Mělníček se potýká s technickými obtížemi.
Na uzdravení pracujeme. Prosíme o trpělivost.
Blogy
Prosinec 3, 2023
19:58
Jsou lidé, kteří tvrdí, že by pro ně zima nemusela vůbec být a spokojili by se prý se zimním spánkem. Jenže ona je a je na každém z nás, co s tím uděláme. Zatímco snad celou sobotu venku chumelilo, tak já měl pořád jaro a léto. Tedy, pořád ne, protože bohužel také trpím často tou internetovou nemocí a zejména sledováním nejčerstvějších zpráv, ale už se snad také pomalu blížím k závěru nejčerstvější knížky o našem krásném Kokořínsku a jistě tu bude i recenze knihy.
Zatím vám jen prozradím, že díky krásným barevným fotografiím na křídovém papíru by neměla chybět v našich knihovnách a nezabývá se jenom Kokořínskem, ale navštívíte i četná místa na sever od města Doksy, Spící pannu, Zahrádky, okolí Úštěku, nebo Sudoměř na Mladoboleslavsku, Nosálov a mnoho dalších. Prostě, tenhle průvodce je takovou naší morální podporou, protože nám říká, že už jenom tady kousek na sever od Mělníka je co obdivovat.
Opravdu se mi od knihy ani moc nechtělo a je třeba občas i něco udělat, ale zase by byla velká škoda, když už tady máme tak krásně nasněženo ani nevytáhnout paty. Věřím, že řada lidí z jiných míst republiky nemůže vůbec pochopit nás tady v teplém Mělníku, že jsme ze sněhu vždy tak trošku celí pryč, ale tady to prostě tak je. Sníh je pro nás ve 21. století vždy určitou událostí a opravdu jen rekordně vydrží souvisle ve větších mrazech tak tři týdny, což je málokdy. Obvykle jde jen o několik málo centimetrů.
Nicméně je zítra sv. Barbora a úplně se mi vybavilo dětství v 70. letech 20. století. To bývalo mimochodem na Mělníku sněhu tolik, že radní nechali uzavřít pro dětské zimní radovánky i některé ulice vedoucí z centra dolů, jako byla například ulice Kapitána Jaroše, Vodárenská, nebo Fügnerova, které byly užívány pro sáňkování. Ovšem nezapomeňte, že tenkrát bylo vše úplně jinak. Lidmi počínaje a dopravou konče.
Pole za mělnickými Blaty si zase užívali běžkaři Vůbec se divím, co se jen za těch více než půl století vše změnilo. Vždyť jsem právě na sv. Barboru našel za oknem pomalovaném mrazíkem punčochu, kde nechybělo uhlí, několik brambor, ale samozřejmě i pamlsky. Inu, tenkrát měla každá cimra svá kamna na uhlí, kde se ohřívala voda na koupání a otcové přemýšleli nad ústředním topením. Dnes se bavíme o umělé inteligenci, kvantové fyzice a každé malé dítě surfuje po internetu, nebo hraje na PC hry :-).
No, někdy je to až zvláštní, když vidím krásné stolní, nebo karetní hry, kde jste si kdysi ( i dnes) vše mohli osahat a najednou se i leckteré z těchto her hrají po internetu a zabírá to méně prostoru. Je to ale vývoj. Dal jsem sem tedy několik klasických obrázků z dnešní krátké podvečerní procházky, kde najdete věci na svých místech přesně tak, jak je tomu u nás v posledních letech zvykem, ale je to vždy hezké.
A než půjdu číst :-) , tak si dáme ještě nějaké celkem aktuální věci, ale to až pod příslušnými obrázky.
V úterý večer tu máme již starého známého Mikuláše a stalo se téměř tradicí, že si vždy také nějak vzpomenu na zoopark v Zelčíně. Snad je to i tím, že jsem tam před lety jednou ve chlévě u zvířátek potkal svého jmenovce s partou dětí. Věděl jsem, že je to takový ornitolog i zoolog pracující i občas s mládeží, a jako bývalý zaměstnanec pražské ZOO vlastně člověk na svém místě.
Tak prostě vznikají ty zdánlivě nesouvislé vazby, kdy vše souvisí se vším. Zoopark Zelčín je navíc velmi aktivní ve všech směrech. Lákají vás sem na různé akce, na zvířátka, na dětské atrakce, na naučnou stezku, na výletní lodní dopravu a v sezóně tu objevíte i mnoho stanů a karavanů zejména z Prahy. Prý se poklidná silnička mezi Zelčínem a Lužcem nad Vltavou mění v posledních letech občas v sezóně na docela rušnou silnici, čemuž ovšem prý podle některých domácích občanů prý také odpovídají ceny vstupného do parku.
Tak, je na každém, zda chce pro své ratolesti udělat Mikuláše s jeho družinou z příbuzenstva, nebo hledat nějakou partičku dobrovolníků, která si chce trošku přivydělat a snad je i na poslední chvíli odchytávat na ulici, nebo se oddat poklidné jistotě i krásnému prostředí. Konečně, tak nějak podobně vlastně kdysi velmi dávno vypadaly akce, které pořádaly i některé větší podniky.
Pokud vám obyčejný čert s andělem a Mikuláš nestačí, tak tady mám pozvánku na něco, co dnes bereme, jako určitou show. Nutno říci, že z těchto alpských čertů, zvlášť ve větším množství již jde strach a občas prý i někoho přetáhnou.
https://melnicky.denik.cz/zpravy_region/advent-krampus-pruvod-cert-trhy-melnik-kralupy.html
V Kralupech nad Vltavou je uvidíte v neděli 10. prosince hlavně kolem 16.30 hodin a u nás na Mělníku v pátek 15. prosince kolem 18.00 hodin.
To je tento víkend vše a jdeme do 49. týdne roku, aneb do prvního prosincového pracovního týdne :-).
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Prosinec 2, 2023
23:00
Prosinec 1, 2023
19:11
Vítejte o prvním prosincovém dni a hned tu máme veselý předvíkendový pátek :-). Ať už máte z toho sněhu kolem nás radost, nebo ne, nebo je vám to jedno, tak tu mám dnes prakticky tradiční zásilku z místního muzea, která nám říká, co vše jen kousek od našich domovů můžeme v posledním měsíci roku 2023 také navštívit. Tak směle do čtení a pohodový první prosincový víkend.
RMM - advent v muzeu - jarmark, betlémy, koncerty...
Vážení a milí návštěvníci a příznivci Regionálního muzea Mělník,
Srdečně Vás zveme na adventní akce:
Již tuto sobotu 2. 12. se koná 20. jubilejní ročník Předvánočního řemeslného jarmarku ve všech prostorech muzea. Nebudou chybět dílničky pro děti a dobroty v muzejní kavárně.
Až do 7. 1. 2024 je pro Vás otevřena výstava Betlémy letí už osm století! uspořádaná k uctění 800. výročí postavení prvního živého betléma sv. Františkem z Assisi v italském Grecciu.
27. 12. bude probíhat PERNÍKOVÁ DÍLNIČKA NEJEN PRO DĚTI vedená PhDr. Danou Holmanovou.
4. 1. od 15:30 se koná KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA VÝSTAVY s kurátorem Mgr. Lukášem Snopkem.
Zveme Vás také na dva adventní koncerty:
16. 12. od 15:00 zazní v malém sále České vánoční pastorely a koledy v podání Jany Sklenářové a Lýdie Paďourové - Havlákové za klavírního doprovodu Karolíny Loučkové.
21. 12. v 17:00 se můžete těšit na koncert středověké hudby skupiny Innamorata.
Ve vstupních prostorech Vás do 14. 1. 2024 bude vítat výstava výtvarných prací žáků 2. B ZŠ J. Seiferta Mělník Na Vánoce dlouhé noce.
V kavárně je do 7. 1. 2024 k vidění výstava Cesta do pravěku - fosilie nalezené na Mělnicku.
Přejeme Vám krásný adventní čas a těšíme se na setkání v muzeu!
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Listopad 29, 2023
19:44
Není v našem městě o tomto víkendu asi významnější akce, než je ona zmíněná na prvním obrázku. Když se zkrátka v sobotu v podvečer zaplní náměstí, na jevišti zapějí dětské sbory vánoční písně, promluví pan starosta, odpočítá několik vteřin a rozsvítí se náš mělnický vánoční strom, je to pro občany města svátek a příjemná atmosféra.
Vězte tedy, že jsme zase o rok starší a právě v sobotu zejména od 16 hodin můžete na náměstí Míru mezi stánky užít tu krásnou atmosféru, jejíž zlatým hřebem je v 17 hodin ono zmíněné slavnostní rozsvícení vánočního stromku.
Tak nějak se stalo, že je naše současná kultura spojena i s věcmi, které tu byly dříve naprosto cizí, ale svým způsobem jsme je přijali tak, jako milé zpestření. Napadá mě zejména Halloween i občasné zjevení alpských děsivých čertů, pro které se vžil název krampusáci. Jsem docela rád, že jsem u toho všeho již byl, viděl to na vlastní oči, vyfotografoval to a díky tomuto webu s datovou záložkou i vnitřním vyhledávačům hesel to mohu mnohem rychleji nalézt, než kdybych měl vyhledávat něco v soukromých fotoalbech.
Tou úplně poslední novotou byl loňský příjezd kamionu Coca Cola na naše náměstí, který mně osobně připomněl spoustu věcí. Konečně, americké filmy se Santou, se už dávno zabydlely na našich televizních obrazovkách a pokud si někdo myslí, že je to tu až posledních 33 let, tak má pravdu jen částečnou. Santa Claus možná, ale pokud ještě pamatujete mělnická kina Oko a Pšovan, tak plno těch filmů z 80. let 20. století jsme viděli prvně právě tam a na řadu titulů si ještě dnes vzpomenu. Aby ne, když byly tak úspěšné, že je v televizi potkáváme i dnes a někdy je i technicky porovnáváme s těmi současnějšími.
Protože k nám však kamion letos nepřijede a já tu nechci mít kvůli reklamě na sobotu jenom kratičký článek, tak mě napadlo, že tu zveřejním, kdy a kde k nám bude letos kamion nejblíže.
https://soutok.blogspot.com/2022/12/do-melnika-dorazil-v-patecnim-odpoledni.html
1.12. Mladá Boleslav, 3.12. Litoměřice , 4.12. Ústí nad Labem. Kompletní program 25 českých měst najdete na ....
https://www.rexter.cz/rubriky/zajimavosti/vanocni-kamion-coca-cola-trasa-a-zastavky_516.html
A to je pro dnešek vše. Pohodový týden !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Listopad 26, 2023
11:49
Když jsem v pátek dopisoval svůj článek, který vznikl díky výročí úmrtí legendárního Freddieho Mercuryho, tak už jsem věděl, že za asi dvě hodiny tu je pro naše město významný 25. listopad, ale tady si dovolím k tomu všemu ještě něco dodat.
Za těch 32 let již zemřelo spousta oblíbených zpěváků, zpěvaček i hudebníků a vždy to člověka zasáhlo, ale tenkrát to bylo opravdu hodně a ve světovém měřítku prvně. Nebylo to jenom kvůli tomu, že ještě před několika lety válcovali Queen světové stadiony, jejich hity letěly světem a dle odborníků byla každá jejich další LP něčím jiná, nová a údajně vždy lepší, ale pro mnoho z nás to byl milník v našem životě.
Končila nám ta bezstarostná svobodná léta plná zábav, diskoték i příjemného poflakování a přicházel zcela neznámý svět hned dvou cizích typů, který může pochopit jedině ten, kdo v pátek odpoledne odpoledne místo příprav na diskotéku vyrazí pro nákup koberce, nebo nějaké skříňky do domácnosti a občas se musí mnohdy proti své srsti zabývat různou prací i v sobotu. Vím, že to například mnoho úředníků a učitelů nikdy nezažilo, ale ve světě zakázek platí úplně jiné normy a není problém přijít o místo, nebo dokonce živnostensky zkrachovat.
Ale, na druhou stranu to byly právě tyto věci, kdy si člověk uvědomil více než předtím, že se nám město mění, domy získávají krásnou novou fasádu, historické budovy z něj pomalu vystupují tak, jako perly na náhrdelníku, a že je tu i nějaká takzvaná regionální historie. Ostatně, byť již mladí mnohdy na televizi prý ani nekoukají, tak nás na ni kouká ještě pořád dost a občas zahlédneme, že v nějakém větším městě stojí lidé u přehrady, nebo nějaké velké řeky a odpaluje se výroční ohňostroj.
Z tohoto hlediska je tedy dobré připomenout vám čtenářům, ať už jste odkudkoliv, že právě v den, kdy k nám do Mělníka dorazil první letošní sníh ( 25. listopadu) si Mělník připomněl 749. výročí města. Je to s tou zakládající listinou složitější, ale to jsem psal již v minulém článku a je to tu ostatně napsáno již mnohokrát. Můžeme se údajně těšit, že celý příští rok bude tak nějak kulturně probíhat pod hlavičkou významného výročí 750 let, tak jsem celkem zvědavý.
V těchto ne zrovna vlídných dnech platí, že pokud nedělám nějakou potřebnou práci, tak už asi od 28. října čtu :-), ale díky tomu tu mám na dnešek roztomilé téma. Vážně někdy člověk jenom zírá, co s námi ten osud dělá. Dostal jsem před několika málo lety k Vánocům knížku o našich rozhlednách a zastavil jsem se tehdy zvlášť u dnes zavřené rozhledny Slavín v nedalekých Tupadlech.
Mnozí jsme v posledních letech zaznamenali, že tu vyrostlo budhistické meditační centrum, ale tím historie objektu samozřejmě neskončila. To vědí zejména turisté, kteří se do těchto končin později dostali v rámci akce ,,Zimní přechod vrchu Nedvězí." Kniha o rozhlednách mně totiž nejen vysvětlila, že už tam budhistické centrum nesídlí, ale že je Slavín na prodej a dokonce mě odkázala na webové stránky realitní kanceláře, která objekt za mnoho milionů Kč právě v danou dobu prodávala.
Mnozí jsme tehdy vyslovili přání, že by bylo krásné, kdyby se Slavín opět stal veřejnosti přístupný a vznikla zde opět veřejnosti přístupná rozhledna. Uteklo opět několik let a na stránkách FB historické skupiny Mělník jste se mohli dozvědět o jakési jednorázové kulturní společenské akci v jeho objektu. Pátral jsem tehdy po netu, jak se dalo, ale opravdu jsem se vůbec nic nedozvěděl kromě toho, že by mu nějaká skupina lidí vrátila ráda opět významnou společenskou budoucnost , jakou se mu snažili vtisknout již Veithové.
Je neskutečným komickým paradoxem, že to je opět knížka, která mi dává na pokračování historie Slavína odpověď. Zrovna nedávno jsem tu kritizoval nejnovější knihu o Mělníku a Kokořínsku, která dle mého názoru vzala kapitolu Mělnicko ,, hopem" a dopustila se i zmíněných chyb. Přesto, že byla vydána kniha letos a obsahuje i nádherné foto zrekonstruované vily Karola, tak tam autoři klidně napíší, že je sídlem knihovny. Prostě se po mnoha informacích vůbec nesháněli a znalosti domácích je nechávaly klidnými.
