Tip: Chcete poradit kam dnes zajít na oběd? Prohlédněte si mělnické jídelní lístky.

Zpravodajství

Červen 26, 2022

11:11

 

Je pravdou, že velmi rád zde píši o svých výletech a turistických cestách, ale rozhodně si nemohu dovolit jít trasu A Mělnického hroznu, která má délku 50 km. Takovou vzdálenost jsem sice kdysi dávno  jinde ušel, ale jako jen občasnému turistovi mi dnes plně postačuje trasa 25 kilometrů, což je již několik let na Mělnickém hroznu má pravidelná dávka.

Když jsem si 30. května letošního roku přečetl článek níže ....

https://kct-vht-melnik.webnode.cz/news/pozvanka-na-melnicky-hrozen-25-cervna-trasy/

..... a u trasy C 25 kilometrů jsem četl větu, že vede kolem skalního obydlí ve Lhotce, tak jsem ani nic dalšího nezjišťoval. Dívám se do historie a vidím, že už v roce 2012 jsem šel tento pochod.

http://soutok.blogspot.com/2012/06/toto-je-melnicky-hrozen-2012-29-rocnik.html

Za celou tu dobu, kdykoliv jsem se účastnil, tak vedla trasa vždy přes Chloumek do Vysoké a pouze jednou v roce 2018 mě zavedla do Liběchova. Krom toho nikdy nepršelo. Žel se lidem stává, že je pro ně zvyk železnou košilí, a tak jsem si na začátku června na základě výše zmíněného odkazu i dosavadních prožitků vysnil zase další takový krásný sluneční den na stejné trase, kdy občas jdete sami a užíváte si přírodu, a občas jste s někým v družném hovoru.

Jenže letos bylo vše zcela jinak. Ve středu 22, června se objevil článek nový ...

https://kct-vht-melnik.webnode.cz/news/trasy-melnickeho-hroznu/

...., který jsem již ani nepokládal za nutné nějak pořádně číst. Co by tam asi tak bylo ? Prostě jsou tam ty trasy, které my častí účastníci již známe, ale ti občasní z větších dálek ne, a proto to tam  pan Soukup samozřejmě dává. Druhou věcí, která byla jinak, tak to bylo počasí. To se ale s blížícím termínem vědělo stále více a bylo na čase si po mnoha letech vyzkoušet turistiku i  za občasného deště.


Pokud se tedy ještě začátkem týdne zdálo, že bude slunečno a možná by to stálo za věc, také jednou vyrazit v časných hodinách, tak v pátek již bylo více než výmluvné, že tentokrát na nás žádné období horka nečeká a na trasu jsem vyrazil asi v 9.30. Ve chvíli, kdy jsem byl v prostoru startu pod přístřeškem restaurace na autobusovém nádraží, tak se spustil neuvěřitelný slejvák.
I to mělo možný vliv na fakt, že se s tím vším chtěl člověk tvrdě poprat, a tak jsem urychleně zasunul papír s popisem tras do batohu, ze kterého naopak vyjela jedna poměrně praktická pláštěnka, bez které by to snad ani nešlo. Jenom skládací deštník nad hlavou by nepomohl.

Vyrazil jsem směle svižným krokem a zastavil se až na Chloumku, kde jsem si v pohodě v jedné autobusové čekárně odložil pláštěnku, občerstvil a zároveň prohlédl lístek, kde se psalo o jakési samokontrole u Chloumku. To mě totiž na startu na začátku slejváku rychlým pohledem na papír s kontrolou zaujalo.
Jak tak zírám na oba papíry, tak mi dochází, že celé 3 kilometry stoupání byly zcela mimo trasu a přišlo rozhodování, co vůbec dále. Byla tu sice například varianta pokračovat po silnici, kterou lze vlastně také nazvat obchvatovou ve směru Kokořínská ulice- Pšovka, ale tam jezdilo příliš mnoho aut, od kterých daleko stříkala voda.

Nakonec jsem si odpověděl takovým zvláštním vysvětlením. Osud to asi chtěl, protože se teď vrátím po stejné a momentálně i  automobilově poklidné trase, abych se mohl podívat, jak nám pokračují práce kolem budovaného mostu a jeho okolí. Zelená značka, po které se mělo jít totiž vede ke kolejím, podle kterých pokračuje prakticky až do Vehlovic.



Zdá se, že na severní straně nájezd ještě asi chybí. Nebyl čas a ani moc chuť, se tu zdržovat.

Jít kolem kolejí takovou dobu a nevyfotit si ani jeden vlak by snad už ani nešlo :-). Pro mě je vlak určitý symbol cest do vzdálenějších koutů vlasti. Mimochodem, dnes dopoledne běžel snad na Primě dokument o lanovce z Krupky na Komáří vížku, kam je krásné spojení, za hodinku tam jste a v říjnu si tam vyjel i Soutok.

Tady vám Mělnický hrozen představí zase úplně jinou tvář, než je ta  výhledová v polích u Vysoké, nebo ta u říčky Pšovky v blízkosti skal.


Je to tvář v blízkosti velké řeky, která teče moc a moc daleko.

Za deště, který později zeslábl, aby dal na čas  pokoj, bylo třeba neustále kontrolovat kaluže a snažit se jim vyhýbat.

Tato metoda se dlouho dařila, ale když přišel podchod pod tratí, kterým se dostanete k milníku, tak tam náhle bylo tolik vody, že jsem musel pokračovat až ke druhému podchodu za malou vodní elektrárnou. Až od kamaráda v Liběchově, který byl zrovna venku jsem se později dozvěděl, že tam kolem šla řada turistů již v časných hodinách. Je tedy docela možné, že můj pozdní start, velký déšť a ještě zacházka na Choumek ( cca 6 km celkem) způsobily, že bylo v podchodu u milníku tolik vody.

Sice jsem tedy druhým podchodem došel až do Malého Liběchova, kde se dala jen přejít u špýcharu silnice a pokračovat po zelené viničným svahem ke kostelíčku, ale představa, že jsem letos ještě nebyl u milníku mě donutila, se zase několik set metrů vracet podle vozovky, a to samé nazpět, abych místo navštívil.












Kapla sv. Ducha a sv. Hrobu nad Liběchovem je krásným místem. V kapli je stále ještě co opravovat, ale místo nabízí kromě překrásných rozhledů také starou křížovou cestu vybudovanou v roce 1780 a přes 230 let starou dubovou alej .
http://mujmelnik.webzdarma.cz/libechov.html




Velké překvapení mě čekalo v podobě bývalé restaurace Beseda, kde staví autobusy jedoucí ze Štětí do Mělníka ( 349 a 369. Ta je nyní opuštěná a na prodej. Není bez zajímavosti, že v dobách socialismu a dokonce i ještě v roce 2005 odtud odjížděla i v neděli v 17.20 MHD do Mělníka, což nabízelo doslova procházkový  program pro krátké podzimní a zimní dny.

Předpokládám, že díky článkům Soutoku pro vás již není neznámý pojem Umělecký mlýn Liběchov.
http://umeleckymlyn.libechov.cz/

Mlýn jsem navštívil v roce 2017 při vyjímečné příležitosti a byl to zážitek.
https://soutok.blogspot.com/2017/09/mlyn-v-libechove-byl-mimoradne-prvne.html
Ona je tu vůbec celá řada zapadlých článků burcujících k návštěvám. ....
http://soutok.blogspot.com/2017/09/libechov-je-mistem-k-vyletu-v-ramci-ded.html









Liběchov nabízí řadu krásných míst. Za některá vděčí blízkosti říčky Liběchovky. Není to jen zámecký park, nebo okolí výše zmíněné kaple. Pokud máte malé děti a chcete jim ukázat malá milá zvířátka, tak je možná najdete na začátku aleje vedoucí k místnímu fotbalovému hřišti a autokempu.
Střed aleje je dnes spojený zajímavou cestičkou přes Liběchovku s Rumburskou ulicí. Tamní fotbalový klub měl včera oslavit slavné výročí, ale oslava byla odsunuta.

Následující část vedla po cyklotrase do Vehlovic, kde jsme se posledně v družném hovoru zamotali a museli jsme se řádný kus cesty vracet. Matně si pamatuji, že tehdy byli účastníci důchodového věku až ze Dvora Králové nad Labem, kde je známé Safari. Omylem jsme totiž tehdy prošli kolem ohrady s koňmi a došli jsme až na konec slepé ulice U lesa. Při polních cestách a v družném hovoru to nebyl problém.


Jediný kus skály na trase najdete v místech, kde se cyklotrasa z Vehlovic prudce stáčí k západu.

Mírnou přeháňku ve vzduchu jsem už asi tušil, ale netušil jsem, že fotím na dlouho poslední záběry na suchu a bude mnohem hůře.
 U Kroupovce v Kozím rohu u křížku začal i letos důvěrně známý úsek po vlastním značení.

To je tedy ta samokontrola. Turisté jsou natolik inteligentní lidé, ž nikoho z nich nenapadne odcizit fix patřičné barvy samokontroly. Místo je naštěstí tak odlehlé a počasí i natolik špatné, že je silně nepravděpodobné, že by někdo mohl úmyslně fixu odcizit.
Hned jsem vzpomínal na loňskou milou kontrolu u odbočky do Bosyně, kde byl pan Večl. Jo, to svítilo sluníčko, pěkně jsme si popovídali a pokud si vzpomínáte, tak jsem stačil i na poslední chvíli vyfotit projíždějící legendární Renault 8. Za 11 měsíců mi měl postát na mělnické náplavce při oslavách 100 let motosportu na Mělníku :-). Auto dětství nás mnohých.
https://soutok.blogspot.com/2022/05/oslavy-sto-let-motorsportu-na-melniku.html

Co pro mě bylo na kontrolním stanovišti nejhorší ? Ve velkém slejváku jsem musel odložit deštník, sundat pláštěnku,  sejmout batoh a vyndat papír k označení. Asi jsem jej měl mít zmuchlaný v kapse, abych v té průtrži tolik nezmokl :-).

Toto byl pro mě druhý oříšek na trase. Kráčel jsem směrem ke kameře po levém okraji cesty ( na snímku). Nikdy člověk neví, ve kterých terénních botách, se kde udělá i jen malá díra, a pak to není opravdu příjemná cesta. Podstatnou část roku stačí člověku sportovní a nízké řečené ,, botasky", které jsou však do těchto podmínek snad nemyslitelné.

Na Chloumku již bylo jasné, že místo 25 km jich bude aspoň 32 a do cíle dojdu rekordně pozdě asi v 17 hodin. Aspoň. že už zase přestalo pršet.




Ty kryté autobusové zastávky s neponičenou lavičkou jsou v tomto počasí k nezaplacení.

Tento snímek mi připomněl jedno číslo Mělnické radnice, když pro nás Martin Klihavec připravil pátrací soutěž po 33 věžičkách města Mělníka. Od té doby máme aspoň o jednu z Brabčova méně.

Výhledy, stožáry, antény, vysílače ... stačí se podívat sem a máte jasno .....
http://soutok.blogspot.com/2022/06/radio-je-skvelou-hrackou-nejen-do.html
Jak jen se to vše prolíná. Mimochodem, ve výše zmíněném článku, se rovněž snad prvně veřejně vyznávám ze záchytu 3 200 km vzdálených vysílačů na ostrovech západně od severu  Afriky v pásmu FM ( VKV), což je prostě bomba.

Bývalý vysílač Mělník- Chloumek má úžasnou historii. Sice nám připomíná asi nejvíce období, kdy odtud zněl do éteru pořad Pozor zákruta ! a někteří mladší možná vědí, že odtud nepatrnou chvíli vysílala i Svobodná Evropa, ale vystaven byl hlavně kvůli vysílání pro německou ,,menšinu" v Sudetech.
http://home.tiscali.cz/iradio/chloumek.htm

Pro někoho tu jsou možná nezajímavé suché lesy, ale pro mě je to kraj dětství, kde každý úvoz. každá brázda v terénu, každý klas obilí, či později i turistická směrovka mají něco do sebe.




Co tedy ještě dodat ? Za celou tu dobu pochodu jsem letos potkal pouhé dva účastníky. Když jsem se vracel ze |Chloumku, tak mi jakýsi pán říkal, že jde nějakou moc krátkou trasu, protože mají prý ještě bohatý program. Druhý případ byl těsně před cílovými Blaty. Pán se svižně odpichoval dvěma hůlkami ( nordic walking) po trase A ( 50 km) a přijel z Benátek nad Jizerou.
Zprvu se mu moc nechtělo prozradit místo bydliště, jako kdyby se to dnes dalo nějak skrývat, ale když jej nakonec tedy prozradil a pochopil, že jsem se tam byl v relativně nedávné minulosti podívat na zubry, tak najednou zjistil, že si budeme mít celkem do cíle o čem povídat.
https://soutok.blogspot.com/2017/05/z-melnika-pres-hostin-na-kole-za-bizony.html

https://soutok.blogspot.com/2017/04/do-benatek-nad-jizerou-milovic-za-zubry.html

Čas příchodu do cíle jsem poměrně odhadl a atmosféra tam již byla zase úplně jiná, než bývá o tři hodiny dříve, kdy se tu setkávají i staří známí a život je uvnitř restaurace i na zahrádce, ale to je jen takový závěrečný detail. Byly to nové zkušenosti.
Závěrem bych si dovolil poděkovat organizátorům Kčt-vht Mělník za opět bezvadnou organizaci akce. Určitě nejsem zklamaný, že mě trasa po delší době vzala zase na návštěvu Liběchova a je to pro mě ponaučení, abych byl do poslední chvíle pozornější a tím i méně překvapený. Myslím, že počet fotografií, které jsem za deště pořídil je důkazem toho, že jsem si přišel na své.
Nezbývá než zvolat : ,, 39. ročník je za námi. Ať žije jubilejní 40. ročník Mělnického hroznu ! Ať se znovu v pohodě sejdeme, snad i opět naživo na kontrolách a samozřejmě i ve větším počtu. A ať nám snad i lépe vyjde počasí :-).
Pěkný zbytek víkendu !




Zdroj: Soutok

Červen 25, 2022

19:29

 


V MĚLNICKÉM MUZEU STRAŠÍ! NEVĚŘÍTE? PŘIJĎTE SE PODÍVAT…

Výstava Kokořínská strašidla – Regionální muzeum Mělník – malý sál a sklepení 23. 6. – 28. 8. 2022

Mělnické muzeum po celé léto obývají Kokořínská strašidla. Výstava, která byla zahájena 23. 6. je inspirovaná publikací Pověsti Kokořínska, Mšenska a Podbezdězí, kterou muzeum znovuvydalo ve spolupráci s MAS Vyhlídky v minulém roce.

 Na sto čtyřicet pověstí, příběhů i drobných zmínek z historie usilovně vyhledali, vyslechli a sesbírali před více než 25 lety Jiří Zubík a Josef Houžva. Na výstavě v malém sále a muzejním sklepení vystupují z tajuplných příběhů strašidla a pohádkové bytosti obývající kokořínské lesy, louky, rybníky i mokřady a zejména podhradí Kokořína i vzdálenějšího Bezdězu.

 Těší se na Vás Kokořínský vodník, bílá paní z Hradska, skřítek ze Slatinného vrchu, loupežník Klempera či Pacifikus ze Skalska... Prezentace vznikla ve spolupráci s Kočovným muzeem strašidel z Plzně a má inspirovat k návštěvě pověstných míst malebné kokořínské krajiny. Muzeum vyhlásilo také facebookovou soutěž, ve které sdílí fotografie muzejního vodníka Brčounka, který navštívil své strašidelné kamarády v jejich příbytcích.

