Polední jídelní lístky opět v provozu (experimentálně): melnicek.cz/jidelni-listky
Zpravodajství
Květen 29, 2023
16:55
Přátelé, květen už předává vládu červnu, který je doslova nabitý akcemi. Některé jsem tu již jmenoval a snad se k nim ještě vrátím, jiné si teprve představíme. Nicméně, s obrovskou nabídkou akcí přichází tradičně také RMM.
Dnes tu mám tedy s krásným předstihem program RMM na měsíc červen a paní Kristýna Frelichová vás do podstatné části akcí již tradičně zasvětí více.
Pohodový přelomový týden !
RMM - akce červen - Detektivem v přírodě, KOMenský v KOMiksu, Krajanka...
Vážení a milí návštěvníci a příznivci Regionálního muzea Mělník,
srdečně Vás zveme na červnové akce:
Ve čtvrtek 8. 6. si nenechte ujít zajímavou přednášku PhDr. Martina Nekoly Ph.D. Osobnosti a metropole české Ameriky v muzejní kavárně od 17:00 hod.
Ve čtvrtek 22. 6. od 17:00 hodin se koná vernisáž výstavy Detektivem v přírodě, která bude věnovaná pobytovým stopám různých živočichů...
V sobotu 17. 6. přijďte na posezení s dechovkou Krajanka Václava Hlaváčka ve Lhotce na hřišti od 16:00 hod. Vstupenky jsou v prodeji v pokladně muzea nebo ve skalním obydlí ve Lhotce u Mělníka a na místě.
Ve velkém sále na Vás až do 29. 6. čeká výstava KOMenský v KOMiksu. Ve vstupních prostorech můžete obdivovat výtvarné práce žáků PaedDr. Ireny Wenkeové na výstavě Poklady z archivu 2.
V muzejní kavárně máte množnost zhlédnout výstavu Jamajka do 18. června. Potom ji vystřídá prezentace abstraktních obrazů výtvarnice Janette de la Colette Čas harmonie.
Muzejní stánek najdete také na Dni dětí s IZS Mělník 1. 6.
Ve čtvrtek 1. 6. proběhnou závěrečné prezentace projektu Příběhy našich sousedů, při kterém muzejní historik Mgr. Lukáš Snopek pracoval se studenty nejen mělnickými.
Těšíme se na setkání s Vámi!
Přeji příjemný den
Kristýna Frelichová, DiS.
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Květen 27, 2023
23:56
Už při Mělnickém okruhu existovalo několik doporučených diváckých zón a na té, která ležela přesně proti starému mostu nebylo možné nevnímat variantu, že by k nám motorsport někdy dorazil do města právě z něj.
Ovšem, tehdy ještě Mělníku vévodil Mělnický okruh, diváci i fotografové, se čas od času přesouvali do jiných zón, aby měli zase další nové zážitky i fotografie z jiných míst a celé to doma uzavíralo famózní video z Pekařova vozu, které muselo nadchnout každého fandu motorsportu.
https://www.google.com/search?q=youtube%2C+M%C4%9Blnick%C3%BD+okruh%2CPeka%C5%99&rlz=1C1SQJL_csCZ775CZ775&oq=youtube%2C+M%C4%9Blnick%C3%BD+okruh%2CPeka%C5%99&aqs=chrome..69i57j33i160l4.16366j0j4&sourceid=chrome&ie=UTF-8#fpstate=ive&vld=cid:820a8fe1,vid:ZaBeP1zkTJk
Loňské oslavy 100 let motorsportu mě po prohlídce depa na náplavce nemohly přivést jinam, než na okraj starého mostu, kde bylo krásně živo, jako při nějaké rallye. Při rychlém příjezdu vozů, zakvílení pneumatik a vybrání pravoúhlé zatáčky jsem těmto místům podlehl.
Když jsem spřádal plány, kam bych se tak měl asi letos podívat, tak už byly k disposici doporučené zóny.
https://autoklubmelnik.cz/101let/
Atraktivním automobilovým místem se jevila křižovatka na staré silnici od Býkve, kde vozy přijížděly od obce Hořín a měly pokračovat vpravo do přilehlých Brozánek. Místo je totiž široké a pořadatel zde lákal na různé jezdecké parády, které si tu dokázal vybavit asi každý.
Jenže, každý jsme jiný. Ještě někdy po půlnoci jsem se radoval z víkendu, hltal jsem závěry volných tréninků F1 a F2 z Monte Carla, díval se na rozhovor s Emersonem Fittipaldim při jeho návštěvě v Praze v roce 2020, kdy si u nás zahrál i ve filmu a současně četl s odstupem let již podruhé rozečtenou knížku Karla Březiny Mělník byl první. Dalo se čekat, že pokud se dostanu na starý most před devátou hodinou, tak to bude výkon.
Zatímco v centru se v sobotu dopoledne rozjížděly farmářské trhy, tak mě dole u řeky zaujal stroj Komatsu, který téměř vždy vidím někde stát, ale tentokrát dokonce pracoval. Ovládá se vysílačkou ze břehu a je krásnou typickou ukázkou toho, že spoustu věcí vlastně ovládají informace namodulované na neviditelných vlnách.
Již pohled na cestičku, kudy chodí Morana do Rybář nasvědčoval tomu, že to dnes z celé řady důvodů nebude žádná sláva, ale ač tu bylo loni přeci jen dost lidí, tak to nemohlo mostu konkurovat. Tady prostě jedou auta pod vámi, a to tak hluboko a daleko, jak dalece v kopci stojíte.
Zavzpomínal jsem na loňský rok a pro zdejší ostrahu nebyl žádný problém mě tak, jako loni pustit dolů na schody k veslařskému klubu. Ovšem, na starou silnici by to již nebylo, protože jsem tu byl opravdu již poměrně pozdě. Vůbec jsem nepřemýšlel, kam půjdu, protože jsem měl od loňska již jasno.
Nakonec jsem se dostal tam, kam jsem chtěl, ale poněkud mě udivilo, že na kraji mostu byly nějaké červenobílé fábory. V danou chvíli mi došlo, že na webu autoklubu sice jsou doporučené zóny, ale tady se s tím místem letos nějak nepočítá, což mě docela zaskočilo. Ujistil jsem paní pořadatelku, že z místa za zábranou mostu nehodlám nikam pokračovat a v dobách mezi průjezdy prvních vozů jsem se dozvěděl i něco z problematiky a rozpomněl se na loňský rok, kdy jsme se tu také setkali.
Prý se letos objevila jakási nevole k tomu, aby toto byla divácká zóna. Že prý lidé loni prokázali, že se neumí chovat a někteří si snad sedali na železné zábradlí. Já tedy nic takového loni nezaznamenal, kromě povyku, že u aut se očekává, že budou jezdit rychle a rodiče by měli mít rozum a necpat děti někam do míst, kde by je mohla auta smést, nebo do nich čelně narazit. Jinými slovy by spíše zóna proti příjezdu rychlých vozů byla možná nebezpečnější, než diváci stojící za železnou ochranou mostu.
Vidíte, jak je vše diskutabilní ? On je totiž každý sport nebezpečný a lidé by nemohli chodit nikam. V hokejové hale vás trefí puk na krk, nebo do obličeje. Na fotbale vám dají kapky rowdies, nebo spadne stadion a v Le Mans nepomohlo divákům ani to, že byli na hlavní tribuně vysoko nad tratí. Dospělí lidé by prostě měli nést odpovědnost za sebe a tím více za své děti.
Můj osobní názor je ten, že bez možnosti sledování závodů z mostu s možností občasného dodatečného výhledu na stoupající silnici k Vrázově vyhlídce a na naše krásné město v krásném dopoledním slunečném volném dni by tato akce v tomto provedení těžce divácky utrpěla. V samotném městě prakticky nejsou místa, kde by bylo na trať nějak vidět tak, jako tomu bylo na Mělnickém okruhu.
Ovšem, přišlo tu i spousta poznatků. Velkým problémem se ukázali nic netušící cyklisté, kteří v době přestávek mohli jezdit přes most normálně a jinak je výborná pořadatelská práce zmíněné ženy posílala po severní pěší straně mostu na druhý břeh. Sice někteří trošku mrmlali, když se museli pěšky minout s kolegy jedoucími z druhé strany, ale uvědomovali si mimořádnost situace.
Sešel jsem se na mostě ještě s jinými ukázněnými fandy a došlo i na rozhovory, jak by se dala situace řešit. Asi dala. V úvahu přicházely dvě možnosti a jedna z nich vlastně fungovala dnes. Jižní strana mostu pro fotografy a pokud možno ukázněné obecenstvo na vlastní nebezpečí a severní strana pro pěší cyklistické vyhýbání.
Ovšem, tady by asi byla lepší varianta, kdyby cyklistům po čas jízd byly navrženy dvě možnosti. Buď přejedete v přestávce po vozovce, nebo prostě využijete nového mostu. Divákům bych pak povolil návštěvu obou stran mostu s tím, že po čas jízd je zakázáno opouštět most. Nevím, ale jenom tak mi to celé zatím v tomto provedení dává smysl a zároveň to poukázalo na fakt, že Mělnický okruh vlastně nabízel zcela jiné možnosti.
Ovšem, tady může někdo namítnout, že ze severní strany mostu vám do očí bude poněkud svítit sluníčko.
Takto jsem zde byl lehce uvězněný a procházka na zmíněnou křižovatku za Brozánky, se zdála i v čase mezi jízdami poněkud krkolomným dobrodružstvím s nejistým výsledkem. Záběry si jsou tedy letos podobné, jako vejce vejci, ale na druhou stranu jsem si velmi pochvaloval ten fantastický a přitom dost bezpečný kontakt se závodníky. Jen trošku chyběla ta atmosféra loňska, kdy tu létaly i nějaké pozdravy.
Nucená absence depa na náplavce v Rybářích pak ukazuje, že i zóna proti mostu byla tentokrát poměrně prázdná ( obrázek níže). Nu nic. Příští rok snad již bude Plavební ulice dokončena, depo bude opět na náplavce a poznatky z tohoto článku třeba pořadatele zaujmou, pokud je objeví tak, jako já objevuji občas jiné weby.
Vývoj motorsportu v našem městě nelze zrovna moc předpokládat, protože stejný problém máme už hromadu let s prostory u pošty, kde jedna skupina lidí chce trávník ( potenciální oddechová i divácká zóna), druhá přemýšlí zase o nějakých bytech a třetí by tu stavěla parkoviště.
Co na tom, že jinde se v moderních městech bojuje za zeleň. Buďme ale rádi za tuto možnost, se dotknout zážitku ze soutěžní jízdy tak, jako je tomu leckde jinde, a jako ji měli naši otcové v našem městě motorismu. Slyšel jsem již názory, že si přeci každý může zajet někam na nějaké závody, nebo že by se dal v polích u Býkve postavit třeba jednou také nějaký autodrom, kdyby o to někdo moc stál ale myslím, že ten zájem, který nám ukázal především Mělnický okruh ze strany lidí i účastníků je také určitou výpovědí.
Ostatně, ono je vůbec zajímavé, že lidé při některých akcích ukazují, co se jim líbí , nebo co by chtěli, ale těmi jednorázovými vyjímečnými akcemi , nebo nějakými plány to končí.
Příští týden tedy opět po dlouhé době je možnost navštívit sklepy a příznivci motorismu mohou zajít do kempu. Aspoň tak teď nyní tuším, že to tak nějak je, ale zatím tu máme poslední májový víkend.
Pohodový zbytek víkendu !
Aktualizace 28. 5. ve 12 hodin :
Ještě bych měl asi uvést, že ve 12 hodin jsem podnik opustil, abych se vrátil k rozjedené snídani a pustil se do článků. Jen málokdo si dovede představit, co takové psaní spotřebuje času, ale kdyby mě to nebavilo, tak bych asi těžko mohl někdy působit v literárním amatérském sdružení Pegas.
Mám mezi materiály i video, kde se všechna auta a motocykly vrací společně přes most na start v Zelčíně, ale tam jsem již použil místo fotoaparátu kvalitnější mobil a data budou velikostí taková, že je tento systém nepřijme.
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
18:15
Když jsem byl v 70. letech 20. století ještě kluk, tak Československá republika měla fotbalisty a hokejisty neskutečné kvality, ale významné popularitě se také těšil zejména motorsport. Přesto, že měla ČST pouhé dva programy, tak každé nedělní odpoledne patřilo především motorsportu. Obvykle nesl pořad název Sportovní odpoledne a začínal tzv. Televizní motokros, nebo Televizní autokros, což bývalo obvykle od 13 hodin.
Opravdovým svátkem pak byly závody automobilů formule 1, které byly zcela jiné, než dnes a v počátcích bylo zvykem je vysílat v přímém přenosu, avšak stylem, který by asi dnešní fanda nezvládl. Prostě vám najednou televizní režie oznámila, že se nyní přepojujeme na parkur ( koňské skoky přes překážky) do Bratislavy - Šamorína a bylo na 20 minut vymalováno :-). V lepším případě to bylo na nějakou automobilovou rallye, ale vzhledem k tehdejší kvalitě a dramatičnosti F1 to moc nepotěšilo
Později se závody F1 odstěhovaly na pozdní nedělní noční hodiny, kdy přicházel ničím nerušený asi hodinový záznam ( sestřih důležitých okamžiků), a protože se šlo druhý den do práce, tak se i experimentovalo, se spánkem před záznamem. Tolik byla tenkrát F1 zajímavá, ale jak jste si tu už mohli v minulosti přečíst, tak mi to někdy v 80. letech nestačilo a po objevu stanice Paříž na KV a seznámení s francouzským číslováním od 1 -10 jsem ji poslouchal reálně v rádiu.
Populární byla také plochá dráha a za popularitu motorsportu u nás mohla hlavně nezapomenutelná dvojice televizních komentátorů, kterými byli Luboš Pecháček a Karel Březina. To nebyli komentátoři, jako ti dnešní, ale oni opravdu dokázali povídat o soukromém životě jezdců stejně tak, jako o technice jejich závodních strojů. Většinu Zlaté přilby jste tak například s Lubošem Pecháčkem prožili buď komentováním samotných jízd, nebo byl věčně v depu, kde pořádal rozhovory dle rozumného zvážení, se světovými esy a bylo běžné, že klečel u jejich motocyklu a cosi technického popisoval.
Motorsport, to prostě mělo zvuk a přiznám se, že nápis na silnici před městečkem Mšeno, který hlásal: ,, Mšeno město motorismu" byl i pro zcela lehce motorsportem praštěné lidi tak trošku červeným hadrem na býka. Ve Mšeně se totiž jezdila i plochodrážní extraliga a stadion tuším hostil i několik významných mezinárodních závodů.
Mělník samozřejmě má a měl své zapálené nadšence, kteří žijí různými věcmi kolem motorismu, ale ta širší všestranně zájmová veřejnost, se mnohdy i rozčilovala, že jim tu a tam něco zajímavého uteklo. Navíc si Mělník i získal takovou nálepku, že se tu s vyjímkou Mělnického vinobraní konají věci, které až tak ,, nejsou náročné na organizaci", mnohdy stačí náměstí Míru, nějaké stánky, víno, gastronomie, taneční pódium a případně lze zajít na koníčky do areálu Na Podkově.
