Tip: Nemáte se jak dostat domů? Pomůžeme vám zde.
Muzeum M

Zpravodajství

Prosinec 9, 2018

18:40

Není mi známo, že by Soutok četl někdo nějak pravidelně, a také třeba čtyři dny i více někdy nenapíši nic nového. Je to o čase, o náladě i inspiraci. A tak jsem dnes napsal svému příteli Martinu Klihavci pozvánku na polední článek, neboť jsem se domníval, že mu to třeba dá nějakou inspiraci.

Odezva byla neskutečná a s pěti vykřičníky. Výročí mělnického cukrovaru, které bude v roce 2019 má již Martin pod palcem a dokonce již jednal s ředitelem firmy Tereos TTD sídlícím v Dobrovici u Mladé Boleslavi. Podařilo se mu s představitelem francouzské společnosti vyjednat výrobu limitované edice 100 ks historických homolí a 100 kusů kostek o rozměru 10x10x10 cm k tomuto výročí 150 let cukrovaru v Mělníku.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tereos_TTD

Někdo si možná řekne : ,, Proč tak málo ?" No, protože máme tržní hospodářství a bylo potřeba investovat peníze Mělnického osvětového a okrašlovacího spolku MOOS.

Martin mě požádal, abych tomu udělal, jako v případě vernisáží mělnických knih, nebo mimořádným chvílím, kdy je zpřístupněné nějaké městské podzemí reklamu. Jenže, ono tentokrát není téměř čemu dělat reklamu. Za jeden den, se vše zřejmě díky facebookům vše rozprodalo, až na několik posledních kousků. Cena jedné homole je 100 Kč a kostka stojí 150 Kč. Jde o limitovanou edici.



Když jsem ten e-mail četl, tak jsem nelenil a skutečně jsem se hnal na poslední chvíli do info centra, které je jediným místem, kde se to dá sehnat. Děvčata mi nechala ochotně vyfotit i vlastní záběry, které jste jistě poznali ( ty na skle). Je tam ještě několik kousků homolí i kostek, ale věru, na tak velké město nevím.

Co z toho vyplývá ? Zase je to ukázka těch schopností, kterými Martin oplývá. Psal jsem tu články, kde jsem porovnával Kutnou Horu s Mělníkem a upozorňoval jsem , jak vhodně vybraný suvenýr dokáže divy. Například lidské lebky všech velikostí ( imitace), které se skvěle prodávají na předměstí v Sedleci, kde je v Kutné Hoře naše nejslavnější kostnice.

Město si nemůže myslet, že snad někde v Dobrovici u Mladé Boleslavi někdo myslí na Mělník. To je dnes pro ně jenom balírna cukru. Třeba právě tady je možnost požádat firmu o výrobu dalších suvenýrů. Pro ně by to měl být kšeft a pro Mělník možnost zisku z turistického ruchu. Chce to ovšem zainvestovat.


V říjnovém čísle ČD tip pro vás je pozvánka do Hodonína, do míst života presidenta Masaryka. Docela jsem se divil, co tam všechno nabízí turistům.
Je to například zvonkohra, která střídá 360 melodií, zpívající fontána a jakýsi kostel. Aby se to netlouklo, tak zvonkohra jde v 57. minutě, kostel v celou a fontána tři minuty po celé hodině. Krom toho je tam ZOO, muzeum nafty se suvenýry a zajít si můžete i k Baťově kanálu, nebo k nejstarší budově na slovenském území ( 9 km od Hodonína) z doby Velké Moravy. Z radnice je výhled na Palávu, Karpaty, Javorníky apod. Bohužel je něco jen sezonní ( výhled z radnice a zpívající fontána).

Každé město se snaží být turisticky co nejzajímavější.





Známá mělnická básnířka, výtvarnice a členka MOOS Aida Líhová Legnerová vytvořila pro letošní Vánoce tzv. Mělnický papírový Betlém, kde jistě poznáváte i četné mělnické stavby.
Osobně si myslím, že jde o krásný počin  a další velmi milý suvenýr s tématikou města k jeho občanům i turistům. Je to další krásná vizitka těch, kterým není naše město lhostejné a mají k němu trvalý letitý vztah.




Nečekal jsem, že dnes vydám články dva a nevím, co a kdy bude příště. Proto jsem se rozhodl, že tu další svoji báseň, která patří samozřejmě mezi ty básně o městě Mělníku, že ji zveřejním zkrátka již nyní. Zatímco básně Labe a Vltava vznikly až v roce 2004 pro sbírku Mělník veršem, která vyšla v internetovém nakladatelství v Ledenicích ( CB), tak tato báseň je z kolektivní sbírky Mělník veršem a obrazem z roku 1993, kterou vydal tehdy místní Pegas.


Užívejte krásné blížící se vánoční časy a mějte rádi naše krásné město, byť není bohužel vždy vše tak, jak bychom si přáli. Úspěšný vstup do dalšího pracovního týdne !


           Město jde spát.
                                                                                         
                                                                                           Slunko rozpustilo své zlaté vlasy,
                                                                                           rozdalo po kraji rudé polibky,
                                                                                           z nichž poslední patřily řece,
                                                                                           naposled zamávalo i městu.

                                                                                           Do parku se vkradlo šero
                                                                                           a počalo své vítězné tažení,
                                                                                           až zcela pozřelo vinici
                                                                                           i vzdálené vrcholky kopců.

                                                                                           Posvátné ticho rozčeřil zvon
                                                                                            svým čtyřikrát opakovaným bim
                                                                                           a několikrát hlubším bam
                                                                                           ze štíhlé vysoké věže.

                                                                                           Venuše oděna v bělostné roucho,
                                                                                           se roztančila s prvními družkami
                                                                                           po tmavnoucím nebeském oceánu
                                                                                           a v uličkách vzplály lampy.

                                                                                           Desítky světélek posely obzor,
                                                                                           náhle tak velmi vzdálený,
                                                                                           a protější břeh se proměnil
                                                                                           v souvislý černý les.

                                                                                            V podloubích ožily lucerničky
                                                                                            vedle bizardních reklamních nápisů,
                                                                                            za malými okénky domů
                                                                                            bylo cítit pulsující život.




Titulní obrázek sbírky : Václav Žemla.



Sluneční hodiny na boku zavřené bývalé restaurace Zlatý beránek.

A pozor, abych nezapomněl :-) ! Slíbil jsem i krásné vánoční záběry důležitých artiklů ve městě.






Zdroj: Soutok
12:19

Labe před městem ( vpravo bývalá restaurace Hadík, v pozadí cukrovar)

Milí čtenáři, posledně jsem zde díky časopisu Živá historie získal motiv pro napsání článku o prvním parníku Bohemia, který tu již v roce 1841 pod městem plul. Není bez zajímavosti, že jsem jej ještě později doplnil, protože mi přišlo dobré zmínit například to, že to bylo mnoho let před vybudováním komor v Hoříně, před regulací řeky Labe, a i to , že sám Joseph John Ruston, se dožil úctyhodného věku 86 let. Nakonec jsem jej doplnil i o další odkazy.

Mimochodem, statistiky sice hovoří o tom, že se lidský věk i přes četné civilizační choroby prodlužuje, což vídáme asi nejčastěji zejména u některých veřejnosti známých osobností ( Jiřina Bohdalová, Eva Pilarová, Iveta Simonová, František Purš ( 88), Jan Červený ( mělnický básník: 95 let, zemřel v roce 1995), ale i v dávných časech, se našli jedinci, kteří překvapili. Jednoho z nich si možná pamatují i ti, kteří chodili do trafiky pro noviny, časopisy i cigarety a on k nim kdysi shlížel s obalu cigaretové krabičky. Narodil se roku 1763 a zemřel v roce 1848 ve věku nedožitých 85 let.

https://cs.wikipedia.org/wiki/John_Jacob_Astor

A vlastně sem teď tak trochu patří :-).


Seřadiště vagonů v přístavu.

Ten časopis Živá historie zmiňuje nyní také legendární Orient expres a vlastně mi tak napovídá, o čem mám tento uplakaný víkend psát. Příští rok s tím vším vlastně minimálně na bázi výročí u nás v Mělníku koresponduje.

Toho nejdůležitějšího výročí, se totiž dočká mělnický cukrovar, který stojí pod Mělníkem již 150 let a založen byl roku 1869. Kromě oficiálních stránek společnosti Tereos TTD, která tu nyní sídlí ....

http://www.cukrovaryttd.cz/vyroba/zavody/balici-centrum-melnik/historie-cukrovaru-melnik/

máme přímo zde na Soutoku sérii článků na toto téma z přelomu let 2014- 2015. Asi nejvýznamnější, nejpřínosnější a nejčtenější z nich je díky osobě pana ing. Jáchymstála článek ....

http://soutok.blogspot.com/2015/01/male-povidani-o-melnickem-cukrovaru.html

Ačkoliv přímo zbožňuji články našeho zesnulého historika Františka Purše, které mají duši, tak pan Jáchymstál přináší v tomto případě takové informace, které jsou doslova hodny nějaké případné výroční publikace. Nemám vůbec tušení, zda něco takového vznikne, protože vše je o domluvě těch vlivných osob, ale určitě si o tom můžete hodně počíst právě zde na webu.


(Rychlík od Ústí nad Labem v Mlazicích. Od včerejšího dne nese název Střekov


Cukrovar byl se světem spojený po Labi a děkujeme za tyto záběry !! ....

https://soutok.blogspot.com/2014/01/a-tak-se-melnicky-cukr-v-roce-1963.html

Tak se mělnický cukr stěhoval v roce 1963 do lodí na řece.

A samozřejmě byl spojený s nádražím i vlečkou, která byla zrušena se stavbou obchvatu, a která má v roce 2019 také výročí. Byla totiž postavena v roce 1889 ....

http://zrus-zan-zel.blog.cz/0812/zeleznice-melnik-nadrazi-melnik-cukrovar

Autor uvádí data provozu:  1889- 2007. ( 118 let byla tedy vlečka v provozu) Uplyne tedy 130 let od její výstavby, která započala přesně 15 let poté, co měl Mělník pod městem své nádraží ( 1874). To bude brzy slavit 145 let vzniku. Dříve vozily poštu a cestující dostavníky na nádraží do Dolních Beřkovic, které se v letech 1850- 1873 jmenovalo ,, stanice Mělník ". Levobřežní labská trať totiž vznikla o 24 let dříve, než pravobřežní.


Železniční pojení Praha-Mělník je dnes významnější, než kdykoliv v minulosti.


O mělnické hlavní železniční trati 072 existuje samozřejmě wikipedie ....

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Lys%C3%A1_nad
_Labem_%E2%80%93_%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem

.... , ale osobně si více vážím článku pana Antonína Dostálka ....

https://www.kf0015.cz/?p=11860

Bylo mi ctí, se s tímto člověkem zcela náhodně a přímo na nádraží  osobně setkat .....

https://soutok.blogspot.com/2015/12/lokalka-z-melnika-do-msena-byla-dnes.html

Osobně bych si přál, aby tak, jako u oslav 150 let trati Turnov- Kralupy nad Vltavou, vznikla i krásná kniha o té naší, která vede vlastně až z Vídně do Děčína, ale je otázkou, kdo se toho zhostí. Nicméně, pan Dostálek napsal o úseku Nymburk-Děčín krásný článek.

Pokud snad někdo neví, co taková kniha může kromě historie vzniku popisovat, tak to jsou právě historická data otevření různých stanic i úseků, povídání o odbočujících vlečkách a jejich důvodu, popis různých nádraží i strojů a vlaků, které kdy po trati jezdily apod.


Rakouská lokomotiva Taurus na čele vlaku linky Praha - Vídeň- Graz v Břeclavi. Zde připomínka historického faktu, že trať přes Mělník budovala ÖNWB a vedla po trase Vídeň-Znojmo-Jihlava-Kolín-Mělník-Děčín. ( pokud vyjedete z Mělníka někdy po 5.30 ráno, jste v Břeclavi  v cca 9.55).
Pardon, zde odpolední záběr před návratem k domovu, ale lokomotiva stejná v rakouské barvě. Nejspíš spěšný vlak do Rakouska. Ranní spoj byla v modrém.


Svoji historii má samozřejmě dnes nesmírně důležitá vlečka do přístavu, která kdysi zajížděla i do chemičky na Pšovce ( Mefrit). A nedávno dokonce probíhaly diskuse, zda by nebylo dobré zřejmě někde u Mělníka ( směr Liběchov) spojit levobřežní a pravobřežní trať. Dnes se zase píše o silničním mostu přes Labe u Horních Počapel v souvislosti se spalovnou. Plánů však bývá v životě mnoho a skutečnost se vleče často tak, že se ji jedna generace ani někdy nedočká.

Vždyť i ten rozdíl 24 let mezi vznikem tratí 090 a 072 je vlastně také rozdíl jedné generace.


Opět otevřený starý Strakův most z hořínského břehu.

