Tip: Nevíte kam večer vyrazit? Náš Průvodce Vám poradí!
Muzeum M

Zpravodajství

Červen 2, 2019

18:06

A je tu závěr letošního, celkově již 15. Mělnického okruhu. Na finále jsem přišel ve 13.30, když jsem si ještě předtím nechal od Karla Březiny podepsat knížku Mělník byl první. Musím říci, že v Jungmannových sadech bylo oproti dopoledni přece jen více lidí, ale celkově zůstala návštěvnost daleko za očekáváním. Co je toho příčinou, tak o tom lze jen polemizovat.

Snad cena vstupného, snad horké počasí, snad fakt, že to loni bylo po novotě, snad to někomu připadlo stále stejné, snad někoho odradil dlouhý program, nebo měli lidé jiné aktivity, ale v každém případě je to škoda. Nesmíme zapomenout, že se na závod dívají i lidé odjinud a dobrá reklama to zrovna není.

Nicméně, jezdci a snad i organizátoři byli spokojení a nakonec vyslovil pan starosta Mikeš onu známou větu : ,, 15. ročník Mělnického okruhu je za námi, těšme se za rok na ročník 16. "


Jak jsem již řekl v úvodu, tak jsem svůj poslední vstup věnoval nejprve závodům sidecár, které se dnes už moc nevidí. Pak jsem přišel nad Vrázovu vyhlídku, kde jsem už moc automobily nefotil, neboť jsem je tu fotil včera při trénincích. Povedl se mi bohužel napůl takový docela povedený kousek. Jeden vůz dostal v zatáčce hodiny, a tak tu mám ve videu takové to vyproštění.

Znáte ten zákon schválnosti ? Budete fotit videosekvencí nezajímavé průjezdy zatáčkou a zrovna když fotoaparát uklidíte, tak se stane něco, co by bývalo stálo za zachycení. Na konci článku je tedy aspoň to vyproštění z hodin.

Závěr patří tradičně vyhlášení výsledků. Nemám v úmyslu zde psát různá jména a popisovat výsledky. Kdo se o věci zajímáte, tak vám jsou již mnohé tváře povědomé, výsledky již znáte, byli jste možná i u toho a výsledky se dozvíte na stránkách Mělnického okruhu ....

http://www.melnickyokruh.cz/

Jinak věřím, že zase budou nějaká krásná videa, třeba i z automobilů, nebo snad z motocyklu, tak se občas podíváme i na youtube.

Na jednu stranu bylo dobré, že se divák téměř ke všemu dostal, ale jak jsem již řekl, tak zatímco loňská akce byla určitým společenským setkáním lidí, kteří se třeba i dlouho neviděli, tak toto letošní ročník poněkud postrádal, což působilo určité zklamání.

A nakonec je nutno samozřejmě poděkovat organizátorům, kteří odvedli skvělou práci. Vždyť jsme měli letos ve městě dva mosty přes trať, což bylo postačující.
















































































Zdroj: Soutok
12:13

Dorazil jsem hned na první závod, kde startoval Jirka Rameš ( číslo 2), ale jeho konečné umístění uniklo v řevu přijíždějících motocyklů kubatury do 350 ccm. Zvítězil stejně tak, jako loni Jaroslav Pták ( číslo 3). Kubaturu do 350 ccm opanoval loňský vítěz Jirka Švihnos, což byla samozřejmě velká radost.
Nemám nyní čas cokoliv dále komentovat a snad je to zbytečné. Účast diváků je zatím překvapivě nízká. Nejvyšší byla v sobotu večer kolem 18 hodin, když mi došly baterky ve fotoaparátu.
Po dlouhé době připojuji pro zážitek z atmosféry také 2 videosekvence.
Zatím tedy bylo loni mnohem více diváků a chyběl i pivní stánek nad Vrázovou vyhlídkou. Pivo snad nekoupíte ani v Jungmannových sadech a lidé si jej nosí z náměstí Míru.
A poslední vstup bude někdy po vyhlášení výsledků.
























































Zdroj: Soutok

Červen 1, 2019

23:02

Ze soboty mám cca 120 fotografií, které jsem v nočních hodinách trochu upravoval, ale i tak jsem vstup číslo 3 rozdělil pro to množství do dvou článků. V každém je vlastně jako-by v detailu nějaká ta hvězda okruhu.

Odpoledne bylo centrum dlouho poloprázdné, jak uvidíte na fotkách z Karlova náměstí. Navíc se nám pěkně protáhl program. Jeden závodník v kategorii sidekár zjistil na Karlově náměstí, že mu chybí spolujezdec, který vypadl někde u ZDŠ Jaroslava Seiferta a byl hospitalizován.

O  další zdržení se postaral prý jakýsi samozvaný řidič čtyřkolky, který se prý projížděl po trati a nechtěl uposlechnout výzvy k opuštění okruhu. A tak se vše značně protáhlo. Vždyť ještě ve 22 hodin burácely za okny motocykly.




Užijte si pohled z výšky. Nutno říci, že nad okruhem také létaly drony.




Zkoušel jsem samozřejmě leckteré místo, aby nebyl celý závod jen z jednoho místa.









To již vyjížděli závodníci k druhým tréninkům a já se konečně dočkal i nejslabší motocyklové kategorie.




Trojku má loňský vítěz Jaroslav Pták z Karlových Varů.




Také Jirka Rameš se lepšil kolo od kola.











Co bylo příčinou předčasného zajetí do depa, tak to vám neřeknu, ale pro mě z toho byla série krásných detailních fotografií loňského vítěze a velkého favorita v této kubatuře.








Počkal jsem si na stejném místě ještě na druhý trénink třídy do 350 ccm , abych se později vydal ještě jednou k Vrázově vyhlídce.




( S číslem 45 Jirka Švihnos, který jel také v kategorii do 250 ccm)











Před startem 250 ccm.



Cestou k Vrázovce jsem ještě pořídil nějaké záběry.



A pak to přišlo. Došel zdroj u fotoaparátu a bylo vymalováno. Ani vám neukážu, jak slušně přibylo kolem 18 hodiny lidí. Tou dobou tu jezdila kubatura do 500 ccm a následovaly soutěžní automobily. Pořadatelé měli co dohánět.

,, Nu což, zítra je také den a hlavně půjde již o výsledky závodů" pomyslel jsem si. Stejně na mě čekalo spousta práce. Nabít foťák, domácí resty, tyto dva články ( tento druhý píši kolem půlnoci) a ráno abych vstal dříve. Vždyť už v 9.30 jedou svůj závod 175 ccm a mezi nimi Jirka Rameš.

Proto koukejme vstát a podpořit naše jezdce. Když půjde vše podle představ, tak snad na poledne bude další vstup. Pokud ne, tak potom zřejmě až po závodě.

Tak zítra, aneb již dnes , neb jsou dvě minuty po půlnoci :-)!



Zdroj: Soutok
22:19

Po obědě jsem se dostal opět do centra dění si ve 13.30 hodin. Neviděl jsem tedy počínání našeho Jirky Rameše v prvním tréninku, ale ono asi opravdu není v moci člověka vidět vše. Bylo opět velmi horko, jako loni a i Karel Březina se svým štábem, se přesunul raději do stínu stromů. Bílý stanový přístřešek tak zůstal osamocený.




Ve třídě 350 ccm jsem tak mohl prvně spatřit prakticky domácího jezdce Jirku Švihnose na stroji Yamaha TZ z roku 1975.


Mé první záběry tréninků tedy patřily fotkám z Jungmannových sadů.



Krásné záběry s Pražskou branou v pozadí mají své génius loci.




Člověk by řekl, že jde o nepovedenou fotku, když tam není celý stroj, ale opak je pravdou. Vlastně vidíme jezdci do tváře.


Tři motoroví bratři.



ČZ domácího Jirky Rameše v depu. Třída 125 ccm a rok výroby 1974.


Jirka Švihnos se v tréninku přes počáteční problémy se strojem neustále zlepšoval a dostal se tak do první řady zítřejšího závodu. Je obdivuhodné, co tento závodník ve svém věku ještě dokáže.


Ale úmorné vedro, závodní kombinéza, obrovské soustředění i věk způsobily, že to dalo Jirkovi zkrátka zabrat. Proč o tomto jezdci píši často tak, jako o domácím jezdci, ačkoliv žije v Praze ? Jirka Švihnos totiž reprezentoval v 80. letech 20. století ve třídě do 125 ccm podnik STS Mělník.


Prohlédneme si jeho motocykly .....


...... a už tam vidíme záda Jirky Rameše ( uprostřed) při práci na motocyklu.


Zatím marně přemýšlím, kde se nacházejí formulové stroje, aneb kde mají nějaké své centrum, jako kategorie soutěžních automobilů, motocyklů a sidekár.





Dnes tu byl také Dětský den, tak jsem občas zajel do tohoto prostředí.


Rád fotím sluneční hodiny na hotelu U Zlatého beránka, tak si dáme jednou zase ty zámecké.
To už máme 15 hodin SELČ.






Troška krásné krajiny neuškodí. Nádherná změna, aneb náš krásný domov. Země Česká, domov můj.



Tréninky automobilů.








Lidí bylo do 17 hodin velmi málo. Teprve navečer se to všude začalo plnit. Snad to bude zítra s účastí podstatně lepší.


V této kategorii měli svá želízka také Němci i Švýcaři.


Usadila se v mé blízkosti velmi hlučná skupinka několika příznivců z Budyšína, která povykovala na svoji posádku a gestikulovala rukami. V zákrutě se jim posádka odvděčila v každém kole tím, že zvedla na chvíli kolo se spolujezdcem, ale nikdy se mi to nepodařilo vyfotit, což je velká škoda. Byl jsem totiž od zatáčky dále, abych mohl nafotit i záběry zezadu při průjezdu další zatáčkou.























Zdroj: Soutok
11:38

Soutěžní starší škodovky polepené barevnými závodními pruhy a krásné staré stroje, tak to je přece jen zase rozdíl, který však nelze samozřejmě srovnávat. Krásné je oboje. A protože je krásné oboje a mělnický kemp není od Tyršovy ulice daleko, tak to byla samozřejmě příležitost zavítat i do kempu.

Jen jsem podcenil dvě věci. Opět  se mi nechtělo nikam spěchat a nakonec jsem mohl jen litovat, protože ve chvíli, kdy jsem přišel do kempu, tak již nebyl čas na pokojné okukování exponátů, ale musel jsem chytat vozy i motocykly takzvaně na výjezdu. To nebylo snadné, protože vše mělo oproti minulým rokům jiný rychlejší spád.

Odpadla nám u kempu jízda zručnosti, protože dnes bylo prvním bodem akce projet Tyršovu ulici, jako další bod programu Mělnického okruhu. Šlo tedy o společný bod obou akcí. To však pořadatelům zejména u výjezdu z kempu dělalo starosti, protože Mělník, to jsou dnes kolony aut a řidiči, kteří stále někam spěchají, tak neměli zrovna mnoho pochopení pro výjezd veteránů z kempů.

Tady je nutno smeknout především před paní Miřatskou, která za pomoci čtyřkolky musela ukočírovat provoz na silnici v obou směrech a umožnit bezpečný výjezd vzácným strojům. Vždyť jde o stroje historické hodnoty.

