Zpravodajství

Čím dnes skončíme ? Na závěr si dáme pozvánku na výstavu fotografií  autora Karla Lojky, který je tady v Mělníku mediálně velmi známý a je zbytečné cokoliv dodávat, ale pokud bydlíte přece jen někde daleko, nebo máte snad trošku jiné zájmy, tak vězte, že jde především o místního fotografa, historika i spoluautora několika knih o Mělníku, který stanul i s fotoaparátem u mnoha městských budov a staveb, jejichž život buď právě končil, nebo zrovna začínal.

Výstava se koná ve Státním okresním archivu Mělník a tudíž je přístup na výstavu poněkud omezený, ale jak jsem již zmínil, tak plno fotografií najdete v neskutečném množství knih o Mělníku, které se u nás v posledních letech zrodily a jsou stále v prodeji. Podrobnější informace se dozvíte na ....

https://www.facebook.com/story.php?story_fbid=1570421740447645&id=100024395034008&_rdr

Žijeme v době, kdy nám média předkládají témata, jako války, migrace, ekonomické problémy, negativní klimatické proměny, kriminalita, šikana, vzrůstající agresivita mládeže, problémy s výukou, dětské gangy, obavy učitelů i lidí na ulicích, psychicky labilní mládež, podivné zdravotnictví i někteří lékaři a spousta dalších negativ. V souvislosti s mládeží, která je budoucností společnosti, se pak nově objevují kdysi tak samozřejmé významy, které jsou dnes snad jen frází, či horkým bramborem. Rodinná výchova a vliv školství.

Ne, nebojte se, nehodlám psát všeobecný článek o problémech naši společnosti tak, jak to znáte z tisku, ale vůbec není na úvod na škodu si připomenout něco důležitého, co asi mnozí znáte. Když půjdete na výlet, budete na nějakém hezkém místě někde na kopci, tak je dost pravděpodobné, že setkání a případná rozmluva s nějakými lidmi, nebo i jedincem bude nakonec zřejmě příjemnou vzpomínkou. Naopak, když někde ve městě uvidíte někoho se podivně potácet, hloučkovat lidi, povyk, hlasitá ,, hudba", přítomnost alkoholu i případné nadávky, projevy agrese, nebo snad i ničení veřejného majetku, tak víte, že tam tedy raději nepůjdete.

Švýcarské  Rádio Evíva vám dodá radost i energii. Zde téměř neznámá hudba s minimem zpívaných skladeb, kde však o to více zaujmou neuvěřitelně rychlé a melodické heligonky. Stanici jsem jednou v pásmu DAB+ při mimořádných podmínkách poslouchal za mělnickým zámkem. Dnes by to pro množství tuzemských muxů již zřejmě nešlo.

Až tak jednoduché to je. To ale asi ví každý, aniž by někdy slyšel podobenství o stromu a ovoci, kde dobrý strom dává dobré ovoce a špatný špatné. Tady si vážně člověk řekne, že je rád, že dostal takovou výchovu, která mu zájmově přiblížila řadu nejrůznějších odvětví lidské činnosti a děkuje rodičům i škole. Pokud jste pozorně četli, tak jste si možná všimli slova hudba v uvozovkách. Co myslíte, má na nás hudba, kterou posloucháme vliv ?

Myslím, že o tom není pochyb, ale téma by to bylo nesmírně obšírné. Mohli bychom totiž nejen porovnávat různorodost hudebních stylů, ale dokonce i schopnost jedince přijímat poslech vícero hudebních stylů. Není to nic nového. Už i v 70. a 80. letech někteří lidé prohlašovali, že oni jsou přes tu rockovou hudbu a ať je vůbec nikdo neotravuje s nějakým komerčním diskem. Obvykle skončí u heavy-metálu a nedej bože se potkat s raperem, nebo s příznivcem techna. Sám jsem viděl, jak před začátkem rockového koncertu přijela dodávka zásobování stánku, a po zhasnutí motoru se ozývalo silné duc- duc-duc-duc.

Italská stanice  hrající populární hudbu tak, jak jsme ji poznali, nebo i neznali v 70. a 80. letech.

Tehdy mnoho nechybělo, a kdyby rázně upozorněný mladičký řidič včas nestáhl zvuk, tak mohl dopadnout, jak fanoušek fotbalových slavných pražských S v táboře konkurence. Někteří lidé tedy rádi dokazují, že oni mohou i operu, nebo nějaký druh lidové hudby, ale vždy je otázkou, jak dalece to myslí vážně, a kdy jde o jisté ego. V každém případě je škoda, že v době, kdy máme díky internetu takové úžasné možnosti poslouchat různé hudební styly z celého světa, tak někdo nepřekročil hranici odnoží metálu ( ded- metal, trash - metal) a jiný je skálopevně přesvědčený, že nejlepší hudbu hrají pánské gangy z newyorského Bronxu a dávají to veřejnosti hlasitě pocítit.

Navštěvuji občas fb skupinu digitálního rozhlasu a pokud jde o naše stanice i hudbu a projevy náklonnosti členů k hudebním stylům, tak mám o čem přemýšlet. Jako, kdyby se někteří už dávno rozdělili do různých hudebních škatulek. Jako kdyby někdo pracoval na té své zahrádce a nevydal se nikdy skrze branku v plotě do lesa. Ale, ono je to asi tím, že je k tomu nikdo nevedl a ani to doma neviděli.

Mexická stanice hrající tradiční mexickou hudbu tak, jak ji známe i z některých westernů a jiných filmů.

Každá generace má tak nějak svoji generační muziku, což jsou podle věku u každého člověka tak dvě dekády. Proto ti nejstarší končí v sedmdesátkách. Pro moji generaci to jsou už i celé osmdesátky a někteří další již žijí v miléniu, které nevyhledávám, ale několik věcí, které náhodně někde zaslechnu si také rád poslechnu. Ovšem, to je pořád příběh jen o vývinu populární hudby.

Pak bychom mohli hovořit o hudbě dávné z protektorátních filmů, která má také něco do sebe a nakonec i o hudbě našich rodičů a našeho dětství. Vždyť nás nedávno opustil populární Pepíček Zíma a vzpomínat by se dalo na duo Chladil - Simonová, či Moravanku a mnoho dalších z nejrůznějších hudebních stylů. Jenže, to pořád není zdaleka všechna ta krásná hudba této planety, ale jenom její část.

Jsem tedy rád, že jsem měl možnost poznat hudební tvorbu skupiny Kučerovci, která první vzbudila můj zájem o hudbu Polynésie, Havaje a americkou lidovou hudbu ze Střední a Jižní Ameriky, což našlo v době internetu dokonalé uplatnění .Pak je to hudba z Řecka. Asi nejslavnější píseň, která vás osloví poznat řeckou hudbu hlouběji je z filmu Řek Zorba.

https://www.youtube.com/watch?v=kG12C1oX5Eo

My starší jsme byli odkázáni na rádia, a tak člověk snadno objevil, že například na středovlnné frekvenci kousek od Prahy ( později Čro -2) na 811 kHz lze snadno večer poslouchat lidovou hudbu z Makedonie. Jak to bylo s alpskou muzikou ? Německo velmi propagovalo v 90. letech na satelitu Astra 19°E hudbu z Alp i krásnou krajinu. Začátek by byl však mnohem dále. Dnešní posluchač si myslí, že rádio má aspoň FM (VKV) pásmo s rozsahem 87.5 - 108 MHz plné českých stanic, ale tehdy někdy na začátku 80. let jste museli v obchodě najít přijímač s oběma pásmy FM ( OIRT i CCIR), a aby nebylo dnešní pásmo zcela hluché jen s několika saskými stanicemi, tak to chtělo venkovní anténu.

Mix reggae, polynéské a evropské hudby přímo z hlavního města souostroví Francouzská Polynésie.

Za přispění mlhy pak leckdy dolétl signál i z Hesenska, kde nějaká stanice právě hrála alpskou hudbu. Také třeba hudbu ze Srbska bylo možné zaslechnout na zmíněném satelitu. Chorvatská se k nám zase dovážela, jako občasný suvenýr z dovolené na audiokazetách. Vnímavý jedinec tak viděl, že neexistuje jenom anglo - americký pop, ale i kdejaký kousek Evropy má svoji hudbu lidovou i populární. U nás je to například Rádio Dechovka, které hraje také bloky country, a pak Rádio Jih Cimbálka.

Jak to bylo s Afrikou ? Zapomeňte na cestopisy. Koupil jsem kdysi v Tesku za pár korun DVD-ROM s titulem Festival v Montreaux. Začínal světoznámou kapelou Deep Purple a peckou Smoke on the Water. Pak byla řada skladeb různých interpretů, ale nejvíce mě dostala jakási zpěvačka z Dakaru. To byla hudba, jakou jsem předtím neslyšel. Zase se uplatnilo rádio a moje ladění na různých rozhlasových pásmech i třeba jen na několik metrů venkovního drátu.

Radio Matariki FM z Cookových ostrovů hraje jenom hudbu z Polynésie.

Ostatně, od radioamatérů jste se dozvěděli, že třeba na KV 5025 kHz je Rádio Rebelde z Kuby a opravdu se mi párkrát povedlo v pracovní den brzy ráno při svítání chvíli v šumu poslouchat bubny, které při kolísavém zlepšení signálu přecházely v identifikovatelnou kubánskou hudbu. Lepší to bylo s  černou Afrikou, která hrála silněji, dala se v pohodě naladit kolem 6 000 KHz v sobotu a v neděli  někdy po poledni a vysílání mělo být podle radioamatérských příruček až z rovníkové Afriky.

Tam je třeba zdůraznit to spojení, protože černá Afrika a subsaharská Afrika má zcela jinou hudbu. Oboje je svým způsobem zajímavé, ale myslím si, že nám asi více lahodí to tropické pásmo. Pokud máte rádi jisté tajemno, orientální pohádky i prapodivné hudební nástroje, tak si při subsaharských skladbách mnohdy početných orchestrů jistě vybavíte poušť i velbloudy. Rád jsem poslouchal  aspoň chvíli stanici Babnet Tunisia, ale nyní jsem ji v nabídce nenašel. Také tuto hudbu bylo již dříve možné zaslechnout na KV, nebo dokonce na SV z Káhiry, či třeba Maroka.

Tropická africká hudba je zase zcela jiný svět plný vokálů  i určité melodičnosti, kdy se někdy zdá, že píseň ustala v jakési nekonečné melodii, která snad až přivádí do určitého tranzu, když zcela nečekaně dojde k příjemné změně, která dá skladbě novou šťávu.

Stanice z Konga hrající africkou hudbu.

Řekněme si  na rovinu, že toho času na poslouchání moc není a je plno dalších zajímavých věcí, ale když je nálada a někdo se tomu začne více věnovat a třeba zkoumat internetové rádio podle regionů, tak najednou zjistíte, že jinak se hraje třeba v Kongu a vůbec pevninské rovníkové Africe, a jiné je to třeba na nedalekém Madagaskaru v Indickém oceánu. Ovšem tady pozor ! Pořídil jsem si nedávno nové internetové rádio a s hrůzou jsem zjistil, že v nabídce státu je několik nevýrazných domácích malgašských stanic, ale hlavně je vysoce válcovala celá řada stanic v čínském jazyku.

Byla to dlouhá složitá cesta plná pátrání, ale nakonec se mi podařilo moji oblíbenou stanici do rádia přidat tak, aby opravdu hrála. Pořád platí, že PC je PC, ale proč jej kvůli poslechu hudby pouštět, když rádio navíc i můžete snadno přenášet a bude vám hrát všude, kde je veřejná internetová síť ? Jistě, je možnost tahat notebook, ale kvůli poslechu hudby bez obrázku ( s obrázkem např. Congo Planet TV ) je to trošku ujeté. Každé nové internetové rádio, které si pořídíte, tak navíc nabízí jakousi TOP tabulku poslechovosti stanic, kde nikterak překvapivě dominují popové privátní stanice z Německa i Velké Británie.

Legendární Laxík. Toto poslouchala mládež celé Evropy, severního pobřeží Afriky i my. Stanice dnes vysílá hudební bloky pro pamětníky. Na rozdíl od proslulého anglického osmihodinového nočního vysílání jsem ještě občas poslouchal předcházející bouřlivé půlhodinové nizozemské vysílání, jehož součástí byla i rubrika ,, Dopisovat si chtějí". V následujícím sestřihu jsem zkusil zachytit to, co nás kromě písniček ještě bavilo a dodávalo stanici originalitu. Prý se tomu říká jingly.

https://www.youtube.com/watch?v=UgIX-pPL2I0&t=457s

Samozřejmě, že když je chuť, tak můžete poslouchat třeba vy starší i oldies rádia, kde vám písně třeba i připomenou určitou část vašeho života. Jeden typ za všechny. Stát Sachsen - Anhalt v Německu, stanice SAW 70. Ale tímto článkem jsem chtěl hlavně říci, že máme možnost právě díky internetu poslouchat mnohem širší pole hudby různých kontinentů i států, a že nás ta hudba opravdu různým způsobem ovlivňuje. Navíc máme větší zeměpisný přehled i přehled o okolních kulturách a vnitřně se cítíme nějak bohatší. A teď si znovu přečtěte úvod a uznejte, že rodinná výchova a školství nemohou být jen prázdné fráze, které ti vlivní jen tu a tam vysloví.

Pohodový zbytek předjarního víkendu roku 2025 !

Aktualizace 16.3. ve 20 hodin : Díky vám ( počítadlo návštěv článků) jsem si uvědomil, že jsem opomněl  zahraniční vysílání v českém jazyce. Toto by měla být asi poslední aktualizace k roku 2023 :

https://ceskyslovensky.cz/

Osobně jsem relativně před nedávnem ověřil Daruvar a Temešvár, kde jsou stále vysílání pro Čechy, ale obvykle zprávy od nás i starší hudba, což zase až tak pro nás v ČR zajímavé není. S vysíláním v Austrálii je to zase horší a momentálně ani nebylo nějak co ověřovat. Navíc jde o vysílání v době, kdy se nám to nehodí .Čínu nevím. Spíše jsem si v posledních měsících užíval hudební kulturu ze světa.

Také jste si všimli, jak se kolem vás lidé v dnešním slunném dni usmívali a známí pronášeli věty typu : ,,Tak jsme se konečně dočkali. Jaro klepe na dveře." Prostě se blíží ta lepší část roku a je to znát. Vše se tak nějak probouzí a  s tím i třeba typy na výlety, nebo nejrůznější akce. Však už včera v televizi říkali, že někam dokonce přilétli již i první čápi, a tak není od věci občas třeba i zajít na kontrolu hnízda ve Velkém Borku. Pojďme se dnes na nějaké to dění podívat.

Předně  nelze díky reklamě asi přehlédnout, že o víkendu 8. a 9. 3. k nám zavítá opět  Dětský svět tygřík. Tradičně jde o Bios halu v Řípské ulici ve standardním čase 11 -18 hodin. Sice je poblíž za přístavní vlečkou na komunikaci směrem k Okrouhlíku určitá stavební rozpracovanost s uzávěrou a příjezd je poněkud omezen, ale zájemce o akci by to nemělo nijak odradit. To je tedy asi nejaktuálnější akce.

https://www.facebook.com/p/D%C4%9Btsk%C3%BD-sv%C4%9Bt-tyg%C5%99%C3%ADk-100043734056259/

Pokud patříte k příznivcům mělnických středověkých sklepů a dostalo se vám do rukou čerstvé březnové číslo Mělnické radnice, tak vám jistě srdce poskočilo radostí. Není žádným tajemstvím, že obrovský komplex středověkých sklepů zejména pod Palackého ulicí patří nejen k tomu nejlepšímu v našem městě, ale doslova k tomu nejlepšímu i v rámci ČR. Vždyť Mělník nedávno figuroval svými sklepy podle Seznamu.cz  v TOP 10.

Tentokrát jsem užil fotografie z roku 2005, kdy tu ještě zdobily i tyto sudy a další fotografie najdete na webu http://mujmelnik.webzdarma.cz:8080/ . Ale, protože se jedná o web nezabezpečený, tak k jeho návštěvě potřebujete nyní již jiný prohlížeč, než Google chrome. Jinak tu máme například článek z doslova rekordní návštěvy ...

https://soutok.blogspot.com/2018/05/strakovy-sklepy-navstivilo-v-sobotu.html

Počítejte tedy se sobotou 5. dubna. To je datum, kdy majitel po dohodě s předsedou MOOS Martinem Klihavcem umožní po dlouhé době opět navštívit tyto úžasné prostory veřejnosti.