 Úkolem soutěžících je poznat lokalitu a nasdílet vlastní fotografie z letních výletů. Výherce získá oba díly pověstí a občerstvení v muzejní kavárně. V červenci totiž vychází další publikace Pověsti Mělnicka, Neratovicka, Kostelecka a Kralupska.

Výstava Kokořínská strašidla však není jediným popularizačním počinem, který Regionální muzeum Mělník připravilo. Ve spolupráci s Muzeem Mladoboleslavska vzniká projekt, jehož cílem je přiblížit mnohdy se prolínající, leckdy polozapomenuté osobnosti, minulost, pověsti a zajímavosti obou sousedících regionů Mělnicka a Mladoboleslavska.

 V budoucnu se milovníci regionu mohou mj. těšit na meziregionální pátračku, odborné exkurze, akce pro rodiny s dětmi, či turistické aktivity.

 Prvním výstupem bude exteriérová výstava Pověsti Kokořínska a Podbezdězí, která bude zahájena ve Mšeně na náměstí v pátek 8. 7. v 18:00 hodin. Při slavnostním otevření na Vás čeká nejen dramatické čtení vybraných pověstí, ale také osobní setkání s oživenými postavami z jejich stránek. Těšit se můžete i na interaktivního průvodce, který Vám bude dobrým pomocníkem při Vašem letním putování za poutavými příběhy zdejšího kraje.

-rmm-


Titulní stránka knihu doslova prodává  Je to první věc, která nás praští do očí a může nás zaujmout. Druhou věcí je pak cena a otázka : ,,Kam já ji jenom dám ?" Někdy si i čtenář řekne, zda už toho nemá k téma dost, ale ty titulní stránky celé knihy, tak to je pastva pro oči. A co tedy k téma více ?

https://www.dobre-knihy.cz/ceskem-od-severu-k-jihu-stezka-stredozemim-600781.html?gclid=CjwKCAjw5NqVBhAjEiwAeCa97ZwRqMYVoiJlQU0UPN34cjHtubat6H-1E7nst_PdMnEEFrBCjuxg3RoC_3AQAvD_BwE


https://knihy.heureka.cz/krajinou-domova-petr-krejci/#specifikace/

A příště se snad již můžete těšit na reportáž z velmi deštivého Mělnického hroznu, který byl prověrkou sil fyzických i morálních.
Hezký zbytek soboty !

Zdroj: Soutok

Červen 24, 2022

21:30

 


Když se řekne slovo radioamatér, tak si řada lidí představí člověka, jehož vášní je sedět někde doma u vysílačky a pokoušet se navazovat na nějakém amatérském pásmu spojení s podobně praštěnými kolegy  obvykle z celého světa. Když se jim to podaří, tak chtějí mít nějakou památku, kterou může být samozřejmě nahrávka spojení, ale mnohdy také takzvaný QSL lístek.
To je taková pohlednice, kde se klade důraz na nějakou obvykle barevnou reprezentaci daného státu, vlastní značku radisty, ale také na rubové straně lístku na datum, mezinárodní čas spojení v UTC, kmitočet, vzdálenost spojení, či značka radiostanice a použité antény. Hlavně jde tedy o takový milý písemný doklad o vzájemném spojení, kterému se říká  anglicky QSL card. 

Jenže, ono je to radioamatérství neskutečně široký obor, a i když jsou nahrávky populární stejně tak, jako třeba  fotografie displeje přijímače s ulovenou stanicí, tak i tady se občas objevuje touha po QSL card. Je to kategorie lidí, která nenavazuje žádná vzájemná rádiová spojení, ale snaží se naladit vzácné stanice, či vysílače pro dané pásmo.
Těmto lovcům běžných rozhlasových stanic, se říká Dixeři, nebo také Dixmeni a někdy loví i jenom tak s teleskopem, který je součástí rádia samotného a umožňuje to tak bezproblémově provozovat toto hobby i na cestách. Zatímco dříve býval Dixing specialitou DV, SV a především KV ( vlny dlouhé, střední  a krátké) za přispění externích antén a lovci tak měli možnost slyšet třeba i stanice z druhé polokoule, tak zejména v 80. letech se začal lov i na vzdálené stanice v pásmu FM ( VKV, velmi krátké vlny). V době docela nedávné, pak přibylo pásmo DAB+ .

Tato dvě pásma sice nemají ty úžasné dosahy na jiné kontinenty, jako KV a ani po Evropě, jako SV, ale mají zase zcela jiná kouzla. Především není často třeba čekat na to, co posloucháme, protože v případě FM se mnohdy zobrazí při dobrém stereosignálu i takzvaná RDS,což je vlastně zobrazení poslouchané stanice. Jinak ovšem existují seznamy, programy a v poslední řadě si na údaje počkáme a při troše štěstí se je dozvíme.
To platí pro stanice na FM, kde se ty soukromé komerční stanice hlásí každou chvíli a ty celostátní obvykle téměř vždy v celou hodinu a mnohdy i v půl. Jednoduché je to i v pásmu DAB+, kde rovnou lovíte celý multiplex. Pokud se vám opravdu  i s číslem kanálu zobrazí na displeji, tak jste doma a máte i velkou šanci, že celá řada stanic tohoto muxu bude prostě hrát. Tady neexistuje stav dobrý - horší- špatný- nic, jako u FM, ale rovnou jen možnost ,, kvalitní ano, nic". Pokud není zrovna dobrý signál, tak ta kvalita vypadává přímo do stavu nic.

Zejména mrazivé mlhy utvářejí v atmosféře takové neviditelné trasy, které dopřávají příjmu vzdálených stanic i muxů v pásmech FM i DAB+, které by se daly zařadit do dvou kategorií. Něco se totiž v těchto podmínkách poměrně objevuje často a jindy dojde k situaci, kdy přijde něco, co už se třeba nikdy neobjeví. Do první kategorie můžeme zařadit stanice FM i multiplexy z Dolního Rakouska, nebo z Bádenska- Wurttemberska. Ostatní vzdálené úlovky patří spíše do kategorie druhé a jde o náhody.
Ani léto však není nezajímavé a navíc přináší jeden zvláštní jev, který kouzlí na pásmu FM. Pásmo DAB+ sice není ještě tak amatéry prozkoumané, ale již se podařilo například v srpnu ulovit multiplex z francouzské části Švýcarska, nebo tu byla i letní Belgie a tuším, že z Děčínského Sněžníku i Švédsko.
Vyprávění o troposféře a různém šíření vln je dost složitá záležitost, ve které nemají ani pořádně jasno ti, jenž této situace využívají ....
https://ok2kkw.com/next/ok2poi/tropo.htm

Ostatně, mnozí z nás umí něco ovládat, ale pokud bychom měli vysvětlit, jak daná věc funguje, tak už to bude horší.
Můžeme si však pamatovat, že v létě při teplotách nad 30°C vzniká vysoko ve vzduchu vrstva označovaná, jako vrstva Es., která může způsobit, že přestáváme slyšet místní stanice a odrazem od ní naopak můžeme nějaký čas slyšet na FM stanice vzdálené zpravidla 600 - 2500 km. Bohužel není vždy pravdou, že všechny teplé dny nám toto dopřejí a stává se to málokdy. Obvykle to poznáme podle toho, že se nám signály jakoby houpou, zesilují, zeslabují, vydávají všelijaké kvílivé zvuky a  v nejlepším případě, se třeba jen na pět minut, ale také na půl dne, nebo na celý den objevují exotické stanice.
Psalo se 16.6. 2015, když se pozdě odpoledne na frekvencích 96.7 MHz a 98.5 MHz náhle ozval fotbalový zápas mezi Portugalskem a Itálií. Vysílání bylo téměř v místní kvalitě, ale RDS to nedalo. Tak dlouho jsem pátral po internetu a zvažoval možnosti, až jsem opravdu objevil webové stránky portugalského rádia Antena 1, kde měli ten den v programu  v danou dobu i onen fotbalový zápas.
Pomáhal mi i můj pomocník 
https://radiomap.eu/cesky


Ba co víc. Nejen, že jsem tedy objevil, že se jedná o stanici Antena 1 RDP, ale když jsem prohlížel list frekvencí, tak se ukázalo, že obě výše zmíněné frekvence, které na Mělníku hrály byly z vysílačů na ostrově Madeira. Pokud si zadáte pozici obou vysílačů na ostrově, tak zjistíte , že je mezi místem vysílače a příjmu v průměru 3 200 kilometrů. Fantastické pro FM !! Bohužel jsem tehdy nenahrál videosekvenci a neměl jsem jim co poslat. Mohl třeba být, ale také nemusel pěkný QSL lístek.
Později jsem zažil něco podobného s Alžírem, ale ten už je podstatně blíže.
Kdo z vás někdy sbíral pohledy z naši krásné vlasti, nebo si v rámci dopisování přidal do sbírky i pohledy ze zahraničí, tak se ani nediví, že se mohou objevit touhy získat i nějaké ty QSL lístky, byť nemusí být hlavním zájmem této sběratelské činnosti.
Povzbuzen nedávným úspěchem v příjmu DAB+ z Bádenska, kdy ke mně opravdu dorazil QSL lístek, jsem se rozhodl, ž zřejmě zvýším na tomto poli aktivitu. Za pokus člověk nic nedá.

Vrstva Es na můj přijímač na Mělníku již dlouho nedosedla, a také jsem se dlouho nesnažil, ale toto úterý 21.6. ve 20 hodin našeho času, se mi podařilo na frekvenci 94.8 MHz zachytit Rádio Salzburg, které vysílá s kopce Gaisberg ( 1287 m.n.m.), jenž je vzdálený rovných 300 km od mělnického zámku.
Stanice tu bývá k zachycení vzácně v zimě a snad ještě vzácněji, než na frekvenci 98.5 MHz stanice Bayern 3 z alpského 345 km vzdáleného vrchu Wendelstein ( 1838 m.n.m.) Zatímco Bayern 3 z alpské frekvence tu bývá občas k zachycení i v létě, kdy převálcuje místní vysílání Čro-Vltava, tak Salzburg v létě jsem tu ještě neulovil.
Tentokrát jsem nahrál ukázku zrovna vysílané hudby a kus zpravodajství. Můžete si tak udělat představu, co asi takový lovec prožije, když se to vše signálem hýbe a jde to atmosférou ze slušné dálky. To vám zaručené internetové vysílání nedá. To je nuda a žádné dílo přírody, ale pokud chcete tu hudbu opravdu poslouchat, tak je samozřejmě netové rádio v takových případech nezbytnost.

Proč jsem také tu ukázku ještě nahrál ? Rádia mají své boxy, kam si třeba můžete napsat o písničku, nebo něco ohodnotit, ale už tam nedostanete fotografii, nebo dokonce nahrávku. Někdy vám i e-mail odmítá neuvěřitelně malý soubor vzít a hlásí nedoručitelnou zprávu z důvodu velikosti. Přitom chcete samozřejmě zkusit zaslat nějaký důkaz o příjmu a třeba i dostat onen QSL lístek.
Samotní dixeři jsou mnohdy u těchto běžných stanic skeptičtí, ale vyjít to může třeba tak, jako se mi to podařilo kdysi v Bavorsku, či nedávno v Bádensku. Prostě zkusíte vřadit do e-mailu odkaz na web s nahrávkami. Vím, že to všechno úsilí může být k ničemu, ale mám to štěstí, že už jsem si dávno převážně zvykl, že věci dopadají  poněkud jinak. Když jsem se třeba nedávno vrátil z Lobče z překrásné výstavy veteránů a anglických sportovních aut ....
https://soutok.blogspot.com/2022/06/giganticka-fotogalerie-z-jubilejniho-20.html

...., tak jsem si také malinko myslel, že by to mohl snad třeba i někdo sdílet, když to bylo tolik fotek z takové pěkné akce. Takže co ? Proč to všechno nezkusit  dát dohromady ? Vždyť člověk vlastně pořád něco, nebo někoho jakoby testuje :-). Hezký víkend !




Zdroj: Soutok

Červen 22, 2022

18:35


Přátelé, je to tady. Mělnický hrozen každoročně touto dobou láká nejen místní milovníky přírody Kokořínska a turisty, ale máme tu i spoustu návštěvníků z mnoha dalších míst Čech. Letos se tedy jde již 39. ročník a kromě rozmanité krajiny je to i dobrá fyzická prověrka, či trénink před nadcházejícím obdobím dovolených.
Proč píši, že jde o krajinu rozmanitou? Především vede většina delších tras přes obec Vysoká, kde se v první fázi nabízejí výhledy do kraje. Pak na vás čeká romantické Kokořínské údolí, kde najdete i trošku toho chládku a závěr patří kouzelnému koutu Mělníka v polích u čtvrti Blata.
Chodím v posledních letech tento pochod celkem pravidelně a obvykle vyjde i počasí. Nepotkáte tu jen příjemný zážitek z krásné domácí krajiny, ale i známé tváře, nebo případně vzdálené a často veselé i družné návštěvníky akce z jiných koutů vlasti. 
Pojďme však k faktům. Rozhodl jsem se, že sem nebudu nic kopírovat a ani se vypisovat s vlastním příspěvkem, kde bych stejně užíval dat webu kčt-vht Mělník. Myslím, že kdo má rád turistiku, tak už za ta léta ví co a jak. Pan Jan Soukup si dal s článkem práci a já na něj zavedu pouze odkaz. Akce není jen pro turisty, ale také pro cyklisty.

https://kct-vht-melnik.webnode.cz/news/pozvanka-na-melnicky-hrozen-25-cervna-trasy/

https://kct-vht-melnik.webnode.cz/news/melnicky-hrozen-25-6-2022/


Pokud sledujete Týdenní zpravodajství z města Mělníka, tak vás informace níže asi nepřekvapí. Bohužel se zdá, že je jen málo lidí, kteří něco čtou. Jak jinak si vysvětlit, že zejména v dopravě je na Mělníku stále někdo překvapený ? Pořád vidíte na Bezručovce spoustu nákladních aut, která tam nemají co dělat.
Konečně, lidé si vzájemně a mnohdy náhodně sdílejí své zkušenosti, a tak jsem zjistil, že jsem zdaleka nebyl jediný, kdo při cestě do Mšena dojel autem až k obci Nebužely. Dokonce se vedou diskuse o tom, kde se jakým tempem kde jak pracuje. A podobné je to nyní i s níže zmíněným přejezdem.
Proč neudělat něco chválihodného a nepomoci šířit informace. Konečně, Soutok ( tedy já) snad pořád dělá věci, které nějakým způsobem informují veřejnost a tudíž jsou chválihodné. Jen ta slova díků odjinud nějak chybí, ale ono je psaní také droga. Jak mi řekl jeden můj známý : ,, Musí tě to hodně bavit, co ?"

Přejezd v Klášterní bude na čas uzavřen .
Chystá se uzavírka v ulici Klášterní pro zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu při výstavbě zabezpečovacího zařízení na železničním přejezdu. Termín uzávěry je od středy 22. června do čtvrtka 30. června. Objízdná trasa se nenařizuje. Dotčeným úsekem nejsou vedeny žádné autobusové linky. Nedochází tak ke změně trasy ani zastávek.

Nechápu, jak někdo může bydlet na Mělníku a vyhýbat se vyhlídce za zámkem. Bohužel je ta za vilou Karola stále zavřená. Vím, že snad každý kopec vám nabídne úžasné rozhledy, ale toto je domov. Domov s výhledem, jaký opěvoval snad každý, kdo vládl perem. Básníci, spisovatelé, malíři ...
Kam jen člověk dohlédne, tak všude aspoň nějakým způsobem projížděl, byť je to samozřejmě s jistou nadsázkou. Čtenáři ví, jak rád jsem se v minulosti zabýval tím, co je odtud za výborných podmínek vidět, či kam až je vidět.