Posledně jsem dostal takový nápad, že bych mohl v čase kolem Vánoc oprášit některé své staré básně týkající se věcí souvisejících s městem a znovu je po letech poslat do světa internetu, ať v čase pohody a očekávání přinesou třeba někomu milé pohlazení po duši.

O Labi jsem zde napsal již několik článků s daty. Dočetli jste se, kam až při povodních při různých stavech vystoupala a vystoupá hladina řeky, nebo i to, jak je kde Labe široké apod. To vás zajímá asi nejvíce, a tak jen připomenu, že je to u nás u obce Libochovany, kde má na chvíli až 320 metrů, což je hodnota, která se objevuje až mnohem později  za německým městem Magdeburg. Vidíte, a o železnici jsem vlastně nikdy nic nesložil :-).

Řeky, to jsou prostě ty nejdelší dálnice, na jejichž březích se mění krajina i kultůry.
K napsání Vltavy mě samozřejmě inspiroval Bedřich Smetana :-). Řeka má od pramene, až pod Mělník díky svému klikatění v krajině cca 420 km délky a vlastně by měla nést své jméno až k Severnímu moři, jako delší řeka, ale vyjímka potvrzuje pravidlo.

Keltské ( zase to současné číslo Živé historie) jméno Elv a pozdější germánské Elbe, a naše Labe prostě učinilo vyjímku. Ostatně, díky nejnovější mezinárodní kilometráži dnes víme, že to máme po vodě k severnímu moři 839 km. Dříve byla národní nula pod Mělníkem a ačkoliv mají všechny řeky nulu tam, kde se vlévají, tak Labe se odtud počítalo na obě strany. Tedy, až po hranici.


Lipenská přehrada v létě 2016.

   Vltava
                                                        Na Trojmezí zrodila se
                                                                                         dívka krásná jako květ.
                                                                                         Skotačila mezi kopci,
                                                                                         pak koupala se v Lipně hned.

                                                                                         Prohlédla si hrady zámky
                                                                                         i v Masných krámech pobyla,
                                                                                         kde si dala rande s Malší,
                                                                                         než se zas dál vydala.

                                                                                        Světlušky pak pozdravila
                                                                                        a každou letní muziku,
                                                                                        když se kolem proplétala
                                                                                        a Měsíc ji ved za ruku.
                                                               
                                                                                        Přes jezera plná jachet
                                                                                        dorazila pod Prahu,
                                                                                        kde se v klidu nalíčila,
                                                                                        než se pustí do davu.

                                                                                       Majestátně prošla mosty,
                                                                                       obkroužila Hradčany,
                                                                                       však už na ni ženich čeká,
                                                                                       tak teď ještě do vany.

                                                                                       Zítra totiž v lužním lese,
                                                                                       pod zámkem českých královen,
                                                                                       řekne svoje ,,ano" Labi,
                                                                                       než vytančí z Čech spolu ven.



                                                                                                   Labe

                                                                                       V nejvyšších horách našich,
                                                                                       uzounký potůček z kleče vytéká,
                                                                                       křišťálová voděnka
                                                                                       poselství nese do údolí,

                                                                                      jak tady v kameni
                                                                                      města jsou vyrytá,
                                                                                      pod svými erby
                                                                                      ji téci povolí.

                                                                                      Přes balvany veliké
                                                                                      přes obří kmeny stromů,
                                                                                      přes horská města i vesnice,
                                                                                      do lužních lesů k nám domů.

                                                                                     K nám, kde snoubí se s Vltavou,
                                                                                     po její předlouhé cestě,
                                                                                     obřadně spojí vody své,
                                                                                     ve starém královském městě.

                                                                                     Pak dlouze budou si vyprávět
                                                                                     na své svatební cestě,
                                                                                     co všechno už jenom prožily
                                                                                     a co asi zažijí ještě ?

                                                                                     Naposled projdou se pohořím,
                                                                                     pak cestou z pískovcových skal
                                                                                     a při setkání se soutěskou
                                                                                     zajme je zvláštní žal.

                                                                                     Naposledy potom líně
                                                                                     roztáhnou se po rovině
                                                                                     a dlouho k moři budou kráčet
                                                                                    a stále více břehy smáčet.

                                                                                    V neonovém velkoměstě,
                                                                                    pak potkají na své cestě
                                                                                    lodní obry první třídy,
                                                                                    jaké neviděly ještě nikdy.

                                                                                    A když břehy opustily
                                                                                    a nabyly velké síly,
                                                                                    mohly dělat velké věci
                                                                                    mohutné jsou dosti, přeci.
Zdroj: Soutok

Prosinec 6, 2018

19:59

Milí čtenáři, jistě někteří víte, že k mým oblíbeným časopisům patří také časopis Živá historie, který mi dodá občas i nějakou inspiraci :-). Stačí si jen vzpomenout na můj loňský výlet, kdy jsem navštívil místo posledního boje našeho slavného krále Otakara Přemysla II.

Zrovna včera jsem se dostal ke kapitole, která se týká prvního českého parníku, který jsem tu již také zmínil v úvodu seriálu o dopravě ....

http://soutok.blogspot.com/2011/11/povidani-o-doprave-na-melniku-i-pod-nim.html

( Týdeník Mělničan 7.7. 1864) Tehdy jsem pouze uvedl, že mimo jiné plula jedna spoj v 5.30 z Obříství až do Dražďan, ale vůbec mě nenapadlo pídit se po podrobnějších informacích. Kde se loď vzala ? Kdo ji navrhl, a kde byla postavena ?

Až včera jsem si po přečtení titulku uvědomil, že by mohlo některé čtenáře třeba zajímat podobně, jako mě, jak to tedy bylo, protože ta historie je prostě úžasná a je skvělé žít na Mělníku a o lecčems zde u nás aspoň trošku něco vědět, byť si to mnohdy musíme zopakovat. Vědomosti totiž způsobují člověku radost, která je dost důležitou součástí našich životů.

Již dávno jsem kdysi napsal, že nerad něco opisuji a kopírování také není to pravé ořechové, a tak sem dám především odkaz na wikipedii, kde je vše podstatné napsáno .....

https://cs.wikipedia.org/wiki/Parn%C3%ADk_Bohemia

A přece tam některé věci nenajdete. Třeba to, že nejprve oba pánové odcestovali ze své domoviny do Vídně, kde žili a kde stavěli lodi pro plavbu na Dunaji. Když přesídlili do Čech a zrodil se ten první parník Bohemia, který prvně vyplul právě ve zmíněném roce 1841, tak došlo k takové zajímavé situaci.

Vltava byla tehdy poměrně mělkou řekou, kanál, ani hořínské komory tehdy ještě neexistovaly a ačkoliv měl parník ponor jenom nějakých 40 cm( !), tak za příznivého vodního stavu ty první plavby skutečně vedly přímo z Prahy, ale brzy se od toho z mnoha důvodů upustilo.

Nejprve vyjížděly z Prahy v 5 hodin ráno do Obříství koňské povozy a odtud loď odplouvala v 8 hodin. V patře bývalého zámku dokonce vznikl hotel, který sloužil těm, kterým se nechtělo tak brzy vstávat a cloumat se kočárem. Lodí neplul tehdy jenom tak někdo, ale významnější osobnosti, obchodníci apod.

Společnost se již tehdy  obávala konkurence v Sasku, zrodila se loď Germania, která umožnila současně v jednom dni vyplout z Obříství i z Drážďan a nakonec měla společnost dokonce tři lodi. To však již přišel rok 1850, kdy se zrodila železniční trať z Prahy přes Ústí nad Labem a Podmokly ( Děčín) do Drážďan, což byl rychlejší způsob dopravy, který pobral i více lidí.

Jak vidíte z týdeníku Mělničan, tak loď sice ještě v roce 1864 plula z Obříství do Drážďan, ovšem Joseph John Ruston nakonec na paroplavbu po Labi rezignoval a odstěhoval se do Vídně, kde nakonec v roce 1895 ve věku 86 let zemřel. Jak se můžete dočíst, tak parní stroj parníku Bohemia údajně pohání ještě dnes  jeden jmenovaný parník v Sasku. Za zmínku stojí i to, že továrna v pražském Karlíně, kde loď Bohemia vznikala, teprve nedávno ztratila svůj poslední tovární komín a svoji poslední tovární budovu.



Od té doby uplynulo již 177 let a pod Mělníkem se mnohé změnilo. Zejména vy, kteří se zajímáte o historii a historické fotografie, tak jste jistě viděli mnoho fotografií právě dokončených, nebo ještě rozestavěných komor na laterálním kanále v Hoříně, a stejně tak mnoho parních plavidel tamtéž po dokončení stavby v roce 1905.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zdymadlo_Ho%C5%99%C3%ADn

https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_Labe_(vodn%C3%AD_cesta)

Parník tedy plul po neregulovaném Labi a zprvu občas za příznivého stavu i po Vltavě již nějakých 64 let před stavbou laterálního kanálu a komor v Hoříně.

Moje generace za časů našeho dětství a mládí znala již jenom tlačáky plující především mezi Chvaleticemi a Lovosicemi, ale také Prahou a Hamburkem. Až teprve v roce 1997 jsem zaznamenal pod Mělníkem první zahraniční výletní loď s názvem Swiss Coral a třikrát sem přes prázdniny plula z Prahy Vltava, nebo Vyšehrad. Dnes již Labe opět žije loděmi, především těmi výletními ze zahraničí, ale i místní sezonní linkou. Rekordně dlouhá i široká Labská princezna ( Elbe Princes), se nám již okoukala a poslední dobou končí právě zde.


A nápad střídá nápad. V letech 1992 - 1995 jsem se věnoval, coby tehdejší člen místního Pegasu poesii a rád jsem věnoval několik básní našemu městu, jehož domy v historickém středu dostávaly nové omítky a tím i určitou barevnost. Tehdy jsem ještě nevěděl, jak to jednou bude na řece pod městem vypadat a bylo to takové přání, které se určitým způsobem po letech splnilo.

Blíží se čas Vánoc, jsou tu adventní chvíle, tak proč nesáhnout třeba do archívu a nepřipomenout si občas nějakou tu báseň, která má něco společného s našim městem, nebo vodami pod ním :-) ? A tuto báseň ( obrázek) jsem věnoval právě myšlence lodní dopravy pod městem. Je to vůbec možné, že od té doby uteklo 26 let ?!!

Kdysi jsem znal osobní lodní dopravu a večírky na lodi pod Mělníkem jen z vyprávění rodičů. Po mnoha desetiletích můžeme říci, že nám tu opět několik let pod městem plují zase výletní lodi, a my nemusíme za touto atrakcí někam jet, jako dříve, ale můžeme se případně svézt i doma.


Zdroj: Soutok

Prosinec 3, 2018

19:25

Milí čtenáři, víkendový život našeho města nebyl jen na náměstí Míru, ale také v našem mělnickém muzeu. Sobotní jarmark v muzeu přivítal opět neuvěřitelný počet návštěvníků. Pokud jste tam nebyli, nebo si to chcete prostě jen znovu připomenout, tak tu mám krásnou reportáž přímo z RMM.

Před rokem jsem si uvědomil, že je na Soutoku docela dost seriálů a čtenář je vlastně objevuje zcela náhodně, a leckdy třeba klikne na nějaký pokročilejší díl. Tehdy mě napadlo udělat takové úpravy. V jednom článku jsem udělal odkazy na první díly 8 seriálů. Čtenář si tam vybere seriál, po kliku se dostane na první díl, a na jeho konci je odkaz na díl další. Nyní, když se blíží Vánoce, tak mě tak napadlo, že bych mohl občas do článků vložit odkaz právě na ten článek, kde jsou odkazy na ty první díly seriálů. Dnes tedy tak prvně činím. Pod obrázkem jedoucího vlaku najdete odkaz na článek se seriály.

Nedávno jsem opět poslouchal netové rádio a dostal jsem  určitou inspiraci. Lidová hudba v Brazílii má několik tváří. Podívejte se na dvě z nich. A jedna sladší z Afriky nakonec. Téma najdete pod obrázkem z letošního Vrkoče.

Jarmark v mělnickém muzeu přilákal opět stovky návštěvníků
Mělník, 1. 12. 2018, 9:00 - 17:00 hod.

Nákup originálních dárků s duší, pozorování šikovných řemeslníků při práci, sváteční setkání s přáteli, či oblíbené rukodělné dílničky pro děti přinesl sobotní sedmnáctý ročník Předvánočního řemeslného jarmarku v mělnickém muzeu.

 Na oblíbené akci, která spoluotevírala adventní čas v Mělníku představili své výrobky například hrnčíř, šperkaři, dráteníci či perníkářka. Ke koupi byly háčkované a textilní výrobky, vánoční vazby, zboží z levandulového světa, přírodní mýdla, dekorace z decoupage a scrapbookingu, malované obrázky, kamínky, knížky...atd. Opět sem z Podkrkonoší zavítala rodinná společnost Juklových s ruční výrobou foukaných ozdob. Letošním hitem byla ozdoba ve tvaru fotbalového míče a samozřejmě oblíbená zvířátkaJ

Z jižních Čech přijela Emilie Jablonská se svou mistrnou perníkářskou tvorbou a z Turnova Dana Kadeřávková s výrobou vinutých perlí. Na děti čekaly interaktivní dílničky, kde si pod vedením zkušených lektorů vlastnoručně vyrobily dáreček nebo sváteční dekoraci. Velcí i malí měli příležitost potěšit se pohledem na vystavené betlémy z Jilemnicka i mělnický perníkový betlém na výstavě Půjdem spolu do Betléma.