A jdeme do Lysé nad Labem. Tam už se nám to zase pěkně rozjíždí. Dne 14. až 16. března tu je Čokoládový festival. Po maličké přestávce je tu 19. až 23. března hned trojice výstav současně. Jarní zemědělec, Farma, Festival dechovky.

https://www.vll.cz/

Jaro začíná také vhozením Morany do Labe a Soutok snad neměl od roku 2015 absenci, ač z toho nechci dělat tradici. Je to ovšem letos už 10 let a můj vlastní oblíbený článek je tento níže právě proto, že tam můžete spatřit na tomto místě ( obrázek výše) hned několik ročníků po sobě. To je prostě paleta barev a krojů.

https://soutok.blogspot.com/2022/04/velka-fotogalerie-z-vynaseni-morany.html

Kdy bude Morana letos ?  Neděle 6. dubna od tradičních 15 hodin. Tedy, podobně tak jako sklepy za měsíc.

Těch akcí je mnoho. Těšíte se na velikonoční zelené pivo ? Vězte, že není třeba čekat až na konec dubna, ale už nyní v březnu máte šanci. Je tu Mělnický víkend Sv. Patrika 14. - 16.3. Program akce i plakát níže.

Dnešní běžný posluchač a divák si již nedělá starosti s tím, kde co naladí. Prakticky vám automatika nabídne za pár vteřin seznam dostupných stanic, či programů ze kterých můžete vybírat a tím to končí. Tedy, pokud s vyjímkou internetového poslechu nezměníte stanoviště, kdy je někdy třeba znovu zmáčknout tlačítko automatického ladění. Konečně, konzumentům je často jedno, kdo vybranou stanici vlastní, do jakého společenství patří, proč se zrovna vysílá z tohoto kanálu, nebo na této frekvenci z tohoto vysílače, a jaké jsou další technické parametry příjmu.

Nicméně, to už bychom se dnes u příjmu z elektronických médií nemuseli bavit prakticky o ničem, protože ty individuální zájmy každého člověka jsou dnes již neskutečně obrovsky rozdílné. Zkuste se vy dříve narození zeptat dvacetiletého člověka na nějakou kultovní českou komedii, nebo vtipné humorné scénky, kterých je nejen od začátku prosince do začátku ledna každoročně plná televize a budete až v šoku, že je mnozí nejen neznají, ale dokonce je i se slavnými komediemi z období protektorátu považují za nedůstojné ke sledování.

Protože se o pásmo DAB+ určitým způsobem zajímám, tak navzdory zejména mladým zastáncům internetu nemohu nevidět, že je tu celá řada států ( Velká Británie, Švýcarsko, Francie, Itálie, Německo, Rakousko ..) , která ten DAB+ plnou silou užívá i propaguje a údajně z provozních ekonomických důvodů opouští i kmitočty pásma FM. Ve Švýcarsku si opuštění FM pásma dokonce odhlasovali. Na druhou stranu jsou země, jako Polsko a Slovensko, kde se pro nezájem soukromých rádií i vlády toto vysílání nevyvíjí a balancuje mnohdy u příjmu pouze státního média.

Je tedy úspěchem, že v České republice, kde to vše začalo obdobně státním rozhlasem, tak to určitý vývin mělo. Po letech vysílání  se na prozatímních kmitočtech s prozatímními nízkými výkony objevily další tři provozovatelé se zájmem vysílat na pásmu a hlavně se pro popularizaci podařilo postupně přilákat vedle dosud zcela nových stanic nakonec i známé privátní stanice z pásma FM. Snad mohlo mít určitý vliv i to, že se experimentálně objevily v českém multiplexu dvě německé stanice, z nichž zejména Rádio Schwarzwald působilo ještě nedávno. To pak ještě doplnilo rakouské Musiconly, které v současnosti doplnila jedna americká country stanice.

Vývojový proces přinášel a přináší u posluchačů různé nálady. Všude žijí běžní posluchači, kteří touží, aby i u jejich rozhlasového přijímače DAB+/ FM  kromě pásma FM ožilo i pásmo DAB+ a nejlépe i domácími stanicemi. To zejména v pražském prostředí a okolí netrvalo dlouho, ale na mnoha dalších místech republiky si museli posluchači vystačit dlouho pouze s příjmem multiplexu Českého rozhlasu. Jiní zájemci o dálkový příjem a terénní experimenty s ním to vítali.

Pro některé bylo ulovení zahraničního multiplexu příležitostí, jak mít ve svém přijímači také jiný multiplex, než jen ten domácí Čro na kanálu 12C, případně na Moravě 12D. Později se v okolí Brna a Ostravy sice objevila možnost přijímat ještě multiplex domácí společnosti Teleko, ale rozhodně to nešlo srovnat se situací v centru Čech, kde měl posluchač často nejen možnost zachytit naše později až čtyři provozovatele, ale díky překotnému vývoji v Německu i často multiplexy zejména ze Saska a Bavorska.

Naši spoluobčané z Opavska, Ostravska i Těšínska tak byli často rádi za případný příjem z Polska i Slovenska a ti jižněji žijící hlavně z Rakouska, které loni prošlo obrovským vývojem. Tím loni žila i jižní posluchačská část republiky. Ostatně, také proto si Soutok udělal tento letní výlet až za Znojmo :

https://soutok.blogspot.com/2024/08/cestovani-je-pro-mnohe-lidi-korenim.html

Tou dobou však u nás již finišovala pro zájemce o vysílání soutěž o finální příděly a zní vzešlo těchto osm úspěšných uchazečů, kteří museli splnit, že nejpozději k dostatečnému uvedenému termínu spustí svá vysílání na základě přidělených kanálů i výkonů.

Mělnické nádraží ožívalo v novodobé historii nejvíce v časech parních nostalgických jízd. ( 1997, mezi roky 2007 - 2016)

Dne 1. ledna 1874 byla otevřena pod mělnickým kopcem železniční stanice Mělník a pod městem se rozjely první vlaky. Mimochodem nám historie praví, že od roku 1850 měl Mělník svoji železniční stanici v Dolních Beřkovicích, kam se prý svážela dostavníky z města veškerá pošta. Zdejší trať byla dílem Rakouské severozápadní dráhy ÖNWB.

Ta měla za cíl spojit metropoli monarchie s Polabím, a pak dovést nejen železnici na průmyslový sever plný především skláren a textilních továren, ale napojit ji i na síť železnic průmyslově vyspělého Pruska a Saska. Je třeba vědět, že tehdy byla hranice s Polskem daleko na východě a Prusko začínalo na druhé straně Krkonoš. Takzvaná druhá etapa výstavby hlavních tratí společnosti nebyla o moc opožděna a zahrnovala především výstavbu labské pravobřežní železnice, která se u Děčína napojí na stávající trať z Prahy do Drážďan z roku 1850.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousk%C3%A1_severoz%C3%A1padn%C3%AD_dr%C3%A1ha

https://de.wikipedia.org/wiki/%C3%96sterreichische_Nordwestbahn

Bylo by jistě zajímavé nahlédnout do jízdních řádů z času monarchie i do těch z let 1918 - 1968, což je téměř celé první století provozu na ni, ale buďme rádi, že se nám prostřednictvím internetu podařilo poodkrýt období začínající rokem 1969. Byli jsme v prvních dílech tohoto seriálu svědkem přítomnosti řádných pravidelných dálkových spojů mezi Lipskem, Budapeští i Balatonem a kategorie mezinárodních spojů byla na mělnickém nádraží definitivně uzavřena v létě roku 1988.

Jízdní řády mají pro někoho sběratelskou hodnotu. Ať už knižně, nebo elektronicky, ale vždy se tam najde kus zajímavé železniční historie.

Celková vzdálenost mezi oběma městy je po železniční trati, kde byl spoj provozován cca 1170 km. Podrobně to pak vychází asi takto. Z Lipska je to přes Drážďany a přes dnešní železniční most sloužící nákladním vlakům přes Labe v Děčíně do Mělníka 263 km. Tedy, 120 km mezi Lipskem a Drážďany. Dalších 62 km z Drážďan do Děčína východ a konečně 86 km na Mělník. Opakuji, že stále nemám možnost nahlédnout do dobových JŘ, ale zdá se , že by to mělo být nějak takto. Z Mělníka do Kolína je to po kolejích 71 km. Pak to máme po hlavním koridoru z Kolína do Hranic na Moravě 239 km.

Odtud je to 91 km do Púchova na Slovensku. Pak jsem si pomáhal současnými řády slovenských železnic z internetu, které pravděpodobně obcházely Bratislavu, která by byla zajížďkou. Tady dnes jezdí spoje z Púchova do 95 km vzdáleného Leopoldova, kde vás internet nabádá k přestupu na spoj do Nových Zámků ( 71 km) a dalších 143 km je to přes Hurbanovo a Komárom, přes Tatabányu do Budapešti. Odtud to je podle zadání po železnici již jen 192 km k cíli u Balatonu. Celkem tedy 1170 km dlouhá spoj je zde jasně první místo.

Dnes vlaky pokračují od Nových Zámků přes Štúrovo podle Dunaje do Budapešti, což je 123 km, ale v dostupných informacích se píše, že tehdy se překračovala maďarská hranice v Komárnu do Komárom. Proto tedy zřejmě 143 km, ale bylo by lepší vidět tehdejší JŘ.

Rychlík ČD u mělnické zastávky v Mlazicích. Tak k nám přijíždí vlaky od severu.

 Dnes tedy jezdí vlaky přes Štůrovo, Nagymaros a Vác, což dělá ze stanice Nové Zámky do Budapešti dle současných JŘ 123 km, ale protože víme, že vlak jel přes přechod Komárno - Komárom, tak bylo třeba vzdálenost aspoň přibližně spočítat z mapy. Varianta přes Hurbanovo, Komárno, Komárom a město Tatabánya činí díky příjezdu do metropole od západu a jihu 143 km. Pokud bychom to porovnali s Prahou a nějakou přirozenou další stanicí v metropoli, tak těch 20 km nemusí být považováno za nevýhodu. Ale, řád je řád.

Tiché svědectví perónu. Není však lepší volby, než spojení krásného letního dne a dobré výletní akce.

Nechci vás tedy mást  tím nepříliš přesvědčivým dojezdem v okolí Budapešti, pokud jde o trasu, a která může snad jen lehce zamíchat kilometry, ale myslím, že to pro tuto chvíli můžeme oželet. Nepíši odbornou publikaci, ale zřejmě určitou prvotinu. Časy i stanice jsou již dodrženy z řádů a určitě se těšíme na vnitrostátní spoje. Když jsem tedy chtěl vypočítat délku druhého nejdelšího spoje, tak jsem užil  JŘ 1988/ 1989, který mi přímo vypočítal na lince číslo 250 vzdálenost z Kolína do města Nové Zámky v hodnotě 427 km. Považte, že je to jen o 2 km delší ( 425 km), než ukazuje současný JŘ přes Českou Třebovou. Je to možné ?

Dále mi slovenský JŘ dopočítal zbytek trasy do Budapešti, ač to šlo i na našem netu, ale to jsem užít podle Dunaje nemohl. Saxonia i pozdější rychlíky R 1478 a 1479 tedy urazily trasu dlouhou 909 km z Lipska do Budapešti. Od nás to tedy bylo po dnešním koridoru přes Havlíčkův Brod 641 km. Je tedy jasné, že tyto dva spoje byly historicky na naši trati nejdelší a dojezd do Budapešti zřejmě nebyl přes Nové Zámky, Štúrovo a Vác podle Dunaje, ale pravděpodobně přes město Tatabánya.

Ač to vypadá přímější trasa, než ohyb podle Dunaje, tak se zdá, že cesta do stanice Keleti, nebo severnější Nyugati je prostě asi o 20 km delší. Proč tomu tak je jsme si do jisté míry vysvětlili. Ona je totiž trasa ze stanice Nové Zámky do Štúrova dost přímá, což se na souboji o kratší vzdálenost také podepíše a cesta do Komárna je vlastně také drobnou určitou zajížďkou.

Okolí jezera Balaton. Až sem jezdil náš expresní vlak Favorit.

Tento vlak je také zajímavý tím, že od JŘ 1969/ 1970 , kdy jsme měli možnost nahlédnout do prvního řádu, tak až do JŘ 1992/ 1993 jezdil pod číslem osobního vlaku Os 6871. Přesto, že se všude choval jako vlak spěšný a stavěl na naši trati tam, kde dnes staví rychlíky, tak jezdil pod hlavičkou osobního vlaku. Tedy minimálně 24 let, což je také pořádná doba, a to si myslím, že mnohem déle. Zajímavostí pro neznalé je, že Štětí je rychlíkovou stanicí až někdy od 90. let 20. století.

Osobnímu vlaku Os 6871 na spoji Chomutov - Kolín patří za 204 km délky trasy tedy čtvrté pomyslné místo na trati pod Mělníkem. Teď mi dovolte jednu odbočku od téma. Už se zdálo, že se ta situace s dostupností jízdních řádů na internetu lepší, ale od roku 2020 je to zase tragédie. Asi dva ročníky ( 21, 22 ?) se mi povedlo sehnat na stránkách PID jen díky vyhledávači a zbytek zase není nikde k sehnání a je smazaný, jako prošlý

https://soutok.blogspot.com/2023/11/blizi-se-platnost-noveho-zeleznicniho.html

Odrazový můstek pro TOP 3 hledejme na vlastní domácí trati. Tady nám v minulosti končila a začínala naprostá většina vlaků v Lysé nad Labem, ale již tehdy byla nějaká ta spoj občas vypravena z Nymburku, nebo končila v Nymburku. Nejproslulejší tím byla ranní spoj z Děčína, která v průběhu let přijížděla na mělnické nádraží v rozmezí cca v 6.40 až 7.45 hodin.

Dnes nám jezdí spoje v 7.40 už léta až do stanice Kolín, ale tehdy se prostě považovala trať číslo 231 ( Praha - Lysá nad Labem - Kolín) za dominantní a cestující byli nuceni velmi často přesedat právě v Lysé nad Labem. Bylo zcela jedno, zda jedete ráno jenom do Pardubic, nebo do Hradce Králové, či zda se vracíte večer z Ostravy, či z Pardubic přes Kolín tak, jako dnes. V tomto byl vlastně ranní vlak v kategorii rychlíku pokrokový, protože dovezl přímo cestující až do okresního města s určitým větším železničním uzlem.

Vectron. Nejsilnější lokomotiva současnosti pro náklady občas tahá o rychlíky.

Králem JŘ 1989/ 1990 , JŘ 1990 / 1991 a JŘ 1991 / 1992 byl tedy osobní vlak Os 6871 z Chomutova do Kolína a vůbec se nezdálo, že by se mělo něco změnit. Jenže se toho změnilo hrozně moc a nejen na železnici. Sotva doznělo společenské vzrušení ze sametové revoluce v roce 1989, tak už tu bylo v roce 1992 jednání o rozdělení společného státu Čechů a Slováků ke dni 1. ledna 1993, kdy se zrodila samostatná Česká republika.

Heslem doby bylo, že si zkrátka mladí lidé musí utahovat opasky a nějaké slevy ve veřejné dopravě, nebo dokonce její integrace byly záležitostí vzdálené budoucnosti. I tak jsem si ale udělal v rámci určitého vztahu k železnici procházku na mělnické železniční nádraží a při pohledu na tabuli odjezdů a příjezdů spojů jsem v jednu chvíli doslova žasl. To co jsem spatřil tu ještě nebylo.

Ranní rychlíkový vlak, který končil celá léta v Nymburku byl v JŘ 1992 / 1993 protažený až do Jihlavy ! Ba co víc ? Hned v prvním ročníku jeho platnosti byl v čase letních prázdnin prodloužený až do jižního, vinařského a pohraničního města Znojma, kde v roce 1437 zemřel král  Zikmund Lucemburský. Jaká to spojitost prakticky ve všem. Vždyť v určitých hodnotách podobné Znojmo, se navíc nalézá na 101. km stejné trati, jako náš Mělník, kde jsou hodnoty na hektometrovnících kolem čísla 372 .

https://soutok.blogspot.com/2023/12/pred-rovnymi-150-lety-prijel-na.html

https://soutok.blogspot.com/2023/12/pred-150-lety-vstoupila-zeleznice-do.html

Vlak se prezentuje, jako Sp 919, který jede ze stanice Děčín - východ v 5.46 hodin a v Mělníku by měl být někdy v 7.10 hodin. Další uváděnou stanicí, kterou mám právě k disposici je Jihlava s příjezdem v 10.37. O prázdninách pak spoj pokračoval s odjezdem v 10.47 přes Okříšky do Znojma s příjezdem ve 12.24. Ani tehdy ještě nebyla užita dvousystémová elektrická lokomotiva. Přepřahalo se v Nymburku a v případě letních prázdnin pak ještě v Jihlavě za dieslovou lokomotivu.