Dnešní prográmky do mobilních telefonů jenom potvrzují, že z Mělníka je opravdu vidět až do Saska a hned několikrát. Nedávno jsem tu vzpomínal jeden článek ....
http://soutok.blogspot.com/2019/10/melnik-je-branou-do-polabi-porta.html
.. s jedním krásným společenským výletem a jednou krásnou knížkou. Nedaleko Libochovan leží bývalé keltské oppidum Hrádek a poblíž něj se nachází návrší, které je takovým českým Stonehenge. Je to až neuvěřitelné. Při každém nějakém významném datu zapadá, nebo vychází slunce za konkrétním významným kopcem.

Nemohu říci, že by mě až tato skutečnost teprve vedla k myšlence ohledně stavu podobné situace u nás, ale jistě to opět podpořila. Začněme tedy letním slunovratem. Slunce u nás v nejdelší den roku dokráčí až na 309° stupeň. Řekněme tedy, že tento úhel někde při pohledu od zámecké restaurace probíhá mezi městy Teplice a Krupka, aby prošel poblíž Cínovce na vrch Grosser Lugstein, který má bez metru. nadmořskou výšku 900 metrů.
https://www.krusnohorsky.cz/2018/04/08/skalni-utvar-groser-lugstein/

Zkoušel jsem promítnout zapadající slunce i do programu, ale proti slunci se mi nepodařilo vygenerovat povrch podle krajiny. Přesto je na tomto snímku úspěch, že ač je tedy obrys kopců níže než ve skutečnosti, tak popisy míří skutečně přesně na vrcholy kopců.
Pokud vás tedy zajímá, nad jakými body v čas západu slunce v den slunovratu slunce prochází na své cestě k mělnické vyhlídce, tak prostě na mapy.cz zadejte ruční měření a odhadem zadejte oněch 309 stupňů, což se vám ve výsledku vpravo zobrazí. Mělo by to korespondovat se snímkem výše.
Pěkný zbytek pracovního týdne a turistům Mělnického hroznu pohodové počasí a bezva akci !!


Zdroj: Soutok

Červen 19, 2022

18:25

 

Když se v roce 2021 již vědělo, že na naši mělnickou trať číslo 072 vlakového jízdního řádu nastoupí s novým jízdním řádem soukromý dopravce RegioJet, tak bylo jasné, že to pro cestující budou zrovna takové problémy, jako v případě sousední trati číslo 070 z Prahy přes Všetaty do Turnova, kde zase rychlíkové spoje do Tanvaldu vykonává společnost Ariva.

Cestující tím sice získal možná pohodlnější vozy, možnost občerstvení ve vlaku v rámci gastronomických služeb a především jistý internet, ale tím výčet výhod spíše skončil. Několik cestujících se mi svěřilo, že když  si nestihli včas před jízdou z nějakého důvodu kopit například výhodnou jízdenku PID ( Pražská integrovaná doprava) na cestě mezi Mělníkem a Kolínem, tak jim byla prý ve vlaku nabízena předražená jízdenka společnosti.

Tak to je logické. Podobné triky zkouší i České dráhy, když cestující nezná výhodné jízdné. Již mnohokrát jsem tu psal, že už dávno nestačí nahlásit odkud kam jedu a vydat se po nejkratší cestě, když výhodněji například vychází jízdenky mezi velkými městy. Kdo je však jen trochu v obraze, tak ví, že je výhodnější užívat regionálních integrovaných jízdenek, které většina dopravců uznává, a pak až teprve prostudovat takové speciální jízdenky, jako jsou třeba ty skupinové na víkend.

Možná teď někdo namítne, že už máme i jízdenku na celý den, kterou uznávají všichni dopravci. Ano, ale tu jsem ještě nestudoval, protože nějak nebyla potřeba. Jízdenka na léto Českých drah je však něco úplně jiného a už 8 let je vlastně tou nejlepší jízdenkou. Sice letos její čtrnáctidenní varianta o 100 Kč podražila na 1290 Kč, ale pořád je to bomba, když si uvědomíme, že už jedna jízda na Moravu nám investici téměř vrátí.

Letošní novinkou je dokonce i skupinová Jízdenka na Léto.

https://www.cd.cz/typy-jizdenek/vnitrostatni-jizdenky/-35178/?gclid=Cj0KCQjwkruVBhCHARIsACVIiOzU3fk1Tnc9rtp-CJ1DJTPxNAWcpHfZ83g4aml5yUUnjvLHnCIqTXMaAr5nEALw_wcB

https://www.cd.cz/typy-jizdenek/vnitrostatni-jizdenky/-36663/

Jenže, právě provozování rychlíků jinými společnostmi je to, co uživatele této 14 denní ( nebo i 7 denní) jízdenky omezuje nejvíce. Vzpomeňte, jak jsem zde v minulosti chválil, že můžeme krásně vyjíždět v 5.40 ráno z Mělníka a na poledne jsme třeba již u zámeckého minaretu v Lednici, či na Pálavě. Prostě jsme mohli jet na jízdenku hned z Mělníka do Kolína a dále na Moravu.

S tím je nyní konec. Možná, že někdo takovýto druh dovolené vůbec nechápe, ale to je prostě životní styl, jako mají například motorkáři. K čemu to jinak připodobnit?  Nejde jen o to, že někdo se nemůže ani o dovolenou vzdálit z domova, protože má třeba domácí zvířata, která mu nemá kdo pohlídat. Že má někdo zahrádku, kterou musí zalévat, nebo v dnešní flexibilní pracovní době si nemohou dělat lidé co chtějí, ale je to i vášeň procestovat během několika volných dní řadu koutů naší pěkné vlasti.

Sice někomu stačí být třeba týden na jednom pro něj pěkném místě, ale mě jízdenka v roce 2014 motivovala k návštěvě mnoha koutů a ještě mě to nepřešlo, ač to může být při hodně vzdálených cílech slušný zápřah. :-).

Jak se tedy s jízdenkou na Mělníku vypořádat, když nám rychlíkové spoje jezdí RegioJet ? Směrem do Ústeckého kraje a dále třeba do Karlovarského kraje, se pro nás vlastně nic nemění. Stejně ty rychlíky nemají přípoje a z mých výletů již víte, že na tyto cesty jsem stejně nucený užívat vlaky ČD. Výborná situace se však udělala na jihu republiky.

My můžeme jet do Prahy autobusem a potažmo metrem na hlavní nádraží, ale je třeba zjistit, kdy to má smysl, a kdy už se vyplatí jet vlaky do Prahy na Masarykovo nádraží a pěšky přejít ráno na hlavní nádraží. Je to asi 900 metrů a mapy nám dávají 13 minut. První pracovní vlak odjíždí z Mělníka ve 4.12 a po přesedání ve Všetatech jsme v 5.25 na Masarykově nádraží. Tato varianta nám uspoří v danou dobu 80 Kč, lehce se projdeme a je postačující k řadě cest. Záleží však na nás.

Z hlavního nádraží nám například odjíždí již v 6.04 vlak do Lince a už v 8.02 jsme v krásném městě v Českých Budějovicích. Další vlak tam jede v 6.30 s příjezdem v 8.51. V 7.30 pak jede rychlík Lužnice, který je vhodný pro výlety do okolí Tábora, Veselý nad Lužnicí i k hornímu toku Lužnice a očekává se, že bude od nového jízdního řádu pokračovat z Českých Velenic a ž do Vídně, kde bude v přijatelnou denní dobu.

Nebudeme tedy jezdit do Vídně vlaky jen přes Břeclav. Tam odjíždí Railjet s lokomotivou Taurus v 6.12, staví v Kolíně a je v Břeclavi již v 9.55. Tuto spoj důvěrně znáte z mých výletů, byť přímo v 5.40 přes Kolín. Dobré jsou i cesty ve směru Domažlice, Mnichov a do Železné Rudy. Když vyjedete rychlíkem Berounka v 7.38 z Prahy, tak už v 10 hodin jste v Domažlicích. Je tedy několik dálkových spojů, kdy můžete jet do Prahy vlakem v 5.07 a s přestupem ve Všetatech jste tam v 6.20. To na některé spoje stačí, ale většinou je na ty delší jízdy třeba být v Praze na šestou hodinu odjezdovou.

Návraty moc řešit nemusíte. Přímé vlaky do Mělníka odjíždí z Masarykova nádraží ve 21.41 a ve 22.41 s příjezdy ve 22.51 a ve 23.53. Je třeba si uvědomit, že sice lze jezdit i autobusem, ale ta železnice je v ceně jízdenky. Proto to musíme zvažovat. Hlavní věc je, že z hlavního pražského nádraží jede ještě spoj v 0.21 s příjezdem cca 1.20 do Mělníka, ale jen v sobotu a 5.7. Dráha vám prostě zaměstná mozek, ať jste v penzi, nebo ne.

Osvědčilo se mi například z Břeclavi jezdit v 18.06 s příjezdem přes Kolin ve 22.15. To nyní nepůjde, ale to jsou ty změny, které život přináší a neustále se něco mění. Tady bude dilema. Vlak do Prahy totiž přijede ve 21.40, což by mohlo postačovat na nějaký autobus ( ještě jsem je nehledal) ,ale rovněž je tu tedy ta již zaplacená možnost, kdy jedete ve 22.41 a jste ve 23.53 hodin doma.

Škoda toho, že nemáme Jízdenku na léto uznávanou všemi dopravci. Kdysi se o tom trošku kecalo, a pak to zapadlo. Koho to pálí, že ? Vždyť to je jen jednou v roce a Praha ten problém nemá. Stejně tak řada vyznavačů aut, kterou pálí spíše možnost parkování. v centrech a rozhodně netouží po nějakém pěším kroku, nebo užití MHD.

Ne, nepleťte sem parkoviště u obchodních domů na periferiích měst. Přitom jsem tu nedávno někde uvedl článek, který poukazuje na fakt, že dokud budou mít rodiny několik aut, tak žádná parkování nepomohou, ale přijde kolaps dopravy.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-nestavte-dalsi-silnice-ani-tunely-cesta-ceska-z-dopravni-krize-vede-jinudy-205158#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=abtest196_discussion_timeline_varAA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Aktualizace 19.6. ve 21.30 : 

Vypočítal jsem kalkulačkou PID cenu do Kolína, která je tedy 50 Kč v jednom směru. Mimochodem, cesta do Prahy i s metrem 80 Kč. My samozřejmě můžeme nakoupit třeba na jeden den na Moravu dva lístky PID za 50 Kč. Je přece dovolená, čas je drahý, a tak to třeba i dáme. Jenže na tu Moravu jedete také třeba 3x a pravda je, že raději platíme za upomínkové předměty a vstupy na hrady a zámky, než za  dopravu.

Smutné tedy je, že Mělničan si musí zaplatit vlastně jakýsi nadstandard jen proto, že se tím nikdo vlivný nezabýval ( tou jízdenkou na léto, kterou by respektovali všichni dopravci), kdežto Pražan takový problém vůbec nezná.

Pohodový vstup do dalšího týdne !

Aktualizace 20.6. v 18 hodin :

Je to ještě horší, než se včera po napsání článku zdálo. Pokud chcete jet z Prahy směrem na Kolín a dále na Moravu, tak nyní platí kvůli práci na koridoru mezi obcemi Poříčany a Velim speciální velká dlouhodobá výluka, která je zanesena do železničního řádu i do internetových vyhledavačů.

Co se stalo ? Ne, nejde o nepopulární přesedání do výlukových autobusů na zmíněný úsek, ale vlaky budou vyjíždět z Prahy někdy až o 19 minut dříve dle výlukových řádů, aby do cílových stanic prý přijeli na čas.

 V praxi to pro nás znamená, že není ani v Kolíně jisté, zda tam budou vlastně mezinárodní vlaky na ty naše rychlíky z Mělníka čekat, pokud se opozdí. I tak jsou tedy nyní přestupy v Kolíně na hraně. To samé platí i pro první ranní vlak končící v Praze na Masarykově nádraží ideálně v 5.25. Může nabrat lehké zpoždění a musíme počítat tak 15 minut chůze na hlavní nádraží + vyhledání odjezdového stanoviště.

Zdá se tedy, že pro cesty na východ je nezbytné použít první ranní autobus linky 369, který jede ve 4.07 z Mělníka s příjezdem do Prahy-Ládví ve 4.49. Možná ještě i druhá spoj je ideální. Ta jede ve 4.37 s příjezdem v 5.19. Počítejme s nepatrným zpožděním autobusu a dejme si i 20 minut na metro. Zmíněné jede pouze v pracovní dny. V sobotu a neděli jede první bus ve 4.52 s příjezdem do Ládví v 5.34.

To tedy vypadá, že dálkovým výletům na východ vlasti nebudou moc podmínky letos nakloněny. Spíše ten jih, západ a možná nepohrdneme ani nedalekým severem.

Zdroj: Soutok

Červen 17, 2022

16:07

 


Jednou z nejdůležitějších věcí života jsou pro člověka nohy. To ostatně vidí každý, kdo v nějaké krásné krajině potká vysmáté a dobře naladěné seniory, kteří kráčí poměrně rovným krokem k dalším příjemným cílům. Jsou důkazem toho, že náš vlastní pohyb v nám příjemném prostředí dělá pro zdraví člověka a jeho pohodu hodně moc.
Nohy jsou důležité také k tomu, abychom si mohli užívat i druhou radost našeho dalšího pohybu, která je rovněž prospěšná pro naše zdraví. Abychom si mohli užívat rekreační cyklistiku, tak opět potřebujeme nohy.
Řada lidí si myslí, že relax může najít třeba i za volantem osobního vozu, nebo ve veřejném dopravním prostředku a budou mít do jisté míry i pravdu, ale kdo používá v cílové fázi výletu nějaké poznávací akce nohy, tak ví, jak moc by byl člověk bez nich ochuzený o spoustu příjemných věcí.

A protože zřejmě nejsem sám, kdo sdílí tento snad většinový názor, tak je dnes již celá naše republika, ale i jiné vyspělé státy protkána hustými sítěmi cyklotras. Rekreační cyklistika se neuvěřitelným způsobem změnila a musím říci, že jsem vlastně členem generace, která prožívá celou její proměnu.
Kdo by si ještě před 30 lety dělal nějaké problémy ? Chceš na kolo ? Buď rád, co máš, sedni na to a jeď po nějaké pokud možno málo frekventované silnici někam.

A dnes ? Celá paleta návrhů na různé výletní trasy. Široký výběr prodeje kol, opravny kol, cyklotrasy, cyklostezky, restaurace na trase, hotely, pensiony, půjčovny kol, prodejny bezpečnostních přileb, cykloatlasy  a nakonec i třeba takovéto servisní stanice, kde si můžete dohustit pneu, nebo něco dotáhnout, opravit na kole apod.
Sice bychom měli sebou vozit nějaké to nářadí a lepící sadu pro pneu, ale kolik z nás to dělá ? Ono je často lehčí věřit, že se nic nestane, a že se nějak domů dostaneme, nebo aspoň někam k vlaku. Na druhou stranu, se dnes řada lidí vydává i na několikadenní cyklistické akce, a pak může být setkání s takovýmto servisním stojanem třeba i jen psychickou podporou.
Ti sice již dost pravděpodobně nějaký servis sebou vezou, ale vždy můžete u takovéto stanice objevit něco, co třeba oceníte. Zatím jsem viděl pouze jakési levné garážování jízdních kol na nádražích větších měst v podobě obvykle cyklistických věží, nebo placené cyklistické půjčovny, které vám kolo půjčí a můžete jej odevzdat i jinde, ale s tímto typem servisu, se setkávám snad prvně a zrovna v našem městě.