 Nechyběla medovina či svařák na zahřátí. Doprovodný program jarmarku byl tentokrát netradiční. Pro potěchu oka byly instalovány květinové vazby Jaroslava Hobíka a tajemné bonsaje Spolku přátel bonsají Mělník. V sobotu zavítalo do muzea téměř 1500 návštěvníků.

Jarmarkem však adventní akce v mělnickém muzeu nekončí. Tuto sobotu 8. 12. v 14:00 hod. můžete navštívit komentovanou prohlídku výstavy Půjdem spolu do Betléma s kurátorem Mgr. Lukášem Snopkem.

 Další prohlídky budou následovat 12. 12. v 16:00 + 16:30 DÍLNIČKA - ponikelská perličková hvězdička s Jitkou Královou a 27. 12. 10:00 + 11:00 DÍLNIČKA - perníčky s dr. Danou Holmanovou. Ve čtvrtek 6. 12. muzeum za finanční podpory Středočeského kraje pořádá Adventní koncert v chrámu sv. Petra a Pavla od 18:00 hodin.
-rmm




https://soutok.blogspot.com/2018/02/radikalni-rez-na-soutoku-osm-serialu.html


Španělé na Vrkoči ( červen 2018)

Brazilská rozhlasová stanice nese název Tropicalisima Salsa :

https://www.youtube.com/watch?v=F-_TLd1uy0E

Rádio Estancia:

https://www.youtube.com/watch?v=RqAeu2gZgfI

Paradisagasy FM:

https://www.youtube.com/watch?v=EDUB4RmZUUU

Zdroj: Soutok

Prosinec 2, 2018

16:08

Ilustrační foto:  Mělník 14.1. 2017
První prosincový víkend si s námi pěkně pohrál. Zatímco v sobotu byly teploty těsně pod nulou a napadlý sníh se nám držel, tak dnes se dostaly teploty nad nulu a pěkně nám pršelo. To se ale ani trochu nikomu nehodilo, zvlášť pokud jste měli v plánu  kultůru v centru, nebo jste zkrátka něco doháněli. Ono totiž nelze, se stále jen něčím bavit, nebo se někde procházet a těch důvodů může být celá řada.
Ale, není od věci udělat zase malou reklamu akcím, které připadají na Mikuláše. Tentokrát je to místní MKD a tradičně i Zoopark v Zelčíně. Pak tu mám pozvánku na čtvrteční Adventní koncert v chrámu sv. Petra a Pavla a pozvánky dnes uzavřu výstavištěm v Lysé nad Labem, kde jsou každý víkend, až do poloviny prosince stále nějaké trhy.
A čím to všechno zpestřit, aby to nebyl jen samý plakát ?Významnou událostí je pro majitelé rozhlasových přijímačů s příjmem pásma DAB+  zpráva, že začne někdy právě v tomto měsíci vysílat také vysílač  Buková hora na kanále 12C výkonem 10 KW. Těch vysílačů pro DAB+ bude spuštěno současně více, ale pro Mělník je nejdůležitější právě Buková hora.Více se dočtete v odkaze pod příslušným tématickým obrázkem.
Úspěšný vstup do prvního prosincového pracovního týdne !










https://www.televizniweb.cz/2018/08/digitalni-vysilani-ceskeho-rozhlasu-dab-muze-pokryt-dalnici-d1-vysocinu-vychodni-a-severni-cechy/

Zdroj: Soutok

Prosinec 1, 2018

10:43

Loni jsme si rozsvítili stromeček 26. listopadu, aspoň podle data článku, ale dá se to samozřejmě dohledat přesněji. Letos tato kulturní událost připadne na dnešní první prosincový den. Nehledal jsem teď žádný plakát, ale někde se píše o 17. hodině.

A tak dobře :-).


https://www.melnik.cz/adventni-trhy-a-rozsveceni-vanocniho-stromu/a-3882

Proč si však trochu nepřipomenout, jak to bylo loni, když už ty fotografie máme, že ? Celý článek je potom zde na.... http://soutok.blogspot.com/2017/11/melnik-slavnostne-rozsvitil-vanocni.html

k velké radosti, se mi tehdy prvně podařilo vyfotit také alpského čerta a více je o něm právě ve zmíněném článku.














Zdroj: Soutok

Listopad 28, 2018

21:37

Každá plánovaná kulturní akce jednoho dne propukne a jinak tomu nebylo ani dnes dne 28. listopadu 2018 v 17 hodin, kdy se křtila v obřadní síni mělnické radnice  mělnickými občany velmi očekávaná kniha s titulem Mělník na starých fotografiích ( 1970- 1989) od autora Karla Lojky.

Po zkušenostech z minulých knižních křtů jsem tentokrát opravdu šlápl do pedálů, jak se lidově říká, abych dorazil na místo činu co nejdříve, ale radniční obřadní síň byla již tak zaplněna, že bylo úspěchem získat místo uvnitř :-).

Nebylo divu, vždyť se zde sešly především ročníky, které ten Mělník v letech 1970 až 1989 opravdu prožily na vlastní kůži a nyní se díky jednomu jedinému člověku, který tu dobu fotograficky zaznamenal a dal své materiály k disposici veřejnosti, se mohou do ní na stránkách knihy vrátit.


Napětí v sále by se dalo před začátkem krájet. Vždyť já toho beru letos před Vánocemi trochu více a tašku jsem nechal v kapse kabátu na věšáku na chodbě. Bleskurychle jednám a za chvíli jsem opět v řadě na knihy. Zaujímám po koupi jedno z posledních míst u dveří a rozhlížím se.

Vytahuji starý automat pro první snímky akce a zkusím přitáhnout v detailu i sklenice určené k přípitku. Objevuje se takový snímek na hraně přijatelné kvality, jak tomu ostatně bývá v místech s umělým osvětlením, pokud se rozhodujete pro přiblížení a nemáte ani silnější nabitý blesk, ani možnost prodloužit dobu osvitu, která však může  někdy naopak způsobit jistou rozmazanost.

Vzpomínám si, že mám v kapse kabátu úplně čerstvě nabitou baterii, ale již není možnosti, se někam vracet. Lidé stojí až na chodbě a na mém kabátu je spousta dalších
.

Dole již pobíhají mezi lidmi  známé tváře s kvalitní fototechnikou, která taková musí být už jen proto, protože výsledné výtvory budou ozdobou tištěných periodik a možná i internetové městské kroniky pro rok 2018.






Atmosféra v síni je však krásná a taková srdečná. Ve vzduchu je cítit všeobecné nadšení. Nečekaná obrovská rekordní návštěva těší všechny účastníky, kteří se podílejí na organizaci a velmi pěkný pohled je i na nové zabalené balíky knih, které každou chvíli putují na prodejní stolek. Spokojení jsou prostě všichni, a to je vždy krásné.





Slova se nejprve ujímá jako obvykle Martin Klihavec, který je spoluautorem knihy a z jeho slov vyzní dvě velmi důležité věci.

Pokud si ještě pamatujete někteří konec 90. let minulého století, tak si možná vzpomenete, že se tehdy hodně hovořilo o tom, že knihy jsou prakticky mrtvou záležitostí. Proč si dávat do knihovny další a další nyní ( v té době po zdražení) drahé knihy, když je spousta zajímavých věcí ke stažení a ke čtení na internetu?

Internetové knihovny, se tehdy stávaly šlágrem a veřejnost na klasické knihy pohlížela s rozpaky, neboť zabíraly místo, zbytečně něco vážily a lidstvo bylo doslova posedlé pohledem na monitory, kde máte vše osvícené a můžete si vše podle potřeby zvětšovat a přibližovat.

Jenže si řada lidí stále ještě uvědomuje, že ta papírová kniha má takovou příjemnou duši, kterou vás pohladí, jinak ji vnímáte a nepotřebujete, aby zrovna šel elektrický proud. Cítíte v ní určitou hmotnost, která říká: ,, To jsem já a nevymažu se ti. Možná budu časem trochu chátrat a žloutnout, ale Ty to jistě oceníš, protože budu součástí tvého života".



Druhá myšlenka již patřila panu Lojkovi, ale ve své podstatě měla velikou hloubku. Opravdu se musí najít aspoň jeden jedinec, který u toho všeho je, který to zvěční a hlavně si to nenechá pro sebe, což mnoho lidí dělá. Jinými slovy lze říci, že kdyby nebylo aktivity pana Lojky, který přišel nejdříve s facebookem orientovaným na historické fotografie starého Mělníka a nakonec, se nedohodl i s Martinem, tak by toto město s největší pravděpodobností nikdy nic takového nemělo, což by byla neskutečná škoda.

Pravděpodobně bychom měli doma někteří na různých DVD a flash kartách obrazové materiály, ke kterým jsme zase od někoho známého přišli, a ten to měl také od někoho :-). Kniha nás tedy tak nějak vlastně všechny oficiálně spojí a jsem toho názoru, že to spojení nám v posledních letech právě tak nějak chybí. Každý dělá něco jiného, poslouchá něco jiného, kouká na něco jiného a lidé k sobě možná složitěji hledají cestu.


Pak již promluvil samotný pan Lojka a velmi dobře věděl, co návštěvníka zajímá asi nejvíce. Jak Vás to napadlo toto vše tehdy takto fotit ? Bylo to právě přátelství s Františkem Puršem, který měl přehled o veřejném dění, a který doporučil autorovi knihy, aby fotil to, či ono, neboť tyto stavby končí a nové začínají svůj život. Jak logické, krásné a upřimné.

Mimochodem, trošku jsem si při té příležitosti vzpomněl na lidi, kteří občas cestují, třeba jako já a nefotí. Řekli mi, že oni si to lépe užívají a budou si to pamatovat celý život. Nevím, ale domnívám se, že fotografie vám vždy lépe rozhýbe mozkové závity, vše se vám opět vybaví a budete za ni kdykoliv rádi. Ostatně, vždy když píši články z míst, kde jsem byl a dávám k nim fotky, tak to znovu celé prožívám.


Pak promluvil starosta města Ctirad Mikeš, který připomněl, že od roku 2014 má Mělník prakticky jednu knihu ročně od místního autora na regionální téma, což nám mohou ostatní města opravdu závidět. Mimochodem, přítomní se také dozvěděli, jak to tedy nakonec po komunálních volbách dopadlo ve vedení města a výsledek vcelku odměnilo potleskem.

Starosta promluvil krátce i věcně, a vědom si toho, že knihu pokřtí známá televizní herečka Jitka Čvančarová, kterou samozřejmě mnozí bereme také, jako jednu z nás, z nás mělničanů, tak předal slovo.


Jitka se zhostila role s noblesou i s určitým ženským šarmem, přednesla mimo jiné před množstvím přihlížejících krásná sváteční slova, která nám všem tady na Mělníku po tom krásném letošním roce zněla opravdu velmi mile. Vždyť jenom sám Soutok letos navštívil na Mělníku opravdu obrovské množství kulturních akcí na našem hlavním náměstí, zavítal do různých koutů našeho města, které by bylo rádo patřilo mezi města, kterých si jeho občané v hojném měřítku skutečně váží a ztotožňují se s ním, a navštívil i místa, kde se dějí různé práce týkající se problémové dopravní situace, která je asi tím nejčernějším puntíkem v jeho životě, ač i zde dostávají některé komunikace lepší podobu.







Pak tedy již přišel na řadu samotný slavnostní akt, ale přece jen jsem něco vynechal a teď to napravím. Někdo si zapamatuje něco napoprvé, někdo až počtvrté, někdo ještě déle, a někdo si to musí občas nějak připomínat. A někdo se opravdu připomíná. Tak tedy je třeba říci, že i tato publikace vyšla v nakladatelství Baron a promluvil i jeho zástupce :-).

Kdo naopak nepromluvil a bohužel nemohl, ač by jistě opravdu moc rád a k lítosti mnohých, tak to byla populární zpěvačka a královna swingu Eva Pilarová. Ta byla bohužel propuštěna po úrazu z nemocnice do domácího léčení.

Vím, že Soutok nemá žádnou zvláštní sledovanost a už dávno to nejsou ty stovky, jako na začátku, což je dáno mnoha důvody, ale můžu zde projevit určitá osobní přání. A jedno z nich snad budete sdílet i se mnou. Přeji paní Pilarové brzké uzdravení a stále plno elánu.