Přesto, že už tu máme menhir v Chodči kolik let doslova výstavní, tak ho klidně ignorovali, ač jinak dokonce i obrazem správně zmínili pomník v Chodči obětem, které ztratily život díky zákeřnosti gestapa. Mnohem lépe je již zpracována kapitola Liběchovsko, kde mezi mínusy lze započítat snad jen absenci letopočtu vzniku aleje podle křížové cesty, která v publikaci ze 70. let 20. století ( Kokořínsko - Máchův kraj) nechybí a netroufli si pojmenovat současného majitele uměleckého mlýna.
Ale, zbytek zvládli opravdu dost slušně. Poukázali na fakt, že tu Jan Hus zřejmě nikdy nebyl, poukázali na množství významných lidí, detailněji popsali události kolem lázní v Boží Vodě, popsali i celou příhodu ohledně vraždy J.V. Claryho včetně uvedení trestů za ni ( znáte z článku ,,Hraběcí kaple") a především mě dostali informací, která vnáší světlo do dění Slavína.
Cituji : Nedávno získal objekt bývalý primátor Jablonce nad Nisou .... , který by rád objekt po rekonstrukci zpřístupnil veřejnosti, včetně věže, která by se snad měla stát opět rozhlednou. Tak to se hezky čte, ne ? Připomínám, že Soutok již objekt v rámci DED v minulém desetiletí navštívil, ale vůbec bych se nezlobil, kdyby se naplnila zmíněná slova a člověk si sem opět mohl najít z výše uvedených důvodů cestu.
https://soutok.blogspot.com/2019/03/zamek-rozhledna-slavin-v-obci-tupadly.html
A to je pro tento poslední listopadový víkend zřejmě vše. Kdo by to jen řekl, že se dá kolem jednoho mini téma napsat tolik odstavců a vše jenom z hlavy při snídani :-). Pohodový vstup do dalšího týdne !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Listopad 24, 2023
22:07
Přátelé, normálně bych dnes nic nepsal a už jsem si tak říkal, zda je třeba to zde pořád připomínat, ale neodolal jsem. Nejprve jsem jen tak nostalgicky přemýšlel o tom, že po 32 letech je hudba už úplně někde jinde, a že je vlastně vše kolem nás tak nějak pomíjivé. Kolik jen bylo slavných a krásných kapel ? Když si jako pamětník zapískám něco líbivého z počátků skupiny ABBA, tak ani nečekám, že vůbec někdo kolem mě bude vědět, o co jde :-).
Jenže, právě díky muzikálům Mamma Mia a Bohemian Rhapsody, které se dostaly do kin i do televize, tak se právě zejména tyto dvě zmíněné slavné dávné skupiny ještě tu a tam udržují i v myslích našich potomků, byť nám leckteré jiné programy i různá oldies rádia nabízí vzpomínky i na ty další hvězdy a hvězdičky.
Myslím si, že od vzniku Soutoku jsem tu 24. listopadu těch článků napsal již opravdu hodně a v některých jsem se pustil i do diskografie se sobě vlastním komentářem, tak ani nic nového dnes nic nenapíši a navíc mám pocit, že pořád nějak ani nic nestíhám a čas letí rychleji, než kdysi. I kdybych se tu zítra pokusil napsat zase něco nového a jistě podobného, tak už by bylo pozdě, protože 24. listopadu je jenom dnes a za necelé tři hodiny den už zase končí. A zrovna pátek. Bohužel končí pátek :-).
Tak aspoň nějaké odkazy z mnoha, které najdete pod datem 24. listopadu v časové roletě.
https://soutok.blogspot.com/2013/11/dnes-je-tomu-22-let-co-odesel-pan.html
https://soutok.blogspot.com/2012/11/pred-21-lety-skonal-freddie-mercury.html
https://soutok.blogspot.com/2016/11/uplynulo-25-let-od-smrti-krale-zpevu.html
https://soutok.blogspot.com/2021/11/pred-30-lety-zemrel-freddie-mercury.html
Někomu může připadat poslední vystřihovánka Martina Klihavce komická, nebo snad ujetá, ale i toto je historie našeho města. A opravdu se může někdy stát, že stavba zmizí, a pak to bude vlastně obrovský poklad. Skutečně se už jen kvůli historii, našim vzpomínkám a budoucím generacím vyplatí dokládat na fotografiích rozestavěné stavby, nebo budovy, které mají zaniknout a můžeme být rádi, že se u nás na Mělníku mnohé fotografické materiály i pohlednice nakonec opravdu překvapivě dochovaly.
Ještě se vrátím ke včerejšímu článku, kde jsem hodnotil úvod nejnovější knihy o Mělníku a Kokořínsku. Není pravda, že Mělník měl dvě historické brány. On měl brány čtyři, ale bohužel se u těch dvou nejstarších nedochoval ani nákres a Labskou bránu strženou asi roku 1838 ( píši to z hlavy) máme aspoň na historickém modelu středověkého města v RMM a na vedutě v Albrechtově kronice, kde je sice příliš malá, ale je to cenný doklad. Tedy, brána Říční a Louková je zřejmě na vedutě, která má představovat napadení kláštera na Pšovce pasovským vojskem v roce 1611, ale není jasno, zda nešlo u těchto staveb jen o autorovu fantazii. V současnosti tuto vedutu nemohu na netu najít, ale byla titulní stránkou publikace MOOS věnované rekonstrukci kláštera po povodních roku 2002.
Mělnický osvětový a okrašlovací spolek vydal novou papírovou vystřihovánku. Jedná se o papírový model nejkontroverznější stavby nacházející se na Mělníku. Žádná jiná stavba na Mělníku nevyvolává tolik rozporuplných názorů, zda ji zbourat nebo dostavět. Zájemci si tak mohou vystříhat a slepit model budovy, která se nachází na náměstí Karla IV. a nese různá pojmenování: VVS, Amerika nebo Teherán. Vystřihovánku lze zakoupit pouze v mělnickém Turistickém informačním centru v ulici Legionářů. Autorem modelu je náš předseda a kronikář města Mělníka Martin Klihavec.
Tu větu, že vše souvisí se vším prostě doslova zbožňuji. Článek jsem začal kvůli Freddiemu a přes doplnění a pohledy na různé akce jsem objevil rozvíjející se fenomén s názvem živý betlém. Tak čtenáři vědí, že se Soutok svého času občas připletl někam, kde měli betlém jenž obsahoval živá zvířátka ( Litoměřice, Ústí nad Labem, Praha), ale nyní tu máme i něco, co se týká doslova hrané scény, kdy nám za přihlížení diváků přichází k jesličkám herci i zvířátka, aby napodobili onu slavnostní historickou chvíli.
Je to vlastně něco, jako velikonoční pašijové hry, které jsou možná známější a mnohdy nás taková akce ani nenapadne, protože žijeme spíše radostí z volného času a snažíme se někteří mezi domácím hodováním a sledováním televize vymýšlet čas na procházku, nebo dokonce na výlet.
Vězte tedy, že jsou i místa, kde se můžete stát diváky jakoby historické scény, pokud víte, kam se máte vypravit. Objevil jsem dokonce díky internetu jedno takové místo i v našem okrese a druhé v relativně nedalekých Litoměřicích, byť mnoho pozvánek v tomto vedlo na Moravu, nebo do vzdálenějších míst.
Podívejte se tedy, co jsem objevil a zároveň je to pozvánka. Dokonce tu jsou i fotografie z takové akce.
https://www.dltm.cz/zivy-betlem-na-domskem-namesti-v-roce-2022
https://turistickamapa.cz/akce/zivy-betlem-veltrusy/
https://www.zamek-veltrusy.cz/cs/akce/101424-zivy-betlem-2023
https://www.litomerice.cz/vypis-akci/details/2023-12-22/113102-zivy-betlem-2
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDiv%C3%BD_betl%C3%A9m
Nu, i kdyby nic jiného, tak je člověk zase chytřejší :-).
Pěkný poslední listopadový víkend !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Listopad 23, 2023
19:13
Včera v pozdních hodinách jsem po jiných knihách konečně rozečetl nejnovější knihu o Mělníku i o Kokořínsku, která vyšla letos. Ačkoliv se kniha tváří na první pohled dost zdařile, začíná krásnou mapou oblasti, obsahem oblastí a množstvím fotografií, tak jsem tam zaznamenal na několika prvních stránkách věci, které by se zejména u knih rozhodně stávat neměly.
První oblastní kapitola začíná právě našim Mělníkem a hned dvěma zcela zbytečnými kopanci v důležitých letopočtech. Na straně 14 se píše: V listině z roku 1247, kterou Přemysl Otakar II. věnoval Mělníku podíl z labského obchodu, se uvádí již jako královské město. Hned na straně 15, se zase píše, že sem v roce 1845 připlul první parník a o dva roky později byla dokončena železniční trať, která začala tradiční lodní dopravě rychle konkurovat.
Chtěl jsem se podívat, kdo vůbec knihu napsal, ale musel jsem si to najít až druhý den ve wikipedii. Autoři knihy jsou spisovatel Petr David a Vladimír Soukup.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_David
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladim%C3%ADr_Soukup_(spisovatel)
Tedy, od takových matadorů bych to nečekal, byť se oba pánové narodili až v Letohradu, ale jinak mají za sebou pěknou kariéru. Zrovna příští rok má naše město obrovské jubileum 750 let a nikdo si v knize neohlídá správnost letopočtu 1274. Také železnice u nás nevznikla v roce 1847 ( tam není nešťastně přehozena číslovka !), ale v roce 1874. Mimochodem, z Prahy do Děčína, se začalo po levém břehu Labe jezdit až v roce 1850. U cukrovaru mohl být letopočet 1868, ale autor asi někam pospíchal. V úvodu vyprávění autor správně zmínil osobní vzpomínku na to, jak si tu turisté často pletou vody pod městem, ale jistě se kromě další vzpomínky na horu Říp a velkou rozlehlou nížinu dalo ještě bonusově napsat, že tu je také překrásný výhled na členité České středohoří a nedalekou Prahu.
Nu nic. Uvidím, jak to bude dále, ale v čase, kdy tu navíc budeme celý příští rok slavit takové veliké výročí, tak by si měl toto někdo ohlídat. Jsou to hned v úvodu takové zbytečné nepříjemné kopance, byť celé dílo vypadá provedením jinak opravdu turisticky zdařile.
Přišel mi materiál z RMM k velké dlouhodobé výstavě betlémů v našem městě, tak rád zveřejňuji. Betlémy jsou mnohdy krásnými díly a k některým domácím můžete mít i širší vztah, protože jsou vzpomínkou na vaše osobní dětství, nebo je třeba i vyráběl váš předek. Žel jsou v životě i situace, kdy kvůli domácím mazlíčkům řešíme, jak vánoční artikly vůbec zabezpečit, nebo zda je vůbec instalovat, ale některé věci jdou prostě těžko dohromady.
Místo: Regionální muzeum Mělník, velký sál Výstava: Betlémy letí už osm století Termín: 17. 11. 2023 – 7. 1. 2024; vernisáž 16. 11. v 17:00 hod.
Muzeum představuje nový mělnický betlém jako předzvěst oslav 750 let města
Betlémy letí už osm století, to je název výstavy, kterou uvidíte ve velkém sále Regionálního muzea Mělník do 7. 1. 2024. Nabídne návštěvníkům základní seznámení s vývojem betlémářské tradice v průběhu dějin. Neopomene naznačit historické souvislosti 1. století a dnes již pozapomenutou souslednost betlémských událostí, připomene význam křesťanského poutnictví a zvláštní pozornost věnuje události v italském Grecciu z prosince 1223, kterou si letos budou věřící i nevěřící připomínat doslova po celém světě. Inscenace prvního živého betléma, kterou tehdy inicioval sv. František z Assisi, se nicméně stala jen jedním ze zdrojů pozdější úžasné tradice „stavění jesliček“. Vystavené artefakty dále připomenou fenomén Mariina „panenského mateřství“ v malířství raného novověku a přes půvabný kostelní betlém z Mělníka-Pšovky nás přenesou do časoprostoru papírových betlémů 19. a 20. století, který by sotva nabyl takové šíře a pestrosti nebýt restrikcí císaře Josefa II. zacílených proti v baroku hojně rozšířeným chrámovým betlémům. Krásné papírové i svébytné reklamní betlémy na výstavu laskavě zapůjčila PhDr. Jiřina Hánová z Rokycan. Další artefakty poskytla mj. Římskokatolická farnost – Proboštství Mělník a mělnický patriot Karel Lojka. K pozoruhodnostem výstavy patří např. drobounký betlém zhotovený z kosti, scéna Narození usazená do dutiny polodrahokamu nebo betlém v podobě závěsného dioramatu s vestavěnou zvonkohrou. Až do vánočních prázdnin bude na výstavě v dopoledních hodinách probíhat interaktivní program pro školy. V muzejní dílničce si děti dotvoří nový mělnický betlém od české ilustrátorky Ladislavy Pechové. Ten reflektuje výročí 750 let města; každý darovník představuje jednu významnou osobnost mělnické minulosti. Muzejní betlémek tak symbolicky otevře oslavy městského jubilea, jimiž bude vyplněn celý rok 2024. Ve středu 27. 12. proběhne na výstavě perníková dílnička nejen pro děti vedená PhDr. Danou Holmanovou. 4. 1. od 15:30 se koná komentovaná prohlídka výstavy s kurátorem Mgr. Lukášem Snopkem.
-RMM
Zrovna včera jsem zahlédl v televizi nějaké kalendárium, kdy a kde se všude konají vánoční trhy. Protože u nás jsou tradičně až déle po polovině prosince, tak vám zatím v tuto chvíli nabídnu pozvánku aspoň na ty v Lysé nad Labem, které každoročně uzavírají během několika víkendů celý program výstav v tamním výstavišti.
VÁNOČNÍ VÝSTAVIŠTĚ V LYSÉ
Polabské vánoční trhy v Lysé nad Labem mají svou tradici přes 20 let. Tři prodloužené adventní víkendy vás vtáhnou do vánoční atmosféry! Zveme vás na Mikulášské vánoční trhy 1. - 3.12., Stříbrné vánoční trhy 8. - 10.12. a Zlaté vánoční trhy 15. - 17.12.
Pojďte využít jedinečné příležitosti nakoupit vánoční dárky pod jednou střechou. Každý tady objeví pro své nejbližší to pravé! Dámské, pánské i dětské oděvy, šperky, doplňky, ložní prádlo, užitkové sklo a dekorace, drogerie, nebo kožená galanterie, to je jen zlomek toho, co můžete na Polabských vánočních trzích nakoupit! Těšíme se na vaši návštěvu. Chybět nebude dobrý svařák a bohatý doprovodný program.
Otevřeno je vždy od pátku do neděle od 9 do 17 hodin, vstup na vánoční trhy je ZDARMA a možný i se psem.
Přijďte si užít vánoční atmosféru i vy!
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Listopad 19, 2023
17:22
Jízdní řád pro rok 2024 začne platit dne 10. prosince 2023.
Přátelé, máme tu tradiční období, kdy nám za chvíli vstoupí v platnost nové železniční jízdní řády pro rok 2024, a protože jde o věc, která se po celý život těší mému zájmu a zejména během letní dovolené se mě nejvíce dotýká, tak je to vždy důvod, proč se na nový jízdní řád rád podívám.