Sám od sebe bych ho nenašel, ač zřejmě informace byla v měsíčníku Mělnická radnice, a jak se říká, tak doma nám to může být určitým způsobem zřejmě jedno, ale je dobré vědět, že už i takové služby jsou a nejen pro stále populárnější elektrokola. Jen by bylo možná dobré, aby i takováto zařízení nalézala své místo v různých mobilních on-line mapách a možná, že tomu již tak je.
https://www.cyklohub.com/produkty

Aktualizace 21.6. v 18 hodin : Mělník má ještě další dvě servisní stanice. První je na Labské cyklostezce u starých lázní. Druhá je u autobusového nádraží.
Zdroj Týdenní zpravodajství - 25. týden.


Jak jste se mohli posledně dočíst, tak jsem včera odpoledne již neměl čas, se více zdržovat na vernisáži výstavy o mělnickém rodákovi Janu Jindřichovi Lucemburském, ale již jsem to napravil a panely si prohlédl :-). Nemyslím si však, že je zrovna správné, aby po čas výstavy byly o tomto mediálně šířeny nějak podrobněji informace o této osobě.
To pak vůbec některé lidi nenutí k tomu, aby se šli na probíhající výstavu podívat a panely tam jenom tak bez povšimnutí stojí. Navíc to ani nemusí hledat nikde na netu, když je to někde naservírováno. Ale, ono je to těžké. Přijde jen ten, koho to opravdu zaujme.

Vzpomínám na začátek 90. let, kdy jsem velmi litoval, že doma nechytím televizní program OK3 z Milovic, kde kdysi vysílala malým výkonem televize pro tamní armádu SSSR. Tehdy ( začátkem 90. let) šlo o propracovaný vzdělávací jazykový program. Chceš umět anglicky, francouzsky, německy, nebo španělsky ?  Jednoduché. Za prvé: Vyber si vhodnou denní dobu pro učení a jazyk. Za druhé: První hodina celý týden stará lekce a druhá hodina nová lekce. Za třetí: Po týdnu se to prostě posunulo, a tak běžela každá lekce 14 dní.
Jenže to bylo takové řízené učení zdarma, a když už potom měl někdo platit nějakou výuku, nebo kupovat vzdělávací CD pro domácí PC, tak už se do toho nikomu moc nechtělo. Naštěstí s přibývajícími lety získávala mládež ve školách slušné základy.
A dnešek ? Pokud uznáte za vhodné, tak si stáhnete do mobilu nějakou apku a vaši mluvenou češtinu to přeloží do nějaké formy vybraného jazyka z mnoha.

Prý nás čekají pěkná horka. Dnešek ještě jde, a když sluníčko takto krásně osvítilo růže, tak jsem neodolal. Koukal jsem, co že je za výstavy v Lysé nad Labem, a to prostě neuhádnete.
Od 16.6. do 19.6. například Růžová zahrada. Prostě celostátní výstava růží, zahradních květin a zahradnické trhy.
https://www.vll.cz/vystavy


Dnes večer je tedy ten skalní byt ve Lhotce pro děti, jak jsem včera připomínal. Kdo máte malé děti, tak program třeba pro vás.

Musím sem ale dát znovu MJ50. To je prostě zvučná akce, která tu je již neuvěřitelných 29 ročníků !

Nejsme zrovna moc zvyklí jezdit do Neratovic, ale vězte, že je tam zítra pivní festival.

https://www.facebook.com/FestivalPivaNeratovice


Pomalu už se nám blíží Mělnický hrozen, který je takovou příjemnou návštěvou naší domoviny a zároveň i určitý trénink na blížící se dovolené. To je dnes vše a pod obrázek si ještě zkopírujeme dění ve Mšeně a okolí, byť je tam nyní cesta poněkud zdlouhavá, ale zase krásným údolím. Nicméně je tu také možnost, se na jízdenku PID projet lokálkou.

Kalendář akcí pro Mšeno a okolí.18.06.2022  Bohoslužby ve skalách25.06.2022  XV. jízda Kokořínskem25.06.2022  Plovárna 2022 - festival country, folku a bluegrassu08.07.2022  Pověsti Kokořínska a Podbezdězí - venkovní výstava16.07.2022  Kokořínský triatlon16.07.2022  Historická vycházka Po stopách Cinibulkových "Časem zpět o 100 let"23.07.2022  Letní výstava drobného zvířectva20.08.2022  IX. setkání motocyklů ČS výroby ve Mšeně28.08.2022  Mšenská 5028.08.2022  Kokořínské roklinky04.09.2022  Setkání s loutkami u Hlovecké studánky - divadlo a tvořivá dílnička18.09.2022  Zavírání šoupátek28.10.2022  Běh Debří11.12.2022  Běh Boudeckou roklí17.12.2022  Vánoční hostina pro zvířátka21.12.2022  Zpívání koled na náměstí


Zdroj: Soutok

Červen 16, 2022

23:01

 

Krásné počasí dnes přálo všem, kteří se přišli podívat na neobvyklou vernisáž výstavy o Janu Jindřichovi Lucemburském, jenž byl mělnickým rodákem a bratrem Karla IV.  Ta totiž začínala malým historickým průvodem a mohla v mysli některých lidí vyvolat určitou paralelu vzpomínek na průvody, které se konají v rámci Mělnického vinobraní, ale také například i vzpomínku na průvody u různých jiných příležitostí.

Průvod vyšel z radničního dvora v poměrně příznivých 18 hodin a pokračoval Svatováclavskou ulicí na vyhlídku u zámku, kde následovalo malé pozastavení. Odtud se prosmýkl parčíkem do České ulice, aby prošel bývalou fortnou ( zde prý měla ulice ve středověku název V pytli)  do ulice Jaroslava Seiferta. Odtud se již jen stočil do ulice Kněžny Emmy, aby svoji pouť zakončil v parčíku za kostelem sv. Ludmily, který by měl venkovní výstavu hostit až do 11. listopadu.


Průvod se těšil zájmu veřejnosti a nechyběla i řada fotografů, kteří průvod provázeli až na místo vernisáže. V parčíku pak promluvila k přihlížejícím končící ředitelka RMM paní PhDr. Miloslava Havlíčková a slovo měl i starosta města MVDr. Ctirad Mikeš.
Po několika málo minutách jsem byl nucený akci opustit z důvodu dalšího důležitého programu, ale i tak jsem na akci nafotil několik fotografií a jedno kraťoučké video. Den se tedy vydařil, člověk viděl i řadu známých tváří, a tak už zbývá jen návrat na místo činu do parku a něco si z těch panelů v parku ještě také přečíst :-).
Následující snímky ponechám bez komentáře.



















Abych  šel tedy i zde trošku s časem, tak na prvním plakátu přináším pozvánku na pátek do Lhotky a sobota patří na Mělníku hlavně MJ 50, ale zajet si můžete třeba i do Neratovic na pivní festival, který se tam tuto sobotu ( 18.6.) koná. Červen je měsícem, kdy se neustále někde něco děje.






Zdroj: Soutok

Červen 13, 2022

19:09


 Původně jsem chtěl pouze připomenout čtvrteční venkovní vernisáž u příležitosti výstavy o Janu Jindřichovi Lucemburském, která začíná jistě milým slavnostním  průvodem historickým středem města, ale událo se toho opravdu hodně a samé  zajímavé i důležité věci.

 Sotva jsem zapnul počítač, již se na mě vyvalila velmi zajímavá zpráva, která se týká nejmenšího města Středočeského kraje a našeho souseda Liběchova.

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/v-libechove-u-melnika-byly-nalezeny-artefakty-z-druhe-svetove-valky-40399942#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=8&utm_campaign=abtest196_discussion_timeline_varAA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Byly nalezeny především nějaké fotografie několika rodin, dětí i vojáků v uniformách wehrmachtu, které mohou vnést více světla do časů, kdy byl Liběchov součástí Velkoněmecké říše. Proč se kdo fotil ? Více v článku v odkaze.


Mělnické muzeum mi obvykle zasílá k veřejnému šíření pozvánky na různé akce i výstavy, nebo naopak přichází s reportáží z těchto akcí, ale tentokrát je to dost důležitá informace a opravdu těžká nostalgie. Po neuvěřitelných 47 letech končí ve funkci ředitelky RMM paní PhDr Miloslava Havlíčková, která nedávno získala ocenění za dlouhodobý přínos v oblasti osvětové, přednáškové i publikační činnostií  u příležitosti výročí 80 let od událostí akce Anthropoid.
https://www.facebook.com/groups/1808841266008571/permalink/3905468019679208/

Dovolím si při této příležitosti rovněž pogratulovat k ocenění a poděkovat za tu obrovskou práci, kterou zdaleka nemůže vystihnout jen krásný článek dosluhující paní ředitelky, kde se trošku zmíní o své maličkosti a představí nám i nelehkou pestrou historii mělnického muzea.
Činnost RMM, to nejsou jen výstavy v útrobách muzea, nebo někdy akce na náměstí, v historickém středu města, v přírodě někde u řeky, či poznávací vycházky pro mládež  v lese. Obvykle i zavzpomínáme na skalní obydlí ve Lhotce, ale stále to není ještě vše. Je to někdy i mnohem dále a třeba i ještě dále, než je naše Kokořínsko, kde se letos také konala jedna poznávací akce pořádaná RMM.
Jsou to někdy i archeologické výpravy na různá hradiště, jejichž pozvánky mi utkvěly v hlavě. Například Hradsko, Hrádek u Bosyně, Zámka u Prahy- Bohnic Takovým příkladem může být i článek ...
http://soutok.blogspot.com/2019/10/melnik-je-branou-do-polabi-porta.html

...., kdy si určitý počet lidí nejen z Mělníka zajel nezávisle na sobě vlakem na společný archeologický výlet až 50 km od svého domova, aby si užili prakticky krásný  společný nezapomenutelný říjnový den v krásné přírodě. Ještě nedávno jsem dokonce některé účastníky u nás doma poznal, dali jsme se do řeči a zavzpomínali si. To všechno by však nebylo možné bez aktivit RMM, na kterých se významnou měrou samozřejmě podílí i končící ředitelka muzea. Děkujeme !


Regionální muzeum Mělník bude mít novou ředitelku.

V Regionálním muzeu Mělník dochází k významné změně. K 30. červnu končí ve funkci ředitelky PhDr. Miloslava Havlíčková a odchází do důchodu. Do muzea nastoupila 1. března 1975 a prožila zde 47 let svého života…

„Při práci jsem vystudovala historii a etnografii na FF UK v Praze a průběžně doplňovala vědomosti absolvováním dvouletého studia dějin umění a památkové péče rovněž na FF UK, absolvováním mnoha školení, seminářů, konferencí, odborných exkurzí a studiem literatury. Přišla jsem v době, kdy byl v muzeu pouze ředitel Zdeněk Mareček (od září 1974) a bylo prakticky v dezolátním stavu. Postupně se nám podařilo provést základní evidenci sbírkového fondu, vybudovat novou expozici, znovu začít vydávat vlastivědný sborník, pořádat výstavy, přednášky, dokumentaci regionu a mnoho dalšího. Po listopadu 1989 bylo nejdůležitějším úkolem zajistit pro muzeum nové prostory, neboť na mělnickém zámku mohlo být po restituci pouze 10 let. Díky Okresnímu úřadu Mělník a Městu Mělník se podařilo získat bývalý kapucínský klášter, který prošel náročnou rekonstrukcí a 15. listopadu 1989 se muzeum přestěhovalo. Během následujících 7 měsíců se podařilo vybavit všechny potřebné prostory nábytkem a dalším vybavením, vybudovat muzejní kavárnu, pořídit nábytek do sklepa, vybudovat vstup s pokladnou a hlavně vytvořit novou expozici. Slavnostní otevření se konalo 31. května 2000 a od 1. června 2000 bylo muzeum zpřístupněno veřejnosti. Poprvé od založení v roce 1888 se tak dočkalo samostatných prostor.

Za ta léta jsem potkala mnoho skvělých lidí a spolupracovníků, řada z nich již není mezi námi. Pokud bych je chtěla vyjmenovat, byl by to dlouhý seznam.

Všem těmto bývalým i současným báječným spolupracovníkům, milým kolegům, přátelům bych chtěla opravdu ze srdce poděkovat. Doufám, že muzeum bude mít i do budoucna okolo sebe co nejvíce příznivců, spolupracovníků a přátel a co nejméně těch nepřejících.

Všem přeji pevné zdraví, mnoho tvůrčího elánu, nadšení a radosti z práce i života.

Před muzeem stojí celá řada úkolů, z nichž nejdůležitější je vybudování nové moderní expozice a získání prostor pro uložení sbírkového fondu. Úkol, o který jsem usilovala, ale zatím se nepodařil realizovat. Chci popřát nové ředitelce Mgr. Jitce Králové a všem mým kolegům ať se jim práce daří, muzeum se dál rozvíjí a přináší poučení, pomoc a radost všem.

Ředitelé přicházejí a odcházejí, ale muzeum zůstává.“

Miloslava Havlíčková


Na závěr dnešního článku tu mám jednu pozvánku na čtvrteční 18. hodinu, kde je vernisáž venkovní výstavy zahájena atraktivním středověkým průvodem.

JAN JINDŘICH LUCEMBURSKÝ – RODÁK MĚLNICKÝ A VĚRNÝ BRATR KARLA IV. 17. 6. - 20. 11. 2022 Park u kostela sv. Ludmily v Mělníku Vernisáž výstavy se koná ve čtvrtek 16. 6. 2022 od 18:00 hodin.

U příležitosti 700. výročí narození Jana Jindřicha Lucemburského (narozen v Mělníku 12. února 1322 jako třetí syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny) připravilo Regionální muzeum Mělník, p. o. ve spolupráci s Městem Mělník exteriérovou výstavu zaměřenou na osobnost mladšího bratra Karla IV., s jehož jménem je spojeno „zlaté“ čtvrtstoletí v dějinách Moravy. Výstava je součástí širšího počinu s názvem „Z Mělníka až do Brna a Králova Pole: Po stopách Jana Jindřicha Lucemburského, markraběte moravského“, nad kterým převzala záštitu hejtmanka Středočeského kraje Mgr. Petra Pecková. Cílem výstavy je představit návštěvníkům osobnost markraběte Jana, nahlédnout do života mocných a uvážit hodnotu manželství a pevných sourozeneckých vazeb pro stabilitu a rozvoj společnosti.

Slavnostní vernisáž se koná ve čtvrtek 16. 6. Historický průvod v podání Rytířů Mělnických vyráží z radničního dvora v 18:00 hod. Družina Jana Jindřicha Lucemburského projde přes náměstí Míru, ulicí Svatováclavskou, okolo chrámu sv. Petra a Pavla, Českou uličkou, ul. Jaroslava Seiferta a Kněžny Emmy do parku u kostela sv. Ludmily, kde proběhne zahájení výstavy.

Přehled všech akcí, které se konají v rámci oslav výročí naleznete na www.lucembursky.cz.

Kontakt: Kristýna Frelichová – odd. PR a propagace [email protected], tel. 728 620 651, tel. 315 630 923

Pohodový týden !