Já se potom samozřejmě rychle odebral do centra, abych i tam něco nafotil a využil asi hodinovou přestávku před tréninky motocyklů k obědu. Potěšilo mě, že tu stála u radnice opět i ta bugatka, zatím z jediné formule nám sjela nepříjemná stěna stanu a pozdravil jsem se i s Jirkou Ramešem, kterému budu samozřejmě držet palce. Ať už ale Jirka dojede jakkoliv, tak tady platí heslo : ,, Není důležité vyhrát, ale účastnit se. " Připomínám, že loni byl Jirka na krásném pátém místě, ale ať už dojede jakkoliv, tak je důležité, že tady doma máme na startu domácího jezdce. A on určitě bojovat bude :-).

Fotky jsem neupravoval, na to není čas.



























































Zdroj: Soutok

Květen 31, 2019

20:35


Milí čtenáři, sice pozdě, ale s nadšením jsem dorazil na Mělnický okruh a užíval jsem si to. Rozhodně lépe, než ti, kteří se auty plazili po Bezručovce a kolem nádraží ČD. Je to ostatně zajímavá ukázka toho, co to udělá s dopravou, když je uzavřena Tyršova ulice v centru.

Mimochodem, četl jsem včera v novinách Mělnicko, že je prý zřejmé, že je Mělník tranzitním městem. Tak to jsme jak v Kocourkově. Celé roky se píše, že Mělník není tranzitním městem a valná část nákladní dopravy končí právě v přístavu a najednou klidně napíší bez nějakého vysvětlení novináři opak a ani pod tím není nikdo podepsaný ( měsíčník květen 2019, strana 2).

Pojďme však  již k okruhu. Tak to byla romantika. Kdy se může člověk takto procházet bez tlačenice středem vozovky po krásné Tyršově ulici a v pohodě si fotit.


Myslím si, že zítra na takovéto záběry asi ani nebude čas, a tak si prohlédněte takové ty technické věci okruhu. Začínáme u přechodu pro pěší u budovy ZDŠ Jungmannovy sady. Zajímal mě každý detail.







Abych nezapomněl. Těch fotek bylo nakonec 86 :-).





To jsme již v parčíku nad poštou, kde je tradiční občerstvovací místo a toalety.


Jistě již poznáváte místo, kde loni Karel Březina startoval i komentoval závody. Nevím co je na tom pravdy, ale prý tu má být na Mělníku asi 5 televizních společností. Z loňského závodu jsem viděl někde zašitý nějaký dokument. Hlavně, že nás kritizovali v leckterých hlavních zprávách kvůli nemožnosti přecházet svévolně trať a nutnosti platit za vstup do centra města.

Turisté prý nemohli k zámku. Ale,vždyť je to prostě podobné, jako o vinobraní. Jen byla loni nesmělá propagace a ani letos nevíme, jaká je vlastně z diváckého hlediska vhodná návštěvnost. Vždyť nejde jen o to navštívit, ale také něco vidět a jistě se i občas přesunout zase třeba jinam. Vždyť zajímavé je to hned na několika místech města, včetně těch míst, kde se nezávodí.



Krásná šikana, kde nám závodní stroje vjíždí z Nové ulice do Tyršovy ulice.


Prostory Karlova náměstí. Zítra tu bude plno.



Stánkaři jsou na svých místech.


Druhý přechod je poblíž ZDŠ Jaroslava Seiferta.



To jen tak pro představu, jak jsou přechody asi široké. Lákalo mě to si je vyzkoušet :-) a podívat se shora, ale rozhodl jsem se respektovat červenobílou pásku. Vždyť to zítra jistě mnozí vyzkoušíme.


 A už jsme samozřejmě v depu motocyklů. Bohužel, ani domácího Jirku Rameše, ani prakticky domácího Jirku Švihnose jsem neviděl, ale asi je to pochopitelné. Proč přespávat v karavanu, když je jistě lepší se pohodlněji vyspat doma v posteli :-).












Tady hlídám já.






Od krásných motocyklů tedy pojďme na automobily.



















Zrovna jsem chytil rozhovor s Vláďou Bergrem, který tu byl i loni ...





 .... a tady je i jeho stotřicítka.




















Na plácku před muzeem již opět stály sidecary, a vůbec nikdo tam u mě nebyl. Dobře se fotilo a rozhodně lépe, než loni při samotných závodech.







Před radnicí tentokrát žádná bugatka nestála, ale mám radost, že jsem ji tu aspoň loni potkal a zavzpomínal jsem.


A na závěr si dáme ještě nějaké záběry z trati. Zítra již budou všude lidé a plno ruchu.


Jsou to vlastně takové romantické záběry v předvečer ,, velké ceny " :-). Ono to však dnes bylo na pódiu řečeno pěkně. Jezdci se těší, protože tohle nikde jinde u nás nemají.



Užijte si tedy večer dle svého gusta a zítra se již půjdeme potěšit z  pohledu na jízdy po našem okruhu :-).


Zdroj: Soutok

Květen 29, 2019

17:50

Milí čtenáři, velký svátek Mělníka začíná již tento pátek, a to je možná ta správná chvíle přijít zase s něčím novým.
Máme něco nového ? Máme ! A ještě jsem ani nevyrazil do terénu. Na webových stránkách Mělnického okruhu již máme z valné části k disposici seznamy startujících. Dovolil jsem si, jako mimo jiné i podpůrné  dobrovolné reklamní médium část tabulek přinést přímo sem a na zbytek startovních tabulek tu mám přímý odkaz.

Vězte, že to byla náhoda, nebo snad i určité tušení, že už by konečně něco takového mohlo být na webu okruhu k disposici. A také vám chci poděkovat za přízeň, kterou Soutoku a webu Mělníček.cz na stránce  http://melnicek.cz/ zachováváte. Děkuji !

SEZNAM PŘIHLÁŠENÝCH „MOTO A SIDECARY“



Chcete se dozvědět více ?

http://www.melnickyokruh.cz/wp-content/uploads/2019/05/SEZNAM-P%C5%98IHL%C3%81%C5%A0EN%C3%9DCH_MOTOSIDECARY.pdf


Rally vozy:










Postavičky z Kinder vajíček zaplavily muzejní kavárnu
Regionální muzeum Mělník - kavárna 28. 5. - 30. 6. 2019


Kdo by neměl svou alespoň malou sbírku Kinder postaviček? Když legendární Kinder vajíčka s překvapením uvnitř (Kinder Surprise) nás provázejí už 45 let a za tu dobu se staly velmi populárním sběratelským artiklem?

 První Kinder vajíčko přišlo na trh o Velikonocích v Itálii v roce 1974, kdy se firma Ferrero rozhodla vymyslet něco nového pro děti. Pro Českou republiku byla první série figurek vyrobena v roce 1992. Byli to hrošíci HAPPY HIPPO.

V kavárně Regionálního muzea Mělník uvidíte 351 filmových a pohádkových Kinder postaviček a nejen těch, které dobře znáte. Ve spolupráci s malou sběratelkou Sofií Krejčířovou a její maminkou pořádá muzeum výstavu Fenomén Kinder. Nejzajímavější vystavené sběratelské kousky jsou např. tři kompletní kolekce figurek z Pána prstenů, Růžový panter z roku 1989 nebo Šmoulové.

 Děti i sběratele potěší také ukázky historických letáků. Výstava je doplněna produkcí dalších firem, které vyráběly vajíčka s překvapením, ale nestaly se celosvětovým fenoménem jako značka Kinder. Návštěvníci tak mohou obdivovat figurky z edice Mr. Bean, E. T. mimozemšťan nebo Pepek námořník. Výstava je otevřena: po - pá 9:00 - 17:00, so - ne 9:00 - 12:30 a 13:00 - 17:00 hod. Vstup volný.

-KrF-


Zdroj: Soutok

Květen 25, 2019

21:54

V době kdy začínal na Mělníku již třetí Mělnický pivní festival jsem právě kombinoval po nákupu  a návštěvě zmíněné výstavy veteránů na Blatech oběd s psaním článků, což zabere mnohdy více času, než pouhé přesunutí fotek z fotoaparátu na web.

Za okny se to mračilo, dokonce pršelo a v televizi se rodilo pro někoho možná první překvapení dne, když Finsko porazilo na MS na Slovensku Rusko. Nedokázal jsem si však dnes nějak představit, že bych měl Mělnický pivní festival zcela vypustit a nepoznat tamní atmosféru.A tak i z této akce tu máme dnes fotky.


Řekl bych, že k tomu není celkem co dodat. Hlavní bylo, že se počasí umoudřilo, bylo krásně i teplo a byla opět skvělá atmosféra. Problémem se právě ukázal tak trochu hokej, protože řada návštěvníků se pochopitelně chtěla potěšit z postupu našich přes Kanadu do finále, ale neuvěřitelná smůla nás rok co rok provází i letos.

Zatímco v dávné minulosti jsme mnohdy s bídou prolezli skupinu, ale pak jsme zkrátka postupovali až k titulu, tak to je poslední léta tak, že se nám skupina podaří, ale pak je tam najednou tým, kterému nějakou záhadou nějak nic nevyjde a soupeř je zkrátka lepší. Ostatně, dnes není lehkých soupeřů, jak ukázal zápas s Německem.


Pivovary byly zhruba ty samé, jako loni i předloni, ale nutno říci, že jde o úspěšné pivovary, které se tu těší velké oblibě.


Tady je těžko něco říkat. Jeden můj známý jel dnes někam jinam, že prý tam bude více pivovarů a já si ještě dnes při příchodu vzpomněl na výbornou bavorskou pšenici, kterou jsem měl posledně u Němého Medvěda, který dnes samozřejmě na náměstí se svým pivem nechyběl.


Jeden pivovar na plakátu však nenajdete a bylo to docela překvapení, Mám to tu níže na fotce. Jednalo se prý asi jen o půl roku starý pivovar ze Žatecka, který nesl název Siřem. Tak to jsem opravdu slyšel prvně. Pivovar neměl jako jediný přidělený krytý prodejní stánek, ale jeho 13ka a 14ka se těšila chvále. Obě piva byla typu Ale ( svrchně kvašená).

 Osobně jsem ochutnal 13ku a musím potvrdit, že to bylo dobré. Na druhou stranu je nutno říci, že už je to třetí ročník a málokterý pivovar tu neobstojí. Možná i proto se k nám rádi vrací.


Několik následujících fotek tedy nechám bez komentáře.













To je právě ten zmíněný nový pivovar.


Z náměstí jsem se pak vypravil na místa, která budou již za týden po tři dny psát dějiny sportu na Mělníku.


Tak jako loni stojí pytle s tureckými nápisy již v této zatáčce jen kousek od vstupu do Polabského parku a na poslední chvíli zakryjí i vstup do parku.


Před týdnem jsem zde ukazoval frézování vozovky v Tyršově ulici a dnes tu již máme různá shromáždiště pytlů, které budou lemovat v některých místech vozovku.



V jednu chvíli jsem si cestou ke starému mostu připadal, jako v hororu. Bylo tu cosi rozházené a celé ptačí hejno se vrhalo na vozovku a znovu startovalo často jen několik centimetrů od mé hlavy. A tak se to na tomto úseku asi v délce 30 metrů pořád střídalo.



Tento pohled se neokouká. To je prostě pohlazení našim domácím městem.



Také v Rybářích už jsou připraveny nějaké pytle a jistě je to teprve začátek. Prošel jsem loni všechna místa, což tehdy situace umožňovala a skutečně musím říci, že každé to místo má nějaké to své kouzlo , či genius loci, jak se často říká.