Zvláštností tohoto spoje je skutečnost, že nemá od nás z Mělníka zpětnou spoj. To znamená, že do Jihlavy, nebo v létě 1992 do Znojma pojedete sice bez přesedání, ale zpět taková varianta neexistuje. Díval jsem se trošku do historie a je zajímavé, že Znojmo mělo tou dobou nejen přímá spojení s Prahou, ale také přes Nymburk s Českou Lípou, nebo dokonce až s Rumburkem.

To byl případ i JŘ 1992 / 1993, kde najdete příjezd vlaku ve 12.24 do Znojma a zpětná spoj se jmenuje Znojmo - Jihlava - Nymburk - Rumburk. Odjíždí jako Sp 910 ze Znojma ve 13.25, také jen v letních měsících a s naprosto stejnou soustavou vagonů. V Jihlavě má v létě pak stání od 15.35 do 15.58. Další stání je v Nymburku z důvodu přepřahu na dieslovou lokomotivu v čase 18.14 - 18.27. Příjezd do Rumburku je ve 21.18 hodin.

Tady se ovšem naskýtá otázka. Jak to bylo vyřešeno dále, aby se tato naprosto stejná soustava  o šesti vagonech objevila v 5.46 na nádraží Děčín - východ ? Nejjednodušší cestou by byla jejich přeprava v rámci spoje Rumburk - Děčín, ale abychom mohli takto spekulovat, tak by bylo třeba mít k disposici JŘ 1992 / 1993. Navíc má železnice různé přesuny uzpůsobeny tak, že na ně běžný cestující sotva přijde.

Pro nás to ale není důležité. Pro nás je důležité, že měla železnice pod Mělníkem od této chvíle nového krále rekordů. Zde se to počítá zvlášť dobře, protože nám poslouží jednoduše kilometráž, kterou jsem užil pro svůj článek v prosinci 2023 ke 150. výročí naši železnice ke dni 1. ledna 1874. Odkaz máte výše. Z Děčína do Znojma to tedy je po kolejích naši slavné trati 355 km. Do Jihlavy, kam vlak jezdil většinu roku je to z Děčína 257 km.

Pro nás jsou obě města poměrně lukrativními turistickými cíli, a tak přidávám i kilometráž po trati od nás. Do Jihlavy to máme z Mělníka 173 kilometry a do Znojma pak 271 kilometr. Chce se psát kilometrů, ale někde jsem v pravidlech čj zjistil, že by to mělo být spisovně takto podle posledního čísla. Krásný jazyk, ale občas mnohdy neodoláme psát nespisovně.

Nemá asi cenu psát, že obě města mají také krásné podzemí, stejně tak, jako náš Mělník. Ten i přes své privátní sklepy obsadil nedávno šesté místo v TOP 10 středověkých sklepů České republiky na serveru novinky.cz . Píši to tady ale pořád, že mělničtí radní zřejmě nikdy nezkusili učinit majitelům sklepů zajímavou nabídku. Přesto, že články o mimořádných návštěvách sklepů vyjednaných MOOS mají zde slušnou návštěvu, tak tu na toto téma nikdo z vlivných nikdy nereagoval.

A co má opravdu Jihlava krásného, tak to je jedna z nejhezčích ZOO u nás, proslulá svojí africkou vesnicí. Pojďme ale zpět k vlakům a k této zcela mimořádné spoji posledních let. Ostatně, dnes musíte pro cestu do Jihlavy dvakrát přesedat ( Kolín, Havlíčkův Brod) , a pro cestu do Znojma dokonce čtyřikrát ( Jihlava, Okříšky).

Ovšem, dnes jedete do Znojma například v 5.40 hodin a jste tam i s přesedáními v 10.22, což je cestovní délka 4 hodiny 42 minut. Tehdy jste byli na cestě v rámci různých zastávek ve stanicích cca 5 hodin 15 minut. Jinak je to s podivem, ale přímá cesta z Děčína přes Mělník až do Znojma opravdu žila pouze jednu sezónu v JŘ 1992/ 1993 a dalších několik nemálo let to byla již jen spoj Děčín východ - Jihlava.

Nutno však dodat, že rozebíráme jenom naši domácí trať číslo 072. Jak jsem tak nahlédl do přehledů, tak se tam třeba objevila spoj z Děčína hl.n přes Prahu do Jihlavy a kdoví, co bychom tam vše objevili. Pojďme tedy do JŘ 1993 / 1994. Tam se prakticky změnilo pouze to, že už nebyla konečná stanice ve Znojmě, ale v Jihlavě, a že spoje dostaly názvy Sp 1613 a Sp 1614. Časy se shodují s loňskými, jen odjezd z Jihlavy do Rumburku byl zaokrouhlený na 16.00 hodin.

Dívám se na řády a ještě v roce 1995 / 1996 tam vidím Sp 1613 s odjezdem v 5.44 z Děčína východu a příjezdem v 10.35 do Jihlavy. Ovšem, zajímavý je JŘ 1996/ 1997, kde se spoj do Jihlavy jmenuje již Sp 1611, odjíždí z Děčína východu v 5.53 a v Jihlavě je v 10.40. Na tom by nebylo nic až tak zajímavého, kdyby se neobjevila jedna premiéra. Z Jihlavy odjíždí spoj Sp 1616 v 16.01, který je mezi 18.33 a 18.35 v Nymburku a pokračuje přes Mělník do Ústí nad Labem - západ. ( 20. 32)

Tak to je obrovská změna proti dosavadní zpáteční cestě z Jihlavy vždy do Rumburku .Ovšem, už v příštím roce sice zůstává Sp 1610 z Děčína do Jihlavy, ale opačný spoj najdete až jako Sp 1912 a znovu se vrací v tradičním čase v 16 hodin do Rumburku. Abych ale nepsal únavnou story, tak to trošku zrychlím. Vlak Děčín východ - Jihlava jezdil přes Mělník pravidelně do JŘ  2000/ 2001. Odjezdy se jen nepatrně lišily a příjezdy do Jihlavy byly často mezi 10.40 a 10.48, ale také v 10.24 a jednou dokonce dle řádu v 10.15 hodin.

Návraty z Jihlavy prakticky každý rok překvapovaly a spoj odjížděl vždy kolem 16 hodin. Nejprve jste jej našli jako Sp 1912 a končil v Rumburku. Pak dva roky po sobě, jako Sp 1914 a končil v České Lípě. Nakonec je tu zase překvapení. V JŘ 2000 / 2001 se představuje jako Sp 1616 a jede opět přes Nymburk do Děčína na hl. nádraží.

Jenže, to už přichází JŘ 2001 / 2002 a na železnici pod Mělníkem se objevuje nový král dálkových vnitrozemských spojů. Jmenuje se R 613 a R 612. Ráno vyjíždí v 5.53 z Děčína hl.n a v Mělníku je kolem 7.20, Nymburk 8.01 - 8.05, přepřahání v Kolíně  ( ČD 163 / ČD 363 ) a příjezd do Brna přes Havlíčkův Brod v 11.24 hodin. R 612: Brno 14.55 - Nymburk 18.15 / 18.22 - Děčín hl.n 20.22. Přepřah opět v Kolíně.

Jenže, toto období přineslo také novou módu. Pokud se vlaky v 70. letech a 80. letech jmenovaly Vindobona, Saxonia, Hungaria, Favorit, Metropolitan atd. , tak toto období sebou přineslo pojmenování dle významných osobností, jako Franz Kafka, Gustav Mahler, Leoš Janáček atd. Tato móda měla potkat v novém JŘ také Mělník. Navíc to bylo prvně, co začal platit JŘ místo v květnu od prosince. Tak tedy JŘ pro rok 2003 platil od 15.12. 2002 do 13. 12. 2003.

Dnes : 2x přestup, rychlý Railjet, doba cesty 4 hodiny 12 minut. Odjezd 5.40 a příjezd v 9.52. Tehdy: Přímý rychlík Jan Palach. Doba cesty 4 hodiny 52 minut.

Na Mělníku se tak prvně objevil objevil tuzemský rychlík, který již neměl jen značku, ale i jméno a jeho trasa byla přímo úchvatná. Vlak si ponechal i nadále značku R 613, ale navíc získal i jméno Jan Palach a jezdil dokonce až do Břeclavi. Dovolte mi nyní trošku odlehčeného humoru. Kdyby po naši trati jezdilo tehdy více rychlíků, tak si dovedu představit názvy, jako Hrabě Chotek, Hrabě Kinský, nebo Clary- Aldringen, ale asi bych upřednostnil jméno Viktor Cibich.

Kdo to byl ? To byl přednosta stanice Velké Březno i později drážní inspektor, který propůjčil svoji spokojenou tvář za doživotní rentu 30 piv týdně etiketám pivovaru Březňák, které žijí i dnes. Zemřel na infarkt ve věku pouhých 60 let, ale z jeho tváře vyzařuje určitý klid a spokojenost. Nicméně, rychlík nám tu jezdil jenom jeden a osoba Jana Palacha je ve vztahu k Mělníku, kde studoval na gymnáziu i k nedalekým Všetatům, kde žil, a které jsou důležitým železničním uzlem.

Jan Palach tedy jezdil z Děčína hlavního nádraží v 5.56 hodin, v Kolíně byl v čase v 8.26 - 8.54 a stále se ještě přepřahalo. Do Břeclavi přijel ve 12.18 hodin. Ne snad, že bych neměl k disposici také nějaké své zachované papírové knižní řády, ale kdo by se vtom přehraboval. To by byla opravdu tak zábava do penze, kdy už skoro nic nemusíte, pokud vám nic není. Místo toho odhadnu, že vlak byl na Mělníku hodinu před příjezdem do Kolína, což je praxe a stavěl tu tedy asi 7.26.

Však jsem psal, že tato ranní rychlíková spoj jezdila v rozmezí během času asi od 6.40 do 7.45 hodin a nejčastěji do Nymburku. Teď už tedy vidíme, že předchozí rekordman stavěl pod Mělníkem nejčastěji v 7.10 hodin a Palach se více přiklonil k času 7.30. Teď tedy ještě cesta zpět. V Břeclavi vlak postál hodinku a jel nazpět, jako spoj R 612. Odjezd z Břeclavi ve 13.25 , Kolín 17.02 - 17.16, Mělník 18.16 a Děčín hl. n.  19.43.

Jdeme na kilometry. Jasné první místo v kategorii tuzemských dálkových spojů. Vzdálenost Děčín hl.n. - Břeclav činí 412 km. Z Děčína do Brna to je 335 km. Z Mělníka to potom je do Břeclavi 323 km a do Brna 264 km. Samozřejmě se myslí trať přes Havlíčkův Brod, kudy spoje jezdily. Jak dlouho Jan Palach jezdil ? Minimálně dva roky jezdil až do Břeclavi a o JŘ 2005 nejsou na netu zprávy. V roce 2006 jej již opět potkáváme, jako zkrácený do Brna. Tedy, pokud počítáme tu první spoj z roku 2001 / 2002, která ještě nenesla jmenné pojmenování.

U Jana Palacha mám těch datumů v různých stanicích v tomto roce ( 2006) požehnaně. Vyjížděl ve 14.24 z Brna, leckde postál, v Kolíně byl přepřah, na Mělníku v 18.19 - 18.21 a v Děčíně v 19.43. Pokud šlo o ranní vlak R 613 : Děčín 6.22 - Mělník 7.43/ 44 - Havlíčkův Brod 10.00 - Brno 11.33 hodin.

V JŘ pro rok 2007 již budete rychlík Jan Palach hledat marně a důvod je jednoduchý. Tímto řádem nám totiž začala doprava v taktu a prakticky všechny rychlíky od té doby končí v Kolíně. Než však napíši tu přehlednou tabulku rekordních tuzemských vlaků na trati pod Mělníkem, tak nesmím zapomenout na jeden, který jsem objevil nedávno při psaní tohoto seriálu. Již jsem tu o něm psal. Je to rychlík R 811 a R 812, který jezdil pouze v JŘ 2003 a potkával se tu v řádu společně s Janem Palachem.

R 811 vyjížděl z Chebu ráno v 7 hodin, na Mělníku byl v 11.22 a v Kolíně ve 12.23 hodin. Než sem však spoj dojela, tak odjížděl R 812  z Kolína v 11.30, který stavěl ve 12.35 na Mělníku a v 16.57 dojel do stanice Cheb. Tady se naskýtá myšlenka, že se vlaky třeba vrátily do svých výchozích stanic po trase Cheb - Plzeň - Praha- Kolín, ale to je trošku zbytečná polemika.

Podívejme se na kilometry. Rychlík Cheb - Kolín ( R 811 a R812). Celková trasa 315 km. Pro nás 71 km do Kolína a 244 do Chebu přes Ústí nad Labem. Můžeme tedy přejít na tabulku rekordních tuzemských vlaků, které kdy jezdily pod mělnickým kopcem od roku 1969 po současnost.

1. místo Jan Palach ( R613, R 612)    Děčín hl.n. - Břeclav ...  .412 km     ( Děčín - Brno ..335 km)

2. místo                     Sp 919              Děčín východ - Znojmo ..355 km    ( Děčín - Jihlava ..257 km)

3. místo                    R 812 a R 811   Cheb - Kolín  ...................315 km  

4. místo                    Os 6871             Chomutov - Kolín............204 km

Antonín Dostálek. Autor internetového článku ke 140. výročí železnice z Nymburku do Ústí nad Labem.

O naši trati by se dalo ještě psáti dále a zvláště za pomoci jízdních řádů. Pořád se něco děje, byť už dávno nejde o dálkové trasy jednotlivých spojů. Mění se počet spojů jezdících do Prahy i zpět a krom toho i spoje noční. Loni jsem v červenci cestoval z Prahy vlakem s odjezdem v 0.33 hodin, ale třeba v roce 2019 před covidem - 19 existovalo něco, čemu se říkalo ,, noční rozvoz z Prahy do sousedních okresních měst." Vlak na Mělník jezdil dokonce celý týden v 1.12 hodin ( Os 9520) a v sobotu a o svátcích k němu navíc přibyl ještě pozdější spoj ve 3.31 ( Os 9522).

V roce 2018 nám ranní spoj v pracovních dnech ve 4.12 nekončila ve Všetatech a ani nejezdila do Prahy, ale zcela vyjímečně do Mladé Boleslavi. V sobotu a v neděli večer odjížděl vlak ve 21.09 ze Mšena do cílových Všetat. Od roku 2013, se setkáváme s Sp 1945 Kokořínsko, který jezdí mezi Mšenem a Prahou. Byl tu i Polabský motoráček KŽC z Mělníka do Milovic, Kokořínský motoráček ( KŽC) a jednou jsem tu viděl vyjímečně odkloněný vlak KŽC mířící do Dolní Poustevny, který jezdí přes Mladou Boleslav a Doksy.

Hospůdka v Okříškách je také mezi kolejemi, jako ta ve Všetatech. V létě tu vodáci a trampové paří při pivku na kytary před odjezdem na Vranovskou přehradu.

Překvapením pro mě bylo i to, že dlouhá léta končil poslední spoj od Ústí nad Labem ve Štětí, když sem dorazil z Bíliny. Až nyní to zase jezdí ve 23 hodin z Ústí nad Labem do Mělníka a díky tomu jsem si předloni v září mohl dovolit návrat z dlouhého pochodu v Ašském výběžku jinak, než přes Plzeň a Prahu. Tak jsme asi již skutečně na konci. Děkuji vám za pozornost, pokud jste to všechno dali, ale linky a jízdní řády mi již v dětství tak nějak přirostly k srdci. Nejen tímto seriálem vás provázel Stanislav Švec.

Pohodový zbytek víkendu a úspěšný vstup do dalšího týdne.

Článek byl během pondělí a úterý ( 17. a 18. 2.) obohacen o některé informace a zvětšil jsem v tomto posledním dílu i písmo.  

Rokem 1988 tedy skončila kapitola mezinárodních železničních spojení z nádraží Mělník. Možná to někomu připadalo poněkud jednotvárné, ale je potřeba si uvědomit, že na naši trať bylo v 70. i v 80. letech nahlíženo především jako na hlavní trať nákladní dopravy a pokud zde nějaký mezinárodní vlak jezdil, tak to byl svým způsobem úspěch. Vždyť levobřežní labská železnice je hlavně tou, po které jezdí množství osobních vlaků ze severních států do Prahy a mnohdy dále pokračují obvykle jihovýchodním směrem.