Zdroj: Soutok

Červen 12, 2022

16:46



Již jsem to tu někde psal, že každý výlet na nějakou akci nepřináší jenom dokument o akci samotné, ale má i své vedlejší produkty. Nejsem z těch, kteří by někam přijeli, podívali se na hlavní zájem ( akci) a hned zase jeli domů. Asi je to tím, že prostě mám rád krajinu, zejména pokud mi něco říká.

I proto znovu a znovu rád vyfotím onen pivovárek, kde cyklisté a turisté za hezkého počasí zejména v zahrádce stráví krásné pohodové chvíle a řidiči si odvezou zlatavý mok domů.



Naskýtá se tu i krásný pohled na zámek a na starou školu, kde je dnes Muzeum Eduarda Štorcha.

V Muzeu Eduarda Štorcha jsem již byl, a pro svoji atmosféru jej mohu jedině doporučit. Najdete tu nejen archeologické exponáty a třírozměrné napodobeniny pravěkých lidí, nebo mamutů apod. v jejich předpokládané velikosti, ale k disposici jsou i archivní naučné dokumenty puštěné na obrazovce ve velké společenské místnosti.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eduard_%C5%A0torch

Místní zámecká vinárnička ve sklepích pod zámkem měla v době akce zavřeno, ale zahrádka zámecké restaurace sousedící se dvorem na druhé interní straně zámku byla beznadějně plná. Ostatně, koná se tu plno akcí a velké reklamy jste si mohli všimnout v minulém článku ve fotogalerii na jednom ze zaparkovaných automobilů.
https://zameklobec.cz/cs/ubytovani-na-zamku

Bývalá hasičská zbrojnice.

Restaurace a pohostinství Lukáše Holana leží v zatáčce téměř naproti zámku. I zde bývá často vidět různé cyklisty a další hosty.

Pojďme trošku na romantiku. Tak se jeví pivovar a Vrátenská hora s krásnou rozhlednou na pozadí s pěší cestičky od zámku jen kousek nad zmíněným muzeem.

Samozřejmě musím z této perspektivy přiblížit i samotný opěvovaný pivovar.

Pro pokročilou odpolední hodinu jsem byl nucený upustit od návštěvy rozhledny, ale díky tomu jsem se konečně dostal k novému objevu, na který jsem měl již dlouho spadeno. Auto jsem zanechal v proslulé vesnické památkové rezervaci v okresní hraniční obci v Nosálově, abych se vydal po žluté značce k Suchému mlýnu poblíž Strenického, či někdy také Skalského potoka, který se vlévá u Krnska do řeky Jizery.

Při této příležitosti jsem cestou navštívil zřejmě několik opuštěných chalup, které možná čekají na nové kupce. Jsou to opravdu obrovská stavení, ale mají něco do sebe. Při této příležitosti připomínám, že jen nedaleko odtud kdysi fungoval známý pension s restaurací s názvem Hospůdka U nás, který nabízel posezení v areálu dvora.


Na konci Lobče, se na opravdu malou chvilku na jednom místě ukáže víska Bezdědice v již Libereckém kraji ...

.... a známý Malý a Velký Bezděz s hradem, který nechal Přemysl Otakar II. vystavět v téměř stejné době, kdy dal Mělníku právo výnosu z labského obchodu,  který pokládáme za datum vzniku města Mělníka ( povýšení osady na město). Bezděz byl vystaven v letech  1264 - 1278.

Po asi 100 metrech vás těsně před padáním silnice dolů do údolí vede žlutá značka po panelce vpravo k bývalému zemědělskému objektu. Před zamčenými vraty je nutné se vydat vpravo. V minulosti jsem se tu kochal výhledy, vrata byla odemčena a bez navigace jsem žlutou značku vůbec nenašel.
Ta vás totiž hned za halou vede skrz pozemek s vysokou trávou do lesa, kde najdete cestičku, která je čím dále divočejší a strmější.

Místy podlézáte spadlé stromy, jdete mezi vypálenými kořeny i kalužemi a občas vás může děsit myšlenka, že to vše půjdete nazpět do kopce.



Za deště prakticky neschůdné.

Suchý mlýn. Tak tudy jsem šel kolem po zelené značce na jaře roku 2007 od vlaku ze stanice Trnová ( naše lokálka) až na Bezděz.

Suchý mlýn jsou takové komůrky ve skále, ale pro vysokou trávu, kopřivy a blížící se lesní šero jsem se tu moc nezdržoval.

Ukazatel ukazuje 2 km.

Je tu taková široká písková cesta s kameny, hlínou i občasnou kaluží, ale marně jsem hledal onen Strenický potok, který jsem si matně pamatoval.

šel jsem tedy ještě několik set metrů navíc, abych našel jedno povědomé místo. Všude tu řádil vítr, nebo kůrovec a na druhé straně bylo zase plno mokřadní zeleně, ale najít vodu bylo umění.


Ostřicová tráva dále od cesty naznačuje jindy přítomnost vody.

Rozloučím se dnes fotkou skal, které jsou ozdobou každé přírody.

Co tak ještě dnes přidat ?
Člověk se blíží nezadržitelně k další životní metě a stále se více ohlíží a rekapituluje. Vlastně každý z nás je takovým reprezentantem města Mělníka.
Když začnu u sebe, tak teď například píši už přes 10 let tento web, kdy skoro každý článek začíná tím, že něco začíná na Mělníku, nebo to má s Mělníkem aspoň nějakou souvislost. Má již neuvěřitelných 2 123 článků. Nemohu však ani zapomenout na období, kdy jsem se snažil v básnické sbírce Pegasu opěvovat město, nebo na vyloženě svůj první web, kdy jsem se snažil ve fotografiích zachytit různé mělnické události z let 2002  až 2011.
http://mujmelnik.webzdarma.cz/

Bývám občas překvapený, když se najde nějaký můj známý, který ví, že tady na netu něco píši a dočkám se mezi čtyřma očima určitého obdivu. To jednoduše proto, že ten dotyčný ví, kolik práce a času to obnáší, a že mě to musí asi převážně bavit. Někdy vám to i někdo nepříjemně osladí, ale tak už to je.


Na druhou stranu jsme všichni takovými reprezentanty a není to jen o soutěžích. Vím, že málokdo je v dobré náladě tak družný, aby si třeba za mělnickým zámkem vyprávěl s lidmi z jiných částí země, nebo z ciziny, ale jistě se mnozí neubráníme družným hovorům i dále od Mělníka, kdy se nakonec ukáže, že druhá strana tu již třeba někdy byla, nebo aspoň ví, kde ten Mělník je.
My je ten Mělník prostě naučíme znát a dokonce i takovou nevědomou formou. Jde to samozřejmě osobně, když někam přijedeme a začneme tam při nějaké příležitosti vyprávět, že to město leží cca 30 km severně od Prahy na soutoku dvou největších českých řek, ale jde to i někdy nepřímo.
Třeba stačí zachytit v rádiu nějakou vzdálenější stanici, či vysílač, dodat fotografický důkaz a samozřejmě tam napsat. Na tento QSL lístek z  Báden-Bádenu jsem si musel počkat téměř půl roku a ani jsem nevěřil, že už mi odepíší, ale je to milé. Součástí obálky byla i vyfocená propiska s logem ,, Více DAB+, která mi nečekaně připomněla úsměvnou příhodu ze setkání dvou prezidentů za časů Václava Klause.
Hezký zbytek neděle a hlavně pohodu i humor do dalších červnových dnů.





Zdroj: Soutok
13:43

 

Původně mě napadlo, že bych se mohl v sobotu nejprve  v 10 hodin podívat na průvod Mělnického Vrkoče, ale nakonec zvítězily tři důvody, proč tomu tak nebylo. V mém věku toho má člověk po občas horkých i pracovních dnech celkem dost, a když to završíte článkem dopsaným v jednu hodinu po půlnoci, tak moc svěží nejste.

Konečně,  dnes již  máme zcela jinou mediální situaci, než před několika málo lety a i když je vždy osobní návštěva zcela jiným a lepším zážitkem, tak je pozitivní, že se mohu na záběry z akce podívat hned třeba od dvou, či tří autorů na FB.

https://www.facebook.com/groups/1808841266008571/permalink/3918114411747902/ 

https://www.facebook.com/groups/1808841266008571/permalink/3918118245080852/


Ovšem, jak jsem tu již někde psal, tak jsem si poměrně oblíbil Veteránské rojení a sraz anglických sportovních vozů v Lobči, kde se mimochodem konal jubilejní 20. ročník. I tak jsem měl však problém, se  snad i kvůli horku vůbec vypravit a dopravní situace v Mělníku není zrovna dobrým lákadlem pro cesty. Ukázalo se však, že to horší má přijít za Mělníkem.
To se prostě někdy z nějakého důvodu stane, že člověk ještě před jízdou podlehne iluzi, že se dopravní omezení mezi Mělníkem a Mšenem týká pouze nákladních vozů a pokud chybí dopravní značky s vyznačením objížďky na rychlých, přímých a přehledných úsecích mezi Blaty a padákem před Lhotkou Důl, tak pak třeba doufáte, že to přeci nějak k cíli půjde.
Díky tomu mám pro vás dvě zprávy. Nejkratší trasa z Mělníka do Mšena vede v těchto dnech pravděpodobně přes Kokořínský Důl, Vojtěchov a Romanov. Nezkoušejte to ani přes Mělnickou Vrutici a Jenichov Po železničních přejezdech se závorami u koupaliště a krytého plaveckého bazénu, a v osadě Lhotka Důl máme již stejné závory i před obcí Nebužely.

V Lobči ovšem přišla těžká pohoda. Tu tady má na svědomí obvykle místní pivovar, kdy si řidiči osobních aut odnášejí z bývalé varny pet láhve se zlatavým mokem a cyklisté posedávají na velké zahrádce před ním, ale tentokrát to bylo celé podpořené již 20. srazem historických automobilů za bránou bývalého dvora za zámkem, který byl před rokem 1989 součástí opravářských dílen zemědělských strojů.

Následující fotogalerii ponechám bez komentářů. Nafotil jsem tu asi 200 fotografií, tak jich sem několik dám. Nálada je zde vždy skvělá, je co obdivovat, nechybí hudba i občerstvení, najdou se tu přátelé z Mělníka. Co dodat ? Za mě opět super akce.

Snad se vám nebudou snímky dlouho načítat, když je jich tolik. Můj výlet měl ještě pokračování, ale to dám do dalšího dnešního článku.

Tady se ještě něco dočtete o této akci :

https://www.veteranskerojeni.cz/?s=1




































































































Zdroj: Soutok

Červen 11, 2022

23:38


 Pokud je celý obchvat Mělníka určitou zvláštní záležitostí v dějinách dopravy u nás, tak o druhé etapě výstavby ze čtyř etap to platí dvojnásob. Když si jenom tak z hlavy zrekapitulujeme období posledních 20 let, tak zjistíme, že se v celé situaci pěkně plácáme.
Musím se vrátit až do roku 2005, kdy se několik lidí k téma pokoušelo pro svoji zábavu i s třeba zajímavým nápadem veřejně diskutovat na webu ... http://melnicek.cz/ . V podstatě došli ke stejným závěrům, jako později v tisku řada odborníků, byť se začal prosazovat i důležitý názor, že Mělník není jenom městem, které je potřeba nějak šikovně objet hlavním tahem, ale je i významným cílovým městem nákladní dopravy, To zejména z důvodu významného mělnického přístavu, ale pochopitelně i z důvodů zásobování.

Ostatně, již v 90. letech po stavbě moderního mostu přes řeku Labe se mylně předpokládalo, že je vše z velké části vyřešeno, protože kamionová doprava bude vlastně jen projíždět nepatrnou částí čtvrtí Pšovka, kde případně uhne do přístavu, nebo bude pokračovat směrem k Liběchovu ( Karlovy Vary-Česká Lípa, Štětí), případně k Nové Vsi .Nikdo nějak nepovažoval tehdy za nutné řešit směr od Mladé Boleslavi.
Celkově panovala představa, že dálnice D8  bude pro svoji rychlost i pohodlnost dost atraktivní pro osobní i nákladní dopravu z Prahy, i když je cesta z hlavního města o cca 11 km delší. Navíc se zdálo, že pro nákladní dopravu z Mladé Boleslavi bude mít Mělník smysl pouze jako cílové město. Do České Lípy se z tohoto města jezdí po silnici číslo 38 a západní směr ( Slaný, Karlovy Vary) měl být řešen po dosud nevybudované severní obchvatové pražské magistrále.

Tam zůstalo jen u snů a ani bych se nedivil, že si své řekli i ochránci přírody, protože území na sever od Prahy v blízkosti řeky Vltavy má něco do sebe. Je to takový protipól jihu Prahy, kde se však přeci jen podařilo najít lokalitu pro vybudování dnešního Barrandovského mostu.
Z tisku se pak dozvídáme o věcech zmíněných v diskusích na Mělníčku, že případný nákladný obchvat mohl jít od Kelských Větrušic sedlem Turbovického vrchu kolem Jelenic a Mělnické Vrutice, kde narážel na odpor ochranářů z důvodů NPP Polabská černava, nebo PP Dolní Pšovka. 
Pokud by uhýbal jen o něco dříve mezi obce Velký Borek, Skuhrov a Malý Újezd, tak zase narážel na nesouhlas občanů dotčených obcí v rozhovorech s tehdejším starostou města panem Neumanem ( ODS).


Současné variantě, se zejména po výstavbě první etapy přezdívá posměšně průtah a bývá kritizována za určité oddělení čtvrti Rousovice od vlastního města táhnoucího se až na vrchol mělnického kopce. Ještě horší je situace v období budování druhé etapy, kdy řada lidí považuje Bezručovu ulici za nepříjemnou dopravní barieru, kterou je nutné překonat při cestách k železničnímu i autobusovému nádraží, jakož třeba ke koupališti, zimnímu stadionu, ale také k celé řadě obchodních supermarketů.
Co dokončení druhé etapy lidem přinese ? Vzhlížíme k tomu pozitivně a s nadějí, že Bezručova ulice již nebude snad tak frekventovaná. Zapomínáme však trošku na fakt, že zejména nákladní doprava, ale i vše, co chce jen Mělník objet, tak bude pokračovat podle kolejí ke Kokořínské ulici na Blatech, čímž znepříjemní chodcům i cyklistům přístup k vlakovému nádraží a problémem bude samozřejmě i ona dnes relativně poklidná křižovatka u závor na Kokořínské ulici.

Možná to bude někdo řešit při cestě od České Lípy odbočením do Vodárenské ulice v blízkosti závor u supermarketu Eva. Pokud to půjde, tak pak s následným pokračováním přes kruhový objezd na Pivovaře a po Bezručově ulici kolem autobusového nádraží, kde tedy bude opět překážkou chodcům a cyklistům na cestě k oběma nádražím.
Jinými slovy je možné, že nám dokončení druhé etapy obchvatu může přinést nečekané problémy v ulici Bezručova i Nádražní, ale je to jen můj laický pohled. Určitě bude vše zajímavější po dalších etapách, kdy si snad bohužel na úkor romantického okolí čtvrti Blata oddychnou ti, kteří již celá desetiletí trpí věčně zavíranými závory u železniční stanice ve směru na Kokořín a Mšeno, pokud se vydají nějakým způsobem na obchvat a s přemostěním na konci Blat (ve směru na Velký Borek)  na kruhový objezd do Rousovic.
 Mimochodem, šel jsem v pátek v podvečer pěšky od budovaného mostu až na Kokořínskou ulici a nepotkal jsem jediný vlak. Jen jsem došel k závorám, už se zavíraly.

