Tip: Chcete poradit kam dnes zajít na oběd? Prohlédněte si mělnické jídelní lístky.

Zpravodajství

Prosinec 3, 2020

17:22

 


Přátelé, najednou jsem si uvědomil, že je v sobotu již Mikuláš, a to býval čas, kdy jsem tu obyčejně přišel s nějakou nabídkou, nebo pozvánkou. Často se mi spojí tento den se zooparkem v Zelčíně, který vás již mnohokrát zval na společenskou událost, které jsem tu obvykle dělal reklamu. Zajímalo mě tedy, jak je to v Zelčíně letos a nutno říci, že jsem ani překvapený nebyl.
Prostě jsem nějak cítil, že to tam bude, a že si s tím nějak poradí :-). Rád tedy dělám reklamu dobré akci, která letos patří určitým způsobem k ojedinělým. Více na ....
https://zooparkzelcin.cz/mikulasska-nadilka-u-zviratek-5-12/


https://zooparkzelcin.cz/


Článek krátký a před člověkem práce. Co rychle ještě dodat ? Jak jsem vzpomenul Mikuláše, už se mi to nějak spojilo s mělnickým betlémem. Teď nemyslím ten dřevěný na náměstí, ale ten papírový, který jste si mohli pořídit loni v Mělnickém turistickém informační centru a jehož autorkou je místopředsedkyně MOOS Mgr. Aida Líhová-Legnerová. Otevřely se nám dnes obchody, snad už i infocentra, a tak proč si ho nepřipomenout ?
Infocentrum je vůbec plné různých suvenýrů, které pro vás v uplynulých letech připravil MOOS a něco jsem tuším viděl i v knize na Karlově náměstí.
To je tedy dnes vše a mějte se pěkně !



Zdroj: Soutok

Prosinec 1, 2020

22:09


Od 13. prosince 2020 nám začne platit nový železniční jízdní řád a je tedy na čase, se podívat, co nás tak asi čeká. Nejprve si však připomeneme něco, co nám mnohým stále vůbec nedochází, a pro rychlý pracovní život na to ani nemáme mnohdy čas, což je škoda.
Kdysi jsem slyšel: ,, To víš, Mělník není žádnou železniční křižovatkou. Všetaty jsou jenom vesnice, ale kříží se tam dvě důležité trati, a proto se tam daří na nádraží i vyhlášené hospůdce."
https://www.facebook.com/Nadrazky/posts/532836037503102/

https://www.nadrazky.eu/hospoda.php?hospodaID=100021&fbclid=IwAR2ZPGPyEspRb-BvTcGvjl3C46bKvtRbxnJCgLleC64wZAU7wAC_GTQuyaU

Tak ano, hlavní trati se tu nekříží, ale lokálka do Mšena a potažmo romantická jízda s výhledy do Mladé Boleslavi je také určitým hlavně turistickým lákadlem, nehledě, že vás některé spoje zavezou až pod hrad Trosky do Českého ráje.
Jenže město Mělník má zvláštní strategickou pozici. Platí tu jízdenky PID, DUK, Labe-Elbe.

O jízdence PID nás většina ví. Nejčastěji na ni jezdíme do Prahy, ale platí prakticky ve všech autobusech a vlacích po celém kraji včetně hlavního města Prahy. Klidně na ni můžete jet do Kolína, Kutné Hory, či kousek za Mnichovo Hradiště. Platí ale také do Štětí, bez ohledu, zda užijete vlak, nebo autobus.

Fantastická je ovšem také možnost použití celodenní jízdenky DUK za 130 Kč, která díky vzájemné dohodě o přesahu  mimo region platí od Mělníka ( PID do Štětí). Tady najdete opravdu typy na nádherné celodenní cestování. Přes Ústí nad Labem a Děčín do Českosaského Švýcarska. Dvěma způsoby ji užijete i k cestování do Šluknovského výběžku. Platí na lince U28 z Děčína přes Německo do Šluknovského výběžku, nebo do stejného cíle přes Benešov nad Ploučnicí a Krásnou Lípu. Zapomenout nesmím ani na cestu do Úštěku ( až do stanice Dubičná) přes Litoměřice.

https://www.kr-ustecky.cz/doprava-usteckeho-kraje.asp?p1=206489

Můžete ji ale užít k cestám do Krušných hor a z Chomutova platí i v autobuse do městečka Boží Dar pod horou Klínovec. Takový výlet podle řeky Labe skrze Porta Bohemica na nejvyšší kopec Krušných hor nemusí být špatnou inspirací :-).

Jenže to pořád není ještě všechno. Z Mělníka se dá levně jet na jízdenku Labe-Elbe ještě mnohem mnohem dále. Ta tuším podražila pro jednotlivce z 270 Kč na 290 Kč. Jízdenka spadá od roku 2017 regionálně pro DUK, ale jak vidíte na letáčku, tak také začíná její platnost na Mělníku :-).

https://www.kr-ustecky.cz/assets/File.ashx?id_org=450018&id_dokumenty=1740107,

Mělník má prostě pro levné cestování a cestování vůbec vynikající polohu :-). Važme si toho a snažme se cestovat. To všechno jsou věci které tu máme teprve od roku 2010, čili teprve nějakých posledních 10 let! Mladé rodiny dříve takové krásné možnosti neměly.

Nevím, jakou máte kdo paměť na dopravu, ale vzpomínám si, že tu byly časy, kdy vrchní představitelé města Mělníka přemýšleli o tom, že by mohly z Mělníka do Prahy také jezdit několikrát za den přímé vlaky. Tehdy tu byla dokonce myšlenka, že by tyto vlaky nemusely končit v pražských Vršovicích, kde obvykle končily, ale spojily by se s tratí číslo 210 Praha - Vrané nad Vltavou -Dobříš.

Podobnou myšlenku vidíme u našich sousedů na severu. Teď nemyslím jenom frekventovanou trať (číslo 130, 090) Kadaň -Ústí nad Labem-Děčín s možností internetu, ale v Sasku jezdící linku Bad Schandau ( Saský Žandov)- Drážďany-Míšeň, kterou užijete pro návštěvu Drážďan z Mělníka. 

Nápad je to samozřejmě dobrý. Vždyť se dnes jezdí za prací především do Prahy, což někdy znamená cestu i daleko za střed hlavního města. K této myšlence nejen že nedošlo, ale práce poblíž pražského hlavního nádraží odklonily přímé vlaky z Mělníka na Masarykovo nádraží.

Zprvu se zdálo, že jde o věc dočasnou, ale jízdní řád 2020/2021 je dokladem toho, že Mělník bude běžně po železnici končit na Masarykově nádraží, kde bude také začínat směrem domů. Oproti tomu rychlíky společnosti Arriva do Turnova a Tanvaldu, KŽC a Kokořínský rychlík pojedou z hlavního nádraží.


Abych však byl spravedlivý, tak musím dodat, že denní vlak na Mělník v 0.18 a víkendový ve 2.33 pojedou z hlavního nádraží :-). Samozřejmě, že pro dálkové výlety přes Prahu, třeba na Jízdenku na léto na Šumavu je to rána pod pás. Ta vám platí jen na železnici, tak proč jezdit v létě metrem a autobusem?

https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/115131601/k070.pdf/721d4add-9659-4358-9991-d2d6c5609886

Dejte si také pozor u spoje ve 22.46 Prahy-Masarykova nádraží, která nově končí ve Všetatech a jen v sobotu jede až na Mělník. Tady si musím vzpomenout, jak jsem v minulosti jel několikrát z Bavorska s příjezdem ve 22.21 do Prahy- hl.nádraží a měl jsem krásný přestup v rámci jízdenky na víkend.

Prostě je to zase takové určité vystrčení mimo hlavní dění. Dojděte si pěšky na Václavák a buďte rádi, že to máte kousek k Obecnímu domu a těm nejlepším památkám. Jestli se vám to nelíbí, tak si jezděte autobusy a metrem, ale zapomeňte na beztak často nepřehledné výhodné jízdenky po železnici.

Tak jako nás Praha v autobusech vyšoupla do Ládví a málem až do Letňan, což bychom se metrem ještě pěkně dlouho projeli, tak nás teď vystrčila z hlavního nádraží. Takže směrem na sever trošku radosti, pokud to budou lidé užívat a nepřijdeme o to, a do Prahy s trochou zloby.

Samozřejmě, na památky a na Prahu to jde, ale vezměte si ten paradox, že místo toho, aby člověk na hlavním nádraží jenom přešel na jiné nástupiště a zůstal ve vlacích, tak bude nucený kombinovat  autobus, přestup na metro, metro, výstup z metra a slušná cesta na peron. Navíc jste v některých případech nuceni toto zbytečně zaplatit , protože teoreticky můžete jet už z Mělníka na Jízdenku na léto, či Jízdenku na víkend atd...).

Možnost cestování přes Lysou nad Labem ( 072,231) je udělána ve směru na Prahu ( a zpětně do Mělníka) tak, že není zohledněna a spoje vám ujedou.


Dnes již historický snímek z mělnického cukrovaru. Rok 2006.

Jinak to vypadá na naši hlavní 072 a na lokálce 076 snad beze změn. Sice člověk jezdí do těch dálek většinou v létě a přes Kolín, ale jak vidno, tak jih a západ Čech, včetně okolí Berounky bude na dlouhé lokte.

https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/115131601/k072.pdf/cfaf2bd7-17d8-48e1-87fb-285ba8a82fb4

https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/115131601/k076.pdf/20ff82c7-5980-4ad8-befb-4635fadb5180




Zdroj: Soutok

Listopad 29, 2020

22:25

 


Jak již mnozí víte, tak v sobotu v podvečer už to vypadalo na mělnickém náměstí Míru slavnostně a rozsvítil se nám tam náš městský vánoční strom. Jenže, člověk potřebuje také občas soukromě venku, nebo doma něco udělat, a pak už není ani myšlenka jít znovu ven, zvlášť když víte, že vám to neuteče.

Dnes mě tedy napadlo, že si za tmy půjdu ochutnat na náměstí trošku té adventní atmosféry, ale hned jsem také dostal nápad, že bych se mohl jít po delší době podívat na naše autobusové nádraží. Ostatně víte, že poslední záběry z něj  v nedávném článku  ...

http://soutok.blogspot.com/2020/11/maly-prochazkovy-okruh-vam-nabidne.html

byly denní, informační tabule nebyly ještě připojené, a tak jsem byl na ten náš rozsvícený autobusák opravdu zvědavý.


Jak vidíte, tak ta budova má prostě něco do sebe a nápis ji sluší. Jenže, co myslíte, dalo by se to ještě vylepšit ? Tak nezbytné to asi není, ale třeba by to jednou časem šlo a byla by to paráda. Podívejte se na tento krásný městský znak ....

Jedna z možností je jej namalovat na tabule, které by třeba mohly být umístěné po obou stranách nápisu. Pak už je věcí fantazie, zda by na znak bylo vidět jen za světla, či zda by byl ve tmě osvícený nějakým na něj nasměrovaným osvětlením. Ale, toto je jen takový případný dodatečný nápad a třeba si nějaký šikovný místní výtvarník, nebo výtvarnice bude pokládat za čest, že jeho, či její výtvor bude zdobit takovéto veřejné místo.



Tak to vidíte, téměř všechna stanoviště se nám tu vejdou pod jednu střechu.



Detail stanoviště. Osobně si myslím, že je to dost dobré. Bohužel si nemohu dovolit někde věčně cestovat a srovnávat to s jinými místy v republice, ale moc bych za to nedal, že to až takto zpracované jen tak někde nemají. Hlavně tu vrchní část.
Poněkud nechápu, proč tam jsou přes ty časy ty škrtance, protože to jako odraz nějakých paprsků zrovna nevypadá, ale kdo ví. Jak však vidíte, tak nápisy jsou v pohybu. Snímek výše a níže není totéž :-). Nejezdím z Mělníka tak často autobusem, abych zaznamenal, zda se nám před rekonstrukcí doposud na bývalé červené tabuli posouvaly jenom spoje směrem k vrchní části tabule, nebo zda už tehdy se v řádku hýbaly. Myslím však, že v řádku se nehýbaly.




Informační tabule všech odjezdů je dnes srdcem každého autobusového a vlakového nádraží. Nám se tu tyto informace pootočily o 90 stupňů ( a plocha se zvětšila a tím je přehlednější), takže příchozí musí dojít až na jejich úroveň, aby informace viděl a vybrat si stranu, kde zrovna nepřekáží nějaká skupinka lidí. To je trochu zvláštní a netypické, protože většinou tyto informace bývají instalovány čelem k příchozím.
Tady mi nějak chybí ještě jedna tabule, která může někomu připadat zbytečná, ale není zbytečná a Mělník ji myslím u prvního stanoviště vlevo ( tehdy tam odjížděla stará 474) z pozice příchozího měl. Zkrátka šlo o přehled ( mapku), odkud kam co jezdí. Někdo přijede na návštěvu z Nového Boru a chce zjistit odkud mu to pojede druhý den domů.

( Dnes již neplatný plánek jsem zařadil, jako příklad nákresu. Tento je z médií, ale byl tu tuším kdysi u prvního nejbližšího stanoviště vlevo opravdový nákres a možná je tady v nějakém článku)

Asi jej nenapadne, že když vystoupí na posledním nástupišti vpravo ( zde v plánku prostor rekonstrukce a myslím, že jde nyní i před rekonstrukcí o stanoviště číslo 5), tak že by se měl jít podívat na číslo 6, která je hned naproti vlevo. Nejspíše dojde až na začátek  k tabuli odjezdů, nebo dokonce k budově, kde se otočí. Pak ho buď napadne podívat se na tabuli odjezdů, zda náhodou v nejbližší době do jeho domoviny něco nejede, čímž si může pomoci, pokud tam linka náhodou v seznamu je, nebo začne obcházet nádraží od čísla k číslu a hledat.
Aktualizace 30. 11. v 10.15: Dodatečné vložení plánku.
https://soutok.blogspot.com/2017/12/i-autobusova-nadraziautobusova.html


Plánek autobusového nádraží ze zmíněného starého článku.

Pokračování včerejšího článku:

Na druhou stranu je pravda, že je internet dnes velký pomocník a často vám najde i stanoviště odjezdů vašich spojů na cestě. Mohl bych opět tvrdit, že třeba někteří zejména starší lidé nemusí být kamarády s internetem, nebo že i mladší člověk občas něco podcení, nebo zazmatkuje, nebo hledá, kde třeba to číslo stanoviště vůbec je ale je pravda, že i taková mapka v prostoru autobusového nádraží, je určitou užitečnou dekorací.
Já se po té mapce nyní nepídil, zda tam někde opět v těch místech je a důvod byl jednoduchý. Až příliš hlučná mládež všude kolem, což zrovna nemusím. Člověk neznalý poměrů by ji tam ( mapku nádraží) ale asi nehledal.
Pravdou však je, že letos o dovolené jsem dvakrát narazil na absenci plánků autobusových nádraží a občas to tam vypadalo, jak na nějakém tržišti, když se cestující ujišťovali, zda stojí na správném stanovišti. Problém je někdy totiž i ten, že více linek jede do stejné cílové stanice, ale každá jinudy. A vy samozřejmě nejedete do cílové stanice, ale jen do nějaké vesnice, která nemusí být ani tak důležitou zastávkou. Když se ještě přidají nějaká zpoždění, nebo zaclání spoj, která už dávno neměla na stanovišti být, nebo je to dokonce mimořádná výluková spoj ČD, tak to je něco :-).
Pokud vám na obrázku výše není jasné, kam že to jede linka číslo 467 a 400500, tak vám to bude jasné na obrázku níže. Informace jsou  pohyblivé. S tím se dá i různě kouzlit. Někdy se vejde téměř vše do jednoho řádku, jindy se nabízí i další zobrazování. Zejména na vlakových nádražích občas probleskují i nějaké bližší cíle konkrétního spoje.