Jednoduše řečeno, fandové lidových veselic, kopané, hokeje, občas i toho veslování a jezdectví tu své našli, ale velká obec příznivců motorsportu tu pochopitelně mnoho důvodu k radosti nenacházela. A horší to bylo tím spíše, že nám naši otcové vyprávěli, jaká to byla na Mělníku úžasná paráda, když se jel Mělnický okruh. Jaká to byla sláva pro město.
Na začátku června 2018, se stalo něco neuvěřitelného. Hromada lidí chytala informaci na poslední chvíli, obrovské množství pořadatelů se obávalo, jak to jen všechno dopadne, a tak ani nevěděli, zda tu popularitu chtějí, či nikoliv. I tak se zapsal závod navždy do historie neuvěřitelným množstvím přihlášených účastníků, ale hlavně také diváků. Opravdu se z toho stalo druhé Mělnické vinobraní. Soutok nafotil hned celou řadu závodních vstupů, které najdete pod měsícem červen 2018 v roletě, ale již něco také v měsíci květnu, kdy zval potenciální diváky na závody.
Tento znovuzrozený závod byl mezi příznivci motorsportu hodnocen velmi úspěšně, ale ozvala se pochopitelně i kritika. Pořadatelé se domnívali, že přestávky mezi jednotlivými jízdami budou sloužit k potřebám přecházení trati, ale přišla i celá řada stížností, která především kritizovala právě nemožnost přecházení kdykoliv, a se kterou se rádi svezli i ti, kteří si už zvykli o Mělnickém vinobraní proti hluku neprotestovat, ale nyní to byla příležitost. Ostatně, v knížce Karla Březiny, se také dočtete, že motorsport měl prostě vždy nějaké ty své nepřátelé. Zatímco jedni se radují, že se mohou dívat na trať ze svého bydliště, tak druzí nadávají na hluk a prach, byť jde o jeden jediný den.
Což teprve takové tréninky, kvalifikace a závody F1 , F2 i F3 v Monte Carlu, kde se shodou okolností tento víkend závodí :-).
Ještě mě tak napadá, že si stěžovali hlavně různí výletníci a různé zájezdy. Když máte namířeno na výhled k zámku, nebo ke středověké studni a místo toho chce po vás někdo vstupné a ještě nemůžete pokračovat v cestě, tak to jistě je překvapení. Jenže, překvapení k životu patří, pokud nemáte informace třeba i z internetu a nejsou akce jenom na Mělníku.
V červnu 2019 se tedy narodily dva parádní a vynikající mosty pro pěší, a zdálo se, že tentokrát už je snad vše vychytáno. Jenže nebylo. Přišlo mnohem méně lidí, než se čekalo a ubylo nějak i občerstvovacích míst. Nedalo se hovořit o vyloženém propadáku a sám jsem byl překvapený, jak se televiznímu kameramanovi podařilo v dokumentu z tohoto ročníku udělat záběry tak, že rozdíl oproti loňsku netloukl do očí, ale úbytek lidí byl zejména na Karlově náměstí patrný.
Když jsme po závodě přemýšleli nad tím, kde se stala chyba, tak vše poukazovalo na tradiční problém, kterým jsou neustále nějaké silniční práce a opravy. Tahám to z hlavy, ale pokud mě paměť neklame, tak se konaly nějaké práce na novém mostě, tvořily se kolony. To pochopitelně potenciální návštěvníky odrazovalo a není i vyloučeno, že další práce probíhaly někde v Kelských Vinicích, kde se také stálo u semaforů velmi dlouho.
Ano, i takovéto věci mají dopad na návštěvnost a ukázalo se to i letos.
Nesmím však přeskočit loňský rok, kdy jsme tu měli oslavy 100 let motorsportu, které i přes nepříjemný incident, který vyvolal diskuse, tak byly veřejností hodnoceny velmi dobře. Články najdete pod květnem 2022. Ukázkové jízdy sice probíhaly na krátkém úseku, ale návštěvníci si pochvalovali parádní podívanou ze starého Strakova mostu, kde je od aut i motocyklů oddělovala masivní bezpečná zábrana a především byli nadšení z depa v areálu náplavky v Rybářích, kde si někteří jen kousek od domova mohli auta i motocykly z blízka a v klidovém stavu prohlédnout.
To trošku připomnělo Mělnický okruh, kde jsme exponáty obdivovali v depech na náměstí Míru a v Palackého ulici. Letos se vědělo, že největším nechutenstvím budou vzdálená depa. To bylo způsobeno zase silničními pracemi, na které tolikrát nadáváme, ale někdy se udělat musí. Běžně se setkávám s nelibostí lidí k tomu, jak se u nás přistupuje k pracím na železnici i na silnicích, a že vlastně nikdy není taková situace, aby někde bylo vše v pořádku, ale je to prostě tak.
Neopravují se dlouhé úseky, ale vždy jen nějaké kratší úseky. Ostatně jsem zvědavý, zda se s ulicí Plavební rovnou sveze i oprava staré silnice vedoucí z centra ke starému mostu.
Na tomto snímku vidíte Karla Březinu na Mělnickém okruhu, který na startu v Tyršově ulici podepisoval zájemcům knihu ,, Mělník byl první."
Já dnes zjistil, že si ji můžete přečíst dokonce i z internetu, ale pohodlí křesla a klasická knížka má svoje.
https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail/?&idx=kl_us_auth*0336843
https://www.moto.cz/dokumenty/knihy/kniha-melnik-byl-prvni
Tam se i dočtete, proč a v čem že byl Mělník první , a že vlastně takový vydařený den s motorsportem bychom si měli považovat spíše tak, jako prestižní záležitost, která tu už byla dopřána lidem kdysi, tak proč ne také nám ?
Ve druhém článku budou nějaké obrázky z dneška a samozřejmě nové poznatky.Pohodový víkend !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Květen 25, 2023
21:54
Jsou bohužel smutné věci, které přijdou zcela náhle, a tak může vzniknout pro blogera taková situace, která vyžaduje buď rychlou reakci., nebo ji prostě přejde mlčením.
Já ji nemohu přejít mlčením, protože zpěvačka Tina Turner byla pro mě pojmem. Byla to nejen žena s úžasným hlasem a krásnými písněmi, ale kromě svého šarmu a jistého sexappealu nevyvolávala žádné senzacechtivé skandály, které by ji přiváděly na první stránky různých bulvárních časopisů. Jako osobní vyjádření k smutné události, kdy nás dne 24.5. 2023 ve věku 83 let zpěvačka navždy opustila, jsem si dovolil zde vystavit LP, které jsem si s velkou radostí přivezl v roce 1987 z Budapešti.
Říkali jí později často ,, rocková babička", ale byla to paní zpěvačka. Děkujeme ! Simply the best !
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tina_Turner
Aktualizace 28.5. v 11 hodin :
Článek vás docela zajímá, tak si dáme takovou zajímavou aktualitu ze světa retro. Jak to tenkrát bylo na obrazovkách ČST ?
V roce 1977 vystoupila švédská ABBA ve městě Sopoty v Polsku a ČST dávala záznam až v roce 1978. V roce 1979 to již bylo vystoupení Suzi Quatro v Praze. V roce 1980 jsem z ČST nahrával koncert Boney M. Tina Turner vystoupila v pražské Lucerně až v roce 1981 ( nikoliv v roce 1980, jak jsem někde mylně uvedl), ale tehdy šlo o téměř neznámou zpěvačku. Ten koncert byl ve čtvrtek na ČT art a ani jedna skladba mi nic neříkala. Včera jsem to bleskově proladil, neb na více nebylo kvůli článkům čas :-). Právě až deska na obrázku již nesla její nesmrtelné hity, jako například Typical Male. Populární však bylo vystoupení tehdy velmi slavné skupiny Smokie na Bratislavské lyře 1981, což bylo tehdy u nás.
Jen jsem se trošku rozpomněl na své bývalé hudební seriály, kdy jsem vzpomínal v retru na Ein Kessel Buntes, San Remo a různé italské umělce i jiné tehdejší hvězdy anglo - popu, které jsme díky různým pořadům, nebo i pozváním ( třeba do Televarieté ) mohli vidět na obrazovkách ČST.
V Lysé nad Labem, se nám rozjela velká výstava zahrnující nejen myslivost, ale spoustu dalších aktivit. Více na : https://www.vll.cz/natura-viva
Na náměstí Míru můžete stále ještě navštívit výstavu fotografií i různých dat mapující všech 30 ročníků akce MJ -50. Připomínám, že letošní ročník bude poslední. Více na https://bezky.cz/
Když chodím pěšky městem, tak si také nacházím čas na sledování různých plakátů. Zde jsou některé pozvánky.
Příznivci motorsportu již pomalu přemýšlí, kde že by to mohlo být zajímavé, se aspoň na kousek té automobilové a motocyklové parády ,, usadit".
Na závěr si dáme také plakát již na červnový Mělnický Vrkoč, ale nesmíme zapomínat, že tu je ještě například Muzejní noc, start Veteran rally v kempu, můžeme navštívit další zajímavé sklepní podzemí, nebo si zajet třeba na anglické sporťáky i dobré pivo do Lobče.
Hezký poslední květnový víkend !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Květen 21, 2023
16:49
Asi někdy ve 13.30 hodin jsem se zastavil na prvním odpočívadle dole pod komorou v Hoříně ve směru do Vrbna. Nějak jsem si vybavil, že jsem tu kdysi v keři zahlédl takovou figurku, která mi nápadně připomínala jeden starý horor s názvem ,,Loutka". Myslím, že to byl asi number 1 v této ukázce : .... https://www.showbiz.cz/top-5-nejdesivejsich-loutek-z-hororu/
Nevím, to ještě byla 90. léta a v kabelovkách toho bylo hodně jenom německy. Angláni tou dobou začínali přecházet na placené programy, což byla velká škoda pro potenciální žáky jazyka, kteří rozhodně nebyli zvědaví na volně přístupné zpravodajské programy. To chvíli zachraňovaly dokumenty, ale pak už se šířila čeština, která vyloženě odrazovala od snahy, se vůbec snažit dívat na cizojazyčné programy. To je právě ta síla školy, která vás přinutí, se správně učit.
Jak se tak dívám kamsi mezi větve, tak u mě zastavuje dvojice nejvíce tak asi padesátiletých chlapců a jeden z nich hledá místo zastávky na mapě výše. To nemohlo skončit jinak než konverzací a mojí tradiční zvědavostí. Ukázalo se, že ač je teprve závěr května, tak chlapci mířili domů do Hamburku a chtěli si zajet na naši zámeckou vyhlídku.
Pak už jsem pokračoval dále a snad každých 50 - 100 metrů mě někdo míjel v protisměru, nebo předjížděl :-).
Tato část Vltavy u Vrbna je krásná svými tůněmi a samozřejmě tu potkám vždy i spoustu vzpomínek. Jednou to byli bobři, které tu sice nikdo nespatřil, ale po jejich činnosti tu zůstalo spoustu okusů, které jsem nyní po několika letech nějak neobjevil.
Jindy si sem člověk zašel třeba v roli hvězdáře, ale několikrát jsem tu kdysi potkal i svého jmenovce, který byl velkým fandou do pozorování vodního ptactva.
Vrbenské tůně mě však oslovily již dávno a ani ne tak, jako vodáka, který si prostě jen odskočil z Vltavy na břeh, aby si tato kdysi zcela pustá zarostlá místa prohlédl, jako díky středočeské malířce Haně Stočkové, která tu měla své letní sídlo.
Paní malířka pobývala jen nedaleko místního kostelíku, považovala se za krajinářku a nejraději kreslila právě obrazy, kterým dominovalo občas i zapadající, nebo vycházející slunce, zrcadlící se v místních tůních. Rodačka z Kolínska v závěru života propadla kouzlu povltavské říční krajiny mezi Mělníkem a Zelčínem.
Na první straně vyhledávače jsem našel aspoň toto:
https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail/?&idx=kl_us_auth*0233784
https://aukro.cz/stockova-hana-akvarel-malirka-pusobici-ve-vrbne-okr-melnik-6987259095
http://ceskakoruna.cz/index.php?id_product=64&controller=product&id_lang=2
Mezi stromy vykukuje vrbenský kostelík Kostel Povýšení sv. Kříže. Kdybych se zamyslel ještě více, tak bych si vzpomněl, že jsem jej v rámci DED dvakrát navštívil a dokonce bylo období, kdy mi na dny DED od místního otce tohoto svatostánku přišla i soukromá pozvánka :-). Tak prostě vznikají ty vztahy k různým místům nejen v okolí, když tam s někým promluvíte, něco tam zažijete apod.
Ještě nikdy mě nenapadlo vyfotit vstup cyklostezky do obce Lužec nad Vltavou, až letos.
Z jedné místní komunikace je již krásně vidět na vskutku parádní most, který tu pomáhá cyklistům překonat Vltavu. Kdo si jen ještě vůbec vzpomene na časy, kdy nás tady převážel na druhou stranu přívoz ? Ale, jistě bych tu nějaký článek s přívozem ještě našel.
U příjezdu do obce na mě čekalo velké, ale krásné překvapení. Až doma jsem později zjistil, že nejde o nějaké periodické posvícení, jak je ještě v některých obcích zvykem, ale že Lužec nad Vltavou slaví výročí 800 let obce.
Zrovna tam hrálo parádní Šlapeto, tak jsem si aspoň vyslechl ,,Bramborový placky se škvarkama", trošku se porozhlédl po tvářích, a pokusil se aspoň trošku zachytit akci.
Pamatujete, jak jsem tu loni vyfotil ještě hrubou stavbu ? Myslím, že tu vyrostly docela hezké prostory k bydlení. Je až k nevíře, jak se v průběhu věků vše mění a člověk to ještě zatím může pozorovat.
Bukol, to byla kdysi dávno tak odloučená zapadlá obec, kam jel z Mělníka snad jen třikrát denně přímý autobus pokračující do Kralup nad Vltavou. Dnes je z něj díky cyklistům místo, které proslavila hlavně restaurace níže na obrázku.
Kdysi jsem jezdíval svoji první jízdu do obce Vraňany, kde se rozděluje Vltava a laterální kanál, aby se opět pod Mělníkem spojily, ale od chvíle, co byl v Lužci postaven takový krásný most, tak jezdím sem k této chmelnici, kde mám samozřejmě zase nějaké vzpomínky, ale především je chmel důležitou surovinou našeho národního nápoje. Pozorovat jeho měnící se výšku v průběhu zemědělské sezóny a třeba si i nechat snít o zlatavém chladivém nápoji v cíli výletu, tak to je jistě zajímavá paralela.
V Dušníkách nad Vltavou mimochodem vyrostla moderní restaurace, kde můžete zavadit až o neuvěřitelné pokrmy, a také pochopitelně i za neuvěřitelné peníze :-).
Mrkněte na to .... https://www.statek1738.cz/#utm_source=mapy.cz&utm_medium=ppd&utm_content=&utm_term=&utm_campaign=firmy.cz-13247546
Nevím, zda by vás to lákalo, ale toto by člověk v těchto končinách asi netipoval, že :-)? Grilovaná chobotnice.
https://www.statek1738.cz/nabidka-restaurace/#listky
Tabule u obce Křivousy, se již celá větrem vyvrátila, ale tato malovaná mapa je myslím také jedním ze suvenýrů našeho TIC.
Při zpáteční cestě jsem se zasekl v Lužci na hodně dlouho, protože jsem měl přeci jen štěstí na starého známého, ale to sem píši jenom proto, že bych rád demonstroval, že web se liší od ostatních médií tím, že je to tak trošku tvorba srdcem a toto všechno k životu patří a je to jeho kořením.