Ani si sám neumím představit, jak moc to změní atmosféru těchto míst. Na druhou stranu se nejsme ochotni dívat na situaci v sousedním Liběchově, kde snad ani obchvat být nemůže. Můj nepopulární názor je ten, že kdyby neměl mnohdy každý člen rodiny auto, kterým musí nutně někam jet, tak by to bylo také jiné. Ostatně, potkal jsem v páteční podvečer mnoho prázdných autobusů linek 474, 747 ( MHD).
Jenže, dnes už nechce nikdo pátrat v jízdních řádech, na něco čekat, něčemu se přizpůsobovat, ale hned teď okamžitě jet. Jinak je samozřejmě celá řada velkých měst, kde jejich občané vědí, že každých 15 - 30 minut jim někam něco jede a vyplatí se to z celé řady důvodů. Pro úplnost musím dodat, že samozřejmě existuje spousta druhů dopravy osobní i nákladní ( železnice, lodi, autobusy ...), což by jistě také pomohlo.
Za vzor lze považovat linku číslo 369 mezi Mělníkem a Prahou, kde není nouze o cestující a nikdo neřeší díky dopravě v taktu ani jízdní řád. Ta má i svůj železniční doplněk, který však doplatil na fakt, že nekončí na hlavním pražském nádraží a jistě je i na škodu, že nebyl prodloužen v rámci příměstské dopravy přes jih Prahy do Dobříše, jak bylo zprvu navrhováno.
Aktualizace 13.6. ve 22 hodin :  To jsou náhody. Začnu rozebírat dopravu a o tři dny později se objeví  článek, kde to autor vidí podobně. Ten odkaz jsem sem musel v rámci aktualizace vložit.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-nestavte-dalsi-silnice-ani-tunely-cesta-ceska-z-dopravni-krize-vede-jinudy-205158#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=abtest196_discussion_timeline_varAA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz


Pokračování původního článku : 
Až tímto prostorem povede ve třetí a potažmo čtvrté etapě silnice, tak snad budeme moci teprve hovořit o určitém úspěchu.

Dva obrázky, které mi říkají, že život je všude kolem nás a leckde se dá velmi rychle i bezstarostně dojet, byt se jedná o vzdálenost třeba 300 km. Jen škoda, že zájemci o cesty vlakem musí často studovat, které jízdenky, kdy, kam a s kým jsou vůbec k cestování vhodné.

Rakouská severozápadní dráha vede přes Mělník od roku 1874. Svoji nulu má ve Vídni, pokračuje přes Znojmo, Jihlavu, Kolín, Nymburk, Mělník ( zde hodnoty kolem 370 km na hektometrovnících v kolejišti) a končí na hranici za Děčínem.

Snad již od března se tu ceny drží na stejné úrovni. Na hustotu dopravy to však vliv nemá. Níže je odkaz na článek, kde si můžete ověřit na stejném sloupku naprosto stejnou hodnotu.
http://soutok.blogspot.com/2022/03/zemrela-mudr-marie-houskova-jak.html


U nádraží ČD jsem objevil i nějaké turistické boxy pro návštěvníky našeho města, kteří si zde budou chtít dočasně uložit nějaké zboží.

Zde mám tedy zase nějaké snímky z Mýtní ulice. Nejvíce se změnila situace na mostíku u mlýna a patrná je i rekonstrukce hráze odtokové části  mlýnského náhonu. Nutno říci, že již celá dlouhá Růžová ulice v sousedství ( vede ze Skuhrova souběžně s Mladoboleslavskou ulicí až téměř ke kruhovému objezdu v Rousovicích) je  vyasfaltována. Její délka je 1 200 metrů. Server mapy.cz ukazuje, že chodec by po ní šel asi 19 minut.


V závěru jsem si neodpustil návštěvu vyhlídky u zámku, kde již netrpělivě čekám na otevření části u vily Karola s krásným výhledem na celé České středohoří. Z dálky  60 km mě pozdravoval hotel Komáří vížka v Krušných horách, kde jsem byl loni na výletě. Obrázek jen dokládá, jak daleko na SZ nám zapadá slunce v těchto dnech poblíž letního slunovratu.
http://soutok.blogspot.com/2021/10/na-pocatku-byl-vyhled-od-melnickeho.html

Poslední snímek je vlastně určitou vzácností. Na mělnické chrámové věži není 9.30, ale 21.30 hodin. Tolik světla máme opravdu jen v těchto dnech poblíž slunovratu. Není tak daleko doba, kdy se chtěla Evropa bavit o existenci letního času, ale přišly jiné větší problémy. To je tedy z podvečerní páteční vycházky vše.
Pěkný víkend.

Zdroj: Soutok

Červen 8, 2022

16:33

 


Zítra začíná krásná i dlouhodobá a prakticky i prázdninová výstava hraček pro děti i pro pamětníky. Přijďte se tedy podívat.

Kovozávody Semily hravě i zdravěKdy: 10. 6. 2022 9:00 - 28. 8. 2022 17:00Kde: Regionální muzeum MělníkPřidat do svého Google kalendáře

Výstava retro hraček a výrobků proslulé továrny s dětskou hernou (stavebnice Seva apod.) a letní soutěží. Vernisáž se koná ve čtvrtek 9. 6. od 17:00 hod.

Typ akce: trhy, výstavy, veletrhy (výstava hraček)Akce je vhodná pro děti

V prostorech Regionálního muzea Mělník se představí největší soukromá sbírka artiklů napříč výrobním portfoliem někdejšího výrobce "Kovozávody Semily", datovaná z let 1955 - 1993. Sbírka zahrnuje stavebnice a skládačky (Seva, Seko, Alfa, Kombi, Disco, aj.), plastové mozaiky (Mosaic Color, Mosaic Maxi), společenské a didaktické hry (Ukaž, co víš; Znáš odpověď, aj.), magnetické mozaiky (Klobouk dolů, mozaika Brouček, Počty a hry s magnety, fema, aj.), ale také hračky do vody (Akvaball, stříkací pistolky, delfín Filip, aj.). Mezi další výrobní speciality neodmyslitelně patří i Upomínkové televizorky s fotogalerií pohádek a známých míst nejen v ČR, ale i Evropě, magická tabulka Grafo, Magic ball - pomůcka pro zdravé dýchání, nebo zástupci výrobního portfolia Monti system, nebo Monti metal. Budou k vidění ovšem také natahovací hračky, střílecí pistolky a katapulty, dětské počítací váhy se závažím, plastikový model letadla v TOP stavu, aj. KZ Semily vyráběl také ruční domácí a kuchyňské potřeby, mezi něž se řadí např. ruční šicí stroj, ruční mlýnky na kávu, kráječ ovoce, zeleniny a ořechů, zdobičky na dorty a vykrajovátka, lis na česnek nebo otvírák na konzervy. Nemohou ovšem chybět ani malé mobilní váhy do 250 g, nástěnné kuchyňské váhy, stojaté váhy s mísou nebo kojenecké váhy, osobní váhy, nebo staré kovové váhy a mincíře. Většina sbírkových artiklů se dochovala v původních zachovalých obalech, ale také v TOP stavu.

Soukromá sbírka Petra Šimra (který je autorem konceptu Svět kostiček) byla 14. července 2019 na výstavě v Litomyšli oficiálně uznána jako největší sbírka v ČR a zapsána do databáze rekordů a kuriozit u agentury Dobrý den (Pelhřimov), tehdy s 80 artikly. Tento rekord byl ještě v srpnu 2019 překonán a nyní se pyšní více než 160 různými artikly, reprezentující značku výrobce KZ Semily. Podle neoficiální databáze výrobků tohoto výrobce již ve sbírce chybí pouze plechové panty k víkům na rakve, dvě hračky na klíček, navlékač jehel, přívěsný vozík za motocykl Jawa a velké plechové boxy na kolečkách.

Součástí výstavy bude i dětská herna s kostičkami SEVA, Seko, Mosaic Maxi a Disco. Také bude zařazena desková společenská hra "Ukaž co víš". Nebude chybět soutěžní kvíz o super ceny.


Plné vstupné 60Kč- , snížené  40 Kč.


Zdroj: Soutok

Červen 5, 2022

19:19

 

Ještě jsem se s věcí popral a videa jsou na světě. Pěkný zbytek nedělního včera, pohodový týden a už pomalu třeba i nějaké ty plány na příští víkend.




Zdroj: Soutok
16:46

 

Přátelé, konec května a začátek června jsem v minulých nedávných letech zaznamenal, jako jeden velký dlouhý svátek krásných automobilů a motocyklů. Možná si letos myslíte, že jste už všechny ty krásné motocykly i krásná auta viděli na mělnické náplavce u Labe před více než týdnem, ale to je velký omyl.
Tak ano, ale motorismus je tak široké spektrum, že to chce jednou za čas, se podívat na trošku jiná auta a v Lobči to má vše zase úplně jiný rozměr. Akci totiž dominují především anglické sporťáky z 60. a 70. let.

Mám tu pro vás nejprve odkazy na články ze dvou starších ročníků.....
http://soutok.blogspot.com/2015/06/xiv-veteranske-rojeni-na-zamku-v-lobci.html

http://soutok.blogspot.com/2012/06/veteranni-rojeni-v-lobci.html

....., a pak se můžete podívat, jaké stroje jsou letos přihlášeny ....
https://www.veteranskerojeni.cz/index.php?p=seznam-stroju


Akce se dá krásně spojit s celou řadou dalších zájmů. Je velkou škodou, že se již ve Mšeně nekoná akce Na Kokořínsko s párou, která probíhala ve stejný den a zájemce se tak mohl na severu okresu těšit v teplém počasí na silný krásný a přitom oddechový tandem dvou krásných programů.
I tak však není třeba smutit. Na Vrátenské hoře se nalézá krásná rozhledna s přepychovým výhledem. V Nosálově můžete obdivovat architekturu památkové vesnické zóny, nebo si dokonce sejít do údolí Skalského (Strenického) potoka k Suchému mlýnu ve skále. Lobeč vás zase zve k posezení v areálu pivovaru, nebo k návštěvě hezkého Muzea Eduarda Štorcha, které vzniklo v prostorách bývalé staré školy a kromě exponátů zde můžete shlédnout i zajímavé dokumenty.

Pokud máte zájem, tak můžete vyměnit konzumaci zlatavého moku v areálu pivovaru, či ve dvoře zámku při akci za návštěvu krásných sklípků pod zámkem s konzumací vína. V neposlední řadě tu máme nedaleké Mšeno s proslavenou cukrárnou i známou restaurací na náměstí.
Není třeba dodávat, že jen nedaleko odtud je příjemné údolí Debř, městské lázně, populární skalní Bludiště a hezký výhledový bod na Bezděz, Ještěd i Krkonoše najdete také v ulici za místní ZDŠ. V čase akce si tak díky těmto možnostem můžete naplánovat doslova super akci.

Mělnický Vrkoč se po Covidu- 19 zatím jen nesměle rozjíždí. Kdo jste se trošku namlsali návštěv zahraničních folklórních souborů, tak se letos musíte spokojit pouze s tuzemskými soubory, ale to rozhodně neznamená, že by akce měla být nějaká horší a méně pohodová.
https://soutok.blogspot.com/2018/06/folklorni-matine-na-dvore-za-radnici-to.html

Těšme se na soubory, které k nám na Mělník přijedou zahrát z nejrůznějších koutů vlasti, aby nám předvedly své krásné kroje i jejich lidovou muziku. Ale , stejně mi odpusťte ten snímek ...

.... temperamentních španělských tanečnic v opravdu krásných a  neskutečně drahých krojích :-).
A teď si vyberte, jak to všechno zkombinovat, když na vás také čeká třeba ještě důležité jízdní kolo, výlety a turistika. A aby toho nebylo málo, tak další víkend je toho opět moc. Ale s tím se již musí každý dle zájmů a možností poprat sám.
Hezký zbytek neděle a snad se brzy zase dostanu i k programu RMM, neboť k nám 16.6. přijede sám Jan Lucemburský. Kam ? Do parčíku za kostelem sv. Ludmily.
Ještě jsem rychle vzpomněl na Noc kostelů dne 10.6. ...
https://www.nockostelu.cz/kostel/1099/






VLL Lysá nad Labem.


Kalendář akcí Mšeno a okolí.10.06.2022  Noc kostelů18.06.2022  Bohoslužby ve skalách25.06.2022  XV. jízda Kokořínskem25.06.2022  Plovárna 2022 - festival country, folku a bluegrassu16.07.2022  Kokořínský triatlon16.07.2022  Historická vycházka Po stopách Cinibulkových "Časem zpět o 100 let"23.07.2022  Letní výstava drobného zvířectva20.08.2022  IX. setkání motocyklů ČS výroby ve Mšeně28.08.2022  Mšenská 5028.08.2022  Kokořínské roklinky04.09.2022  Setkání s loutkami u Hlovecké studánky - divadlo a tvořivá dílnička18.09.2022  Zavírání šoupátek28.10.2022  Běh Debří11.12.2022  Běh Boudeckou roklí17.12.2022  Vánoční hostina pro zvířátka21.12.2022  Zpívání koled na náměstí
Zdroj: Soutok

Červen 4, 2022

22:14

Milí čtenáři  a přátelé, mám dnes jedinečnou příležitost popřát  hasičům SDH Mělník - Blata vše nejlepší k jejich velkému dni a vězte, že tak činím s tou největší upřímností a radostí. Lidé rádi a s nostalgií vzpomínají na bezstarostné krásné dětství i hezké chvíle soutěžení a her v kolektivu, a to já našel na rodných Blatech i v tamním SDH přesně tak, jako ti žáci vpravo na vrchním obrázku.

To vše by nebylo možné bez skvělých a obětavých vedoucích, kteří rádi obětovali snad veškerý svůj volný čas práci s mládeží a nebylo by to možné i bez prima vrstevníků, se kterými si rád i po neuvěřitelném půl století potřesu pravicí a vyměním několik vět. Někteří zůstali hasičskému řemeslu prakticky celoživotně věrní a dosáhli i významných funkcí, a jiné prostě jen, jak už to v životě chodí zavál osud někam jinam a k něčemu jinému.

Jsem tedy velmi rád, že jsem se této slavnostní chvíle dožil, že jsem tu viděl plno známých tváří prakticky z celého časového spektra života nejen z Blat a mnohé, kteří se mnou nejen prožívali kdysi ty bezstarostné chvíle, ale prali se stejně tak, jako dnešní mládež za soutěžní úspěchy SDH Blata.

Nevím, jak dalece se změnilo hasičské řemeslo za posledních 10 let, když jsme v tomto prostoru oslavovali 90. výročí, ale v oblasti médií se toho změnilo moc. Tenkrát tu natáčel dokument pro potřeby sboru pan Šesták a Soutok byl  snad jediným takovým médiem, které dávalo prakticky ihned po skončení oslav obrázky na síť, což přineslo i dost slušný počet návštěv.

http://soutok.blogspot.com/2012/06/slavnostni-pruvod-hasicu-v-melniku.html

http://soutok.blogspot.com/2012/06/memorial-vaclava-seby-petra-tomana.html


Dnes už je ta situace zcela jiná. Sotva jsem dnes nasypal fotky a videa do PC, již na netu některé obrázky z akce od různých lidí byly. Lidé se více naučili prakticky ihned bez nějakého velkého psaní a komentování akcí dávat své obrázky na sledovaná FB. Kdysi jsem se podivoval, proč nikdo nechce psát články na www.melnicek.cz a nyní se domnívám, že se vlastně do psaní nikomu nechce a je to dost práce, ale každý se rád podělí fotograficky o něco, co ho takzvaně bere u srdce.
I proto jsem rád, že jste si našli cestu sem na web, kde už ty návštěvy nejsou zdaleka takové, jako bývaly kdysi a už to spíše šimrám, než abych létal o překot někde po akcích jako kdysi, ale na druhou stranu si myslím, že je pořád úspěch, když počítadlo ukazuje tak sto návštěv denně. Navíc si člověk vždy najde pořád i nějaké mety, pokud chce a relativně ten milion návštěv už také není tak úplně vzdálený. Dva roky ? Je to jen o nápadech.