Sice jsem v 70. i v 80. letech velmi často měl nějaký ten jízdní řád v papírové podobě ( jiná ani nebyla), ale bohužel se mi z té doby nedochoval ani jeden. To tak prostě mnohde je, že leckde vládne trend, že už je něco nefunkční a zastaralé, zabírá to místo, a když už by  to snad i mělo nějakou historickou cenu, tak to prostě není. Když to nevyhodíte vy, tak se to někde zašantročí, nebo to vyhodí někdo jiný.

Nicméně, i když člověk časem zapomíná, nebo i některé zkušenosti zkresluje, tak si vzpomínám, že právě u Balatonu, kde jsme část trasy vedoucí od penzionu k pláži měli souběžnou se železnicí, tak mě nějak občas napadalo, že tato místa mohla mít nějaké přímé spojení s našim městem. Předtucha ? Smyšlenka ? Utkvění nějakých informací ze staršího řádu v hlavě ? V každém případě jsme si tu doložili díky informacím z netu, že tomu tak v minulosti bylo.

Rychlík v barvách RegioJetu v prosinci 2021.

Ovšem, naše trať číslo 072 jízdního řádu je fandům jízdních řádů zajímavá i v oblasti vnitrostátních spojů. Naprostá většina osobních vlaků mířících od Ústí nad Labem do vnitrozemí končila vždy v Lysé nad Labem, ale i tady člověk občas narazil na vyjímku. Jelikož jsem první železniční řád ze 70. let viděl u babičky, tak mě tam zarazil hned první ranní  osobní spoj, který ve 4 hodiny ráno odjížděl z Mělníka a v 6 hodin přijel do Kolína. 

Vlak poctivě stavěl v každé zastávce i stanici a dozvěděl jsem se, že například jeden zdejší člověk pracoval skoro celý život v podniku Tesla Kolín a tento vlak k cestě do práce užíval.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tesla_(%C4%8Desk%C3%A1_firma)

Tato ranní 70 km dlouhá osobní spoj vycházející z naši linky 072 má opravdu dlouhou historii. Podívejte se do obou řádů z 80. let ( 81/82 , 88/89) a všude ji najdete.

http://www.jizdni-rady.nanadrazi.cz/jizdni-rad/1981-1982/1981-1982_strana_244-247.pdf

https://www.zelpage.cz/gvd/1988/071_03.jpg

Tady níže ji třeba máme již v roce 2017 a v roce 2019, kdy byla o hodinu posunuta s odjezdem v 5.00 z Mělníka. Letos nám tato spoj do Kolína nejezdí.

http://www.jizdni-rady.nanadrazi.cz/jizdni-rad/2016-2017/2016-2017_072.pdf

http://www.jizdni-rady.nanadrazi.cz/jizdni-rad/2019/2019_072.pdf

Na druhou stranu bychom tu našli celou řadu vlaků s odjezdem po čtvrté hodině ranní, které měly za úkol člověka dopravit buď přímo do Prahy, nebo do Všetat, kde bylo možno vyčkat přípoje jedoucího po trati 070 ( dříve 7a) do Prahy. Vzpomínám, že tu byl nápad v nedávné historii, kdy spoj jezdila naopak na druhou stranu do Byšic, nebo snad až do Mladé Boleslavi. Ovšem, to už není z kategorie dálek.

Důležitý je i první ranní odjezd ve směru na Ústí nad Labem. Ten jezdil v minulosti z Lysé nad Labem, nebo jen ze Všetat a dnes už jen naštěstí z Mělníka ve 4.51 hodin .

https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/172897705/k072.pdf/b4f3141b-1730-4a7e-896f-97ae2fab363d

Je to právě tento vlak, který nám dnes umožňuje být za levný peníz v časných ranních, či dopoledních hodinách až v Ašském výběžku, v městech pod Krušnými horami, nebo v Českém Švýcarsku a na Šluknovsku. Potenciálně ovšem také v Sasku a v Bavorsku ( Horní Franky, Smrčiny) Zájemce o řády v 80. letech také vyhlížel, které ranní vlaky pojedou například až z Nymburku, a kdy vlak pojede jenom do Ústí nad Labem, nebo třeba až do Děčína.

Silné lokomotivy Vectron pro nákladní službu občas obsluhují i rychlíkové spoje.

Pojďme ale k první vnitrozemské dálce, která má rovněž předlouhou historii a zmínil jsem ji už snad ve druhém dílu. Právě proto, že kraj pod Krušnými horami byl v 70. a 80. letech průmyslový, tak tu kromě hnědého uhlí bylo také plno elektráren, nejrůznějších podniků, ale také i učňovské školství a další školy. Jistě, že něco se někde teprve budovalo podobně tak, jako u nás jednotlivá výstavba bloků EMĚ a s ní šla ruku v ruce i bytová výstavba pro budoucí zaměstnance, nebo dočasné pracovníky.

V každém případě šlo někdy i odloučení od rodin, což je nejen u některých pracovníků, ale také i u studující mládeže pobývajících na internátech. V důsledku toho byla zavedena mnoholetá spoj  začínající v městě Chomutov, která obsloužila všechna města v pánvy pod Krušnými horami, pokračovala do Ústí nad Labem, kde přecházela na náš pravý břeh Labe a přes Litoměřice a Štětí dorazila k nám pod Mělník, aby pokračovala do Kolína.

Spoj jezdila logicky pouze v pátek, jako spěšný vlak a i tady se s časy různě hýbalo. V neděli večer ji najdete v řádech již jen jako spoj z Kolína do Ústí nad Labem, kde ovšem byla možnost pokračovat dále jinými vlaky. Kde spoj najdete ?  Najdete je například v obou výše uvedených řádech. Podívejme se na některá data.

1981/ 1982 : V pátek jede vlak tak, jako spoj 6871 Chomutov - Kolín a v neděli, jako 6494 Ústí nad Labem Střekov - Kolín. Tady je zajímavé i to, že při zpáteční cestě v neděli jezdila noční spoj ještě do města Most, což už v JŘ 1988/ 89 nenajdete. Kolín 19.37 - Mělník  20.58 - Ústí n./L  západ 21..52 - Most 22.46. Směr Kolín : 6871: Chomutov 13.40 - Ústí nad Labem západ 15.11 - Mělník 16.26 - Kolín 18.00 . Délka celé trasy činí 201 km.

Občas se u nás sejdou i pěkně barevné soupravy.

1988/1989 : 6872 : Kolín 20.01 - Mělník 21.23/21.25 - Ústí n./L západ 22.23 . Když se tak dívám na spoj 6871 z Chomutova do Kolína, tak ta vyjíždí o pouhých 8 minut později a časy jsou v rozmezí několika hodně málo minut téměř stejné, jako v JŘ 1981/ 1982. Hledal jsem, jak dlouho tento vlak vůbec jezdil, nebo spíše do kdy. Dle momentálně mně dostupných materiálů jsem ho naposledy objevil mezi osobními vlaky v JŘ 1992 / 1993.

Jenže toto pátrání po konci výše uvedeného vlaku přineslo neskutečnou bombu, o které jsem neměl dosud ani ponětí a nějak mi to uteklo. Nejprve je třeba zmínit,  že se objevil ještě jeden vlak na naši trati mezi Chomutovem a Kolínem. V JŘ 2001/ 2002 se objevuje spěšný vlak Sp 1619 s odjezdem z Chomutova v 16.00 a příjezdem do Kolína v 19.16. Měl jezdit pouze v neděli.

Ovšem, nyní přichází bomba, která je pro mě opravdovým překvapením a objevil jsem ji díky psaní tohoto seriálu. V JŘ  2002/ 2003 se objevuje přímý rychlík R 811 z Chebu do Kolína, který se vrací jako  R 812, který jede z Kolína do Chebu. Jaký má jízdní řád ? R 811 : Cheb 7.00 - Ústí nad Labem 10.24 - Mělník  11.22/ 11.25 - Kolín 12.23. Zpět : R 812: Kolín 11.30 - Mělník 12.35 -Ústí nad Labem 13.30 - Cheb 16.57 . Tak to máme  312 km !

http://www.jizdni-rady.nanadrazi.cz/jizdni-rad/2002-2003/2002-2003_072.pdf

V JŘ pro rok 2004 už byla tato spoj zkrácena, ale tuto dlouhou spoj jsem nějak propásl. A ono není ani divu, protože až v roce 2004 se teprve objevila první výhodná jízdenka na železnici SONE + , na kterou jste mohli s rodinou vycestovat o víkendu osobními vlaky za 130 Kč do Drážďan a zpět, nebo za 360 Kč rychlíkem do Regensburgu a zpět. Obě trasy jsem absolvoval.

Zajímavé je, že ještě v roce 2003 docházelo k přepřahům. V části Kolín - Kadaň mám uvedeno ČD 163 ( stejnosměrná lokomotiva), Kadaň - Karlovy vary ČD 749 ( motorová lokomotiva) a ČD  242 na úseku K.Vary - Cheb, kde už je střídavá trakce. Dnes se obě trakce prakticky dotýkají u Kadaně - Prunéřova a lokomotivy jsou mnohdy vícesystémové, čímž přepřahy odpadají ale jistou dobu tu tuším chyběla právě mezi KV a Kadaní elektrická trakce.

Tak jsem se domníval, že bych snad již dnes mohl seriál ukončit a místo toho jsem dostal řadu odpovědí. Přehrabávat se pomalu a poctivě jízdními řády je opravdu náročná piplačka. Mnohdy se mění časy odjezdů, krátí se, nebo i prodlužují spoje a občas něco  zmizí, nebo naopak. Kdybych o těch spojích aspoň něco netušil, nebo nevěděl, tak bych se do takového projektu nepustil. Ale, právě proto, že vím, co tu asi jak kdy jezdilo a řády mě vždy svým způsobem bavily, tak jsem to zkusil.

Vidíme tedy také, že  dne 15.12. 2002 jsme přešli na jiný termín platnosti JŘ. Až do té doby JŘ platily od konce května roku jednoho, do konce května roku následujícího, což je jen přibližně a psaly se tak s lomítkem. V roce 2002 v prosinci tak prvně začal platit JŘ pro celý následující rok 2003 platný do cca půlky prosince. Někdy se píše jen rok, pro který byl vydán a jindy se zmíní někde i těch cca 14 dní roku předchozího, kdy už platí.

Dalším přelomem je pak jízda v taktu. Zdá se, že to prvně přišlo od 10.12. v JŘ 2006/ 2007 . Tehdy již stačilo cestujícímu si pamatovat minuty zastavení v nějaké stanici a samozřejmě takt ( jednou za hodinu, častěji za dvě). S přechodem na dopravu v taktu také došlo k masovému ukončení vyjímečných a obvykle linku přesahujících spojů.

Nás tady na Mělníku pak také může zajímat to, že tuším od prosince 2021 obsluhuje místní rychlíky společnost RegioJet. Původní lokomotivy ČD ve žlutém nátěru však vystřídal nejdříve na zkoušku v únoru 2024 čínský vlak v černém provedení, který s novým jízdním řádem přešel v prosinci 2024 do pravidelného provozu. Jednotka nese název Sirius. Jak se nové jednotce i společnosti povede, tak to nechám historii.

Pokud jste to snad někdo propásl, tak vlak v akci na mělnickém nádraží můžete vidět třeba zde : 

https://www.youtube.com/watch?v=vz0rRHPUE88

https://www.youtube.com/watch?v=NWTwgmQS3dI

Přeji vám pěkný zbytek víkendu a příště půjdeme zřejmě do finále.

Přátelé, slyšíme to kolem sebe z médií stále častěji, a tak není od věci si o tom občas třeba i něco přečíst. O čem ? O umělé inteligenci ( AI) a kvantové mechanice. Kniha Kvantová revoluce - Jak kvantové počítače změní svět je něčím, co zde rád představím. Vždyť  náš svět, ve kterém žijeme se neustále a snad stále rychleji a rychleji vyvíjí a je zajímavé vědět, na co všechno již vědci v posledních letech  přišli, a co všechno by neskutečným tempem prý mohli zjistit, kdyby se kvantový počítač stal aspoň tak trošku tím, čím je pro nás dnešní digitální počítač.

Zní to při dnešním zdravotnictví, ekonomice, politice a nedávném covidu-19 jak z jiného světa, ale kniha je jistě zajímavá svoji čtivou formou pro každého, kdo chce zkusit vidět trošku dále. Více na ...

https://www.luxor.cz/v/2033090/kvantova-revoluce

Rychlík ČD poblíž zastávky Mělník - Mlazice.

Jízdní řády v 70. a 80. letech 20. století vypadaly úplně jinak, než ty současné. Dnešní místní aspoň trošku zainteresovaný cestující ví, že osobní vlaky na naši trati jezdí mezi stanicemi Lysá nad Labem a Ústí nad Labem - západ, a že rychlíky pendlují mezi Kolínem a Ústím nad Labem také, ale dovezou vás ještě o stanici dále na tamní hlavní nádraží. Také ví, že se po celé republice vypravují vlaky převážně v určitém taktu, a když z nějaké stanice odjíždí vlak v 5.40 a další v 7.40, tak si lehce odvodí, že další spoj ve stejném směru pojede nejspíše v 9.40 hodin.

To  však kdysi neexistovalo a zatímco fandové jízdních řádů vyhlíželi v novém jízdním řádu nějakou změnu, kdy jisté pozdvižení vyvolala nějaká náhle prodloužená spoj, tak běžný cestující to měl s pátráním trošku složitější. Kromě přesného času odjezdu každého spoje v daném směru si musel často zjistit i trasu spoje s cílovou stanicí a případně i zastávky a stanice, kde nemusela některá spoj vůbec zastavit. Dnes máme zejména na lokálních tratích mnoho zastávek, kde stisknutím tlačítka cestující rozhodují, zda vlak případně v zastávce vůbec zastaví, ale to dříve samozřejmě nebylo technicky běžné

Kromě toho, že dnes jezdí většina linek prakticky po celý den v nějakém taktu, tak se dříve vyskytovala na některých tratích i období, kdy byla osobní doprava v útlumu a po trati se proháněl jeden dlouhý a rozjetý nákladní vlak za druhým. To byl i případ našeho Mělníka, kde útlum osobní dopravy začal přibližně v osm hodin ráno a trval cca do 13. 30 hodin. Naštěstí se nám dochoval volně ke stažení na internetu jízdní řád  pro sezónu 1981 / 1982, kde si to můžete ověřit.

http://www.jizdni-rady.nanadrazi.cz/jizdni-rad/1981-1982/1981-1982_strana_244-247.pdf

Také tam máte možnost vidět dálkové mezinárodní spoje R 1478 a  R 1479, které jsem tu minule zmínil, když jsem psal, že naše pravobřežní labská trať sice přišla o zvučná jména s písmeny Ex ( expres), ale o mezinárodní spojení jsme nepřišli. Nešlo sice v jistém smyslu o žádnou novotu, protože nám spoje opět jezdily mezi Lipskem a Budapeští, ale jinak se změnilo dost a dovolím si to dnes vzít trošku souhrnně, protože zmíněné spoje tu jezdily poměrně dlouho.

Díky tomu, že tu máme možnost společně nahlédnout do JŘ 1981 / 1982, tak si dovolím začít až tímto řádem, ale JŘ 1980 / 1981 nevynechám. Hlavně stojí za povšimnutí to dominantní postavení Mělníka. Spoj R 1478 v celé délce linky 7b prakticky jinde nezastaví.( Kolín 8.15 - Nymburk 8.43) - Mělník 9.30 - Děčín východ  10.49 . Žádné Litoměřice, nebo zastávka v krajském městě na nádraží Střekov. Pro úplnost dodám ještě spoj R 1479 ve směru do Budapešti.

Děčín východ 2.07 - Mělník 3.24 - Lysá nad Labem 3.55 -( Nymburk 4.09 - Kolín 4.40). Pochopitelně, že by to chtělo vidět například dnešní číslo 231, zda vlak nestavil třeba i v Poděbradech, ale opět se ukazuje, že z různých důvodů  se ty spoje leckde delší dobu zdržely. Čtenář si sám již jistě zodpoví, kde je na trase nějaká celní prodleva, přepřahání lokomotivy apod.