Věřím tedy, že jste si dnešní svátek piva na Mělníku tak nějak každý po svém užili a na závěr přidávám odkaz na své loni velmi oblíbené video :

https://www.youtube.com/watch?v=ZaBeP1zkTJk

Je to marné, ale mnohými známými je Mělnický okruh označován dokonce, jako nový Number 1 mělnické kultury. Věřím, že si to také užijete, že nám vyjde počasí a kdo chcete, tak si buď ještě zajděte na veterány do kempu, nebo si zajeďte o týden později do Lobče.

http://www.veteranskerojeni.cz/

Ze srazů v Lobči tu jsou již také články plné fotek. Stačí si jen vpravo v roletě vybrat rok, měsíc červen a ten pravý článek.


Zdroj: Soutok
16:50

Co jsem vám v prvním dnešním článku slíbil, to činím. V areálu pneuservisu Ostaševski, se dnes konal již 4. sraz veteránů.

Jak si můžete přečíst v tomto starém článku : https://www.ostasevski.cz/inpage/veterani/ , tak jde s největší pravděpodobností vždy o vozy, které tu byly v minulosti renovovány. I to je možná důvod, že tu prakticky bylo to samé co loni, ale když si uvědomíme, jaká krásná auta to jsou, a jak nám zase vyšlo po roce i počasí, tak by to snad bylo škoda sem nezajít. Už jen ta blízkost říčky Pšovky i nedalekého parku vybízí k návštěvě.

A konečně, za týden budeme zřejmě na Mělnickém okruhu, nebo si můžeme i dopoledne ještě odskočit do kempu, kde uvidíme třeba i krásné staré anglické sporťáky ( bývají i v Lobči), ale tato auta můžeme směle mnozí označit za auta našeho mládí, což je právě to nostalgicky krásné.






























V den smrti Niki Laudy jsem tu napsal takový článek, který měl být poctou tomuto velikánovi závodů formule 1 a současně jsem vám chtěl ukázat, co pro nás závody formule 1 zejména v 70. letech znamenaly.

Nebylo to jednoduché, protože jsem musel tyto materiály nejprve vynést na svět a ofotit je. Přece jen mám od té doby už celou řadu knih na zcela jiná témata, ale formule 1 a fotbal, to bylo asi to prvé, co nás jako kluky bavilo :-).


Tak třeba tento časopis je vůbec mým nejstarším časopisem na toto téma a pochází z roku 1973. Považte, že je v tuto chvíli už 46 let starý a brzy oslaví slavné kulaté jubileum :-).


Tak vypadal kokpit vozu Ferrari ( snad 312B. Tak to už je novější 312 T) tehdy. Dnes máte volant plný tlačítek i kontrolek, z nichž některé ukazují otáčky. Už ani nevím, protože současná formule je opravdu hrozná nuda a člověk musí být každou sezónu po několika jarních závodech otrávený.


Zde tedy máme vpravo nahoře Niki Laudu ještě, jako fešáka. 1. srpna 1976 dojde k pověstné havárii, která mu navždy ovlivní život , a nakonec i jeho délku. Sedmdesátka není zase až tak nic moc a jistě byla ovlivněna následky, které spáchala nehoda na jezdcově zdraví, ale délka věku je i tak velká individuální záležitost, že veškeré prognózy o jeho prodlužování je nutno brát s velkým nadhledem.

Vždyť naše zdraví ovlivňuje tolik faktorů, že to nemá cenu snad ani rozebírat.



V těchto letech propagovaly formule nejčastěji tabákový průmysl, což je dnes téměř k nevíře. Černý Lotus propagoval značku, kterou si zapálil snad i každý mladý člověk u nás, který poznával, co je to kouření. Tehdy krabičky neměly ošklivé nápisy o rakovině, stávaly se i námětem k sběratelské činnosti a ačkoliv se plat mladých lidí v tehdejším Československu pohyboval ke 2 000 Kčs , tak 20 Kčs za krabičku amerických cigaret občas i někdo tu a tam v pohodě pustil. Vždyť naše nejdražší Sparty stávaly 14 Kčs. A slyšíte správně. Tehdy stálo vše v celé republice na všech místech stejně, bez ohledu na to, jak je místo turisticky atraktivní.
.


Dovolil jsem si i nějaké obrázky z toho nejstaršího časopisu.


Jackie Stewart ze Skotska závodil 15 let a stal se třikrát mistrem světa. Naposledy právě v roce 1973 na voze Tyrrell 006. I on ukončil předčasně závody formule 1, když se při tréninku na poslední VC USA ( východ) ve Watkins Glen zabil jeho stájový kolega a přítel Francois Cevert.


Škoda, že tyto knihy dorazily do pražských antikvariátů až po listopadu 1989.



Jak jsem již napsal, tak v tehdejším Československu nebyl problém koupit  za pár kaček i barevné fotografie vozů formule 1.


Tyrrell P34 je jediným šestikolovým vozem v celé historii závodů formule 1 a pilotovali jej v sezóně 1976 piloti Jody Scheckter a Patrick Depailler. V sezóně 1977 byl však velmi poruchový a tím jeho historie skončila.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tyrrell_P34

Formule 1 měla takovou sílu, že jsme, jako žáci v ZDŠ hrávali hru, které jsme říkali formule. Na čtverečkovaný papír se nakreslila trať, hráči směli po jedné přidávat až do šestky, pro zatáčku v rychlosti číslo 2 bylo povoleno projet pravý úhel a jednička dovolovala i úhel ostrý. Nesmělo se samozřejmě na obsazené pole a asi jste správně pochopili, že se hráči pohybovali vlastně po průsečíkách svislých a vodorovných linek v ohraničené oblasti mezi mantinely nakreslené trati.

Vzpomínám, že jsme se jednou do hry tak zabrali, že už u lavice postával ročník, který nás měl ve třídě vystřídat, a tak už nějak ani nevím, kdy jsme to tehdy začali hrát. Že by dokonce při hodině :-)?

Když se dnes díváme na film Pelíšky, tak se smějeme situaci, kdy se na nástěnce objevuje fotka bratra  slavného sovětského kosmonauta Gagarina, kterou je samozřejmě Mick Jagger ze slavných Rolling Stones.

Opravdu to byla doba, kdy žádný internet nebyl a nejeden dětský pokoj zdobila nástěnka, kterou si děcka se vzrůstajícím věkem různě zdobila dle svých zájmů. I tam jste si mohli dát nějaké fotografie z novin, plánek aktuálního okruhu a třeba i vlastnoruční tabulku aktuálního stavu MS, která byla samozřejmě mnohem čerstvější, než ta z časopisu Motoristická současnost.


A poslední snímek není náhodný, Však se zítra jede slavná Grand Prix Monaca ve městě Monte Carlo. Ale upřimně. Co může být zajímavé na velké ceně, kde jsou v první řadě oba zcela bezkonkurenční vozy Mercedes.

Když si přečtete tento článek celý .... https://formule1.isport.blesk.cz/clanek/ostatni-motorismus-formule-1/363995/mercedes-utoci-na-rekordni-double-v-kvalifikaci-na-vc-monaka-dominoval.html

....., tak nevěříte, že je vůbec něco takového možné. Je mi domácího Leclerca líto, protože třetí trénink dokonce vyhrál, což je neuvěřitelné.

Dnes by to tedy mělo být spíše o hokeji, ale to tak někdy vyjde. Snad Kanadu porazíme, protože mi něco říká, že když ne, tak budeme třeba i bez medaile.

Zdroj: Soutok
14:55

Dnešní první materiál je z mělnického muzea.

Mělnická muzejní noc potěšila milovníky přírody
24. 5. 2019, 16:00 -23:00 h. Regionálního muzea Mělník

Letošní Mělnická muzejní noc vzdala hold české přírodě a krajině. Nabitý program zahájila pohádka O hodném Matýskovi a veliké moci kouzelného mlýnku z liběchovských mokřadů, kterou ztvárnilo Kašpárkovo divadélko. Potěšila zejména nejmenší děti. Velcí i malí návštěvníci poté ocenili vystoupení sokolníka Miloslava Pražáka v muzejním atriu, který přivezl několik dravců.

 Velkému zájmu se těšila přednáška ředitele regionálního pracoviště SCHKO Kokořínsko - Máchův kraj Ing. Ladislava Pořízka o aktuálním rozšiřování vlka v ČR a v Evropě. Ta přinesla informace o současném stavu břehyňské smečky u Doks, prevenci škod působených vlky i současné statistice. Atrakcí byl preparovaný vlk, kterého Správa CHKO nedávno získala.

 Byl to vlk sražený v minulém roce na dálnici D10. Na výstavě Nespoutaná řeka zatím probíhal interaktivní program pro děti s muzejním zoologem a pedagožkou. Děti poznávaly druhy ptáků, obojživelníků i savců, porovnávaly kvalitu vody v Labi, slepých ramenech Labe a říčce Pšovce, zahráli si na vodouše nebo kapry a potápky černokrké.

 Líbila se jim bosá stezka i pozorování siluet dravců při stínohře. Na dobrou noc přečetla malým badatelům pohádku Fidla Tesaříková jak jinak než z Ferdy Mravence. Obdiv sklidily také miniatury květinových krajin Jaroslava Hobíka, které zdobily stoly na muzejním parkánu. Tu pravou noční romantiku pak vytvořilo osvětlení krajinek svíčkami a koncert pěveckého sboru Chrapot linoucí se z oken malého sálu. Mělnickou muzejní noc letos navštívilo 388 lidí.
-KrF-



Chtěl jsem dát kalendář na měsíc červen ještě o něco později, ale už je toho tolik, že to prostě bude jeden veliký zmatek, kterým každý dle svých chutí a možností musí nějak proplout.

Vždyť jen dnes nám prší, do toho jsou dva hokeje, a do toho je Mělnický pivní festival číslo 3, kde  nechybí ani program na pódiu. Takový scénář snad ani nikdo nečekal. A to mám pro vás další obrázky prvních letošních veteránů z mělnických Blat, které mohu ještě doplnit dalšími materiály ze světa formule 1. Však už za týden tu máme velké závody a je třeba ještě udělat mnoho práce.

 Na článek k úmrtí Niki Laudy vás snad i díky reklamě pana Lojky na jeho FB kliklo během chvilky docela dost a já se přiznám, že díky časové tísni a určité únavě z pracovního dne jsem vás připravil o ještě lepší a barevnější fotogalerii z té doby. Myslím si, že je správné, aby i současná generace mladých lidí věděla, že i za našeho mládí v době socialismu jsme měli z motoristického prostředí barevné pohledy i plakáty.


Program RMM na měsíc červen.




Jak již bylo zmíněno, tak loď Rio 2, která stála jednu noc v mělnickém přístavu .....
http://soutok.blogspot.com/2019/04/unikatni-tazny-remorker-beskydy-vystava.html
..... nám dnes doplula do nejvzdálenějšího bodu své plavby, kam se prý tak asi 1x v roce dostane.  Tím bodem je městečko Mannheim na řece Rýn. Přesně tedy přístav Rhein, který je o kousek dále za městem.
Připomínám, že loď nejčastěji operuje na Labi mezi Lovosicemi až Hamburkem, občas ( zejména, když je málo vody) se objevuje na nejdelším německém umělém Mittelland kanálu, který pokračuje akvaduktem přes Labe k Berlínu, kam občas také veze nějaké zboží.
https://en.wikipedia.org/wiki/Mittelland_Canal

Kamera lodi zabírá mělnický přístav.


Průjezd městem Manheim.