Jinak by to byl docela obyčejný novinářský suchý cestopis, do kterého se celé řadě autorů ani moc nechce. Vždyť i takové krásné televizní pořady, jako S karavanem po Česku, po Maďarsku, nebo Po jedné stopě ,, Afikou" jsou značně ovlivněny prožitky i vzpomínkami hlavních postav těchto dokumentů.
Když si člověk splní to, co si předsevzal a ještě si může druhý den dělat to, co chce, tak si i stejnou cestu zpět krásně užívá. Na okamžik jsem zauvažoval o cestě po silnici přes Zelčín, kde bude za týden také start ukázkových jízd, o kterých jsem tu posledně psal, ale nakonec jsem se vracel téměř stejnou cestou.
Člověk vlastně ani kolikrát neví, jak je to po těch cyklostezkách do významných sousedních cílů daleko. Sice si to tady vyfotím, ale po čase už ani nevím, v jakém to bylo článku. Na Mělníku znám těch lidí pochopitelně nejvíce, a tak mi ani neunikla zpráva, abych si ještě během zbytku dne zkusil udělat cestu kolem baru Díra, který prý slaví neuvěřitelných30 let. Snad jsem zase něco nezvoral , ale být by to tak opravdu mohlo:-).
Tu cestu jsem si opravdu našel, když mě již z dálky vítala slavná bluesová skladba Jimmyho Hendrixe. Tady již člověk viděl mnohem více známých tváří, s některými prohodil krátce i pár slov, ale bylo třeba se dát po horkém náročném dni trošku do pořádku.
Zítra nám začíná zase další pracovní týden. Přeji vám, ať ho pohodově a snad ve veselé náladě překonáte a dočkáte se tak dalšího víkendu, který může být také dost zajímavý. Jedním z místních trháků může být oslavná akce ke 101. výročí motorsportu na Mělníku. Ovšem, můžete také zajít do muzea, nebo jet úplně někam jinam. Jaro je všude akcemi nabité a pokud máte zájem, tak si můžete udělat i jen soukromý program.
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
13:10
Již to mohu směle prozradit, ale sobota 20. května roku 2023 vstoupila do mých osobních dějin, které zřejmě zase brzy zapomenu :-), jako první den, kdy jsem letos usedl na jízdní kolo, a zároveň to bude možná i nejpozdější termín, kdy jsem tak v životě učinil.
Dalo by se to samozřejmě svést na pozdější jaro, ale spíše je již člověk s přibývajícím věkem i rozvážnější. Každý člověk snad ví, že mladé tělo snese neuvěřitelné věci, ale později už vidíte, že se objevují určité problémy. Proč to píši ? Nu vidíte, ani už nevím, kolik je to let nazpět, když jsem na konci března mířil ještě v rukavicích a kulichu přes horkovod do Zálezlic, abych projel Veltrusy a po druhé straně Vltavy se vrátil zpět.
Sobota 20. května 2023 tedy bude již navždy krásným dnem, který mi přinesl četná překvapení. Ta první mě čekala hned na Mělníku. Nevím, zda každý rok přibývá takové neuvěřitelné a až neúnosné množství aut, ale hustota provozu v některých místech mě opravdu překvapuje. Třeba taková Tyršova ulice. Jak tam může být v sobotu ve 13 hodin takový provoz, tak to je mi záhadou. Přitom tady máme ulici Bezručovou, Řipskou, nové přemostění přes trať a stejně je ta osobní doprava silná.
Mimochodem, musím připomenout hned dvě věci. Nedávno tu byly zprávy, že jakmile se dokončí druhá etapa obchvatu, tak se bez nějakého čekání ihned naváže dalšími pracemi na obchvatu, abychom prý čelili nebezpečí, které nám hrozí po obchvatu obcí na trase z Mělníka do Mladé Boleslavi. Nechci ten článek ( stáří asi tři měsíce ?) teď hledat, ale nějak mám pocit, že se vůbec nic neděje. Konečně, právě proto, že jsem byl letos dvakrát ve Štětí, tak si vždy vzpomenu, jak jsem ve městě přecházel hlavní silnici z Liběchova do Litoměřic a nikdy jsem tam neviděl jet nějaké auto. To jsou paradoxy.
Plavební ulice mě zajímala. Jakoby se Mělník rozpomněl, že má také čtvrť Rybáře. Tedy, ono se to ví již dlouho, ale ten nový život sem přichází takovým zvláštním způsobem. Vždyť snad ještě na tomto webu mám někde snímky ( možná ještě na http://mujmelnik.webzdarma.cz/ ) , kdy byly po povodních vidět ze starého mostu obnažené koleje z časů, když zde ještě kotvily nákladní lodi a náklad se překládal na vagony.
To už je všechno pryč stejně tak, jako chvíle, kdy zde měla stát loď s gastronomickými službami, nebo sluneční lázně. První novodobou tvář čtvrti vtiskla osobní lodní doprava ze zahraničí, a pak molo místních rekreačních linek. Později se začalo ukazovat, že přístavní prostory mají široký univerzální potenciál a zdrženlivost radních zde něco tvořit je na místě. Vždyť prostor slouží mnoha společenským akcím a nebýt prací v Přístavní ulici, tak tu máme příští víkend automobilové a motocyklové depo ke 101. výročí motorsportu na Mělníku. Nesmím ani zapomenout, že během Vinobraní zde našel své místo například i výletní heliport
Mimochodem, procházel jsem ve stejný den bývalou starou silnici vedoucí od mostu k Vrázově vyhlídce a vzhledem k tomu, že tu každý rok projíždí rychlé motocykly i auta, tak si myslím, že se stejně tento úsek možná dočká podobně nového povrchu tak, jako Plavební ulice. Ostatně, musíme myslet i na cyklisty. Nakonec nám tedy výraznější práce v Rybářích odstartovala myšlenka zde umístit hlavní oddělení MP ( městská policie), což bývá vysvětlováno lepší dopravní dostupností a operativností.
Křižovatka, kde se stýká Tyršova a Plavební ulice po novotě.
Současný stav Plavební ulice směrem ke starému Strakovu mostu.
Již nám zde vyrostlo několik krásných širokých chodníků , a po rozšíření vozovky i prostor pro parkování.
Pro svoji univerzálnost v rámci pořádání akcí, se zatím jeví holý mělnický břeh řeky v Rybářích, jako dobré řešení.
Krásná bývalá restaurace tu až na jednu jepičí aktivitu zatím zeje celá desetiletí prázdnotou.
Hořínský park. Jako mávnutím čarovného proutku, se ocitne rázem návštěvník starobylého města v příjemné zeleni, pokud je ochoten se rozloučit s výhledy, sestoupit desítky metrů mezi vinicí, přejít most a sestoupit až k samotné řece. To samé ho čeká i obráceně. Tedy do kopce.
K následujícím obrázkům, se i z časových důvodů nebudu nijak vyjadřovat a navíc je to zbytečné. Místní je notoricky znají a zájemci je jistě dohledají na wikipedii obce Hořín.
Ostatně, člověk mnohdy hledá nějakou krásu okamžiku a v mnoha případech mu je jedno, jak se ten, nebo onen kostel, či kostelík jmenuje. Vidíme prostě krásnou ulici, hezkou kapličku, krásná vrata do dvora hospodářského stavení, a když nás zrovna náhodou napadne si oprášit nějaké jméno, nebo letopočet výstavby, tak si to vyhledáme.
Hořínský zámek rodu Lobkowiczů není veřejnosti přístupný. Kdysi tu v 80. letech 20. století sídlilo zemědělské učiliště.
Minule jsem psal o těch nových turistických trasách u nás, tak tady máme takovou jejich malou manifestaci v obci Hořín.
Pamětní základní kámen z roku 2009, kdy zde na popud výsledků povodně v roce 2002 vznikla tato protipovodňová zeď. Pokud si matně vzpomínám, tak hned někdy v letech po její dostavbě přišla povodeň, která ji bohužel o několik desítek centimetrů překonala, ale při několika následujících menších povodních již měla svůj efekt.
Pohled na příjezdovou asfaltku a začátek protipovodňové zdi.
Povšiml jsem si, že kvůli technické památce z roku 1907, která byla nedávno zcela nenápadně modernizována, aby zde mohly proplouvat i větší plavidla, sem přímo do Hořína zajíždí autobusy cestovních společností.
A to je z první části mého prvního letošního cyklistického výletu vše. Je docela legrační i symbolické, že ve chvíli, kdy píši tyto řádky, tak na televizním kanále Film box zrovna končí klasický film U mě dobrý ! ( 2008), který končí právě tímto záběrem na město Mělník.
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Květen 19, 2023
18:45
ilustrační foto
Ačkoliv je rozhled od mělnického zámku úžasný, tak stejně mnozí z nás zatouží, se aspoň občas skutálet dolů k Labi a třeba se jen projít v blízkosti města. Ta asi nejstarší tužba vedla obvykle ke starému ( Strakovu) mostu, aby nám nabídla takový krátký okruh ke komorám v Hoříně a zpět. Tato žlutá turistická značka sem vedla dlouhá desetiletí zcela osamoceně.
Přesto, že jde prakticky jen o krátkou procházku, tak návštěvníka zavede do opravdu hodnotného Hořínského parku, provede jej malebnou obcí s několika zajímavými místy, zavede jej k důležitým historickým komorám na laterálním kanále, které tu zdobí více jak 100 let a nakonec jej dle kanálu přivede zpět pod samotný vinný svah s mělnickým zámkem i chrámem sv. Petra a Pavla, který právě zde vtiskl Mělníku tu hlavní reklamní světovou tvář.
Tento stav nám vydržel prakticky do roku 2010, kdy nám po druhém břehu postupně vznikla mimořádně důležitá cyklostezka s následným odbočením přes most do města a pokračováním dále podle řeky Labe k jeho prameni. Pak se zase dlouho nic nezměnilo, až nám do města přišla poutní cesta Blaník - Říp, která měla potřebu nějak zavést potenciální poutníky na horu Říp.
https://soutok.blogspot.com/2020/04/seznamte-se-e10-poutni-cesta-blanik-rip.html
Když se podíváte na čtvrtý obrázek v článku výše z roku 2020, tak musíte konstatovat, že se toho změnilo od té doby dost. Především nám dnes vede přes starý most ještě modrá značka, která až ke komorám dělá společnost přes obec Hořín ještě žluté značce i Vltavské cyklotrase. S tou pak běží souběžně ještě asi 100 metrů, aby se nám tu odpojila a provedla poutníky podle kanálu až do obce Vraňany. Přitom neopomene představit zoopark v Zelčíně a v Lužci nad Vltavou užije i břeh kanálu, se kterým se původně počítalo pro cyklostezku.
Domnívám se ovšem, že pro nevelký silniční provoz na druhém břehu laterálního kanálu po nyní velmi kvalitní silnici bylo zatím od souběžného cyklistického vedení trasy upuštěno. Modrá značka se tedy v obci Mlčechvosty napojuje na červenou Dvořákovu stezku vedoucí z Kralup nad Vltavou na Říp.
K dalším změnám pak došlo v samotném Mělníku. Donedávna tu začínala zelená značka, po které by turista došel přes Liběchov až do městečka Dubá. Společnou zelenou barvu však užíval také velký 28 km dlouhý městský okruh přes Mělnickou Vrutici, který chtěl návštěvníkům přiblížit nejbližší lesy a podle řeky Labe ho z obce Kly přivést zpět k zámku.
Tato dvoubarevnost, se zřejmě nesetkala s pochopením vlivných, a tak byly následující úpravy utvořeny následujícím způsobem. Modrá značka přicházející od obce Mlčechvosty byla prodloužena až k železniční zastávce Mělník - Mlazice. Návštěvník má tak na důležitém výchozím místě u mělnického zámku jasněji. Zelená ho dovede jedině na Turbovický hřeben a modrá do Mlazic. kde se může rozhodnout, zda v podobě zelené značky půjde směrem do Liběchova, nebo po jakémsi mělnickém okruhu mířícím k Mělnické Vrutici. Beze změn pak zůstala červená Máchova dálková cesta, která klesá z centra ulicí Vodárenská a na ni navazující u říčky Pšovky žlutá značka přes Čepičku do Lhotky.
Síť cyklotras v katastru města nedoznala změn a řekněme si rovnou, že opravdovým ternem by bylo, pokud by se někomu podařilo navrhnout cyklostezku celým Kokořínským dolem. Cyklostezka totiž musí vést celá mimo silniční komunikace. Netřeba snad dodávat, že by měla rovněž tak, jako Máchova cesta i silnice vést někde poblíž říčky Pšovky, ale počínat si tak, aby svým cykloprovozem nenutila chodce k neustálému ohlížení se po jízdních kolech. Tedy, nejlépe v celé délce separovaně.
Aktualizace 20.5. 2023 v 19 hodin:
Poutní cesta Blaník - Říp ( cca 190 km), která vznikla v roce 2019 získala letos ( 2023) svého kolegu Říp - Blaník ( asi o 100 km delší trasa). O její podobě se dozvíte třeba v případě, kdy na webu mapy.cz zadáte do vyhledávacího okénka Říp - Blaník. Také ona prochází významnými místy naší historie.
Soutok vždy psal, že se domnívá, že radní majitelům sklepů nikdy nenabídli zajímavé podmínky k tomu, aby je lákalo zpřístupnit své sklepy veřejnosti trvale. Zejména se domnívám, že to nejlepší máme pod Palackého ulicí a MOOS se již podařilo na jeden den zpřístupnit tzv. velké podzemí, které mělo rekordní účast přes tisíc lidí.
Mně nikdo účty neskládá :-), noviny také do ničeho nešťourají, tak jsme bohužel bez nějakého informačního a korektního servisu v této oblasti, ale ještě štěstí, že tady ten MOOS a hlavně průbojného Martina Klihavce máme.
Pokud si tedy chcete ve svém ,, já " odškrtnout další návštěvu nějakých významnějších sklepů a podzemních prostor pod městem, tak tou pravou chvílí bude sobota 10. června. Sice máme třeba zase Veteránské rojení v Lobči, ale o tom to je, abychom si vytvořili nějaký zajímavý program třeba i s oběma cíli. Navíc si myslím, že toto je opravdu ojedinělá příležitost a pomůžete tak ukázat těm vlivným ve městě, že vás prostě mělnické sklepní prostory baví. Jiná věc je, kdo si z toho bude co dělat, ale tak se to prostě všude dělá.