Tentokrát probíhala autogramiáda obou autorů opravdu dlouho :-) , a protože pořád někam spěcháme, tak jsem si tu obřadní síň vychutnal poklidným posezením a pozorováním toho života kolem sebe. Mimochodem, do síně se vrátil nádherný obraz Luďka Marolda, který nám ukazuje naše město ještě bez mostu s přístavním molem pro přívoz, který tu jezdil.

Ten přívoz se nám i letos moc líbil a možná by mohl zůstat pod městem, jako určitá atrakce. A k obrazu starosta připomněl, že hledíme na něco, co člověk 100 let neviděl. Mělník dnes prostě opět kulturně žil, a věřím, že každý kdo sem přišel, tak měl dnes krásný pocit z toho, že je občanem tohoto města.



A za tím vším je třeba hledat lidi, kteří prostě pro veřejnost něco dělají, byť třeba v rámci nějaké své záliby.



Karel Lojka ....


...... a  Martin Klihavec dnes podepisovali prakticky všem návštěvníkům své dílo, které možná někde skončí v závěru roku i jako krásný hodnotný vánoční dárek :-).

Hezký zbytek pracovního týdne a nezapomeňte, že v sobotu 1. prosince v 17 hodin si rozsvítíme na Mělníku vánoční strom. Určitě bude krásná atmosféra.

Zdroj: Soutok

Listopad 27, 2018

18:59

1. místo   
První místo obsadili žáci 8. A a 9. C ze ZŠ J. Matiegky Mělník pod vedením Mgr. Martiny Kopecké.


Dnes zástupci Regionálního muzea Mělník předali ceny vítězům přírodovědné podzimní soutěže Cesty tažných ptáků.

Podzimní soutěž Regionálního muzea Mělník „Cesty tažných ptáků“ má vítěze!

Podzimní soutěž Regionálního muzea Mělník s názvem Cesty tažných ptáků probíhala od 26. 9. do 31. 10. 2018. Byla určena pro žáky 2. stupně základních škol. Účast byla hojná a zapojili se třídní kolektivy i jednotliví žáci nejen z mělnických škol. Soutěžní otázky a úkoly byly tentokrát zaměřeny na fenomén ptačího stěhování . V průběhu soutěže se žáci dozvěděli mnoho nových informací o podzimní přírodě.

První místo obsadili žáci 8. A a 9. C ze ZŠ J. Matiegky Mělník pod vedením Mgr. Martiny Kopecké, na druhé příčce se umístila třída 8. A ze základní školy J. Seiferta Mělník pod dohledem Mgr. Lidmily Bartákové. O třetí místo se dělí kolektiv 9. tříd ze Základní školy J. Seiferta pod vedením Ing. Daniely Ronové a žáci 6. A a 7. B ze ZŠ Dolní Beřkovice, které vedla Bc. Daniela Havláková. Speciální cenu za úspěšnou účast obdrželi někteří žáci ze ZŠ Jungmannovy sady Mělník, kteří soutěžili jako jednotlivci.
Zástupci Regionálního muzea Mělník předali vítězům hodnotné ceny přímo ve školách. Vítězná třída získala dvoudenní pobyt na terénní stanici Správy CHKO Kokořínsko – Máchův kraj v Kokořínském dole. Ostatní obdrželi zábavné experimentální sady pro poznávání přírody: meteostanici, sadu pro pěstování krystalů či výrobu ekobaterie a výukové plakáty a materiály z ptačího světa. Gratulujeme!
-rmm-


2. místo

Na druhé příčce se umístila třída 8. A ze základní školy J. Seiferta Mělník pod dohledem Mgr. Lidmily Bartákové.


3. místo

 O třetí místo se dělí kolektiv 9. tříd ze Základní školy J. Seiferta pod vedením Ing. Daniely Ronové a žáci 6. A a 7. B ze ZŠ Dolní Beřkovice, které vedla Bc. Daniela Havláková. Speciální cenu za úspěšnou účast obdrželi někteří žáci ze ZŠ Jungmannovy sady Mělník, kteří soutěžili jako jednotlivci.



Dne 7.12. 2016 byl slavnostně otevřen zrekonstruovaný židovský hřbitov, který byl založen v roce 1878.Někdejší pohřebiště židovské menšiny, se veřejnosti otevřelo po dva roky trvající rekonstrukci.
Dodnes je dochováno 122 hrobů a 21 hrobek.

https://melnicko.cz/rekonstruovany-zidovsky-hrbitov-melniku-prijela-otevrit-norska-velvyslankyne/

Jak jsem se zmínil v minulém článku, tak jsem navštívil téměř po dvou letech židovský hřbitov, a tentokrát jsem se dostal dokonce dovnitř. Na úvodní fotce vidíte, že jsem měl v tomto případě štěstí. Mělník se tímto činem zařadil v České republice mezi města, která připomínají návštěvníkům život místních židovských komunit obyvatel prostřednictvím památkových rezervací ( domů, hřbitovů, synagog).

Hřbitovy jsou samy o sobě nejen místem posledního odpočinku, ale i obrazem určitého kulturního dědictví i bohatství. Najdete zde hroby i hrobky význačných občanů v dějinách měst, obcí i států, či hrobky šlechticů, které někdy můžete skutečně obdivovat pro jejich umělecké ztvárnění, stejně tak, jako hrobky a hroby neznámých i známých vojínů, či prostých lidí. Jen to chce občas o některých jménech něco aspoň málo tušit, nebo vědět.

Mezi takové hřbitovy v Mělníku patří zejména ten na Pražské ulici a na Chloumku u kostela Nejsvětější Trojice ( také tu jsou někde články plné fotografií z tohoto prostředí). Z prvně jmenovaného jsem si dovolil přidat na konec článku dvě fotografie, aby si čtenář uvědomil tu rozdílnost a bohatost kultur. Nejen kostely, ale také hřbitovy, a další a další věci. To je bohatost světa kolem nás.

A protože se nenašel vůbec nikdo, kdo by zareagoval, že mu ve včerejším článku video nefungovalo a musel jsem na to přijít sám, tak tedy ještě jednou nový a přímý fungující odkaz:

https://www.youtube.com/watch?v=r8WrgFBhrjg












Zdroj: Soutok

Listopad 25, 2018

20:29

Milí čtenáři, chtěl jsem začít dnešní článek tím, že vám opět připomenu, že žijeme ve flexibilní době, všude se finišuje s prací, zvlášť teď před Vánocemi, a tak není pomalu ani čas na to oblíbené víkendové psaní blogu. Jenže je mi dnes tak nějak všelijak.

Možná si pamatujete, jak jsem tu kdysi v nějakém článku ( byl to seriál) o hudbě ( těch tu je :-)) vzpomínal na to, jak jsem u jednoho člověka poslouchal již v roce 1978 černé vinylové desky skupin Kiss, ACDC, nebo Pink Floyd. Sice byl údajně takzvaný čas hluboké totality, ale lidi si občas nějaké věci nějak opatřili, když chtěli. Ostatně, to znáte ze seriálu Rádio kdysi a dnes, který jsem tu publikoval již na podzim 2011.

Vězte tedy, že zemřel náhle dne 18.11. 2018 ve věku 56 let mělnický reprezentant v silovém trojboji Jan Hunčovský, který byl v posledních letech tak trochu ve stínu svého mladšího bratra ultramaratonce Martina. O tyto sportovní věci jsem se nikdy moc nezajímal, tak mi dovolte aspoň několik odkazů. Honza patřil k úspěšným mělnickým sportovcům.

http://www.trojboj-krnov.estranky.cz/clanky/historie-uspechu-oddilu/4_mistrovstvi-ceske-republiky-muzu_-krnov-13_04_1996--.html

https://www.powerlifting-ms.cz/sluzby/ ( ME masters, Maďarsko 2003)


Hlavní kulturní událostí posledního listopadového týdne je slavnostní uvedení knihy fotografií Karla Lojky, které připadá klasicky v obřadní síni radnice na 17 hodinu dne 28. listopadu. U křtu mají být mezi význačnými hosty mimo jiné herečka Jitka Čvančarová a královna swingu Eva Pilarová.

Aktualizace 26.11. v 18.30 : 

Právě jsem obdržel zprávu od Martina Klihavce, že zpěvačka Eva Pilarová byla v nemocnici, je nemocná, a proto ve středu na Mělník nepřijede.
U křtu knihy bude tedy jenom herečka Jitka Čvančarová 


A na stejný den ( 28. listopadu) připadá od 16 hodin i případný šachový Tie- break mezi mistrem světa Magnusem Carlsenem z Norska a vyzývatelem Fabianem Caruanem z USA, což zajímá možná vás, kteří jste někdy hráli pro zábavu, nebo i soutěžně šachy.

Po skvělé první partii, která slibovala vynikající zápas upadla hra do série remíz, která rozpoutala rozdílné emoce šachistů. Jedni byli nadšení rozmanitostí variant hry a druzí, kteří jsou ovlivnění uměním starých mistrů a obdivují promyšlenost a ztrátu těžké kvality ( dáma, obě věže) za vítězství, vytýkali oběma hráčům velikou opatrnost a obavu o ztrátu třeba jen jediného pěšce, což je ovšem ovlivněno vysokou finanční odměnou, která čeká nejen na vítěze, ale v podstatě i celý jeho tým poradců, psychologů apod. :-).

Až v desáté partii, se zdálo, že mistr světa, který je dle odborníků zřejmě silnější, zřejmě uhraje bod, ale to se nezdařilo. Předposlední regulérní partie skončila rychlou výměnou materiálu remízou a naznačila, že asi hra půjde až do tie-breaku. Ta 12. partie ( poslední regulérní) se hraje v pondělí 26. 11. a stávající mistr světa v ní bude mít černé, což je barva, se kterou se mu překvapivě daří lépe, než s bílými kameny, které bývají považovány odjakživa za výhodnější, kvůli zahájení hry. Tak tedy zítra uvidíme.


I na Blatech se konečně zdá, že už to tam brzy snad všechno otevřou. Fotky jsou z neděle asi ze 16.30 hodiny.


Nově vznikne přechod pro chodce s ostrůvkem.



Autobusová zastávka ve směru na Chloumek bude z velkých dlažebních kostek.


Opravdu široká vozovka.


Zde bude opět autobusová zastávka Mělník-Blata ve směru k autobusáku.


Nově tu vznikne i krásný chodník.


Jak tu vyřeší onen odbočovací pruh zatím nevím. Možná jen kresba, snad i zvýšené místo.




Světice, pramen světice. Tahle věžička mi připomene kapitolu mělnického vodovodu a jeho historie, jakož soutěž o mělnických věžičkách, kterou kdysi Martin Klihavec vypsal v Mělnické radnici. O jednu jsme nedávno v areálu bývalé STS přišli.



Město od SV, tentokrát v mírné mlze.


Udělal jsem si takový zdravotní pěší okruh a po delší době ( naposledy před několika lety na Řípské pouti) jsme potkal polárního psíka plemene husky . Setkání s tímto psem ve mně vždy probudí obdiv, romatiku, cestopisy a nebylo tomu jinak ani v neděli odpoledne.

Nehledal jsem žádné odkazy a nic jsem nezkoumal. Na to není dnes čas. Jeden tu mám, ale zda jde zrovna o tuto rasu, tak to nevím.

https://www.muj-pes.cz/plemena/sibirsky-husky-278.html


Slečna si přála, abych tu napsal, že prý vůbec nejde o venkovního psa. Ten její se prý velmi rád vyvaluje doma :-).

Nuže, moje kroky pak vedly na Neuberk, abych zjistil, zda se dostanu k zámecké budově, kde jsou další mělnické sluneční hodiny, které znám jen z fotografií na webu. Víte, že jsme to tu s Jirkou probírali. Bránu tady zamykají a nevím, zda se někdy toto podaří.

Pak jsem šel na židovský hřbitov, který jsem fotil zatím jen jednou, a to z venčí, asi týden před slavnostním otevřením. Napadlo mě to ze dvou důvodů. Když jsem šel posledně prohnat DAB+ na Chloumek, tak jsem šel samozřejmě poblíž. A druhý důvod ?

Pořád je teď takovým téma letošního roku válka. Zrovna včera jsem někde naladil v TV Boj o Moskvu. A také mi přišla po e-mailu taková věc, která běhá mezi lidmi.