Plavby této lodi sledujte na kameře ... https://www.mall.tv/lod-rio#
Zdroj: Soutok

Květen 23, 2019

18:01

,,Tak co sousedé ? Máte už ve vitrínce obě barvičky krásných homolí z našeho cukrovaru ?"
K významnému výročí 150 let od postavení cukrovaru na Mělníku, které si letos připomínáme, nechal Mělnický osvětový a okrašlovací spolek na začátku roku vyrobit upomínkové předměty – homole cukru.

Homole jsou vysoké 10 cm a byly na zakázku ručně vyrobené přímo v mělnickém cukrovaru. Tyto unikátní sběratelské suvenýry byly velice rychle vyprodané, proto jsme nechali vyrobit dalších 200 kusů, tentokrát ve světle oranžovém obalu. Homole jsou v omezeném množství v prodeji pouze v mělnickém Turistickém informačním centru v ulici Legionářů.

Martin Klihavec, předseda MOOS.


A kromě zítřejší Muzejní noci tu mám i podrobnější pozvánku na některé další akce.

Svět kostiček bude v mělnickém muzeu
Regionální muzeum Mělník - velký sál 21. 6. - 25. 8. 2019

Velký sál Regionálního muzea Mělník ovládne v létě Lego. Putovní výstava s názvem Svět kostiček bude zahájena 20. června 2019 v 17:00 hodin. Malí i velcí návštěvníci vernisáže se mohou těšit na setkání s autorem expozice a zakladatelem projektu Svět kostiček® Ing. Arch. Petrem Šimrem Ph. D.
Dominantou výstavy bude diorama Lego města s kolejištěm a pohyblivými vlakovými soupravami

. Dále se představí válečná zóna robotů z edice Lego Bionicle, vybrané tovární sety z posledních 40 let produkce firmy LEGO i novinky, filmová tvorba a další exponáty. Pro nejmenší stavitele bude ke shlédnutí sbírka kousátek, chrastítek, kostiček, minifigů a hraček z dnes již nevyráběné edice Lego Baby Primo.

Na děti čeká herna s kostkami Lego Duplo a Lego Classic. V pokladně muzea bude možnost zakoupit vybrané druhy nových stavebnic Lego za skvělé ceny. Výstava potrvá do 25. 8. 2019 a bude otevřena denně kromě pondělí 9-12 a 12:30-17 hod.


Kontakt:
Ing. arch. Petr Šimr - Peesko®
Svět kostiček® - projekt putovní výstavy exponátů ze stavebnice Lego®
T.: 733 214 465
@: [email protected], [email protected] W.: www.svetkosticek.cz

Kontakt muzeum: Kristýna Frelichová – odd. PR a propagace [email protected], tel. 728 620 651, tel. 315 630 923
Regionální muzeum Mělník, příspěvková organizace Středočeského kraje nám. Míru 54, 27601 Mělník Otevírací doba: celoročně, úterý – neděle 9:00 – 12:00 a 12:30 – 17:00 hodin
 http://www.muzeum-melnik.cz/


Zábavou těchto dnů může být také sledování lodí Bohemia a Rio 2. Víme konečně více.


ilustrační foto

Ve včerejším článku jsem si postěžoval, že o lodi Bohemia, která má plout cca 2 800 km z Prahy na východní Slovensko nejsou vůbec žádné zprávy. Že zkrátka vše skončilo paletou fotografií z Prahy z minulého víkendu.

Dnes se konečně ledy pohnuly a víme více, ale jde přesně o ten případ, kdy se udělá na začátku obrovská reklama a skutek utekl. Odkaz na známém webu vás totiž neuvěřitelně ( a možná i po jisté kritice od jednoho českého diváka) po téměř pěti dnech dovede na stránky jakéhosi lodního deníku sledované lodi Bohemia, kde vám každý den popisují plavbu.

Tam se dodatečně dočtete například to, že loď Bohemia vyplula z Prahy až ve 12.55 a nocovala u nás pod Mělníkem. To je na facku.

Pak se dočtete, že fotogalerie má být souhrnem po týdnu. Jediné, co je tak aktuální je poloha lodi na mapě, kde však zase záleží, jak často ta či ona loď hlásí svoji polohu. Zpráva o poloze může být klidně stará 1 hodinu a 20 minut, což vůbec není zanedbatelné.

Mimochodem, loď Bohemia jsem na poslední chvíli viděl prosvištět kolem dočasně ukotvené nákladní lodi Rio 2 u města Koblenz na Rýnu.

Adresa deníku:  https://www.domasacity.sk/sk/uvod/clanok/denne-aktualizovany-lodny-dennik-z-lode-bohemia-na-ceste-z-prahy-na-domasu

Poloha: https://www.marinetraffic.com/en/ais/home/shipid:1817469/zoom:10


Zdroj: Soutok

Květen 21, 2019

22:07

Koho by z nás ze starší generace dnes dopoledne nezaskočila zpráva, že odešel na věčnost trojnásobný mistr světa automobilů formule 1 Niki Lauda ? Sedmdesátá léta dvacátého století jsou všeobecně považována za vůbec nejkrásnější období tohoto motoristického sportu, protože to byla doba, kdy se skutečně bojovalo, předjíždělo, elektronika nebyla na vysoké úrovni, jako dnes, mnohé rozhodovali jezdci v kokpitu svých strojů, a také se bohužel i umíralo.


Niki Lauda tehdy prohlásil takové různé památné věty : ,, Kdo zná svůj vůz, ten žije déle." Jak krásně a moudře řečeno. Nestačí při řízení motorového vozidla znát jen teorii ovládání jízdy ( řízení auta) a vědět, kolik to auto dokáže jet, ale především ho mít v ruce a vědět, jak se na silnici chová.

Druhou takovou větou je : ,, Stoupat můžeš jen malými krůčky." Tady třeba dnes nemusí někdo tak úplně souhlasit, nebo rozumět tomu významu, protože mladý nadějný jezdec, který přijde k nejlepší závodní stáji, tak dost pravděpodobně bude dosahovat dobrých výsledků již od samého začátku, a třeba i dle hesla ,, Přišel- viděl- zvítězil", ale na druhou stranu je pravda, že když se něčemu věnujete a nezískáte hned to nejlepší, ale pomalu dosahujete různých úspěchů, tak si to více užíváte a neustále se zdokonalujete.


Moje generace měla na obrazovkách Československé Televize zprvu možnost sledovat jenom několik závodů ze středu Evropy ( Velká cena Německa, Rakouska, Nizozemí, Belgie, Itálie) a z Monte Carla. Velká cena Maďarska, se přidala o něco později. Později bylo možné vidět i VC Francie a Velké Británie, kterou následovalo Španělsko i Švédsko, a jako poslední se přidávaly zámořské ceny.

Velké ceny bývaly vysílány různým způsobem. Někdy to bylo opravdu v přímém, téměř dvouhodinovém přenosu, což byla ta nejlepší varianta. Horší bylo, když ČST udělala takový pořad, kdy vás třeba nechala koukat 15 minut na formuli, pak to přepnula někam na parkur do Bratislavy- Šamorína, nebo na autokros do Dolního Bouzova apod. A tak se to střídalo. Poslední variantou byl nedělní hodinový noční záznam.

 Uvědomte si, že tehdy to nebyla taková nuda, jako dnes, kdy na startu vyjedou do čela z první řady dva vozy McLaren a nikdo na ně už kolik let vůbec nemá. Jak to začne, tak to skončí.


Tehdy to byly skutečně bitvy. A podívejte se nyní na jednu z nejslavnějších a moji oblíbenou: Gilles Villeneuve vs. Rene Arnoux ( 1979) Těch 3.5 minuty u televize  jsem za celý život nezapomněl, jaká to byla paráda.

https://www.youtube.com/watch?v=cOdHUsOqt8c



Jak jsem v úvodu psal, tak bylo vše tak nějak vzácné a člověk si  k tomu hledal cesty.



Stávalo se mi, že jsem nechtěl třeba čekat do 23.15 na hodinový záznam. Jednak proto, že se muselo druhý den do práce a všude se pracovalo od 6.00. Druhý důvod byl ten, že jsem to chtěl mít pokud možno v přímém přenosu.


On to málokdo řešil tak, jako já, ale to je přece věc každého jedince. Zkrátka jsem si v neděli ve 14 hodin naladil na krátkých vlnách (KV) vysílání rádia Paříž a už jsem si připadal, jako na fotbale.

Museli jste jen vědět, kdo jezdí za jakou stáj j a naučit se francouzské číslovky do deseti. A z hlasu už bylo snadné poznat, kdo o jakou pozici bojuje, jak postupuje a samozřejmě i finálové výsledky.


Tehdy jsem si kupoval časopis Motoristická současnost ( měsíčník), kde dodatečně v každém čísle probíhala reportáž ze dvou závodů ( jezdilo se tak, jako dnes ... po 14 dnech). Tak jsem zmapoval 2 třetiny sezóny 1977. Protože mi chybělo dubnové číslo, kde byla vůbec 1. VC USA - západ z kalifornského Long Beach, tak jsem si byl okruh omalovat u spolužáka :-).
Ten okruh byl typický tím zajímavým tvarem toho jezírka u trati a stal se historicky druhým městským okruhem v F1.

Dole jste jistě poznali VC Monaca.


MS z let 1972 a 1974 Emerson Fittipaldi tehdy přestoupil do národní brazilské stáje svého bratra ( Copersucar na obrázku ), což však znamenalo pád z výsluní a nakonec jezdec skončil v americké sérii IndyCar , což byla taková americká F1.


Zajímavým i úspěšným vozem té doby byl také Ligier Gitanes.


Zde máte na pravé stránce MS z roku 1976 Jamese Hunta. Když Niki Lauda havaroval v srpnu na okruhu Nürnbergring, tak jsem si zrovna užíval prázdnin u říčky Želivky, a protože tehdy žádný internet nebyl, tak jsem viděl až nějaké černobílé fotky v časopise, nebo v novinách. James Hunt tenkrát zvítězil o pouhý bod, když Lauda po odjetí několika kol deštivé Velké ceny Japonska odstoupil ze závodu.

Ano, lidský život je víc, než hazard. Pro moji generaci je to příkladné poučení, ale mnozí dnešní lidé tomu říkají ten správný adrenalin a kvůli selfíčku s propastí za zády jsou ochotní klidně zdraví a život zahodit.,, No tak co ? Tak se nebudu třeba jen 20 let moci hýbat, že ?"  Jsme zkrátka součástí takové společnosti.


Doba to byla zvláštní. Technika nebyla tak vyspělá, jako dnes a  nebyl ani žádný internet. Občas se jistě našli jedinci, kteří se za drahý peníz nějakým způsobem dostali na závod za takzvanou železnou oponou a jistě z toho měli velký celoživotní zážitek, ale naprostá většina zájemců to sledovala v televizi, nebo případně i v tisku.


Jisté je, že k formuli 1 se shlíželo s respektem a k mistrům jejího volantu s úctou. Nebylo snad kluka, či chlapa, který by nefandil nějaké stáji a nějakému jezdci, byť s naší vlajkou nikdy nikdo do závodu Velké ceny vlastního závodu nestartoval. Snad jednou se mluvilo o jakémsi talentu, ale ten do cíle nedošel.


Dnes bychom řekli, že vlastně tehdejší bodování prvních šesti jezdců bylo rozumnější. Dnes se boduje 10 jezdců,ale když má vítěz po dvou závodech 50 bodů a pole je absolutně technicky nevyrovnané, tak k čemu to všechno pro diváka je ?