Mělnický osvětový a okrašlovací spolek MOOSesopdSntormi8 t117kf 33mla7ggv.g1f0:ěv16223333auf8ut16h3 1gn · Prohlídka vinařského sklepení Klamovky ==========================Mělnický osvětový a okrašlovací spolek a Vinařství Kraus Vás zvou na prohlídku historického sklepení nacházejícího se pod vinařskou usedlostí Klamovka. Mělnický osvětový a okrašlovací spolek (MOOS) od roku 2017 zpřístupňuje vždy na jeden den různé části unikátního mělnického historického podzemí. Akce se vždy pořádají díky spolupráci a vstřícnosti majitelů jednotlivých objektů. V roce 2021 jsme se navíc vydali mimo vlastní centrum města a začali jsme navštěvovat historická vinařská stavení stojící přímo ve vinicích v okolí Mělníka. V roce 2021 to byl Turbovický lis. Letos budou mít zájemci unikátní příležitost navštívit vůbec poprvé v historii Klamovku (čp. 1720) a její vinařská sklepení rozkládající se pod tímto stavením. V těsném sousedství se nachází i vinařská usedlost Bašovka pocházející z přelomu 17. a 18. století. Otevřeno bude v sobotu 10. června 2023 od 9:00 do 17:00 hodin. Pozor, akce se koná pouze jeden den. Prohlídky budou probíhat za každého počasí průběžně po celý den. Není potřeba žádná rezervace ani objednání předem. Prohlídku je možné absolvovat i s dětmi. Ve sklepení není zavedená elektřina, proto doporučujeme, abyste si s sebou vzali baterky. Pro dospělé zájemce bude připravena nabídka vín z Vinařství Kraus. Jak se ke Klamovce dostanete: Autem je nejlepší jet po novém obchvatu vedoucím od supermarketu EVA po novém nadjezdu přes koleje a dále kolem firmy Vibracoustic a jezdeckého areálu Na Podkově. Hned za ním po pravé straně Klamovku a Bašovku uvidíte. Místo pro zaparkování auta bude u silnice označeno. A protože se obě vinařská stavení nachází uprostřed vinic, nedá se zajet až úplně k nim, ale budete muset malý kousek cesty mezi vinicemi s nádherným výhledem na Mělník a do okolní krajiny dojít pěšky. Jste srdečně zváni! Využijte této jedinečné příležitosti. Martin Klihavec, předseda spolku MOOS
Na závěr tu mám dnes květnové číslo Kvantové duše. Myslím, že není co dodat. Kdo rád přemýšlí nad věcmi kolem nás a má vztah k vědě i jejím poznatkům v průběhu věků, tak je to myslím dobrý tip.
https://www.szerudashop.cz/blog/kvantova-duse-casopis-05-23/
Pěkný víkend !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Květen 18, 2023
20:40
Těch témat je teď tolik, že se to nevejde ani do nadpisu a času na psaní článků teď zrovna moc není , za což může i pomalé letošní jaro Dnes to tedy bude spíše bleskově a s odkazy.
Kdo chtěl vidět slavnostní otevření žluté turistické značky ze Štětí do Liběchova a připomenout si celou atmosféru akce v televizi , tak se konečně dočkal. Přeci jen asi nikomu neušlo, že se tu natáčí rozhovory, a že tu s námi minimálně aspoň jedna kamera je.
https://www.steti.cz/content/view/5883/304/
https://www.youtube.com/watch?v=qLnMVaPWqn0
Připomínám, že akce proběhla již 30. dubna, ale také ve Štětí se stále něco děje a místní KTV nestíhá natáčet. To ostatně uvidíte třeba právě při sledování zpravodajské relace z 15. května v odkazu výše, že se toho dělo opravdu hodně.
Podle wikipedie ... https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C4%9Bt%C3%AD .... má prý Štětí asi 8 400 stálých obyvatel, kteří jsou na spoustu věcí doma hrdí a jednou z nich je právě KTV. Ale, třeba zrovna také TK vykazuje vysokou aktivitu, díky které jsme se mohli letos projít po již zmíněné trase.
Musí se uznat, že původně jen průmyslové městečko vykročilo rázně k tomu, aby se stalo významným kulturním i oddechovým centrem s napojením na okolní přírodu i CHKO Kokořínsko - Máchův kraj. K tomu městu pomáhají i dvě významná železniční nádraží, která umožňují cestování na naše poměry mnohdy i na opravdu veliké vzdálenosti a samozřejmě potenciální příliv turistů.
Také na Mělníku, se nám teď hodně přebarvily i pozměnily různé turistické trasy, ale o tom snad zase někdy jindy.
Rok 2018 a 2019 byl rokem, kdy si vůbec málokdo vzpomněl, že také existuje nějaká politika, což je opak současnosti. Spousta lidí bylo nadšených, jaké máme na Mělníku krásné kulturní a navíc slunečné jaro. Neustále se o akcích rozmlouvalo a byly to zajímavé rozpravy. Mělník má řadu tradičních akcí, které jsou tak nějak zaměřeny na gastronomii, tradici vína i různá kulturní vystoupení, ale ukázalo se, že spousta lidí má také rádo akce, které jsou zase orientovány trošku jinak.
K oblíbeným akcím tak nově patřily třeba degustace různých piv, ale zdá se, že největší jméno si tehdy udělal automobilismus a zejména znovuzrozený Mělnický okruh. Samozřejmě, že se u některých jedinců po covidu-19 utvořila otázka ohledně pokračování úspěšné soutěžní akce a asi by byl na místě nějaký novinářský článek, ale nakonec jsme se po určitém mediálním mlčení loni dočkali poměrně pěkných oslav 100 let motorsportu v Mělníku, se středobodem v blízkosti řeky Labe a novou atraktivní diváckou parketou, kterou se stal prémiově starý most, kterému se také říká most Josefa Straky.
Letos tu máme ve čtvrti Rybáře spoustu prací, které ani neumožňují uspořádat něco podobného přesně tak, jako loni, ale na druhou stranu tu máme letos delší ukázkovou trať, více diváckých míst a mimořádnost současné situace ohledně depa každý chápe. Kdo se o motorsport na Mělníku zajímá, tak sleduje stránky, kde už je pouhý týden před akcí řečeno prakticky vše důležité.
https://autoklubmelnik.cz/101let/
Je toho kolem nás hodně. Jenom u automobilismu v našem okolí bych mohl připomenout divákům možnost navštívit v červnu autokemp, nebo si zajet do Lobče. Upoutávky na některé akce tu již nedávno byly. Také se již mohou připravit návštěvníci a obdivovatelé mělnických podzemí, kteří budou mít opět na jeden den mimořádnou možnost, se podívat zase někam, kde ještě nebyli. To nás čeká hned začátkem června, což je vlastně již brzy a přitom to není tak trochu ještě aktuální. Musím si opět postesknout, že i letos bude naše lokálka bez nějakých krásných oslav s párou.
Přežijte nějak pátek a samozřejmě nám všem přeji už nějaký příjemný slunečný víkend, který třeba dovolí i příjemnou cykloprojížďku !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Květen 12, 2023
19:10
Přátelé, možná že jste někteří očekávali, že tu bude po sobotě nějaký článek, který vás i s obrázky zavede do Letňan na Trolejbusový a autobusový den PID. Mimochodem, loni tam Soutok byl a zavedl vás ještě na Libeňský ostrov, kde se točila populární komedie ,, U mě dobrý !". Pak jsme se vydali pěšky podle Vltavy do centra města.
https://soutok.blogspot.com/2022/05/u-me-dobry-43-fotek-vydame-se-dnes-ke.html
I letos jsem měl již prakticky dotvořený program, ale ve středu pozdě odpoledne přišlo něco, čemu se již říká slušná horečka. Neměl jsem tentokrát vůbec představu, kde jsem si mohl co uhnat, ale hlavní je, že mi teplota včera večer řekla sbohem a do neděle to doma člověk v klidu nějak doléčí.
Díky tomu jsem však měl více času si posvítit na seriál, který si ihned získal moji přízeň. Pokud máte nastavenu stránku www.seznam.cz , jako výchozí, tak jste ten seriál již možná zaznamenali. Původně se jmenoval ,,S ženskou za kniplem" a každou středu přinášel nový díl. Je to příběh jedné ženy z Kunovic ( okres Uherské Hradiště), která se asi v 50 letech rozhodla létat lehkým sportovním letadlem.
První díly jsou ještě ve společnosti instruktora a vedou spíše do okolí, ale pak už se autorka s bezvadným komentářem cílů pod sebou vydává třeba i do Vysokých Tater, na Pálavu, nebo k Brnu. S příchodem prázdnin se seriál přejmenuje na ,, Můry na tripu " a autorka se vydá se svojí dcerou na jakousi okružní cestu k nám do Čech, kde už pochopitelně přistává na různých letištích.
Tady platí to staré známé ,, Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem ", neboť to má mnohem hlubší význam. Čím více jste těch míst u nás v republice navštívili, tím více vám ten seriál řekne. V posledních dílech jsme přelétli nad hradem Házmburk, odlétali jsme z letiště v Roudnici nad Labem v den slavného Air show, zavítali jsme nad Úštěk, nad České Švýcarsko ( před požárem) a zatím jsme skončili záběry Máchova jezera a na polním letišti v Doksech.
Teď už musím říci, že nám můry v různých dílech ten Mělník tak trochu obletěly a vůbec nevím, kam povede ve středu jejich let, když už naznačily, že volna ubývá a je čas vrátit se domů, ale jedno vím určitě :
,,To by si měl pustit každý Čech, aby viděl naši krásnou republiku pěkně z výšky a získal si k ní pravý vlastenecký vztah." Je neskutečné, jakou práci si paní dala s komentáři k různým obcím i památkám. Dokonce v přeletu nad kaňonem Labe zmínila, že právě u Libochovan je Labe u nás nejširší. Nezapomínejme, že jde o obyvatelku z druhého konce republiky a zkusme se třeba i zamyslet nad tím, co víme o vzdálenějších východních koutech republiky zase my.
https://www.stream.cz/s-zenskou-za-kniplem
Když dva říkají totéž, tak to nemusí být vždy totéž. Poznal jsem spoustu lidí, kteří říkali, že mají rádi cestování, přírodu a prakticky nevynechali víkend k nějaké akci, nebo dokonce v té přírodě i někde přespali. Na druhou stranu byli i tací, kteří tvrdili totéž a mysleli to úplně jinak. Během roku si například o víkendech nějak přivydělávali na týden rekreace v nějaké vzdálenější zemi.
Podobné je to i s těmi zálibami. Pokud někdo sbírá a rekonstruuje například motocykly, tak je to pochopitelně o zcela jiných penězích, než když se touláte relativně někde poblíž bydliště a občas si koupíte za 12 Kč nějakou tu turistickou vizitku do turistického deníku. Takový rybář něco zainvestuje do různých prutů, pro různé příležitosti a do roční povolenky. Milovníci modelové železnice zase utrácí někdy i pěkné sumy za jednotlivé vagonky, lokomotivy a další příslušenství.
Je to zkrátka o tom, jaké máme na volný čas nároky, a co nás zrovna baví.
Ani druhé tři dny volna jsem nevyužil k tomu, abych letos konečně usedl na jízdní kolo a vydal se po krásné cyklostezce podle Vltavy k chmelnicím za obcí Bukol, což je na první jízdu dostatečné. Mohl bych to svést na jiné aktivity, ale dost důležitým argumentem byl vítr. Ostatně, letos jsem takových lidí objevil více, kteří ještě na kolo nesedli a plně je chápu.
Jízda má člověku přinést radost i určitou pozitivní energii, a ne aby se vrátil celý vysílený s konstatováním, že to bylo peklo.
U mě tedy neděle vedla na horu Říp a důvodů bylo hned několik, nebo spíše ani ne :-). Rozhodně jsem nemohl očekávat, že bude nějaká krásná viditelnost do krajiny a ani rozhlasové předpovědi pro dálkové šíření vln za moc nestály. Jenže Říp je tak romantickou osamocenou horou a v každém období jinou, že to má něco do sebe, se tu v každém ročním období aspoň jednou objevit.
A jak jste viděli na obrázku výše, tak se už hodně lidí naučilo vyrážet na kopec od Ctiněvsi. Je to sice delší, než z Rovného a rozhodně ne tak pohodlné, ale dle mého názoru romantičtější a v brzkých, nebo pozdních hodinách i méně lidnatější. Je to ovšem takzvaný pruďák.
Je stále obtížnější nacházet nové fotografické cíle, když tu byl Soutok již tolikrát a jiné zase z kategorie klasiky vynechat nemůžeme.
Poslední osadník katastru Ctiněvsi s turisty poněkud šprýmoval. Mimochodem, když jsem se na jaře 1989 zajímal o bonsaje, kde měli na výstavě v Praze i jakousi lacinou brožuru o citrusech, tak jsem se dozvěděl, že největším citrusovým plodem je jakýsi šedok, který má tvar hrušky a velikost asi 30 cm.
Toto je ovšem dýně, která byla jenom tak pro okrasu umístěna do koruny stromu.
Přeci jen se něco změnilo a ani nemusím koukat na fotografie z posledního výletu. Turistický rozcestník na počátku brutálního výšlapu přišel o svoji korunu. Myslím však, že to místu dodalo určité genius loci.
Vždy mě tu dostane hlavně ta poutní cesta Blaník - Říp. Tento článek byl přímo ukázkou, jak krásně je i v relativních rovinách Středočeského kraje :
https://soutok.blogspot.com/2021/07/zijeme-pod-bajnym-ripem-v-krasne.html
Ovšem, je mi také připomínkou, jak se mi líbilo v lednu v Roudnici nad Labem.
Přesto, že viditelnost byla bídná, tak jsem nemohl odolat pokušení a nějaké ty výhledy jsem nafotil.
Kdo má zájem poznat horu Říp ještě více, tak ji pozná. Pro ostatní turisty jsou tu pouze tři oficiální vyhlídky, které nesou pojmenování Mělnická, Pražská a Roudnická.
Výhled k nedalekému Házmburku a na Lounsko.
Sice jsem dlouho odolával pokušení si pořídit směrovou anténu, která má zase zcela jiné vlastnosti, než pouhý výsuvný teleskop, ale díky přijatelné ceně, malé hmotnosti, snadnému sestavení a několika dalším věcem jsem po několika letech dospěl k názoru, že mít ji můžu, byť ji vždy a všude jistě nepotáhnu.
Jak vidíte na snímku níže, tak přesto že leží anténa přímo na zemi a míří k západu, tak je signál z Ochsenkopfu ( 50 km západně od Chebu) téměř plný.
Když čtete někdy diskusi na https://www.facebook.com/groups/788024638274146 ,tak se musíte usmívat, protože žijeme zde v centru Čech v dobré lokalitě a hlavně je třeba vidět ve věci zábavu. Vždyť stoprocentní věci jsou někdy až únavné. Jedině určité vynaložené úsilí opravdu baví.
Krasavec na snímku je od italského výrobce Emme Esse v duchu našeho guru dálkového příjmu DX Lukáše Poláka a nebyl bych to snad ani já, kdybych si pro zábavu nenašel i hlavní stránky s hlavním sídlem společnosti
https://www.emmeesse.it/contatti-emmeese
Pražané se již tradičně těšili za pomoci svých triedrů pohledům na Hrad, Petřín, či vysílač Žižkov. Myslím, že zrovna při poslední návštěvě zde jsem je fotografoval fotoaparátem, který je přitáhl.
Slibuji si od antény například v létě na Pálavě rychlejší naladění muxů ze Slovinska a třeba i Chorvatsko, které již také kolegové z Brna ulovili. Přeci jen je to směrovka. Ovšem, záleží i na podmínkách a je to pochopitelně o určitém štěstí být ve správnou chvíli na správném místě. To platí i pro blízké okolí, které může zase nějak nově překvapit.
Na Řípu třeba nyní velmi rychle rádio naladilo polský 190 km vzdálený multiplex z Wroclawi, který se na teleskop obtížně loví ( kanál 5B) a rychle se naladil také multiplex Freiberg DAB+ na kanále 10D, který má velmi nízký výkon a v případě teleskopu sem signál dolétl jen vyjímečně. Obyčejně je až v Krušných horách.