Já nevím, že se pořád kouká na tu poplatnost režimu. Ono je to v modrém to samé, co předtím v červeném. A jedno jest, o jak vysokou politiku jde. Všude jsou nějací hajzlíci, nebo se někdo bojí o život, tak proč se s tím tolik nadělá. Vždyť už jsou dnes novináři a minimálně část poslanecké sněmovny lidem k smíchu.

https://www.email.cz/download/k/cIdzR_Ki6QR69-7051386UuPsmWTyDP0rtFIy8ysSL0tDbYiI1W1hYQ7Tr2Qx1pJrVNm1YA/Pra%C5%BE%C3%A1ci%20nikdy%20nezklamou.mp4

Aktualizace 27.11. 2018:

A nikomu vůbec nevadí, že ten odkaz je nikam nezavede. Tak tedy:

https://www.youtube.com/watch?v=r8WrgFBhrjg



Zdroj: Soutok

Listopad 21, 2018

18:47


Není to tak dávno, co jsem tu uvedl program RMM na poslední dva měsíce roku a již brzy si dáme čistě prosincový přehled. Mezitím se nám rozjely některé výstavy a byla tu i nějaká ta reportáž. Dnešní článek vznikl hlavně proto, že dlouhodobá výstava Půjdem spolu do Betléma má i několik komentovaných prohlídek,z nichž ta první je již zítra 22.11. od 16 hodin. Na další si pak musí zájemci počkat až do 8.12.
KOMENTOVANÉ PROHLÍDKY VÝSTAVY "Půjdem spolu do Betléma", kterou jsme zahájili v minulém týdnu, se konají: 
22. 11. 16:00;  8. 12. 14:0012. 12. 16:00 + 16:30 DÍLNIČKA - ponikelská perličková hvězdička s Jitkou Královou27. 12. 10:00 + 11:00 DÍLNIČKA - perníčky s dr. Danou Holmanovou
Výstavu můžete shlédnout do 6. 1. 2019.1. 12. zveme na již 17. ročník Předvánočního řemeslného jarmarku s dílničkami pro děti. Letošní doprovodný program: Tajemná minivýstava bonsají ve spolupráci s Jaroslavem Hobíkem.6. 12. pořádáme Adventní koncert v chrámu sv. Petra a Pavla, na kterém vystoupí populární sopranistka - sólistka Národního divadla Yukiko Kinjo.9. 12. se můžete těšit na Vánoční hru s koledami o narození Ježíška.
Doporučuji navštívit dané odkazy, kde se nejen dozvíte více, ale objevíte i hezkou obrázkovou fotogalerii.


A i dnes si dáme  takové hudební okénko, v jehož úvodu uvidíte, jak melodii slavné písničky lze použít i jinak. Výsledná skladba je sice docela pěkná s hezkým refrainem, ale když já tam pořád mám ta 80. léta. To se málokdy stane, aby se to v pamětníkovi tolik pralo :-):
Paul Simon - You Can Call Me Al
https://www.youtube.com/watch?v=uq-gYOrU8bA&list=RDSACeGmvxE1A&index=9
BLACK NADIA TIAKO ANAREO [ NOUVEAUTE GASY ]
https://www.youtube.com/watch?v=F9l_x-S3kjo


Tak jste asi správně poznali, že jsem zavítal opět na tropickou exotiku a  napsal si pár názvů písniček z tamních hitparád :-). Třeba vás něco aspoň trochu potěší.

NOUVEAUTÉ STÉPHANIE 2017 ZAH AMINAO
https://www.youtube.com/watch?v=5W87CACW4IU
Princia - Zaho fa tsy afaky tsapiky toliara (FIDA CYRILLE RUDY DIDI)
https://www.youtube.com/watch?v=YlsWXNXKwoI
DAMIANDRY Telokatraka
https://www.youtube.com/watch?v=zwUwiKjaXN8
TIRIKE - MISENGESENGE
https://www.youtube.com/watch?v=TfE4fDS71Sk

Zdroj: Soutok

Listopad 20, 2018

19:48

Listopad se pomalu blíží ke svému konci, tma je již králem každého všedního rána i odpoledne, počasí je nevlídné a mě  napadl takový velmi jednoduchý a nenáročný článek na všední den, který bude takovou opravdu zvláštní směsicí nápadů. Aby to však nebylo jen takové mimoregionální a čistě magazínové, tak si dáme i kalendárium ze závěru roku na Mšensku a poslední listopadovou pozvánku na výstaviště do Lysé nad Labem, což by tu tak trochu v rámci zvyklostí chybělo.


Dne 24. listopadu to bude již neuvěřitelných 27 let, co nás opustil zpěvák, který svým hlasovým rozsahem, zapamatovatelnými melodickými hity a neuvěřitelnou vitalitou na pódiu uváděl do varu obecenstvo po celém světě. Mnoho lidí jej dodnes považuje za nejlepšího zpěváka, jaký tu kdy byl, ač nutno říci, že každý zpěvák je zkrátka originál.
Tu jeho vitalitu můžete spatřit například ve skladbě Hammer to fall ( album The work) ( live), kdy v čase, kdy zrovna nezpívá, tak přímo před diváky dělá kliky, pokud si dobře pamatuji.
Na téma Freddie Mercury jsem tu psal touto dobou snad každý rok nějaký článek, pokud jsem nezapomněl, či to náhodou nevypustil a letos to udělám zcela jinak. Dáme si odkazy na pár věcí, které se téměř vůbec nehrají a přitom jde dle mého názoru o velmi vydařené songy.
Ta druhá skladba Liar je originální vtom, že za celých 6 minut, se prakticky nic doslova neopakuje a motiv střídá motiv ! To ostatně patřilo k umu starých kapel, že i u melodických písniček, kde se leccos opakuje dokázali vždy něco vsunout.
Queen - In The Lap Of The Gods (Live At The Odeon - Hammersmith 1975)
https://www.youtube.com/watch?v=jhyZYjmEJ24
Queen - Liar (Official Video)
https://www.youtube.com/watch?v=oU7rqB9E_0M

Do Lysé nad Labem si můžete tento víkend zajet za zvířátky.

Časopisů týkajících se historie a vědy máme v supermarketech kvanta. Některé se týkají speciálně 1. světové války, jiné speciálně 2. světové války a nejde jen o speciály konkretních bitev, ale třeba celých operací. A právě nápad autorů jednoho speciálu mě přivedl na myšlenku, že bych také na Soutok mohl dát špetičku něčeho, co také jenom tak v rádiu  neuslyšíte. Tento druh hudby však můžete zaslechnout na různých oslavách, na vojenských akcích a bylo to i letos v květnu na Mělníku.

Jen tedy malá ukázka něčeho, co tu ještě nebylo:

https://www.youtube.com/watch?v=Fj0KtKalbO8

https://www.youtube.com/watch?v=ZP6lwXLi_Fk&t=112s

https://www.youtube.com/watch?v=ePsTPfcnO64

https://www.youtube.com/watch?v=8Y4_2Qa0QQs

A pokud vám tu chybí něco ze západní fronty, tak máte pravdu a jistě zkusím něco objevit :-). Jeden text německé válečné písně v časopisu a hned máte motiv na téma.

Aktualizace 21.11. ve 20.15:

https://www.youtube.com/watch?v=TbvmWGRgF_E  ( píseň sovětských tankistů)

https://www.youtube.com/watch?v=SwS6OkgUXKE  ( hymna amerických námořníků)

https://www.youtube.com/watch?v=sHOq6Sl9u38&list=RDsSRlQPD6Xiw&index=37 ( americká letecká)

Tak tady jsem měl na téma 2. světová válka poněkud problémy. Nějakou oslavu na tanky jsem nenašel vůbec. Ale jistě znáte poslední věc ...

https://www.youtube.com/watch?v=83bmsluWHZc&t=16s

A nakonec Mšensko:
Kalendář akcí24.11.2018  Snow film fest24.11.2018  Velký Újezd - Posvícenská taneční zábava01.12.2018  Kadlín - rozsvícení vánočního stromu02.12.2018  Slavnostní rozsvícení vánočního stromu a vánoční jarmark08.12.2018  Vánoční hostina pro zvířátka12.12.2018  Česko zpívá koledy16.12.2018  Běh Boudeckou roklí
Zdroj: Soutok

Listopad 18, 2018

20:09

Lidé si pouští rádio z různých důvodů a nemusí to být vždy jen kvůli hudbě, nebo kvůli informacím, či prostě proto, že děláte třeba někde nějakou samostatnou práci a nechcete mít u toho ticho. Ostatně, je hudba, která se ani v běžném VKV rádiu téměř nikde nehraje ( techno, etnická hudba..) a řada lidí si ji pustí někde na netu, nebo ji má uloženu v nějakém svém domácím médiu.

Existují ovšem odborníci, kteří se otázkami rozhlasového i televizního příjmu zabývají a vymýšlí technologie přenosu, které jsou výhodné a kvalitní. Před nějakými 10, možná i více lety prodávali v obchodním řetězci Lídl přijímač, který sliboval za pouhých 500 Kč příjem všech tehdejších vlnových rozsahů ( DV,SV,KV,VKV), což byl tehdy finanční šlágr.


Když si chcete v pásmu DAB + ulovit Bavorsko, tak už vám nestačí postát za mělnickým zámkem, jako u pásma VKV, ale musíte aspoň nahoru na Chloumek.

Tuto zpustlou a zarostlou chatičku najdete v Chloumecké ulici jen kousek  za křižovatkou před odbočkou k židovskému hřbitovu. Kdysi v 70. letech tu bydlela jakási rodina Hodovníkova a bylo to místo hodné obdivu. Už tehdy tu byla krásná skalka, různí trpaslíci i pohádkové bytosti a starý pán, se neustále usmíval.

O jejich snaze ještě mluví tato stará cedule.

Ovšem, kdo by z dnešních mladých, nebo z občanů vůbec ještě chtěl poslouchat nekvalitní středovlnný příjem, kde kdysi vysílalo slavné rádio Luxembourg, nebo naše Hvězda z vysílače Chloumek sledovaný pořad Pozor zákruta! ?

A tak se všichni vrhli na VKV pásmo, které sice nabízí pěkný stereo-poslech s podobnou střední hudbou let 70. až současností a mluveným slovem v našem jazyce. To sice může někomu stačit, ale jiného to může poněkud nudit, nebo stejně nehrají to, co třeba léta neslyšel a rád by si to poslechl. A v tomto je králem internet a zejména portál youtube.

Navíc, zejména ti starší mají z dávných dob tak nějak zafixováno, že to nejlepší se hrálo za hranicemi, mnohdy daleko a je na ně té češtiny v rádiu až moc. Ostatně, mnohdy už podle písničky, která je třeba v angličtině poznáte, zda posloucháte naši stanici, či obvykle německou, protože ty playlisty jsou zkrátka jiné



. A tak se pořád ještě najde dost lidí, kteří jsou ochotní diskutovat o tom, kde se dá mezi našimi stanicemi na VKV ještě najít místo, kde lze za nějakých podmínek naladit zahraniční stanici. Je to něco, jako takový rádiový rybolov. Také nevíte, jak to dopadne, a to někdy člověk chce více, než stoprocentní úspěšnost doma od stolu.

Tito nadšenci jsou ochotní jít na vyvýšená místa jenom proto, aby si mohli říci, že to dnes šlapalo ze 160 km vzdáleného vysílače. Bohužel je pásmo VKV již tak zahuštěné našimi blízkými stanicemi, že se daří už jen málokdy, ale těmto lovcům, se dočasně blýská na lepší časy jinde.


Odborníci přišli s digitální technologií přenosu, kterou znáte hlavně z televize. Jeden vysílač přenáší několik programů. A totéž existuje i u rádia, jen se o tom ještě moc neví. Stačí ulovit jeden multiplex a máte několik programů, čili rozhlasových stanic. Příjem je ještě kvalitnější než u VKV a je to pro pásmo úsporné.

Toto bývalé 3. televizní pásmo ( 174-240 MHz) má pro dálkaře tu výhodu, že pořád není ještě v ČR tak rozjeté, jako VKV a dají se spíše dělat dálkové úlovky, ačkoliv se již hodně mluví o tom, že se teď u nás do toho opřou. Nevýhodou je, že jde o vyšší frekvenci, než u VKV ( 87.5 - 108 MHz) a DAB + má tedy menší dostřel, vyžaduje vyšší místa příjmu ( pro dálkový příjem) a lepší příjmové atmosferické podmínky.


Vehlovická vodárna je dalším skvělým místem příjmu.


Lepší je samozřejmě směrová anténa a přizpůsobený přijímač, ale i zde jde většinou o přenosná rádia s teleskopem, stejně tak, jak to znáte u VKV. Rádio pro příjem DAB + má vždy možnost přepnutí na pásmo VKV. Postupně by mělo snad našich stanic na VKV ubývat a mělo by se přejít na tuto novou technologii stejně tak, jako tomu bylo u televize. Jen to asi nebude tak rychlé.



Nyní je tedy na trhu přijímač VKV/ DAB+ za  milých ( v akci) 500 Kč, který má příjemné malé rozměry, nezabírá místo v zavazadlech a můžete si jím okořenit turistické procházky po pohraničních horách i vnitrozemských kopcích.


Kam se vypravit ? Pokud chcete jen české programy, tak se vám to podaří obvykle doma, aniž by bylo nutné někam jet, nebo jít. Pokud chcete zkusit více, už k tomu musíte mít trochu vztah a nebát se experimentovat. O rozhlasovém dálkovém příjmu rozhodují různé atmosferické podmínky. Když nejsou, tak si můžete udělat třeba i výlet někam jinam, kde chytnete zase něco jiného :-).