Niki, to byla legenda. Po sametové revoluci se najednou objevilo v antikvariátech spousta knih z tohoto období, které tenkrát stálo zato, ale jak už to bývá, tak to bylo vše tak nějak nostalgicky prošlé. Jisté ale je, že díky formuli 1, ploché dráze a pop-muzic jsme se mnozí naučili třeba i jen několik slovíček jazyků, které tu tehdy v mnoha případech nebyly potřeba, byť dnes jsou povinnou součástí výuky již na ZDŠ a leckde se učí i dříve.



Podnik, který vám nyní představím nikdy moc reklamy neměl a málem bych ho ani nezařadil do seznamu akcí blížícího se víkendu. Podívejte se na loňský článek ....
http://soutok.blogspot.com/2018/06/melnik-zije-v-techto-dnech-fantastickym.html
Podstatnou část těchto automobilů ještě mnozí pamatujeme z našich silnic. Loni jsem tu vyřkl takové přání, že bych tu rád viděl Renault 8. Letos jsem spíše zvědavý, jest-li mi do toho něco nepřijde :-).





A na dnešní samotný závěr článku vás zvu na řeku Rýn, kam nyní dorazila loď Rio 2, kterou máme vyfocenou i v Mělníku, kde je součástí článku o lodi Beskydy ( duben 2019):

http://soutok.blogspot.com/2019/04/unikatni-tazny-remorker-beskydy-vystava.html


Fotografie je ze známého fotbalového a průmyslového města Leverkusen, které leží jen kousek od Kolína nad Rýnem, kde loď nocuje. Zítra vyrazí směrem do velkého přístavu ve městě Mannheim.
Bohužel, z facebooku lodi Bohemia a její cesty na Slovensko jsem poněkud zklamaný.


Zdroj: Soutok

Květen 19, 2019

15:24

Milí čtenáři,
jaro je již v plném proudu, byť jsme loni měli touto dobou již pořádné tropické pařáky a před námi jsou akce, které se těší na Mělníku obrovské popularitě. Tou první je již 3. ročník Pivního festivalu Mělník a následuje jí snad největší pecka, kterou je Mělnický okruh.

Jenže, nelze samozřejmě přeskakovat víkendy a je třeba brát věci tak, jak jsou po sobě. Na co se tedy můžete těšit ? Tak především je to už v pátek Muzejní noc. Loni jsme tu měli takové krásné oslavy, které ulétly, jak voda a přitom to bylo pěkné pokoukání. Dovolte mi tedy, abych vás následujícím odkazem vrátil o rok zpět ....

http://soutok.blogspot.com/2018/05/tolik-fotografu-na-jednom-kousku.html


.... a zde je jen několik fotografií z této nádherné loňské akce, která se povedla po stránce počasí i zájmu široké veřejnosti.






A dostáváme se k prvnímu velkému hitu nejkrásnějšího měsíce roku. Také jsem si dovolit sem dát obrázky z loňského roku, abychom se trochu natěšili. Akce bude probíhat až do 22 hodin, tak si ji myslím může užít každý, kdo nepojede někam jinam.

















Pivovary, které to u nás zkusily, tak se tu zabydlely a mnohé jsou tu již potřetí. Akce není jen ochutnávkou piv, ale výborným důvodem k setkávání přátel a nezřídka prohodíte milá slova i s lidmi, které ani neznáte. Však k nám někteří přijíždí třeba i z Prahy.

A pokud nestihnete Mělník, tak za týden můžete navštívit Neratovice.
Natura Viva 2019středa 22. – neděle 26. května 2019
24. mezinárodní výstava myslivosti, rybářství, včelařství a pobytu v přírodě
Lysá nad Labem nabízí na konci května jednu výstavu, ale myslím, že může leckoho potěšit.
https://www.vll.cz/natura-viva

A na závěr dnešního článku jsem si nechal Mšeno.Kalendář akcí na květen. Mšensko.24.05.2019  Noc kostelů ve Mšeně - odpolední happening, koncert barokní hudby25.05.2019  PROŠLÁPNI SI CESTU!  Procházka po stávajících a nově oživených cestách v Lobči25.05.2019  Dětský den v Debři - Pohádkový les

A pár větiček úplně nakonec článku. Pokud sledujete facebook lodi Bohemia, která míří z Prahy na východ Slovenska, tak vězte, že už dva dny vůbec neaktualizovali. Loď Rio 2, se blíží k Rýnu, ale zase nefunguje kamera, což rozhořčilo některé fanoušky, neboť prý úsek za městečkem Münster má na kanále několik nižších můstků a divák prý přijde o zajímavé chvíle. A kritika se snáší i z řad majitelů internetových rádií, kteří se buď nemohou připojit k síti, nebo jim nejdou některé stanice.

Inu, náš svět je dnes samá technika a ta bohužel není rozhodně bezchybná.


Tak ať se vše vydaří a zdraví slouží !!!
Zdroj: Soutok

Květen 18, 2019

13:39


Chtělo by se mi začít hned reportáží, ale bohužel vám musím vysvětlit, proč mají fotografie ze sklepů různé drobné kazy, které vylezou hlavně při zvětšení po kliknutí na obrázek. Všechno to vypadá neuvěřitelně a přesto to spolu souvisí. Navíc se můžete dostat do stejného problému, tak to užijete, jako radu.

Ve čtvrtek večer jsem zjistil, že potřebuji zapnout internetové rádio a nemohl jsem se připojit k wifi. Zkušenosti mě naučily, že je někdy lepší nedělat nic, zvlášť když jde o internetová připojení a ono se to dá často dopořádku bez vašeho přičinění samo třeba za dvě hodiny, nebo i druhý den. Zvlášť, když jsem někde četl, že majitelé netových rádií v těchto dnech mohou mít problém s naladěním některých stanic.

Jenže, když se celá situace opakovala i včera odpoledne, tak už jsem to nevydržel a vyšel jsem nejprve  k mělnické poliklinice, abych vylučovací metodou zjistil, zda třeba není problém někde v domácím routeru. Tak jsem postupně vyzkoušel několik free-wifi i v centru a nakonec jsem se na webu výrobce svého přijímače dočetl, že několik jeho typů  má nyní technický problém, který zatím ( stále) řeší.

Myslíte si snad někdo, že jsem začal z opačné strany ? Omyl. V minulosti se mi totiž stalo, že jsem naladil jinou stanici, než tu, kterou jsem měl v oblíbených a ta mi zablokovala spuštění netu v rádiu. Pomohlo mi až připojení k veřejné free-wifi síti, která je nějak silnější a stanici rozehrála, čímž došlo k odblokování přijímače.

A jak to všechno souvisí ? No právě. V sobotu najednou zjistím, že mám už vlastně vybitý zdroj pro svůj nový foťák. Musím vzít tedy ten starý fotoaparát, jehož dva výměnné zdroje jsou plně nabité, a který je pochopitelně technicky zaostalejší i v oblasti kvality snímku. Jenže jsem si mezitím už ani neuvědomil, že zatímco na denním světle venku mi fotil ještě dobře, tak kdykoliv jsem fotil ve sklepě a zhoršených podmínkách, tak valná část fotografií obnáší aspoň jednu nevysvětlitelnou skvrnu.

Kdybych tedy neřešil rádio, ale foťák, tak by bylo vše jinak, ale celý život je právě o tom významu slova  kdyby.


A tak dnešní první fotografie patří  místům, kde byl veliký hluk. Ano, pojede se za 14 dní Mělnický okruh a už je třeba dávat do pořádku trať. Schweigstilky ( balisety) už jsou pryč, ale vidíte sami, že je třeba s terénem něco udělat. Inu, možná že kdyby tam byly jen nějaké květinové záhony s oky pro jeřáb, tak by takových prací nebylo třeba, ale na druhou stranu je docela výhoda, že nám ty komunikace cestáři takto každý rok aspoň v některých místech poopraví a jsou stále jak nové :-).


Do záběrů se mi vešla i nějaká školní akce, kde se dnes děti učily první pomoci.


Náměstí Míru patřilo opět trhům a dnes přálo i docela hezké počasí.





Konečně jsem dorazil k místu, které pro mě bylo dnes zlatým hřebem.


V tuto chvíli ještě nevím, kolik bylo dnes návštěvníků, ale jak budou informace, tak to sem jistě doplním.

Aktualizace ve 22.15:   881 návštěvníků.

Zatím se podívejte na seznam celkově navštívených sklepů , kdy po velké pauze ( od roku 2005) začal MOOS pod vedením Martina Klihavce organizovat tyto jednodenní návštěvy pro veřejnost.  Na konci by ještě mělo být č.p.134, ze 16.3. 2019 a samozřejmě dnešek.


Jde však o výroční zprávu za rok 2018. Jak vidíte, tak u vchodu do objektu byly opět ke koupi objednané homole a kostky cukru ke 150. výročí založení mělnického cukrovaru, které letos slavíme.



Už plánek sklepů nasvědčoval tomu, že půjde rozsahem opravdu o něco velkého, ale chyběla samozřejmě představa, jak velké ty místnosti jsou, jaký bude materiál kolem nás, a jak vlastně povedou různé chodby.



Téměř pro všechny sklepy v centru města platí, že nejprve přijde nějaké to schodiště dolů .....


.... pod nímž jsou zpravidla cihlové sklepy blížící se tvarem běžným místnostem, ze kterých vedou k povrchu různé světlíky, okénka jimiž se mohlo do sklepů dopravit nějaké zboží, nebo větrací šachty.



Obdivované jsou potom různé klenby, otvory, schodiště .....



..... a na jednu takovou krásnou klenbu, se můžete podívat i zde.


Už i tak by to bylo všechno hezké, ale krása mělnických sklepů je ta, že pořád je tu ještě nějaké schodiště, které vás vede hlouběji a hlouběji do zcela jiného světa.


Ty první fotografie jsou z těch částí, které ještě nejsou tak hluboko pod povrchem, ale je zde třeba říci, že mezi množstvím sklepů tu byly prostory menší, ale i takové, které svoji velikostí zaskočily nejednoho návštěvníka.



Průhled do hlubších prostor.




Dvě velmi známé tváře mělnické kultury : Karel Lojka a Martin Klihavec.



Snažil jsem se trošku přiblížit také atmosféru v podzemí, ale bohužel to kazí drobné kazy na snímcích, o kterých jsem psal výše.



Diskuse nad vinným lisem.


Odtud vedly dolů dvě cesty, ale tato se zdála méně bezpečná ....


.... a návštěvníci dávali na doporučení. Jděte dále tudy. Ačkoliv jsem byl také vyzbrojen kapesní svítilnou, tak jsem ji ani nepotřeboval


A jak vidíte, tak ta nejhlubší místa mají zase zcela jinou atmosféru.











Jde skutečně o krásné prostory, které se v těchto místech velmi podobají asi největšímu sklepnímu komplexu, který je u nás pod Palackého ulicí, kde to všechno začíná sklepy U Straků, ze kterých lze však dojít mnohem dále.

Mám bohužel ještě nějakou povinnost, a tak to dokončím s komentářem snad o něco později, ovšem fotografie již zůstanou. Pokud můžete, tak ještě do 17 hodin vyražte, stojí to za to !


Přečtěme si tedy nyní něco z letáčku, který obdržel každý zájemce i s plánkem.
Budu se věnovat té části, která se vztahuje přímo ke sklepům. V roce 1992 byl dům U Zlatého beránka vrácen dědicům původních majitelů Vladimíru Stádníkovi a Evě Brehmové .Údržba objektu nebyla předtím dlouho prováděna.