Netřeba dodávat, že každý ulovený multiplex nabízí velmi kvalitní poslech tak 9 - 18 stanic, ale to už moc zajímavé není. Sice by člověk mohl poslouchat například nějakou bavorskou stanici a dívat se na obrázky, ale jak dlouho by vás to v terénu bavilo? Navíc má každé místo i svoji určitou kulisu.
Jsou ale nadšenci, kteří žijí obvykle v nejvyšších patrech panelových domů a z bytu ovládají rotátor se směrovou anténou na střeše domu. Ti si pak někdy některé ty dočasné dálky užívají. Internetové rádio je dobrá věc zejména pro občasné posluchače etnické hudby, ale jde to vždy :-) a bohužel se už začínají objevovat situace, kdy vám společnost váš přijímač doslova znehodnotí a svede se to na technický pokrok. Ve skutečnosti není i žádoucí, aby vám přijímač vydržel a trh se nehýbal. O tom se právě dočtete výše v diskusi v uvedeném odkazu. Možná, že už je to asi 5. článek shora.
Nu, pokud je mi známo, tak v dřívějších diskusích, které ještě nevyžadovaly nutnost FB přihlášení, se Lukáš Polák nikdy nevyjádřil k tomu, že by na Řípu s anténou někdy byl a některé nadšence DX lovu odrazuje dav lidí i předsudek, že jde o nestandardní magnetickou horu. Možná je to po příjmu na teleskop zase jistá premiéra lovu v pásmu DAB+, ale otázkou je, co by tu chodilo v době, kdy na Mělníku u zámku naladíte multiplexy z Bádenska :-). To bývá zpravidla někdy o ranním letním tropu, nebo v čase mrazivých mlh. Na druhou stranu přibylo letos nejvíce různých multiplexů právě v Německu, ale zdařilo se z tohoto směru chytit i Belgii, a také Švýcarsko bylo svého času občasné.
Německo je královstvím pásma DAB+, a po letošní expanzi v Sasku je zvlášť co ladit. U nás se čeká na podzim, který bude nejspíše zajímat hlavně zbytek republiky. Naše stanice, které znáte z FM prakticky naladíte i v DAB+, ale otázkou je, zda vám bude stačit blízkost okna směřujícího k Praze, nebo bude třeba nějaký dipólek za oknem, což se samozřejmě každému nelíbí, neb to není pokrok. Kvalita a služby se srovnávat nedají, ale je to opět o těch vlivných, co vymyslí. V Německu řeší takzvaný indoor příjem ( signál až do bytu) množstvím dokrývačů.
U nás ve městě máme dobrý indoor příjem společností Čro ( Český rozhlas) a Teleko, jejichž signály jdou z více vysílačů a směrů. První jmenovaný provozovatel má i slušný výkon.
Ještě jsem přidal několik notoricky známých snímků, a to bude pro tento víkend asi vše. Pohodové prožití víkendu !
Podobný příspěvek, aneb první technické zkušenosti v blízkosti směrovky Emme Esse na výletě v Polsku :
http://soutok.blogspot.com/2022/11/tento-listopadovy-vikend-byl-na-melniku.html
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
12:28
Následující článek je tentokrát celý určený všem potenciálním návštěvníkům, nebo příznivcům mělnického muzea RMM. Na úvod tu mám několik snímků z právě zahájené putovní výstavy Komenský v komiksu a nechybí ani tisková zpráva. Pak se podíváme podrobněji na blížící se Mělnickou muzejní noc a přidáme i několik dalších pozvánek.
Výstava KOMenský v KOMiksu v Mělníku je zahájena!
Včera proběhlo slavnostní zahájení putovní výstavy KOMenský v KOMiksu v Regionálním muzeum Mělník. Zasílám tiskovou zprávu. Po celý červen budou probíhat naučné programy pro školy, veřejnost může doprovodný program zažít v rámci Mělnické muzejní noci v pátek 26. 5. 2023.
„Jan Amos Komenský...Co všechno víte o nejvýznamnější české osobnosti 17. století? Vysloužil si přezdívku "Učitel národů", z jeho pedagogických metod a spisů čerpáme dodnes. Ač byl biskupem Jednoty bratrské, podle jeho učebnic se učili i jezuité. A také příslušníci královských dvorů po celé Evropě. Jeho život byl plný zvratů a nelehkých zkoušek, a přesto z jeho díla čiší optimismus a neobyčejná mravní síla...Více v příloze.
KOMenský v KOMiksu aneb Kreslený život „Učitele národů“ v mělnickém muzeu
Jan Amos Komenský...Co všechno víte o nejvýznamnější české osobnosti 17. století? Vysloužil si přezdívku "Učitel národů", z jeho pedagogických metod a spisů čerpáme dodnes. Ač byl biskupem Jednoty bratrské, podle jeho učebnic se učili i jezuité. A také příslušníci královských dvorů po celé Evropě. Jeho život byl plný zvratů a nelehkých zkoušek, a přesto z jeho díla čiší optimismus a neobyčejná mravní síla...
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského připravilo jedinečnou putovní výstavu, která komiksovým způsobem zpracovává životní příběh J. A. Komenského (1592-1670). Prezentace přibližující život tohoto velikána našich dějin je právě k vidění ve velkém sále Regionálního muzea Mělník. Historik mělnického muzea Mgr. Lukáš Snopek a muzejní pedagožka Mgr. Lucie Janatková doplnili výstavu o předměty z muzejní sbírky a vytvořili naučný program pro školy, který absolvuje během června více než 500 žáků nejen mělnických základních škol. Dobou a příběhem J. A. Komenského provedou děti významný moravský šlechtic, stavovský politik a spisovatel Karel starší ze Žerotína se svou chotí, který byl známým obdivovatelem a ochráncem Jana Amose Komenského. Setkat se s nimi mohli i návštěvníci vernisáže. Doprovodný program k výstavě zažije také veřejnost v rámci Mělnické muzejní noci v pátek 26. 5.
Výstava KOMenský v KOMiksu vznikla ve spolupráci s UNESCO v rámci oslav 350. výročí úmrtí Učitele národů (2020), resp. 430. výročí jeho narození (2022). Komiksové zpracování života a díla J. A. Komenského by se na první pohled mohlo jevit jako výstava určená výhradně dětem a mladé generaci, nicméně je určena všem zájemcům bez rozdílu věku. Příběh J. A. Komenského sepsala Klára Smolíková za odborné spolupráce PhDr. Markéty Pánkové. Svými obrazy ho doprovodil komiksový ilustrátor Lukáš Fibrich. Výstavu doplňují interaktivní prvky, jejichž autorkou je Andrea Koblasová. Nechybí herna s malou knihovnou.
Učitel národů návštěvníkům vzkazuje: „Můj život byl plný dobrodružství. Přijď se podívat!“ Výstava je otevřena denně kromě pondělí 9-12 a 12:30-17 hod. a potrvá do 29. 6. 2023.
RMM - Mělnická muzejní noc - pozvánka, akce květen
Srdečně Vás zveme na další ročník Mělnické muzejní noci v pátek 26. 5. od 17:00 do 22:00 hod. tentokrát na počest mělnických panovnic.
V expozici bude vystaven originál denáru kněžny Emmy a na děti čeká soutěž s královnami. Od 18:30 se můžete setkat s Janem Jindřichem Lucemburských a jeho družinou včetně dvorního šaška v podání skupin historického šermu Rytíři Mělničtí a Bakaláři. V 19:00 pak bude pokřtěna publikace o životě a době mělnického rodáka J. J. Lucemburského. Středověká hudba zazní v podání skupiny Innamorata. Na závěr (20:30) si nenechte ujít koncert mělnických panovnic v malém sále.
To vše za symbolické vstupné 5,- Kč. Více o programu najdete zde!
Nezapomeňte, že již zítra v 17:00 jste zváni na vernisáž výstavy KOMenský v KOmiksu, doprovodný program k výstavě pro veřejnost proběhne o muzejní noci v 17:00 hod.
Nenechte si ujít také vernisáž výstavy výtvarných prací žáků PaedDr. Ireny Wenkeové Poklady z archivu 2, která se koná ve čtvrtek 18. 5. od 17:00 hod
Připomínáme i akce pro milovníky přírody: 12.-13. 5. Vítání ptačího zpěvu a 24. 5. mykologickou přednášku v muzejní kavárně Jarní druhy hub.
Těšíme se na setkání s Vámi!
Přeji hezký den
Kristýna Frelichová, DiS.
PR a propagace
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Květen 8, 2023
18:56
Přijde mi, jako kdyby to bylo nedávno, co mi Martin Klihavec napsal, že byl na procházce a kousek v polích za mělnickou čtvrtí Vehlovice našel stařičký zrezavělý autobusový vlek. Tehdy totiž na mě padla nějaká nostalgie, zašel jsem k tůním mezi Mlazice a Vehlovice, abych si tu mezi stromy u řeky vyfotil již starý poničený autobusový vlek a on zmizel. Jen jsem si postěžoval, tak přišla taková náhoda.
Tehdy jako zázrakem uplynulo půl roku a stalo se něco neuvěřitelného. Historických, zpravidla osobních automobilů i motocyklů bylo v různých muzeích všude plno, ale pokud chtěl člověk vidět něco většího, tak největší reklamu, nebo nejblíže byla Plzeň. A tak jsem velmi uvítal, když se v Praze - Letňanech náhle konal 1. autobusový den PID.
Ten se zprvu konal v dubnu, později se ujala polovina května a vedle moderních autobusů tu člověk potkal i historii dotýkající se v plné parádě jeho dětství i mládí. Aby to však bylo trošku zamotanější, tak první paráda tohoto ražení byla na podzim 2016 na Mělníku, jako součást Vinobraní, a až v dubnu 2017 přinesl Soutok reportáž z Prahy. Možná tedy až ze 2. Autobusového dne, který jsem si na netu sám objevil.
https://soutok.blogspot.com/2017/04/autobusovy-den-pid-v-letnanech.html
https://soutok.blogspot.com/2016/09/soucasti-melnickeho-vinobrani-2016-byl.html
Dnes mohu jen říci, že již půjde o 6. ročník a premiéru bude mít svým způsobem i trolejbus, ale ono mnohdy není důležité, kdo má na čem zásluhu, a kdy byl jaký ročník, jako fakt, že ta daná akce se prostě koná a je nedílnou součástí možnosti využití našeho volného času.
https://pid.cz/trolejbusovo-autobusovy-den-pid-2023/
Akci lze spojit například s další návštěvou Prahy.
V Lysé nad Labem, se v měsíci květnu koná jenom jedna výstava Natura viva, která by měla hlavně zajímat lidi, kteří mají vztah k myslivosti, rybaření, včelařství, nebo i jenom tak pobývají v přírodě a pozorují zvěř, nebo ptactvo.
https://www.vll.cz/natura-viva
Čekají nás tentokrát do víkendu jenom čtyři pracovní dny, tak jsem byl pochopitelně motivován přijít s aktuální pozvánkou, která tu již také několikrát byla. Pohodový vstup do dalšího pracovního týdne !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Květen 6, 2023
13:40
Přátelé, mám celou řadu stálejších i občasných zálib různé velikosti. K nejvýznamnějším patří turistika, která je určitým kořením života. Ta může být někdy kolektivní, jindy dokonce masová a vše má svoje. Rozhodně nemám rád předsudky, že něco není aspoň jednou za čas pro mě. To je tak, jako kdyby se někdo těšil z výstavy orchidejí a vzdal se nádherného pohledu na plantáž obřích exotických citrusů.
V minulých článcích jsem vás seznámil s akcí a v lednu si Soutok již netrpělivě novou trasu ze Štětí do Liběchova prošel. Všechny články jsou pochopitelně zde.
http://soutok.blogspot.com/2023/05/neuveritelne-na-slavnostnim-otevreni.html
http://soutok.blogspot.com/2023/05/kvetouci-melnicke-sakury-par-snimku-ze.html
Na úvodním slavnostním zahájení byla patrna přítomnost několika kamer, ale i týden po akci jsem žádnou reportáž nezaznamenal. Snad vás potěší malá zvuková připomínka.
Zprvu jsem několikrát odběhl k řece, abych zaznamenal třeba i zálibu a pohodu rybářů.
Počeplice mi tentokrát utekly, protože jsem byl zrovna v družném hovoru s asi nejvzdálenější účastnicí ze Žďáru nad Sázavou, která přijela samotná. Asi 75 let stará žena mi vyprávěla, jak tu vlastně fotí pro přátelé, kteří nemohli přijet, ale zároveň optimisticky dodala, že si to zítra na 1. máje na Pálavě všichni vynahradí. Tím ve mně vyvolala vzpomínky na dovolenou, ale jistě i otázky na dobu, kterou snad už tak vzdálenou také nemám.
Horní Počaply jsem si z mnoha důvodů nemohl nechat ujít. Ne, nechme teď být elektrárnu. Jistě bych mohl připomenout cyklostezku, nebo toto:
https://soutok.blogspot.com/2014/07/lod-petburg-trhala-rekordy-od-stepanu.html
Také ne. Člověk získává vztah k okolí tím, že tam něco prožil. My jsme museli již jako žáci ZDŠ povinně na brigádu na chmel. Týden, nebo snad tuším 14 dní za železniční tratí na takzvaném drátkování a místní ubytování byla prvním větším seznámením s obcí, které dodává malebnost Kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Kopeček na trase nese název Na Pelunce. Je to taková chatová a zahrádkářská kolonie, za níž je jeden z hlavních turistických cílů celé trasy.
Všimněte si, jak se nám to celé roztrhalo. Někteří jdou teprve kolem Počeplic u řeky.
Na Pelunce je vinice, která získala nového majitele. Ten má smělé plány podobně tak, jako občané Štětí, kteří fandí turistice. Starosta Štětí také připomněl, že se tak vlastně uzavřel pěší okruh, který vede lesy a vrací se podle řeky. Kdo to znáte, tak je to vlastně bomba. Navíc tu možná vznikne i menší rozhledna.
Vinice má přímo skvělou polohu.
Dlužím vám tu zkazku o elektrárně, které u nás někdy říkáme EMĚ. Mnoho nechybělo a patřila by do jiného kraje, a snad by i nesla název Elektrárna Roudnice nad Labem. Roudnice zprvu nechtěla o stavbě ani slyšet a než se vzpamatovala, tak téměř vždy provládní Mělník ( už od časů království) získal stavbu i půdu, byť leží dále. Navíc tím získal větší území pro Středočeský kraj.
Je tu vážně nádherný výhled a navíc jsem konečně spatřil i vrch mělnické věže.
Trasa vás pak svede ke kolejím a mělničtí konečně spatří domov. Obrázek níže.
Bez vlaků to nejde. Ty ke mně tak nějak také patří :-).
Závěr trasy patří milým loukám a stromům.
Slavné nádraží s nejistým osudem. Skoro až potupa pro město. Kdysi mělo takové nádraží pumpu s pitnou vodou a osobní váhu. Ideální pro školní třídy mířící k plastikám Václava Levého.
Turisté došli do cíle a mnozí se již dle řečí těšili na občerstvení, ale já toho měl ještě hodně udělat.
Součástí akce byla i návštěva stále povodněmi 2002 zdevastovaného zámku.
Průvodkyně z místního liběchovského spolku onemocněla, a tak nás provázela s tištěným průvodcem vedoucí TK Štětí paní Helena Krejčová. Turisté si tak prohlédli fresky v přízemí zámku, ale sál v patře byl tentokrát veřejnosti uzavřen. I tak děkujeme paní Krejčové i majiteli zámku panu Homolkovi a přejeme si, aby tento do výše 2.5 metrů zaplavený zámek ( asi po balkon) potkal lepší časy.