Nyní je tedy ta pravá chvíle vstoupit do JR 1980 / 1981, kdy se prvně objevily pod Mělníkem spoje R 1478 a 1479, které byly jakýmsi nástupcem vlaku Saxonia. Pokud jde o trasu, tak se nic nezměnilo. Na několik dalších let platilo, že vedla z Lipska přes Brno a  Bratislavu do Budapešti. Změnily se však dvě další věci. Údajné info pro léto 1980, které se objevilo jenom v tomto roce :,, Pouze pro potřeby cestovních kanceláří." Rád bych viděl více přímo v JŘ.

Vzpomeňte na poznámky u vlaků z Malmö do Bělehradu, nebo například z Drážďan do Prahy přes Lysou nad Labem, které jsem tu již zmínil. Ta druhá poznámka není jenom důležitá, ale zcela zásadní pro celou historii dálkových spojů na zdejší trati. Pokud nám tu v 70. letech jezdil Favorit a Saxonia od konce června do téměř poloviny září a denně, tak R 1478 a R 1479 jezdil od 5. července do 18 srpna a ještě jen pouze od pátku do neděle. Tak tomu mělo být na několik dalších let.

Pojďme se nyní tak trochu podívat, jak se měnily odjezdy z Lipska do Budapešti, kdy to asi tak bylo u nás, a kdy v cílovém městě. Potom to samé samozřejmě zpět : 1980/ 1981 : Lipsko ... 22.05 , Děčín východ 1.20 - 2.00, Mělník 3.20 , Budapešť Nyugati 13.35 . 1981/1982: Lipsko 21.54 , Mělník 3.24, Budapešť Keleti 13.35 . Vycházím z  dostupných a v řádech neověřených dat z netu.

1982/1983 : Lipsko 22.31 - Mělník 3.35 - Budapešť Nyugati  14.05. JŘ 1983/ 1984: Stejné, jako o rok dříve, jen autor uvádí cílovou stanici Nyugati. 1984/ 1985 : Lipsko  20.14 - Mělník  1.20 - Budapešť  Nyugati 11.55. 1985/ 1986 : Lipsko  17.54 - Mělník 23.20  - Budapešť Nyugati 10.05. 1986/ 1987 : Lipsko  20.14 - Mělník 1.20 - Budapešť  Nyugati 12.00 .

R 1478 : 1980/ 1981 Budapešť Nyugati 23.10 - Mělník 9.40 - Dresden 12.53 ( také úterý a středa, jen pro potřeby cestovních kanceláří) 1981 / 1982: Budapešť Keleti  23.05 - Mělník 9.30 - Lipsko  14.47. 1982/1983 : Budapešť Nyugati 21.00 - Mělník  7.20 - Lipsko  12.22 . 1983/1984 : Budapešť ( stejné jako loni) 1984/ 1985 : Také prakticky stejné časy. 1985 / 1986 : Opět žádná změna. 1986/1987 : Budapešť Nyugati 21.25 - Mělník  7.40 - Lipsko 12.40.Pokud dobře počítám, tak nám vlak jel čtyři roky po sobě z Budapešti přesně ve 21 hodin.

I tenkrát se na železnici stávalo, že někdy člověk nabyl dojmu, že se nic nemění, nebo jen v řádu několika minut, ale bylo to pěkně zrádné. Vzhledem k tomu, že internet nebyl, tak pokud člověk neměl čerstvý jízdní řád, tak se opravdu vyplatilo v odjezdovém nádraží vše ihned prozkoumat a teprve pak se shánět po drobném posezení před cestou.

Avšak mládí sebou někdy přináší laxní přístup, který se nemusí vyplatit, a tak se zrodil příběh, kterému se dnes již tehdejší aktéři jen zasmějí a naštěstí díky pozornosti jiných dopadl dobře, ale stačilo málo, abychom do Suchdolu nad Lužnicí místo na poledne přijeli i s čluny až pozdě odpoledne dalším možným vlakem a zřejmě ten den již nevypluli. Ale, vraťme se k téma. Už jsem si myslel, že sezóna 1986 / 1987 byla pro spoje R 1478 a 1479 poslední a nakonec se mi na netu povedlo vypátrat pokračování.

Jezdilo to tedy i  později v JŘ 1987/ 1988 a 1988/ 1989. Do druhého zmíněného JŘ můžeme dokonce i elektronicky nahlédnout, protože je jedním ze dvou jízdních řádů 80. let, které jsou volně na internetu. Jak můžete vidět, tak se naše trať již jmenovala 072, ale stále byl cílovou stanicí hlavně Děčín.

https://www.zelpage.cz/gvd/1988/071_02.jpg

https://www.zelpage.cz/gvd/1988/071_03.jpg

Jak tedy jezdil námi sledovaný mezinárodní rychlík ? R 1479 : Lipsko 20.11 - Děín východ  23.34 - 0.03 a zajímavostí je i zastávka v Ústí nad Labem na Střekově v 0.33 - 0.35 hodin. Pod našim kopečkem ve stanici Mělník byl vlak dle JŘ v 1.28 - 1.30. Další stanicí byl Nymburk, a pak jel vlak přes Havlíčkův Brod, Brno a Břeclav ( 6.55 - 7.01) do Bratislavy ( 8.26 - 8.40). Do stanice Budapešť Nyugati vlak přijel ve 12 hodin.

Z Budapešti jel vlak ve 21.25 hodin a vězte, že mám těch časových údajů k disposici již mnohem více, ale tento seriál  nyní tady nemá za účel jít do nějakých podrobností a nejen v oblasti jízdních řádů. Některá města ale zmíním, protože se zdá, že ty údaje platily v obou zmíněných řádech. Stanice Bratislava vlak přivítala v čase 0.50 - 1.05, Břeclav 2.10 - 2.13, Brno Královo Pole 3.12 - 3.15, Kutná Hora 6.00 - 6.12, Mělník 7.36 - 7.38, Lipsko 13.00 hodin.

Sledování časů je vždy zajímavé. Vždyť dnešní cesta v roce 2025 z Mělníka do Břeclavi trvá s dvojím přesedáním, určitým čekáním a užitím rychlíku i nejrychlejšího našeho vlaku Railjetu 4 hodiny a 10 minut ( 5.40 - 9.52). Nyní vidíme, že s odjezdem v 1.30 přímým rychlíkem v roce 1989 to bylo 5 hodin 25 minut. Příjezd v 6.55 hodin.

Přátelé, JŘ 1988 / 1989 byl také posledním jízdním řádem, kdy se na Mělníku objevila mezinárodní osobní spoj. Pokud jsme se mohli naposledy svézt v létě 1977 Favoritem přímo k Balatonu a krátce v roce 1978 vlakem Saxonia přímo do Budapešti, tak vězte, že někdy o srpnovém víkendu roku 1988 jsme se spojí 1478 , 1479 naposledy podívaly také přímo do Bratislavy, Budapešti, nebo Drážďan a Lipska..

Dívám se do přehledu spojů JŘ 1989 / 1990 pro naši trať 072  a vězte, že čísla spojů R 1478 a  R1479 dostala trasa Praha - Burgas ( Černé moře, Bulharsko) a název vlakového spoje je Transdanubium. Saxonia na levém břehu Labe si stále drží spoje číslo R 1474, 1475 a Favorit jezdící tamtéž 1476 a 1477. Končí se sice jedna etapa, o které by se dalo říci, že minimálně v letech 1969 až 1988 se dalo přímo z Mělníka dostat vlakem do Lipska, Budapešti a chvíli k Balatonu, ale vězte, že i následující období přineslo zajímavé spoje.

Mě při tvorbě tohoto seriálu napadá plno věcí. Na straně jedné se dá vytvořit dílo až s neuvěřitelným množstvím informací a podrobností, včetně samotných jízdních řádů a na straně druhé i jen možná až stručný článek, který zkrátka jen shrne, kam že se v jakém roce člověk přímo od nás vlakem dostal. Zde jsem se rozhodl pro prostřední cestu, která mi pomáhá ukrajovat z té nechutné dlouhé zimy, která nás mnohé otravuje a zvlášť když někam musíme.

Hezký zbytek týdne a snad vás zaujme i další díl.

Naše putování jsme sice zahájili takovým úvodem a jízdním řádem ze vzdáleného protektorátního období, ale již ve druhém dílu jsme se přenesli do jízdního řádu 1969 / 1970, kde jsme se setkali s rychlíkem jménem Favorit, který jezdil v období letních prázdnin z Lipska přes Mělník poněkud neobvyklou trasou přes stanici Púchov do Budapešti.

Viděli jsme, že ač se občas posunul čas spoje, tak cílové město se neměnilo až do JŘ 1973/ 1974. Pak jsme jistě uvítali změnu, když se nám od JŘ 1974/ 1975 protáhla trasa Favoritu až do města Fonyód u jezera Balaton a v JŘ 1975 / 1976 dokonce až do města Keszthely. V tomto JŘ se nám na naši pravobřežní labské trati také překvapivě objevil spoj Saxonia, který k nám přesídlil z levobřežní labské trati. Oba spoje pak získaly označení Expres a ačkoliv každý jel většinu své cesty po jiné trati, tak je spojoval fakt, že vás oba spoje dopravily bez nutnosti přesedání do Budapešti a do Lipska.

Asi nikoho nepřekvapí, že tou dobou všeobecně naprostá většina dálkových vlaků spojovala Balkán přes Prahu s  bývalou NDR ( Berlín) a potažmo s Dánskem a Skandinávií. Valná část jich mířila do Polska a vůbec severovýchodním směrem až do Moskvy. Tady je takovou perličkou, že ve starých řádech také často objevíte spoj s názvem Buzuluk.

Uvádí se, že spoj propojoval středočeské Milovice s obrovským překladovým nádražím ve slovenském městě Čierna nad Tisou. Ti znalejší jistě vědí, že městečko Buzuluk (pod Uralem) bylo místem, kde se formoval československý odboj na východní frontě ve 2.sv , a že slovenská stanice Černa nad Tisou, která se nachází na trojmezí Ukrajiny, Slovenska a Maďarska je nejen obřím překladištěm, ale především mají koleje na Ukrajině jiný rozchod ( širší) než u nás ve středoevropském prostoru.

Ještě dodám, že západním směrem jezdil snad jen Západní expres do Frankfurtu nad Mohanem. Pojďme se však věnovat opět nejdelším pravidelným osobním spojům na naši trati, kde nás nejvíce zajímají osudy expresů se jménem Favorit a Saxonia. Už teď vám mohu sdělit, že v JŘ pro léta 1976 / 1977 a 1977 / 1978 , se pro Favorit změnilo pouze jediné. Změna byla pouze u času a platila pro oba jízdní řády. Tak tedy :

Ex 1470/1477:  Lipsko 14.03, Děčín východ 16.50 - 17.30, ( Mělník 18.55 ??),  Lysá nad Labem 19.24 - 1937, Púchov 1.14 - 1.30, Komárom 5.11 - 5.50, Keszthely 9.53 . V úseku Děčín - Púchov byl vlak tažený lokomotivou E 499. Zpět se vlak jmenoval Ex 1471 / 1476 a trasa vypadala časově takto : Keszthely  13.33, Komárom 17.20 - 18.00, Púchov 21.26 - 21.38 , Lysá nad Labem 3.11 - 3.18 , ( Mělník 3.47 ??), Děčín východ 5.07 - 5.56 , Lipsko 8.44 .

Saxonia se tentokrát píše v opačném gardu. Ex 1474 Budapešť - Lipsko a Ex 1475 Lipsko - Budapešť. Také tady vydržel časový řád spoje pro oba jízdní řády. Ex 1474 : Budapešť 21.10 , Komárom 22.45 - 23.25, Bratislava 1.06 - 1.18, ( Mělník 7.30 ??  ) Děčín východ  8.48 - 9.28 , Lipsko 12.29.

Ex 1475: Lipsko 19.12 , Děčín východ  22.18 - 22.58 , ( Mělník 0.18 ??) , Bratislava 6.33 - 6.45, Komárom 8.28 -9.05 , Budapešť - Keleti 10.47 . Zatímco Favorit jezdí obě sezóny jen přes prázdniny, tak Saxonia má v JŘ 1977/ 1978 i několik speciálních dní mimo tento roční údaj, kdy jede však pouze v pátek, nebo v sobotu.

A jsme u JŘ 1978 / 1979 (  28.5. 1978 - 26.5. 1979) , který je přelomový už jen tím, že byl u nás v Československu zavedený zatím naposledy letní čas, který platí dodnes. Došlo jen k úpravám v rámci EU, čímž se nám protáhl v rámci letní sezóny do současné podoby. Dříve začínal téměř o měsíc později a končil o měsíc dříve. https://cs.wikipedia.org/wiki/Letn%C3%AD_%C4%8Das

Další změnou je fakt, že se expres Saxonia ( Lipsko - Budapešť a zpět) opět vrátil na levobřežní labskou železnici a milovník řádů by na naši trati již jen těžko hledal i expres Favorit, který také přešel na levobřežní hlavní železnici Děčín - Praha. Pojďme si to tedy zrekapitulovat. Prohlédli jsme si spolu tak trošku něco z jízdních řádů mezi lety 1969 - 1979 a můžeme říci, že po naši trati v tomto období jezdily dva mezinárodní vlaky.

Favorit jsme měli již v prvním řádu 1969 / 1970, do kterého jsem mohl nepřímo nahlédnout a společnost nám dělal až do JŘ 1977 / 1978 , který platil od  22.5.1977 do 27.5. 1978. Naposledy tedy jezdil o letních prázdninách v roce 1977. Saxonia nám tu tedy začala jezdit o prázdninách 1975 ( JŘ 1975 / 1976) a skončila rovněž denní jízdy o prázdninách 1977 ( JŘ 1977/ 1978) a naposledy pak ještě měla jet podle JŘ 3. a 4. května 1978.

Zdá se tedy, že v JŘ 1978 / 1979 přišel Mělník o slavná krásná jména spojů, která přešla v JŘ 1978 / 1979  na druhý břeh Labe, ale nepřišel ještě o dálková mezinárodní spojení. Krom toho jsem díky celkem oprávněnému zájmu o vlaky Favorit a Saxonia tak trochu opomíjel dálkové vlaky, které také mají svá čísla spojů s časovými údaji, ale v rubrice s názvem ,,jede v " mají uvedeno  .... I ... jede v určené dny. Dole se pak píše : Pouze pro potřeby cestovních kanceláří. Tak se například  dočítám, že tudy jezdil podle JŘ 1976/ 1977 rychlík  R 10271 někdy v 1.45 z Malmö do Bělehradu.

Najdeme ho uváděný i v dalších jízdních řádech, jako třeba ještě vlaky z Drážďan přes Lysou nad Labem do Prahy. Škoda, že si na ty návštěvy skutečných jízdních řádů v papírové podobě budu muset případně ještě počkat, když nejsou bohužel nikde digitalizované, ale díky tomuto seriálu, který zde nyní tvořím už aspoň vím, o co bych se tedy jednou mohl v případě serióznějšího pátrání zajímat, abych nebyl z něčeho v JŘ překvapený. 

Jak však můžete vidět v JŘ, který začal platit  1.června 1980 a končil  30.května 1981, tak se nám v několika budoucích řádech objeví spoj 1478 a 1479, který již pozbyl honosného označení expres a chybí mu i krásné jméno, ale město Mělník má v 80. letech 20. století  možná díky jemu stále ještě nádraží, které figuruje v jízdním řádu mezi stanicemi s mezinárodní pokladnou. Na tuto spoj, která nás přenesla již do 80. let, se však již podíváme příště.

Pohodový víkend !

Někteří lidé mi říkají, že by pro ně nemusel leden a únor vůbec být, ale pokud máte možnost lyžování na nějaké horské chatě, nebo víte, jak jinak si zpestřit toto ne všeobecně moc oblíbené relativně dlouhé roční období, tak vězte, že například právě akce Zimní přechod vrchu Nedvězí je přímo úžasnou příležitostí pro krásný zážitek.

Není třeba se za každého počasí hnát autem v silném provozu stovku kilometrů tam i druhou zpět a čeká tu na vás naše krásná nedaleká okolní příroda a obvykle i parta pozitivně naladěných lidiček, se kterými se ten vyjímečný sobotní lednový den vyplatí strávit.

Vypravit se na jubilejní 50. ročník jsem pojal téměř za kultovní záležitost. Vždyť akci až na několik málo vyjímek absolvuji od roku 2003 a u prvních deseti ročníků jsem si psal i to, kudy že jsem šel. Nebyl jsem sám, kdo si uvědomoval, že je to jubilejní ročník, ale ačkoliv mě napadlo, že bych fotoreportáž mohl zahájit snímkem na tu obrovskou účast, tak jsem se tradičně již na Mělníku dal cestou k autobusu s někým do řeči a prakticky jsem přišel na poslední chvíli poslední :-).