V roce 2000 koupil dům i s nájemníkem Josef Kovanda. Odroku 2007 jeho syn Petr započal s kompletní rekonstrukcí. Podzemní prostory pod tímto objektem přinesly nejedno překvapení, včetně objevu druhého dosud neznámého patra patra sklepení a zasypaných vstupů.

Sklepy plné suti a odpadků byly čištěny několik let. Jejich obsah byl i z těchto nejníže položených míst vynášen ručně a plněn do připravených kontejnerů. Toto po několik desetiletí nepřístupné podzemí se podařilo Judr. Petru Kowandovi objevit jen díky radám poskytnutým RNDr. Vladimírem Havelkou. Tolik tedy výňatek z letáčku k dnešní mimořádné prohlídce.






Zasypané schodiště vzhůru. V těchto sklepech není opravdu problém zabloudit a chodit stále dokola, pokud nepoužijete logické uvažování :-).

Co tedy bude s objektem a krásnými sklepy dále mi známo není, ale domnívám se, že JUDr. Petr Kowanda drží v ruce neskutečně vysoký trumf a tím spíše, že je jednak majitelem těchto sklepů a zároveň řádně zvoleným členem zastupitelstva.

Podívejme se na celou situaci z pohledu laika. Majitelům sklepů jsou středověké sklepy v podstatě k ničemu. Jde často o prázdné, nebo zaneřáděné prostory plné bordelu, které ani svým majitelům nevydělávají, ač by docela slušně mohly.

Jenže tu chybí takový ten zdravý spouštěč celé situace v podobě radních. Ještě jsem nečetl v žádných novinách, že by někdo z radnice vyzval majitelé sklepů, aby dali své sklepy k disposici turistickému ruchu a slíbil jim třeba podporu ve vyklízení sklepů a samozřejmě pravidelnou finanční odměnu z výnosu turistické atrakce.

A právě teď má budoucnost mělnického podzemí ve svých rukou JUDr. Kowanda. Kromě toho, že tyto sklepní prostory jsou tak obsáhlé, že už tady na relativně malém kousku může vzniknout docela slušný  reprezentační okruh, tak to samotnému majiteli může přinést slušné jméno na poli patriotismu ( vlasteneckém) i v regionální politice, ve které se pohybuje.

Nemyslím si, že případné otevření turistického podzemního okruhu by mělo být nějakým prodělečným podnikem, ale spíše naopak a mohlo by velmi ovlivnit i turistický zájem o naše město daleko od Mělníka.

Otázka dokonce může znít nakonec zcela jinak. Je možné a dokonce dost pravděpodobné, že přijde opravdu zájem a úspěch, což vyvolá zamyšlení i u dalších majitelů sklepů a buď nám tu začnou vznikat občas maličké soukromé okruhy, kde každý začne podnikat na vlastní pěst, nebo nám začne vznikat sdružení pod vedením města, kde průvodci provedou turisty jednou částí sklepů a po povrchu je dovedou do sklepů dalších.

Co myslíte, že je lepší ? Co myslíte, že je lepší pro turisty, ale nakonec i pro samotné majitele ? Řekněme, že tito majitelé mají svoji dobrou a dobře placenou práci, které rozumí a nechtějí se  vrhnout do práce, která znamená opravu i údržbu sklepů, průvodcovské služby, účetnictví apod. Na druhou stranu nebudou nakonec zřejmě proti tomu, když jim sklepy pomůže nějaká firma vyčistit, protože ve velkém bývá vše levnější a samozřejmě budou rádi, že aniž by si museli dělat s něčím hlavu, tak budou pobírat podíl ze zisku průvodcovských služeb.

Jde tedy jen o to vymyslet pravidla podniku a začít už konečně ku prospěchu všech něco dělat. A  pokud budou radní stále zametat tuto možnost turistického podnikání ze stolu, tak jim může pan Kowanda takříkajíc vypálit rybník a do městské kasy nemusí jít z těchto a dalších podobných aktivit v jiných částech centra vůbec nic, což je turistům zcela jedno.

Ale, to jsou skutečně jenom takové laické úvahy, které možná pramení z toho, že problematice nerozumím. Přesto si myslím, že pan Kowanda může s mělnickým podzemím pohnout tak, až se pomyslně otřese v základech. Je to historická šance pro naše spící podzemí, která se nemusí opakovat a ono nikdy neprocitne, tak jako už celá desetiletí.

Co si budeme namlouvat, nemáme se před různými turisty moc čím chlubit a zahálení našeho podzemí je doslova trestuhodné. Však také turisté z větších dálek, kteří se náhodně k akcím tohoto typu dostali jenom nevěřícně kroutí hlavou a nemohou pochopit, že toto naše město veřejnosti nenabízí.

Viděl jsem mimochodem nedávno přijet autobusy dva zájezdy anglicky mluvících turistů, kteří vystoupili na Karlově náměstí u zastávky MHD 474, došli pěšky k zámku, koukli se z vyhlídky, zastavili se na zámeckém nádvoří, snad byli na zámku a po průchodu Svatováclavskou ulicí a Pražskou branou skončili opět u zastávky, kde je opět vzaly autobusy. I taková je tvář turistického Mělníka.


Zdroj: Soutok

Květen 17, 2019

16:49

Radostná zpráva přiletěla z Obecního domu v Praze.

Regionální muzeum Mělník, p. o. získalo titul Muzeum roku 2018!
Praha, Obecní dům 16. 5. 2019


Regionální muzeum Mělník opět přivezlo ze Smetanovy síně, kde včera proběhlo slavnostní vyhlášení vítězů Národní soutěže muzeí Gloria musaealis a návštěvnické soutěže Muzeum roku, do Mělníka zlato. Mělnické muzeum vyhrálo soutěž portálu do-muzea.cz již podruhé. Titul Muzeum roku získalo i minulý rok. V roce 2017 obsadilo stříbrnou příčku
.
„Letos je to pro nás nečekané a o to větší máme radost. Moc děkujeme všem, kteří nám dali svoje hlasy! Budeme se snažit, abychom závazku dostáli a lidé se u nás i nadále cítili dobře…“ řekla ředitelka muzea PhDr. Miloslava Havlíčková.

Návštěvnická soutěž vznikla jako součást mediální kampaně Národní soutěže muzeí Gloria musaealis, která je významným odborným oceněním muzejní práce. Čtvrtý ročník soutěže probíhal od 1. dubna 2018 do 31. března 2019 na portále do-muzea.cz, jehož provozovatelem je Národní muzeum a který vznikl ve spolupráci s Asociací muzeí a galerií ČR, z. s.
-KrF-



A teď už je na čase vám připomenout, že zítra jdeme především do středověkých sklepů pod domem U Zlaléto beránka. Vždyť je to možná naposledy, neboť nabídky z řad majitelů se již údajně na jednorázové akce nehrnou a město majitele nijak nemotivuje k tomu, aby se začali zamýšlet nad tím, zda mnohdy prázdné zahálející, nebo neuklizené a zanedbané sklepy, by pro ně nebylo výhodné dát k disposici turistickému ruchu. Neuvěřitelné.





MEZINÁRODNÍ DEN MUZEÍ 2019
Vstup zdarma!Datum konání: 18. 5. 2019 začátek od 09:00, délka 8 hodinMísto konání: Regionální muzeum Mělník, nám. Míru 54Typ akce: ostatníOrganizátor: Regionální muzeum MělníkDoba trvání: 8 hodinVstup do všech stálých expozic muzea i na výstavy ZDARMA!
9:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 h.





Pro vás, kteří rádi něco sledujete na internetu, tak tady mám takovou 25 dní dlouhou lodní cestu z Prahy na přehradu Velká Domaša na Slovensku. Právě čekám na nějaké čerstvé fotky a informace.


https://www.facebook.com/pg/Doma%C5%A1a-City-Dobr%C3%A1-173283559382383/photos/?tab=album&album_id=707675039276563



Přeji vám pěkný víkend a vězte, že na obrázku není nic jiného, než výborná bavorská pšenice od Němého Medvěda. Však už se nám blíží také Mělnický pivní festival číslo 3 :-).

Zdroj: Soutok

Květen 15, 2019

18:45

Pojďme se také trošku podívat, co se děje v našem nejbližším městečku, které se našeho Mělníka téměř dotýká. Vždyť tam hýbou v současnosti  kulturní oblasti takové dvě veličiny, které si tu u nás pro množství akcí někdy ani neuvědomujeme a přesto je dobré již jen pro blízkou vzdálenost o nich vědět. Možná jsme již trošku pozapomněli na Umělecký mlýn, který je jediným mlýnem v našem okrese, který se zvedá z trosek věků.

A nejen, že se zvedá z trosek věků, ale na rozdíl od různých dalších mlýnů našeho okresu nabízí zájemcům pravidelné prohlídky, byť stále probíhá rekonstrukce a schyluje se i k pořádání kulturních akcí. Kdy se tedy můžete do mlýna podívat ? Podobně, jako v roce 2018.

Umělecký mlýn v Liběchově opět otvírá pro veřejnost  každou sudou sobotu a neděli ve 14 a v 16 hodin pro veřejnost. Práce na mlýně pokračují neskutečným tempem, včetně dalších aktivit .....

https://cs-cz.facebook.com/umeleckymlyn.libechov/

Právě probíhá bagrování náhonu

Článek Soutoku z prvního otevření mlýna veřejnosti  11. září  2017.....

https://soutok.blogspot.com/2017/09/mlyn-v-libechove-byl-mimoradne-prvne.html


Druhou hybnou pákou v Liběchově je spolek Liběchov sobě, který se podílí na pořádání Svatodušní pouti v sobotu 8. června, která není jen pro někoho třeba i zajímavou organizovanou sakrální poutí po křížové cestě, ale samozřejmě můžete vzít své děti na běžnou pouť s nabídkou pouťových atrakcí a navštívit kulturní program. Je velkou výhodou, že se akce koná až týden po Mělnickém okruhu a může být zajímavou alternativou trávení volného času i pro občany Mělníka :-).

http://kostelicek.eu/

Ještě si dovolím připomenout, že Liběchov se velmi pěkně presentuje při Dni evropského dědictví ( články zde) a došla ke mně i chvála ( osobně jsem shlédl několik fotografií) na pořádání  nedávné uplynulé akce Pálení čarodějnic


Na druhou stranu je třeba vědět i to, že ve stejném termínu bude na Mělníku probíhat již 21. ročník Mělnického Vrkoče, který nejen mě posledně tolik potěšil ( aspoň doufám :-)), ale tentokrát budou v sobotu na náměstí Míru a v neděli v radničním dvoře vystupovat soubory vyloženě z tuzemska.

http://www.melnickyvrkoc.cz/cast.html

 Přesto si myslím, že nabídka bude i tak dobrá a zase nás čeká těžké rozhodování. Vždyť člověk má tolik možností.

Od obyčejného lenošení a oddychu, přes rozhodování, kam, kdy a na jaké akce vyrazit, až po individuální zájmy.

Sice jsem to aktuální dění v rubrice zprávy na serveru Mělníček.cz  http://melnicek.cz/ odsunul opět někam na třetí až čtvrté místo, ale jednak to není zase tak daleko a hlavně je třeba, se pořád dívat tak trošku dopředu :-).