Místní francouzskou zahradu i anglický park mám velmi rád a s úctou vzpomínám na velkého liběchovského znalce nejen této zahrady pana Štajnochra.
https://soutok.blogspot.com/2017/09/libechov-je-mistem-k-vyletu-v-ramci-ded.html
Skyla u Liběchovky není bohužel moc vidět.
Zámecké jezírko.
Ze zahrady vede taková ulička ( zkratka) do areálu mlýna. Tam nás zase provedl velmi laskavý majitel mlýna pan Dušan Turzo z Prahy.
http://umeleckymlyn.libechov.cz/
Mimochodem, vyšli jsme v 9.30 ze Štětí, abychom po nějaké prodlevě Na Pelunce došli před polednem do Liběchova. Tam jsem strávil dvě hodiny. Mlýn čeká také mnoho a mnoho údržbářské práce. Jen díky panu Turzovi stále žije naděje na záchranu krásné památky.
Vynechat kapli sv. Ducha a sv. Hrobu ? Nemyslitelné. Tentokrát křížovou cestou a asi 240 let starou dubovou alejí. Někde mám to stáří všech tří památek přesně.
Trochu se mi sem dostalo něco z foťáku ještě ze mlýna. Jeďte tam a drobně přispějte. Je tu i naše dětství. Prostě je to krásné. Pro nás, naše děti i pro vnoučata.
Ve 13.45 tu hasiči znovu stavěli vatru na čarodějnice. Původní jim nějaký blboun zapálil. Čáry se tady u kostelíčku těší takové popularitě, že sem občas někdo přijede i z Mělníka. Trošku mi to přijde zvláštní za tímto účelem někam jet, když za mého dětství hořela živelná skládka takřka na každých 300 metrech a spíše jsme obcházeli pozdravit známé a vraceli se k domácímu ohni, ale vše se mění.
Tady je také nádherně a domov nadohled.
U milníku jsem byl ve 14 hodin a přesně za hodinu jsem došel podle řeky a železnice k mělnickému koupališti. Pokud to nevíte, tak tu stojí asi od roku 1858, jako vzpomínka na styk tří krajů do roku 1850. Byl to kraj Rakovnický ( Dolní Beřkovice), Litoměřický ( Liběchov) a Mladoboleslavský ( Mělník). V letech 1938 - 1945 tu probíhalo asi 100 metrové neutrální pásmo mezi Říší a protektorátem. Sice o tom mnoho nevíme, ale měl jsem tu čest dokonce i zde prezentovat nejen fotografii hraniční budky na straně protektorátní pod vinicí kdesi směrem k obci Vehlovice, ale také hranici z liběchovské strany, kde dobová fotografie ukazuje vojáky a prapor s hákovým křížem vlající u cesty.
Nechápu, proč už některý historik nezadal podnět k tomu, aby bylo přesně zaznamenáno, kde co stálo, a jak to tehdy fungovalo. Je známo několik pro nás povrchních dobových map, ale co tak vydat přesnou mapu rozdělení obcí ? Vždyť by to byl další super suvenýr pro tuto oblast. To ani nemluvím o tom , jak si jinde váží svých řopíků, či bunkrů. Pořád tu lehce kulháme za trendem a pořád mám pocit, že to není jen házení hrachu na zeď, ale doslova záměr tyto myšlenky Soutoku udusit tím, že ho nebudeme pro jistotu nikde zmiňovat, což se poměrně už 12 let daří.
Na závěr jsem přidal ještě několik fotografií krásné romantické krajiny na SZ od Mělníka v blízkosti řeky Labe. Mě čekalo pivečko doma, a pak přišlo určité laborování s mojí novou hračkou, ale to už je na jiný článek někdy v budoucnu. Snad. Píši tento článek už 5 hodin a čekám i neuvěřitelné dvě minuty, než mi kursor vydá na stránku to, co jsem zrovna napsal. Hrozné ! Operační paměť ? Hacker ?
Pohodový prodloužený víkend !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Květen 4, 2023
21:46
Krásné počasí těchto dní i pozdní západy slunce mají na svědomí, že je člověk raději venku, než aby něco psal, ale přesto cítím, že je potřeba něco aktuálně napsat a zmínit aspoň odkazy.
Letošní jubilejní 30. ročník MJ 50 má být již ročníkem definitivně posledním, a tak bych rád připomněl, že od úterý 2.5. můžete na náměstí Míru shlédnout výstavu fotografií mapující celé to dlouhé období. Výstava potrvá až do vypuknutí závěrečného ročníku, který se koná v sobotu 17. června 2023. Co vše na vás čeká ? Více na ....
http://www.bezky.cz/
Čekali jsme na to netrpělivě, ale zdá se, že je rozhodnuto. Lokálka mezi Mělníkem a Mšenem nekončí. Pesimisté tvrdí, že i tak vše spěje k zániku ( diskuse), optimisté si myslí, že lepší časy přijdou nejpozději za dva roky, a pak lokálka snad zase začne ožívat, ale v tuto chvíli je jasné především to, že se provoz na kolejích mezi Mělníkem a Mšenem v nejbližší budoucnosti nezastaví a k zajímavým změnám dojde i v přilehlé autobusové dopravě.
Zajímavé je i to, že dvě linky budou jezdit tak, jako v podstatě celá léta jezdily. Do Mšena se nebude jezdit přes Byšice ze Všetat, ale z Mělníka ( přes Mělnické Vtelno). Linka z Mělníka do Byšic má být prodloužena do Všetat.
Pohodový závěr pracovního týdne a snad se během těch tří dní volna dostanu také k nějaké závěrečné fázi toho masového pochodu mezi Štětím a Liběchovem. Zatím jsem kromě již zmíněných odkazů zjistil, že nějaké fotografie z akce nafotili samotní členové TK Štětí, ale nějakou televizní reportáž z akce přes vyhledávací řádek tedy zatím nenacházím, ač byly kamery přítomné.
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Květen 1, 2023
15:57
Mělnické klima, se podobá tomu na jihu Moravy. Jaro přichází brzy a letos nám některé stromy předčasně rozkvetly již ke konci března. K nejsledovanějším přírodním scénám zde patří rozkvétání sakur ozdobných ve Fričově ulici. Je to mnohdy otázka týdne, a není problém o tuto vzácnou chvíli přijít. Sakura ozdobná u nás letos naplno rozkvetla v posledním dubnovém týdnu a Soutok byl na místě v pravou chvíli.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sakura_ozdobn%C3%A1
V ulici se provádí rekonstrukce plynových přípojek a všichni doufáme, že snad sakury nezmizí a ulice dostane nový povrch. Problém je, že jejich kořeny trhají chodník i přilehlou vozovku. V nedávné minulosti se již o jejich likvidaci uvažovalo a poukazovalo se na stáří stromů, které jsou prý na konci své životnosti. Zatím jim podpora veřejnosti pomohla, ale víte, co někteří také lidé dokáží udělat, když mají jiný zájem.
Každý výlet za něčím přináší i takzvaný vedlejší produkt. A vězte, že slunce dokáže kouzla. Nemohl jsem vynechat pohled na ony tři tovární komíny firmy Mondi, které se při pohledu od vily Karola u mělnického zámku proplétají mezi komíny elektrárny Mělník v Horních Počaplech.
Mimochodem, starosta Štětí nám o EMĚ řekl na Pelunce takovou zajímavou historku, kterou si nechám do článku mapujícího náš masový pochod :-).
Kamýr je pro mě takovým neobvyklým místem. Je asi 70 metrů vysoký a až nahoru jezdí podle pláště stříbřitého válce takový prosklený výtah, když je potřeba.
Štětí vévodí při pohledu od liběchovského kostelíčku, nebo při pohledech z cesty k němu od Liběchova populární věžáky.
A pak jsem již jen vyfotil pro mě několik fotogenických snímečků, které jsou zase trošku jiné, než ty snímky z ledna, kdy jsem si dal celou trasu sólo. V každém případě mi bylo poslední dubnový den veseleji a Počeplice jsem tentokrát v družném hovoru minul ani nevím jak :-). Snad v týdnu sem dám tedy něco ze společné cesty a jejího liběchovského zakončení. Pro mě to opět konec pochodu nebyl. Ten byl v Mělníku.Vycházelo se po projevu cca v 9.30 od závory ve Štětí a liběchovský zámek nás s jistou delší přestávkou na Pelunce přivítal v 11.40 hodin.
Pohodový vstup do 18. pracovního týdne roku 2023 ! Tak, raději do krásného měsíce máje :-).
Aktualizace 2.5. ve 20 hodin : Minulý článek byl aktualizován.
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
11:22
Pokud jsem chtěl jet do Štětí tak, abych zcela určitě stihl akci již na jejím počátku, kdy oficiální hodinou srazu účastníků slavnostního otevření stezky a pochodu do Liběchova byla devátá hodina, tak jsem nemohl odjíždět autobusem v 8.44 z Mělníka.
Vypravil jsem se tedy za krásného slunečného rána k automatu na jízdenky PID, který máme v Mělníku na autobusovém nádraží, abych odtud pokračoval asi dvě minuty na nádraží vlakové. Tam mi měl přijet v 8.15 rychlík společnosti RegioJet, s příjezdem v 8.27 do Štětí.
Jaké však bylo mé překvapení, když všechny mé mince různých hodnot automatem propadaly. Nu nic, naprostá většina lidí, se kterými jezdím mimořádně několikrát v roce směrem do Prahy si kupuje jízdenky u řidiče v autobuse a úvodní mediální novinářské plány o úspoře času při nastupování vzaly dávno za své. To jenom tak na okraj.
Pokračuji tedy k vlakovému nádraží a doufám, že bude pokladna ČD otevřena. Proč zrovna pokladna ČD ? Inu, vracel jsem se loni z Moravy na Jízdenku na léto a v Kolíně jsem přesedal na RegioJet. Tam nemají vedle nádražní budovy na autobusovém nádraží automat vůbec a uhlazený elegán v pokladně RegioJetu sedící u PC mě pro jízdenku PID poslal k pokladně ČD, kde mi ji paní ochotně prodala.
Jenže to dopadlo tak, že pokladna ČD na Mělníku byla zavřena a koukaly na mě dvě zajímavé věci. Na jedné se psalo, že má být otevřeno, a tou druhou byl jakýsi reproduktor, na který jsem zkusil zaklepat. Náhle se za mnou ozval hlas, a po otočení jsem viděl ženu v obleku ČD. Začala mi cosi vyprávět, že pokladní snad přijde později a abych si koupil lístek ve vlaku.
Jak tak jdu kolem pokladny RegioJetu, tak zjišťuji, že i tam mají zavřeno. To už jsem vybuchl a začal nadávat, ale brzy jsem se uklidnil, protože jsem si uvědomil, že přesně toto hraje do karet těm, kteří chtějí, abychom v důchodu buď dále pracovali, nebo se ho nedožili. Bohužel to společnost dotáhla tak daleko, že dnešní prací ustaraní padesátníci, či pětapadesátníci jsou lehce nervózní a šedesátníci doufají, že už to nějak dají.
V RegioJetu to byla samozřejmě taková obvyklá zápletka. Mladinká vlakvedoucí ( tak si říkají průvodčí této společnosti) byla z mého souhrnu informací zaskočena ( Jednu PID na tři pásma za 30 Kč z Mělníka do štětí) a tvrdila mi, že nejsou pro takové koupení jízdenky vybavení potřebnou technikou, ale že si mohu koupit pouze jízdenku jejich společnosti.
Mimochodem, dostal jsem se také loni do situace, že již jsem neměl také v Kolíně dostatek času na nákup PID, kterou mi nechtěl průvodčí ČD v jedoucím vlaku kdesi u Čáslavi prodat. Naštěstí byla průvodčí RegioJetu v Kolíně rozumná a hned u dveří mi řekla, že mi ji napíše. Když už se blížily Poděbrady, tak skutečně přinesla ručně napsaný lístek PID.
S touto dívenkou jsem kousek před stanicí Štětí nediskutoval, ale co kdybych chtěl jet někam dále ? Co kdybych chtěl ráno koupit celodenní DUK a jet na Klínovec, jako relativně nedávno ?! Všeobecně se ví, že jízdenky těchto společností jsou někdy i mnohem dražší, než ty speciální, nebo regionální. Sice se mi podařilo od průvodčí zjistit, že jejich lístek na krátkou vzdálenost do Štětí stojí jenom 27 Kč, ale trošku divně i s děkováním se dívala, když jsem ji dal těch 30 Kč, a že nazpět nic nechci.
Umím si představit, že sem přijde nějaký chytrák a bude mě poučovat o výhodách elektronického nákupu jízdenek po mobilním telefonu, ale je snad pořád ještě povinností chodit všude do práce a sloužit lidem. Navíc je člověk alergický, když mu někdo něco vnucuje a nemá více voleb.
Zase jenom zbytečný bordel. Ale proto vznikl web Mělníček.cz i magazín Soutok, aby se pokusil poukázat na ty problémy, které potkávají běžného občana, a aby se je ti vlivní měli pokusit nějak řešit. Ono to několik let na Mělníku fungovalo. Na Mělníčku se živě diskutovalo, chodili tam i někteří regionální politici, kteří přece pracují pro občany a mělo to svá pozitiva.
Jenže pak přišla éra FB, některá se uzamkla, nebo tam bylo zakázáno šířit podle pravidel skupiny některé odkazy na jiné weby. Pod hrozbou vyloučení ze skupiny. A tak se dnes většinou jenom dávají na FB obrázky, laiky a politici všeho druhu se jenom smějí, když někde narazí na kritiku.
Ve Štětí jsem tedy vše stihl a byl jsem velmi překvapený, kolik lidí se tu na jednom kousku přírody jenom několik desítek metrů od řeky Labe sešlo. Asi za 20 minut již bylo vidět, že tu pobíhá několik kameramanů, natáčí se tu nějaké rozhovory, a pak už to vypuklo. Přivítal nás starosta města Štětí, který krásně řekl to, co už jsem tu někde publikoval. Občané Štětí mají prostě radost především ze svých dvou železničních nádraží, kde zejména to levobřežní ( Hněvice) umožňuje dálková spojení do všech koutů republiky i Saska.
Vědí, že blízkost Kokořínska ( CHKO), každá další turistická trasa, každá aktivita nějaké lokality je potenciálním turistickým přínosem pro město i zdejší oblast. Přivítal účastníky, kteří přijeli od Děčína, z Roudnice nad Labem, Litoměřic, Ústí nad Labem atd. Já zaregistroval při výstupu z vlaku ve Štětí dva zřejmě manželské páry z Mělníka a postarší paní, která přijela z větší dálky.
Náhodou jsem se později na pochodu dozvěděl, že přijela až ze Žďáru nad Sázavou a původně jich mělo přijet více, ale ostatní nějak nemohli. Jenže si to prý vynahradí zítra v pondělí ( 1.5.), kdy jedou na Pálavu.
Pak nás také ještě krátce přivítala starostka Liběchova. Ta nás zvala hlavně v cíli k posezení pod slunečníky, ale Liběchov nabízel i zpřístupnění zámku a laskavý pan Turzo umožnil účastníkům prohlídku svého mlýna. Tam všude jste již se Soutokem nejednou byli.