Tak si ještě doprohlédněte celkem pohledné autobusové nádraží a jdeme do centra.


Vstupní bránu máme letos jinou a je přirozené, že se někomu líbí více ta stará, někomu třeba tato, nebo je to někomu celkem jedno. Těžko říci, zda dát třeba příští rok opět tu loňskou, nebo přijít zase s něčím úplně jiným novým, co bude třeba hrát do zelena, nebo do fialova, růžova ... :-). Za mě i letos hezké.

Myslím, že všechny tyto snímky, až k tomu Měsíci jsou fotografované bez blesku ve speciálním fotografickém režimu pro noční scény z ruky.





Proč tu mám Měsíc ? Slyšeli jste už někdy, nebo četli nějaký článek o betlémské hvězdě ? Toho už se tolik napsalo a stejně nikdo neví. Poslední je včerejší a třeba zde ...
https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/mimoradne-predvanocni-setkani-jupiteru-a-saturnu-bliz-si-byly-naposledy-roku-1226-40343138

https://nedd.tiscali.cz/pred-vanoci-vyjde-betlemska-hvezda-po-397-letech-500451

Zkrátka, když budeme mít hodně velké štěstí, tak pozdě odpoledne po západu slunce a téměř nad obzorem uvidíme velmi blízkou konjukci planet Jupiter a Saturn. Největší přiblížení má být 21.12. 2020.

Následující snímky jsem již zkoušel bleskem a automatikou. Poslední dobou jsem vedl několikrát polemiku, čím je vlastně dnes dobré fotit. Někteří lidé upustili od používání foťáků a dávají přednost mobilům, které dávají kvalitní fotografie.




To je z první adventní neděle vše. Ať už vás zítra čeká cokoliv, tak hlavně rozvahu, ať se Vánoc ve zdraví a pohodě dočkáte.


Zdroj: Soutok

Listopad 27, 2020

20:56



Poslední dny potkávám lidi trošku rozmrzelé a zdá se, že má na nás všechny vliv ospalé inverzní počasí. Sice by se mohlo nějakému pravidelnějšímu čtenáři zdát, že se to autora Soutoku snad ani týkat nemůže :-), ale není to tak.
Mimochodem, určitá mlha dnes v krajině za zámkem byla, ale letos byly za celý listopad prakticky až neuvěřitelně jen jednou řádné podmínky pro mé oblíbené pokusy s lovem vzdálených zahraničních rozhlasových multiplexů. Takže, ne každá mlha musí potěšit.
Roušku člověk někdy opomene a musí se pro ni několik metrů vracet, ale venku už často docela příjemně hřeje a nenalokáte se studeného vzduchu :-).
Nicméně mi dnes zvedl náladu nový časopis, a to tak, že jsem dnes před polednem řekl na ulici jednomu svému známému : ,, Docela pěkné počasí, co ?" Podíval se na mě tak divně a zavrčel : ,, No, to jo :-)." A nebyl to letos první případ. Co to jenom dokáže, když má člověk volno a udělá si radost nějakou prkotinou.

Horší to bylo s focením. Člověk oběhne nějaké potřebné soukromé záležitosti a vyžití najde spíše doma, neb den je krátký a zase tolik to ven nějak často neláká. Přitom je tu už další víkend a prstíčky nacházející se občas jen kousek od klávesnice, se také touží zase zabavit dalším oblíbeným způsobem :-). Nicméně, dnes se mi sem další plánek města dávat nechtělo, ani se prohrabovat fotografiemi z veselejších časů, a jak uvidíte v závěru článku, tak mi motivaci dal i mělnický měsíčník Mělnická radnice.
Přesto jsem měl dnes důvod k takovému zvláštnímu prožitku. Konečně jsem měl letos prvně za bílého dne příležitost postát na našem hlavním náměstí a nafotit po roce své vlastní snímky nám již tak milých domácích vánočních artefaktů. Není to sice žádná letošní mediální novinka, ale můžete si je samozřejmě opět připomenout. Netroufám si letos odhadovat nějakou místní atmosféru, ale myslím, že to tady ještě bude nějakým způsobem i kouzelnější, či hezčí. Jak kdo chcete.
Následujících 6 snímků tedy ponechávám bez komentáře, a pak si zase na konci článku trošku zašprýmujeme.








Když jsem otevřel dnešní prosincovou Mělnickou radnici a objevil jsem hned na jejím počátku článek s názvem ,, Chytrou toaletu využilo 50 návštěvníků za prvních 10 dní ", tak jsem se lehce bavil. Prý šlo o nechtěnou medializaci, která zvýšila zájem jiných měst. Trošku komicky působila i věta, že záchod již několika lidem pomohl.
Tak je jasné, ač trošku podivné ( reklama by byla snad naopak na místě, když jde o chloubu, nebo ne ? ) , že tu údajně nechtěnou medializaci provedla nějaká osoba, která sem pozvala televizi, ale třeba  vtom jedou i některá místní FB, místní občané a Soutok, který si tu také udělal své fotečky.
Myslím si, že starší lidé jsou lehce konzervativní a již několik mladších lidí mi potvrdilo, jak si dokáží jejich rodiče dělat hlavu třeba jen z toho, když mají jet vlakem a někde mají přesednout, byť i jen na sousední kolej. Tito lidé většinou nejsou zdaleka a mají vše do detailu naplánované tak, aby se vyhnuli nějakým krizovým situacím. Mobil v oblibě moc nemají a používají jej jen na nutné telefonování.
Spíše bych to typoval na přirozenou zvědavost mladší generace, která by na ten záchod nejspíše tak akutně nepotřebovala, ale když už je tu něco vybaveno kdovíjakými službami a jde to otevřít mobilem, který je dnes téměř Biblí mladých, tak se tomu podívají na zoubek.
Asi je dnes úplně jedno, zda tu měl, nebo neměl nějaký záchod být, a kolik stál peněz. Ten záchod tu prostě je, a to je fakt. Soutok se jen v tomto článku  pokusil snad trošku filosoficky zamyslet nad přístupem společnosti k faktu, že tu je. Nic více a nic méně. A hned je téma na světě :-).

Druhá zpráva z Mělnické radnice.,, Osvětlení v ulici Na Podhoří se bude předělávat." Jako kdyby byl můj minulý článek v odkazu níže vyslyšen.
http://soutok.blogspot.com/2020/11/autobusova-nadrazi-maji-mnoho-tvari.html  ( závěr článku)
 Tak jistě, že si přece jen mohl někdo někde na MU stěžovat, byť si mnoho lidí často říká, že on to vyřeší za ně jistě někdo jiný, ale pravdou také na druhou stranu je, že i sem na web chodí čtenáři, kteří mají zájem o naše město. Někteří  široké veřejnosti známí čtenáři tu zanechají komentář a jiní si přejí zůstat z různých důvodů v anonymitě.
Soutok musí občas něco někde kritizovat a třeba i něco v našem městě. Je to přece i ta aktivita, kterou se lidé dožadují někde v něčem nějakého zlepšení. Někomu to může být nepříjemné, ale tak to prostě musí být a různou rivalitu a kritiku, či názorový rozpor vídáme v médiích a v životě denně. Navíc je kritika a přemýšlení důležité pro rozvoj všeho. Nejde to jen chválit
. A je pro mě určitým potěšením, když zjistím, že jsem v nějakém zápalu občas uchopil téma, které se probírá časem i jinde, což se mi za těch 9 let několikrát stalo. Vlastně je to i takový zvláštní pocit, protože je v danou chvíli ten Soutok s určitou nadsázkou občas takovou šedou eminencí. Prostě se ty věci počnou často vyvíjet směrem, který je zpravidla i mým přáním a Mělník je v danou chvíli jakoby na správné vlně :-).
 To nové logo sem dal mimochodem nedávno překvapivě zakladatel Soutoku Roman Rak. A Mělnická radnice je se svým článkem o osvětlením v ulici Na Podhoří ( 12/20)  nyní vlastně v tomto téma  na stejné vlně, jako Soutok :-). A to je dobře.
Hezký víkend !
Zdroj: Soutok

Listopad 22, 2020

15:22

 

Fotografie z autobusového nádraží Praha-Letňany ( 8.4.2017), kde právě probíhal 2. autobusový den PID.

Jak vlastně má vypadat správné autobusové nádraží ? Ví to vůbec někdo ?  To první, které většina lidí tady na Mělníku ještě pamatuje, se nacházelo ve Fibichově ulici, kde mělo celkem 7 stanovišť a v ulici 28. října, která byla jednosměrná směrem ke kulturnímu domu a obsahovala dalších 5 stanovišť. Ta byla směrem ke KD označena čísly 8 - 12.
Přechodně se objevila stanoviště i v Pražské a Krombholcově ulici. Nepočítám předchozí autobusová stanoviště na náměstí Míru a na Karlově náměstí, která většina z nás již nezažila.
Náš autobusák ve Fibichově ulici žádná krytá stání neměl, překypoval životem, v sousedních přilehlých budovách směrem ke Karlovu náměstí našli cestující další služby, které může cestující občas potřebovat, a přesto, že elektronické informace tehdy ještě neexistovaly, tak provoz byl obrovský a lidé se pohodově orientovali a diskutovali se známými.
 Pravdou je, že tehdy jsme na autobusech žádná Čísla neměli. Ta byla nahrazena zpravidla bílou tabulkou poblíž předních vstupních dveří, kde byla napsána cílová stanice a někdy drobnějším písmem i bližší významné cíle. Dálkové autobusy měly později své dálkové cíle na čelní masce nad okny tak, jak je to patrné na obrázku níže, kde je ten prostor vidět.

Jaké vlastně je nádraží v pražských Letňanech ? Je to takový typický představitel většiny dnešních autobusových nádraží, která se nalézají ve vyhrazených prostorech mimo běžné ulice. Z větší části jsou ta stanoviště již nějakým způsobem zakrytá, ale proti větru a pořádnému lijáku vás již mnoho neochrání.

Podobným autobusovým nádražím je i to naše současné mělnické, které tu máme již přes čtyři desetiletí. Pamětníci si možná ještě vzpomenou, jakou obrovskou plochu zabíralo. Byla to celá řada nekrytých protáhlých ostrůvků pojmenovaných písmeny A -I a číselná řada stanovišť se pohybovala až někam k číslu 49. Pan Lojka nám jej nedávno na svém FB historické skupiny tyto dnes úplně senzační záběry z počátku připomněl.

Mě vždy zajímalo, co přes Mělník jezdí, a tak aspoň připomenu ( pod rokem 2011 najdete v roletě celý seriál) to nejzajímavější. Musím se přiznat, že už bych se dnes musel občas do něj sám podívat, abych si připomněl zcela přesnou trasu zmíněných linek. Vůbec tou nejdelší byla na počátku 90. let linka z Karlových Varů přes Teplice a Mělník do Užhorodu,Mukačeva a Chustu. Žlutý autobus byl k zahlédnutí zejména v pátek odpoledne. Svůj jízdní řád měla na současném autobusovém nádraží krátce také linka Plzeň - Liberec, která si to na sever mířila přes Dubou.

Dnešní mělnický autobusák zaujímá podstatně menší plochu než ten první zdejší pod centrem města. Stejně tak, jako převážná většina autobusových nádraží vás neochrání proti nepříjemnému větru a problémem bývá i silný déšť, ale za hezkého počasí je docela příjemně usazený do blízkosti parku, říčky, zeleně a můžeme se pokochat určitými pohledy z něj, nebo se i nechat pohladit slunečními paprsky.


Další obrázek je z nádraží Praha - Florenc. Kdysi to bylo nesmírně frekventované nádraží, odkud jezdilo naprosto téměř vše. Dokonce vedl nad nádražím tunel, kterým se chodilo na jednotlivé ostrůvky. Dnes tu jezdí řada linek hlavně do zahraničí, nebo do vzdálených destinací ČR. Most nad ostrůvky byl zrušený, neboť ve středu nádraží je relativní klid a zdálo se mi, že největší provoz probíhá při obvodu nádraží. Více jsem psal v článku ...
http://soutok.blogspot.com/2019/11/v-dalsi-navsteve-prahy-se-podivame-na.html


Pak tu tedy máme autobusová nádraží, která jsou kompletně zakrytá, skýtají zřejmě větší ochranu proti dešti a v létě proti prudkému slunci, ale jak vidíte, tak o nějaké kráse, nebo splynutím s okolím, či dokonce o romantice nemůže býti ani řeč.

Takové nádraží má například Mladá Boleslav. Toto je ovšem nádraží v Turnově jen nedaleko od železničního nádraží, které tu stálo již v 80. letech. V Mladé Boleslavi jsem si z celého nádraží nedávno vyfotil pro zajímavost tabuli s cílovými destinacemi. Některé linky totiž jezdí až na Krym, ale většina jich končí na Ukrajině. Důvodem je samozřejmě pracovní příležitost v naši největší automobilce.

Řekněte tedy sami, který typ nádraží by se vám líbil? Myslím si, že za současné situace má Mělník stále dostatečné nádraží, ale je pravdou, že toho z něj mnoho nenajezdím.


Kvůli tomu, abych mohl pro svůj článek použít fotografii zakrytého autobusáku jsem musel zajít až do archivu a hledat v roce 2013. Shodou okolností šlo o stejný výlet, který jsem tu kdysi prezentoval v článku .....
http://soutok.blogspot.com/2013/08/bozkovske-dolomitove-jeskyne-jsou-z.html
Jenže jsem tehdy užil jen jedno téma a pouhý zlomek obrázků. Když už jsem to CD kvůli autobusáku našel, tak mi přišlo zvláštní, že bych měl kopírovat jen jednu fotografii. Podívejte se tedy, jak vypadá Riegrova stezka v údolí řeky Jizery nedaleko městečka Semily. Inu, když je krásné počasí, tak je krásně všude.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Riegrova_stezka   U nás je prostě tak krásně, že jsem měl  i na sklonku 80. let opravdu dostatek času přemýšlet o tom, že bych se mohl podívat také někam dále.






Poslední fotky jsou už právě z Turnova, ale pojďme k dalšímu téma.


V Mělnické radnici 10/2020 se píše o novém osvětlení v ulici Na Podhoří. V projektu se uvažuje s 8 lampami. Jedná se o světla se solárními panely, která se přes den nabijí. Prozatím budou instalována tři světla. Připomínám, že ulice Na Podhoří společně s Vodárenskou ulicí jsou hlavní a téměř jedinou pěší spojnicí občanů žijících na sídlišti Pivovar a lidí bydlících v ulici Smetanova s centrem.
V čísle 11/20 je již fešácká fotka Šárky Zikmundové a  krásný titulek článku ,, Ulice Na Podhoří už svítí ." Píše se tam, že první den nesvítily lampy celou noc, protože se nestačily po namontování dostatečně nabít, ale teď je vše v pořádku.
To mi připadá, jako když by si rád někdo u veřejnosti udělal malé znaménko plus , ale když ono to nejde a nejde.


Takto se jeví večer v 19 hodin ulička Na Podhoří pěším z Tyršovy ulice. Jenom blesk fotoaparátu něco osvítí. Snímek je ze včerejší soboty ( 21.11.) a kapky ve snímku mají pravděpodobně svoji příčinu v odrazu určité vlhkosti, která je pro tyto dny typická.