Nejzajímavější změnou pro nás tady v Mělníku je návrat přímých spojů do Prahy opět na hlavní nádraží ( do 9.12. končí spoje na Masarykově nádraží), což jistě mnozí uvítáte. Změnu měla na svědomí především rekonstrukce hlavního nádraží. Cestující se tak opět dostane na důležité místo v centru města, kde může prakticky přestoupit na další zejména dálkové vlaky a do metra, čímž odpadá někdy případný nepříjemný asi 10 - 15 minut dlouhý pěší venkovní přesun, pokud jste zrovna necestovali do centra historického města.
Když už jsem zmínil tu možnost přestupu na dálkové vlaky, tak je třeba upozornit, že došlo pro výletníky k docela příjemné situaci ohledně návratu do Mělníka. Pokud nám poslední autobusy linky 369 jezdí o víkendu z Ládví do Mělníka ve 21.00 , 22.00, 23.00 hodin a v půlnoci s příjezdem v cca 0.40 hodin .... Pokud mimochodem poslední linka číslo 400 jede o víkendu ze Střížkova ve 22.40 s příjezdem ve 23.10, tak je dobré vědět, že z hlavního nádraží jezdí i přímé vlaky s odjezdem ve 21.46 a 22.46 ( příjezdy 22.51 a 23.50) a hlavně byl posunut poslední spoj na 0.33 s příjezdem v 1.30 do Mělníka.
Tento posun mi přijde rozumný, když zvážíte, že první nedělní ranní autobus jede až v 6.00. Časy, kdy se dalo jet z Prahy- Holešovic vlakem po půlnoci v 0.20 i přes Cítov jsou dávno pryč.
Co je na naši hlavní trati s občanským číslem 072 oproti letošnímu roku jinak ? Spatřil jsem tam prodloužení ranní zastávkové spoje v 5.11 o pracovních dnech, která začíná u nás v Mělníku a již nekončí v Kolíně, ale v 7.26 v Čáslavi. Myslím, že tato spoj je nějakou dohodou mezi městy a naše pracující může zajímat nejspíše především pouze tehdy, pokud nejedou dále, než do Lysé nad Labem, kde vlak velmi dlouho stojí.
Stojí tam téměř 25 minut, pustí RegioJet s odjezdem v 5.40 z Mělníka a do Kolína přijede 18 minut po něm v 6.58. Zatímco RegioJet s příjezdem v 6.40 do Kolína má návaznost na rychlík Vysočina ( 6.47) do Brna s příjezdem v 7.08 do Čáslavi, tak náš ranní vlak v Kolíně postojí do 7.04 ( 6 minut) a v 7.28 skončí v Čáslavi. Napadlo mě tak, jestli by to nebyl třeba navíc i pohodlný vlak pro nějakou partu důchodců, kterým nevadí ranní vstávání, snad i půlhodinové čekání v Lysé, ale přestupování, že by to bylo vhodné k návštěvě Železných hor. Po železnici rozhodně ne, protože linka 236 do Třemošnice nemá pro tuto spoj přípoj. Snad ta Kutná Hora, když je problém přestupovat.
Pak tam je na naši trati taková zajímavost. Pouze v pátek odpoledne v 17.23 vyjíždí v sezóně lokálka do Mšena už ze Všetat a jistě z důvodu nějaké návaznosti. Zabývat se tratí 076 Mělník - Mšeno je asi zbytečné. Kdo sledujete média, tak víte, že její víkendový provoz během tzv. letní sezóny je momentálně velkým úspěchem v souboji s těmi, kteří momentálně rozhodují. Nic nebylo platné ohánět se tím, že autobusy se v obcích u lokálky sotva vyhýbají autům v protisměru, jízda je spíše za trest, nebo že Kokořínský rychlík přiváží z Prahy hodně lidí. Prostě musíme počkat, jestli příští střídání vlivných nabere lepší směr.
Ostatně, nemusíme chodit až na naši lokálku. Zajímalo by mě, kolik vlivných lidí a zejména v Praze asi tak trápí, že není z Vysočan do Všetat pro nás tolik potřebná dvojkolejná trať, byť tam nějaké územní náznaky v prostoru vznikly. Konečně, nedaleko Satalic i Vysočan je velmi důležité autobusové nádraží Černý Most, odkud jezdí plno vnitrostátních dálkových spojů. Tady se dovolím zastavit, protože nám to rozšiřování PID letos pěkně stagnuje a stále jsme nejdále na nějakém 12. pásmu v Turnově, poblíž Pardubic a nad Táborem. V dohledné době jde pouze o Rakovnicko, kde však dochází k provázání asi čtyř systémů.
Když jsem si tak prohlížel jízdní řád pro rok 2024 týkající se naši hlavní mělnické trati číslo 072, tak mně až vykolejil fakt zápisu zejména spojů provozovatele RegioJet . Už nestačí jenom dva sloupečky, ale nyní má cestující u jedné rychlíkové spoje dokonce občas sloupečky tři a spoustu vysvětlivek. Tohle má cestující opravdu luštit ??!!! To má získávat nové pasažéry pro hromadné prostředky ??!
Podívejte se na ukázku na obrázku. Nejde to zjednodušit ? Podívejte se na vysvětlivky pod číslem 51, 53 a 54. Nejprve zahoďme ty populární římské číslice pro měsíce, do kterých se snadno zamotáte a změňme význam vysvětlivky číslo 51. Vlak nejede 2.3. - 16.8. Co to znamená ? Že vlak jede od 10.12. 2023 do 1.3. 2024 a znovu pak od 17.8. 2024 do změny řádu v prosinci 2024.
Pokud nám udává vysvětlivka číslo 53, že vlak jezdí o pracovních dnech od 4.3. do 16.8. a vysvětlivka číslo 54 o sobotách, nedělích a svátcích od 2.3. do 11.8., tak mi z toho vyplívá, že jede denně po celý rok. Nevěříte ? Tak 2.3. je sobota, 3.3. neděle, čímž začíná poznámka číslo 54, dne 4.3. je pondělí a začíná platit i číslo poznámky 53, dne 11.8. je neděle, kdy končí poznámka 54 pro víkend, 16.8. končí v pátek poznámka 53 pro pracovní dny a 17.8. již zase platí každodenní jízda díky poznámce číslo 51.
Něco jsem přehlédl ? Nechám se poučit. Dle mého názoru by úplně stačil jeden sloupek bez jakýchkoliv časových vysvětlivek, neboť jsme před chvíli zjistili, že cestujícímu jede tato spoj denně včetně všech svátků v roce. Nevidím tam upozornění, že by třeba 24.12. a 31.12. nejela.
Vím, že má vše ve vlakových řádech nějaký smysl a uměl jsem je číst i chápat, ale toto je už snad nějak moc až překombinované. Jak to, že nikdy nebylo potřeba na naši trati tolik sloupců na jeden spoj, jako nyní ??? Vždyť to vypadá tak, jako byrokracie a ještě nepřehledná. Dokonce i poslední ,, flamendrák" z Ústí ( Pro změnu České dráhy) získal dva sloupečky, ovšem opodstatněně rozdílné. Asi je tam nějaký důvod, proč určitou část roku jede ze západního nádraží na Mělník ve 22.59 a určitou až ve 23.05 :-).
Nevím, ale řada potenciálních pasažérů si zejména v železniční dopravě stěžuje, že je vůbec problém zjistit, jakou si zakoupit jízdenku, aby člověk tvrdě netratil. Nadává se na to, že neexistují výhodné společné jízdenky ve stylu jízdenky ČD Jízdenky na léto, kterou by mnozí uvítali i jindy :-) , ale především leckomu i nedojde, že má cenu cestovat pouze na jízdenky integrovaných systémů a nikoliv dopravců, nebo na speciální jízdenky, které je prostě nutno zkoumat. Ale, ještě pojďme k novému řádu.
Dva sloupce ještě jdou a zvlášť když mají odlišné časové hodnoty k zastávkám, počátečním i konečným stanicím, absenci jízd během některých svátků ale myslím si že v řadě případů je spíše srozumitelnější dobře napsaná vysvětlivka, než nutit luštit cestujícího vysvětlivku pod třemi sloupci. Bohužel se domnívám, že srozumitelné vysvětlivky jsou u drah dnes problémem, protože se nedbá na jejich přehlednost.
Letos tu tedy zatím jinak není k železniční dopravě u nás co říci, protože nějaké novinky neočekáváme a jízda v taktu se již dlouhodobě ustálila na velmi sympatických časech. Zejména u rychlíků jezdících v dvouhodinových taktech si pamatujme, že směrem na Kolín je odjezd vždy 20 minut před sudou hodinou ( 5.40, 7.40, 9.40, 11.40 ...) a do Ústí nad Labem je to přibližně 15 minut po sudé hodině ( 8.15 , 10.15 ...) Tam ovšem jezdím s ČD převážně na 24 h DÚK, které mají přípoje k západu i k severu.
Koukal jsem také, který článek je dnes nejčtenější a uvědomil jsem si, že naše nejmladší sluneční hodiny letos slaví jubilejních 10 let. Pořád jsou nějaká výročí a ani to nestačí mnohdy vést člověk v patrnosti. Gratuluji k tomuto vynikajícímu nápadu, který krášlí vhodně historický střed našeho města !
https://soutok.blogspot.com/2013/10/melnik-ma-nove-slunecni-hodiny-nikam-za.html
https://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?evc=ME_35
Pohodový vstup do posledního celého listopadového týdne !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Listopad 17, 2023
14:52
Snad každé malé dítě se jednou zeptá : ,, Tati, co je s člověkem po smrti ? " Obvykle přijde nějaká uspokojivá odpověď, se kterou se dítě na mnoho let spokojí, neboť má kolem sebe tolik zvláštních neznámých věcí a je pro něj radostí je objevovat. Pak dospěje do školních let, na jejichž konci je vybaveno představou, že my ( já) jsme náš mozek a celý vesmír i s naši planetou a jejím vývojem až po člověka začal prostě náhodným výbuchem z jednoho bodu, kterému říkáme Velký třesk.
Občas této myšlenkové teorii říkáme hlavní mediální proud a mnoho lidí, se s ní spokojí, protože to všechno nejsou vědomosti, kterými bychom byly nějak nuceni, se po čas svého života zabývat a nepotřebujeme je ani k výkonu své práce. Je to opravdu tak jednoduchá odpověď, jak se na první pohled zdá, a jak jsem ji zde nyní nastínil ? Ani náhodou. Vždyť člověk byl stvořený k tomu, aby stále něco objevoval a aby se naše civilizace vyvíjela.
Není asi samo sebou, že tvor, který na počátku lovil po lesích zvěř ke svému přežití dnes plánuje meziplanetární lety k jiným světům a na své planetě užívá nejrůznější fascinující technické možnosti. Pravdou však je, že řada lidí se spokojí s tím, co jim dala škola, a co se na ně valí z nejrůznějších médií. Ovšem, právě proto, že člověk je tvor zkoumavý, tak se najde vždy nějaká část společnosti, která se snaží zjistit něco více, co najde obvykle jenom v knihách.
Všimněte si té paralely s médii, kdy se o některých věcech nikde v novinách, nebo v televizi převážně nedozvíte, ale objevíte je teprve až na internetu, pokud víte, kde a jak hledat. Některé nejprve u nás vůbec nepublikované zajímavosti, se šířily mezi lidmi opatrně a ústně. Někdo byl svědkem něčeho, co mu přišlo neskutečné a občas to řekl někomu dalšímu. Průlom nastal na jaře 1990, kdy se k nám dostávaly knihy doktorů Moodyho a Perryho.
Reakce na tyto knihy byly různé. Na jedné straně v nich objevil člověk to, co se předtím mezi lidmi někde šeptlo a většinou to mělo souvislosti s operačními sály. Není dnes již žádným tajemstvím, že řada pacientů po náročných operacích, které samozřejmě přežila, tak se shodovala v několika bodech na společných pocitech během nich. Moody však nepublikoval pouze prožitky pacientů ohrožených na životě, ale věnoval se hypnóze, kdy údajně uváděl klienty do jejich minulých životů, čímž oživil téma reinkarnace.
Určitou slabinou těchto příběhů je, že čtenář vychovávaný v době vědy, se nespokojí s vyprávěním nějakých obyčejných životopisů různých lidí. Ostatně. máme mnohdy co dělat, se začíst do životopisů nějakých významných osobností. A tak jednoznačně nejzajímavější je zřejmě psaný fakt, že malé děti jsou prý schopné v některých případech do určitého věku popsat prostředí v čase ( cizí země v 15. století, řeč té doby na onom území), které nikdy během svého krátkého života nenavštívily a ani nemohly. Věřme tomu.
A pak je to samozřejmě ta část, kdy se shodují výpovědi zachráněných pacientů někdy až v deseti bodech. Ovšem, pokud bychom se zabývali jenom úzce otázkou našeho osobního bytí a zůstali u těchto dohadů, tak bychom se o mnoho zajímavého připravili, třebaže i tady si autoři zabývajícími se tímto téma nacházejí stále více docela slušných přesvědčivých indicií. Vždyť náš život není jenom naše osobní současné bytí, ale je to spousta věcí a fyzikálních zákonů kolem nás, které nás obklopují.
Dnešní svět není jen tou klasickou školní fyzikou, která stále plní média, ale je i méně známou fyzikou mikrosvěta, kterou můžeme nazvat kvantovou fyzikou, a která se dnes prostřednictvím knih stává i populárně naučnou literaturou pro širokou veřejnost. Možná si někdo řekne : ,, A co může být zajímavé na nějaké fyzice atomů a elektronů, kde je jen nějaká pravděpodobnost, duálnost stavů, a kde nebereme v potaz ani čas ? "
Může a hodně, pokud jsme ochotni přijmout myšlenku, že náš mozek je jenom určitý přijímač komunikující s všude přítomnou myslí v kosmu, jenž je součástí dalších vyšších úrovní společné kosmické mysli. Není ostatně náhoda, že na mnoho věcí reagujeme dost podobně, nebo stejně, ač žijeme jako lidstvo třeba i na druhé polokouli, nebo jde jen o naše sousedy.
Konečně, část vědců se domnívá, že naše duše má určitou velmi malou hmotnost, která se s okamžikem smrti rozptýlí do okolí. Naše tělo není jenom ta fyzická bytost, kterou vidíme v zrcadle, ale má i další vrstvy nad touto vrstvou, kterou někteří jasnovidci vidí, jako auru. Kvantový svět je svět částic, které mohou být za určitých okolností vlnami a naopak.
Mně se u této teorie velmi líbí jeden příklad, ke kterému mám blízko asi právě proto, že si rád najdu čas pro dálkový rozhlasový příjem. Je to příklad, který se nyní pokusím popsat. Na rybníku je model lodičky, která představuje naši bytost. Vložená baterie je vlastně takové srdce, které napájí elektromotůrek s lodní hřídelí, elektrický mechanizmus ovládání kormidla ( pohybové ústrojí) a samozřejmě i plošný spoj se součástkami a přijímací anténou ( mozek). Aby se pak elektromotúrek spustil, tak musí pochopitelně dostat příkaz z plošného spoje ( mozek), Jak je to jen podobné s lidskou bytostí.
Jenže, aby se i tak vše spustilo a reagovalo na povely, tak kdesi na břehu ( v jiném světě) stojí člověk s dálkovým ovládačem a po vlnách neviditelné vysoké frekvence předává lodi příkazy. Pro tuto teorii hraje i to, že vědci a lékaři sice našli v mozku určitá centra, kde se při různých činnostech zvýší určitá aktivita, pacienti dokáží pomocí mysli ovládat třeba snímací kameru, ale centrum mysli s různými plány a hlavně našimi osobními pocity nikdy neobjevili. Materialistický mediální názor tak holduje pro chemii v mozku a elektronické impulsy, ale pak je tu tedy třeba ta otázka fenoménu některých velmi malých dětí, kterou jsem tu již zmínil.