Pro mě to byl po dlouhé době spíše takový masový pochod a konečně pravý jarní den. Sice máme v červnu na Mělníku Mělnický hrozen, ale on je přece jen rozdíl, když vyrážíte na pochod individuálně a občas někoho dojdete, nebo ztratíte někde na trase slovo s případným pořadatelem a mezi masovým jednorázovým startem, kdy se nám to pole roztrhá na různé hloučky.
Štětí má obrovskou turistickou základnu a šlo s námi neuvěřitelné množství všelijakých pejsků i psů. O věkovém průměru turistů je těžké hovořit, ale pomalu docházím k názoru, že zcela chybí mládež tak od 16 do 30 let. Asi se starší lidé snaží žít zdravěji a více je to baví. Na druhou stranu je pravda, že v jistém věku má člověk asi jiné zájmy, než někde šlapat v přírodě a není to jenom o počítačích, které kdysi nebyly, nebo o nějakém běhání za míčem, či hokeji.
Já těch fotografií opět nafotil moc a věřte mi, že psát tady článek a dívat se, jak je za oknem krásně, když i práce doma stojí, tak to není příjemné. Uděláme to jinak. Tento článek nazývejme prvním dílem a jsou tu jen fotografie ze startu akce. Příště se podíváme i po jarní krajině a s účastníky se setkáme opět na Pelunce, kde jsem prvně spatřil i místo, kam až musím dojít. Jenom ještě doplním, že na úvodním snímku vidíte starostu Štětí zcela vpravo a starostka Liběchova stojí vedle něj.
Snad budu mít v příštím dílu čas je i představit jmény, ale nyní jsem chtěl nejen zaznamenat atmosféru začátku akce, ale představit i to, jak se může člověk rozzlobit již na začátku krásného dne, než jenom někam vyrazí, když se všude kolem něj dlabe na povinnosti. Tak prostě každý cestovatel vnímá místa, kterými se právě pohybuje.
Aktualizace 1.5. 2023 v 15 hodin:
Sympatický starosta Štětí, se jmenuje Miroslav Andrt, věk 45 let, a zde je pěkná vizitka :
https://www.steti.cz/content/view/1093/335/
Štětí má také svoji KTV ( kabelová televize), kde vznikají jednou týdně zprávy,. Tam se zřejmě brzy dočkáme na adrese níže i reportáže z pochodu.
https://www.steti.cz/content/blogcategory/53/304/
https://www.facebook.com/stetskatelevize/
Starostkou Liběchova je paní Vladimíra Zralíková.
https://www.libechov.cz/kontakty-uredni-hodiny
https://www.libechov.cz/
V případě Liběchova mě v relativně nedávné minulosti poněkud znepokojila zpráva o možném zrušení místního železničního nádraží. Přeci jen má město bohatou historii a bylo kdysi městečkem zvlášť významným pro turistický ruch i pro lázně v Boží Vodě . Tuším, že tu zastavovaly v dávných časech i výletní parníky. Moje generace vzpomíná na letní kino a restauraci Beseda, která v současnosti čeká na svůj další osud..
Aktualizace 2.5. v 19 hodin :
Tak už tu máme první mediální počinek významného média :
https://www.turisticky-magazin.cz/turistika.php?id_cl=562
Kvůli webové bezpečnostní službě Captcha, kterou společnost Google vložila do tohoto webu mám velké problémy reagovat na příspěvky. Neustále nějaká nemožnost se přihlásit ke službě, která mi ani nic neříká a nemožnost tak reagovat na komentáře. Kdyby mi to nevyšlo, tak anonymu odpovím zde :
Děkuji za komentář. Každý máme nějaké nároky a je běžné, že se nám někde líbí něco, co třeba u nás doma nemáme. Protože žiji v Mělníku celý život, líbí se mi nádherné výhledy od zámku do dáli, starobylé budovy města, Polabský park, okolí řek Labe, Vltavy, říčky Pšovky, blízké lesy, cyklostezky v okolí, občas nějaké akce i celkem jinak výborná strategická poloha k cestám po celé ČR, tak si na místní bytí nestěžuji. Nejmenoval jsem jedno své hobby vyžadující kopeček :-).
Pravdou je, že tu jsou problémy s dopravou ( dlouhodobá akce obchvat), některé problémy jsou zbytečné ( viz . úvod článku), něco by šlo řešit lépe ( to záleží na vedení každého města) a covid-19 nás naučil, že nemusíme nutně navštěvovat supermarkety, ale je to prostě o nárocích každého občana i určitém vztahu k domovu. Škoda, že se ti méně spokojení občané odnaučili ozývat tak, jako jsme my kdysi diskutovali na webu Melnicek.cz a pokoušeli se tak svojí troškou přispívat k našim představám o domově a jeho lepšímu okolí.
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Duben 28, 2023
18:03
Přátelé turistiky, je to tady ! Co ? Příběh, který začal loni na podzim je skutečností :
http://soutok.blogspot.com/2023/01/seznamte-se-s-kct-steti-termin-zimniho.html
http://soutok.blogspot.com/2023/01/seznamte-se-s-nasim-severnim-sousedem.html
http://soutok.blogspot.com/2023/01/takova-byla-lednova-prochazka-mezi.html
http://soutok.blogspot.com/2023/01/pokracovani-pesiho-pochodu-ze-steti-na.html
Když vezmeme v úvahu, že do Štětí není špatné spojení a roční období je již také jinde, tak si myslím, že akce při dobrém počasí může být docela slušným tipem na neděli. Odměny na vás čekají hned minimálně tři. Kromě veřejnosti mimořádně přístupného zámku přislíbil den otevřených dveří také tamní Umělecký mlýn, kde již Soutok také byl a jehož majitelem je pan Dušan Turzo.
Určitě se vyplatí vystoupat třeba po křížové cestě a prastarou dubovou alejí k tamnímu kostelíku s nádhernými výhledy a nakonec dojít podle Labe a železniční trati do Mělníka. Vězte, že pohled od mělnického zámku ( vily Karola) na komíny továrny Mondi a představa, že jste celou tu parádní štreku ušli po svých může být parádní tečkou za akcí.
Spojení : autobus 369 : Mělník 8.44 - Štětí 9.11 ( 6.44- 7.17) vlak : RD 8.14 - 8.27 ( RegioJet), 8.52 - 9.05 ( CD) Platí jízdenky PID .
Podobně tak, jako jsem si oblíbil v blízkosti domova zdánlivě nudnou polní cestu ze Všetat přes Přívory a Záboří do Mělníka v úvodu sezóny ( březen), tak se domnívám, že i říční varianta ze Štětí do Liběchova a potažmo Mělníka má prostě něco do sebe. To jsou trasy, které staršího člověka prakticky nic nestojí, lze je absolvovat kdykoliv a myslím, že je to bezva tip pro údržbu naši kondice, která je v podzimu života tolik důležitá.
Zajímavou zprávu jsem objevil i na webu mělnických turistů.
https://kct-vht-melnik.webnode.cz/news/otevirani-ozivene-mrtve-cesty-semanovice-22-4-2023/
Po mělnickém Vinném koštu a Řípské pouti, se sluší k tomuto víkendu připomenout Audienci u císaře Karla. Tam mě to prostě zatím nějak dostatečně netáhlo, ale akce je v kategorii ,, possibility " :-). Jinak škoda, že ani letos k nám žádná parní mašinka nepřijede.
Na závěr si dáme tradiční program RMM na nový a nejkrásnější měsíc roku květen. Tak já myslím, že někdy už duben, samozřejmě červen, červenec a srpen jsou nejlepší měsíce roku, ale v květnu je vše optimisticky krásné ještě před námi, a pak už to nabírá spád a utíká to, až zase zjistíme, že den se krátí a počasí začíná zlobit. Jsem však pro, abychom nyní zůstali u toho května, či poetického máje a třeba vzpomněli i na Máchu, nebo na učitele národů Komenského. Vždyť pohyb, věda, znalosti, učení, příroda, okolí, to vše je kořením života.
A nyní již tradiční pozvánka paní Frelichové. Pohodový prodloužený víkend !
RMM - Pozvánka na vernisáž výstavy KOMenský v KOMiksu, akce - květen
Vážení a milí návštěvníci a příznivci mělnického muzea,
Srdečně Vás zveme na vernisáž výstavy KOMenský v KOMiksu, která se koná ve čtvrtek 11. 5. od 17:00 hodin ve velkém sále muzea.
Putovní výstava zapůjčená z Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského přiblíží jednoho z velikánů českých dějin hravou formou. Příběh sepsaný Klárou Smolíkovou za odborné spolupráce Richarda F. Vlasáka a PhDr. Markéty Pánkové, svými obrazy doprovodil komiksový ilustrátor Lukáš Fibrich.
Nenechte si ujít také další květnové akce!
1. 5. budeme mít zavřeno, ale 8. 5. se na Vás těšíme i v muzejní kavárně!
Od 1. 5. otevírá Skalní obydlí ve Lhotce u Mělníka, na prvních 20 dětských návštěvníků čeká dárek!
O víkendu 12. - 13. 5. vyrazte na tradiční ornitologickou akci Vítání ptačího zpěvu. Sraz v pátek 12. 5. v 18:00 na levém břehu Vltavy u cyklistického odpočívadla, cca 1,5 km nad soutokem s Labem (50.3307197N, 14.4759817E). Samotné vítání proběhne v sobotu od cca 4:30 hod. Ukázky kroužkování ptactva budou probíhat po celou dobu i v sobotu dopoledne.
Ve čtvrtek 18. 5. slavíme Mezinárodní den muzeí - vstup na všechny výstavy i do expozic bude zdarma!
Mykologická přednáška Jaroslava Malého v muzejní kavárně Jarní druhy hub se koná 24. 5. od 17:00 hod.
V pátek 26. 5. přijďte zažít středověk v muzeu při Mělnické muzejní noci!
Letos se koná na počest mělnických panovnic, těšit se můžete na Rytíře Mělnické či hudební skupinu Innamorata...V expozici bude vystaven originál denáru kněžny Emmy a pro děti připravena soutěž s královnami. Nebude chybět ani program k výstavě KOMenský v KOMiksu.
Těšíme se na setkání s Vámi v muzeu!
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Duben 23, 2023
17:52
Přátelé, není od února ve společnosti snad větší téma, než důchody, odchod do důchodu předčasný, nebo řádný ,či dokonce případná práce důchodců i v důchodu. To snad musel zaznamenat každý, kdo se přihlašuje k internetu přes seznam.cz. .
Většina z nás tentokrát věřila, že se dočkáme první opravdu krásné soboty roku 2023 dle našich představ, v neděli snad bude i pršet a ono se to beze zbytku vše splnilo. A tak se stalo to, co důchodce vůbec řešit nemusí a člověka ve věku přes 60 let už to pěkně nadzvedává ze židle. Člověk nemůže dělat často v životě několik činností současně. Můžete si mnohdy vybrat pouze jednu možnost, jak tu sobotu strávit.
Prostě jsem chtěl již letos konečně sednout na jízdní kolo a svézt se tradičně premiérově po cyklostezce přes lužeckou lávku k mé oblíbené chmelnici, ale nebyl z důvodu jiných priorit čas. A proč to rozčilování ? Protože jednou zjistíte, že s přibývajícími léty i přes určitou výhodu letního času to už nejde všechno tak, jako kdysi a navíc i po dlouhé pauze bez sebemenšího tréninku.
Ale již dost nadávání. Kvůli tomu na tomto webu nejste. Námět na článek se našel i tentokrát.
.Magnólie před ZDŠ Jungmannovy sady, se těší na Mělníku podobné mediální pozornosti, jako sakury ve Fričově ulici. Měl jsem tentokrát díky náhodě i správnému času štěstí, se kterým přišel i nápad si udělat konečně také jejich osobní fotografie. Možná vás překvapí, že tu roste od roku 1922, jak jsem se dočetl na FB historické skupiny.
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0%C3%A1cholan
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sakura_ozdobn%C3%A1
Jiná situace je v případě sakur, které jsem fotil již několikrát. Ty již na webu najdete v některých květnových článcích, ale letos na svá mediální fotografování teprve čekají. Není bez zajímavosti, že se letos dělá po celém Mělníku rekonstrukce plynových přípojek a jsem zvědavý, jak bude ve svém výsledku Fričova ulice po rekonstrukci vypadat.
Nejsem sám, kdo měl radost, že mohl být u znovuzrození Mělnického okruhu v roce 2018 a potažmo i na druhém ročníku 2019, o kterém mi táta kdysi dávno několikrát vyprávěl. Motorizmus táhne mnoho lidí ve společnosti a Mělník není vyjímkou. Loni bylo jasné, že konec covidu-19 bude sice nadějí pro společnost, ale nikoliv pro Mělnický okruh. To se zdá být škoda, ale s rozhodováním mocných a vlivných lidí prostě často nic nenaděláte. Někdy nejsou leckde platné ani petice, které mnohdy již ani nevznikají.
I tak bylo loni úspěchem, že jsme se dočkali oslav 100 let motosportu na Mělníku a akce i přes mrzutý incident měla ve společnosti slušný ohlas. Chce se to jen trošku o akci pobavit s lidmi a vyslechnout si názory.
Také letos se mě již jeden příznivec motorizmu ptal, zda jsem již něco někde nezaznamenal, protože prý stále nikde neviděl dosud žádný plakát a již je na čase. Protože je mi i toto blízké, tak jsem dnes začal pátrat a aktuální stav věcí se dostavil.
Předně si pamatujte termín 27. května 2023. A pak si hlavně pamatujte, že depo motocyklů je v Zelčíně a automobilů v Horních Počaplech. Není to zpráva poslední a ani moc pozitivní, ale na druhou stranu to kvůli pracím v Rybářích na náplavce asi jinak nejde.
https://autoklubmelnik.cz/2023/04/11/na-melniku-se-bude-zavodit-i-v-roce-2023/
Teď ještě odbočím od automobilismu. V neděli 30. dubna bude slavnostně otevřena turistická stezka ze Štětí do Liběchova a s ní i vyjímečně liběchovský zámek.
https://www.turisticky-magazin.cz/turistika.php?id_cl=588&title=turisticke_novinky_v_usteckem_kraji
Pak je tu pozvánka na 3.6. do kempu, kde nám zase začne Rallye veteránů.
http://www.vcc-melnik.cz/veteranske-akce/melnicke-veteran-rallye/74-melnicka-veteran-rallye-2023.html
To jsem však již v červnu, kde také bude zase Lobeč ( anglické sporťáky a veteráni), ale v Mělníku třeba také Vrkoč, nebo MJ 50, kde bych letos docela nerad chyběl.
http://soutok.blogspot.com/2017/06/melnicka-veteran-rallye-z-melnickeho.html
http://soutok.blogspot.com/2022/05/jake-byly-oslavy-akce-sto-let.html
http://soutok.blogspot.com/2022/05/oslavy-sto-let-motorsportu-na-melniku.html
http://soutok.blogspot.com/2022/05/vyjadreni-predsedy-spolku-autoklubu.html
Dovolil jsem si i připomínku akce, která Mělník nedávno navštívila a zřejmě během roku navštěvovat bude.
Příznivci současných i historických autobusů si zaškrtnou 13. květen. Tentokrát půjde i o Den trolejbusů.