Aspoň tu však vidíte ten krásný veliký autobus, co nás letos vezl a připomínám, že nebyla obsazena jen všechna sedadla, ale byla napěchována i celá ulička. Ano, až takový byl zájem, ale kdo jste se o akci zajímali, tak víte, že tentokrát KČT Neratovice na rozdíl od oddílu z Kralup nad Vltavou neobjednával svůj autobus, ale buď tamní zájemci jeli z Neratovic do Liběchova vlakem, nebo jeli s námi do některého ze tří startovních míst.

Těmi místy byly Tupadly ( 15 km trasa) , Chudolazy ( 12km trasa) a Zakšín ( 8 km trasa). Již v autobuse jsem byl nadšený, když jsem viděl tu paletu známých tváří. Některé lidi člověk neviděl rok, jiného třeba 3 roky, dalšího snad 10 let, a tak to prostě byl zážitek. Již z domova jsem byl rozhodnutý, že bez jakéhokoliv tréninku a vůbec turistických aktivit půjdu trasu 15 km. Důvodů byla celá řada. V Tupadlech jsem v roce 2003 na této akci začínal. Zajímala mě nová silueta Slavína, který se dle některých zpráv z davu má letos otevřít veřejnosti, jako nová rozhledna.

Vůbec mě nenapadlo, že právě Tupadly byly tím místem, kde jsem měl u autobusu fotografovat. Tam totiž z vícero důvodů značná část turistů vystoupila z autobusu a mnozí včetně moji maličkosti, se jali zaplatit hlavnímu organizátorovi akce takzvané jízdné. Bylo totiž nemožné, aby se organizátor mohl vůbec prodírat autobusem za jízdy tak, jako v některých dřívějších ročnících, nebo například loni.

K mé radosti vyrazila právě z Tupadel značná část  turistů, nechybělo i několik pejsků a bylo veselo. Nejen Slavín vzbudil pozornost přítomných, ale také bunkry Liběchovské příčky, když se do prvního z nich za světla mobilů vydalo na exkursi hned několik lidí. Pochopitelně nešlo o řopíky výstavní, které se těší turistickému ruchu, ale je vidět, že právě v roce, kdy si připomínáme 80 let od konce druhé světové války, tak tito tiší svědci zkrátka stále táhnou a naučili jsme se je vnímat, jako historickou součást naši krajiny i našich dějin.

Po trase jsme se pak různě roztrhali, což bývá celkem přirozené a já na sebe nechal působit i lesní samotu, která přináší zase jinou zážitkovou tvář. Přeci jen v kolektivu jde o nekonečné rozhovory, kdy sotva vnímáte okolní někdy i počasím nevýraznou krajinu a samotní máte čas o lecčems přemýšlet. Přitom však bylo velmi pozitivní, že příjemně občas prosvítal sluneční svit, větřík byl v normě, a jak jsem se blížil k hlavnímu bodu akce, tak vzrůstala i radost z toho, že to po vánočních zdravotních problémech lehce oslabený i jinak nijak netrénovaný organismus stále v pohodě dává.

Poslední prudké metry severního úpatí vrchu Nedvězí pokryla ledovka, které se naštěstí dalo vyhnout a byla v těžkém kontrastu s rozbahněným jižním svahem. Nutno říci, že po celé trase převládalo letos bláto, ale bylo to tak akorát, aby člověk občas zaměstnal mozek, obuv to celkem zvládla a hrozba uklouznutí byla poměrně na nízkém stupni. Samozřejmě s vyjímkou sestupu z vrchu, kde již bylo třeba hledat vhodnou trasu a případně se i něčeho někde přidržet.

Na vrchu kopce Nedvězí byl samozřejmě opět obětavý mnoholetý organizátor této akce Kčt - vht Mělník pan Jan Soukup, který letos oslaví neuvěřitelných 80 let života. Považte, že od roku 1992 ( tedy již 33 let !!!), kdy se zhostil role hlavního pořadatele této akce, tak byl vždy tak zdravotně způsobilý i pozitivně naladěný, že nikdy neměl absenci a nebylo třeba hledat náhradníka, nebo akci na poslední chvíli rušit. Kdo čtete web Soutok, který tu žije už přes 13 let a není jedinou mojí historickou veřejnou aktivitou, tak víte, že právě tu obětavost organizátora této akce přehlédnout nedokážu, ač pochopitelně prožívám akci tak, jako většina účastníků.

Tady to  foukalo více, než jinde na trase a někteří účastníci se poněkud zdrželi ještě na trase, ale pro mě to byla příležitost pohovořit  zase s jinými známými a nakonec i se samotným organizátorem, kdy jedna z mých otázek vedla například k předpokládanému počtu účastníků. Pokud vás to zajímá stejně tak, jako mě, kdy již budou uvedená čísla přesnější, tak si prosím ohlídejte článek

https://kct-vht-melnik.webnode.cz/

To ostatně bývá již stručný článek plný faktů použitelný pro noviny. My se tu však přeneseme pohodově a bez spěchu do času 13.10 SEČ, kdy jsem  dorazil k oblíbené restauraci Bouda a myslím, že fotografie jsou krásným dokladem toho, jak to tam všechno včera žilo a personál Boudy se měl co otáčet. Turisty jenom tak něco nerozhází, zvlášť když potkávají i řadu známých tváří, a tak i díky teplému počasí si někteří to pivko vypili třeba i venku při některém z posedů.

Odjezd autobusu byl přesně ve 14 hodin, a tak se nám zdejší osazenstvo rozdělilo. Však jsem tu posledně v pozvánce psal, že turisté z Neratovic bývají zvyklí jezdit domů později. Někteří zde tedy zůstali s tím, že využijí jediné sobotní odpolední autobusové spoje linky číslo 474, která se tu objeví v 17.15 hodin. Našli se ale i tací, kterým po pochodu jedna hospoda nestačila a rozhodně si nemysleli, že ta druhá bude až na Mělníku. Ti odjeli našim autobusem ve 14 hodin a vystoupili již v obci Dobřeň, kde si užili druhý restaurační interiér, aby pak jeli výše zmíněným spojem linky číslo 474.

Inu, lidská vynalézavost je někdy roztomilá a jistě si tu památnou sobotu 50. výročí  zmíněného pochodu nakonec všichni nějakým způsobem dle svého plánu užili.

Pohodový zbytek víkendu a úspěšný vstup do dalšího týdne !

Začnu tedy opět expresem Ex 1470/ 1477 Favorit , který jezdil opět přes léto od 27. června do 13. září. Ten získal zcela nový odjezdový čas již ze samotného počátečního Lipska. Odjížděl ve 12.34 hodin a do Děčína na východní nádraží přijel v 15.34. Tady se opět dostala ke slovu naše elektrická lokomotiva  E 499, která odjížděla z Děčína- východ v 16.14 a měla vlak odtáhnout do Púchova. Pro Mělník čas uvedený není, ale vzhledem k tomu, že v Lysé nad Labem vlak stál v čase 17.56 - 18.09, tak počítejme, že tu mohl být tak v 17.30 hodin.

Dále tu máme čas přepřahání lokomotiv v Púchově 23.23 - 23.38 hodin. Následující úsek přes Komárno do Komárom je již v režii maďarských  drah a tudíž lokomotiva není uvedena, ale uvádí se čas strávený v pohraniční stanici Komárom, tedy 3.13 až 3.55. Je třeba si uvědomit, že tehdy cestující museli mezi státy počítat s určitou časovou prodlevou z důvodu celní kontroly. Jindy to bylo kvůli změně lokomotivy a konečně i delší stání ve velkých městech. 

Vlak pak zřejmě mířil podle Dunaje do Budapešti, ale to se u tohoto spoje neuvádí. Lze to však vidět jinde, že to tak bývá. Ostatně, nás v tomto seriálu hlavně zajímá, kam až vlak, který tu stavil jel. Tady vás potěším, protože to bylo nejen druhou sezónu opět k Balatonu, ale tentokrát podle pobřeží ještě dále.

Cílovou stanicí bylo velké město u samotného západního pobřeží jezera s názvem Keszthely ( česky Blatenský Kostel), kam dojel vlak v 8.02 hodin. Od nás by to tedy bylo tak asi 14.5 hodiny na cestě s určitým nočním pospáváním a příjezdem v ranních hodinách. Jak to jelo zpět ? Napíši to stručně. Keszthely 13.32, Komárom  17.30 - 18.10, Púchov 21.36 - 21.50 , Lysá nad Labem 3.14 - 3.21, ( Mělník 3.50), Děčín - východ 5.06 - 5.57, Lipsko 9.04 hodin.

Ovšem, teď tu je jedna novinka. Z Lipska jezdil nejen v předešlém JŘ po levém břehu řeky Labe k Balatonu také vlak s názvem Saxonia. Podívejme se, v kolik hodin vyjížděl v JŘ 1974 / 1975 z Prahy, a kdy byl u Balatonu. Trasa: Praha Bubeneč 20.47 - Bratislava hl. st 2.33 -. 2.45 - Komárom 4.31 - 5.10, Budapešt - Keleti 6.50 - 7.50, Keszthely 11.20. Vypadá to, že si oba spoje časově nemají co vyčítat a ty časové prodlevy mají na svědomí nejen celnice a přepřahání lokomotiv, ale jak vidíme, tak tam máme třeba i hodinové stání v Budapešti.

Teď si představte, že někdo zřejmě přišel s tím, aby Saxonia z Lipska v JŘ 1975 / 1976 byla přeložena na pravobřežní labskou železnici ( přes Mělník) a její trasa zkrácena do Budapešti. Pojďme na stručný přehled spoje : Ex 1475 Saxonia . Leipzig Hbf. 19.29, Děčín - východ  22.40 - 23.20, Bratislava hl.st. 6.33 - 6.45, Komárom 8.30 - 9.05, Budapest - Keleti 10.45 hodin. Nu, tady to vypadá, že pokud by byl vlak u nás tak v 0.30, tak cesta do Budapešti vycházela na něco málo přes 10 hodin.

Uvádí se, že z Děčína do Kutné Hory táhla vlak E 469. Z Kutné Hory do Komárom S 499 . Právě písmeno E značilo elektrickou lokomotivu na stejnosměrnou trakci ( severní část Československa) a S byla lokomotiva pro střídavou trakci na jihu našeho území. Jak jezdila Saxonia zpět, a kdy vůbec jezdila ?  Expres jezdil v naprosto stejném letním období tak, jako jezdil Favorit. Vypadá to, že tedy v letním období zde stavil expres Saxonia ve směru k jihovýchodu v 0.30 a mířil na Brno a Břeclav, zatímco expres Favorit v 17.30 mířil zřejmě na Olomouc a k Púchovu.

Z Budapešti jela Saxonia v : Ex 1474 : Budapest - Keleti 21.10 , Komárom 22.47 - 23.25, Bratislava 1.10 - 1.24, Děčín - východ  8.44 - 9.31, Leipzig 12.32. U nás tedy asi v 7.30. Na Lipsko vám tedy jel Favorit ve 3.50 hodin a Saxonia cca v 7.30. Jak to tedy tak vypadá, tak se zdá, že v JŘ 1975 / 1976 jezdily pod naším městem dokonce dva pojmenované zahraniční expresy. Favorit i nadále spojoval Lipsko s Balatonem přes Púchov a Saxonia tu spojovala nově Lipsko s Budapeští přes Brno a Bratislavu.

Co bylo důvodem různých změn, tras vlaků, nebo jejich přeložek, se dnes těžko dozvíme, ale někdy to bylo z kapacitních důvodů při rekonstrukcích nebo zefektivňování  určitých traťových úseků, kdy to měla na svědomí třeba i jízda po jedné koleji a velká pracovní rozpracovanost. To známe i ze současnosti, kdy například byla relativně nedávno jednu sezónu Vindobona přeložena z koridoru přes Pardubice a Českou Třebovou do Brna na koridor přes Kolín a Havlíčkův Brod tamtéž. To jsem si tehdy díky zastavení vlaku v Kolíně velmi pochvaloval.

Rok 2025 nám začal a s ním je tu i určitý přehled akcí RMM, se kterými se v průběhu roku budete moci setkat. Následující text připravila tradičně paní Kristýna Frelichová.

Rok 2025 v mělnickém muzeu? Sportovní kočárky, letní didaktická herna pro děti i čarování při Svatojánské muzejní noci…

Co pro Vás chystáme v Regionálním muzeu Mělník v tomto roce?

Ještě do 30. března si nenechte ujít jedinečnou příležitost zhlédnout artefakty, spojené s dějinami Mělníka od středověku až do současnosti, které ještě nikdy nebyly vystaveny společně v takové časové šíři, na výstavě Mělník v čase: 750 let města. Prezentace vypráví příběh historie města na soutoku dvou největších českých řek na pozadí národních dějin, neboť ne náhodou je Mělník nazýván jejich kolébkou! Až do března zde také probíhají výukové zážitkové programy pro žáky nejen mělnických škol.

V únoru naši paměťovou instituci poctí svou návštěvou české kněžny a královny. Dosud největší vystoupení mělnických Panovnic nabídne tentokrát nejen zpěv a mluvené slovo, ale i středověký tanec. Jedinečnou atmosféru opět navodí precizní historické kostýmy z dílny Ingrid Růžičkové.

Krása a umění ovládnou velký výstavní sál i na jaře. Sochy, objekty i obrazy výtvarníků Blanky a Zdeňka Šulcových budete moci obdivovat na výstavě Tvorba není nuda. Ještě než se v letních měsících promění muzeum ve velkou didaktickou hernu alias Zábaviště pro sviště, pozvou muzejníci návštěvníky do tajů a kouzel Svatojánské muzejní noci ve skalním obydlí Lhotka.

Čeká nás také několik zajímavých spoluprací. Společně se Střediskem náhradní rodinné péče se zapojíme do projektu Děti ze srdce. Stejnojmenná výstava bude k vidění v březnu a dubnu ve vstupních prostorech muzea a kavárně. S mělnickým patriotem a kreativcem Petrem Šťastným - Raistem oprášíme odkaz významné osobnosti poválečné filmové tvorby – především loutkové animace Vilibalda Weinzettla. Přínosná bude také spolupráce s destinační agenturou Mělnicko – Kokořínsko, ať už na nově vznikající regionální turistické multikartě či při výstavě Po stopách Šporků.

Svou cestu do světa si bude hledat nově vydaná publikace Ecce patrona nostra, která byla slavnostně pokřtěna v listopadu 2024 v rámci programu Dne Města Mělníka. Kniha věnovaná české a mělnické patronce kněžně sv. Ludmile obsahuje i rozsáhlé genealogické schéma dokládající přemyslovské kořeny všech současných monarchů Evropy.

A chystáme toho ještě mnohem víc. Plán akcí na rok 2025 si můžete stáhnout na našem webu! Bude průběžně doplňován. Těšíme se na setkání v mělnickém muzeu!

-rmm-

Muzeum vydalo knihu o mělnické a české patronce sv. Ludmile

V rámci programu Dne města Mělníka 25. 11. představilo Regionální muzeum Mělník novou knihu. Publikace ECCE PATRONA NOSTRA – Středočeský památník oslav 1100. výročí mučednictví sv. Ludmily obsahuje úspěšnou esej „Krajiny sv. Ludmily“ z pera na Mělníku dobře známého historika umění Dr. Vladimíra Czumala.

Jeho text zabývající se v kontextu životní cesty kněžny Ludmily významnými hradišti raně středověkých Čech provázejí krajinářské snímky Mělničana MgA. Miroslava Páska. Reprezentativní knižní dílo o více než 320 stranách dále zahrnuje nové poznatky Dr. Petra Nohela z Univerzity Karlovy (rodokmeny potomků sv. Ludmily), tematické eseje dalších odborníků (dějinné předpoklady doby sv. Ludmily; sv. Ludmila v tradici české literatury; sv. Ludmila ve výzdobě Pražského hradu) a retrospektivu svatoludmilských jubilejních počinů s důrazem na dění na Mělníku.

Samostatnou přílohu sborníku, který sestavil muzejní historik Mgr. Lukáš Snopek, tvoří rozsáhlé genealogické schéma dokládající přemyslovské kořeny všech současných monarchů Evropy. Coby vánoční dárek tato bohatě vypravená kniha jistě potěší nejen patrioty a milovníky historie, ale každého zájemce o tradici, která po staletí spoluformovala české národní vědomí. Knihu zakoupíte v pokladně mělnického muzea za 399,- Kč.