Schůdnost je příšerná. Když pominete nevyzpytatelnost povrchu vlivem počasí i samotné,, kvality" terénu, tak čidlo na světle reaguje až téměř ve chvíli, když jste možná tak tři metry od něj. Krátce po průchodu  lampa pohasne Mezi světly je velká vzdálenostní prodleva a samotné první světlo od  Tyršovy ulice, které je poněkud mimo osu cesty je nějakých 20 - 30 metrů pod Tyršovou ulicí.

Asi by bylo vhodné napsat v Mělnické radnici, k jakému dni bude toto na Mělníku poněkud vyjimečné a zajímavé osvětlovací dílo skutečně doděláno. Aby to nebylo v březnu, až už bude delší den, než noc :-).


Dnes vám představím letecký plán Mělníka. Myslel jsem, že je to ten úplně první a zprvu jsem ani nemohl najít nakladatele, ale sotva jsem dílo ofotil, tak jsem něco zjistil.
Jak vidíte níže, tak plán do našich domácností doručila Česká pošta Jde o 2. vydání společnosti Kompakt s.r.o. se sídlem v Poděbradech ( Českomoravská reklamní agentura). Rok vydání se nedozvíte, protože se občas na mapkách neuvádí.
Je to již dílo z doby internetu a jedině nějaký historik přes reklamy, který by se chtěl zabývat tím, která firma kdy  existovala, a kdy už ne, tak by se snad dopátral k nějakému přibližnému termínu. Pro nás mnohé to byl pravděpodobně jeden z prvních dvou tištěných plánů Mělníka z letecké perspektivy.
Z jedné strany je zcela běžný normální plán s názvy ulic a druhá strana patří leteckému pohledu na město. Dnes bychom řekli, že se jedná spíše o dekoraci a bez lupy bychom si plán moc neužili. Tady vyniká ten rozdíl, kdy nám elektronická podoba nabízí neskutečné přiblížení někdy až řádově v jednotkách metrů, zatímco krátce po roce 2000 na těchto mapách šlo spíše o roztomilou záležitost, která nám však mohla ještě více upevnit ten náš vztah k našemu městu.

Pěkný zbytek víkendu.

Zdroj: Soutok

Listopad 19, 2020

21:30



Také máte tak rádi mapy a plány ? Já moc :-). Už ve škole se mi líbila všechna ta barevná všehochuť lesů, řek, hor, polí, či zástavby a topografické značky. Dodnes nevím, jak někdo může říci, že se mu někde líbilo, ale nemůže si vzpomenout ani na jméno místa a ani na cestu. To se nás dnes však netýká, protože zůstaneme doma na Mělníku.
Když jsem viděl v roce 1991 tento první městský plán města, tak jsem byl samozřejmě nadšený. Papír není sice nějak mimořádný, ale  úvodní stránka  je velmi zdařilá. Kdy se člověku jen poštěstí vidět něco více, než jenom běžně užívaný znak města v dolní části erbu ?

Moje generace snad ani do té doby žádný jiný plán města ještě neviděla. Internet a jeho nové služby, včetně nějakých historických map měl teprve ještě za několik let přijít.

Na rubu již najdete celou řadu tehdy začínajících firem. Ovšem, naaranžoval jsem fotografii tak, aby bylo vidět, že mapu má na svědomí známá místní kartografická firma Rohlík a syn, která vydala například i celou sérii opravdu špičkových map CHKO Kokořínsko- Máchův kraj.

V úterý jsme tu měli po 28. říjnu další státní svátek, a jak jsem už napsal posledně, tak historie dává neustále kromě konstatování historických faktů stále ještě řadu prostoru pro různé úvahy, kterými se zabývají pro zábavu i pro zajímavost příznivci historie.
Některé jsou až legrační a téměř přihlouplé. Třeba, kdyby se vás někdo zeptal, zda by se vám líbilo žít ve středověku. Myslím, že většina lidí by si poklepala na čelo, možná by někdo slušně odpověděl, že ne, ale třeba by se našel i chytrolín, který by řekl : ,, No, když by to opravdu muselo nevyhnutelně být, tak snad jen jako příslušník nějaké vyšší společenské vrstvy, abych se mohl vzdělávat a bavit se :-)".
Ty další otázky jsou již serióznější a zpravidla se nabízejí, jako určité alternativy k historickým událostem. Známe je pod souhrnným pojmem : Co by se stalo, kdyby ....?  Historické události i mediální dokumenty k tomu doslova vybízejí.
Sám bych asi těžko hledal slova a bylo by to fušování  do práce historiků, ale všichni víme, že tu bylo nějaké takzvané pražské jaro a národ toužil po určité změně ... ....https://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%A9_jaro ,
Vítězem sporu, ke kterému tehdy posléze došlo byl  neoblíbený sovětský prezident, který zemřel v roce 1982, aby jej pak krátce po sobě v rychlém sledu vystřídali dva další.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_p%C5%99edstavitel%C5%AF_Sov%C4%9Btsk%C3%A9ho_svazu

Jenže, pak přichází na scénu člověk, který přináší zcela jiný vládní směr, který v několika nejbližších letech doslova přetvoří celou Evropu. Jmenuje se Michail Sergejevič Gorbačov ....
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michail_Sergejevi%C4%8D_Gorba%C4%8Dov

V roce 1990 se stává držitelem ocenění Nobelovy ceny za mír.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nobelova_cena_za_m%C3%ADr

Jeho životopis dnes již pohasl v období současných problémů a dnešních nových velkých politických jmen, ale jeho směr vládnutí na nejvyšším politickém postu odstartoval řadu společenských proměn v různých státech Evropy, kde si najednou jejich vlastní politické špičky nevěděly s překvapivě nabytou a získanou samostatností i svrchovaností rady.
Každá situace a reakce na ni, ať už vstřícná ,nebo záporná, utváří stále další situace, stejně tak, jako  je věčná lidská otázka těch zvědavých: ,, Co by se stalo ... kdyby se stalo :-)?"
Hezký víkend !




.

Zdroj: Soutok

Listopad 15, 2020

20:39

 


Obvykle vám touto dobou v neděli přeji ,, Úspěšný vstup do dalšího pracovního týdne ". Tentokrát to má každý jinak. Někdo v pondělí do práce vůbec nejde a začíná až ve středu, jiný užívá mimořádného volna vyplývajícího z nějakého vládního nařízení v rámci karantény, další má volno trvalé, ale řada z nás jde do práce na jeden den, protože potom je druhý významný státní svátek.
Loni byla po všech stránkách zcela jiná atmosféra. Nebyla tu žádná doba koronavirová, nebyla tu žádná vládní karanténní nařízení, ale naopak kulaté výročí a samozřejmě spousta mediálních dokumentů týkajících se daného výročí a výpovědí pamětníků.
Když se vrátím ještě k tomu prvnímu a mnohem vzdálenějšímu výročí, které si připomínáme 28. října, tak tam jde mnohdy o jednoduchý mediální model. Prostě se sepíšou, nebo přehrají události tak, jak se přihodily a na konci se všichni společně radují ze vzniku státu. V tomto zmíněném proudu vyprávění není místo pro tvořivost.
Existuje ale i druhý proud, který zmiňují historici, jenž se s oblibou s téma takříkajíc trošku pomazlí. Vždyť Rakousko - Uhersko připomínalo svým způsobem takové zvláštní uskupení států, které láká v jistém směru ke srovnávání s EU, nebo USA. Toto zábavné polemizování již dává prostor k jistým zamyšlením, byť samozřejmě nakonec končí tento proud stejně tak, jako ten první. Všichni se usmívají, podají si ruce a slaví vznik státu.
Jaké možnosti to jsou ? Tak to jsem si dovolil naťuknou tak trochu v článku ....http://soutok.blogspot.com/2020/10/celych-1-500-let-odolava-ve-stredu.html    Občas je docela zajímavé si představit, jak by se situace asi vyvíjela, kdyby se dějiny vyvíjely zcela jinak.

My se však v duchu nadcházejícího druhého velkého svátku podíváme jen trošíčku do toho loňského roku. Celý článek je na .... http://soutok.blogspot.com/2019/11/podvecer-17-listopadu-v-melniku-bylo-co.html
Na prvním snímku máte strom, který tu vysadil MOOS u příležitosti 30. výročí sametové revoluce. Ten rok vůbec počala akce se stromky, o které se dočtete v loňském článku.

Tento snímek se mi tehdy jakoby loni do toho všeho připletl a přec má něco do sebe. Někteří lidé se proti cyklostezce a vyasfaltování dokonce bouřili. A jak už to tak v životě bývá, tak co se nezdá jedněm, to se líbí druhým.
Dnes už je tam cyklostezka, která je jakoby určitým odkazem, že budování je synonymem všech dob. Oceníte dnes stezku zejména po deštích a nějak mi nepřišlo, že bych tu letos musel někomu nějak nerad a často uhýbat. Spíše jsem se někdy divil, jak dokáže být na takové cestě někdy prázdno.

Součástí loňských oslav bylo slavnostní nasvícení zámku člověkem, kterého není třeba představovat. Petr Raist Šťastný je tvůrce a webmaster webu Mělníček.cz, podniká v reklamě, představil několik svých mistrovských videomappingů a občas přichází i s drobnými nápady.
Připomeňme si například jeho mělnickou eurobankovku, nebo několik veršíků koronavirové doby upravených v době letní nemožnosti cestování do zahraničí pro Mělník.
Pokud jste jezdili v létě vlaky, tak se tam tou dobou ve vagonech objevovaly veršíky, které vyzývaly cestující k návštěvám tuzemských cílů. Petr se nechal inspirovat, neboť Mělník tam chyběl.


Nedávno jsem vás tady některé možná tak trochu namlsal, když jsem sliboval, že tu představím několik  map, které nám v průběhu času dávalo město volně do schránek, nebo několik průvodců. Víte, existuje něco, jako autorská práva, člověk si těch výtisků váží a rád by vám je v rámci osvěty nabídl elektronicky k nahlédnutí, ale je to horká půda.
Demokracie mi sice dává možnost psát a vydávat své věci, ale v rámci osvěty vám mohu tak nanejvýš představit několik titulů formou, jakou jsem zvolil dnes. Díváte se na titulní stránku propagační knížky z roku cca 1985. Průvodce je psaný ve třech jazycích ( česky, rusky a německy) a textová část byla pochopitelně svěřena člověku nejpovolanějšímu, který o našem regionu uměl psát snad ze všech historiků nejlépe.
V letošním roce si již jen za několik málo dní připomeneme smutné páté výročí od jeho úmrtí. Najdete v ní radost z krásného koupaliště v Kralupech nad Vltavou, sousoší rodina před školou v Pražské ulici, polikliniku, či také krásný liběchovský ještě nepoškozený zámek s artefaktem, který je součástí asijské sbírky Náprstkova muzea v Praze. Nechybí tam celá řada míst našeho okresu, mělnický tank, síň tradic STS a spousta dalších fotografií.
Je třeba vědět, že tehdejší turistická a kulturní informace bez internetu a se dvěma televizními programy nebyla na velké úrovni. Sice existoval pořad, který vás občas zavedl někam do rozvojových zemí Afriky a nechtěje po mně, abych teď hledal, zda se také nejmenoval Objektiv, jako dnes, ale propagace vlasti nějak zaostávala.
Často teprve tehdy, když člověk někam přijel, tak viděl, jak to tam vůbec vypadá a skládačka ( leporelo), pohled, suvenýr byly mnohdy tím, co vám místo kromě vaši paměti připomínalo. Ano, píši o naší vlastní republice. Dokud jste nepřijeli prvně do Hřenska, tak jste znali tak možná jenom z obrázku Pravčickou bránu, ale cestu a krajinu nikoliv.
Možná, že ti starší to vidí jinak, ale děti zvyklé na hry s kamarády byly odkázány na školu, nebo rodiče a jejich ochotu je někam vyvézt. Dnes to platí také, ale přece jenom nelze srovnávat dobu bez internetu s časem po jeho zrození. U nás jde přibližně o rok 1998 - 2000, kdy pronikl do nejběžnějších domácností
Dnes někam jedete ( do neznáma), vše již máte téměř opticky zmapované, naplánované a ještě se podíváte on-line kamerou, zda tam náhodou nesněží a co na sebe.
Pěkný nedělní večer.


Zdroj: Soutok

Listopad 14, 2020

22:06

 

Dnešní krásné počasí nás ve velkém vytáhlo do ulic i přírody a jistě jste každý z vás zaznamenal, jak je pro nás slunce důležité, a jak nám svědčí. Než však uvedu dnešní článek, tak tu mám jednu aktualizaci na konci článku ....http://soutok.blogspot.com/2020/11/hlavni-vchod-do-melnicke-radnice.html .

Soutok se trošku rozpomněl na starší časy, kdy akce ještě neskončila a on už o ni něco psal. Jenže se opět nespokojil s lacinou textově krátkou reportáží. a zadal si úkol, že se pokusí nějak projít tu dlouhou cestu od pořadů filmového historika Karla Čáslavského, kde jsme viděli první starší záběry, až po vydání poslední knihy v našem městě. Samotná akce tak vlastně vyšuměla z časových důvodů do ztracena.

Teď už tedy pojďme k dnešnímu krásnému dni.


Jako tichá pošta, se žene městem zpráva, že v této budově u kruhového objezdu na Pivovaře, se bude vařit pivo, které Němý medvěd vaří trošku jinde. Zpráva by to byla fantastická, protože Pivovar by    měl zase svůj pivovar, a vlastně také snad opět něco, co stávalo jen o několik desítek metrů dále směrem ke Kauflandu. Samozřejmě to berte bez záruky, ale v každém případě tu dnes již stojí nádherná budova novotou svítící, která si foto prostě zaslouží :-).


Jen o něco dále nám prokoukl nejen park, ale i jezírko a vážně se na to hezky kouká a hřeje to u srdce. Čest všem, kteří se na úpravě podíleli. Nedávno jsem to tu v nějakém článku kritizoval a náhle je vše dle přání člověka. Zajímavé.

Také autobusové nádraží je již ve finále. Divák se asi dovtípí, že ta zábradlíčka níže jsou na jízdní kola a zřejmě k tomu bude patřit i zamykací přístřešek výše na obrázku.


Pak již následovala prohlídka nádraží, a i když se najdou lidé, kteří tvrdí, že se zase až tolik toho nezměnilo, a prý vyhozené peníze, tak uznejte, že to prokouklo a má to něco do sebe. Zaměstnanci, kteří někde něco budují, tak mají vždy radost, když je někdo pochválí a nechali na stavbě kus svého života, na který budou vzpomínat.
Pokud jste tu tedy někdo četl tyto řádky a jste to právě Vy, tak máte ,,malé bezvýznamné plus", ale doufám, že Vás potěší :-). Pro ty méně znalé řemeslného žargonu jen překládám, že je to takové ocenění, za které si pracovník sice nic nekoupí, ale obvykle ho potěší, že i někdo z širší občanské veřejnosti jeho práci vůbec ocenil.
Za mě na první pohled dobrá práce ( palec nahoru), byť tam ještě nejsou ty světelné tabule, které jsou tou pravou třešničkou na dortu :-).

Automat nám nechali v takové kvalitě, aby tomu člověk ještě pořád  snadno rozuměl a bylo to jednoduché :-).

Tak ještě několik fotek a jdeme dále.



Na okraji města je prostě jiný svět. Určitým způsobem jakoby v některých rysech stejný a přesto současně jiný. Považte, kolik desítek let se tudy mimochodem plánovala i obchvatová silnice města. Snad to je pořád někde v letopočtech výstavby v přípravné fázi a byl tady k tomu někde článek i s odkazem.
Článek už nevím a je toho na Soutoku k téma napsáno mnoho, ale ten odkaz z onoho článku jsem našel .....https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/368/infoletak_s9-16-melnik-2-stavba.pdf

Kousek do centra ...