Dalo by se to tedy celé shrnout na souboj dvou vědeckých světových názorů, kdy ten první stále ještě vládne médiím a ten druhý získává pro sebe stále více indicií. My jsme jen prostí vědecky ne příliš vzdělaní lidé, kteří se teprve sami od sebe vzdělávají dostupnou literaturou, ale vědci stále ještě nejsou spokojení. Zastánci hlavního proudu poukazují na fakt, že kvantová fyzika je fyzikou mikrokosmu a ostře se proti jakémukoliv provázání ohrazují. V důsledku toho tu vzniká snaha přijít s Teorií všeho, která zastřešuje úplně vše a dává věcem kolem nás řekněme až plánovaný harmonický řád, na rozdíl od náhodného chaosu, který jen náhodně stvořil naši sluneční soustavu a jen náhodně nechal vzniknout Zemi přesně tak daleko od Slunce, aby na ni mohl vzniknout život.
J. Calleman poukazuje na fakt, že dávné vyspělé civilizace rozuměly vesmíru zřejmě lépe nežli my v dnešní společnosti a na pomoc pro svoji Teorii všeho si bere civilizaci Mayů a především jejich kalendář, pyramidy i výpočty. S pomocí tohoto dědictví pak přichází s něčím, co vůbec nevylučuje hlavní vědecký proud, ale dává mu možná smysl i řád. Rodí se tak MKT ( Makroskopická kvantová teorie), která i v hlavním současném vědeckém proudu ukazuje, že kvanta mají své místo i v jiné oblasti života. I laik si možná uvědomí, že k nynějším změnám zejména v technické oblasti života dochází ve stále kratších kvantových skocích, které nás posouvají zajímavým světem stále nových lidských možností.
Dokonce se ukazuje, že rodící se děti do tohoto pro nás již až příliš technického světa jsou bytosti, které jej překvapivě rychle od svého narození zvládnou na rozdíl od nás chápat. Vy starší jistě pamatujete dobu, kdy jsme nejprve měnili audio kazety za VHS kazety, pak přišly CD romy, DVD, flash - karty, Internetové úložiště Cloud, chytré mobilní telefony, holografické tiskárny a dnes se již setkáváme s AI umělou inteligencí, která sice může pomoci v domácnosti, ale dokáže bez vašeho vědomí i svolení vypustit na internet ,,vaše foto", které si sama vyrobí, kde jenom odborník pozná, že to nejste vy a ani to není asi s vašim vědomím, protože máte na snímku šest prstů. To opravdu bylo nedávno dokonce v naši televizi.
Život kolem nás je tedy neskutečně rozmanitý a stále technicky rychlejší a rychlejší. Není divu, že se v něm mnozí toužíme vyznat, nějak jej zpřehlednit a hledáme v něm i své místo.
To byl tedy můj laický pohled na dění kolem sebe, ale určitě doporučuji si přečíst článek pod odkazem níže, který řekne, nebo spíše napoví mnohem více. Pochopitelně tu nechci to nejhlavnější odhalit, když je to součástí nitra skvělé knihy v oboru, nad kterým bychom se měli zamyslet. Těch skvělých knih i průměrnějších je v oboru pochopitelně celá řada, ale to třeba zase někdy jindy. Konečně, to samo je jedno z témat, která dávají lidem pocit povznešenosti nad malými věcmi běžného života a dodávají jim energii.
https://www.luxor.cz/v/1960432/kvantova-teorie-vzniku-zivota-a-tajemstvi-vedomeho-vesmiru
Pohodový prodloužený víkend !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Listopad 11, 2023
20:10
Zvalo mě před tímto víkendem několik lidí do Jičína, že je tam prý nějaká velká výstava modelové železnice. Jejich aktivitu i upozornění jsem pochválil, ale když mám nyní doma několik věcí, na které se již moc těším a s jednou z nich jsem již nedávno začal.
Jsou to knihy. Ano, docela obyčejné knihy. V brzkém mládí je člověk četl spíše až řekněme snad vyjímečně, ale postupem času, se téměř naplnilo občas užívané heslo, že kniha je nejlepší přítel člověka. Pochopitelně, že literatura v knihkupectvích je rozdělena do celé řady žánrů a každý preferuje něco jiného. Žel, ne každý sdílí nadšení pro nějakou četbu, která může být poučná, ale to už je věc jiná, o které rozhoduje celá řada faktorů.
K těm nejpopulárnějším, které lze na Mělníku směle potenciálním čtenářům nabídnout a jsou zároveň i vhodným vánočním dárkem jsou knihy o Mělníku a našem CHKO Kokořínsko - Máchův kraj. Máme někdy pocit, že už to tady kolem přece všechno známe a nemůže nás tak nic překvapit, ale takový přístup není zrovna nejšťastnější.
Moje generace vyrůstala na českých filmových komediích a dnes musím říci, že někteří z nás ovládají nejen celé filmové dialogy, ale teprve třeba až po padesátém shlédnutí komedie Jáchyme hoď ho do stroje si člověk teprve uvědomil, o co se vlastně ten František Koudelka ( Luděk Sobota) opírá v okamžiku, kdy se rozhoduje, zda se má zapsat do juda, či nikoliv.
Když se na ten předmět zadíváte a zjistíte, že socha o kterou se opírá je téměř kopií daného okamžiku ( Koudelka si rukou zadumaně podepírá bradu), tak se prostě musíte znovu smát a žasnout nad genialitou autorova díla, který rozdával radost i z každé maličkosti a ještě vše dokreslila dobře zvolená hudba, kterou musí člověk s hudebním nadáním ocenit.
S knihami je to podobné. Řekl bych, že v nich mnohdy hledáme něco, co nám připomíná náš život a není nám to cizí. Proto se vždy rádi podíváme na knihy, které nás provází něčím, kde nejsme zcela cizinci a v případě Mělníka a Kokořínska je téma tak blízko, že nás až těší, že se můžeme k bodu zájmu vypravit prakticky kdykoliv.
Knížka na prvním obrázku mě teprve čeká, a i kdyby mě neměla nijak překvapit, tak mi jistě vždy připomene, že není nutné vždy jezdit někam daleko, ale již jen kousek za naším městem máme tyto krásy, které jsou ceněny i daleko odtud. Druhou knížku již mohu ohodnotit a pravidelnější čtenáři vědí, že jsme v ní našel dosud neznámé skály, ke kterým turistické značky nevedou, navštívil je a sepsal tu pro sebe i pro vás další seriál, který vás k těmto neznámým útvarům dovede. Ten čas ale letí.
https://soutok.blogspot.com/2021/04/nejfotografovanejsi-skalou-na-prvnich.html
https://soutok.blogspot.com/2021/04/ze-msena-byly-videt-70-az-90-km.html
https://soutok.blogspot.com/2021/04/nadherna-vystava-obrazu-melnika.html
https://soutok.blogspot.com/2021/04/sousedni-kokorinsko-poradne-nezname-ke.html
https://soutok.blogspot.com/2023/02/tak-nadherny-je-predjarni-kokorinsky.html
https://soutok.blogspot.com/2023/02/tak-nadherny-je-predjarni-kokorinsky_13.html
Jak jsem tak prohlížel, co se dá v současnosti o Kokořínsku mezi knížkami ještě sehnat, tak jsem našel i publikaci na třetím obrázku. Ani já si nepořizuji samozřejmě vše.
Závěr patří knížce, která mě relativně nedávno nalákala krásným obrázkem a na první pohled zklamala. Nečekejte, že je o turistice a o skalních městech. Vůbec ne. Ten titulek je poněkud zavádějící, ale dá se v ní najít plno zajímavého, pokud se smíříte s tím, co jsem napsal. Ona se totiž věnuje městům i vesnicím v oblasti, se zaměřením na jejich dějiny a významné osoby. Není tam nic o turistických značkách a ani skalních útvarech.
Pokud si však dokážete udělat zájem i čas aspoň na některá místa v oblasti, tak nebudete obdivovat jenom okolní přírodní krásu, ale tentokrát třeba i něco z dějin a zajímavých osobností určitých míst.
Nepodíváme se v článku však jenom na tituly, které jsou věnovány našemu CHKO, ale podíváme se i na knihy o Mělníku, které lze ještě sehnat. Bohužel to totiž někdy tak je, že některé knihy se velmi rychle prodají a léta pak čekáte, zda je třeba snad znovu někdy někdo nevydá. Knihy na obrázcích by tedy neměl být problém v současnosti sehnat.
Jak jsem zde již zmínil, tak venku je již věčně tma, nebo deštivé počasí a osobně mě to již jen právě kvůli nepřečteným knížkám momentálně nikam neláká, tak jsem dnes přišel s článkem, který je věnovaný takovému skvělému kamarádovi právě pro toto období. Než se však vypravím znovu číst jednu rozečtenou knihu ( Samozřejmě čtu vedle toho také na netu zprávy z veřejného dění u nás i ve světě :-)), tak mám dnes takovou chvilku, která je vlastně svým způsobem významná.
Číslo na grafu vlevo nahoře je někde kolem 880 000.
Dne 11.11. 2011 v 11 hodin dopoledne vznikl díky osobě Romana Raka tento web Soutok. Já už toho napsal snad každý rok u příležitosti tohoto výročí více než dost a působí to trochu zvláštně. Mnohdy jsem se díky občasné zálibě v psaní tolik rozepsal, až mi to z dnešního pohledu přijde zbytečné i snad nesrozumitelné, ale kdo nic nedělá, tak nic nezkazí.
Takovým hodně sledovaným článkem o výročí Soutoku bývá článek ,, 3 roky Soutoku".
https://soutok.blogspot.com/2014/11/3-roky-soutoku.html
Když si jej přečtete, tak se můžete divit tomu, že je tam řeč o řadě webů, které již dávno neexistují a naopak vlastně snad všechna ta FB, které tu máme dnes, tak prostě v roce 2014 ještě neexistovala, či o nich případně nikdo nevěděl.
Za těch 12 let, které dnes Soutok má, tak jsem toho prožil mnoho v mnoha oblastech a mnoho věcí se změnilo. Nejprve jsem si tu užíval chvíle, kdy se tu počítadlo k mé radosti jenom protáčelo, bavilo mě obrážet různé akce, mít první na webu fotky z nich, psát zážitkové reportáže a zkoušel jsem psát i seriály ohledně věcí, které byly do té doby nějakým způsobem mé hobby.
Ostatně, nebyla to pro mě žádná novina, protože jsem si jako externí dopisovatel Tepu Regionu na podzim roku 2005 toto tak trošku vyzkoušel. Také mi tam vyšel článek o rádiu i několik tipů na výlety.
Přiznám se, že jsem byl později l i občas zvědavý, zda to někoho třeba i jen občas nezaujme a i tady mám pochopitelně jisté zkušenosti.
Graf návštěvnosti v průběhu celých 12 let.
Vzpomínám třeba na případ, kdy jsem se pokoušel uspět v Libereckém, či Jabloneckém deníku se seriálem ,,Nejkrásnější města na severu českého království." Hlavně Zhořelec má přes 1 800 návštěv.
https://soutok.blogspot.com/2014/02/nejkrasnejsi-mesta-na-severu-ceskeho.html
https://soutok.blogspot.com/2014/02/nejkrasnejsi-mesta-na-severu-ceskeho_21.html
https://soutok.blogspot.com/2014/03/nejkrasnejsi-mesta-na-severu-ceskeho.html
https://soutok.blogspot.com/2014/03/nejkrasnejsi-mesta-na-severu-ceskeho_7.html
https://soutok.blogspot.com/2014/03/jablonec-nad-nisou-je-ceskou-zenevou.html
Tam si s mojí nabídkou na bezplatné zveřejnění seriálu v novinách ( pouze s názvem autora) nějak nevěděli dlouhou dobu rady, až jsem byl po čase přeposlán do Ústeckého deníku, kde mi nějaká redaktorka oznámila, že mě dostala na starost a dala mi najevo, že až budu psát cestopisy o Monte Carlu ( článek o městě mi poslala v příloze), tak můžeme komunikovat.
Díky známosti to bylo jiné již třeba v Kolečských listech ( obec za městem Kralupy nad Vltavou), kam jsem jim věnoval například článek o Hraběcí kapli u Štětí a o Jedlové. V prvním případě jsem byl o téma požádaný a ve druhém jsem měl s výběrem lokality volnou ruku.
https://soutok.blogspot.com/2013/07/za-tajemstvim-hrabeci-kaple-soutok_28.html
https://soutok.blogspot.com/2013/10/vy-tak-krasne-pisete-napiste-nam-pro.html
TOP 20 v průběhu všech 12 let. Pozor !!! Přečtěte si důležitý tučný dodatek kurzívou u obrázků níže.
Pokud jde o Mělník, tak tady předpokládám, že snad každé noviny a nejen ty místní regionální musely na články Soutoku i předešlého webu Můj Mělník za ta léta už dávno narazit a případně se podle toho zařídit,. Ale, ona je to všechno tak nějak politika, a že si Soutok kvůli zajímavosti i sledovanosti pochopitelně do lecčehos opatrně rýpne, když se mu něco moc nezdá, tak to jistě.
Nejsou tu jen bezpečné a pohodové články o naši krásné přírodě i levném cestování vlakem, nebo o tom, jaké koníčky se dají dělat, ale občas i nějaká kritika něčeho, co se nemusí někomu vlivnému třeba na radnici zdát, tak proto je asi ta mediální situace Soutoku i taková, jaká je a člověk si již dávno zvykl. Soutok nikdy nechtěl být webem, který by chtěl jenom něco chválit a asi by mě to ani nebavilo. K životu patří oboje, a to i například v jinak líbivé kategorii cestování, když něco kvůli něčemu a někomu skřípe..
Dnes tedy jde zřejmě díky Mělníčku, pro který jsme tu kdysi, jako magazín začali s Romanem Rakem psát již jen často o několik málo desítek návštěv na článek, ale pořád jsem za ně moc rád a jistě ti lidé vědí, co je pudí k tomu na ty články Soutoku kliknout. Zajímavé, že někdy je doslova nutností, aby se nový článek zobrazil na záložce zpráv na Mělníčku a přitom jsem zažil nedávno i případ, kdy už přiskočilo asi 10 čtenářů, přičemž na Mělníčku ještě odkaz na nový článek nebyl.
Založit FB, nebo rozjíždět nějaký nový projekt se nechystám. Konečně bych moc rád na tom počítadle Soutoku ten milion jednou rád viděl, což je při současném tempu za předpokladu nápadů na články zřejmě otázka dvou let. Tedy, také za předpokladu, že mně to zdraví i technika dovolí a Googl mi to nějak neutne. Samozřejmě i s jistotou Mělníčku v zádech, jenž jediný je vlastně reklamou, která mnohde ani není podle členských propozic s vyjímkou vlastních webmástrů na různých FB povolená.
V současnosti se blížím důchodovému věku a občas slýchám od několika málo náhodně zasvěcených lidí z okolí, že je dobře, že píši web, protože mě to nutí k určitému namáhání mysli, což mozku a zdraví vedle pohybu a vzdělávání se všeobecně prospívá. Musím občas vymyslet téma, někdy i zjišťovat nějaká data, a když nejedu na výlet, tak aspoň musím tady poblíž něco někde vyfotit, aby ten web žil.