-RMM-

Když jsem začal psát v roce 2011 web Soutok, tak jsem vůbec netušil, co to obnáší a kdo to vůbec čte. Představte si, že děláte reklamu na nějakou akci, nebo ji lépe řečeno podpoříte. A jsou tu otázky:  Přijde více lidí ? Bude to třeba i kvůli vašemu médiu ? Vejdou se všichni ? Tak když ještě chvíli bývaly třeba v Kokořínském Dolu pivní festivaly, tak tam bylo vždy lidí dost. Na Nedvězí byl občas také plný autobus tak, že bylo někdy třeba stát, ale vlivem reklamy zde to asi nebylo.

Ono se totiž ukázalo, že lidé mají k něčemu své sklony a nepředěláte je. Když někoho potkáte na pochodu, tak je šance, že se s ním příští rok shledáte, nebo za tři roky, ale když to někdo nechodí a může to být i váš známý, tak ho tu prostě nikdy nepotkáte. Tak to prostě je a od té doby si nedělám výčitky, že bych svojí propagaci zde přetěžoval kapacitu autobusu. Je celkem běžné, že člověk píše hlavně o tom, k čemu má nějaký vztah.

Jak tak vidím, tak ten jubilejní 50. ročník Zimního přechodu Nedvězí bude asi pěkná divočina, ale když on je zrovna jubilejní, že ? A kdo by nechtěl být u jubilea, byť to vůbec nemusí dopadnout podle představ ? Tady mě vždy napadne jeden ročník, kdy jsme se do té Boudy moc nevešli a nakonec nás část z vlastní iniciativy došla až do obce Jestřebice, kde jsme měli možnost posedět v restauraci U Šálků, před níž nás později vyzvedl autobus. Prostě člověk opravdu nikdy neví, jak to vše dopadne. Ale, mějte na paměti, že vše je nakonec takové, pod jakým úhlem si naprosto stejnou věc sami sobě podáte.

Tím chci říci, že někdo se může zlobit, že to byla v cíli rychlovka a dost času prostál venku čekáním na autobus, a jiný si zase řekne, že si něco nového turisticky přidal a poznal i jinou restauraci. Proč to tu vše píši ? Protože to podle poslední aktuální situace necelý týden před akcí tímto letos opravdu zavání.

Teď už se nám odkopaly i kluby z Neratovic a Kralup, jak jsem před týdnem zde psal, a tak vám mohu předložit to, co píší svým členům a zájemcům o akci. Toto tedy vzkazuje členům Kčt Neratovice pan Zach :

http://www.kct-nera.cz/nangaduba.pdf

Znamená to tedy, že tentokrát bude Bouda v obci Střezivojice do pozdních odpoledních hodin hučet a vystřídá se tam více lidí, než bývá obvykle. Neratovice se tradičně rádi vrací domů až mnohem později a doporučují svým členům nejlépe trasu už od Liběchova, aby přišli do Boudy později, ale nějaké to prostřídání u stolů už k tomu prostě občas patří. Připravte se na to, aby vás to nezaskočilo.

Kralupy nad Vltavou už tedy mají svoji trasu i cílovou hospodu v Dubé. vše je na ....

https://www.kralupska-turistika.cz/kct/download/2025/nedvezi.pdf

Nu, sám mám o čem přemýšlet a nejen já. To konečně píše i pan Zach. 

Mělnický oddíl - pozvánka na akci :

 https://kct-vht-melnik.webnode.cz/news/jubilejni-prechod-nanga-duba-nedvezi-sobotu-25-ledna-2025/

A pak tady mám ještě jednu krásnou zprávu z Velkého Borku. Dovolil jsem si sdílet. Vy víte, že Soutok a čápi patří k sobě. Začalo to tak nenápadně v roce 1991, když jsem na komíně vedle motorestu v obci Stvolínky na Českolipsku spatřil obsazené čapí hnízdo a vrátil se ve vzpomínkách do 80. let k nám k Vltavě, kdy se zdálo, že u Vrbna také tou dobou nějací čápi pobývali.

Čas často maže stopy, a tak si jen z hlavy pamatuji, že o mnoho let později jsem se ani už nevím jak stal jakýmsi členem internetového monitoringu čápů, když právě hnízdo ve Stvolínkách zdobily asi dvě mé tehdy aktuální fotografie. To jsem se již dozvěděl i to, že některá hnízda mají i on-line kamery a oblíbil jsem si hnízdo u Mnichova Hradiště s výhledem i na nejbližší vodní hladinu a do míst, kde se nachází populární Drábské světničky.

Došlo to až tak daleko, že díky on-line kameře, která mi přenášela obrázky domů jsem si tam jednoho červencového dne udělal výlet, hnízdo si vypátral a potěšil se faktem, že tentokrát jsem přímo tam, odkud mi chodí až domů snímky hnízdících čápů a okolí. Bohužel je příroda někdy moc krutá, člověk má až moc zájmů, a tak jsem v posledních letech s návštěvami on-line kamery polevil, ale čápi opravdu vnímám.

https://soutok.blogspot.com/2015/08/vodni-mlyn-ve-slupu-byva-castym-nametem.html

Všímám si, že mi dělali společnost ve Slupi na Znojemsku, v Moravské Amazonii, na Moravském poli a zdá se, že po terénních úpravách by mohli být spatřeny časem i u Lužce nad Vltavou. Uvidíme. V každém případě přichází pěkná zpráva z Velkého Borku, kde jsou občané velmi činní. Jenom loni tu vznikl krásný mokřad a místní si povšimli, že se tu objevil čáp. Ihned tu přešli od slov k činům a relativně nedávno tu vztyčili sloup s jakýmsi základem hnízda, kdyby se snad místo nějakému čápovi zalíbilo.

To se opravdu stává, že někam čáp létá rád a jinde hlásí již léta opomíjené hnízdo. V diskusi kdosi navrhl, že by tu mohla časem při případném úspěšném hnízdění být i on-line kamera. Tak ano, stává se to standardem a úžasné je právě to, že můžete místo nejen sledovat z domova, ale nemáte to nijak daleko a můžete k mokřadu zavítat i se na sloup s hnízdem podívat. Právě kamery, které zabírají nejen hnízdo, ale i vodní okolí patří k nejpopulárnějším a člověk je pochopitelně rád, že to vše je jen kousek od něj. Přejme si a držme palce, ať se ve Velkém Borku čápům zalíbí a ať se čápi na Mělnicko opět vrátí.

Také vás poněkud zaskočil fakt, že rychlík Favorit dle jízdního řádu 1969 / 70 jezdil do Budapešti přes Púchov ? Samozřejmě, že již existovala i  dvojí trasa přes Brno pokračující přes Břeclav a Bratislavu, ale to je právě to kouzlo železnice i jízdních řádů všeobecně, že je vše takové rozmanité. Pokud byste nahlédli na nějakou rychlíkovou spoj, která je vedena od Děčína naopak po levém břehu Labe směrem do Prahy, a pak pokračuje ve stejném směru do Budapešti, tak je velmi pravděpodobné, že bude vedena tak, jak jsme zvyklí i do dnešních dnů.

Následující jízdní řád platil od 31.5. 1970 do 22.5. 1971. Označení Favoritu a i trasa Favoritu, se oproti minulému jízdnímu řádu nijak významně nezměnilo. Povšiml jsem si, že ve směru z Lipska došlo k posunutí odjezdu z původních 18.42 na 19.21, ale od stanice Děčín - východ, se již i na příjezdu do ní a dále na trase časy shodují. Co z toho plyne ? Těch 40 minut úspory času v Německu není málo, že ? Jistě za tím něco je. Pokud se nevloudila chybka, tak může jít o celou řadu příčin na trase, jako je třeba modernizace trati, ale také třeba i novější a rychlejší typ lokomotivy.

Další změnou je fakt, že se spoj neomezuje již jen na léto, ale z nějakých důvodů jezdí i od 12.2. do 25.3. 1971. Důvody těchto změn se již nedozvíme, ale jízdní řád je prostě svědectvím, že tak tomu zkrátka bylo, a tak jmenovaný spoj jezdil. Také obrácený spoj číslo R 151 si zachovává časy z minulého jízdního řádu a zdá se, že se opravdu v Sasku něco vylepšilo, protože spoj do Lipska přijíždí již ve 13.03 hodin, což je o těch 40 minut dříve, než v případě předešlého jízdního řádu.

 Takovou zajímavostí je, že pokud bychom nahlédli do jízdního řádu příslušného roku naši trati, tak tam naleznete třeba páteční spoj ( Sp 454) s odjezdem ve 12 hodin z Chomutova a příjezdem v 16 hodin do Kolína, který pak pod jiným číslem  ( Sp 455) v neděli večer jezdil z Kolína do Ústí nad Labem- západ. Proč to zde zmiňuji ? Protože ještě například v 80. letech toto přímé spojení fungovalo, ( s časem se průběžně hýbalo) bylo primárně určeno studující mládeži a osobně jsem viděl jeho vytíženost.

Jízdní řád pro další období platil od 23.5. 1971 do 21.5. 1972 a u rychlíku Favorit došlo k určitým úpravám. Ty první byly v úpravě období, kdy vlak jezdil.  Podívejme se na to:  28. června až 9. září, 17. prosince až 23. prosince, 3. ledna až 6. ledna, 10. března až 23. března. Další patřily již vlastním spojům. Spoj, který se nazýval již třetí sezónu opět  R 150 začíná znovu v Lipsku v 19.20 hodin a následující časy se víceméně stále shodují.

Je chvályhodné, že dostupné prameny jsou již podrobnější, ale vzhledem k tomu, že zde nepíši nějakou odbornou publikaci a nechci jít do nějakých zbytečných extrémů, tak to pojmu trošku obecně. Trošku se nám již poodhalila trasa po slovenské části, a tak si dejme výňatek z jízdního řádu, Trasa : Púchov 6.50 - Galanta 8.54 - Komárno 10.05 - Komárom 10.55 - Budapest K. pú 12.35 . Jak vidíte, tak cílovou stanicí se nově stalo budapešťské nádraží Keleti.

Na zpáteční trasu, se rychlík z nádraží Keleti vydával již v 18.30 hodin, což bylo skoro o 90 minut dříve než z nádraží Nyugati ( 19.55). Upřímně se vám přiznám, že jsem se koukal do mapy a vůbec nevím, proč se tam v dostupných materiálech objevuje až 90 minut rozdíl, když jižnější nádraží Keleti je jen nedaleko Nyugati a i těch 35 minut na příjezdu do Budapešti je skok. Všechny další časy se prakticky shodují s časy z minulého ročníku.

Že už je to trošku stereotypní ? I to se někdy stává. Dne 22, května 1972 začal platit nový jízdní řád a jeho platnost trvala až do 2.června 1973. Mohu vám říci, že to bylo naposledy, co nesl vlak označení R 150 a R 151, přičemž byl samozřejmě vedený také ještě pod názvem Favorit. Změnilo se i to, že znovu jezdil jen o letních prázdninách. V dostupném řádu je uvedeno, že z Lipska odjížděl v 19.10, další časy jsou stejné tak, jako v minulých letech a v cílové stanici Budapešt - Keleti byl opět ve 12.35 hodin.

Vlastně to v letech 1972 až 1973 znamenalo pro cestujícího z Mělníka prosedět při cestě do Budapešti až 12 hodin ve vlaku s odjezdem v 0.30 hodin. Někde jsem tu použil výraz SELČ, ale ten samozřejmě ještě nebyl a platil snad až od roku 1978. Přesně je to na wikipedii. Cesta zpět je jako přes kopírák s loňským ročníkem. Tedy v 18.30 z Budapešti a někdy v 7.40 v Mělníku. Ve 13.10 Lipsko a v 19.10 zpět.

Sezonou 1973/ 1974 nám ta nuda konečně končí. Naposledy se svezete Favoritem z Mělníka jen do Budapešti, a protože jsou časy ve všech bodech zcela stejné, jako v minulé sezóně, tak je asi zbytečné je znovu opisovat. Co se mění, tak to je název spoje. Ve směru z Lipska je spoj označován jako R 1470/ 1477 a ve směru od Budapešti jako R 1471/ 1476 .

Píši sice slovo nuda, ale na druhou stranu je třeba si uvědomit, že ač to byla na dnešní poměry nekonečná jízda a rozhodně ještě žádné koridory zmodernizované nikde nebyly, tak Mělník měl aspoň v rámci dosud znalých řádů svůj první dálkový rychlík a hned mezinárodní a pojmenovaný zvučným slovem Favorit. Proti Praze a spojům na levobřežní železnici řeky Labe to bylo až směšné, ale bylo to tu. Jenom tak mimochodem, se podívejme na nějaké mezinárodní spoje jezdící z Prahy, nebo jí projíždějící se zastavením.

Vlaky nesly poetické názvy, jako například :  Mamaia ( Rumunsko - Černé moře), Saxonia ( Maďarsko), Transdanubium, Warnow, Metropol, Vindobona, Meridian ( Bělehrad - Švédsko), Silesia, Hungaria, Istropolitan, Pannonia, Polonia a mnoho dalších. Schválně jsem uvedl jen některá pojmenování, která tak trochu zavánějí opravdovou dálkou a vynechal jsem domácí názvy, mezi které patřily i názvy dálkových slovenských spojů.

U lokomotivy se v trase Děčín - Púchov uvádí E 499, která má povolenu konstrukční maximální rychlost 120 km/ hod. Odtud z Púchova odjížděl neuvedený nový vlak v 5.37 hodin ráno, který čas mezi 8.50 - 9.30 hodinou strávil v pohraničním městě Komárom. O vedení spoje v následujícím úseku nejsou podrobnosti, ale uvádí se ,že ve 12.41 dorazil vlak do cílového města Fonyód u jezera Balaton.

Pro mě je to určitá osobní záležitost, protože jsem u Balatonu strávil asi týden, viděl jsem tam jezdit vlaky, pobýval jsem nedaleko, ale když jsem se tu rozhodl projet  s přáteli vlakem, tak jsme zvolili návštěvu města Siófok. Kde bych jen tušil, že už v roce 1975 sem mohl dojet přímo z Mělníka a bez přesednutí člověk vlakem. Tedy, za nějakých 13 hodin putování po kolejích. Dnes by nad tím časem na cestě asi člověk koulel očima, ale to prostě byl rok 1975 a ještě o 10 let později k tomuto velkému jezeru putovalo velké množství Čechů a dalších cizinců.

Samozřejmě cesta zpět: Fonyód 14.56 - Komárom 18.10-18.50, Púchov 22.13 - 22.27, Lysá nad Labem 3.37 - 3.49. Mělník tedy asi ve 4.30 . Je to přátelé vážně škoda, když vás zrovna něco baví a nemáte k tomu potřebné věci. Takto sice vidíte, co tu projíždělo, kam až to jelo, že to tu s 98 procentní pravděpodobností stavilo, ale stanovení přesné trasy i časů může doladit pouze patřičný JŘ.

A čím dnes skončím ? Za mého dětství se hrála v rádiu u nás  doma taková obrovská hitovka a ona sem do tohoto seriálu nyní přesně zapadne. No jasně ... Matha a Tena Elefteriadu : Od zítřka máme dovolenou ( 1976) ....V pondělí v Třešti, středa v Budapešti, v pátek už Balatón ....

https://www.youtube.com/watch?v=EhxqQLTKpEM

Byl krásný letní den roku 2002, neděle odpoledne, čas 14.30 SELČ a na jednom nástupišti ve stanici Brno hlavní nádraží stál celkem bez povšimnutí veřejnosti trošku dlouhý osobní vlak. Již jen jeho délka napovídala, že nepůjde jenom tak o nějaký běžný osobák, ale že se tu na cestu chystá rychlík, který má před sebou dlouhou cestu. Přicházím k jedněm dveřím a kochám se pohledem na tabulku vedle nich. Dívá se z ní na mě celá plejáda měst a tím posledním je město ležící jen kousek od hranice se Saskem. Mě však baví pohled na jiné město, jehož jméno je Mělník. ,, Tak si to také jednou užiju" řekl jsem si pro sebe. Sice to bude delší jízda, ale i tak budu již v podvečer doma a hlavně to bude bez přestupů.

Přátelé, sice všude píši, že přestupování není třeba se bát a zvlášť dnes, když si i v klidu domova můžete na internetu třeba i den předem prohlédnout mapky stanic, kde budete přesedat, ale člověk je tvor všeobecně převážně pohodlný, rád vypne mozek i nohy a nechá se dovézt nejlépe až domů. Občas to jde, ale nemělo by se nám to stát životním stylem, což vám řekne kdejaký doktor.

