předpověď počasí. Multiplex 12C je vůbec náš nejsilnější multiplex a zachytíte jej prakticky kdekoliv. Nevím, jak ve sklepě :-).


Počasí však není jenom na Radiožurnálu, ale viděl jsem jej zase v jiné grafické úpravě na jiné stanici. Protože mux 12C patřící Českému rozhlasu obsahuje 15 stanic, tak za těmi opravdu nikam z domova nemusíte. U dalších muxů již záleží, kde bydlíte a kam až proniknou.

Můžete si samozřejmě pomoci nějakou venkovní anténou. Jako dálkaře mě samozřejmě zajímaly i německé muxy, ale Bavorsko už měsíc nešlo, natož něco vzdálenějšího, a tak jsem se u mělnického zámku potěšil aspoň Saskem. Tam má docela pěkné slide show rádio Jump pro mladší generaci a různé verze stanic začínajících na MDR zase připomínají náš Český rozhlas.

Bohužel jsem zjistil, že rádio Erzgebirge - RSA, které dává pěknou oldies hudbu Z Fichtelbergu ( sousední kopec našeho Klínovce) , které tu na VKV leckde pěkně jde ( 107.7 MHz) zatím slide show nemá.


Uvidíme tedy, co nabídnou za obrázky bavorské stanice, ale to se musíme nejprve dočkat lehkých podmínek, které ne a ne přijít.


Hezký víkend !


Zdroj: Soutok

Březen 1, 2020

22:57

Jak jsem dnes již psal, tak jsem měl tak maximálně dvě hodinky na odpolední procházku. Jsou sice dány různé termíny, kdy mají být různé stavby hotové, ale kdo by nebyl zvědavý, jak stavební práce pokračují.


První dva snímky patří mostu ve Vodárenské ulici poblíž Evy. Nechtějte po mně teď nějaké termíny, do kdy to má být hotové. Snad květen, ale to bych si vymýšlel. Na to nemám teď večer obzvlášť čas a nehoří.


Zde je již situace z ulice Jiřího z Poděbrad.


Tamní most je již na místě a má krásný tvar.


Detail jednoho ze čtyř bodů jeho uchycení. Tak mi to aspoň připadalo.


Trošku mi to připomnělo zmenšenou kopii lávky pro pěší v Nymburce, která vede ovšem přes řeku Labe ( nyní snad zavřená, pokud  ještě stojí). Mostík zajímavým způsobem zvedne uživatele, aby je zase vrátil na původní úroveň.



Detail na vše potřebné. Jen škoda, že místo uzamykatelné věže, kde se nechají nechat zavazadla i jízdní kola bude mít Mělník jen nějakých 28 stojanů na kola, ale to nám místním vadit nemusí:-). Naopak, můžeme si zajet na kolech třeba do Litoměřic, nebo Lysé nad Labem, kde věže mají. Tam zaparkujete za 5 Kč kolo i s batohy a můžete si užívat jenom tak procházek i posezení nebo různých akcí, a pak jet zase třeba domů.


Zde jsme byly s foťákem naposledy, když se to tu dokončovalo.


Nás však zajímají hlavně tyto práce v Nemocniční ulici. Povede tudy samozřejmě cyklostezka mezi Pražskou ulicí a nádražím ČD, a proto je třeba rozšířit vozovku, aby nedocházelo k omezování jinak silného automobilového provozu.



Nějaké práce probíhají i v místě, kde je největší terenní spád na cyklotrase.



Vyšel jsem si dnes vyjímečně starou cestou, kde je již několik let vstup jen na vlastní nebezpečí. I tak je cesta jinak velmi užívána a byla by velká škoda, kdyby takové romantické pěšiny nemohlo být i nadále užíváno. Patří k nejromantičtějším v našem městě.


S viditelností to dnes nebylo ani dobré, ale ani špatné. Spíše dobré. Vždyť je mezi Milešovkou ( vlevo) a Kletečnou vidět pásmo Krušných hor.


Na úpatí Kletečné jsou vrtule větrných elektráren na Bouřňáku ( 65 km odtud).


Nedávno jsem tu opět zmínil, že z našeho města je vidět část hlavní budovy letiště Praha - Ruzyně. Ta je tím bodem na obzoru uprostřed snímku. V popředí kostelík ve Vrbně a u mostu přes laterální kanál je již stavební technika.


Od středy do neděle je tu Zombie cirkus.




A na závěr něco krásného, ale také pěkně drahého ze světa motorů. Jednu tříkolku tu až v nějakém loňském, či předloňském článku mám, ale to se neokouká.


A jde se spát. Zítra ráno zase povinnosti volají a ani se nechce věřit, že už je člověk ve věku, kdy před 30 lety mnozí lidé začali plni síly a energie užívat druhého jiného života, tak jak to dnes vidíme u neopotřebovaných zahraničních penzistů, kteří k nám jezdí v létě i na kolech.

Zdroj: Soutok