Pojďme ale k oslavám. Stovka je přece jen zase něco jiného, než 90 let, a tak jste jistě poznali i přítomnost starosty, jakož nejvyššího veřejného představitele. Bylo tu plno vzácných i významných hostů a samozřejmě se předávalo i mnoho ocenění za zásluhy. Restaurační služby prováděla Blatecká hospoda a návštěvníci měli také možnost navštívit útroby hasičárny. Tam nechyběla i fotogalerie  z historie a života SDH.
V programu pak také byla hudba, vystoupení mažoretek i atrakce pro děti, ale za hlavní body programu samozřejmě lze považovat vyznamenání určitých osob i sboru samotného, slavnostní průvod čtvrtí a dopolední soutěž mládeže v memoriálu Václava Šeby a Petra Tomana. Pokusím se sem tedy dát nějaké obrázky a dokonce zkusím i video.

Opatrujte se a neničte se vzájemně ani nijak jinak, ať se tu třeba v dobré náladě a pohodě za 10 let opět setkáme. Je až k nevíře, jak čas letí.
Chtěl jsem sem dát i videa ze slavnostního pochodu, neboť tentokrát aspoň tuším, kdo by se na ně rád podíval, ale pro systém jsou videa údajně velká. Přitom mají obě jen 2 minuty. Jedno dokonce jen cca 1.38 a ani jedno nejde i jen v samostatném článku. Přitom videa z roku 2012 jsou o minut delší a jdou
.
Závěrem se přiznám, že je to dosud největší fotografie v historii Soutoku, je podrobná kvůli těm, kteří se znají, je lehce tematicky promíchána, aby nepůsobila zaměřením příliš nudně a pochopitelně je zde absence snímků interiérů hasičárny, kterou mohl každý zájemce navštívit.
 Hezký zbytek víkendu!




























































































Zdroj: Soutok

Červen 1, 2022

19:43

 

Slavnostní pochod hasičů  SDH Mělník-Blata čtvrtí  u příležitosti 90. výročí od vzniku organizace.

Lidé mají v mnoha případech jednu věc společnou, ač si to někdy ani neuvědomují a nepřemýšlí o tom. Týká se to tváří známých z televizních obrazovek, které poskytují rozhovory moderátorům pořadů i docela obyčejných mnohdy nenápadných anonymních lidí. Co to je ? Jsou to naše cesty do minulosti.

Někdo se jede podívat do míst, kde strávil dva roky vojny, jiný zase tam, kde studoval nějakou školu, nebo učební obor, ale asi nejvíce to táhne tam, kde jsme vyrůstali a nemálo je i těch, kteří si přitom připomenou uvnitř sebe, že třeba také byli členy nějaké té organizace, nebo i rádi narazí na ještě nějaké ty známé tváře. 


I pocity jsou jiné ,když někam chodíte téměř denně, jinam přijdete jednou za čas a vidíte, jak se vše za ta desetiletí změnilo a někde jste dokonce třeba i po mnoha letech. Blatečtí hasiči slaví v sobotu stovku a já až neuvěřitelně ještě pořád píši tady na Soutoku články. Komické je i to, že když jsem před 10 lety fotil tyto fotografie, tak jsem si tak říkal : ,, Co asi tak bude za 10 let ?" Věcí se stalo mnoho, ale je nyní poměrně reálné, že sem třeba možná zase přinesu nějaké ty nezvyklé slavnostní záběry z ulic, kterými jsem se v životě něco nachodil, byť už to dnes na sociálních sítích a v médiích žije mnohem více, než tehdy.

Společenské akce mají s přibývajícími lety ještě jeden náboj. Nepochybně je pokaždé hodnotíme a přemýšlíme, co nám daly a jak se nám líbily, ale jedna věc nám připadá neustále vzácnější. Jsou to ty známé tváře z dávnějších let, kterých je s přibývajícími léty méně a méně. Není ani tak důležité, zda se při rozdílnostech našich životů a zájmů s někým zastavíte na slovo, ale mnohdy jsme rádi, když vůbec někoho známého ve víru života vidíme a třeba si jen vzájemně pokyneme.




Některé věci jsou pro život potřeba stále. Zde vidíte za blateckou hasičárnou soutěží se bavící mládež, z níž někteří jedinci možná budou jednou profesionály, jiní zůstanou členy dobrovolných útvarů a další se budou v životě věnovat mnoha jiným činnostem



Protože dnes začal červen a zrovna mám chuť se podívat, jaký je program RMM na tento měsíc, tak jsem se rozhodl nečekat na jeho obvyklé zaslání e-mailem a trošku jsem na věci zapracoval sám. 


Také můžete s dětmi vyjet do Lysé nad Labem, kde je tento víkend vyhrazený výstavě firmy Lego.

Už je to hodně let, co se na městských autobusových linkách našeho města objevila reklama na mladoboleslavské rádio Jizera, které mělo zpravodajsky také pokrývat náš okres. To se později přejmenovalo na Signál rádio a ačkoliv byl v našem městě leckde slyšet i mladoboleslavský kmitočet 105.7 MHz z vysílače Mladá Boleslav - Chloumek ( neplést s mělnickým bývalým vysílačem Chloumek), tak se zrodila mělnická frekvence 107 MHz.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vys%C3%ADla%C4%8D_Chloumek_(vrch_Kn%C4%9B%C5%BEsk%C3%BD)

U nás byl vysílač snad prvně umístěný na střeše panelového domu na Pražské ulici poblíž hřbitova, ale nyní je zaručeně dle netu umístěný na budově hotelu Ludmila. Také frekvence se změnila. Nyní má nižší výkon, frekvence je 99.9 MHz a pokud přijedete například za obec Vysokou, tak již uslyšíte zcela jiné vysílání.


Bee Gees. Populární původem australské trio již zesnulých bratří se nejvíce proslavilo díky filmu Horečka sobotní noci ...https://www.csfd.cz/film/386-horecka-sobotni-noci/prehled/

K dalším hitům patří třeba skladby Tragedy, You win again, nebo i sólová píseň Robina Gibba Juliet.

Konečně se změnilo i vysílací schéma. Ještě loni jsme byli zvyklí, že stanice dávala každý pracovní večer estrádní pořad scének a hrály se tu české i zahraniční písničky z 60. až 80. let. Dalo by se říci, že jste tu mohli slyšet písničky Semaforu ( Suchý -Šlitr), Karla Gotta, ale třeba i italské písničky z 80. let.

Letos se program změnil a je hlavně věnován hudbě 80. let.



Italská skupina Ricchi e Poveri  po roce 1981 doslova válcovala nejen českou hudební scénu. K nejznámějším skladbám patří například písně Piccolo Amore, nebo Sara Perché tiamo.

Jako takový občasný lovec dálkových spojení v lepších podmínkách jsem občas na kmitočty nadával, protože mi stanice rušila příjem třeba 196 km vzdálené stanice Bayern Aktuell ( 107.2) z kopce Ochsenkopf, nebo nyní zcela vylučuje za mlhy příjem slavné rakouské stanice OE 3 ( obdoba německé Bayern 3) z kopce Jauerling, ale dnes už jsem nad věcí :-).


Phil Collins. Ať už zpíval se skupinou Genesis, nebo později sólově, patřil k největším mužským ikonám světové populární hudby s mnoha hity. Dnes téměř zapomenutý. Jak jen je ta sláva pomíjivá.

Naopak, od chvíle, kdy jsem si pořídil rádio pro ještě zatím  nepřeplácané pásmo DAB+ s větší možností záchytu zahraničí, než mezi našimi stanicemi na FM ( VKV), tak bylo Signál rádio docela příjemným občasným společníkem.

Nedávno následovalo Signál rádio další soukromé stanice a kromě vysílání v FM pásmu vysílá podobně tak, jako Beat, Frekvence 1, Evropa 2, Hitrádio, Kiss atd. také v DAB + pásmu ( nejkvalitnější poslech bez šumu, kdy stanice buď kvalitně hraje, nebo po úbytku určité hladiny signálu zcela zmlkne).

Pokud jste vlastníkem rádia s barevným displejem, který podporuje službu slade show ( loga rádií, textové informace, tabulka předpovědi počasí na tři dny, pohled do studia, zobrazení hosta, či moderátora etc. ...), tak vám nyní Signál rádio nabízí kromě svého loga obaly LP.


Eurythmics : Populární melodická hudba neméně slavné sólové dráhy zpěvačky Annie Lennox.

Pamatujete, když jsem tu psal článek o tom, co vše lze sbírat ? Že to mohou být i malé levné věci, nebo věci vlastně i zcela zdarma :-). Tady je další nápad. Písničky známe, ale obal vám ukáže, v čem tedy ve své době putovaly na prodejní pulty.



Tina Turner: Ve své době byla jakýmsi ženským protějškem Phila Collinse. Mnohdy považována za nejkrásnější zpěvačku černošského původu se sametovým hlasem. K nejlepším patřily třeba skladby Simply the best, nebo Typical male.
Zdroj: Soutok

Květen 31, 2022

19:03


 Deset minut po půlnoci ze soboty na neděli jsem tu psal  první reportážní článek věnovaný oslavám 100 let motorsportu na Mělníku. Jeho obsahem bylo kromě fotografií z odpolední  ukázkové jízdy automobilů také seznámení s událostí ,která ovlivnila další průběh programu.

Mohl jsem o ni napsat jedině díky zaslaným fotografiím od Martina Klihavce, který v té popisované zóně byl, a který mi asi ve 14.20 popsal telefonicky průběh toho co se stalo. Přiznám se, že jsem byl poněkud překvapený, když jsem včera odpoledne četl na FB historické skupiny pana Lojky rozhořčený článek samotného Martina Klihavce, který autor psal snad někdy v neděli ve 23 hodin.

Nikdo nechce mít na těchto akcích mrtvé, nebo zraněné lidi, ale u motorsportu riziko prostě existuje. O incidentu se hodně mluvilo mezi lidmi, a také psalo třeba i v Mělnickém deníku ( autor Martin Klihavec a František Hormandl), na který jsem se zcela náhodou doklikal, když jsem pátral po dalších materiálech ohledně akce ( fotografie, videa z akce)

Nestačil jsem se divit tomu, co jsem po celý den od lidí občas poslouchal ( že prý tam asi i někdo umřel )a bylo pro mě i překvapením, co se v Mělnickém deníku vlastně psalo ....

https://melnicky.denik.cz/ctenar-reporter/obrazem-oslavy-100-let-motorsportu-na-melniku-provazela-nehoda-20220531.html

Jenže jsem objevil zajímavý článek samotného autoklubu, který se k události na svém webu vyjadřuje prostřednictvím svého předsedy. Nepřijde mi ta situace zrovna férová. Na jedné straně Mělnický deník, který má jistě kvanta čtenářů a na straně druhé stránky autoklubu, kam jenom tak někdo nezavítá, protože kdyby tomu tak nebylo, tak by se lidé nerozčilovali, že neměli před akcí téměř žádné informace, které jsem tam například ve čtvrtek já našel.

Díky následujícímu článku již také vím, jak snadno může vznikat nechápavost. Vůbec jsem ani netušil, že ve chvíli, kdy jsem byl na mostě já ( jízdy aut), tak už byla zmíněná zóna posunuta dozadu k Aušperku přesně tak, jako tomu bylo vždy při Mělnickém okruhu. Jenže, to vím až teprve díky článku autoklubu ....

https://autoklubmelnik.cz/2022/05/29/vyjadreni-k-udalosti-pri-akci-100-let-motorsportu/

Je to ovšem stejně vše divně zkreslené. Podle toho, co jsem pochopil z telefonního hovoru a s pohledem na již dále přemístěnou zábranu, tak se zdálo, že šlo jen o odřeniny na noze jedné ženy. Z článku v deníku, se zase dozvídám, že tam prý záchranáři hledali nějaké zavalené a zraněné osoby.

V článku autoklubu, se zase píše, že šlo o drobné zranění dvouletého chlapce ( odřené čelo a nos) a bylo rozhodnuto, že bude divácká zóna posunuta do pozic tak, jak ji známě z Mělnického okruhu. Tak co se tam  tedy vlastně přihodilo ?

Věřím, že to někoho pobouřilo, ale divím se celé řadě věcí. Na závodních okruzích se dbá zejména na to, aby byly ochranné bariéry řádně upevněné, ale jsou situace, kde to prostě dodržet nejde. Takový byl i Mělnický okruh v letech 2018 a 2019. Někteří lidé se také vyjadřovali k tomu, že bylo jistě bezpečnější sledovat jízdu za oddělovacím zábradlím mostu, kde také mnoho lidí stálo, než zrovna proti výjezdu z mostu , kde byla zóna ještě posunuta blíže k němu, než bylo dosud obvyklé.

Není ani zrovna bez rizika a dvakrát i rozumné vodit k takovým zábranám před přijíždějící motocykly a auta děti. Nevím ani, co se honilo hlavou onomu motocyklovému jezdci, ale zde motorsport jasně říká, že lidský faktor za řidítky, nebo za volantem může selhat.

Nejsem tedy odborník, ale dle mého názoru byla pohyblivá bariéra zřejmě příliš blízko a ani jsem to nevěděl. To až teprve po přečtení příspěvku autoklubu. I proto jsem si nemohl představit onu havarijní situaci a Martin Klihavec zase nevěděl, že ta bariéra byla po jeho odchodu posunuta dále od trati. Jinak bych se osobně přimlouval u rodičů za to, aby své děti na méně bezpečná místa nevodili. Dospělý přece jen snadněji odskočí a má obvykle větší šanci ,když tuší nebezpečí, ale u dětí je to problém.

Dovoli jsem si tedy sdílet vyjádření i zde a jsem za něj z korektních informačních důvodů velmi rád :

Poslední květnovou sobotu jsme oslavili výročí 100 let od počátků motoristického sportu na Mělníku. Kromě výstavy krásných historických i soudobých závodních vozů a motocyklů byla součástí akce i ukázková jízda od starého mostu k Vrázově vyhlídce. Závodníkům se neměřil čas, šlo pouze o ukázkovou jízdu. Při jízdě motocyklů ale bohužel došlo k nehodě jednoho z jezdců, při které se neovladatelný motocykl doklouzal až k divácké zóně a vrazil do hliníkového plotu před diváckou zónou. Při kontaktu s plotem došlo k drobnému zranění dvouletého chlapce, kterého si převzala zdravotnická záchranná služba a odvezla ho na preventivní vyšetření do nemocnice. Chlapec je v pořádku, má odřené čelo a nos. Jezdec vyvázl bez zranění. Ačkoliv jsme při vymezování diváckých prostor spolupracovali s profesionálním týmem komisařů, přesto došlo k ohrožení přihlížejících diváků. Na základě této události jsme ještě více posunuli diváckou zónu a rozhodli, že se další ukázkové jízdy pojedou bez účasti motocyklů. Další jízdy již proběhly bez problémů a akce poté pokračovala na Mělnické náplavce výstavou a besedou se závodníky.

Chtěli bychom poděkovat za účast všem závodníkům a hlavně divákům, kterých přišlo velké množství. Je to pro nás odměna za množství práce při přípravě této akce.