Sasko-Anhaltsko ( 6B) jsem prvně zachytil asi před dvěma lety ve Vehlovicích. Dnes premiérově i u Strážnice .Zde jsem porovnával příjem původního rádia ( na obrázku), které je hlavně netové a větší rozměry s prckem z Lídlu. Nechci dělat reklamu, ale ono to jinak nejde. Kdyby to některým prodejcům myslelo, tak by zjistili, že stačí věci zlevnit a lidé je rádi koupí.


Zdroj: Soutok
10:22

Dnes toho v tuto chvíli nebudu moc psát, protože je venku opět nádherně, člověk má naštěstí volno :-), a  mám toho nyní ještě moc v plánu. Podívejte se na obrázky míst, které jistě dobře znáte, nebo by to byla aspoň ostuda je neznat, když už jste z Mělníka.

Asi uprostřed uvidíte, co se tady v Hoříně chystá, a že se jenom nekecá, ale už i dělá. Toť pro tuto chvíli vše. Zmínil jsem to zde asi před měsícem. Hájenka si zahrála v prvním filmu natáčeném v Mělníku ( Pozdní láska), kde také máte ještě ten první most. V roce 2011 jsme tu na něj dávali odkaz, ale ten je již nefunkční, jako spousta věcí. To je zkrátka slabina internetu, že se něco ruší apod.


























Zdroj: Soutok

Listopad 14, 2018

19:14

Milí čtenáři, zdá se, že už se zase nacházíme v období vnitřních politických třenic, což už ani není s přicházejícím 17. listopadem nijak překvapivé. V kontrastu s tím přichází docela milé obrázky z našeho města, což je takovým milým pohlazením.

První téma článku je tedy věnováno novým pohlednicím, které si můžete zakoupit v našem IC.


Mělnický osvětový a okrašlovací spolek vydal dvě nové mělnické vánoční pohlednice. Na jedné je zobrazen vánoční strom, který zdobil v minulém roce mělnické náměstí Míru. Na druhé pohlednici je fotografie dřevěného betlému, který stává v posledních letech pod tímto vánočním stromem. Autorem obou snímků je známý mělnický fotograf Jiří Čermák. Pohlednice jsou v prodeji v mělnickém Turistickém informačním centru v ulici Legionářů.


Druhý příspěvek článku patří nové dlouhodobé výstavě v našem RMM.

Půjdem spolu do Betléma
Regionální muzeum Mělník, velký sál 16. 11. 2018 - 6. 1. 2019

Po šesti letech bude tradiční vánoční výstava Regionálního muzea Mělník opět věnována betlémům. Základem výstavy „Půjdem spolu do Betléma…“ se stane pestrý soubor 11 betlémů zapůjčených do Mělníka Krkonošským muzeem v Jilemnici. Mezi nejzajímavější exponáty budou patřit jilemnický betlém z roku 1870, orientální tištěný betlém z počátku 20. století nebo vyřezávaný betlém Václava Plecháče z Čisté u Horek z roku 1990. Návštěvníci se mohou těšit také na perníkový mělnický betlém, který speciálně pro výstavu vyrobí dr. Dana Holmanová z Třebihoště u Dvora Králové. Expozici doplní pohled do současné podoby Svaté země prostřednictvím fotografií zoologa Dr. Libora Prause.
Vernisáž se koná ve čtvrtek 15. 11. od 17.00 hodin ve velkém sále Regionálního muzea Mělník. Těšit se můžete na živý betlém!


Dostal jsem nedávno zprávu, že mělnický starý Strakův most dostal krásná starobylá svítidla a chtěl jsem to tedy co nejdříve vidět. Ostatně, život mi vtiskl představu, že každá krása je křehká i často bezbranná a při našem přístupu k jejímu střežení může být kdykoliv po ní.

První snímek míří na most z vyhlídky. Je samozřejmě bez blesku a automat nedovoluje více, než 3 vteřiny expozice.



Z tohoto místa jsem vám přinášel záběry stavu prací na rekonstrukci mostu.


Není to nádhera ? Nechci teď hledat fotografie svítidel, která osvětlovala ten první most ( 1888- 1937), ale tato svítidla, ač jsem je za denního světla ještě neviděl a vidět nemohl, sem zkrátka opravdu patří.


Návrat do minulých časů v podobě starých lamp prožívá v naši republice obrovský boom a již dávno není pravdou, že podobná svítidla zdobí jen centrální Prahu.


Most jsem zkoušel fotit již z místa, o kterém jsem v nedávném článku napsal, že jsem z něj kdysi pozoroval nárazy vodní hladiny do mostovky. Ovšem, omezená možnost expozice v tuto dobu již nepostačovala. Zkusil jsem tedy bližší místo a díky předmětům v popředí vznikl takový docela zajímavý záběr.

Osvětlené mosty vypadají mnohdy romanticky a je krásné, že i Mělník tu má takovou parádu. Snad vydrží.


Nedávno jsem tu prvně fotil tuto cestičku, která nám stoupá nejkratší a nejstrmější cestou do centra. Nyní mi přišly nějaké lepší podmínky, ale jsem osobně zvědavý, jaká kouzla přinesou třeba mlhy, sníh i náledí. Příroda má tu krásnou moc, že nám lidem umožňuje díky schopnostem našich mozků vychutnávat stejné místo pokaždé jinak, pokud jsme schopni, nebo spíše ochotni se zastavit, naslouchat a vnímat.



Ať se vám na Mělníku i pod ním líbí !  I když je pravda, že to na některých místech z různých důvodů moc nejde, hlavně pokud jde o dopravní situace.

Zdroj: Soutok

Listopad 11, 2018

17:17

A jak jsem slíbil v minulém článku, který jsem před chvílí dopsal, tak tady máme pokračování.


Stačí jen kliknout na obrázek, a už máte přehled, kdy má cirkus Prince představení.


Ze středověkých sklepů vedly mé kroky na náměstí Míru, kde probíhaly nějaké trhy. Přišlo mi, že by bylo škoda tu nic nevyfotit. Ono je to pořád tak nějak do kola, ale když lidé rádi vidí obrázky z centra. Je to vlastně doklad toho, že se tam něco děje.














Kdysi dávno jsem obdivoval majestátní opevnění města Nymburka, později Olomouce, a naposledy letos v Jihlavě. I Mělník má své krásné středověké opevnění a mám někdy pocit, že zůstává tak trochu zapomenuté. Sice došlo k jeho rekonstrukci v roce 2008, tedy před rovnými 10 lety, ale píše se hlavně o studni, která je tu pro nás návštěvníky otevřena letos již také 10 let.


Můžete porovnat situaci dnes a před 10 lety. Jak tedy park u opevnění vypadal při jeho založení a dnes :

http://mujmelnik.webzdarma.cz/z_akce.html

Jde o torzo hlavní věže, zachovalou parkánovou zeď a suchý příkop. Vždy mě fascinuje, když se postavím na nejhlubší místo na parkové cestě a podívám se vzhůru. Byla to neskutečná výška, kterou musel případný protivník od severu při útoku překonat. Ani teď nevím, zda mám nějaká data právě někde na zmíněném starém webu, ale v minulosti otvíral MOOS v rámci DED některé památky tématicky a jedno téma neslo název opevnění města. Tam jste se v přiložených letáčcích dočetli i podrobnější informace. Jinak je to jistě i v různých publikacích.

Letos tu tedy máme zrekonstruované hradby přesně 10 let. Místo je však turisticky tak trochu opuštěné, protože vede poněkud mimo hlavní cesty a není především ani průchozí.











A na samý závěr si dnes dáme dvě noční fotografie z mělnických Blat.



Pokud  sledujete MS v šachu, tak věřte, že zítra v 16 hodin tu již máme třetí partii.

Můžete to sledovat i s českým komentářem na ....

https://www.youtube.com/user/joachymecekful/live

, ... nebo jsem ještě objevil krásný web v angličtině, který ani nikdo nepropaguje, což je pro české diváky škoda, protože tam jsou občas přesnější informace ohledně hrací doby, na které zmíněný český odkaz občas trošku nadává. Stává se totiž, že z neznámých důvodů se objeví náhle zcela špatný hrací čas a komentující neví , zda je hráč opravdu v časové tísni, nebo co se vlastně děje.  :

https://www.twitch.tv/chess


Zdroj: Soutok
15:21

Nedávno jsme se tak nějak ohlíželi do minulosti, když jsme si mediálně připomínali 100 let republiky, ale i přítomnost píše zajímavé věci. Pro mě to platilo tento víkend dvojnásobně. Věděl jsem sice, že máme krásnou akci přímo v centru města v podobě sklepů a druhou jsem tam objevil zcela náhodou. Věděl jsem, že máme tento víkend  krásné akce i v Lysé nad Labem, kam jsem vás na blogu též zval, ale opět zvítězila ta dvě slova, která tu máme již 29 let a slují pojmem pracovní flexibilita.


Na první pohled se zdá, že kdyby to zde člověk nezmínil, tak se přece nic neděje. Nakonec tu máme opět obrázky i reportáž tak, jak jsme u těchto akcí  na stránkách Soutoku zvyklí. Jenže, na druhou stranu to bylo tentokrát z mé strany takové jiné.

Sklep pod č.p. 114 v Palackého ulici, se mi moc líbil a takovou perličkou byl fakt, že zcela na jeho konci jsme se dívali skrze takové okénko do chodby pod ulicí, kterou jsme šli letos na jaře, což vyvolalo i určité krásné vzpomínky nejen na tu jarní akci, ale na opravdu krásné kulturní jaro, které tu letos na Mělníku proběhlo.


Když jsem se ptal necelé dvě hodiny před koncem mimořádné akce na návštěvnost, tak mi bylo sděleno, že se pohybuje někde mezi 700 - 800 návštěvami, a to stále i při mém odchodu přicházely davy lidí.


Jedna z mých otázek na členy MOOS bývá tato : ,, Hlásí se vám majitelé sklepů sami od sebe, nebo musí Martin vyvinout aktivitu ?"


Odpověď zní : ,, Tak i tak."
Zatím jsme kráčeli při našich mimořádných výletech do středověkých mělnických sklepů snad nejvlhčími sklepy, ale i tak byly krásné, botasky se nijak neušpinily a v nejmokřejší části na konci spodního sklepa mohli návštěvníci kráčet po starých stavebních dřevěných podlážkách, které mi připomínaly povalové chodníky na šumavských slatích :-).


Automatický fotoaparát umožňuje fotografovat s bleskem, ale také s jeho absencí, kdy se vám na dobu tří vteřin otevře objektiv, a pokud jej udržíte bez lehkého třesu, tak vyjde docela slušný pohádkový záběr.

Toto se užívá zejména u ohňostrojů, kdy se vám na fotografii vykreslí díky pohybu světlic a expoziční době 3 vteřin ony pohádkové barevné čáry.


Jak vidíte na obrázcích, tak autoři prohlídky tentokrát sáhli k zajímavému způsobu osvícení, které bylo dekorační. I proto bylo apelováno na návštěvníky, aby si pokud možno vzali sebou baterky. Já si ji samozřejmě nevzal, neboť jsem byl prakticky celý víkend v  ,,poklusu" :-).

 Mimochodem, první šachová partie v boji o MS v šachu trvala  7 hodin a byla hodně zajímavá !!! ( pátek 16.00 - 23.00). Pak je povinnost, po ní sklepy, tak kdo by vzpomněl na baterku :-). Hektická doba.

Na snímku máte samozřejmě městského kronikáře, historika, předsedu MOOS a regionálního politika ( Mé město) s druhým nejvyšším  dosaženým volebním počtem hlasů. Osobně bych k tomu přidal ještě fakt, že jde o vzorového politika. Proč ?

Chtěl vidět co nejvíce středověkých sklepů po Mělníkem a plně se mu to daří. Umí oslovit majitele sklepů a vyslyšet je, protože to chce.


Nevím proč, ale vždy když jsem v horších světelných podmínkách, tak se mi na některých fotografiích objeví opět ty nepříjemné skvrny. Pořád mám jiné věci ke koupi, než nový foťák, pro jehož druh se stejně nemohu stále rozhodnout. ( velikost, kvalita, cena, použití v prostředí)
Myslím však, že na obrázky fotografií výkopů, oprav mostů a kruháčů ale stále ještě postačuje, co :-)))?  Na to rádi koukáte, jak praví statistiky.


Další takovou zajímavostí bylo toto okénko, kterým bylo nutné prolézt a moc se to líbilo. Bohužel jsem byl v takovém kvaltu, že bylo několik fotografií nedoostřených, protože mě čekalo ještě i spousta dalších věcí. Na druhou stranu udělá člověk stejné chyby i mnohdy normálně.


Toto je velmi zajímavý pohled. Tam někde nahoře je chodník na ulici.


Přece jen nějací lidé. Kluci z toho byli celí pryč.


Povalové chodníky.


Okno mířící do chodby, kudy jsme šli na jaře.


V této nejmokřejší spodní chodbě jsem si vyslechl od jednoho člena MOOS jednu dost smutnou historku. Napomenul prý nějaké kluky, aby nelezli na hromadu suti pod  zmíněným ,, oknem", nebo spíše otvorem a byl prý doslova slovně velmi vulgárně napaden agresivní matkou ratolestí.