.... a do přírody.

Kdybych to protáhl ještě do obou stran, bylo by to příjemnější. Ta vinice tam nebývala, ale to tak bývá, že něco je, a pak zase není.

Na říčce Pšovce jsem zahlédl funkční roztomilý mlýnek, ale trošku daleko bez možnosti veřejného přístupu.

Billa je našim posledním marketem, navíc takovým útulným, ale nepotkala ji zrovna dobrá doba, byť ne všichni lidé si objednávají věci po internetu. Svítilo se i v drogerii, tak tam statečně bojují. Mimochodem jsem zvědavý, zda se jednou ty prázdné prostory k pronájmu zaplní.

Chytrá toaleta. Tak když už nás to díky televizním hlavním zprávám tolik proslavilo, tak se na to člověk prostě musí jít podívat. Každá věc spatřená na vlastní oči má zase jiný pocitový zážitek :-).

Prohlédnout a pokračovat dle plánu.

Na hezké sportovní auto, či motorku, se zkrátka leckdo rád koukne.

Tak ještě několik snímečků , kde si pohrála příroda, trošku i počítač a můžeme jít domů, protože už je za chvíli zase tma :-).






Hezký zbytek víkendu !
Aktualizace 15.11. v 11.30:
Jenom si dovolím doplnit odkaz na článek, který je svým způsobem související. http://soutok.blogspot.com/2019/11/v-dalsi-navsteve-prahy-se-podivame-na.html
Mám tedy na mysli v tomto případě spíše jeho závěr, kde se podíváme na nádraží, které bylo pro Mělník vždy tak nějak vzorem. Mělník se dlouhodobě potýká s jedním problémem, kterému současná doba kovidová už vůbec nenahrává.
 Důkazem jsou dlouhodobě téměř prázdné a málo navštěvované obchodní domy v centru města, Nepodařil se u nás ani projekt Živá nádraží ( nádraží ČD), kde nakonec plocha, kde měly být původně různé služby ( známe je například z nádraží v Kralupech nad Vltavou) a dnes je tu patrný stále ještě pozůstatek prázdných ploch. 
Revitalizace autobusového nádraží Mělník neslibovala, že se bude nějak zvětšovat objem služeb a vnitřních prostor. Šlo o rekonstrukci nástupišť, přičemž bylo přihlédnuto k možnému zakrytí příchozí cesty k hlavním nástupištím a zmíněné bylo i napojení na cyklotrasu s určitou možností zaparkování jízdních kol. Předpokládal jsem původně klasickou parkovací cyklověž na nádraží ČD, jakou známe z mnoha nádraží ČD v sousedních městech, ale postupně se zdálo, že se s takovým výdajem nepočítá.
Budova autobusového nádraží s nadstřešními hodinami do všech stran je krásná a vždy se na ně rád podívám, ale myšlenka, že by třeba směrem do Bezručovy ulice a do samotného prostoru nádraží shlížel k cestujícím krásný městský znak je na místě. V současnosti jde o častý doplněk mnoha měst. V místech, kde se takřka dotýká vlaková a autobusová nádraží ( v našem případě diskutabilní) si cestující mohou dokonce přečíst aktuální odjezdy a příjezdy vlaků i autobusů současně.
V elektronické informační oblasti tedy teprve uvidíme, ale vše je o penězích, nápadech, náročnosti občanů i důležitosti. Bez elektronických odjezdových tabulí to dnes již nejde, a ty v každém případě i v nejzákladnější formě, jaká tu je budou. Navíc šlo jistě o nějakou dotaci z fondů EU, která  nejspíše měla souvislost s dnes tolik populární stavbou cyklotras a naši zastupitelé tak asi věděli, proč k   předčasnému revitalizačnímu kroku, který by jinak nebyl absolvován přistoupili. 
V tomto případě nám aspoň prokouklo samo nádraží, kde  došlo sice k pokrytí cesty od budovy k nástupišti, ale možná s trochu podivným zůžením střechy. Tady asi stejně jednou ukáže čas, co dál, ale mometálně O.K. Chtělo by to více turistického ruchu přepravujícího se autobusovou a železniční hromadnou dopravou, což je nyní v nedohlednu.
Mnohem horší jsou stavby, kde firma vybuduje nějaký obchod, který za rok a půl jiná firma z důvodu ukončení činnosti majitele celý předělává pro jiné účely. Tam je to pocit, jako kdyby se nadělalo spousta zbytečné práce. Tady jde zatím o zdánlivě dobré účelové dílo s určitým designem, které občas prochází modernizačními změnami, které v tomto případě bylo zřejmě ovlivněno finanční dotací v časovém horizontu.


Zdroj: Soutok

Listopad 13, 2020

17:16

 


Jsou lidé, kteří běžně z výletů přivezou nějaké vstupenky, jízdenky, propagační materiály volné, propagační materiály placené, mapy, mapky, plánky ZOO, skládačky, pohledy, možná i jiné suvenýry a případně vlastní fotografie :-). A když nejedou na výlet, tak se aspoň jednou za čas zajdou podívat do domácího TIC ( Turistické informační centrum) už jenom proto, aby viděli čím žije zrovna nejen domácí propagace a třeba se i nechali inspirovat.
Dnes v době internetu se to může zdát tak trochu zbytečnost, ale stále platí a bude platit, že zatímco u internetu musíte mít napřed nápad, a pak hledáte, tak papírové tituly a jejich náplň na vás dopadne sama. Ta ovšem často zabírá místo, může značně ztrácet  informačně na významu a spíše se stává připomínkou toho, že jste kdysi tam někde byli.
Kdysi jsem tu v seriálu http://soutok.blogspot.com/2012/10/na-kole-z-decina-do-drazdan-zpet-za_3.html psal, jak jsem s velkou radostí objevil v TIC v Bad Schandau na vlakovém nádraží cykloprůvodce, který vás provázel ( v němčině) od moře, až po naši hranici. Samozřejmě šlo o takový cykloatlas, protože jinak bych nadšený nebyl :-). Netrvalo ,, dlouho" a stejná věc nějakého novějšího ročníku vás již vedla až k prameni Labe i do Prahy, byla tuším v obou jazycích a k sehnání i na Mělníku :-).
Od té doby byla volná publikace ubytování, stravování, památek, trasy i opraven jízdních kol již několikrát aktualizována. Můžete si říci: ,, K čemu mi to bude, když to asi nikdy nepojedu  a rozhodně ne aktuálně ?" Ale, už jen to, že člověk vidí ten vývoj a různé změny, tak je to potěšující.




Některé materiály časem vyhodíte, jiným se povede nějak přečkat desetiletí a třeba mají pro vás i určitou vypovídající hodnotu. Někdy ani nevíte, jak se k vám dostaly. Mám tu třeba ještě pořád zatím program z Mělnického vinobraní 2004 a 2006, ale vybral jsem pro zajímavost ten nejstarší letáček, který propaguje náš okres, a kterému bude v roce 2023 rovných půl století.
Předpokládám, že vydavatel již dávno neexistuje a navíc jde o volný nevýdělečný reklamní náklad pro šírou veřejnost, tak asi těžko něco porušuji. Jinými slovy, již sám nakladatel jej dával volně i zdarma hromadně k dispozici veřejnosti. Příště můžeme třeba zase několik málo let ubrat a prohlédnout si průvodce, nebo i městské mapy z maličko mladších let, ale tentokrát již raději jenom titulní stránky. Třeba vám budou některé povědomé a vzpomenete si, že jste je také nějaký čas měli doma, než skončily v odpadu. Některé tyto materiály jsou v průběhu života a bez sebemenších aktivit občanů obvykle volně distribuovány do jejich poštovních schránek.
Snažil jsem se to ofotit tak, aby bylo možné si vše přečíst. Je to dobová propagace našeho regionu v turistickém ruchu, a jako všechny dobové propagace nás může překvapit stylem provedení. Soutok se kromě různých informací, fotografií i reportáží podílí určitým způsobem již přes 9 let na osvětě, která nás vlastně všude obklopuje. Začátek dokumentu pod článkem.
Hezký víkend!













Zdroj: Soutok

Listopad 12, 2020

23:35

 


Před 40 lety býval Mělník slavný v nejmocnějším a nejsledovanějším médiu ( Československá televize) snad jen v den Mělnického vinobraní, kdy šlo o událost hodnou hlavních zpráv. Pak to byl především seriál Básníci a další, kde si ti znalí diváci z různých koutů republiky vzpomněli, že je to točené u nás na Mělníku. A konečně nechci křivdit ani dokumentaristům, kteří si jednou za dlouhý čas vzpomněli na výrobu kočárků, cukru, či vína, které honilo svoji slávu na typickém kalamáři Ludmily s nádhernou vinětou.

Čas pokročil a televizní archivář Karel Čáslavský po zlomu tisíciletí, snad jako první ve svých seriálech Vltava v obrazech, nebo Hledání ztraceného času přinesl na veřejnost první historické snímky našeho města. Vzpomenou bych měl snad ještě na ten úplně první film, který se na Mělníku natáčel a kde si na poslední chvíli zahrál ještě ten úplně první mělnický most. Film se jmenuje Pozdní láska ( 1935) a Soutok se o něm zmínil v článku z 8.1.2012.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_%C4%8C%C3%A1slavsk%C3%BD 

https://www.csfd.cz/film/88013-pozdni-laska/prehled/


Devadesátá léta pozměnila zájem společnosti. Krásné poklidné přestávky ve vysílání s koťátky v košíku vystřídala palba reklam, kterou snad odstartovala reklama na prací prášek Vizír ( Vy zíráte, my zíráme ... zářivě bílé prádlo :-)). Mělník se začal proslavovat i jinak. Stačilo, aby někdo spadl z lešení, střelba, nebo pořádná autonehoda apod.
Letos mně snad nejvíce utkvěly v hlavě tři televizní události. Tou první bylo slavnostní přestřižení pásky krásně vyasfaltované cyklostezky u řeky na Polabí. Tady promluvily zájmy na vyšší, než městské úrovni. Potom to byl chytrý záchod za půl milionu Kč na mělnickém hřbitově sv. Václava ( Pražská ulice) a konečně jsme se i někde dozvěděli, že naše křižovatka u soudu ( vedle Fibichovi ulice, která bývala autobusovým nádražím) drží jakýsi rekord v dopravním značení. Zřejmě jde o počet kuželů ( balisetů).

Karel Lojka, Petr Prášil, Martin Klihavec.
Trošku jsme se tou popularitou dostali někam jinam a hodně daleko od téma historie, ale i to jsou dějiny, které píší historii. Nicméně se k té pravé historii zase vrátím. Ta pravá regionální historie zde začala de facto rokem 2004, kdy se zrodil MOOS (Mělnický osvětový a okrašlovací spolek), přicházely první publikace, ale také první velké akce, které dnes známe pod názvem Dny evropského dědictví.
Dovolím si vzpomenout vůbec snad první takovou poučnou školní regionální publikaci ( nepočítám odborný mnoholetý sborník Confluens )  http://www.soapraha.cz/melnik/confluens/ s názvem Mělnická zastavení I, z pera Mgr. Renaty Špačkové. Opomenout nemohu i zde dočasně usídleného historika Jana Kiliána, který přinesl na veřejnost několik titulů, jako jsou Mělnicko, Mělník, nebo Mělnická kronika Jana Josefa Albrechta ze sklonku baroka.
https://www.databazeknih.cz/zivotopis/jan-kilian-13570
http://www.moosmelnik.cz/

Mělník se tak konečně dočkal vedle krásných příspěvků legendárního regionálního historika Mgr. Františka Purše i publikací, které přináší nejen obsahem cosi z regionální historie, ale i prvních, byť ještě maličkých starých fotografií. Sice se již tou dobou objevovaly na výstavách i nějaké větší fotografie z historického města, objevovat se počala i sbírka pohlednic Martina Klihavce, k prodeji byly i první dvě sady reprintů historických pohlednic ,ale kdo by tehdy jenom tušil, že na veřejnost vyplula zvláště na obrazové scéně jenom špička ledovce.

To jsem ostatně tušil, když jsem zjistil, že mezi lidmi běhá plno materiálu, který se šířil nesměle po malých dávkách internetem ( fotky se objevily v menším množství i na http://melnicek.cz/, nebo i osobním předáváním na CD. Spíše bylo otázkou, zda tyto fotografické materiály historických pohlednic a fotografií dorazí až na stránky knih, nebo skončí jen na CD šťastnějších majitelů počítačů, jako krásné a ohromující, leč nelegální materiály, které se předávaly pouze ze známosti.

Jak jsem již zmínil, tak knihy muzejního historika Jana Kiliána daly zájemcům o mělnickou regionální historii takový krásný základ s širším přehledem, ale opravdu geniálním počinem bylo vydání příspěvků z měsíčníku Mělnická radnice Mgr. Františka Purše ve dvou publikacích ,, Náš Mělník" samotným městem.
Pana Purše jsme nejen mnozí osobně znali, ale on měl neskutečný talent popisovat v článcích krásně a lidsky zejména historické události z období, které prožil a neváhal ani přidat své lidské určité lítostivé pocity, když třeba u mělnického cukrovaru dojezdily poslední vozíky s řepným odpadem, které ho téměř celý život provázely.

Opět se zdálo, že po jeho smrti ( 14.12.2015), se vlastně místním nabídlo lidově to nejlepší po stránce textové, a že vizuální oblast v historické fotografii zřejmě do papírové knižní formy nedospěje. Tehdy nás mimochodem ještě velmi potěšila fotografická publikace snímků Mělníka ze současnosti ,,Na Mělníku", která přišla se zpožděním 40 let, ale dočkali jsme se. Opravdu, některá města měla své barevné obsáhlé fotografické publikace ze současnosti již v letech 1980 a více.
https://www.podzemni-antikvariat.cz/detail/pasek-miroslav-czumalo-vladimir-na-melniku
Mělník však potkalo doslova neuvěřitelné štěstí. Když pan Karel Lojka založil své FB stránky historické skupiny, tak vždy zmiňoval dvě věci. Píše tam, že mu jeho přítel pan František Purš vždy kladl na srdce : ,, Karle, všechno to foť." Tou druhou věcí je jeho vyjádření : ,, Vůbec jsem nevěřil, že je možné, aby se našlo tolik lidí, které budou zajímat historické fotky města."
Tyto dvě úvahy jsou fantasticky lidové. Za svůj život jsem nejednou zavadil o větu : ,, Že já to tenkrát nevyfotil ". A rovněž chápu tu situaci podivení. Pro někoho jsou totiž snímky historické studny na náměstí, nebo plovárny na Polabí až díky knihám ze současnosti teprve absolutní novinkou, ze které musí být nějakým způsobem moc nadšený. Jiný si totéž obrovské nadšení prožil třeba již před nějakými 15 - 20 lety, čímž ovšem ani trochu nechci snížit tu radost z prezentace na krásném křídovém papíru, která má zase úplně jiný pocitový záběr.
Většinou jsem v životě potkával lidi, kteří obdivovali naši krásnou vlast, nebo cestovali do zahraničí, nebo si hledali cesty, jak to zahraničí aspoň trošku poznat i bez své přímé účasti. Třeba i jen dopisováním a sbíráním pohledů. Martin Klihavec je svojí speciální vazbou čistě na Mělník i na mělnické pohledy tak trochu unikátem. A totéž platí o jeho neskutečném drajvu ke všemu, do čeho se vrhne.
Začal jsem tento článek televizí a nebylo to jenom tak. Pamatujete si jenom tak asi dva roky nazpět, kdy dokonce mělnické podzemí bylo v televizi a předseda MOOS Martin Klihavec udělal kromě ní i reportáž pro rozhlas a přinesl Mělníku krásný veřejný odkaz ? Bylo to někdy v době, kdy za jeden den navštílo mělnické podzemí přes 1000 lidí !! Dle mého názoru to byla jedna z těch lepších reportáží o Mělníku :-).
Na závěr musím ještě zmínit nakladatelství Baron Hostivice. Mgr. Petr Prášil nikdy neopomene zavítat do Mělníka na křest vždy úspěšných knih.