Jak můžete vidět, tak ty statistiky od Google stejně ukazují nesmysly. V TOP 20 je na prvním místě Andrej Babiš, ale na vrchním i spodním snímku vidíte články, které již mají i pět a půl tisíce návštěv a v tabulce TOP 20 vůbec nejsou stejně tak, jako třeba Svatba Jiřího Lobkowicze, která dlouho vedla. Zajímavou skupinou je cizina, která mi třeba ukáže, že ten den se dívalo 800 Švédů, nebo po tři dny celkem 1 400 lidí z Indonésie atd. , ale článkům toho dne to nepřiskakuje. Tam je opravdu u článků jen domácí účast. Musí se to prostě brát nějak v legraci, protože jinak je to šlendrián, musíte být vděční, že něco můžete a ještě vám občas vyhrožují nějakým zrušením, nebo zpoplatněním.
Neuvěřitelná a zapomenutá vzpomínka z časů povodní v roce 2013. To je kontrast k nedávno ,,vypuštěné řece":
https://soutok.blogspot.com/2013/06/labe-pod-melnikem-dnes-36-v-900-fotky.html
Těch článků z roku 2013 o povodních je tu asi šest za sebou ( časové vstupy .-)) Tento druhý je z doby, kdy k nám zavítala ČT v rámci hlavní zpravodajské relace. Letos je to vlastně 10 let. :
https://soutok.blogspot.com/2013/06/televize-lide-panoramata-od-zamku-to.html
Je tu již tolik článků ve statistikách, že se k mnohým dostávám jedině přes interní vyhledávač s pomocí pravděpodobných slov ve větách.
Zkusím skončit nějak optimisticky, byť už občas slýchám otázky typu : ,, Tak kolik ještě ? Jak se těšíš ? Pořád je to dost, co ? ", na které odpovídám, že dozadu to ulétlo od nějakého výletu na dovolené, jako voda a dopředu to chce hledět jen opatrně asi tak, jako když se těšíte na výhled z úžasného kopce a víte, že musíte uklidnit emoce a na posledních metrech se neodrovnat. Když to tedy vyjde, tak už je to úplně jiný neznámý svět, který si musí každý osahat.
Pokud to tedy shrnu, tak nějaké ty mety mám před sebou, a jak se na Soutok sluší, tak jistě bych tu rád kromě toho milionu návštěv došel do bodu, kdy se bude celý národ připravovat na parlamentní volby a Soutok bude opět u toho.
Pro matematiky jen dodávám, že to dělám pro zábavu a občas mi tu počítadlo pěkně roztočí někdy i třeba dokonce exotické cizí státy, takže vůbec neplatí poměr 2 500 návštěvníků měsíčně, kdy šlo zřejmě téměř výhradně o tuzemské návštěvy = 30 000 ročně, jak by se podle vzoru za poslední měsíc mohlo zdát.
Ostatně, když vezmete některé zájmové weby, tak ani těch ne zrovna závratných 2 500 návštěv za měsíc není zrovna špatné číslo a leckdy i k tištěným médiím, které se objevují zdarma v poštovních schránkách.. Musím žel použít na závěr větu z mého oblíbeného divadla Divadla Járy Cimrmana : ,, Nepochválím- li se sám, nikdo to za mě neudělá." :-)
Pohodový svatomartinský víkend !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Listopad 6, 2023
20:42
Dostal jsem dnes takovou informaci, že to na výstavišti v Lysé nad Labem bylo v sobotu bomba. Spousta pivovarů, nějaká vína, auta veteránská i současná, k tomu hrálo staré fláky Turbo, a to vše dohromady za 130 Kč. Jenže, ne každý se raduje, a tak jsem si později zase naopak vyslechl kritiku, jak tam o něco dříve byla výstava exotů, dotyčný přijel poslední den výstavy, neviděl již zdaleka to, co si představoval a ještě zaplatil na ceně oproti poslední víkendové akci prý mnohem více :-).
Inu, jak se říká, tak není pokaždé posvícení. Vítejte na začátku 45. týdne roku 2023 a pojďme nejprve na domácí dění. Určitě je každoročně největší událostí Den města Mělníka ( 25. listopadu), kdy si připomeneme, že náš Mělník je již 749 let městem. Nemáme sice zakládací listinu, ale považujeme Mělník za město od chvíle, kdy nám král Přemysl Otakar II. udělil právo na výnos z labského obchodu.
Snad i kvůli pozdnímu podzimnímu datu probíhá oslava tradičně v MKD, což není nic pro ty, kteří mají raději světlo, slunce a volné prostranství s obsáhlým programem, a tak mě tak dnes napadlo si připomenout akci, která se kdysi velmi vydařila a dá se vyhodnotit také, jako svátek města.
Vydejme se trošku do historie na již nezabezpečený web a nejprve zavzpomínejme na jeden Sraz mělnických rodáků v létě roku 2007. :
http://mujmelnik.webzdarma.cz/z_akce.html
Tímto vším zase žilo město v letech 2008 a 2009:
http://mujmelnik.webzdarma.cz/2008.html
http://mujmelnik.webzdarma.cz/2009.html
A co nás tedy čeká 25. listopadu 2023 ?
https://www.mekuc.cz/akce/2912-den-mesta-melnika
Přišel mi z RMM program muzea na měsíc listopad a zároveň se podíváme i na nějaké podrobnosti.
Vážení a milí návštěvníci a příznivci Regionálního muzea Mělník,
Srdečně Vás zveme na vernisáž výstavy Betlémy letí už osm století! ve čtvrtek 16. 11. v 17:00 ve velkém sále muzea. Výstava betlému ze sbírky PhDr. Jiřiny Hánové se koná k uctění 800. výročí inscenace betlémské události sv. Františkem z Assisi v italském Grecciu.
Inspirativní prezentace na Vás čekají také v muzejní kavárně a vstupních prostorech.
Cesta do pravěku - výstava fosilií nalezených na Mělnicku potrvá do 7. 1. 2024.
Panelovou výstavku Vodní mlýny na Mělnicku můžete shlédnout do 12. 11. 2023.
Na sobotu 2. 12. pro Vás připravujeme tradiční Předvánoční řemeslný jarmark s předváděním řemesel a dílničkami pro děti ve všech prostorech muzea.
Přejeme Vám příjemné podzimní dny a těšíme se na setkání v muzeu!
S pozdravem
Kristýna Frelichová, DiS.
PR a propagace
Byl jsem se také podívat na FB historické skupiny a objevil jsem tam takovou milou pozvánku na již druhou minivýstavu v našem TIC ( Turistické informační centrum). Dovoluji si sdílet.
Martin Klihavec1 d · II. minivýstava v TIC Mělník.------------------------------- Turistické informační centrum Mělník a Martin Klihavec vás zvou na již druhou minivýstavu nazvanou "Historické plechovky od kávy Jiří Vykysal Mělník". Unikátní přibližně 100 let staré historické exponáty, lze spatřit v prostorách mělnického Turistického informačního centra v ulici Legionářů od 4. do 17. 11. 2023.
Na samotný závěr dnešního článku tu mám takovou perličku, která je jenom důkazem toho, že originální nápady mají leckdy úspěch.
Kdysi dávno v roce 2011 jsem tu psal takový seriál o autobusové dopravě na Mělníku. Tehdy jsem tu připomněl také dálkovou linku Praha - Mělník- Děčín - Hřensko, která již mnoho let nejezdí. Naposledy jsem jel touto linkou tuším v roce 1991 z obce Blíževedly přímo do Mělníku.
Linka v minulosti projížděla velmi hezkou krajinou severozápadu CHKO Kokořínsko, aby přes Kravaře, Žandov a Benešov nad Ploučnicí dospěla do Děčína, kde tři ze čtyř denních spojů končily a ten první ranní s odjezdem v 7.45 z Mělníka končil v 10.30 v obci Hřensko, která je branou do CHKO Českosaské Švýcarsko. Snad proto, že jsem měl možnost jet již v 70. letech 20. století po této trase, kde tehdy byla krásná panenská příroda s minimálním provozem, tak mě následující zpráva opravdu zaujala.
Potkávám na mnohých místech různé lidi a dozvěděl jsem se, jaká prý parádní akce probíhala v září v obci Horní Police, která předchází městečku Žandov. Napadlo mě, že bych si o akci mohl něco přečíst a musel jsem se smát. Podívejte se na článek v novinách ( Českolipský deník) z roku 2019 před covidem-19 :
https://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/oslavovali-sikovne-ruce-predku-tovarna-v-horni-polici-vyrabi-kola-125-let-20190916.html?utm_term=Autofeed&utm_medium=Social&utm_source=Facebook&fbclid=IwAR36s6UOsi4dJC5vqm4_dloGLMgOI4kjy0usC1rHz-K9_BxHIkRMeeb9c0w#Echobox=1568630216
A nyní se podívejte na ....
https://genus.cz/vice-temat/styl/pred-125-lety-zahajily-velocipedy-achilles-vitezne-tazeni-z-horni-police-do-sveta-n461269.htm?fbclid=IwAR2pK3cQMewY7wduQVvVEphKH491gT2L_TrhFFFQaEhg8c537XhDq-RH_yY
... ze stejného roku.
Tak ono je to krásné, úžasné a poučné i z hlediska historie a znalostí, ale nemyslete si, že mi to ten člověk povídal kvůli nějakým motorkám. Nejvíce ho bavilo to občerstvení za neuvěřitelné ceny. Ani si nečetl, že šlo o nějaké prvorepublikové ceny. Byl to prostě třicátník, ukazoval mi fotky z akce a pravil : ,, To byly ceny, které ještě Ty pamatuješ. To víš, že si tam každý dopřával, ale lidé byli slušní a dávali tam do kasy přeci jenom více", než bylo napsané na té tabuli, která je vyfocena i v článku.
Nu, nevím, jak dalece je to pro organizátory všeobecně náročné, ale ti lidé, kteří to mají blízko a akci objevili, tak už jenom kvůli těm cenám, se zase někdy na místo chystají :-). Tak jistě, přitahují je i motorky a hlavně mají i kam vyvézt ještě mladou rodinu, ale i takto ústně se šíří akce na celkem dlouhé vzdálenosti. Kde by jinak člověka napadlo se starat, co je za akci někde ve 49 km vzdálené vesnici ?
Svým způsobem je to zajímavé, protože dnes spíše narážíme na opak, kdy je něco někde drahé a jinde ještě dražší. O tom by třeba mohli vyprávět i různí degustátoři piva, kteří rádi a se zaujetím sobě vlastní vám popíší atmosféru, chutě i ceny různých minipivovárků.
Pohodový týden !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Listopad 4, 2023
16:47
Milí čtenáři, bohužel je to tak, že když máte co dělat, tak ani není pořádně čas na procházku, natož na nějaký výlet, či na návštěvu nějaké akce a je úplně jedno, že to za oknem nevypadá několik málo hodin vůbec špatně. Nu, a jak už to bývá, tak na neděli, kdy by to člověk možná i trochu snad napravil, tak je zase hlášený déšť :-).
Chce se říci, že se člověk musí počasí přizpůsobovat, ale to je věčná otázka. Každý z nás nakonec leckdy uzná, že to nechce žádné násilí, a že se bez nás také leccos obejde. Co není dnes, může být někdy v budoucnu.
Z muzea mi tedy před víkendem nic nepřišlo, ale myslím si, že není od věci si ještě naposledy připomenout ten fantastický víkend na výstavišti v nedaleké a vlakem zvlášť velmi dobře i vhodně dostupné Lysé nad Labem, který nabízí právě teď akce, které má nejen většina chlapů, ale i žen ráda. Pivní a vinné slavnosti s možností rozšíření o věci kolem aut.
Je vážně velká škoda, že časy, kdy bylo možné se po trati lokálky svézt parní lokomotivou na mšenskou tamní pravidelnou červnovou parádu jsou již dávnou minulostí, ale co naděláte. Nicméně, ty současné mohou někoho zaujmout, jistě zejména místní, a pro Soutok je samozřejmě dobré, že sem může něco dát.
https://www.mestomseno.cz/zivot-ve-meste/kalendar-akci/
Že se toho kolem nás v listopadu moc dít nemůže ? Omyl. Tak jistě, rybáři ještě honem aspoň na chvíli míří k řece, dokud tam není ještě taková zima. Zahrádkáři se chystají zarýt spadané listí a radioamatéři se již těší i na nějakou tu nejlépe víkendovou mrznoucí mlhu. Prostě je velká výhoda, když vás něco baví a samozřejmě jsem mohl zmínit skalní turisty i cyklisty, kteří jezdí i při teplotách jen něco nad nulou.
I tak je tu pro lidi možnost navštívit spoustu akcí a dnes sem dám adresu pro sebe i pro vás, která má opravdu široký záběr. Tam jsou akce i z mnohem větších dálek, než obvykle uvádím.
https://www.kudyznudy.cz/kalendar-akci/stredocesky-kraj?datum=2023-11-11&dalsi-akce=2
https://www.informuji.cz/akce/str/vikend/
Děti se nám jistě v Mělníku již těší na lampionový průvod v centru města ( pátek 10.11.) , ale je tu možnost pro rodiče s dětmi navštívit akci na profláklém poutním, kulturním, společenském a cirkusovém místě v Bezručově ulici. Ne náhodou to bylo jedno ze dvou míst, kde byly umístěny v době covidu-19 vyšetřovací budky. Buďme za něj rádi a nevymýšlejme blbosti s další panelovou výstavbou, která navíc mimochodem sebere další místa pro parkování, která nyní citelně chybí na jiných sídlištích, jako jsou například Rousovice.
Pohodový víkend !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
00:00
Jsme nadšení, že jsme se pustili do organizace pásma degustací, protože víme, že svět kvalitních rumů, whiskey a vína je velmi široký a opravdu stojí za poznání. Přečtěte si, co o návštěvě degustací říkají sami návštěvníci.
Zdroj: Brloh
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Listopad 1, 2023
18:37
Vzpomene si ještě někdo, kdy nám začala rekonstrukce mostu přes říčku Pšovku v Klášterní ulici ? Protože jsem se nechal inspirovat těmi, kteří občas dokumentují různé stavební práce a nafotil jsem některé okamžiky jeho rekonstrukce, tak mě zadané téma zavedlo k článku až kamsi do června, ale je jich tu více. Pro vzpomínku z výstavby jsem vybral tyto dva.
https://soutok.blogspot.com/2023/06/posledni-melnicka-jizerska-50-je-za.html
https://soutok.blogspot.com/2023/08/o-levnem-cestovani-se-ke-skode-vsech.html
Samozřejmě bylo plno lidí zvědavých, jak dlouho budou práce trvat a sebemenší zpozorovaná pracovní absence byla lidmi sledována. Ne každý totiž pochopí, že někdy někde pracovníky nenajdete třeba i proto, že se zrovna čeká, než někde utuhne nějaký beton. Navíc za to může i televize, která lidem ukazuje, že se mnohde ve světě staví daleko rychleji a dokladem toho je i dnešní článek ....