Právě cestování nás nutí k přemýšlení i reakcím na různé okolní podněty. Víme, že nesmíme být zbrklí, abychom třeba někde v nádražním podchodu neupadli na schodech a nezmrzačili se, že musíme být opatrní i v terénu na samotném výletě, a že se koneckonců mnohdy vyplatí komunikovat se zaměstnanci ČD, ale i lidmi kolem sebe. To vše dohromady je určitá prevence proti počínající demenci, která se u někoho může začít projevovat již v brzkém věku. Na druhou stranu dnes potkáváme duševně odpočaté i fyzicky zdatné osmdesátníky, kterým byste při setkání v přírodě na cestách jejich věk i díky poměrně slušné komunikaci nehádali.

Mnozí z nás užívají jízdní řád jen jako jakousi nutnost. Potřebuji se příští pondělí dostat do bodu B, tak tady mám vypsanou trasu, jak mám kde v kolik hodin přesedat, a jak se ty jednotlivé spoje jmenují. Ovšem, kdo má jízdní řády opravdu rád, tak tam najde pro něj řadu zajímavých i třeba užitečných informací a krom toho si libuje i v objevení pomyslných třešniček na dortu. Těmi jsou nejen dálkové autobusové i železniční linky, ale také i samotné spoje. Zvlášť u vlaků se stává, že některé dálkové spoje projedou i několik linek jízdního řádu.

A právě o těch třešničkách na dortu naši hlavní trati 072 bych tu chtěl tak trošku psát. Málo platné, největšímu zájmu se obvykle těší domácí hlavní trať, kterou užíváme asi nejčastěji, pak trati v okolí a nakonec takové ty výpadní koridory. Lidé si často myslí, že to není nic složitého a stačí jen vzít do rukou jízdní řád. Jenže, ono vypadá na první pohled vše jednoduše, a pak začnete vidět ty problémy a zjistíte, že na internetu je historických vlakových železničních řádů mizivé procento a na lepší časy se v digitalizaci řádů neblýská.

Naštěstí jsou ty zájmy příznivců kolem železnice různorodé, a tak se mohu jakousi oklikou dostat k tomu, co jsem zde slíbil. Tedy k tomu, že vám tu napíši, jaké dálkové spoje se v průběhu let rozbíhaly po našem pravém břehu řeky Labe, a které tu na Mělníku stavily. Je mi samotnému líto, že vzhledem k tomu, že stále ještě musím chodit díky zákonům z posledních let do práce, tak ty informace nebudou v některých okamžicích tak přesné, jak by mohly být. Archivy totiž mají otevřeno jen několik hodin v pracovním týdnu a historické řády jsou vzácné.

Byl by to jistě komfort i snadnější a přesnější práce, ale na druhou stranu je to určitá výzva se s tím poprat i tak a rozhodně nemám v plánu se dívat na věc tak, že třeba za pár let bude na něco možná dost času. Jedna věta ze života totiž říká : ,, Chcešli pána Boha pobaviti, tak mu vyprávěj o svých plánech." A ono známé : ,, Železo se má kout, dokud je horké" je také velmi pravdivé. Vzpomeňte si, jak jsme se kdysi mnozí snažili na základě televizního pořadu objevit své předky. Ten pořad sice neměl navádět lidi k tomu, aby sami pátrali po internetu, ale když už konečně byly některé pro někoho potřebné archívy do tří let zdigitalizovány, tak to nadšení leckoho z různých zkušeností a důvodů opustilo.

Naše putování tedy zahájíme jízdním řádem, který platil v období 1.6. 1969 - 31.5. 1970 . Je to s vyjímkou protektorátního řádu nejstarší řád, z něhož se mi takříkajíc oklikou podařilo získat určité potřebné informace pro tento seriál. Vzpomínáte si ještě na seriál o dopravě, který jsem tu psal v roce 2011 ? Už tehdy jsem zmínil jakési tušení, že tu kdysi jezdila spoj, které se říkalo Favorit. Tak pojďme na to .

Řečený Favorit, se ve směru SZ - JV nazýval  v daném řádu spojí R 150 a v opačném R 151. Jeho trasa začínala v 18.42 hodin ve veletržním Lipsku a ve 22.21 už byl vlak ve stanici Děčín - východ, kde docházelo k výměně lokomotivy. Je třeba mít neustále na mysli, že železniční sítě v Evropě mají svá napájecí napětí. Zatímco německy hovořící státy užívají elektrickou napájecí soustavu  15kV , 16.7 Hz AC ( střídavý proud), tak Česká republika i bývalé Československo užívá hlavní napájecí soustavy dvě. V severní polovině území to jsou 3kV DC ( stejnosměrné) a v jižní polovině 25 kV, 50 Hz  AC.

Mezi dvěma soustavami je určitý úsek bez napětí, kde jsou strojvedoucí o této skutečnosti informováni značkou a jsou tak za jízdy vyzváni ke stažení pantografu, čímž samospádem úsek bez napětí překlenou. Některé elektrické lokomotivy jsou dvou, nebo dokonce i tří systémové a mohou tak plynule pokračovat v jízdě, ale v době, kdy nebylo ještě tolik více systémových strojů a technika tak daleko, tak to někdy bylo třeba provést trošku složitěji. Například za pomoci potahu dieslovou lokomotivou.

Z Děčína východ vyjížděla tedy již naše lokomotiva  E 469.1 ( ve 23 hodin) a v Mělníku zastavil vlak v 0.30 hodin. Je vůbec takovou zajímavostí, jak můžete na internetu ve starých zdigitalizovaných řádech vidět, že po Děčíně byla další stanice pro mezinárodní vlaky často až Mělník. Z dostupných pramenů se dozvídám, že stejnosměrná lokomotiva s označením E 469.1 byla v Kolíně pro úsek Kolín - Půchov vyměněna za E 499.1 . V tomto případě tedy nejde o výměnu kvůli trakci, ale kvůli rychlosti.

Druhé číslo za písmenem totiž podle starého značení určovalo konstrukční rychlost stroje, která se počítala tak, že se k číslu  přičetla trojka a znásobilo se to deseti. Lokomotiva E 469 tak mohla jet nejvýše 90 km / hodinu, ale E 499 již mohla jet rychlostí 120 km/ hodinu. V Půchově byl tedy vlak v 6.21 a za 10 minut jej odtud vyvážela již neuvedená maďarská lokomotiva, která dovedla přes město Štúrovo ve 12 hodin spoj do cílové stanice Budapest - Nyugati.

Mělničan si tedy mohl udělat výlet do Budapešti, který zahájil v 0.30 v domácí stanici a kam dojel na poledne. Ovšem, spoj jezdila pouze o prázdninách až do 9. září, což samo o sobě poukazuje, k čemu že byla především určena. A jak to bylo cestou zpět ?  Z Budapešti odjížděl vlak po stejné trase v 19.55 hodin a na Mělníku byl přibližně v 7.40 hodin druhý den ráno. Když vezmete v úvahu, že ve 13.43 dorazil vlak do cílového Lipska, odkud se vracel v 18.42, tak byl pro Mělničana šikovný na výlet i do opačného směru, byť s kratším pobytem.

Na druhou stranu je 5 hodin pro pobyt někde často i dostačující a některá zahraniční města v pohraničí jsem zvládl prohlédnout i za poloviční časy. Chtěl jsem toho dnes představit více, než jenom ten summer 69, jak zpívá o létu 69 kanadská legenda Bryan Adams, ale uznejte, že je potřeba aspoň občas ještě něco osvítit, aby byl čtenář v obraze. Tak se nám tedy i druhý díl trošku natáhl na úkor spojů, ale snad se z toho už brzy vymaníme.

Je zajímavé, jaké veliké popularitě se těší železnice, byť se to někdy nezdá. Dokonce tak, že už dobrých 50 let někteří lidé nakupují vláčky modelářských kategorií, staví si doma v podkroví různá kolejiště a modelují obvykle dle vlastní fantazie modelářskou krajinu. Jiní se zase naopak zajímají o skutečné lokomotivy i vagony, o jejich ovládání, o různé železniční trakce i dopravní návěsti a zabezpečení provozu. O nostalgické jízdy parním vlakem, nebo o natáčená videa z čelní kamery vybraného stroje na určité trati u nás i v zahraničí.

V neposlední řadě je to i turistický byznys, zvlášť když se někde oslavuje nějaké výročí trati a prodávají se vedle modelů a různých hraček třeba i pohledy, nebo se konají na točnách dep denní a noční přehlídky nejrůznějších lokomotiv minulosti i současnosti. To celé dokresluje nejen atmosféra akcí i vlastního běžného každodenního, nebo víkendového provozu, ale i tábor fotografů snímků s železniční tématikou a v neposlední řadě nesmím opomenout ani  ještě nedávno vysílaný televizní pořad ,,Pozor vlak !", který je dnes bohužel k vidění pouze na youtube a má obrovské množství dílů veliké všehochuti.

Myslíte, že jsem jmenoval vše ? Ani náhodou. To bych mohl jmenovat i zahradní železnice, vzpomenout třeba i rychlostní zkušební okruh, ale myslím, že už to stačilo. Jenže, co by byla veřejná doprava bez jízdních řádů ? Co by byla železnice bez jízdních řádů ? Byla by tak mrtvá, jako lidské tělo, kterému neteče v žilách krev. Jízdní řády jsou prostě důležité a je řada lidí, kteří si v nich doslova libují. Je to doslova celé zájmové odvětví, které vypovídá celou řadu zajímavých věcí a někteří zájemci je jsou ochotni v papírové verzi, nebo na CD získat. To ovšem není vůbec jednoduché, protože je to mnohdy podobné, jako se starými pohlednicemi na aukru.

Do digitalizace starých řádů se bohužel nikdo moc nehrne, byť zájem mezi veřejností by se jistě našel, a tak poslední možností jsou návštěvy archivů. Dnes sice již máme několik let dopravu v taktu, kdy častější cestující i bez řádu ví, že  všechny rychlíky končí v jednom směru bez vyjímky v Kolíně a odjíždí z naši stanice vždy 20 minut před sudou hodinou, ale tomu tak pochopitelně vždy nebylo a naopak jsme tu měli období, kdy mnozí nadšenci již zvědavě vyhlíželi, zda v řádu nějaké linky snad nebude spoj, která vás třeba přímo dopraví někam dále, než bývá u většiny spojů dané linky obvyklé.

Je třeba i zajímavé sledovat četnost spojů, jejich výchozí i konečné stanice a v neposlední řadě oceníte i situace, kdy některé spoje jedou v nezvyklých pozdních nočních hodinách, nebo nad ránem v časech, kdy autobusová doprava mnohdy takzvaně ještě spí. Konečně, měli jsme tu relativně nedávno období, kdy jste se díky četným jednáním o víkendu do některých obcí jinak než autem a vlakem nedostali a naopak mnohdy při pohledu do starých jízdních řádů žasnu nad tou až někde neuvěřitelnou četností spojů. Kdo si ještě vzpomínáte na můj článek z loňského července, kdy jsem se jen obtížně se štěstím dostával z Jihlavy v pátek večer domů, tak vězte, že o nějakou tu dekádu dříve bych takový problém zřejmě neměl.

Ale, pojďme již k  názvu takového pokusného seriálu, který se zásadně liší od seriálu z roku 2011 ,, Povídání o dopravě na Mělníku i pod ním, aneb ... Kam to všechno jede ?

https://soutok.blogspot.com/2011/11/povidani-o-doprave-na-melniku-i-pod-nim.html

Seriál z roku 2011 psaly osobní vzpomínky, ale toto je již svým levelem trochu jinde, protože lze vše dohledat. To je právě ten rozdíl, že u autobusových řádů se obvykle jízdní řády ze 70. a 80. let, až na nějaké velmi drobné vyjímky ze vzdálených regionů na internetu zpravidla nedochovaly, ale u těch našich železničních drah je ta situace přeci jen o něco lepší, byť ne o mnoho. Netřeba dodávat, že poptávka v diskusích občas někde je, ale odpovědi chybí, nebo jsou velmi zastaralé a již neaktuální.

Jak už to tak bývá, tak mi obvykle úvod k nějakému seriálu zabere celou kapitolu. To bych však chtěl změnit a myslím, že není lepšího začátku, než skočit až do velmi vzdáleného roku 1944. Nemám tu odvahu si jenom tak sám od sebe sem zkopírovat protektorátní jízdní řád naši trati. Proč bych se s tím měl také zabývat, když je tu mnohem bezpečnější cesta odkazu ?

https://pkjs.de/bahn/Kursbuch1944/Teil1/162g.jpg

https://pkjs.de/bahn/Kursbuch1944/Teil6/505m.jpg

Konečně, jedním ze smyslů Soutoku bylo občas dovést čtenáře k zajímavým odkazům.

Když se na to podíváte, tak jste prakticky 80 let v minulosti, kdy jsme mnozí nebyli ani na světě. Řád je to ale jistě zajímavý a mnohé vypovídá. Dozvídáme se, že úřední označení jízdního řádu pro veřejnost naši hlavní trati z roku 1874 bylo v roce 1944 číslo s písmenem 162g . Nenajdete tu jediný rychlíkový spoj. Dnes začíná první ranní spoj ve směru do Ústí nad Labem u nás na Mělníku přibližně ve 4.50 hodin, ale jak můžete vidět, tak tehdy to bylo v 5.48 a vlak začínal ve Všetatech. Kdo tehdy nevyjel a nechtěl jet v 7 hodin pouze do Litoměřic, tak si musel počkat až na spoj po poledni ve 12.12 hodin, a pak už jen  v 16.29 a ve 21.16 hodin. Všechny vlaky tedy jezdily až do Děčína podobně tak, jako třeba i v 70. a 80. letech, ale zdá se, že většina přepravního času patřila vojenským transportům, přepravě surovin i vojenské techniky a četnost spojů se zdála postačující.

Povšimněte si také ranní spoje z Liběchova ve 4.22, který již byl v Říši. Nutno podotknout, že tehdy šlo o parní sekci po již dvoukolejné trati. Takovou zajímavostí je, že většina filmů z válečného období nám především ukazuje parní lokomotivy, ale již tehdy bylo u nás místo, kde se po elektrické trakci u nás proháněl rychlík z Drážďan do dnešní Jelenní Hory a Vratislavy. Viděl jsem kdysi nějaké historické fotografie v železničním muzeu v Kořenově a opravdu na naši známé slavné poválečné zubačce z Tanvaldu do Harrachova existovala již ve válečném období elektrická trakce. To jsem však z Mělníka poněkud odbočil. Když se podíváte na opačný směr, tak bychom tam nalezli i snad nějaké paralely s budoucností.

Z Děčína hlavního nádraží například v 80. letech vyjížděl první vlak na Mělník ve 3.50 hodin, který sem dorazil někdy před 6 hodinou ranní. Také flamendrová spoj si nezadá s dneškem. Jen nám již dávno jezdí z Ústí nad Labem a nekončí v říšském Liběchově, ale dnes již dlouho na Mělníku a četná léta předtím až někdy v 0.50 hodin v Lysé nad Labem. Nesmíme ovšem zapomínat, že již sousední stanice patřila stejně tak, jako všechny ostatní směrem k Děčínu Říši, že ve vlaku probíhala kontrola osob i zavazadel, a jak jsem psal výše, tak počet osobních spojů byl zřejmě postačující.

Na druhou stranu nesmíme přehlédnout ani druhý odkaz na část 505m ( Liběchov - Mělník - Lysá nad Labem), který je zajímavý na protektorátním územím již užitím obou jazyků, je takovým určitým souhrnným řádem určité oblasti, která nás zejména u Mělníka také dost zajímá a vidíme, že některé spoje již poznáváme z trati 162 g, ale jiné končí a začínají v Liběchově. Dále tu znalci poznávají i několik lokálek, jako například  Skalsko - Chotětov, Velké Březno - Úštěk / Verneřice, nebo spojku mezi ústeckým nádražím Střekov a západním nádražím, či lokálku z Neratovic do Čelákovic. Už z řádu 505 m je patrná ta důležitost železničního uzlu ve Všetatech zejména v cestě na Prahu. Zájemce se pak může rozeběhnout na webu po trati z Turnova do Prahy a podívat se, které spoje jezdily z Mělníka přímo do Prahy, a které končily podobně tak, jako v některých případech i dnes jen ve stanici Všetaty s nutností přesedání. 

 Tak to byl takový úvodní díl na začátek a příště již budeme věrni názvu a přiblížíme se v čase mnohem blíže současnosti.

Pohodový zbytek víkendu !