Na závěr článku bych však přidal ještě něco. Letošní rok je ve znamení sochaře Václava Levého, jehož skalní plastiky obdivuje široká veřejnost a i tady se nám zrodila kniha od stejného nakladatele. V nějakém článku jsem tu nedávno fantazíroval, že by mohly vzniknout třeba i nějaké plastové suvenýry, které by byly jejich zmenšeninou :-).
V každém případě se narodila opět krásná obrazová publikace, kde se autorka Andrea Vítová o plastikách i o životě Václava Levého z období na zámku v Liběchově pěkně rozepsala.
Pěkný pátek i následující víkend.
Aktualizace 14.11. v 17.45 :
Ještě bych měl možná doplnit, že jsem se do knížky ještě ani nepodíval a mám to do Vánoc jasné. Velké poděkování patří oběma autorům za  skvělou práci a samozřejmě nakladateli, bez nějž by kniha nevznikla. Na akci jsem z osobních důvodů nebyl včas a tmavost dálkových snímků je způsobena v určité míře vybitím baterie pro blesk. Záměrem článku bylo tak nějak shrnout fakta, jak se k občanům  Mělníka vlastně dostaly regionální dějiny i fotografie a poukázat na fakt, že jakákoliv reportáž televize dělá Mělníku také jistou propagaci. Někdy dobrou, jindy tak dobrou možná ne, ale sklepy se Martinovi prostě povedly za jedna, stejně tak, jako knihy, které by ( ,,některé") bez fotoarchivu pana Lojky vzniknout nemohly. Proto píši, že Mělník měl obrovské štěstí. Stačilo málo a jen někomu by zbyly pouze vybledlé vzpomínky a snad nějaké elektronické fotky, které mohou vzít časem za své.






Zdroj: Soutok

Listopad 8, 2020

15:34

 


Většina lidí nemá z příchozího podzimu moc radost. Je to snad jen radost z barevného listí stromů a nějakého toho krátkého a krásného slunečného dne, která je potěší, ale ve skrytu duše již mnozí čekají na vánoční svátky a vzdálený příchod jara, byť je tak daleko.

To se tedy hlavně týká těch prací povinných, kteří se za každého počasí a téměř  každé ráno vrhají  pěšky, nebo v autech do tmavých černých dní. Jenže je minimálně jedno hobby, které si s mlhou venku nejen poradí, ale dokonce ji vyhledává a těší se na ni.

Jsou totiž nadšenci, kteří se nespokojí jenom s nějakým samozřejmým domácím poslechem hudby, nebo nějakého pořadu, ale doslova touží zachytit nějaké stanice, které již třeba přes půl roku nechytili, nebo ještě lépe je vůbec nikdy nechytili. Oni vědí, že to bude překvapení, které jim připraví atmosféra, jako zcela vzácnou příležitost mimo pravidelný poslech určitým stanic dané lokality.

Německé RTL rádio ( celonárodní 2. německý multiplex na kanále 5D) teprve nedávno vstoupilo mezi stanice se službami slade-show) již také vypadá na displeji lépe a zobrazuje názvy interpretů a skladeb. Stanice je k ulovení také na frekvenci 105.2 MHz ( FM) z vysílače Dresden-Wachwitz.

Když jsem se snad už ve čtvrtek dozvěděl, že je nejen na nejbližších 5 dní docela pěkná příjmová předpověď, ale v sobotu 7.11. nás ráno čeká také první letošní mrznoucí mlha s teplotou kolem 0°C, tak mi bylo jasné, že se je na co těšit. Teď a nebo nikdy !

Mrznoucí mlha má tu vzácnou vodivou vlastnost, že i když jsou pro vás vzácné vysílače schované někde za terénní překážkou, tak signál si najde cestu třeba i kolem ní. Navíc se mnohdy vylepší hodnota signálů přijímaných vysílačů v přímém výhledu.



Mělník je dnes v situaci, kdy přijímá vysílání Českého rozhlasu v pásmu DAB+ hned ze tří vysílačů na kanále 12C ( Praha-Žižkov 30 km, Ústí nad Labem - Buková hora 39 km, Trutnov - Černá hora 97 km), což znamená, že už nemusíte  v bytech hledat místečko, kde teleskop vůbec něco uloví. Venkovní anténu ani nepotřebujete.

Jenže máme i jiné operátory ( Teleko, RTI.cz, CRa), kteří se snaží podobně pokrývat lokality a v jisté míře se jim to daří. Jen prostě jejich vysílače nevysílají na stejném kanálu, jako u Českého rozhlasu v Čechách, ale mají menší výkony a více kanálů.

V Mělníku chytíte Teleko například na 5D z Černé hory, na 6D z Kukly ( kopec u Litoměřic), na 11A z Prahy, či na 8A ze Strážníku u Jihlavy apod. Ovšem, pravý fajnšmekr si rád venku, nebo i doma uloví nějaké to Německo a je problém. Zvlášť, když třeba na kanále 5D vysílá Teleko, ale je tam i druhý celoněmecký státní multiplex, který vysílá atraktivní RTL, nebo Antenne Bayern, či Rock Antenne.


Za normálních podmínek potřebujete mít přímý výhled na požadovaný vysílač, nebo si za ním někam vyjít. Za mlhy to klidně jde. A tak vás může za mlhy překvapit, že místo nápisu Teleko DAB 1, se vám zobrazí nápis Antenne DE, který klidně vydrží půl dne a při dobrém signálu lze stanice z něj i poslouchat.

Podobné překvápko jsem zažil třeba na kanále 12D.

Signál byl tak dobrý, že německé muxy v saském pohraničí vykazovaly hodnoty signálů podobné těm nejlepším tuzemským a vzdálenější braniborské atakovaly hranici poslechu, která je jen o něco výše nad hranicí načtení multiplexu.

Výsledkem toho je pak možný poslech stanice, která se sem šíří ze 158 km vzdáleného vysílače Calau v Dolní Lužici poblíž města Cottbus (Chotěbuz). Ostatně, stačí vám i běžný tranzistoráček s pásmem FM, kde na kmitočtu 107.0 MHz vysílá z místního vysílače v části Mělník-Pražská ulice 2636 stanice rádio Signál.( dříve Jizera)
Dnes jen o kus vedle na 107.2 MHz naladíte ve stereu krásně BB rádio právě z Calau a na 105.4 zase RTL z Drážďan.

Pak se najednou změní podmínky, začne to mlha vodit odjinud a podívejte se, co nám to na 12D během pár hodin udělalo :-). Bohužel jsou levná rádia určena pro běžné posluchače, tak jen počítačové programy, další přídavná technika, odstávky vysílačů, či diskuse i logická úvaha a zkušenosti vám někdy odpoví, zda moravský signál Českého rozhlasu na kanále 12D přilétl ze 140 km vzdálené Javořice ( kopec u Telče na Vysočině), nebo z Pradědu ( 200 km).
Vysílání z Pradědu opravdu dokáže dolétnout až k Mělníku. Stačí si vyjít na jedno místečko za obcí Záboří ( nad obcí Červená Píska). Když tam v běžném rádiu zadáte frekvenci 106.8 MHz, tak krásně uslyšíte vysílání Českého rozhlasu Olomouc z Pradědu. Ovšem, uděláte jen několik kroků a již je všude kolem silný ČRo -Plzeň 106.7. Přijímače se automaticky dolaďují.

Lze tedy říci, že načtené stanice v tomto seznamu jsou jen dočasnou záležitostí, pokud nepatříte mezi nadšence, kteří si staví na svém pozemku stožáry se čtrnácti prvkovou směrovou anténou, aby je mohli přijímat běžně.
Dle mého názoru je to v době internetového rádia tak trochu zbytečný přepych, ale zase máte lidi, že  to chtějí mít z technického hlediska pro radost takto vzduchem a ani ne tak snad kvůli poslechu, jako tomu pocitu, že to prostě mám. Oni nechtějí tu stoprocentnost poslechu, která přijde někde po drátech a wifinou.
Ovšem, hudbu z Řecka, Alp, Afriky, či Tichomoří už vůbec jinak nechytíte, než přes net.

Nejvyšším a nejlepším místem na Mělníku je ovšem okolí mělnického zámku. Jak přijde zpráva, že opět chodí po několika měsících něco z Alp, nebo z Bádenska, či snad ještě něco dále, tak to stojí za to vzít sebou přijímač. Ranní sobotní automatický sken dal dokonce 262 stanic, což je až o 160 více, než jindy.
Když to na Mělníku létá od Baltu až po Vídeň, je to nádhera a mux Wien City II na kanále 11C ( 275 km odtud) chodil také. Ovšem, největším příjmovým hitem této mělnické soboty od zámku byl kopeček v Dolním Sasku nedaleko Hamburku. Vysílač Dannenberg je 104 m.n.m. + 254 m stožár ...
https://de.wikipedia.org/wiki/Sender_Dannenberg/Zernien

Vzdálenost 389.6 km .

Takto se rozsvítil za zámkem na kanále 9B multiplex ze vzdálenosti téměř 400 km. Bohužel se ukazuje, že Silver Crest s barevným displejem není tak citlivý, jako starší rádio a mohly i odejít rychle podmínky.
Tato každoroční a zejména na podzim populární honba za vzdálenými multiplexy a stanicemi vyhání i množství lidí z celé ČR na kopce. Jen je trochu škoda, že z nich není  pro mlhu zpravidla nic vidět, ale člověk nemůže mít vše naráz.
Zřejmý včerejší rekord s teleskopem vytvořil jeden můj kolega v sobotu na Děčínském Sněžníku, odkud ulovil s Drážďanské vyhlídky švédské Malmö a celou řadu muxů z Dolního Saska. Nutno však brát v potaz, že on byl na kopci s výhledem do rovin až k moři. Proto je mělnický úlovek NDR NDS LG vzácný.
Soutok se na stejné místo chystá už od srpna, ale nebyl zatím čas a je to i o podmínkách. Nyní se to díky pracovní flexibilitě zdá již doslova na dosah a nechci to zakřiknout. Ovšem, i mně dělá koronavirus starost. Rád bych totiž na vlastní oči viděl vysílač Unger nedaleko městečka  Sebnitz, odkud Mělník především chytá saský multiplex 9A a celonárodní 5C.
Spojení vlakem je přes Děčín parádní i velmi levné (celá cesta tam i zpět za 130 Kč), ale hrozí zpřísnění podmínek. Zatím se do Saska může na otočku bez nutnosti cpaní nějakých špejlí do nosu, ale otázka je, jak dlouho to vydrží.
Pohodový vstup do dalšího podzimního pracovního týdne !
Aktualizace 8.11. ve 21 hodin: Také dnes výborné. Report od mělnického zámku ( 18.00 - 19.00): Nejdále  kanál 9D ..... SWR BW N  (,,Bádensko") 412 km Heidelberg . Potom na 11B ... NDR NBS BS.... 330 km Braunschweig- Drachenberg a do třetí pozice 10A ....Wolfsberg Obb/Sch 298 km. Ten poslední je častý, druhý spíše sezonní a první je z krabice vzácných. Celé Bavorsko dnes velmi silným signálem.( v průměru 8/16)




Zdroj: Soutok

Listopad 4, 2020

19:11


Když píši blog, tak se snažím, aby buď měl článek jedno delší téma ,které by nemělo jen několik málo řádků, což se opravdu mnohdy rozeběhne samo od sebe :-) , nebo aby šlo o několik menších témat, což je právě tento případ.
Často vám tu takové poslední dva roky píši o tom, jak se občas vypravuji za mělnický zámek, abych tu v příznivých příjmových podmínkách lovil nějaké vzdálené a často zahraniční rozhlasové multiplexy, nebo o tom, jak jsem byl zejména v létě na nějakém výletě do jakýchsi pohraničních kopcovitých končin, a co jsem zachytil na rádio tam.
Naše republika zažívá v tomto směru takové zvláštní komické období. U nás se hlavní iniciativy chopil především Český rozhlas, který se svojí nabídkou 15 stanic v českém multiplexu 12C a 15 stanic v moravském multiplexu ( některé stanice jsou společné pro oba multiplexy) pokrývá k dnešnímu datu již 95 % území České republiky.
Kromě toho má republika ještě další tři poskytovatele, kteří v nejkvalitnější a nejnovější rozhlasové technologii šíří i soukromé stanice, které v mnoha případech znáte z pásma FM (VKV), ale ty mají také do roku minimálně 2025 platné licence pro FM pásmo právě pro tyto soukromé stanice, a tak je stav věci příliš nenarušuje.
Ve hře už je hodně, protože byla vybudována síť mnoha vysílačů a zároveň tu máme i bohatou službu slade show, kterou umožňují rozhlasové přijímače s barevnými displeji. Samozřejmě, že už máme na trhu také celou řadu zahraničních, ale celkem levných přijímačů. A tak to má všechno jednu jedinou chybu, pokud nepočítám fakt, že se u nás prostě ještě pořád dost vysílá v FM pásmu.
Jakou ? Posluchači. Stále je velmi málo lidí, kteří při takovém obrovském pokrytí i přijímačích na trhu vůbec vědí, že existuje nějaká ,,Doba dabová," jak se ji začalo říkat u nás i ve světě. A tak konečně někoho napadlo, že je potřeba udělat nějakou reklamu. Ta se prý už na stanicích ČRo ( Českého rozhlasu) v pásmu FM i DAB+ začala od 2. listopadu objevovat zejména před hlavními zprávami apod.
Řada posluchačů, kteří se spíše případně dívají na televizi, než aby poslouchali rádio za účelem hudby a poslechu mluveného slova, se domnívá, že opravdová reklama by měla být na televizních obrazovkách. To by se prý snad mělo v brzké době opravdu stát, ale více vám již napoví článek ....
https://digital.rozhlas.cz/cesky-rozhlas-spustil-informacni-kampan-k-propagaci-digitalniho-radia-dab-ve-8352404

Představovat další knihu  historických fotografií Mělníka z pera dvojice Karel Lojka a Martin Klihavec, by bylo nošením dříví do lesa. Mluví se o ní již řadu měsíců a je tuším již třetí společnou publikací, která k vám tradičně v listopadu před obdobím Vánoc přichází. Tentokrát to bude všechno z důvodu kovidu-19 tak nějak jiné. Přečtěte si poslední vzkaz jednoho z autorů, kterým je Karel Lojka.

 Nová kniha „Mělník v proměnách času“ vyjde ve čtvrtek 12. listopadu 2020.