SOBOTA 13. KVĚTNA 2023 V 10:00 AŽ 17:00Trolejbusovo/Autobusový den PID
https://www.facebook.com/events/753453482866114/?acontext=%7B%22event_action_history%22%3A[%7B%22surface%22%3A%22home%22%7D%2C%7B%22mechanism%22%3A%22your_upcoming_events_unit%22%2C%22surface%22%3A%22bookmark%22%7D]%2C%22ref_notif_type%22%3Anull%7D
http://soutok.blogspot.com/2017/04/autobusovy-den-pid-v-letnanech.html
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Duben 17, 2023
17:51
Přátelé, je pravda, že formule 1 je již po celá desetiletí považována za určitý TOP motorismu ve světě a bohužel musím napsat, že našemu Romanovi Staňkovi, se v premiéře v závodech formule 2 nedaří, ale svět motorových disciplín je mnohem mnohem širší. Už v 70. letech 20. století jsme se mohli u nás dočíst o různých závodech v USA, mezi které například patří závody dragsterů, hot rods a samozřejmě závody série Indy-cars.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dragster
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hot_rod
Mělník bývá v posledních letech velmi často poctěn diváckým představením Monster Truck a zdá se, že se mu u nás daří, protože již před každým představením, ale i jindy se pozornost čtenářů silně upírá ke všem článkům na toto téma.
Dnes se oprostím určitých komentářů a přejdu rovnou k věci. Mám tu takovou malou fotogalerii z přípravy před představením ( 18. a 19. 4. v 17.00), tak vám snad přijde k chuti.
Víkend je zase blíže, a tak je na čase opět připomenout milovníkům vína sobotní Vinnou noc a mladým rodinám Řípskou pouť. Plakát jsem tu nedávno dával.Musím se však přiznat, že bych už také docela rád viděl pozvánku na automobilovou akci ( Vrbno - Mělník) v měsíci květnu, která má mít hlavní depo na náplavce. Ovšem, květen patří také další oslavě autobusů a tentokrát prvně i trolejbusů na akci PID v Letňanech.
Jaro je prostě všude tradičně nabito různými akcemi.
,,Tak co páni šachisté, sledujete souboj o mistra světa ?" Takový suprový zápas tu léta opravdu nebyl. Místo nudných remíz tu bylo několik špičkových dramatických partií, a ta včerejší šestá byla také dost vydařená. Myslím si, že stav 3:3 po šesti partiích ze 14 je vynikající pozvánkou k dalšímu sledování. Sedmá parte se hraje v úterý 18.4. Vynikající rozbor v češtině najdete na tradičním novoborském webu.
https://www.nss.cz/
Odkaz na on-line zápasy jsem tu již dával.
Vynikající FB Rostislava Szerudy nemá za měsíc duben překvapivě ani čárku, ale přesto jsem tu objevil několik zajímavých, téměř neuvěřitelných článků, které stojí za návštěvu. To víte, v televizi nám to nikdo nepoví a navíc mají běžné průměrné dokumentární programy až moc reklam a upoutávek, čímž člověka doslova otráví.
https://nedd.tiscali.cz/vedci-vypestovali-minimozky-s-ocima-ktere-vidi-517404
Pohodový týden!
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Duben 15, 2023
23:55
MU Doksy.
Milí čtenáři, posledně jsem vás zavedl v takové fotografické pozvánce na hrad Kokořín, ale tím můj velikonoční výlet za romantikou a turistickými vizitkami nekončil. Mimochodem, vzpomínáte ještě na tyto články, které nás zavedly hlavně do míst nedaleko města Doksy ? Články, kde jsme spolu navštívili skálu s dívčím obličejem, nebo bizarní skalní hrádek Jestřebí ?
https://soutok.blogspot.com/2014/04/skala-s-divcim-oblicejem.html
https://soutok.blogspot.com/2014/04/nedaleky-skalni-hradek-jestrebi-si.html
https://soutok.blogspot.com/2015/02/mala-obrazova-prochazka-po-hradech_24.html
Nejde jenom o to, že to vše máme relativně nedaleko od domova v překrásné krajině, kterou už zbožňoval sám Karel Hynek Mácha, ale je to i krajina, která má stále co nabídnout a opravdu platí, že kdo do ni jednou zavítá, ten se rád vrací. Navíc jsem začal se sbíráním turistických vizitek do turistických deníků až v září 2015, a tak jsem pochopitelně toužil mít ve sbírce i tyto zajímavé přírodní útvary, které jsem navštívil jen o několik měsíců dříve před mojí další zábavou.
Kostel sv. Bartoloměje.
A pro tyto turistické vizitky si musíte zajet nejlépe na zámek v Doksech, kde sídlí i IC, nebo případně do České Lípy. Nebylo co řešit, protože právě do městečka Doksy vedou od nás Kokořínskem takové poklidné okresní silnice, které jsou na rozdíl od některých v našem okrese nedávno opravené s novým povrchem.
Pokračoval jsem tedy z obce Kokořín přes Střezivojice do osady Blatce, kterou jsem sotva poznával. Silnice je tu dnes sice krásná, ale úzká, a tak se člověk musí mít na pozoru, protože auto v protisměru opravdu občas potkáte. Dříve to byla silně zemědělská osada, která vás nenechala na pochybách kam přijíždíte, ale dnes tu domky téměř září novotou, některé snad i přibyly a místní stádo krav pasoucích se na přilehlých loukách jsem zaznamenal na poslední chvíli.
Náměstí Republiky je hlavním náměstím města..
Před obcí Ždírec uhnete na křížovatce vlevo a přes Tachov přijedete nejkratší cestou s krásnými výhledy k severu do města. Měl jsem takový plán, a tak jsem parkoval až daleko ve Valdštejnské ulici, která byla kdysi hlavní tepnou pro přijíždějící od České Lípy. Doksy mají již dlouho obchvat.
Protože mi je turistika a procházka příjemnou radostí, tak pro mě nebylo problémem jít 20 minut pěšky do centra města. Tam jsem si nejprve oživil nějaké vzpomínky a vydal se k zámku, kde sídlí informační centrum.
Tady mně místní zaměstnankyně IC navrhla, že bych mohl zámek navštívit, když už jsem tady. Po chvíli váhání a odpovědi, že třeba jindy, a že jsem spíše přes turistiku, jsem si to přeci jen rozmyslel a nelituji. Vždyť tu byl člověk již tolikrát na jízdním kole, jednou dokonce přišel až z Mělníka pěšky, a co tu kdy kulturního v interiérech navštívil ? Nic. A právě proto, že jsem tu již několikrát byl a je tu i jistá paralela na K.H. Máchu, tak to chtělo konečně i něco uvnitř navštívit.
V místním zámku můžete za 150 Kč i fotit a líbí se mi, jak se u mnohých v tomto změnilo myšlení. O tom však později.
Vstup do IC i zámku.
Muzeum Karla Hynka Máchy je údajně nejstarší budovou města.
Jen kousek od zámku je muzeum K.H.Máchy, kde jsme si to právě ujasnili s místní průvodkyní a pokladní. Oni jsou rádi za takové dva až tři propagační snímky interiéru. To mnohdy přitáhne potenciální návštěvníky více, než řeči o zákazu focení v interiérech. Dnes už prostě můžete leckde bez příplatku fotit a navíc stále platí, že osobní účast je nepřekonatelná. Vás prostě naplní určitou hrdostí už jen ten fakt, že jste uvnitř doslova kultovní místnosti člověka, který vám dal tolik životní inspirace.
Dovolil jsem si tedy otisknout nějaké dopisy, které končí bohužel tou neslavnou situací, kdy Mácha utíká z krásného Radobýlu pomoci hasit obrovský požár v Litoměřicích, což ho nakonec stojí život.
V jiné místnosti je tu zase historie místního rybníkářství a návštěvníka třeba překvapí fakt, jak to vlastně je s tím vznikem, ale hlavně i pojmenováním Máchova jezera.
Být v Doksech a vynechat Máchovo jezero je totální nesmysl. Vidíte, zapomněl jsem zmínit, že Doksy mají také muzeum populárního časopisu pro děti jménem Čtyřlístek. Vedle Rychlých šípů a ABC to byl snad nejrozšířenější časopis dětského světa našeho mládí. A pak tu mají i Zoopark pro rodiny s dětmi, ale mě samozřejmě nejvíce lákalo jezero.
Spousta lidí vám řekne, že bylo jen na kraji hlavní jinak placené pláže mimo sezónu a já nebyl do těchto Velikonoc vyjímkou. Nepočítám projížďku lodí a jiné dvě pláže. Teď před sezónou, kdy se ještě všude může tu bylo parádně a pláž se dala pěkně projít. Pochopitelně, že už tu nějaké podniky na pláži takzvaně jely a leckde se sedělo u zeleného piva.
Konec pláže vás vyvede brankou na pokračující červenou Máchovu cestu do Starých Splavů, odkud je to již jen kousek na lávku nad tratí vedoucí k železniční stanici.
Ještě jsem stihl vyfotit záda autobusu číslo 410 jedoucího na Mělník a do Prahy.
Dříve se zastávka jmenovala Doksy hotel Sport. To byl ten barák vpravo. Proč jsem ho fotil ? Když už máte tolik křížků za sebou, tak máte někdy s určitou nadsázkou pocit, že na cokoliv se podíváte, tak se k tomu váže něco ze života.
Zpáteční cestu jsem vedl přes Okna, protože jsem si chtěl prohlédnout po delší době vesnickou památkovou zónu v obci Žďár, která trošku připomíná Nosálov, a také se zastavit v Lobči pro ležáček :-). V Lobči jsem již nefotil a jen vám prozradím, že tam naposled bylo v pivovaru tolik lidí v březnu 2016, když se křtila knížka Pivovary Mělnicka. Možná i více, protože se točilo nějaké místní kopřivové zelené pivo, ale petky již neměli. Obsluha opravdu nestíhala.
http://soutok.blogspot.com/2016/03/v-pivovaru-lobec-se-dnes-krtila-krasna.html
Prohlédněte si tedy krásný Žďár, kde jsem v místním kostelíku objevil Dokský zpravodaj číslo 4 v počtu asi ještě 30 ks a pohodovou neděli.
Nu, a také úspěšný vstup do dalšího týdne, protože se musíme dočkat hezčích, delších i teplejších dní.
Aktualizace 16.4. v 11 hodin: Něco o focení.
Se snímky jsem se tentokrát neupravoval, jako u minulého Kokořína neb je to zdlouhavá práce, která vás připravuje o tolik drahocenné obvykle víkendové volno. Musíte rovnat horizont obrázků, dávat automatickou úpravu snímku, nebo aspoň vyjasnění tmavých míst, a jak už táta říkával, tak na focení je nejlepší, když slunce ozařuje předměty a máte jej nejlépe za zády. Krom toho dnes nafotí člověk na výletě kvanta fotek, nemá tu moc poručit slunci, aby svítilo z jiného směru, a pak se na ty fotky sami podíváte tak dvakrát. Ani jsem vám neprozradil, že jsem chtěl památkovou zónu vyfotit mobilem tak, jako panoráma, ale nízký stav baterie mi to právě zakázal. Proč mobilem ? Protože má více pixelů, než foťáky.
To vše do jisté míry odbourávají velmi drahé fotoaparáty s možností nastavení clon i rychlosti tak, jako v době klasického filmu, kdy jsme i snímky šetřili, ale dnes na poznávacích výletech mnohdy propadáme i z nedostatku času a jedinečnosti možnosti být na onom místě syndromu města Florencie ( fotografické šílenství). Ostatně, mluvil jsem asi loni za našim zámkem s profesionálním fotografem krajin do kalendářů a než udělá takový nádherný snímek nějakého východu slunce nad krajinou svoji profi technikou, tak si na místo nejdříve zajede, vše do detailu promyslí, aby ve vhodný den přijel, vše připravil a nesmí propást správný okamžik. Navíc je třeba vědět, co vše chci mít na snímku, a co má vyjadřovat.
To však platí pro všechny zájmové činnosti, kterých má některý člověk méně, jiný více a někoho nebaví téměř nic, což není leckdy dobré i pro jeho okolí :-).
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Duben 12, 2023
18:59
Stát se to samozřejmě může, ale asi bych to nebyl já, abych proseděl celé Velikonoce doma. Počasí sice zejména první dva dny za moc nestálo, protože bez slunce to prostě není ono, i kdyby bylo celkem příznivě ( a bylo), ale pak už jsem prostě musel trošku dále ,než jenom na procházku po městě a sousedním okolí.
Chtěl jsem zase nějaké vizitky do turistického deníku, a tak přišla akce. Vězte, že ač máme hrad Kokořín prakticky u Mělníka, tak jeho vizitku pořídíte jedině přímo na hradě, což je v tomto případě prakticky správné. Horší by bylo, kdyby byl člověk v případě skalních plastik u Liběchova odkázán jen na IC Liběchov a musel plánovat návštěvu při zájmu o vizitky v souladu s tamní otevírací dobou.
Nemusím vám jinak vyprávět, že mají hrady i některá malá infocentra otevřeno od začátku dubna, a že tu bylo hodně lidí. Jak vidíte na fotografiích, tak jsem si to zde užil, byť jsem si sem tentokrát opravdu zajel jenom pro vizitky a fotečky.
Ostatně, některá místa ,, doma" člověk již navštěvuje obvykle až s návštěvou :-). Připomínám, že ve zdejším sklepení je stálá výstava o Kokořínsku v proměnách času.
Dnes se tu tedy nebudu s ničím vypisovat a jen poznamenám, že vůbec Kokořínsko a Máchův kraj, to jsou prostě poklady.
Mám zde ještě informaci, že snad 30. dubna bude slavnostně otevřena ta nová turistická trasa ze Štětí podle Labe do Liběchova, kde má být živo, ale na to je snad ještě dost času. Soutok ji absolvoval v půlce ledna a články najdete v příslušném měsíci.
Zdá se, že se Monster truck těší na Mělníku popularitě, protože už zase prohlížíte stránky s touto tematikou. Dobře, máte pravdu. Ano, bude to tu v úterý a ve středu. Dne 18. a 19. 4. 2023 od 17 hodin na tradičním parkovišti u kempu naproti koupališti. Mám sice čerstvý obrázek plakátu, ale myslím, že takto s informací také stačí.
Na závěr si dnes zase něco oprášíme, protože je to také aktuální.
https://soutok.blogspot.com/2022/07/takove-krasne-bylo-ceske-svycarsko.html
Už jen za několik málo dní ( 16. dubna) nám bude slunce zapadat za bájnou a krásnou horou Říp. Sice nevím, že by toto datum bylo nějak významné, ale prostě to tak vychází. Daleko významnější datum, ale i poněkud smutné je 26. srpen, kdy se nám den zase krátí.
Teď nás ovšem čeká ta příjemná část roku a západy slunce za horou Říp, nebo v její blízkosti patří na Mělníku k těm sledovaným a populárním.. V článku se pak dozvíte, jak je tomu v případě populární Milešovky i Kletečné a dojdeme o letním slunovratu až na Kleiner Lugstein.
Zajímavá mohou být také nejspíše jen přibližná data za optimálních astronomických podmínek, kdy se nám slunko jakoby posadí na vrcholky opticky různě vysokých jmenovaných kopců, což jen dokazuje, jaká různorodá měření lze v přírodě vytvářet,. Mě ovšem inspirovala pozorování na hradišti Hrádek ( článek), která vešla do odborné publikace.
Pohodový závěr týdne !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
.JPG){kind=link}
Poslední komentáře
Regionální muzeum Mělník
Taxi Novák
smejd
michaell.n
SimonaK
SimonaK
SimonaK
SimonaK
SimonaK
SimonaK