Zdroj: Soutok
11:50

Milí čtenáři, je kolem toho velká sláva, ale ještě nikde jsem se nedočetl to hlavní, zatímco již v tuto chvíli vozí loď turisty po Praze. Napadne někoho ji vyzbrojit webovou kamerou, jako je tomu u lodi Rio 2 ? Zatím je k tomu asi nejaktuálnější facebook ....

https://www.facebook.com/Doma%C5%A1a-City-Dobr%C3%A1-173283559382383/

.... ale já nemám účet, abych se zeptal a ostatní komentáře někdy nechápu. Počítejme, že zítra mezi 14 00-16.00 by to tudy mohlo někdy plout, tak kdo nebudete v práci ( já už ano), tak máte příležitost mít vlastní foto lodi, ze které půjde na facebook jistě mnoho fotek. Však loď propluje několika státy a trasa je na plakátu. Celková délka plavby je 25 dnů, což je na sledovaní na FB ideální. Výletní loď se vrátí na přehradu Velká Domaša (  30 km na východ od města Prešov) po 26 letech. Již teď jsou na FB v odkazu nějaké fotografie lodi Bohemia.

Jenom připomínám, že Rio 2 je momentálně na kanále u Wolfsburgu ( mezi Hanoverem a Magdeburkem) a tentokrát plave až na Rýn do Mohuče, což tu za poslední rok ještě nebylo. Končila na německých kanálech.

https://www.mall.tv/lod-rio


Nechtěl jsem s tím pospíchat, protože Muzejní noc je až příští víkend, stejně tak, jako Mělnický pivní festival a trochu by vás to mohlo plést, ale když ono to souvisí s akcí, o níž tu mám reportáž z RMM, a tak nějak to patří k sobě :-)

Než se tedy pustíte do čtení reportáže RMM, tak nezapomeňte, že akcemi tohoto víkendu jsou tyto:
http://soutok.blogspot.com/2019/05/silna-ctverice-akci-vikendu-18-19.html Mimochodem v muzeu bude 18.5. probíhat akce v rámci Mezinárodního dne muzeí, což je zase jiná akce a jiný termín, než Mělnická muzejní noc.

V mělnickém muzeu děti poznávají život kolem řeky
13. 5. - 7. 6. 2019 Regionálního muzea Mělník - velký sál

Na výstavě Nespoutaná řeka, která probíhá v Regionálním muzeu Mělník od začátku dubna, odstartovaly speciální programy pro školy. Světem přírody kolem našich řek provádí žáky zoolog Mgr. Libor Praus, Ph.D. a muzejní pedagožka Mgr. Jitka Králová. Projekt si klade za cíl hravou a zapamatovatelnou formou seznámit žáky základních škol s florou a faunou kolem našich řek, upozornit na důležitost vodních toků pro člověka a na současné ekologické problémy v této oblasti.

 Děti poznávají druhy ptáků, obojživelníků i savců, porovnávají kvalitu vody v Labi, slepých ramenech Labe a říčce Pšovce, hrají si na vodouše nebo poslouchají hlasy žab a ptáků. Při pohybové hře na kapry a potápky černokrké žáci pochopí podstatu konkurenčního boje o potravu a důvody vymírání některých ohrožených druhů

. Oblíbená je i bosá stezka v interaktivní části výstavy a pozorování siluet dravců při stínohře. Výstava Nespoutaná řeka potrvá do 9. 6. 2019. Veřejnost může doprovodný program pro děti a komentovanou prohlídku s kurátorem zoologem Mgr. Liborem Prausem, PhD. zažít při Mělnické muzejní noci 24. 5. 2019. Pro veřejnost je výstava otevřena ve všední dny kromě pondělí (kvůli probíhajícím projektům) od 13:00 do 17.00 hodin. O víkendech 9-12 a 12:30-17 hodin.
-KrF-


Zdroj: Soutok

Květen 14, 2019

17:22

Čtenáři blogu jistě vědí, že jsem se začátkem víkendu nepříjemně nachladl, a tak jsem nedělní Oslavy konce druhé světové války na Mělníku s fotoaparátem na náměstí Míru prakticky proběhl. A vzal jsem to na jeden zátah k Tesku, kde zase probíhala s neuvěřitelnou reklamou prosazovaná výstava Česká historie, na které byly největším lákadlem slavné panovnické osobnosti našich dějin ve formě figurín v životní velikosti a další slavné propracované artefakty.

Kdybych šel v pondělí do práce, tak bych si spíše zdraví podlomil a vás bych ochudil o vyjímečný pondělní článek, který jsem nemusel věnovat jen reklamám na akce, nebo reportážím z vlastních akcí, které se prakticky píší od srdce samy, ale mohl jsem si zase pohrát s vlastní nápaditostí a vynalézavostí.

V podvečer jsem písnul Martinu Klihavci, který se mimochodem nedávno nechal inspirovat jedním mým dávným 10 let starým výletem do Hřenska, neboť mě zajímala jeho víkendová aktivita. Vždyť Martin píše městskou kroniku, která je občas později k netovému přečtení na stránkách města a k tomu potřebuje řadu fotografií nejen z těch velkých profláklých akcí, které zajímají kulturní většinu obyvatel.

Když zvážíte jeho veřejné nasazení ( práce v MOOS, kronika města, práce na měsíčníku radnice, zastupitelská činnost) a samozřejmě vlastní pracovní povinnosti v jeho zaměstnání, skloubené s rodinou a soukromými aktivitami, tak je to téměř k neuvěření.

Ale, to jsem už trochu odbočil od téma. Ač jsem i dnes nemobilní, tak tu mám díky včerejšímu podvečernímu e-mailu zajímavé aktuální fotografie a vlastně i námět na článek.


Martin šel prý zrovna pěšky někde po Chloumečku kolem známé restaurace U České koruny ( U Podařila) a náhodou spatřil malý plakát zvoucí do patra na sál na výstavu loveckých trofejí. Prý nikde nikdo nebyl, vstup dobrovolný, a tak trochu mu to bylo pochopiteně i líto, protože on patří mezi ty lidi, kteří mají radost, když je o akce zájem, když je tam více lídí a naprosto ho chápu.

Někomu to může být trochu líto, protože zvířata máme rádi, ale na druhou stranu jde jistě o nezbytnou věc, trofeje jsou častou výzdobou zámků, a tak tady zřejmě vzniklo něco,co přece jen mohlo nadchnout více párů očí, pokud by ovšem byla třeba taková reklama, nejlépe s fotografiemi, někde v centru města na několika místech. Zamyšlení na příště ?


Charitativní odpoledne u DDM na Polabí a Sabina Laurinová. Zde prý bylo docela dost lidí a samozřejmě i dětí, ale prý nepřijelo několik ohlášených hereček.


Čtenáři Mělnické radnice si snad aspoň matně vzpomenou, že se někde objevila zpráva, že ve Vehlovicích .....

.... a na Chloumku ( pokud jde o katastr Mělníka! ) se obnovují tradice stavění májky a i u toho Martin byl. Mimochodem, aktuální pozvánka pro rodiny s dětmi .....



Kdysi bývalo zvykem, že v sobotu se do obchodu chodilo jen dopoledne pro něco, na co se v pátek nechtěně zapomnělo, pokud se ovšem neodjelo na výlet. Dnes je snad sobotní dopoledne přímo předurčeno hromadným nákupům v supermarketech a setkávání známých. Ono se po práci během týdne do front už málokomu chce. Naštěstí se vždy někdo najde, kdo si vzpomene, že budou u zámku motorky a nejsou to jenom motorkáři.To by totiž samo o sobě nestačilo :-).

Tentokrát jste mohli vidět krásné fotky z akce na FB pana Lojky a samozřejmě nechyběl i Martin, který má velký smysl pro statistiku a vždy ještě počítá účast.

Dostal jsem od Martina Klihavce těch fotografií z výstavy na Mělníku - Chloumku více a dle jeho slov byl výstavou nesmírně nadšený, ale ačkoliv bylo vstupné dobrovolné, tak přece jen se jedná o interiér, a to jsou vždy problémy.

 Někdo to totiž pochopí, jako reklamu, což by ovšem bylo nejlepší zase za rok před akcí. A někdo to pochopit vůbec nemusí a ještě s tím mohou být zbytečné nepříjemnosti, protože i fotografování podléhá určitým doporučeným pravidlům a jedním z bodů je fotografování interiérů. A o mnohem více to platí pro šíření na webu, či na FB.

V každém případě, se teď může stát, že díky tomu štěstí, že šel právě kolem Martin Klihavec, tak pokud si někdo vzpomeneme a uděláme tomu trošku reklamu, tak to může být třeba za rok o jiné návštěvnosti.

Jiná věc ovšem je, zda pojede ještě Soutok, ale ono pořád něco jede a zatím mě to pořád ještě baví :-). Když si najdete ty první ročníky, kdy jsem tu dne 11.11. 2012 -13-14-15 psal nějaká ta zhodnocení a kritiku, a porovnáte to se současností, tak se opravdu podařil neskutečný pokrok.

 Vždyť má dnes Mělník několik papírových tiskových periodik, řadu komunitních facebooků, ze kterých se valí zprávy o dění v našem městě, několik opravdu aktivních osob a pionýrské chvíle časů, kdy to všechno neexistovalo, kdy periodika o víkendech spala a nebyly ani FB jsou prakticky zapomenuty. Jen škoda, že se přece jen přitom všem ještě nepodařilo s některými krásnými dávnými myšlenkami tady ve městě zahýbat a čtenáři vědí do čeho Soutok šil.

Někomu se to možná nemusí líbit a Soutok i občas chválí, ale co by to bylo za web, kdyby nepředhazoval občas  nápady, občas nad něčím nepřemýšlel, občas do něčeho nešil a jenom chválil a chválil. A takových už tu bylo, a takových už tu je.






Zdroj: Soutok

Květen 13, 2019

11:46


Vždy, když je nějaké větší volno ( Vánoce, Velikonoce), tak i kdyby člověk nechtěl, tak nemůže přehlédnout fakt, že v nejmasovějším médiu v televizi to hýří spoustou pohádek, krásných komedií ze 70. a 80. let, které Československá Televize vytvořila někdy i ve spoluprácí se západní Televizí ZDF a chybět nemůže ani zlatý fond naši kinematografie, který prožíval svůj vrchol dost překvapivě právě v období Protektorátu.

Vždyť na jedné straně tu máme hrůzy války a koncentráky, a na straně druhé nádherné oddechové komedie, z nichž si pamatujeme snad všechny hlášky a můžeme je vidět snad 400x za život a nikdy se neokoukají. Přitom jde o věci staré nejčastěji i 80 let a při tempu naší společnosti to bude brzy pravěk.

Připomeňme si třeba filmy Hotel Modrá hvězda, Kristián, Příklady táhnou, Přednosta stanice, ... Víte co ? Podívejte se :

https://www.kinobox.cz/zebricky/nejlepsi/filmy/1931-1940/jen_ceske

https://www.kinobox.cz/zebricky/nejlepsi/filmy/1941-1950/jen_ceske

A nakonec třeba takový Anděl na dovolené, či na horách, ač je již z jiné novější doby, tak díky suprovému Marvanovi také stojí za shlédnutí.