Doporučená prodejní cena knihy podle informací z vydavatelství Baron bude 495,- Kč.Kdo ji bude chtít získat za zvýhodněnou cenu a mít ji přímo v den vydání, může si knihu zde ve skupině na facebooku nezávazně zamluvit a pak osobně vyzvednout v den vydání 12. listopadu 2020 ve speciálním výdejním místě, které bude připravené mezi 17.00 a 18.00 hodinou na mělnickém náměstí Míru ve vchodu do radnice. Kniha bude podepsaná oběma autory, kteří budou i s vydavatelem Mgr. Petrem Prášilem přítomni. Vzhledem ke Covidu 19 je nutné dodržovat vládní nařízení ( rozestupy a roušky).Od následujícího dne 13. listopadu 2020 pak bude kniha na Mělníku ve stálém prodeji v knihkupectví Ing. Richarda Kubeše na náměstí Karla IV., kde ji bude možné zakoupit po zaťukání na dveře prostřednictvím výdejního okénka.Pro mimomělnické zájemce je možnost objednat si knihu přímo u vydavatelství Baron Hostivice na emailu:[email protected]é ji zájemcům bude zasílat poštou.Knihu bude také možno objednat v e-shopu mělnického knihkupectví Želví doupě, Erbenova ulice ( Markéta Přerovská a Ivan Nekuda ).Webová stránka e-shopu: https://shoptet.zelvi-doupe.cz/Odkaz přímo na knihu:http://shoptet.zelvi-doupe.cz/.../melnik-v-promenach.../...Se srdečným pozdravemKarel Lojka , Martin Klihavec a Mgr. Petr Prášil

Často jsem tu v minulosti dával i přehled výstav na výstavišti v Lysé nad Labem. Jak tam bojují s kovidem -19 ? Období od Vánoc do března bylo obvykle poměrně relativně poklidné. Nyní je první akce naplánována na začátek prosince, a pak tu je snad trochu netradičně nabitý nejen prosincový, ale také lednový i únorový program. To tu ještě snad nikdy takto nebylo ale mohu se mýlit. V každém případě jste nyní v obraze :-).


Poslední zajímavost mám ze Mšena. Pryč jsou doby, kdy si lidé mysleli, že turistická sezóna začíná jarem a končí někdy v září, či říjnu. Dnes každý chodí tak, jak má zrovna volno, a jak přeje počasí. Možná tak někdo užije následující informaci .....http://www.mestomseno.cz/index.php?cmd=page-single&type=102&action=2&news_id=1789
Máme středu, tak co si popřát ? Hlavně se držte!  Letos to zvlášť platí především o našem zdraví.

Zdroj: Soutok

Říjen 31, 2020

19:57

 

Tak tu máme už listopad, a to si vždy vzpomenu na dávnou hitovku kapely Guns N'Roses jménem November rain... https://www.youtube.com/watch?v=8SbUC-UaAxE . Také nám teď věčně prší, na severu byly na říčce Smědé zase nějaké záplavy, jak jsem tak zahlédl, ale dějí se horší věci.

Některé máme i u nás a je vážně zvláštní, když jdete ven a za chvíli si vzpomenete na roušku a vracíte se pro ni. Zatím většinou vidíme naštěstí jen záběry v televizi a statistiky, které snad nejsou pro naše město špatné.

 Těch důležitých špatných zpráv od nás i ze světa, a nejen o covidu-19 vidíme díky obrazovkám a netu bohužel mnoho, a když přijde na věc, tak nás mnohdy dopálí něco i mimo ně, ale zkusme najít i něco pěkného.

Třeba vás potěší pěkný kalendář s obrázky našeho města, který nafotil Petr Šťastný a je dokonce na 18 měsíců. Nu, proč ne :-)?  Takto jsem zprávu převzal z netu ( níže).


Je to tu! Další charitativní projekt z dílny Mělník hraje je tentokrát hodně o Petrovi Šťastném a jeho originálních fotografiích. Nebyl by to Petr aby neudělal kalendář komplet jiný. Čas nám, všem neskutečně letí a než se rozkoukáte už sháníte kalendář na další rok. Ten náš Vám ale vydrží rok a půl!

Ten rok a půl Vás budou provázet pozitivní fotografie našeho města, které si zpestříte o rozšířený rozměr kdykoli se na fotografie podíváte přes svůj chytrý telefon. A nebo si přes QR kód můžete poslechnout songy interpretů díky nimž Mělník hraje. Kalendář je připraven pouze pro 333 vyvolených, kteří si ho včas pořídí, čímž podpoří naše aktivity… jo a dárkové balení důstojné pod Váš stromeček samozřejmostí. Aktuálně je kalendář v předprodeji na eshopu Kafe Mělník: https://melnik.link/mhkp Další místa budou následovat. Koupí kalendáře drobně podpoříte i samotné prodejce.

Skutečnost, že Dušičky ( Památka zesnulých) 2.11. vychází letos na pondělí způsobila, že řada lidí vyrazila k hrobům již dnes. Přeci jen žijeme teď takovým rychlým životem, kdy se spojují samé špatné věci, jako je covid, déšť, brzy tma i povinnosti, a tak lidé moc neotáleli a využili docela přijatelného počasí i volného dne.

Tyto noční záběry jsem nafotil již loni ( bylo jich více), ale proč si to kouzlo tmy, která dělá zase úplně jinou atmosféru, tak proč si ho nepřipomenout.


K tomuto období patří i Halloween, o jehož dobrou propagaci se relativně nedávno zasloužily především obchodní domy. Vzhledem k tomu, že jsou obchody zavřeny, společenské akce jsou také v hlubokém útlumu a svět má jiné starosti, tak Halloween u nás letos upadl maličko někam mimo pozornost veřejnosti, ale já už pochopitelně věděl, kam zajít, abych nějakou tu vydlabanou dýni nafotil.
Jako kdyby příšerky říkaly : ,, My jsme tady a už jenom čekáme, kdy nás pán večer rozsvítí." O Anglo-saském svátku jsem tu již psal stejně tak, jako o všem, co má nějakou souvislost se svátkem zesnulých. Stačí jen v časové roletě probrat konce říjnů několika posledních let.

Také tady jsem vybral níže několik nočních záběrů z loňska, jak jsem je tehdy nafotil. Myslím však, že i předloni jsem nafotil nějaké rozsvícené dýně. Naopak, denní záběry výše jsou z dnešního dne.



Když jsem tak posledně fotil mosty na laterálním kanále, tak jsem si uvědomoval, jak se nám změní určité dominanty v krajině, které vypadaly jinak.

Jak jsem již psal, tak můžete nejlépe triedrem vidět od zámku část vrchní části lanové pěší lávky v Lužci nad Vltavou, ale mnohem blíže je samozřejmě most u Vrbna a komory v Hoříně. Zatím ještě není dobudováno a máme tu stavební techniku, ale nová tvář krajiny se pomalu rýsuje. Nevypadá to vůbec zle. Ani krásný most, ani komory. Co říkáte :-)?


V těžkých dobách národa, se na Řípu konaly různé srazy lidu. Tentokrát je to nežádoucí a návštěva takového místa je možná i lehce riziková. Říp má zkrátka pořád dost návštěvníků.

Mezi Milešovkou a Kletečnou dnes bylo vidět až na pohraniční Krušné hory. Rád bych se podíval do trošku jiné oblasti Krušných hor, kde nejspíše vidíme vysoko nad městem Teplice jeden z vysilačů u obce Cínovec, ale ta místa jsou překvapivě stále zahalena špatnou viditelností.

Na závěr si dáme trošku krásy a romantiky. To tedy bylo několik snímků z dnešní takové nemastné poslední říjnové soboty. Užijte si neděli !.




Zdroj: Soutok

Říjen 27, 2020

22:03

Zítra to bude již 102 let, kdy národy Čechů a Slováků získaly oficiálně svoji svrchovanost ve vlastním státě. Od té doby si dle možností toto datum připomínáme, novináři publikují tehdejší běh událostí, politologové a historici předhazují různé možné vývoje, pokud by náš stát  vůbec nevznikl, nebo  se o 20 let později pokusil vzepřít agresorovi a současníci jsou hlavně rádi, že mají volný den.

Soutok zvolí vlastní cestu takového lidového vyprávění, která se pokusí vás snad aspoň trošku zaujmout. Historie našeho národa mi totiž připadá úžasná a rád nad ní občas hloubám.


Dnes se zejména naše mládež učí hlavně anglicky a německy, a přitom si ani neuvědomujeme, že jsou v Evropě státy, jejichž jazykům tak nějak rozumíme i bez učení. Na severu je to velké hrdé Polsko a na jihu zase například našimi turisty vyhledávané Chorvatsko, Slovinsko, či Srbsko. Ještě bych měl zmínit maličký národ v německé Horní i Dolní Lužici, a schválně jsem vynechal východ, kde je také mimochodem jazyk, který se v některých státech vyučoval a byl by tak v rozporu s tvrzením, které tu uvádím.
Za pravlast Slovanů bývá uváděno území mezi řekou Vislou a Dněprem, odkud se vypravily v 5. století některé kmeny objevovat nová území k osídlení. My dnes nemůžeme přesně říci, jak to v 5. století vypadalo s vývojem jazyka těchto kmenů, ale je úžasné, že i po 1 500 letech, kdy každý kmen a pozdější národ žije na novém území si rozumíme i bez nutnosti znalosti jazyka toho druhého.

Něco je přece ale jinak a můžeme začít hned u toho jazyka. Náš nejzápadnější kmen v centru Evropy má tu svoji intonaci nejtvrdší, což má v důsledku na svědomí určitý dotek i splynutí se západní kulturou. Víme, že naše území bylo před příchodem slovanských Čechů osídleno keltským kmenem Bójů, po nichž přišli germánští Markomani a Kvádové.
Neznáme atmosféru, jak probíhalo setkání a potažmo splynutí s nimi ( jejich zbytky ?), ale je oprávněné se domnívat, že kmen Čechů vedený dle pověsti praotcem Čechem nepřišel na pusté a prázdné území. Nicméně se postupně nad celou českou kotlinou ujal vlády domácí rod Přemyslovců a brzy pochopil, že pokud chce mít na svém panství klid, tak je třeba žít s velikým západním sousedem v míru, a to i za cenu určitých ústupků a taktiky.

V praxi to znamenalo přijmout z Řezna křest, provozovat obratnou sňatkovou politiku a nechat se včlenit do Svaté říše římské národa německého.
Někteří lidé dnes vyčítají králi Otakaru Přemyslovi II. fakt, že vyhlásil takzvané vnější dosídlení našeho tehdy pustého a lesy zarostlého území, čímž zadělal na velký budoucí historický problém. Jenže je třeba také vidět to, že pokud u nás měly také vzniknout určité skvosty v oblasti stavitelství a umění, tak bylo prakticky nutností pozvat do království zkušené odborníky i pracovní sílu, která trochu probrala předně lesy v pohraničí zarostlého království a zkrátila tím vlastně i vzdálenosti mezi určitými civilizacemi. To v důsledku znamenalo i méně prostoru k loupeživému přepadávání cestujících a obchodních karavan.

Co bychom snad opravdu mohli tomuto velkému českému králi vytknout, tak to byla jeho poněkud horká hlava a méně citu pro diplomacii. Vždyť obrovským způsobem rozšířil vliv svého  (našeho) království směrem k Jadranu, vystavěl mnoho slavných velkých hradů a svým privilegiem, které udělil Mělníku udělal radost i nám, když nám dal určitý vyšší význam.
Bohužel trošku nešťastným jednáním a počínáním, se připravil o téměř jistý císařský titul, který nakonec získal později muž v anketě oblíbenosti v Čechách nejslavnější.

Je trošku ironií, že náš po všech stránkách největší král, který především diplomacií rozšířil naše území naopak na čas až do Braniborska, tak vlastně zemřel přesně na rok o 100 let později. Jak rádi máme dnes údajné scénky z této doby, kdy ti nepoctiví, chamtiví a zlí byli opravdu trestáni.
Nechci tu psát nějaké dějiny a trošku mi odpusťte, že jsem se nechal poněkud unést. František Palacký svoji knihu s názvem Dějiny národu českého ukončil právě zde. Tak nějak nejspíše cítil, že i kdyby zmínil zprvu úspěšné počínání  husitského hnutí a dalších několik celkem úspěšných vládců Českého království, tak by stejně skončil v područí Habsburské monarchie, kdy Čechy ztratily na dobu 400 let svoji svrchovanost.

A právě s tím, se řada velkých mužů 19. století žijících v naši kotlině nemohla smířit. Slavnou svrchovanou minulost vystřídala určitá národnostní nerovnost a jen s nelibostí jsme tehdy zírali, jak se Maďarům podařilo v roce 1867 docílit rovnoprávnosti i v novém názvu státu Rakousko-Uhersko.
Nutno poznamenat, že v roce 1848 ( doba národního obrození národů), se objevovaly i nesmělé a tajné plány na uskupení nějakého podobného společenství slovanských národů po vzoru Monarchie.

Byla tu první světová válka, Rakousko -Uhersko padlo, ale kdo z toho měl vlastně radost ? Mocná západní Evropa v podobě Francie a Anglie považovala ve středoevropském prostoru Monarchii za protiváhu mocného velkého Německa.
Změny žádoucí byly, ,ale do rozbití velkého jazykově, národnostně i kulturně odlišného společenství jednoho velkého soustátí, se vítězným mocnostem moc nechtělo. Jak s tím vším naložit ? Tady se ozývá historická kritika a přichází s myšlenkou, že by soustátí v nějaké formě zůstalo. Co by z toho pro nás plynulo ?
Zní sice lákavě představa, že bychom i nadále byli občany obrovského státu s velkou možností pohybu osob, podnikání a snadno bychom se i dorozumívali oficiálním úředním německým jazykem získaným v rodině a základním školství, ale nelze si dost dobře představit, jak by vypadala vláda takového soustátí, a jak by se dále vyvíjelo něco, co se celá léta nedařilo dát v rámci Monarchie do pořádku samotnému vládnoucímu rodu. A  pak dokonce později už i ve vyhlášeném samostatném Československu, kde měly pohraniční župy samozřejmě jinou představu o územním uspořádání..
Není to tedy tak, že by krátce po vyhlášení Československého státu bylo vše mírově vyřešeno, ale naopak bylo v okrajových částech občas třeba vojensky zasáhnout.  Později se problém objevil znovu po 20 letech, kdy oslovoval národnostní většinu v pohraničí hlas Adolfa Hitlera a znovu se ozývaly výstřely a přicházel i lynč.
Ani jeden z modelů tedy vlastně asi vůbec nedává šanci na to, že by neměla být po té první světové válce nejspíše nějaká další válka. ,,Když se dva nemohou domluvit, nedělají si nic dobrého."
 V každém případě vděčíme za vznik republiky několika velkým mužům uvnitř našeho budoucího státu, kteří spolupracovali se zahraniční delegací vedenou Masarykem, která nám náš stát v diskusích, a především díky našim legiím v zámoří de facto vybojovala.
Můžeme žasnout i nad tím, že i po 1 500 letech máme vlastní státní útvar uprostřed Evropy a nemusíme jen vzpomínat na zašlou slávu Českého království v době rozmachu. 
Chce se říci, že obyčejní Evropané 21. století si nevyhrožují a dokáží se na sebe usmívat, nebo spolu i příjemně komunikovat, ale tady je snad lepší se zdržet takových úvah, protože i ten nejlepší kamarád, se na vás bude usmívat při hezké společenské akci, a bude se mračit, když třeba jen nebude mít náladu a jeho myšlenky se budou toulat jinde.
Zakončeme tedy článek tím, že Evropa se zmítá v posledních letech ve velkých problémech a jen budoucnost ukáže, kam kráčí ona i my.
Aktualizace 31.10. ve 13.30:    Jak se měnily hranice v Evropě v letech 1000 - 2013 :
https://www.youtube.com/watch?v=RJfQ8-M2-j0







 


Zdroj: Soutok

Říjen 25, 2020

22:28

Jak jsem již napsal v prvním dnešním článku, tak jsem začínal v Mlčechvostech rádiovým lovem v éteru na staré silnici, která je kupodivu stále sjízdná i pro případné auto, byť v podstatě nikam nevede.


Pak jsem si ještě zašel kousek po červené značce směrem k Jeviněvsi. Žádné zlepšení.Na vyvýšených místech se ještě pohupovala mlha. Mělník se odtud jeví daleko i normálně.