Polsko začalo stavět dálnici ke Králíkům. To snad ne! Češi se chytají za hlavuhttps://orlicky.denik.cz/zpravy_region/dalnice-s8-klozdko-bobosov-boboszow-kraliky-i43-lanskroun-rsd-polsko.html?seznam-hp=1&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
V pondělí se konečně všichni dočkali, ale stavba již nyní vzbuzuje rozporuplné emoce. Na jedné straně radost z toho, že se zase něco konečně dokončilo, ale na straně druhé je to asi tak, jako když se nám v centru města objevily balisety, kterým se po bývalém místostarostovi přezdívá také někdy Schweigstilky. Ty nejen, že z centra města nezmizely a řidiči si na ně snad už zvykli, neb člověk přivykne téměř všemu, ale dvě nové se nám také objevily nyní u zimního stadionu, kde začíná most.
Dalším zajímavým doplňkem je černožlutá zebra na hraně chodníku, která může někomu připomenout nakládací rampu a žel je zde snad i na místě, ale svislá značka s červenobílou kombinací na sloupku na okraji vozovky i chodníku už leckoho dostane. Prý to vypadá tak, jako,, podobně provedené značky po 80 metrech před železničním přejezdem" , který tu však skutečně také o několik desítek metrů později je :-).
Vyslechl jsem i názor jedné mladé ženy, že maminky s kočárky to tady nebudou mít zrovna jednoduché, ale zase to prověří jejich bdělost i bdělost cyklistů, chodců čučících do mobilů a různých místních běžců sportovců :-).
Pokud si myslíte, že je tím téma po otevření mostu vyčerpáno, tak nikoliv. Mezi řidiči i chodci totiž panuje vzpomínka na jistý dolík před bývalou pivnicí U potůčku, kde v minulosti stávala při velkých deštích voda, která ani jedné straně neprospívala. Také tento rozbitý úsek vozovky byl sice nahrazen v délce asi 50 metrů novým asfaltovým povrchem, avšak není zatím jasné, zda a kudy bude voda po dešti vozovku opouštět.
Co dodat ? Zatím most u mnohých lidí vzbuzuje určitou nedůvěru i úsměvy a až čas prověří, zda oprávněnou, či nikoliv. V každém případě tu jsou dvě možnosti. Buď si lidé zvyknou a na nedůvěru se zapomene, pokud se třeba nikdo nezraní, nebo se bude do nekonečna říkat : ,, Jak tohle mohl někdo zkolaudovat ?"
Dlouho jsme tu neměli žádný cirkus, nebo vůbec zase nějakou místní akci, tak si něco dáme. Doba ledová. Koho to zajímá, tak třeba koukněte na web na plakátu s podrobnostmi. Mám teď nějakou práci, mohl by brzy přijít z RMM program na měsíc listopad a jistě se zase podívám brzy i na okolí. Zatím se nám tady blíží 10.11. , kdy se děti těší na lampionový průvod, a kdybych už neměl pracovní povinnosti, tak si jistě rád zajedu i do Lysé nad Labem ( článek nedávno).
Koukněte na něj, protože v Lysé jsou nyní ty nejlepší výstavy a na své si přijdou fandové automobilismu, ale i příznivci piva a vína.
Pohodový zbytek týdne a víkend !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Říjen 29, 2023
17:17
Aniž bychom si to uvědomovali, tak veřejně především před přáteli a známými pronášíme svévolně velmi často věty s těmito dvěma významy: Ten první je spojen s negativy, zní ,, To se to dnes vleče" a je nejčastěji spojen s pobytem v zaměstnání, ale také s různým čekáním v různých čekárnách i jinde. Druhou větou ,, Ten čas zase letí." vyjadřujeme určitou lítost nad koncem něčeho pěkného. V obou případech jde o jev, který nás moc netěší.
Co s tím, aby nám krásný čas pocitově tolik neutíkal ? Tady mi jednoznačně zabírají výlety hromadnými dopravními prostředky, které nutí člověka neustále něco řešit, něco kolem sebe vnímat, na něco být opatrný a zároveň nám vše zdravotně velmi prospívá v oblasti myšlení i pohybu. U zajímavé knížky vám doma bude čas utíkat rychleji, bude to příjemné, ale určité věci zdraví budou stagnovat.
Jak jsem tu již posledně naznačil, tak u mě před svátečním víkendem uzrála myšlenka na návštěvu Prahy. Chtěl jsem si zase po čase přivézt nějaké knížky, protože člověk si má dělat radost občasnými dárky, ale byly tu i další dva důvody. Jak jsem tu nedávno napsal, tak zatímco jsme se před covidem-19 zabývali jenom zábavou, tak nyní jsme upnutí na válečné dění, různé demonstrace i nepokoje a na rozsáhlé vnitropolitické problémy i změny.
To samo o sobě mě motivovalo k tomu, abych se také již konečně podíval do míst, která jsou denně nějakým způsobem v médiích, a kde se utváří všechno to, čemu říkáme politika a dějiny. Ostatně, již mnohokrát jsem tu zmínil, že když se v televizi díváte na něco, co jste viděli na vlastní oči a třeba si i na výlet vzpomenete, tak to je prostě vždy takový speciální zážitek.
Konečně, je to i příležitost, jak si zopakovat cestování, aby mozek člověka nezakrněl. Může vám to připadat úsměvné, ale řada lidí nechce cestovat veřejnými dopravními prostředky už jenom proto, že si neumí představit, jak by se se všemi nástrahami cestování zvlášť v takovém velkém městě vypořádala, děsí se na cestách různých přestupů i čekání na přípoje, jakož se obávají, že by zabloudili a ani pořádně nevěděli, kam vlastně chtějí jít.
Sám si raději kupuji jízdenky PID u nás v automatu na autobusovém nádraží, zvlášť při cestách do Prahy, ale i jinam, včetně cest zpět, než abych pak někde v blízkosti mnoha lidí třeba na hlavním železničním pražském nádraží zkoumal ve sporém osvětlení, jak si počínat na tamním možná modernějším, ale složitějším automatu.
Konečně, zatímco lístek do Prahy stál původně 80 Kč a platil tuším až 3,5 hodiny , tak dnes už platí jenom 3 hodiny, což je pro nás tady na Mělníku významný rozdíl. Zatímco dříve jsem si dokázal spokojeně nakoupit a ještě se dojít aspoň podívat k oblíbenému orloji, aniž bych na cestu potřeboval lístky dva, tak nyní už to je tak sotva na nákup.
Nakonec ještě jedna zajímavost. Zkoumal jsem možnosti úschovy batohů a zavazadel na hlavním pražském železničním nádraží, a ty komentáře ( recenze) byly na webu strašné. Složitost, již žádné mince a práce s číselnými kódy, ale s vypadávajícím telefonním signálem atd. Dobrou zprávou je, že v úschovnách na autobusovém nádraží Praha Florenc, se vám věnuje člověk, který vám vystaví lístek o úschově. Na základě délky úschovy, pak platíte nejméně 75 Kč.
Vážně mám mimo dovolenou problémy s ranním vstáváním, a tak jsem vyjížděl o sváteční sobotě spojí číslo 369 až ve 13.10 SELČ. Už na začátku jsem měl malé vzrůšo, protože jsem zrovna neměl dost drobných na lístky, prodejny nad 100 metrů čtverečních měly zavřeno, ale sehnal jsem. Navíc jsem měl čas optimální a mohl jsem si dovolit ještě procházku na vlakové nádraží.
Díky tomu vím, že někomu právě ulétlo mládě vzácného papouška ( plakát na konci článku), a že má společnost RegioJet na nádraží také vedle dveří na peron svůj automat na jízdenky. Nevím tedy, jestli ukončila společnost prodej jízdenek v osobní pokladně, protože jsem je nikdy nepotřeboval, ale je to prostě tak. Zvyk je železná košile a pokud neužívám jízdenek PID a DÚK, tak už jen obvykle Jízdenku na léto. Nicméně jste byli začátkem září svědky toho, jak krásně a levně se dá dojet do Aše a zpět na pouhou DÚK a Egronet .
Vyjel jsem tedy ve 13.10 téměř plným autobusem a cesta byla nekonečná. Těch zastávek, jízda 45 minut a ,, To se to vleče :-) " Jenže na tom výletě to jde. Užíváte si výhled z okna, koukáte, co se kde zase změnilo a občas si vaše oči najdou i nějakou pohlednou spolucestující :-). Autobus mi tedy na nějaké čučení do mobilu nikdy jako vhodný dopravní prostředek nepřipadal.
Konečně, pokud vás zajímá návrh jízdního řádu železnice pro rok 2024, tak by měly přímé vlaky z Mělníka opět končit na hlavním nádraží v Praze, ale má to svá ale. Pořád jde o zastávkové vlaky, které to jedou do centra Prahy nějakých 70 minut. Při použití zastávkového autobusu linky 369 a metra to odhaduji na 60 minut.
Další výhodou pro cestující po železnici je fakt, že jste hned v železničním uzlu i u metra jenom stanici od Václavského náměstí, bez nutnosti nějaké pěší procházky z Masarykova nádraží, ale pro železničáře to má jisté nevýhody, které mohly být již dávno vyřešeny, kdyby se dotáhly plány tam, kam původní návrhy směřovaly.
Ti si totiž stěžují, že stoupne hustota provozu na přetíženém hlavním nádraží. To však by nemuselo být, kdyby vlaky pokračovaly někam dále. V minulosti to bylo často nádraží ve Vršovicích a uvažovalo se svého času veřejně a dost o protažení části linky 070 do Dobříše. V současnosti je časově samozřejmě nejlepší, když můžete využít přímých autobusových linek mezi Mělníkem a Prahou, ale když ty jezdí pouze o pracovních dnech.
Také železnice si je vědoma, že pokud chce uspět, tak je třeba zrychlit a mít i zde nějaké přímé linky, ale to vše je nejen otázkou modernizace trati ( například zdvojkolejnění trati v úseku Praha - Všetaty), ale samozřejmě toho dalšího, jako je dostatek vlaků, personálu i dobrých a realizovaných nápadů.
Už se vám někdy stalo, že jste chtěli někde platit nějakou kartou a bylo to technicky k ničemu ? Myslím, že to asi každému sebere hodně náladu a vězte, že jsem se k dalšímu programu výletu musel moc nutit, ale bylo to i tak nejlepší řešení.
Tedy, povedlo se mi včera, že jsem chvílemi uvízl v kolonách davů, které téměř stály, ale naštěstí tu byla řada úseků, kde to mělo relativně spád. Ostatně, na královské cestě by bylo spíše divné, kdyby pozdě odpoledne v sobotu v 15.30 ve státní svátek zela návštěvností z časů covidu-19.
Ten náš nejslavnější orloj dnes můžete obdivovat s reálným časem i na webu, nebo jako program v mobilním telefonu, ale nejvíce si jej stejně užijete tady. Poloha slunce na zvěrokruhu vám navíc ukazuje, jak vysoko slunce nad obzorem je a dává dobrou grafickou představu o proměnách v rámci celého ročního cyklu. Svým způsobem i vidíme, kolik cesty ještě zbývá do zimního slunovratu.
Orlojem jsem se však v minulosti zabýval několikrát, a tak již pojďme dále. Psal jsem již mnohokrát, že člověka v první řadě řídí optický vjem, který lze také přeložit slovem krása. Až pak nás teprve někoho čeká to další, což bychom mohli nazvat pojmem zájem. Tady přichází na řadu spousta často placených autorů, kteří jsou schopní vám věci na obrázcích vyložit do nejjemnějších historických detailů.
Pro mě pozbývá taková věc smyslu, stojí spoustu času, který mohu věnovat zase jiným aktivitám a nakonec se dozvím podle sledovanosti článku, že ta Praha ( aspoň některé články) zase nikoho tady moc nezajímá a nezapomenu na zcela nesmyslný komentář, který mi doporučil, abych se tam odstěhoval, když jsem si kvůli množství fotografií dovolil napsat malý seriál. Prostě, řekl bych až úpadek a barbarství. Když mě něco nebaví, tak to nečtu.
Také v Praze byl 28. října Den Středočeského kraje, a tak nebyly otevřeny jenom politické budovy ale i různé chrámy a kostely. Ovšem, Mělničan by si asi položil otázku související s cestou na místo i s čekáním v různě dlouhé řadě. Ono to má snad zřejmě i nějaký spád, byť jsou v nabídce až hodinové výklady s průvodcem, ale my si to prostě ani neumíme představit, že bychom měli někde stát, a pak tam ještě strávit hodinu a třeba jít na další frontu a další hodinovou prohlídku zase někde jinde.
Nicméně jsem si hodně vyslechl a ti lidé jsou osloveni krásnými interiéry a prý přichází v množství, které má vzestupnou tendenci. To se ví, že už jsem se nemohl dočkat hlavních cílů cesty, šlo se místy dost pomalu, a tak jsem prostě fotil a fotil věci, které fotím notoricky asi tak, jako my všichni tady na Mělníku ten náš zámek na kopečku osázený vinicí a další věci v okolí.
Relativně nedávno jsem tu psal o místní části, která je jakýmsi pokračováním malostranské Kampy a nese jméno Pražské Benátky. Končí někde v místech, kde se Čertovka vrací do Vltavy. Pokud bychom však došli po Karlově mostě a Mosteckou ulicí až na Malostranské náměstí a dali se vpravo, tak se v severní části náměstí potkáme s dvěma nenápadnými ulicemi s příznačnými jmény Sněmovní a Valdštejnská, která však zprvu nese jméno Tomášská.Ty ještě propojuje ulička Thunovská.
Jak již sám název ulice napovídá, tak jsme se ocitli před Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Jak vidíte, tak po 16. hodině tu již byl konec prohlídek, ale mně šlo tentokrát o to, abych konečně již tato místa Prahy pro sebe i pro vás také objevil. Můžete se dočíst, že se nachází na místě tří paláců a v zadní části je pak celá řada výjezdů pro auta.
Ostatně, možná že je výhodnější se sem podívat při nějaké veřejnosti přístupné schůzi, kterých je celá řada a najdete je na webu, kde jsou podrobnosti takové návštěvy. Strážci u všech těchto staveb odváděli perfektní práci a dalo se s nimi domluvit, jak ještě uvidíte.
Velvyslanectví Albánie o kus dále naproti.
To už je Valdštejnský palác, kde nám sídlí Senát ČR a od PS jej dělí jedna společná ulice.
Také tady již bylo po prohlídkách a zahrada byla uzavřena, ale bylo možné projít ještě částí objektu.
Socha Albrechta z Valdštejna. Já se pak vydal ještě k Úřadu vlády, abych to měl komplet a pomalu jsem se uchyloval k myšlence, že se přes Karlův most vracet nebudu. Cesta skýtala řadu romantických pohledů, byť žel často proti zapadajícímu velmi podzimnímu slunci.
Památník československých letců RAF na Klárově. Víte, s čím má také bloger často problém ? Nacházíte se v místech, která jsou třeba i jen nějak krátkodobě spojeny s vašim osobním životem a přitom si říkáte : ,, Co je ale komu do toho, když ani nejsem nějaká veřejná osobnost, ani nejsem autor knihy ?" Takový spisovatel Jan Hocek má ve svých cestopisných knihách prakticky na každém druhém místě někde v přírodě nějaké své staré vzpomínky, které neopomene v knihách napsat, protože mu to prostě nedá.
A už jsem před Úřadem vlády ČR. Tady ještě byla prohlídka a sami vidíte, jaká tam byla fronta.
Naproti přes ulici to bylo, jako na fotbale. Jedna trumpeta, dva bubínky a nějaký očekávaný protivládní slogan. ,, Stop vládě !!! Odejděte - Už dost !!! ( po zvětšení snímku) Bylo evidentní, že jde o nějakou partičku, která se ještě usmívala a lehce se bavila.