K filmu ovšem patří i tehdejší skvělá hudba, která tomu všemu dává ten správný oddychový charakter, a která svoji předlohu našla za oceánem.
A jak jistě víte, tak o hudbě já píši rád :-). V mnoha případech jsem tu na Soutoku představoval etnickou hudbu ze světa a vězte, že je mi líto, když vidím, jak dnešní mládež poslouchá přihlouplé rapery a ochuzuje se o komplexní poznání hudby.
Další škatulkou jsou samozřejmě opery, které mají svůj půvab a o nichž jsem tu ještě prakticky nepsal. Snad někdy o Vánoce jsem tu naťukl Händla. Dost prostoru jsem tu věnoval i hudbě populární, ač jsem často končil u roku 1990, což je takový mezník, mezi dobou, kdy se mi líbily skoro všechny skladby, a kdy už jen něco :-).
Nakonec jsem tu nedávno naťukl jednu filmovou melodii. Pamatujete ?
https://www.youtube.com/watch?v=24Ji6wsOjGQ  Jen to tentokrát není verze na vodě, ale u ohně.
Už mnohokrát jsem tu psal, že vše souvisí se vším. Koukáte na film Světáci s Libíčkem ( 1969) a nemůžete přehlédnout hlášku : ,, Nepřipadáte se si tak trochu, jako Sestry Allanovy ?" Ale, ruku na srdce. Kdo z nás vůbec ví, jak tenkrát vlastně zpívaly Sestry Allanovy ? Možná si vzpomeneme třeba na Inku Zemánkovou, která právě v Hotelu Modrá hvězda nazpívala populární ,, Slunečnici"
https://www.youtube.com/watch?v=dVMNOQjHq7E . A to mě dnes vedlo k takovým sestřihům, kde si můžete něco z té staré doby pustit.
Trošku jsem se podíval do notových sešitků z časů mého dětství, kdy jsem se také učil notám a hudbě a hned mám první typ. Docela pěkná skladbička, co říkáte :-)?
https://www.youtube.com/watch?v=yWf2-E5MkR8 . No, škoda, že se všechny ty gramodesky na 78 otáček za minutu vyhodily už dávno do popelnice. Tenkrát se vyráběla kvalitní gramorádia, která něco vydržela a měla čtyři kvalty ( rychlosti) 16-33-45-78 otáček za minutu.Když už jsme, jako děti hodně dováděly, tak jsme pustily písničku a umíte si představit, co následovalo. Chvíli to mručelo na 16 otáček, jak ve filmu Šest medvědů s Cibulkou, a pak to zase šveholilo. To stačilo v 70. letech děckám na nějaký čas k zábavě.
Nu, něco jsem zkusil najít a vybrat. Tak tedy Sestry Allanovy a jejich písně, z nichž vám mnohé nic neřeknou a jen některé poznáte třeba i v provedení jiných pozdějších interpretů:
https://www.youtube.com/watch?v=yTVkCkZrh7k&list=PLA27B23B22E18F856
A chybět nemůže ani směs skladeb R.A.Dvorského.
https://www.youtube.com/watch?v=AylFUYXHYMs&list=PLF9058F23E8950ACD
Zkusit můžete také zadat název Písně stříbrného plátna a různě si s tím pohrát dle vašeho vkusu. Nemám žádný odkaz, kde by to byla jedna filmová hitovka za druhou a důvod je jednoduchý. Jsou to takové směsi ze všeho možného a každý si vybere jen to co zná, nebo co se mu líbí.
Samozřejmě, že i dnes se najdou lidé, jako Ondřej Havelka, kteří tuto nezvyklou hudbu oživují v reálu, ale co je to platné, vždy bude platit, že nejlepší jsou originály. Konečně, když si budete chtít pustit nějaké pěkné video populární, či rockové skupiny, tak si také pustíte časy, kdy byli všichni ještě mladí, krásní a zpívalo jim to. Věk se nezastaví a člověk se rád podívá třeba i na to, jak vlastně skupina vypadá dnes, ale někdy tam už slyšíte falešné vytí, zvlášť když už to slavné pěvecké sólo neutáhnou, což je ovšem začátek konce.
Přídavek, aneb pěkná a známá písnička :-) : https://www.youtube.com/watch?v=R4Zg-rHYU14&list=PLF9058F23E8950ACD&index=40

Den otevřených dveří mělnického podzemí

Sklep domu „U Zlatého beránka“ čp. 10 na náměstí Míru


JUDr. Petr Kowanda a Mělnický osvětový a okrašlovací spolek (MOOS) Vás zvou na prohlídku části mělnického podzemí, které dosud nikdy nebylo pro veřejnost přístupné. V sobotu 18. května 2019 od 9:00 do 17:00 hodin budou mít zájemci možnost poprvé a pouze na jeden den navštívit dvoupatrové sklepení starobylého domu „U Zlatého beránka“ čp. 10 na náměstí Míru.

Pod tímto historickým domem byla v minulých letech objevena zasypaná schodiště vedoucí do nižšího patra s dalším labyrintem podzemních prostor, které zde tvoří dokonce i malý okruh. Po dobu několika let probíhalo jejich čištění od odpadků a suť musela být ručně vynášena na povrch do přistavených kontejnerů. Všechny takto vyčištěné chodby si budete moci tento den prohlédnout.
Opět doporučujeme, aby si návštěvníci přinesli s sebou baterky. Přístup bude volný průběžně po celý den, neděláme žádné rezervace ani objednávky vstupenek. Prohlídku lze absolvovat i s dětmi.

Martin Klihavec, předseda MOOS


MEZINÁRODNÍ DEN MUZEÍ 2019Vstup zdarma!Datum konání: 18. 5. 2019 začátek od 09:00, délka 8 hodinMísto konání: Regionální muzeum Mělník, nám. Míru 54Typ akce: ostatníOrganizátor: Regionální muzeum MělníkDoba trvání: 8 hodinVstup do všech stálých expozic muzea i na výstavy ZDARMA!
9:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00 h.

Zdroj: Soutok

Květen 12, 2019

13:58

Možná je v tom určitá nostalgie mého dětství a mládí, možná můj sklon k dějinám i k těm regionálním, které se učíme zejména až po roce 1990, možná i fakt, že řada kluků tanky obdivuje, ale nikdy jsem neměl zrovna radost z toho, že z Jungmannových sadů tank T-34 zmizel, ač ten mělnický tank můžete obdivovat ve vojenském muzeu v Lešanech.

Třeba má na to někdo jiný názor, ale v demokracii má každý právo na názor. Prý šlo o tank který první vjel do Mělníka a snad stačilo jen ideovou rudou hvězdu překreslit na polskou orlici, tak jako to udělali v Lešanech. Tank najdete ... http://soutok.blogspot.com/2018/09/setkani-s-melnickym-tankem-setkani-s.html

O to komičtější je dnes skutečnost, že se na něj jdeme dnes podívat, jako na určitou vyjímečnou ozdobu přehlídky. Ale, nechme to už být. Vlivní na Mělníku tenkrát po roce 1990 takto rozhodli a dokonce jsou o tom někde historické záznamy, které celou kauzu popisují.


Nachlazení, které mě před víkendem přepadlo není dobré pokoušet, a tak dnešní fotogalerie Soutoku bude bez vojenské odpolední ukázky, ale skutečně je teď tolik akcí, že opravdu nemám chuť, zejména u něčeho, co je venku a na náměstí chybět, byť všude nebudu :-).

Začal jsem stařičkými Tatřičkami, které tu snad byly i loni, ale zcela určitě jsem je viděl na oslavách 150 let trati Turnov- Kralupy nad Vltavou v září 2015 v turnovském depu.





Musíme si ten T-34 užít, když je tu na krátké návštěvě. Trošku jsem se díky časopisům ŽH zajímal o speciály týkajícící se některých významných bitev východní fronty a právě tento tank je považovaný za takového tankového krále východní fronty, který se stal postrachem i jinak velmi kvalitně opancéřovaných Tygrů.

No, tak mě tak napadá, že by nebylo špatné tu někdy přivítat nějakého Tigera, nebo Shermana :-). Ale, tak to je spíše takové momentální fantazírování, než abych to myslel zcela vážně. Ostatně, na americké tanky z druhé světové války si může každý zajet na oslavy do Plzně a některé tu možná i loni představil Soutok na Tankovém dni v srpnu Lešanech, kam jsem se po letech znovu vrátil. Viz odkaz výše.





Akce, to nejsou jen exponáty, ale především poctiví řemeslníci, či podnikatelé a mezi takové dříče patří i tento sympaťák ve slamáku, který nechybí skutečně téměř nikde. Pavla Chorouše znám již z 80. let a kromě toho, že řadu let vede vyhlášenou  úspěšnou restauraci U Ještěra ....

http://www.ujestera.cz/

.... tak je Pavel známým regionálním vinařem, který samozřejmě nechybí při akcích Vinná noc, Mělnický košt, Mělnické vinobraní, ale jak také můžete vidět, tak i při menších akcích, které nemají nápoj, jako hlavní složku akce

. A co jsem zvlášť ocenil, tak to byla jeho účast na Mělnickém pivním festivalu, kde byla hlavním tahákem samozřejmě bezkonkurenčně piva z různých i vzdálenějších pivovárků. Považte, že drtivá většina lidí jde ochutnávat piva do jiných stánků a on s ledovým klidem podá pohárek s vínem náhodnému zájemci, který dostane chuť místo piva na víno.




Vraťme se však k akci dnešního dne, byť se nám blíží středověký sklep , muzejní noc, pivní festival a velmi očekávaný Mělnický okruh, který vystřídá odpočinkový Vrkoč a proslavená MJ 50. Na vše jsou již plakáty. A tak bych neměl ještě zapomenout třeba na milovníky koní i na slavnost kolem májky na Chloumku, ale snad to sem brzy tak nějak vše zase dám.



Pavel nebyl na akci sám, ale bylo zde samozřejmě těch stánkařů více.


A pak už jsem samozřejmě nemohl chybět u vozidla, kterému se říká lidově Hakl a snad každý, kdo byl v 80. letech ještě na základní dvouleté vojenské službě, tak vzpomíná, že každý ten útvar měl v autoparku aspoň jedno takové historické vozidlo, byť i třeba nepojízdné.



Takový pohled do motoru vozidla jsme tu ještě neměli, ale již jsme tu obdivovali zajímavé umístění osy volantu směrem vzhůru. To bylo tuším vloni.






A bez přehlídky lehčích osobních i nákladních automobilů si to již neumíme také představit.











Známá tvář, kterou tu mám vlastně již potřetí v řadě. Aktéři ukázky k nám pravidelně jezdí z Jablonce nad Nisou.

http://soutok.blogspot.com/2018/05/oslavy-konce-2-svetove-valky-na-melniku.html

https://spvh-sever-2013-rychnov-u-jbc.webnode.cz/o-klubu/





Tak je to správné. Tak to má byt :-). ( Černí baroni)




Interiér tanku T-34.






Další snímky z interiéru tanku také na:  http://mujmelnik.webzdarma.cz/Sokolovo.html


Využijte tedy ještě posledních hodin akce a již se můžete těšit na několik akcí příštího týdne, které tu jistě v týdnu  představím.

Aktualizace 12.5. 2019 v 16.30:
Zemřela majitelka mělnického knihkupectví na Karlově náměstí paní Marie Kubešová.
https://www.facebook.com/groups/1808841266008571

Snad každý, kdo žije na Mělníku a v jeho okolí, a má vztah ke knížkám, tak mu jistě není osoba této příjemné a ochotné majitelky knihkupectví neznámá. Pokud nějaký titul nebyl na skladě a zájemce o něj projevil zájem, tak nemusel jet shánět někam jinam, ale paní Kubešová titul velmi ochotně objednala. Více a lépe o ní píše již v příspěvku v odkaze pan Lojka. Soutok se připojuje k vyjádření upřímné soustrasti pozůstalým.

Zdroj: Soutok