Dalo mi trošku práci najít v mlze vůbec naši dominantu. V popředí Spomyšl.

Tak už se koukám domů :-).

Vynechat cyklistický most v Lužci by byl hřích. To již bylo opravdu krásně




Napadlo mě, že bych také mohl něco vyzkoušet. Takto vypadá lávka normálně. Připomíná zmenšenou kopii Mariánského mostu v Ústí nad Labem a s velkou nadsázkou i slavné San Francisco :-).

Toto vám z fotky udělá režim rybího oka. Všiml jsem si, že se čas od času používá zejména v automobilovém závodním prostředí.

Možná to vypadá zajímavě, ale realita je lepší, že :-)?



Co všechno na tomto stožáru na mostě vlastně je ?

Jak jsem psal již posledně, tak místní občané si nemohou lávku do přírody vynachválit. ,,Nyní můžeme na autobus u nás v Lužci, ale také do Bukole, což je výhodné a bez objížděk zejména směrem na Neratovice a Prahu" říká paní na obrázku. 

Připomínám, že samozřejmě také na Kralupy přibyla další možnost, ale bylo by možná dobré, aby to jezdilo také i o víkendech a více právě přes Zálezlice a Bukol. To už si musí obce dle potřeby zařídit a vím, že kritika často v obcích existuje, ale já to zde uvádím proto, že moje generace bude vždy z nostalgie porovnávat víkendové jízdy autobusů z dávných časů s dnešní situací, a to i bez toho, zda je to potřeba a zda to obce požadují.

Člověk si vždy snadno zvykne na více možností. Místní tu tedy nejen chodí do přírody na procházky, ale oblíbený okruh někdy vede kolem vody a alejí do Bukole, kd je u silnice v létě zejména cyklisty obležená restaurace se slunečníky.

 Doufejme, že normál zase jednou přijde a restaurace snad nějak přežijí. Podnikání je zkrátka nevyzpytatelné riziko a ukazuje se, že nemusí jít jenom o placení velkých nájmů, které již nejednoho podnikatele zničilo.


Cyklisté si dnešní krásný říjnový den užívali.


Mně se na lávce podařilo něco neuvěřitelného, co nemá  u nás obdoby. Lovci rádiových dálek jezdí na pokud možno vysoké kopce a často berou i přenosné směrové antény. Jiná skupina cestuje zase jenom s vestavěnými teleskopy. Jenom tak jsem skenoval rádio a byl jsem smířený s tím, že ho do minuty dám opět do kapsy. Stalo se něco neuvěřitelného.
V nadmořské výšce cca pouhých 150 m.n.m. na mostě nad řekou Vltavou jsem na kanále 10C ulovil norimberský multiplex, který je šířený z 243 km vzdáleného kopce Dillberg. Že jsem v Hodoníně na mostě nad řekou Moravou chytil Vídeň, tak to bylo fajn, ale takováto dálka, tak to je fantazie.
 Ještě jsem udělal na 10B z Ochsenkopfu mux Oberfranken a uklidil jsem to. O hodinu a půl později u mělnického zámku Bavorsko prakticky nešlo, ale zase 217 km vzdálený Sachsen-Anhalt. To je prostě to kouzlo rozhlasových vln.

U mostu poblíž Vrbna jsem se setkal s panem Juliusem Kožiakem, který se mimochodem zná i s jedním z autorů knížky Pivovary Mělnicka ( křtěno Lobeč 2016?), panem Tomkem a má přehled i o mělnickém internetovém dění. S jeho svolením jsem si zde dovolil vystavit krásné noční snímky mostu, který si získal široko daleko takovou popularitu a oblíbenost.
Sice máme již brzy tmu, ale ... :-).  Jak se vám dnes vstávalo :-)? I ty povinnosti byly dříve hotové a lépe se mi za včasu vyráželo.

S panem Kožiakem jsme dali řeč i na téma fotografování a shodli se na tom, že mnohý dnešní mobil dává kvalitnější fotografie, než fotoaparát při funkci automatika, byť je značkový. Co  dodat ?



To jsem již u toho nejhlavnějšího mostu, který občany Lužce zajímá nejvíce.



Romantika mostů. Přední železniční a zadní silniční je jednoproudý a nyní řízený světly. V pozadí domov :-). Nebyl jsem sám, kdo se podivoval tomu, že Lužec bude mít zvedací železniční most, když stačilo jen přesunout zastávku na druhou stranu kanálu, ale prostě na to peníze  jsou ( zřejmě fond EU) a je to větší komfort.

Pořád cítím, jak jsme ovlivněni tím, že někdy měly obce svoji zastávku i daleko od vsi. Tedy, mnohdy někde vzdálenou od centra a extrémně šlo i o několik kilometrů .

Kanál je zatím vypuštěný a tuším, že od roku 2005 už snad počtvrté. Máte jedinečnou šanci sestoupit na dno a představit si, kam až běžně sahá voda.


Rozloučíme se dnes snímky hlavního lužeckého mostu a pohledy z něj. Příště bych si dal už rád nádherné téma 28. říjen, pokud bude čas. Vždyť vznik samostatného Československa vlastně způsobil v Evropě zmatek s nedozírnými následky.
Pohodový vstup do dalšího pracovního týdne a díky, že Soutok čtete, ať už jste odkudkoliv a někdy se i někdo přizná v komentáři.


 








Zdroj: Soutok
19:42

Každý kdo žije na Mělníku a zajímá se trochu o výhledy do kraje, tak ví, že konečnou dominantou spatřitelnou z našeho města přibližně směrem k severu, až severovýchodu je kostelík sv. Jana Nepomuckého, kde bydlí akademický malíř Alexandr Oniščenko.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandr_Oni%C5%A1%C4%8Denko
Je však u nás přímo ve městě jedno jediné místo, které vám dovolí dohlédnout na Bezděz, Ještěd i Krkonoše, a to vyhlídkový ochoz chrámu sv. Petra a Pavla. Proč to píši v tomto článku ? Na začátku všeho je myšlenka, či nějaký impuls.
Když jste lovci rozhlasových dálek, tak musíte vědět, co kde je. Musíte vědět, že Polsko v televizi chytíte jedině z vysoko položeného vysílače v Krkonoších, kterým jsou známé Sněžné Jámy s vyhlídkou na  dvě karová jezírka, Jelení Horu a dále do Polska. A protože z tohoto vysílače zatím DAB+ nevysílá, tak jej z Mělníka nechytíte.
Jiná situace je však již nad obcí Mlčechvosty, kde je krajina směrem k severovýchodu otevřenější a v dávné minulosti jsem zde za podmínek v pásmu FM (VKV) ulovil stanici tuším až z dalekých Katowic. Sice dnes žádné velké šance nebyly a u Býkve mě překvapilo, že se občas někde válí mlha, ale ta mi moc nepomohla, brzy se rozpustila a nastal krásný slunečný den.

V plánu jsem měl i kontrolu mostů v Lužci nad Vltavou, hlavně mostu u Vrbna a nemohl jsem vynechat ani moji oblíbenou cyklolávku, která připomíná zmenšeninu Mariánského mostu v Ústí nad Labem a stala se hitem místních občanů Lužce nad Vltavou i cyklistů.
V tomto článku, se podíváme na most nejbližší, který nás tady v Mělníku dost pálí o to více, že ani na kole nemůžeme jet přes komory v Hoříně tak, jak jsme bývali zvyklí. Objízdná trasa přes druhý most u Vrbna je doslova přecpána auty i cyklisty.
Kdy to tedy všechno bude hotovo ? Podle tabulí má být most u Vrbna otevřený v březnu a komory v Hoříně v květnu. Potkal jsem dnes opět několik zajímavých lidí, kteří mi řekli nějaké zajímavosti, ale to nyní necháme být.
Dnes se most u Vrbna pomalu sunul nad kanál, všude hevery, plno lidí a stavební vysílačky v plném proudu. V jednu chvíli jsem zauvažoval o kratičkém zvukovém záznamu domluvy přes vysílačky, ale nakonec jsem od toho upustil. Cestou podle kanálu ke komorám nebyla chuť ještě dost silná a nazpět jsem již měl smůlu :-). Nebylo ani co nahrát.
V prvním dnešním článku si tedy prohlédněte most u Vrbna, který připlul na tlačné vaně po řece, a pak navštívíme ještě krátce komoru v Hoříně.
Kolik mostů má nyní laterální kanál ? První je u Vrbna, druhý provizorní pro provoz, třetí u venkovního zooparku v Zelčíně, čtvrtý ve Chramostku a tři mosty v Lužci nad Vltavou.
Úspěšné české filmy nemají vždy po delším čase povedené pokračování, ale to ani náhodou neplatí o sérii Básníci, která patří k Mělníku. Dívali jste se v sobotu večer ? Film končí na pontonovém mostě u Vrbna, který tu stál od roku 2002 až do nedávna. Už je historií.




























Zdroj: Soutok

Říjen 24, 2020

13:53



Asi by bylo škoda, se právě dnes nezmínit o změnách času, byť to média samozřejmě nemohou opomenout. Máloco je v našem životě tak důležité, jako čas. Dnes k tomu vyšel článek ....
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/meni-se-cas-vikend-bude-o-hodinu-delsi-40340287

Je to zajímavé i jinak. Právě proto, že patřím k dříve narozené generaci, tak si uvědomuji, že jsme si vlastně dávnou změnou času způsobili po celém světě jistý problém. Ten by tu nikdy nebyl, kdyby lidé nedělali i s časem pokusy.
Jednoduše by nebyl proto, že by nás vůbec nenapadlo, že by něco mohlo být jinak. Nepřišlo nám při letních prázdninových hrách na pionýrských táborech divné, že sedíme již v 9 hodin večer u táborového ohně, který příjemně praská a nikomu není nijak horko. Kytara hraje, hvězdy se počínají třepetat na tmavnoucí obloze a do půlnoci je vlastně ještě daleko.
Dnes jsou ty dny celkově snad nějak teplejší a první hvězdy vnímáme tak dvě, až hodinu a půl před půlnocí. Ovšem, každému se hodí něco jiného. Když jdete po práci pracovat někam ven na nějaký pozemek, nebo se vypravíte na jízdním kole na výlet, tak jste samozřejmě rádi, že můžete jet trošku dále a nestresuje vás při návratu blížící se tma.
Na druhou stranu doplácí na letní čas nejvíce ti, kteří dojíždí někam do práce. Protože brzy vstávají, tak se pokouší usnout v podstatě ještě za světla, když to venku ještě žije a po krátkém období bílého rána, se opět propadají do nočního vstávání.
Jinými slovy platí, že letní čas vadí nejvíce lidem, kteří někam za prací dojíždí, nebo musí prostě brzy vstávat kvůli začátku pracovní doby, a nejméně těm, kterých se takové pracovní každodenní problémy vůbec netýkají.

Máme tu nyní tedy názorově různorodou společnost, která není mimochodem ani fyzikálně stejnorodá. Někdo se prostě za celý život navzdory povinnostem budí ráno s určitou nevolí a jiný má tu aktivitu naprosto opačnou. Většina lidí však vstává do světa povinností nerada, i když vykonávají svoji práci s určitým kladným přístupem, bez něhož by to vůbec nešlo.
Na druhou stranu se nám přece jen lépe vstává, pokud jdeme dělat něco, co nám je svým způsobem příjemné. Jmenujme třeba cestu na výlet, cestu natěšeného rybáře k ranní řece, nebo i penzistu při vycházce se psem, která je sice již povinností, ale on ví, že mu ta krátká ranní procházka s čtyřnohým mazlíčkem dělá venku dobře a nejspíše potká i nějakého souseda, se kterým rád poklábosí.
Zopakujme si ale zajímavá fakta. SELČ tu máme od roku 1979. Ani si to dnes neuvědomujeme, ale až do roku 1996 byl poměr Středoevropského času ( Pravý čas, který někdy mylně označujeme, jako zimní) a času letního SELČ v rovnocenném poměru.
To znamená, že obě období trvala svorně šest měsíců. Dnes tedy máme letní čas sedm měsíců a náš pravý poledníkový čas 5 měsíců. Tím jsme tedy rozšířili rodinu států EU, která to takto používá. To víte, že toto rozšíření v roce 1996, se mnoha lidem nelíbilo, protože se ukázalo, že ta ranní tma nám prostě moc nesvědčí, a to čekání na kýženou změnu bylo zase ještě vzdálenější.
Dnes jsme tedy paradoxně v situaci, kdy mnoho zastánců toho správného Středoevropského času je ochotných se smířit s letním časem v letním období, nejlépe tedy vtom původním půlročním, ale naprosto si nedokáže představit situaci, že by v prosinci a v lednu měla být tma od 17 hodin do 9.00 !! Ta ranní část zní po mnoha letitých pracovních zkušenostech šíleně i mně :-).
Co je vlastně zimní čas ? 
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zimn%C3%AD_%C4%8Das

To je naopak posun o hodinu zpět oproti Středoevropskému času. Jednorázově byl použit i u nás v Československu. Platil od 1. prosince 1946 do 23.2. 1947 a vláda Klementa Gottwalda jej zdůvodnila hospodářsky ( viz. odkaz). Dnes tedy máme díky SEČ bílý den v zimě od 8 hodin do 16 hodin. Pokud bychom měli onen nezvyklý SEZČ ( Středoevropský zimní čas), tak by byl u nás bílý den od 7.00 do 15.00. Líbil by se vám :-)? Aspoň ráno :-) ?
Nakonec je tedy paradoxně dobře, že má vedení Evropy nyní zcela jiné starosti, než řešit čas v Evropě. Víme, co kolem toho bylo před několika lety za divadlo a opět to nikam nevedlo. Když si přečtete některé příspěvky diskutujících ve zmíněném příspěvku, tak se opravdu pobavíte, ale bohužel je to takový ten klasický dlouhodobý smutný černý humor nad vedením nejvyšších politiků EU, kterému se parlament EU napříč Evropou dlouhodobě těší.
Jako odlehčení tak působí mimořádná situace, která nás potkává jednou za rok, a kterou zmínil ve svém příspěvku jeden diskutující. Pokud se dnes v noci nad ránem půjdete v neděli ve  3 hodiny SELČ projít, tak klidně můžete přijít domů o půl hodiny dříve, než jste vyšli  (ve 2.30), protože již bude platit Středoevropský čas SEČ.
To se zase dotýká jednoho krásného téma ze světa fyziky a populárně naučné vědecké literatury, ale to už bychom byli zcela úplně jinde :-). Hezký zbytek víkendu !,Aktualita ve 20.00:

ilustrační foto
Šel jsem dnes odpoledne kolem zámku a spatřil jsem takovou věc, že jsem s fotoaparátem totálně zaspal. Všechny lavičky po celé délce zámku byly v krásném slunečném počasí obsazené spíše mladšími lidmi i rodinami s dětmi prakticky  bez roušek. O vzniklé situaci lze jenom vést spekulace. V minulosti jsem tu několikrát rozmlouval s návštěvníky a často šlo v tomto období o návštěvníky z Prahy, kteří to k nám nemají daleko. Chce se jen říci, že to zrovna není v duchu chování, po kterém česká média v současnosti volají.



 

Zdroj: Soutok

Říjen 22, 2020

18:46

 


Může se zdát, že kniha o Mladoboleslavsku je tak nějak mimo region a není tedy na místě ji věnovat tak nějak pozornost, ale věci lze vidět i zcela jinak. A začnu trochu určitou oklikou, protože zrovna včerejší příspěvek na FB historické skupiny opět ukázal, jak je vše provázané ...

https://www.facebook.com/photo?fbid=10219022006847143&set=gm.3397077517184930

Stačilo  ukázat občanům Mělníka, jakou sochu slavné panovnice Marie Terezie si pořídila za nemálo peněz Praha a myslím, že jsme si všichni vzpomněli na dění kolem naší budoucí sochy Sv. Ludmily, které bude mít samozřejmě svůj konec, až bude nedaleko vyhlídky nějaká socha stát.