Koho by v čase, kdy Izrael právě zrovna na sobotu 28.10. rozjel pozemní operaci v pásmu Gazy a sympatie různých vlád jsou tak rozdílné zajímalo zrovna něco jiného ?
U Úřadu vlády jsem dostal otázku jednoho strážníka : ,, Kampak ?!" Ale, jak jsem psal, tak to jsou lidi na svých místech. Pochopil rychle po mé odpovědi, že si jdu jenom vyfotit ceduli a navíc tu mám krásný dokument v detailu o tom, jaký tu byl vůbec o akci zájem, který prý stále stoupá.
Pak mi strážník potvrdil, že areál lze skutečně obejít a minimálně si prohlédnu přes plot jinak uzavřenou zahradu, která byla veřejnosti tuším přístupna naposledy 14.10. Jak jsem již psal, tak bohužel to bylo vše proti slunci. Na zahradě sice nějaké osoby posedávaly v blízkosti fontány, ale byl na ni špatný výhled.
U zadní branky stál strážník, který mi oznámil, že nemá problém, abych si z místa za brankou udělal nějaký snímek, ale dále se nesmí, což jsem chápal. Žel to bylo proti slunci a hlavně jsem na fontánu stranou zcela zapomněl.
Zahrada Strakovy akademie je krásná, ale žel mi to napoprvé moc nevyšlo. Socha vlčice a lva byla rozmazaná, vodní prvky jsem nakonec opomněl, a tak tu mám aspoň dvě krásné sochy.
Socha Kleopatry ( vlevo)
Sibyla Lybijská ( vpravo)
Inu, mám o Kleopatře trošku jinou představu, ale sochy krásné. To už jsem měl celkem rychle jasno, že to vezmu pěšky na Letnou a do Holešovic na metro tak, jako za starých časů.
Jak jsem tak stoupal strání na Letnou, tak už jsem z dálky slyšel pořádnou demonstraci.
To vypadalo na nějakou akci na podporu Palestiny a přihlížející ve stráni to natolik ohromilo, že jsem natočil i dvě krátká videa. Jedno to hlasitější, byť kratší sem dám. Telefon už byl téměř vybitý.
To jedno je fakt málo, ale tady se zase zklidnili :-).
Z Letné jsou krásné výhledy.
V časech, kdy ještě trénoval Václav Ježek ( podle nějaké ankety prý nejlepší fotbalový trenér 20. století u nás) a hvězdou sestavy byl asi nejvíce Josef Chovanec ....
https://www.eurofotbal.cz/kluby/cesko/sparta-praha/soupiska/1985-1986/
.... jsem se sem díky kamarádovi několikrát podíval. Jo, to se ještě roznášelo pivo mezi diváky, lístek za 22 Kčs mi přišel z nějakého důvodu levný a fotbal jsme ještě od časů Bělehradu 1976 pořád hráli na slušné úrovni :-). Tak, ne že bych nezaznamenal, že jsme teď zrovna klubově nějak nezabodovali, ale koeficient fotbalového úspěchu státu vytrvale klesal a zájmy šly jiným směrem.
Tady jsem si na památku vyfotil místo, kde se snad po téměř 40 letech nic nezměnilo. Nevím už , od kolika hodin se ve středu ty zápasy hrály a pravdou je, že řada podniků končila pracovní dobu ve 14.30, ale bylo téměř nemyslitelné jít pěšky od autobusu z Holešovic pořád do kopce a nezastavit se tu na kus předzápasové radosti. Jaký paradox k dnešku, kdy jde fotbal téměř mimo mé zájmy.
Co ještě k svátečnímu výletu do Prahy na významná politická místa dodat ? Došel jsem asi v 17.45 na metro do Ládví a přijel jsem o hodinu později. Obvykle se na četná místa vracím, tak není vyloučeno, že tu budou třeba i jednou fotografie, kde nebude ani slunce v protisměru, ani šero a možná bude i lepší nálada.
Pohodový vstup do 44. kalendářního týdne.
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Říjen 25, 2023
21:34
Je to až k nevíře, jak moc ten čas letí. O uplynulém doslova nádherném víkendu, se někdo vypravil na výlet, jiný se vrhl na nějaké třeba i odkládané práce a zase máme před sebou víkend další. Je v něčem nějak mimořádný ? Je mimořádný aspoň ze dvou důvodů. Nejprve si v sobotu připomeneme již 105. výročí založení samostatného státu, a pak nás hned čeká přechod na středoevropský čas, který vystřídá čas letní, jenž je u nás zaváděn nepřetržitě od roku 1979.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Letn%C3%AD_%C4%8Das
Že vám to připadá trošku nespravedlivé, že tu máme zrovna svátek, který připadá na víkend ? Tak my jsme takový skromně vychovaný národ, ale všude to tak není, byť se to samozřejmě moc nepřipomíná.
https://archiv.hn.cz/c1-67129550-cesi-letos-prisli-o-pet-dni-volna-netusi-ze-jinde-v-evrope-je-mozne-za-svatky-o-vikendu-dostat-volny-den
Jde sice o článek z loňska a podle některých komentářů u jiných článků mají to přesouvání náhradního volna za svátek i v Německu ( pokud je v sobotu, je volno v pátek a nedělní se vybírá v pondělí), ale tak to je celkem jedno a je to jenom taková zajímavost.
Nicméně, byť si to mnohdy neuvědomujeme, tak nám to všechno píše dějiny a děje se toho kolem nás v současnosti opravdu mnoho. Dokonce tu mám dnes i takové netradiční pozvánky vedle těch tradičních, ale pojďme pěkně popořádku. Podzim již začal, a to je možná doba, kdy není od věci se také zásobit nějakým tiskem, který nám přinese radost a nemusí jít vždy jen vyloženě o knihy.
Pokud jsem tu řadu měsíců poslední dobou nepropagoval svůj oblíbený časopis, kde už jen obal prodává, tak to bylo tím, že mě hlavní témata a další drobné články prostě zrovna moc neoslovovali. To se nyní poslední dobou zase změnilo a je tu opět číslo, které mě oslovilo. Vždyť si neustále připomínáme nějaká výročí a je úžasné, že si letos připomínáme také 100. výročí vzniku ČSA. Nejsou to jenom slavní panovníci, ale je to i úžasný technický pokrok, který nás provází mnohdy takovým způsobem, že si to sotva stačíme uvědomovat, pokud se na chvíli nezastavíme a nezačneme nad tím přemýšlet.
Pro úplnost dodávám, že číslo třeba také doplňuje zajímavý vhled do některých ze 42 atentátů na Adolfa Hitlera a prohlédnout si jeho obsah můžete na .... https://www.epublishing.cz/ziva-historie-112023
Jak jen to v dnešní době opět zase vše souvisí, a jak to opět působí provázaně. Co by asi tak dnes napsal letopisec Kosmas, kdyby žil ? Možná toto :
,, V desátých letech století nového po miléniu žili mělničtí životem pokojným plným všelijakých kejklí, kdy vůbec nemyslivše na dění politické podléhali zejména o krásných jarních dnech slunečných všelijakým radovánkám, jenž akcemi kulturními nazývali. Za některými na železném oři zprvu za nevidoucí hradby mšenské až občas jezdívali, ale toliké dění veliké měli i na svojem rynku. Však v radovánkách těch nechybilo bujarí v podobě dětských kočárových vozů, občasných veselicí při moku zlatavém i winu místním, jakož krojovaných návštěv hudebních ze všech koutů země naši i ze zemí orientu.
Leč parádu toho všeho na míře nejvyšší asi ukončiv souboj kočárů ryčící silou kol hradeb místních. Tomu početná čeládka přihlížela a velice se radovala. Když však přikvačiv 20. léta století toho, počali se v zemích dalekých dít divné věci, které až k nám přikročivše. Zprvu družina královská doby té si vedla nejlíp v celém dalekém okolí, ale pak špatní rádci rozeštvali lid ten proti sobě.
Naříkali tovaryši cechů všelikých, lid prostý, kterému volného pobytu v země daleké bylo bráněno a nýčko někeří pro pokoj svůj i volnost svou poddali se nařízením všelikým snad v dalekém čarodějném království smyšlených a slouhy myšlenek těch dovezených. Sotvav odešlo po čase dlouhém bez konce prokletí lidu všelikého, tak odplata na sebe nedala čekat a noví vůdcové vykročili k novým neznámým zítřkům.
A byly to zítřky zcela jiné, než v letech těch desátých, kdy bylo mezi chasou početnou tolik veselic. Všade bylo bojů i šarvátek a chasy kolem i ty vzdálené, byť cizí řeči vzájemně ovládaly, nemohly se domluviti, jak v časech babylonských dávného starověku. Už i lid mladý, kerý dříve rád do zemí v okolí i dalekých vandroval, přestav si najednou bezpečím jistý být, neb nejen k jiným opatrně hleděl, ale i k věcem dalším.
Zem se počala měnit a více bojů počalo i mezi tvorstvem dalším, keré díky čeládce cestovalo i do krajin vzdálených a po vzoru lidu všelikého, také ono chtělo dobýt nová území. Zrodil se i další svět, kerý před časem nedávným skor nikomu na mysl nepřišel, ale různí mudrci mu počali slout AI. Byla to chvíle ta všeho očekávání, kdy vše na matce naši Zemi čekalo na jakýsi blízký sůd, kerému všici zovali jinak , byť mysle jejich, se v tom čase spojovaly."
Více toho novodobý Kosmas k dané chvíli napsat nemohl, protože mnoho věcí bylo otázkou toho úžasného chodu dějin.
Kam tedy na sváteční víkend ? Jak jsem již napsal, tak můžeme volit cíle osobní, můžeme užít různé kulturní nabídky i výstavy, či jiné akce, ale mám tu tentokrát i jiné nápady. Ne snad, že bych do toho kvůli množství návštěvníků, nebo i nákladu, který budu mít zřejmě na zádech šel, ale proč třeba nezajít do míst, kde se píší české zákony i dějiny ?Aspoň jeden odkaz za vše ....
https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=10
Pohodový sváteční víkend !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Říjen 19, 2023
20:42
Aktualizováno !
Přišel mi dnes poměrně důležitý materiál z muzea, a to tím spíše, že nedávno bylo téma na asi nejsledovanějším webu mezi takovými články, jako je dění na Ukrajině, dění v pásmu Gazy, nebo volby v Polsku a na Slovensku.
Nadpis článku tvrdil, že valná část dětí a studentů u nás má prý psychické problémy. Pokud bychom zůstali pouze u nadpisu, tak se nejeden dospělý usmál a pravil : ,, Co budou dělat, až půjdou pracovat ?" Jenže, když jste se do článku začetli, tak už bylo jasno a zvláště poznámka, že jde nejčastěji o dívky. Jo, jo, no jasně - internet. Takový internet je dobrý sluha, ale zlý pán a zejména facebook.
Zajímá vás aspoň jednorázově zrovna nějaký člověk ? Jděte na facebook a uvidíte, co vám všechno ,,poví." Třeba se dozvíte, kde a s kým byl na výletě, nebo na dovolené, jak to tam vypadalo, jakou známou televizní tvář tam potkal, jak vypadal stůl u kterého všichni společně poseděli, co tam bylo za jídlo, co se tam pilo, jak třeba vypadá nyní nejen on, ale i kompletně celá jeho rodina, co měli na sobě, jak si zablbli atd. atd.
Jsou to intimní informace ? Do jisté míry ano, a tím spíše, že jsou fotograficky zdokumentovány, ale pořád je bezpečnější, když někdo natočí lidově řečeno takzvanou žranici, která končí klasickým a společensky běžným roztomilým ranním probouzením opilců, než když se něco zvrtne do snímků až erotických, kterých již může někdo nějak zneužít, nebo nemusí být fotograf ani přistižen. Další kapitolou jsou pak různé další elektronické seriózně se tvářící způsoby, kterými různí chytráci dokáží třeba i jen z momentálně nepozorných lidí vylákat nějaké i nemalé peníze.
Společnost dnes komunikuje elektronicky, je si těch nebezpečí vědoma a připomínání rizik je běžnou součástí současnosti, ale zejména rozvíjející se děti je třeba na tato rizika upozorňovat a velmi často jim je připomínat. Možná to zdánlivě nesouvisí, ale kolik mladých lidí dnes jen zemře při přechodu ulice jenom proto, že jim zřejmě velmi často rodiče nepřipomínali, že se mají během chůze rozhlížet, vyhodnocovat situaci a už vůbec nemají mít na přechodu sluchátka na uších a koukat jenom před sebe s tím, že mám na přechodu přeci přednost? Článek i fotografie k téma najdete v závěru článku.
Aktualizace 21.10. ve 12.00 :
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-byt-teenager-zhroutila-bych-se-svlekaci-aplikace-uz-maji-dopady-i-v-cesku-238660#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=4&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Aby ten dnešní článek nebyl až tak vážný, tak tu mám zase několik příjemných akcí a zejména pro mladé rodiny s dětmi. Už v neděli máme v Zelčíně mažoretky, což je vlastně další aktualita. A protože se blíží Halloween, po němž následuje Památka zesnulých, tak jsem rád, že sem mohu zařadit další povedené plakáty, které vás zvou hned na tři místa. Ten program je samozřejmě odlišný, ale podrobnosti najdete na příslušných webech mělnického zámku, obce Vysoká a Zooparku Zelčín.
https://www.facebook.com/zamekmelnikcastlemelnik/
https://www.zooparkzelcin.cz/udalosti-a-akce
https://www.obecvysoka.cz/halloweensky-lampionovy-pruvod/a-1059
To je tedy dnes vše a pohodový víkend !
Místo: Regionální muzeum Mělník, velký sál Projekt: Back to reality Termín: 16. – 25. 10. 2023; vernisáž 13. 10. v 17:00 hod.
BACK TO REALITY! Mělník má nový preventivní projekt pro školy
V pátek 13. 10. byl odbornému publiku představen další z cyklu sociálně preventivních projektů, který již více než deset let realizuje pro školy, rodiny s dětmi a místní komunitu tým Prevence kriminality města Mělníka, Policie České republiky – Územní odbor Mělník, Městské policie Mělník a Regionálního muzea Mělník. V pořadí jedenáctý zážitkový projekt BACK TO REALITY! cílí na oblast bezpečného kyberprostoru v perimetru nejmladší generace. Pilotně v něm osvědčená sestava policistů, strážníků, preventistů a muzejní edukátorky pracuje po dobu dvou týdnů v muzeu s 24 školními skupinami (4.– 6. ročník ZŠ) z Mělníka i celého regionu. Pro letošní projekt realizátoři získali nezaměnitelný tvůrčí potenciál mělnického kreativce a grafika Petra Raista Šťastného, a tak účastníci vstupují do virtuálního herního příběhu, v němž si otestují své rozhodovací procesy odpovědného chování v kyberprostoru. Program využívá moderní technologie interaktivní projekce (videomapping) s lákavým vtažením do tématu prostřednictvím rozšířené reality. Věnuje se otázkám kybergroomingu, phishingu a sextingu. Lektoři se snaží aktivizujícími metodami přispět k eliminaci rizik a ohrožování sociálních vztahů, formování dovedností a postojů ke zdravému životnímu způsobu a nabízet cestu k řešení obtížných životních situací. Po vyhodnocení pilotní verze chce s programem preventivní tým dále aktivně pracovat. Projekt finančně podpořil Středočeský kraj a město Mělník.