Ihned se mi vybavil nedávný e-mail, který nyní letí  stejně tak, jako mnoho dalších mezi lidmi, a příběh v něm je známý jako ,, výpověď jedné již staré učitelky". Popisuje tam zkušenosti s výchovou dětí i jejich rodičů v průběhu let a bohužel to je další z mnoha témat a příběhů, které běžného slušného člověka nemohou potěšit.
A protože jsme v Čechách, a ne nikde ve světě, kde se neustále za nějakým účelem někde srocují opravdová kvanta lidí, tak to ukončíme výše zmíněnou větou.



Jak vidíte, tak i 90 minut před koncem chodila do mělnického sklepení stále kvanta lidí.


Jsem opravdu zvědavý, kdy někoho na radnici napadne, že by přece bylo možné oslovit majitele sklepů a nabídnout jim nějakou provizi z běžných prohlídek, které probíhají například u středověké studny. A těch lidí chodí do mělnického IC  opravdu hodně. Troufám si tvrdit, že máme jednu z nejlepších návštěvností v republice, jak jsem tak vypozoroval, a dokonce vyšší než ve městech, jako jsou Mladá Boleslav, nebo Litoměřice.


Co říci závěrem ? Už tolikrát jsem tu o těch možnostech psal, že mě to zkrátka umořilo a aspoň v tuto chvíli mi připadá, že kromě Martina Klihavce, občanů, a některých majitelů sklepů to dlouhodobě pány na radnici ani trochu nezaujalo.

Mé kroky pak rychle směřovaly na náměstí, kde byly nějaké trhy, přišel ještě v rychlosti jeden nápad, ale to už je na další článek. Až si prohlédnete všechny zde vystavené fotky, tak vězte, že jsem ještě něco přidal na konec článku.





Další podrobný plánek navštíveného sklepa do sbírky získal každý, kdo přišel.
Když pominu návštěvu  3 sklepů v roce 2005 v rámci DED ( http://mujmelnik.webzdarma.cz/melnicke_podzemi.html) a otevření sklepů v Husově ulici v rámci jedné Vinné noci ( zde), tak od září 2017 do listopadu 2018 jsme jednorázově navštívili již 5 sklepů, avšak předposlední návštěva byla takovou kombinací sklepů U Straků a U Holečků. Dvě návštěvy z toho patřily náměstí Míru (  https://soutok.blogspot.com/2017/09/nejvetsim-tahakem-dnu-evropskeho.html) a jedna nás zavedla do Svatováclavské ulice ( duben 18). Zapomenout nesmím ani na chodbu k bývalému vodovodu, kterou jsme navštívili v červnu v den MJ 50.

Tak to dávám ještě v neděli večer dodatečně dohromady. To je právě ten pracovní sobotní den.

Aktualizace 13.11. 2018:  Návštěvnost  865 lidí.



Soutok je tu dnes 7 let.



Málem jsem na to úplně zapomněl, ale vězte, že už tu je magazín Soutok 7 let. Přesně 11.11. v 11 hodin v roce 2011 odstartoval Roman Rak život webového magazínu Soutok. Sedm let. To byla taková lidová písnička, kde se zpívá ... Sedm let jsem u vás sloužil, přišla na mě dřímota :-).

No, dřímota v jistém smyslu asi ne. Když se podíváte na první tabulku, tak zjistíte, že je tu  1 584 článků, z nichž jsem tu valnou část článků za těch 7 let osobně vytvořil, což asi není špatná bilance. Ani bych nevěřil, že mě to bude tak bavit, a že to budu velmi často schopný sypat, jak na běžícím pásu. To snad dělají možná jen profesionální novináři.

Sledovanost mě dnes už nechává klidným. Nezapomínejme, že tu je silný nástroj jménem facebook, kde je spousta pozvánek, nebo i nějaká ta fotka, a navíc mají některé facy pro mě poněkud nepochopitelnou podmínku .... Zákaz členům propagovat jakýkoliv web. No, myslel jsem, že je v zájmu lidí, aby měli co nejvíce možností sledovat různé informace. Ale, ono je vůbec spousta věcí jinak, než se kdysi myslelo :-).

Další věcí je, že dostáváme dnes do schránek spousta novin, za které ani nic neplatíme, protože jsou sponzorované a dělají firmám reklamy. A tak se stává, že ty opravdu velké  trháky čtete ve třech novinách a jednom měsíčníku, a magazínový materiál bude vždy menšinovým žánrem. Navíc nemám v úmyslu ani ty magazínové články nějak prožívat a není na to ani čas. Účelem Soutoku je spíše zábavní a misijní činnost.

To znamená, že si tak trochu zpříjemním čas psaním o věcech, které mě zrovna baví a dám odkazy na fundovanější weby. Čtenář tak vidí, v jakém žije městě a třeba ho některé články motivují k nějaké činnosti, což není špatné. Škodičů je ve společnosti dost.

Co mi dělá radost, tak to je fakt, že stále ty články někdo čte.  Byť o víkendu poslední dobou napíši tak dva články, tak čtenáři se pohybují denně celým spektrem těch  7 let. Samozřejmě, že nejnovější články zpravidla převládají, ale stále někdo čte i starší články, což je fajn.

Jistě, že některé nejsou moc vydařené, a třeba jdou zbytečně úvodem do šíře mimo téma, protože se chce autor  i vypovídat z toho, co ho zrovna štve, ale  právě proto je sympatické, že to stále někdo čte. Leccos bych už také napsal trochu jinak a občas je ta technika již úplně jinde, pokud jde o technický článek.

Také chci z tohoto místa pozdravit Romana Raka, bez nějž by nebyl možná už po roce Soutok a já bych tu nikdy nepsal . Věřím, že si dnes najde čas, si to tady přečíst, ač v současnosti prožívá náročné, ale krásné období :-).

Závěrem tedy děkuji všem, kdož si sem nacházíte občas cestu a přiznám se, že ani nějak o mém psaní a o budoucnosti webu nepřemýšlím. Zatím funguje, každý sem může přijít nejen číst, ale třeba i přidat komentář, a pro mě je takovým hezkým zpestřením osobního zájmového života, který stále ještě plyne po boku pracovních povinností.

Poděkovat je třeba i Teamu Mělníček za odkazy na články, ač se Soutok považuje za takový spřátelený magazín tohoto webu
Zdroj: Soutok

Listopad 7, 2018

18:55

Milí čtenáři, tak už je to opravdu aktuální, a proto tedy tento prakticky staronový článek, ačkoliv má akce velmi slušnou propagaci také díky měsíčníku Mělnická radnice a dalším místním periodikům.

V sobotu 10. listopadu, se v tradičním čase od 9 do 17 hodin budete moci podívat do dalších středověkých sklepů pod Palackého ulicí č.p. 114. Jde o místo, které ještě nikdy nebylo veřejnosti přístupné, a tak věřím, že si v rozumném časovém rozsahu každý najde tu svoji dobu návštěvy, kdy bude mít čas a jistě si mimořádnou příležitost nenechá ujít.

Opět se podařilo předsedovi MOOS Martinu  Klihavcovi vyjednat s majiteli sklepa mimořádný veřejný vstup.






Ačkoliv se to nezdá, tak se nám i rok 2018 nachýlil ke svému závěru. Následující přehled akcí RMM je tentokrát pro oba měsíce, které do jeho konce ještě zbývají.


Jak jsem se již nedávno zmínil, tak výstaviště v Lysé nad Labem pořádá tento víkend dle mého názoru opravdu jedny z nejlepších akcí roku:




Už v pátek 9. listopadu v 16 hodin našeho času začíná první partie boje o titul MS v šachu.
Můžete být samozřejmě u toho, a to dokonce i s českým komentářem partií.

Více zde: http://www.nss.cz/pozvanka-na-prime-komentovane-prenosy-ze-zapasu-o-mistra-sveta-na-youtube

a zde: https://www.youtube.com/channel/UCBwajD0T4lsXKV0qSA3Emng


Zdroj: Soutok

Listopad 4, 2018

13:51

Cestou z Blat ke starému mostu jsem nafotil řadu fotografií, prožil množství zážitků a nemělo to konce.

Nedávno se mě ptal kamarád, zda nemám nějakou fotografii té vyhlídky za hřbitovem sv. Václava ( Pražská ulice) z časů, kdy byla ještě za plotem a vstup na ni byl možný pouze brankou.
Plot a branku jsem opravdu asi nefotil. Proč? Ale, rozpomněl jsem se na léta raného dětství, kdy jsem si jako malý hošík vymohl minimálně cestu na vyhlídku k zámku, abych viděl třeba i lodě, a někdy se šlo i Polabským parkem právě k této vyhlídce.

Když se z ní podíváte dnes, tak toho dohromady moc neuvidíte. Řeka je matně vidět jen v jednom bodě, cukrovarský komín sotva zahlédnete skrz stromy, a jak vidíte na obrázku, tak Říp je sotva vidět a stromy prakticky umožňují jen takový milý pohled na svah zeleně, který sice zejména na jaře i na podzim pohladí, ale určitá probírka v některých směrech by možná místu vrátila jistě bývalou větší atraktivitu. Docela bych se rád podíval na nějakou zachovalou starou fotografii, jak to tu vlastně kdysi vypadalo.


 Zmíněná vyhlídka dnes.


Místní senioři se tomuto místu trochu ironicky smějí. Oblíbená cestička k řece totiž dostala relativně nedávno nejprve v nejspodnější části u bývalých lázní nové schody, a krátce po tomto aktu, se zde objevila tato oprávněná cedule.

V každém případě je romantické cestičky k řece moc a moc škoda, ale rozumný člověk ví, že je lepší jít k řece jinudy a užít si to, než-li cítit  nestabilitu terénu a oddechnout si, že to dobře dopadlo :-).
A tak mě tak napadá, jak moc je vlastně frekventovaná ta silnička, co vede dolů k řece od sportovního areálu na sídlišti nedaleko hřbitova ? To je nějakých aut rybářů, cyklistů, chodců i těch, co vedou vyvenčit své psy. Oblíbenou trasou mnohých z nich jsou procházky od veslařského klubu k Hadíku.

Mělnický život u řeky a jeho možnosti dnes vynechám :-). Stejně tu máme vlastně regionální vládu v demisi.



Překvapilo mě, že jsem ještě v listopadu potkal ekovláček. Na druhou stranu se musím přiznat, že jsem potkal člověka, který tu žije 6 let, pochází z Domažlic, a ten mi říkal, že ho občas prý překvapuje, jak moc je tu mrtvo oproti jeho staré domovině.



Ve vláčku jelo několik zřejmě místních maminek s dětmi.


Děti měli velkou radost, že mohou někomu zamávat, a že jim někdo zamává. Vlastně je to ta tolik slavná symbolika, na kterou často zapomínáme. Lidé se mají chovat k sobě tak, aby byla radost vždy na obou stranách. To zde zmiňuji především tehdy, když se na Mělníku koná nějaká akce, která činí radost prodejcům a organizátorům stejně tak, jako návštěvníkům konzumentům

A proto i ty návrhy kolem většího života u řeky.



Jak jsem tak kráčel ke starému mostu, tak mi to nedalo, abych po delší době nevyfotil soutok. Vždyť je to název i tohoto webu, který bude mít za 7 dní již 7 let :-).


Krásná loďka na řece je vždy milým pohlazením.


Co s bývalým přívozem ? Někde jsem četl, že převezl letos neuvěřitelné množství lidí, zejména cykloturistů. A jsem osobně rád, že jedinečnou příležitost jsem využil také.
Kdoví, zda třeba někoho nenapadne, že by to tu mohlo být na zkoušku, jako atrakce ?

Přece jen může být třeba pro zahraničního cyklistu jedoucího od severozápadu zážitkem, že se před samotným Mělníkem nemusí šplhat s kolem na silnici od Brozánek do provozu, ale sveze se na druhý břeh po vodě, odkud to má již jen několik metrů na poklidnou starou bývalou nepoužívanou silnici vedoucí do centra.

Ještě by na tom vydělal nějaký ekovlak, co by je po ní vezl i s koly do centra. Ukazuje se totiž, že všichni, co koukají z druhé strany řeky na náš zámek, tak touží poznat život u něj a rozhlédnout se do kraje, než pojedou dále.


Focení zákoutí s pramicemi bývá i součástí kalendářů. V tomto případě je to poněkud znehodnoceno modernějšími loděmi, ale vše špatné, je k něčemu dobré. Možná to jen dokazuje, že k tomuto městu lodi a život u řeky patří, tak se tak už počněme chovat.


Zrenovovanou cestou jsem odtud vystoupal na náměstí Míru, když jsem si ještě předtím vyprávěl s bývalým občanem Domažlic o mé loňské návštěvě jejich města a pěším výstupu na Hohen Bogen.
http://www.hohenbogen.de/index.php?menuid=28&getlang=cs


Nemohl jsem jinak, než nám představit výstavu, která tu u příležitosti oslav 100 let republiky stojí. Soutok to tak nějak oslavil,, tématickým článkem" :-). A ten je málo sledovaný, jako politické náměty vůbec, byť vlastně píše úplně o něčem jiném :-).