Přitom se stačí podívat na  článek níže v odkazu a věřím, že taková Marie Terezie, a taková Ludmila by se vám líbila také. Nebo ne ?

http://soutok.blogspot.com/2020/10/ve-znameni-knezny-ludmily-podivate-se.html

Mělník patřil v historii hodně dlouho do Mladoboleslavského kraje. Také zvony v chrámu sv. Petra a Pavla byly ulity v tomto městě. Do Mladé Boleslavi máme ještě i dnes alespoň občas někteří důvod zajet a nemusí to být jen kvůli práci, muzeu Škodovky, nebo velké místní nemocnici, ale také z důvodu turistického ruchu.

Píše se, že zmíněná kniha zabíhá obsahem i do Mšena. Myslím, že kdo někdy zavítal ke Strenickému  ( Skalskému)potoku, navštívil mlýn u Vrátna, Bezděz, zříceniny hradů v údolí řeky Jizery apod. , tak mi dá za pravdu, že kniha může být opravdu krásná. Vždyť tato země je pohádka a stojí zato dle možností po ni  aspoň občas cestovat.

https://www.mladoboleslavsko.eu/dr-cs/28035-infocentrum-vydava-novou-knihu.html


Většinou se nám to stává na výletech u vlaku. Nějaký magor skočí pod kola, nebo se udělá překvapivě někomu ve vlaku špatně, nebo vjede někdo na červenou na přejezd a je z toho velké zpoždění. Pak koukáte na hodinky, vymýšlíte čím jet, nebo sledujete, jak vlak dohání zpoždění a přejete si, aby třeba spoj z Kolína na Mělník ( někdy ta poslední) opravdu čekala a nebylo nutné si složitě zajíždět do Prahy.
Podobnou službu, která vám však ukáže, kde vaše hromadné dopravní prostředky zrovna jsou, již dnes však nemá jenom ČD, ale dokonce i několik integrovaných společností v celé ČR, kde asi nejvíce oceníte vámi vybranou autobusovou spoj.
Kde mapu pro PID s aktuální pozicí najdete ? 
https://mapa.pid.cz/    Mimochodem, vzpomínám, že je tu někde článek, kde jsem shromáždil podobné odkazy téměř pro celou republiku.

Nemá cenu zde připomínat, že naše společnost žije hlavně koronavirem a média se předhánějí v různých výzkumech, tabulkách, matematických výpočtech atd. Ve výhodě jsou nyní všichni ti občané, kteří se dokáží i tak nějakým způsobem zabavit, aniž by museli jít do restaurace, divadla, na výstavu, nebo třeba i do ZOO.
Konečně, přečíst si vzdělávací knížku ještě nikoho nezabilo a jen mu to prospělo ve vědomostech. Není to ale jenom čtení, nebo rybaření, při kterém je již části rybářů zima, ale přichází hlavně doba, na kterou již netrpělivě čekají lovci  ještě nepříliš prozkoumaného pásma DAB +. K němu se po přeplnění FM ( VKV) pásma našimi stanicemi ubírá nemálo dálkových lovců.
Že vám to DAB+ stále ještě nic neříká ? Podle posledních zpráv žije příjmem DAB+ téměř již celé Německo a u nás v ČR má prý v listopadu proběhnout nějaká první pořádná reklama, tak jsem opravdu zvědavý. Doufám, že to bude v televizi někdy kolem hlavních zpráv, protože si jinou pořádnou reklamu nějak moc představit neumím.

Začátkem října začal na kanále 5D vysílat již druhý celostátní německý multiplex a část veřejnosti byla zvědavá, zda a kde bude slyšet i u nás, což se do jisté míry očekávalo. Multiplex obsahuje mimo jiné bavorské stanice Antenne Bayern, Rock Antenne a rodinu společnosti Absolut rádií.
Vzhledem k tomu, že vysílá letos nejblíže snad zatím pouze z poněkud trochu zakrytých Drážďan, tak zdaleka není tak silný, jako první německý mux, který jede od Šluknovského výběžku. Když si totiž v mapě spojíte vrch kopce Ungerberg  a Mělník, tak zjistíte, že to s překážkami na trase není tak hrozné.
Minulý týden, se zase jásalo na Moravě. Objevily se zprávy, že začal vysílat druhý slovinský multiplex na kanále 12B, což byl signál k tomu, aby vyznavači dálek obsadili kopce v okolí Brna, nebo Pálavu. Ovšem, podmínky prvně přály až toto úterý, kdy se děly konečně pěkné věci. Na Moravě byly uloveny oba slovinské muxy, a na Mělníku byl z tohoto směru ulovený konečně po mnoha měsících opět rakouský Jauerling ( 233 km).
Královská byla středa, kdy slovenský kolega z kopce od Bratislavy hlásil ( a obrazem doložil) oba slovinské muxy, chorvatský mux ( i ten již byl v minulosti na Moravě zachycen) a mux až z Bádenska ! Zde na Mělníku byla tímto směrem opět nejdále Vídeň ( City Mux II) 275 km na kanále 11C, ale občas poskakující první dva dílky měřáku naznačily, že by volný kanál 12B mohl v budoucnu třeba za mrznoucí mlhy skutečně přinést 435 km vzdálený mux od Mariboru. ( Z Pálavy pouhých 275 km)
Je to podobně vzdálené, jako u nás již například loni ulovené muxy z Bádenska, ale přece jen jsou v cestě velké terénní překážky v podobě vysokých Alp, což směrem k JZ není. Další možností je pro lovce výjezd do příhodnější oblasti ČR, ale z domácího dna republiky jde o úlovky samozřejmě i díky velmi malé nadmořské výšce podstatně vzácnější. Navíc jde o příjem na pouhý výsuvný teleskop a nikoliv směrovou anténu.
Spokojený víkend!




Zdroj: Soutok

Říjen 16, 2020

18:55

 


Dnes, se k vám dostává ve zvláštní době takový zvláštní článek, který by měl pozitivně řešit hned tři věci. Člověk jíst musí, a ne každý touží po tom, aby si něco přinesl, nebo přivezl z obchodu, či lépe řečeno ze supermarketu a doma si to ohřál, nebo si i uvařil. Společnost je zkrátka na různé gastronomické služby zvyklá a přitom existují v současné době různá vládní nařízení, která nejsou příjemná ani zákazníkům, ani těm, kteří pro vás za normálních okolností jídla mnohdy ve svých provozovnách navaří a přinesou vám je ke stolu.

Samozřejmě, že jsme již během těch několika uplynulých měsíců viděli v médiích několik scénářů, jak se k problémům postavili ti, jichž se to dotýká nejvíce. V řadě případů pokračují ve své činnosti dále, jen cestu k zákazníkům si najdou buď dovážkou na konkrétní adresu, nebo přes nějaké snad dočasné výdejní okénko. To je pozitivní pro obě strany.

Ovšem, napsal jsem, že jsem pozitivně vyřešil hned tři věci a snad udělám tímto článkem i něco užitečného, byť jsem informace přebral z internetu. Takzvaná pracovní flexibilita, ve které žijeme, nám nemusí být vždy zrovna po chuti, zvláště pokud je venku hezké počasí, teplo a konají se nějaké společenské akce, nebo máme plán na nějakou osobní zábavu, či na výlet.

Jsou však chvíle, jako je tato, kdy to takzvaně z celé řady důvodů moc nebolí. Na druhou stranu je pochopitelné, že potom není ani čas, ani inspirace, či třeba chuť vůbec něco psát. A tak si myslím, že není vůbec špatný nápad zde vystavit do čela článků právě tyto informace níže a přidal jsem i zprávu, která mi dnes došla v e-mailu z RMM, a která snad udělá radost v soutěži úspěšným dětem a jejich rodičům.

Zpráva TIC Mělník :

Vážení návštěvníci,

stejně jako na jaře přinášíme přehled podniků, jejichž služby můžete využít. Jejich dveře jsou sice zavřené, ale "hladová okénka" zůstávají otevřená. ;)

Blatecká hospoda nabízí výdej přes okénko i rozvoz,
Jídelna u Růzhů si můžete dojít pro teplé jídlo do krabičky nebo si v masně na náměstí či lahůdkách na váze můžete zakoupit vakuované krabičky.


Na Staré Kovárně si můžete jídlo objednat,
Pšovecká Krčma nabízí rozvoz i výdej přes okénko z boku budovy.
Ani Dobrý Kanec - Hostinec nezahálí a nabízí speciální rozvozové menu, stejně tak nezahálí ani starší brácha Němý Medvěd - Minipivovar & Beer Bar a nabízí rozvoz burgerů i piva.


Autocamp Mělník se můžete stavit k okénku nebo si oběd (či večeři) nechat dovézt.
Restaurace Na Hradbách nabízí speciální rozvozové menu.
Flintu do žita nehází ani U Piráta, zde si můžete objednat rozvoz, nebo si jídlo přijít vyzvednout.


Restaurace bez názvu nabízí možnost rozvozů a dokonce i možnost platbu elektronicky dopředu.
Trochu exotiky si můžete dopřát s rozvozem z Namastaey India Mělník.
Nejen japonské dobroty vám dodá až do domu Sakura SUSHI.


Daniel's Burger Mělník je v rozvozu sice stálicí, je ovšem dobré si jejich nabídku také připomenout. :)
Hospoda na autobusáku také nabízí rozvoz či vyzvednutí na místě (Hanz Peklo)
Nejen pro kávu, ale i domácí marmelády nebo palačinky se můžete stavit v Café Tamara
Své oblíbené baristy můžete navštívit osobně v Kafe Mělník a vybrat si z pravidelné dávky zákusků či jiných dobrůtek.


Donnie Brasco Coffee & Lounge
 nabízí nejen neodolatelnou snídani do postele, ale i rozvoz obědů a večeří. Vše si můžete samozřejmě vyzvednout přímo na místě.

Všichni věříme v to, že se brzy vrátíme do svých oblíbených podniků. I když to momentálně není možné, můžete je podpořit právě objednáním rozvozu, nebo jídla s sebou.



Soutěž k výstavě Imaginárium bratří Formanů v mělnickém muzeu má své výherce!

Regionální muzeum Mělník, 16. 10. 2020

Výstava Imaginárium bratří Formanů, která celé léto bavila malé i velké návštěvníky, právě opustila mělnické muzeum...Matěj Forman osobně při deinstalaci vylosoval výherce doprovodné soutěže:

1. místo - Originál grafiku od Matěje Formana a dřevěnou autorskou hračku získává BARBORA PAVLÍČKOVÁ 2. místo - Publikace Povídačky pro Klárku a Povídačky pro moje slunce s věnováním od Matěje Formana a dřevěnou autorskou hračku získává LUCINKA POUSTKOVÁ 3. místo - Publikaci O dešťovém kameni s věnováním od Matěje Formana a dřevěnou autorskou mini hračku získává ANDREJKA HAMANOVÁ

Sadu pohledů s obrázky od autorů výstavy získávají: Šárka Kůsová, Alex Birnbaum, Kateřina Jindráčková, Sofie Šindlerová, Magdalena Kopytová. Bohužel slavnostní předání cen nemůže kvůli opatřením proti šíření koronaviru proběhnout. Výhercům se muzeum ozve pro individuální předání. Všem vítězům gratulujeme!!! Tajuplný výtvarný a divadelní svět Divadla bratří Formanů byl v Mělníku k vidění od 10. 7. do 7. 10. 2020. Výstavu navštívilo téměř 3000 lidí.

Kontakt:

Kristýna Frelichová – odd. PR a propagace [email protected], tel. 728 620 651, tel. 315 630 923 Regionální muzeum Mělník, příspěvková organizace Středočeského kraje, nám. Míru 54, 27601 Mělník http://www.muzeum-melnik.cz/

Pěkný víkend!


Zdroj: Soutok

Říjen 11, 2020

14:26

Pokud je vašim koníčkem rádio, tak můžete mít z mlhy i radost. Bohužel to funguje tak, že není mlha, jako mlha. Navíc je Mělník takovým jiným městem. Zatímco první dopolední sluneční paprsky velmi často mlhu téměř po celém Mělníku během několika minut rychle porazí, tak prostor za zámkem odolává podstatně déle.
Jenže, příznivci rozhlasových dálek mají i tak příležitost to jít právě za ten zámek vyzkoušet. Když to nevyjde, tak nevadí. Podívejte se, jaké milé záběry se dají pořídit, když vás baví i ještě něco jiného.

V 9.30 SELČ je již město téměř bez mlhy, ale vzdálenější místa pod městem se do ní ještě občas halí, jako do peřin.





Mé kroky vedly nejprve na výstavu, kterou máte v minulém článku.



Člověk tudy chodí často a místo má své genius loci. Vždyť tudy vedla kdysi pěší cesta do středověkého města a ještě nyní vidíte hradby.

Bývalá fortna má dvě kouzla. Když se otočíte, tak se vám naskytne úžasný výhled až k Brabčovu a do Hořeních Vinic k vysílači operátora. To by se člověk prošel. Samozřejmě vidíte i chladící věž Spolany a další vzdálenější cíle.


Sv. Florián je patronem hasičů.

Náhle se situace na čas změnila. Zamlženou věž chrámu tu již několikrát máme, ale u Pražské brány si ani nějak nevzpomínám.

S obrázky se dá kouzlit už jen úpravou v editoru.

Ne snad, že bych chtěl nějak dělat reklamu a dokonce jsem viděl i snímek, jak ten dům vypadal kdysi, ale teď vidím, že díky své barvě i tvaru může při troše fantazie připomínat nějakou španělskou, či mexickou haciendu :-).

I tu chrámovou věž jsme dnes měli občas v mlze. Bývá to i mnohem větší, ale příjemné zpestření pro oko.


Opravuje se chrámová střecha, ale již často míří mé oči k místu, kde by měla být sv. Ludmila..


Za zábradlím je dočasně jiný svět. Považte, že právě v těchto místech za té pravé mrznoucí mlhy můžete často chytit signály FM (VKV) i DAB+ z rakouského Jauerlingu ( 230 km), Vídně ( 290 km), Salzburku ( 300 km) a dnes nic. Ale, že ta mlha pěkně čaruje,co :-) ?

Kdysi jsem byl v 80. letech na Pšovce v kině Pšovan na filmu ET mimozemšťan.
https://www.csfd.cz/film/8635-e-t-mimozemstan/komentare/
Pamětníci vědí, že hlavní roli tam hrál robot na pásovém podvozku. Dokonce si pamatuji hádku dvou robotů : ,, Tvoje máma byla sněžná fréza :-)! Taková ptákovina ( komedie), a když jsem ten dalekohled takto naaranžoval, tak jsem si na ten film vzpomněl.
Aktualizace v 19.15 : Omyl, jedná se o film Číslo 5 žije.  Inu, už je to 34 let.
https://www.csfd.cz/film/387-cislo-5-zije/prehled/



Netrvalo dlouho a mlha začala prohrávat i za zámkem.

Ještě se podíváme na Karla ......

.... a nedělní neplánovaný výsadek do terénu ještě před snídaní zakončíme na místě výstavy, kterou jsem tu nedávno doslova detailně vyfotil tak, že si ji divák může přečíst a může se i zamýšlet nad tématy.
Pěkný zbytek neděle a úspěšný vstup do dalšího pracovního týdne !
Zdroj: Soutok