-RMM-
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Říjen 18, 2023
18:03
Myslím, že je na čase si aspoň v rychlosti před víkendem připomenout, co třeba můžeme také například navštívit. Již jsem to sem jednou dával, ale nyní je to opravdu aktuální. Milovníci zlatavého moku a zábavného programu si mohou v sobotu například zajet do Přívor na již třetí ročník Pivobraní v Přívorech. Vzhledem k výbornému železničnímu spojení stojí akce myslím za zvážení. Pokud tedy máte chuť do toho jít a nic vám nestojí v programu, tak je to již tady !
Podzim na výstavišti v Lysé nad Labem mě svým programem tradičně fascinuje a myslím, že nám nabízí ty nejlepší výstavy. Ačkoliv, která z těch výstav tam i jindy v roce vypadá tematicky nějak nezajímavě ? Tady platí do puntíku to samé, co pro předešlou akci. Pokud máte chuť, tak je to tady. Nu, a pokud již disponujete volným časem i ve všední dny, tak je to myslím vůbec paráda a zároveň příjemný program na zpestření podzimních dní.
Nechce se tomu ani věřit, ale nedávno jsme oslavili Den státnosti ( 28.9.) a čeká nás další příjemný svátek. Na stejný den tu máme Den Středočeského kraje a zde je program.
Rozloučím se dnes říjnovým programem RMM, který stále ještě platí.
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Říjen 16, 2023
21:37
Jsou mezi námi lidé, kteří otevřeně a někdy i s jásotem hlásají, že se jim práce stala koníčkem. Takovou osobou je například mladý redaktor portálu digitálního rozhlasu Lukáš Polák.
Lukáš snad nevynechá jediný volný víkend, aby se nevypravil na nějaký kopec lovit vzdálené zahraniční multiplexy a není jediný. Ovšem, také již napsal článek, který je bohužel pravdivý a dovolím si upozornit zejména na ten odstavec vedle třetího obrázku ( kostel) a na samotný závěr krásného článku.
Ostatně, zejména my starší, kteří pamatujeme začátek devadesátých let, tak víme, jak po nástupu našich privátních rozhlasových stanic v pásmu FM ( VKV) jsme prakticky postupně ztráceli možnost ulovit i vzdálenější zahraniční stanice, byť nám i dnes v aspoň zejména mimořádných situacích mrznoucích mlh, či ještě vzácněji při teplotách kolem 30 stupňů nějaká ta dálka na anténu přijímače přistane.
https://soutok.blogspot.com/2022/07/z-melnika-leti-pozdrav-do-recka-v.html
Bohužel je dost pravděpodobné a možná to půjde ještě rychleji, že podobný osud čeká během čtyř let i nejkvalitnější poslechové rozhlasové pásmo DAB+. Nu, já mám těch zálib zřejmě poněkud vícero a řada z nich přichází na řadu bohužel stále ještě jen o víkendech, nebo o dovolené a o svátcích, z čehož vyplívá, že už nejspíše žádný tablet a program Qirx, a SDR USB tuner zřejmě pořizovat nebudu, ale to neznamená, že si i jenom s rádiem a anténou nevyjedu, i když mi program přesně neukáže název vysílače, ale budu znát díky jiné technice i diskusím odborníků jen někdy dost pravděpodobný vysílač.
Ne, že bych občas nechtěl vědět třeba i jenom to, zda na Mělníku přijímám moravský signál Českého rozhlasu na 12D z Pradědu, nebo ho v danou chvíli přináší podmínky z Javořice od Jihlavy, ale přijde mi to vzhledem k momentální osobní situaci trošku jako přepych a za pár let může být opravdu v pásmu DAB+ lidově řečeno ,, po ptákách" ( spisovně ptácích), protože všude budou naše tuzemské multiplexy a naše hudební kolovrátky, což pro lov není zajímavé.
Nicméně, ještě to tu není a pokud si někteří vzpomenete, tak jsem tu nedávno v nějakém článku zmínil, že se pokusím zjistit, zda sem z vysílače Sněžné jámy v Krkonoších někam třeba nedopadá dabový signál. Vyjel jsem si tedy v neděli po obědě na staré známé místo nad obcí Strážnice, odkud jsem vám naposledy ukazoval v jednom článku 110 km vzdálený Klínovec.
Tentokrát byla viditelnost přímo hrozná a počasí také všelijaké, ale člověk se aspoň trošku provětral v přírodě. Tady jsem ani směrovou anténu ve větrném počasí nesestavoval a vystačil jsem si s teleskopem rádia. Opět jsem si potvrdil, jak skvělá kóta to je. Nejen výhledově, ale i pro dálkový příjem rozhlasu.
Vždyť na straně přivrácené k severu, kdy máte Mělník již za kopcem dokonce ulovíte regionální multiplexy pro město Drážďany a Chemnitz s jejich blízkým okolím o malém výkonu, což se vám pro naše vysílače na stejných kanálech na kopci nezdaří. Když už jsem tu byl, tak mi to nedalo a šel jsem se po velmi dlouhé době podívat k místnímu menhiru, na který jsem kdysi v e-mailu a bez odpovědi upozornil i ty, kteří se menhiry v ČR zabývají.
Mimochodem, ve čtvrtek jsem psal, že tu máme na Mělníku na Polabí zřejmě také asijské sršně, a také bez odpovědi :-). No, tak v pátek večer nám v hlavních zprávách vysvětlili, že od chvíle, kdy se objevily v Plzni, tak jim pořád někdo píše z celé republiky. Ale, pojďme k menhiru. Je to dnes fešák a připadá mi takový větší, než kdysi, ale je to pořád on. Dělá to i to upravené okolí kolem něj.
Pak jsem měl v plánu ještě vyrazit na Nedvězí, které zatím stále rozhlasově zůstává za očekáváním a kde byl hlavním bodem úlovek polského muxu na 5B. Tam je zvláštní to, že prakticky koukáte na Lužické hory a na rozdíl od malé vyhlídky před zámkem Houska jsem tu ještě vůbec nikdy neměl braniborské multiplexy. Překvapivě se tu na kanále 10B načítá mnohem vzdálenější Ochsenkopf ze Smrčin, a na 12D zřejmě Praděd. To vše dokonce i při natočení směrové antény k severu.
Na 5B se mi však povedlo načíst i polský rozhlas a nemohu vyloučit ani Sněžné jámy z Krkonoš. Nicméně, tato část výletu mi dala vedle hezkých i jiné a ne moc příjemné zážitky. Představte si, že ač mi ještě v obci Střezivojice svítilo sluníčko, tak na Nedvězí jsem si užil pěkný slejvák, na který jsem nebyl vůbec připravený.
Dojdete na kopec a zrovna začne slejvák. Stačil jsem jenom udělat několik fotek, a pak už jsem mohl jenom nadávat. Když se však nechcete vzdát a nechce se vám z toho prudkého kopce po rozbahněné cestičce slézat, tak prostě promoknete někde pod keříky, které ani nechrání. Jenže to nikam nevedlo, já se vysápal znovu na vrchol a rozhlédl do kraje. Ačkoliv se nad Lužickými horami dokonce objevil kousek azurového nebe, tak všude bylo zataženo a déšť ještě přidával.
Dost nerad jsem se rozhodl pro sestup do místní otevřené kapličky. Nevzpomínám si, že bych někdy během deště prožil čekání v takovém interiéru. Na jedné straně svaté obrázky a na straně druhé pohled na louku a les. Zde jsem se dozvěděl, že dle radaru by měla přeháňka za 20 minut skončit , ale nebylo moc příjemné tu postávat v navlhlém prádle. Doma jsem pak zjistil, že je asi jen 7°C.
Na stolku vedle kapličky jsem si po 20 minutách smontoval směrovku, což bylo důležité. Bez ní bych polský signál nezachytil, protože tu byl jinak dost silný signál muxu PD od Benešova u Prahy. Opět se potvrdilo to, co píši výše, ale když na to mohou mít vliv právě i ty podmínky. Droboučce poprchávalo a nebylo to prostě ono. Ostatně, na FM obvykle vždy platilo, že tyto podmínky přináší žalostné výsledky, ale DAB+ už dovedl překvapit tím, že jej déšť zase tak neovlivnil.
Co dodat ? Inu, jak píši v úvodu článku, tak prostě většina pracujících musí své záliby přizpůsobovat volnému času a mnohdy i neradi počasí. To v těchto dnech prakticky znamená uskutečnit nějaký nápad dle možností převážně o víkendech. Odkládat výzkum jsem již nechtěl. Většina diskutérů, kteří bydlí více v centru republiky, se asi celkem správně smířila s tím, že to díky potlačenému signálu ze Sněžných jam k nám asi nemá cenu, ale signály již mnohokrát ukázaly, že se umí i tak občas objevit někde dále od vysílače..
A tak z toho všeho byl na tu bídu nakonec takový zajímavý výlet plný všehochuti, kdy šlo tak trochu i o zdraví, ale s chladnou hlavou a určitými zkušenostmi to člověk neodstonal.
Pohodový týden.
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Říjen 12, 2023
19:22
Přátelé, bohužel mě včera zradila technika, a tak píši článek až dnes. Čekal jsem během dne nějaké vyjádření k situaci, ale nakonec jsem opravdu prožíval stav fyzikálního myšlenkového experimentu Schrödingerovi kočky :-).
https://cs.wikipedia.org/wiki/Schr%C3%B6dingerova_ko%C4%8Dka
Jinými slovy nás bylo více, co jsme opět po práci mířili k řece, abychom si snad pravděpodobně již naposledy užili ten mimořádně nízký stav labské hladiny pod městem. Tak vám ani nevím, komu tedy věřit. Jedni říkají, že pamatují téct mezi oběma pilíři jen malý potůček, když byli ještě dětmi ( asi 40 let nazpět) a druzí píší, že toto je v posledních desetiletích asi minimum.
Další člověk mi tvrdil, že v místech, kde je molo lodi Fidélio ( směrem k přístavu), tak tam vlezl asi v 17 hodin do řeky a byla mu někam pod prsa, čímž odhaduje hloubku tak 130 cm. Pravdou je, že mně řeka také připadala hlubší, než jen jen nějakých 50 cm. Ale, pojďme popořádku.
Včera mě nejprve ještě doma asi v 17.20 hodin zastihla po netu asi 8 minut stará tisková zpráva, kde se psalo, že se právě začalo napouštět. Od zámku jsem pak viděl, že vodní hladina má pořád přibližně pokrytu stejnou vodní plochu, jako o den dříve, ale zdálo se, že část škatulek od soutoku s kanálem již měla vodu, a také se mi zdálo, že voda již několik desítek centimetrů stoupla.
Pod mostem ze strany od Brozánek, se bagrovalo v blízkosti posledního nového mola dno. Od známého jsem se dozvěděl, že tu máme jistou novou turistickou atrakci, kdy je prý možné si vypůjčit v Zelčíně raft a doplout na něm po Vltavě právě k tomuto molu. Musím se na věc časem podívat už jen proto, že mám podobným způsobem kdysi dávno splutou Vltavu z Veltrus. Na místě se však nejen hloubilo dno, ale nakládalo se tu i staré železo, které se tu zřejmě schované pod šedou neprůhlednou hladinou nalézalo.
O něco dále jsem našel smíšenou společnost, kde tentokrát převládali nad záchranáři přírody a sběrači mušlí majitelé přenosných detektorů kovů. Nějak mě tak napadlo, zda třeba těch několika dní nenapadlo využít také profesionální archeology, ale myslím, že asi ne. Přitom je to škoda, protože takové průzkumy na místech, kde se staví dálnice, nebo je tam jinak vodní plocha, tak nesou leckdy své ovoce.
Foťák ( mobil) si dokáže přitáhnout detaily i obličeje, ale myslím, že jsou lidé mnohdy rádi za anonymitu.
Hlavně jsem se mířil podívat na tlačák s vanou i na komory a hltal jsem kameny, které brzy zase zmizí pod vodou.
Zdálo se mi, že ve vaně bylo nějaké odsávací čerpadlo.
Na snímku je krásná reklama, měřič ponoru a vlevo od něj tryská voda z vany.
Jednou tady budu asi vzpomínat na pět věcí. Posledně koukalo na schodišti vlevo sedm schodů a dnes vidíme i schodiště směřující ve směru řeky a navíc se nám tu v určitých intervalech objevuje takový malý vodotrysk.
Když jsem tu byl v neděli, ukazovala tabule stav 4.95. Nyní to je od hladiny po oblouk 5.29 metrů. Tak jsem to pochopil. Zřejmě jsou ty rozdíly na různých místech různé.
Když jsem se vracel zpět, tak jsem na špičce zahlédl i dvojici, z nichž jeden maloval obraz. To však bylo v těchto světelných podmínkách již pro mobil daleko. Zmínil jsem i rybáře, ale ti měli včera absenci. Nicméně se našlo v předešlých dnech u řeky několik mladších lidí s pruty, nebo i s podběráky, kteří si z vyhlášeného zákazu lovu ryb nic nedělali, ale otázkou je, co je kolikrát lepší. Když vidím v televizi nějaký hromadný úhyn ryb, tak to je tak na pozavírání těch odpovědných na řadu let, protože nějaké pokuty v době ekonomické nerovnosti mezi lidmi nemají váhu.
Nakonec mě napadlo dojít do míst, kde již suchou nohou nikdy zřejmě nestanu. Všiml jsem si, že voda v Labi již letí tak, jako za povodní.
Vůbec se nezdálo, že je nějaká nízká hladina.
Tak blízko to k zámku přes řeku ještě nikdy nebylo :-).
Teď trochu romantiky na dvou tematicky stejných snímcích.
Když jsem se blížil ke břehu, tak jsem objevil tyto panely, které trošku připomínají vojenská říční cvičení u Vlíněvsi. Ostatně, mám tu také díky Martinovi krásný článek.
https://soutok.blogspot.com/2019/11/fotogalerie-z-nadherneho-slunecneho.html
Na druhou stranu tu někde v místech starého mostu byl přívoz, ale mám dojem, že snad od mostu směrem po toku řeky. Tedy někde tam, kde je dnes molo společnosti Viking River Cruises. Konečně, máme v knížkách s historickými pohledy o Mělníku na prvních stránkách obrázky, kde ještě mosty chybí a myslím, že i ty přívozy na Pšovce a u starého Strakova mostu jsou na historických mapách zaneseny.
Nějak jsem se nemohl s řekou i romantikou rozloučit.
Na závěr jsem ještě zašel k vodočtu, kde to vypadalo asi tak, jako včera odpoledne. To je tedy z mimořádné významné události našeho města již snad opravdu vše a třeba někdy sáhnu po některých snímcích pro porovnání. Hezký víkend a zítra se snad podívám, co kromě posvícení v Liběchově kde ještě je.Převzato z http://www.pla.cz/portal/sap/cz/PC/Mereni.aspx?id=60&oid=3
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
.jpg){kind=link}
.jpg){kind=link}
.jpg){kind=link}
.jpg){kind=link}
.jpg){kind=link}
.jpg){kind=link}
.jpg){kind=link}
.JPG){kind=link}
Poslední komentáře
Petr Moss
Regionální muzeum Mělník
Taxi Novák
smejd
michaell.n
SimonaK
SimonaK
SimonaK
SimonaK
SimonaK