Co mi udělalo radost, tak to jsou tyto krásné osvícené panely, o kterých jsem ani nevěděl. Přiznám se, že sice dělám reklamu mnoha akcím, ale mnohdy ani sám nestíhám zjistit, jak tu třeba ty panely budou dlouho a jest-li bude čas si je třeba i přečíst. Žijeme moc hekticky a je všeho někdy až příliš. Navíc máme pocit, že už nás mnohdy nemá v lecčems co překvapit, a že to přece i leckdy tak nějak víme.





Na staré bankovky z první republiky, ale i z časů předešlých, se vždy pěkně kouká. Ostatně, každý máme mimochodem radost, když se dostaneme do fáze, kdy třeba někdy i vidíme platidla, kterými se platilo ještě za našeho dětství. Pamatujete ještě modrou papírovou tříkorunu, zeleného bůra, nebo Žižku na dvacitce :-)?


Na mnoha místech v bývalé  Monarchii bychom našli i do dnešních dní nějaké ty české menšiny, o kterých jsem psal také v článku k výročí 100. výročí republiky.



Tentokrát jsem se pokusil i o nějaké noční záběry a důvod jistě ke konci článku poznáte sami.




Ano, je to tady. Zrekonstruovaná cesta mezi starým mostem a náměstím může přinést v nočních hodinách zajímavé efekty a nemusí možná ani moc vadit listí, nebo sníh. Jen bylo pořád ještě asi moc světla a nejsem si jistý, zda se mi bude chtít kvůli lepším podmínkám v týdnu ven.




Radio Africa online - Nejlepší hudba z černého kontinentu  ? No, klipy gasy jsou také paráda.

Když jsem si tu včera večer upravoval fotky, tak jsem si po dlouhé době pustil k tomu internetové rádio. Tentokrát jsem skončil v postupném poslechu na stanici Radio Africa online, kde mě zaujala docela dobrá typicky černoafrická skladba, která vás s přibývajícícím časem téměř rozpohybuje.
Toto má docela pěkné a naučné video, ale mnoho skladeb nejen z Afriky pokulhává v oblasti videa, nebo jeho nápaditosti a degraduje tak melodičnost skladeb i ochotu u nás v Evropě sledovat tyto videoklipy. To zrovna neplatilo tolik u klipů gasy z Madagaskaru, ale někde ( Řecko, jiná Afrika, Polynésie) je  to  znát.

https://www.youtube.com/watch?v=5_SJqlp9djA  ( I další skladby z tohoto alba jsou melodickou pohybovou parádou)

Jde o stanici, která hraje údajně nejlepší hudbu z celého kontinentu a ani jsem nějak nezjistil, odkud to vlastně jde. To je zase na podrobnější výzkum a musel bych na stránky svých oblíbených stanic.

https://www.liveonlineradio.net/congo/radio-africa-online.htm

Je to zase něco jiného, než ostrovní Madagaskar ( jeho hudbu znáte především díky stanici Paradisagasy FM) a jsou tu i prvky reggae. Na vrchní adrese můžete poslouchat a dole je tuším playlist.

http://soukous.org/playlist.htm

,,Chcete být in ? Zahoďte ten přiblblý komerční rap, soul a extravagantní hvězdičky, a poznávejte krásu melodické hudby z okolního světa ".

Úspěšný vstup do prvního listopadového pracovního týdne a nezapomeňte v sobotu na sklep !!
Zdroj: Soutok
10:35

Následující článek potěší opět řidiče a zejména vás, kteří se chystáte třeba i pěšky vypravit do lokality Mělník- Blata. Jistě se rádi podíváte také vy, kteří se již nemůžete dočkat otevření starého Strakova mostu.

Kolaudace starého, tedy Strakova mostu je naplánována na 16. listopadu a přiznám se, že ani já se již nemohu dočkat. Není to mediálně ještě příliš propagováno a nenajdete to ani na stránkách obce, ale na laterálním kanále u Hořína by mělo vzniknout přístaviště malých plavidel. Soutok samozřejmě ví, kde najde dokument, který má představit budoucnost místa, ale ten starý most tu zkrátka těžce chybí.
V tuto chvíli je ještě zcela nepřístupný.


Od poslední návštěvy Kokořínské ulice v této části Blat uteklo opět několik dní a práce se významně hnuly. Především došlo ve značné míře k odstranění plotu, který tu celá desetiletí ohrazoval prostor železniční stanice.



Jak můžete vidět, tak závory sice stojí ještě na svém místě, ale přejezd je již o jednu trvale nevyužívanou kolej chudší.

Kolikrát jen se již v minulosti mluvilo a psalo o tom, že také mělnická Blata potřebují naléhavě nějaký most přes trať ? Je to přes 50 let. Přesně tak dlouho mají svůj most například na Boleslavské třídě v Nymburce. Nyní jde vlastně o historický krok i pro Mělník, pokud pominu vzdálené přemostění trati na Pšovce.

Nejde sice o žádný most, ale dopravní situace na sklonku 20. let 21. století si vyžádala první zásah, který po změně z ručně ovládaných závor na dálkové ovládání řidiči na silnici skutečně pocítí.





Také se zdá, že i na druhou stranu od fotoaparátu ve stejné ulici již snad dochází k závěrečnému kladení asfaltu a práce nyní probíhají především na chodníku, avšak zatím jde pouze o část ulice.






Pak již mé kroky vedly ke starému mostu, který se zbavil lešení a chystá se na finále.

Právě odtud jsem v roce 2002 sledoval, jak hladina řeky naráží do mostovky. Tehdy visel  život mostu na vlásku, protože pokud by se takový kolos takříkajíc utrhl, tak samozřejmě ohrožoval konstrukci nového mostu a potažmo  například obyvatele Vlíněvsi.


Ještě tu tedy nějaké práce jsou, ale zdá se, že se to snad do té kolaudace stihne a bude tu stát bezpečné a kvalitní dílo. Přejme si, aby most sloužil dobře i v dalších desetiletích a nepostihly jej nějaké problémy.


Začínal jsem dnes železničním přejezdem a skončím železnicí. V návrhu je již železniční řád pro rok 2018/ 19 a nic důležitého jsme tam pro nás neobjevil. Pouze se setkáte  s tím, že pokud pojedete vlakem do práce, na návštěvu, či na výlet a bude to rychlík, tak vám nádražní rozhlas zřejmě nahlásí, že ke třetí, nebo ke čtvrté koleji ( dle směru jízdy) přijíždí rychlík Střekov, který dále pokračuje do ....

Všechny rychlíky v ČR totiž obdržely pojmenování podle toho, po jakém zeměpisném úseku, se pohybují. Pro úplnost tedy dodám, že Kokořínský rychlík ( Praha- Mšeno) si svůj název ponechá.

Dříve jsme tedy byli zvyklí, že každý  rychlík na stejném úseku ( například Praha- Ústí nad Labem- Karlovy Vary- Cheb) měl své originální jméno ( např. Ohře , Egrensis apod.). Nyní se budou všechny rychlíky této trasy jmenovat Krušnohor. Má to být proto, aby prý cestující ihned věděl, kterou část území má přijíždějící rychlíkový vlak obsluhovat, což oceníte například v Kolíně a v dalších místech velkých železničních uzlů.

Nevýhodou snad může být chvíle, pokud by se potkaly ve stanici dva vlaky jedoucí po stejné trase v opačných směrech. To se může v rámci zpoždění spoje opravdu stát, a pak je třeba být obezřetný.

Více na:  https://www.szdc.cz/provozovani-drahy/knizni-jizdni-rady-181209.html
Zdroj: Soutok

Říjen 29, 2018

18:32


Den Středočeského kraje - kočky a republika!
28. 10. 2018, 9-17 hod.
Regionální muzeum Mělník, p. o.


Letošní Den Středočeského kraje v Regionálním muzeu Mělník měl dvě zcela odlišné programové linie. Dopolední program patřil dětem a derniéře výstavy Mňaaau aneb Kočky v muzeu! Děti v kočičích škraboškách následovaly kocourka Švarce při poslední komentované prohlídce, vyrobily si hlídacího kocoura z papíru, nebo natiskly kočičí knížku.

 V 11:00 hodin proběhlo slavnostní předání cen vítězům soutěže „Zakletá klubíčka“. Děti pomohly Švarcovi čarovat a vysvobodily zakletou kočičku Filoménu. Zavolaly třikrát její ztracené jméno a kočička se znenadání objevila v sále. Tři šťastné výherkyně si odnesly krásné ceny. Ale i na ostatní děti čekala malá odměna v podobě plyšáků a čokolády.

Moc děkujeme našim partnerům, kteří soutěž podpořili: Památník Josefa Lady a jeho dcery Aleny Hrusice (OMPV p. o.), Mekuc o.p.s., Bylinka Mělník, Zdravý obchůdek Mělník, Papírnictví Kubešovi, Květinářství J. Hobíka, Helena Gajdošíková.

 Dopolední program pokračoval v obnovené stálé expozici, kde mohli malí i velcí návštěvníci načerpat nové vědomosti o mělnické a kokořínské přírodě při přírodovědném kvízu. Nejenom děti také ocenili prohlídku dlouhodobé výstavy železničních hraček s jezdícím vláčkem a dílnou ze stavebnice Merkur.

 Po obědě se program přehoupl do vážnějšího tónu a muzeum se připojilo k celorepublikovým oslavám výročí 100 let od založení ČSR. Zájemci o historii navštívili komentovanou prohlídku výstavy Mělník na cestě k 28. říjnu na náměstí Míru. Průvodcem byl kurátor a historik mělnického muzea Mgr. Lukáš Snopek. 

Odpoledne muzeum také představilo návštěvníkům nedávno otevřenou dlouhodobou výstavu Dětských houpadel a plyšových medvědů při prohlídce s kurátorkou Mgr. Naďou Černou. Závěr letošního Dne Středočeského kraje v mělnickém muzeu patřil posezení v muzejní kavárně při přednášce Miroslava Líra na téma Edith Stein (1891–1942), židovská intelektuálka ve víru dějin 20. století. Po celý den bylo Regionální muzeum Mělník otevřeno za symbolické vstupné 1,- Kč!
-KrF-



Halloween je svátek, který si pro své vydlabané a rozsvícené dýně získává v posledních letech popularitu i u nás. Soutok o něm a o dušičkách psal zejména v článku ...

http://soutok.blogspot.com/2014/11/haloween-svatek-svatych-svatek.html

V článku z roku 2016 zase najdete dýně z mělnických ulic :

https://soutok.blogspot.com/2016/10/halloween-prave-dnes-v-noci-fotogalerie.html

A konečně posledním je článek z loňska:

http://soutok.blogspot.com/2017/10/haloween-zacina-s-nim-i-nejlepsi.html

Letos tu mám především plakátek zvoucí do Zelčína.


Nejlepší výstavy v Lysé nad Labem.

Tady mám ještě čas, ale je dobře si to již označit v kalendáři. Dle mého názoru jde tradičně o jeden z nejlepších víkendů ( 9.11 - 11.11.) Ale pozor, ať nezmeškáte mělnické sklepy!!  Doporučuji kombinaci akcí :-) .




Již jsem to tu před týdnem zmínil a dnes to bude jen velmi krátce tímto obrázkem. Samozřejmě bude větší reklama opět před termínem : 10.11. 2018 !! Ano, opět půjdeme do sklepů pod Palackého ulici, ale jinam. Do sklepů, kde jsme ještě nebyli.



Když jsem tu dával reportáž o slavnostním uvedení knížky Františka Purše, která nese titul Náš Mělník II, tak jsem zmínil i tuto chystanou publikaci. To je časově ještě velmi daleko a info samozřejmě bude. Slavnostní uvedení 28. listopadu.


A jedna pozvánka pro příznivce šachů. Opět je tu souboj o titul mistra světa a vy můžete sledovat partie v přímém přenosu. Je totiž výhodou, že se hraje v Londýně a zápasy začínají v 16 hodin našeho času.

Pokud by se nerozhodlo během oněch 12 partií a nikdo by nezískal nadpoloviční většinu bodů, tak přichází oblíbený tie-breakový den ( 28.11.)

Kompletní pravidla se dozvíte v článku ...

http://www.fide.com/component/content/article/1-fide-news/9901-fwccm2016.html

.... kde si můžete připomenout poslední souboj z roku 2016.


Mistrovství světa šachů 2018 je šachový zápas mezi vládnoucím mistrem světa od roku 2013, Magnusem Carlsenem a soutěžícím Fabianem Caruanem, který určí šampióna světového šachu. Hraje se na 12 zápasů, organizovano FIDE a World Chessem, bude se hrát v Londýně ve dnech 9. až 28. listopadu 2018 s výherním fondem přes 1 milion EUR. Zápas se koná každé dva roky.

Zdroj: Soutok