Motorsport může být nebezpečný – víme to a děláme pro bezpečnost maximum. Naštěstí se v tomto případě nestalo nic vážného, ale je to pro nás velké poučení do dalších let.

Libor Horák, předseda spolku Autoklub Mělník



Zdroj: Soutok

Květen 30, 2022

21:17

 


Minulou neděli vládlo krásné počasí a mě to až neodolatelně táhlo na výlet na relativně nedaleký kopeček Nedvězí. Obvykle  se tam v posledních letech ocitám občas v lednu s mělnickými turisty, ale letos mi rozhodování usnadnil lednový omikronek ( covid-19). Kdo jej nechytil, že ?

 Konečně, v té lepší části roku to má zase úplně jiné kouzlo a člověk si tu spojí dohromady hned tři záliby. Turistiku, kochání se rozhledy po známé blízké i vzdálené krajině a  v mém případě i testování různého rozhlasového příjmu. Tentokrát to byl DAB+ a dokonce krátce i letecké pásmo, ale fatálně jsem zapomněl na klasické FM, kde se podle stejně praštěných kolegů z internetu zrovna ten den udělal odraz od vrstvu Es a bylo možné zachytit i s RDS španělské, či dokonce severoafrické stanice. To bývá jen několikrát v roce.

Avšak se nelze divit, když jsem tentokrát propadl více kouzlu kochání se rozhledem, a také program na určování kopečků prošel  krátce předtím updatem. Nechme ale techniku být.


Pokud se sem chcete co nejrychleji dostat a zbytečně nic neobjíždět, pak je nejlepší ukončit jízdu autem v obci Střezivojice, kde také najdete  dnes již věhlasnou restauraci jménem Bouda. Výletníci, kteří jsou závislí na hromadné dopravě to mají horší a zvlášť o víkendu.
To platí hlavně pro přímou linku číslo 474, která sem snad ještě pořád jezdí z Mělníka o víkendu asi jen 3x denně. Četnější spojení s vícero možnostmi platí pro dálkovou linku číslo 400, kdy můžete na pěší část nastoupit třeba v Zakšíně, Deštné, nebo jít z Dubé.

Ze Střezivojic vede na Nedvězí nejprve značka modrá, a pak ji střídá finální červená. Celkem je to cca 4 km v jednom směru. Na vrchol to má dle serveru mapy.cz trvat asi 1 hodinu 15 minut, ale já si jen pamatuji cestu zpět. Za 30 minut jsem byl rychlou chůzí v obci Střezivojice.

Skály v blízkosti osady Nedvězí mají zajímavé tvary.


Známé je i toto tzv. skalní okno.

Kousek pod osadou mám i svůj oblíbený skalní balvan, ale vadí ve výhledu na něj kmeny stromů.

Nedvězí je útulná chatová osada s několika domy i se zvoničkou. V jedné chalupě ráda pobývala ve volných chvílích i známá populární zpěvačka Eva Pilarová.









Již  na úpatí kopce při stoupání můžete vidět v jižním směru zde přiblížený Říp.

Konečně vrchol holého pohádkového kopce ( 458 m.n.m.), ze kterého je prý možné přehlédnout třetinu Čech.

Administrativně leží kopec již v Libereckém kraji, ale kdo jednou vkročil sem a na rozhlednu na Vrátenské hoře, ten se sem bude rád vracet.
Tato dvě místa na hranici našeho okresu jsou kvůli svým rozhledovým možnostem tak úžasná, že aspoň v případě Nedvězí jsem si dovolil sem zařadit dva odkazy, které popisují jeho jedinečnost.
https://www.horydoly.cz/turiste/neuveritelny-kruhovy-rozhled-z-nedvezi.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nedv%C4%9Bz%C3%AD_(Ralsk%C3%A1_pahorkatina)
To jsou stránky, které nás musí potěšit a radost je o to větší, že se odtud jen pomyslně skutálíme a po nějakých 22 km jízdy jsme  odtud i z Vrátenské hory doma. V obou případech leží na úvodu zpětné trasy případně i pěkné občerstvovací místo. Jsou to Bouda Střezivojice a pivovar Lobeč.

Tak ani nevím, zda mám popisovat, co je na jednotlivých obrázcích k vidění a tím spíše, že už je zase dost hodin. Stejně si totiž myslím, že koho to zajímá, tak ví a ostatním je to ukradené. Konečně, už včera jsem četl na jednom FB takový pravdivý poznatek.
Lidé jsou dnes zvyklí, že jim někde někdo všechno naservíruje na jednu webovou stránku, aniž by museli projevit vůbec nějakou snahu pátrat třeba i někde jinde, a pak se hrozně diví, když jim něco uteče, co by je docela lákalo vidět. Navíc bych si musel každou miniaturu rozkliknout, abych viděl, co na ni opravdu je :-). V každém případě mě tady napadají slova Rudolfa Hrušínského, který nedaleko Křečovic ( Vesničko má středisková) pronesl : ,, To není země, to je zahrádka."
Nakonec jsem tedy pod některé obrázky níže popisky dal. Co ještě říci ? Představte si, že od včerejšího večera vyhlížím nějaké odkazy hlavně s videi na téma Oslavy Sto let motorsportu na Mělníku, ale všude jsou teprve pozvánky na akci. Pouze na youtube jsem našel dvě videosekvence z okolí mostu, kde jejich autoři natáčeli průjezdy aut a zřejmě ve stejnou dobu. Jeden odkaz jsem včera vložil do obou svých posledních reportáží z akce a druhý lze snadno dohledat. Snad se ještě něčeho pěkného dočkáme :-).





Housecké vrchy s Vrátenskou horou ( rozhledna)

Bezdězy za Houseckými vrchy.

Pohled k Ještědu.


Kopce poblíž Dubé.




V popředí Dubá a na pozadí Česká Lípa. Napravo od ní hora Klíč u Nového Boru.

Hrad Bezděz je odtud zase pod jiným úhlem, než z Vrátenské hory, odkud je blíže.

Na pozadí Krkonoše.

A znovu pohled k Řípu.



Závěrem přeji pohodový týden.


Zdroj: Soutok

Květen 29, 2022

14:23


 Slíbil jsem, že dám nějaké snímky z mělnické náplavky, tak tímto tak činím. Historie náplavky není nezajímavá. Milovníci starých fotografií Mělníka vědí, že zde byl přístav, kde se nakládaly nákladní lodi a na druhé straně  mostu směrem k veslařskému klubu jsou na snímcích zase především osobní lodě. V nákladní části byly ještě donedávna koleje, které občas velká voda odkryla a mám tu někde i vlastní snímek.
 V roce 1975 se tu točila úvodní část filmu Mys Dobré naděje. Záběry z něj jakoby potažmo připomínají historické snímky z přístavu v knížce Květen 1945 na Mělnicku.
https://www.csfd.cz/film/28896-mys-dobre-nadeje/prehled/

Vynechám tu významnou loď, která tu měla kolem roku 1989 stát, a kterou jsme tu kdysi probírali (restaurace) a články o různých možných aktivitách. Později došlo k revitalizaci plochy a své molo tu měla společnost Viking River Cruises. Lodní výletní linka na trase  Berlín-Magdeburg-Mělník-Praha ( Elbe Princes) plula několikrát až do Prahy, ale později zde návštěvníci přesedali do autobusů.

https://www-vikingrivercruises-com.translate.goog/cruise-destinations/europe/index.html?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=sc

Po několika letech tu plula i naše výletní loď, kterou tu první rok provozovala děčínská společnost. Pak se zde uvažovalo o různých činnostech, ale nakonec se ukazovalo, že náplavka dost dobře slouží různým akcím. Kromě toho, že se tu každoročně se siluetou chrámu na pozadí vhazuje do řeky Morana, tak tu třeba parkovala speciální loď Beskydy, která představila návštěvníkům nejen své útroby, ale představila nám historii lodní dopravy u nás a plán splavení řeky Vltavy až do Českých Budějovic.


Bylo tu již i několik festivalů jídla, jakýsi rapový DJ ( není to můj šálek kávy) a při největší akci Mělnické vinobraní bývá náplavka heliportem vyhlídkových letů. Včera ožila náplavka oslavou motorsportu na Mělníku a  akce si našla řadu příznivců motorizmu i ze vzdálenějších končin. Mnohé jsem již vysvětlil v minulém půlnočním článku, a tak to dnes bude spíše jen obrázkové.
Potkal jsem tu tedy celou řadu místních jmen, kteří buď  jezdí po závodech, nebo se svými vozy po výstavách. Je to samozřejmě zase úplně jiný životní styl. Zatímco mnozí z vás si nějak odkroutí pracovní povinnosti, a pak přemýšlí, jak si zorganizovat volno, aby si udělali nějaký ten výlet třeba někam do divoké přírody ,nebo se někde projeli na kole, nebo jim neutekla nějaká příjemná akce ve městě, či jinde, (nebo mají řadu dalších aktivit a zálib), tak tito lidé tráví řadu času v dílně, kde nejen udržují svůj stroj k trvalému lesku, ale třeba už dávají dohromady další krásný kousek do své sbírky aut.
O víkendech pak obvykle někde vystavují, řeší se svými podobně zapálenými kolegy třeba náhradní součástky a rádi poskytují informace lidem, kteří se seriózně  do hloubky zajímají o technické parametry vozidla apod. Jiní pro změnu závodí na různých okruzích.

Víte, že ať už jsem někde cestoval jako vodák, rekreační cyklista, turista, nebo jen návštěvník, tak jsem byl vždy nadšený, když jsem se v mnohých městech setkával s posezením u řeky ve společnosti zlatavého moku. Naši předci nám tu kdysi zanechali hospodu s přívozem na Hadíku, zřejmě i nějaké občerstvení ve starých labských lázních a nejdéle se asi držela hospoda u mostu, kolem které včera vedla ukázková jízda.
Dokonce jsem se jednou zastavil s dálkovými projíždějícími cyklisty, kteří část cesty od Kostelce nad Labem po Mělník právě kritizovali kvůli absenci venkovních občerstvoven u řeky. Na druhou stranu je určitým paradoxem, že i když je Mělník podle řeky Labe docela dlouhým městem, tak vskutku toho volného veřejného prostoru u řeky moc nemá. Vůbec se nedivím, že místní touží aspoň v prostoru od veslařského klubu až po konec tzv. Staráku po jisté oáze klidu.
Stojí tu tedy proti sobě romantika oddechu v přírodě s romantikou zmíněného posezení u řeky, které bylo jistě dříve právě na dnes soukromém Hadíku, nebo možná i u dnes soukromých starých lázní. Současně nám včerejší výstava ukázala, že je jen těžké rozhodovat o tom, jak by někde mohlo něco trvalého být u nás, a že je to vlastně vedle mělnického obchvatu nejspíše druhý takový věčný problém.

Včerejší akce na náplavce se dle mého názoru musela i kvůli pozitivnímu počasí snad každému líbit a návštěvník tam našel vše potřebné. Jak jsem již zmínil, tak kromě krásných historických i soutěžních aut jsem tu potkal několik známých tváří, kteří buď vystavovali, nebo je známe z Mělnického okruhu. Nemyslím, že jsem kompetentní k tomu, abych zde popisoval cokoliv kolem vystavených vozů, i když v dnešní době není problém se díky informacím z internetu proměnit v jakéhokoliv rádoby odborníka.
A protože nešlo o nějaké závody, kde by někdo soutěžil na čas, tak ani nějak nevím, proč bych tu měl představovat nějaké ty osobnosti kolem této akce, které náhodou znám. Kdo se o motorsport zajímáte, tak jistě víte, koho se mi kde podařilo vyfotit.
Ať se vám fotografie líbí, užívejte neděli, a kdo máte motorsportu ještě málo, tak se přepněte do Monte Carla a užívejte souboj mezi červenými býky a vzpínajícími se koníčky. Letos vypadá F1 konečně zase zajímavě.
Také bych si vás dovolil pozvat za 14 dní do Lobče, kde v minulosti často vládli anglické sportovní vozy MG a jistě je těch auto akcí více. Velkou radost mi také přinesl exponát Renault 8, který jsem až teprve loni na pochodu Mělnický hrozen vyfotil aspoň za jízdy v obci Vysoká a pochopitelně šlo o těžkou nostalgii. Hezký den!
Aktualizace 29.5. ve 22.30: https://www.youtube.com/watch?v=UNr0lxpHTTA











































































Zdroj: Soutok

Květen 28, 2022

23:09

 


Stěžovalo si mi již v pátek odpoledne několik lidí, že prý pořádně o akci nic nevědí a už vůbec ne žádné časové podrobnosti. Důvod je celkem jednoduchý a dnes jsem to osobně viděl i na mělnické náplavce. Plno cizích lidí a několik známých místních tváří, o kterých vím, že buď vlastní nějaký krásný historický vůz, nebo prostě přímo závodí.
Že prý v médiích téměř nic není, a když už, tak snad jen  jeden trošku strohý plakát. Ostatně, právě proto, že se občas snažím zajímat o akce, tak jsem se dozvěděl více, ale mohli jste si to přečíst až v uplynulý čtvrtek večer, kdy jsem s podrobnější pozvánkou přišel sem na web. Ona má totiž skoro každá zájmová organizace svůj web, nebo FB a někdy má to samé  dokonce i nějaká vyhlášená periodická akce, jako třeba Mělnický okruh.
https://www.facebook.com/melnickyokruh/

Jenže lidé mají většinou více zájmů, a co se zrovna nedostane  na stránky všelijakých  FB různých mělnických skupin, tak to lidé nevědí. A ti, co už vůbec na žádná FB nechodí, nečtou noviny i další periodika a mají maximálně jen nějaké své oblíbené stránky, tak ti tuplem ne.

Věděl jsem tedy, že někdy ve 12.20 hodin by se měla konat ukázková jízda začínající na brozánecké straně starého Strakova mostu, která bude končit nad Vrázovou vyhlídkou a za mělnickým zámkem jsem přemýšlel, kde by tedy byla nějaká ta vhodná parketa pro pozorování. Od zámku totiž vypadaly první motocykly velmi malé, ač to jistě mělo také určitou kulisu.
Sešel jsem tedy na Podhradí a vydal jsem se bezejmennou uličkou mezi vinicemi, kudy chodí průvod Morany na ulici K Mostu. Mezitím jen kousek níže pode mnou na silnici projelo několik motorek a já se kromě prvních fotek stačil pozdravit s podobně zapáleným fotografem. Pak zaburácel v dáli na mostě motocykl, který dával tušit, že nějaký jezdec jede asi pěkně rychle. Po čase jsem zaslechl nějaké kvílení před blížící se zatáčkou a dále už přišlo jen marné čekání.

Jako kdyby se zastavil čas. Dívali jsme se na sebe v předtuše nějaké nehody, a když jsme zaregistrovali odchod jednoho z pořadatelů dolů k mostu a posléze zaslechli zvuk sanitních vozů, tak jsme měli jasno. Chtěli jsme se na místo jít také podívat, ale pořadatel nás odklonil směrem k veslařskému klubu.

Aby řeč nestála, tak jsem z muže dostal, že přijel z Prahy na pozvání jednoho závodníka, že tu byl v roce 2019 na Mělnickém okruhu. Trošku jsem zavzpomínal, připomněl jsem mu, že byl tenkrát dokument z okruhu i v televizi a on mě překvapil otázkou : ,, Ten váš starosta je ale pěkně dlouho ve funkci, co ? " Čeho všeho si ti lidé jen nevšimnou a dokonce až někde v Praze.

Když už jsme však došli až téměř pod most a nad námi se stále nic nedělo, tak už nás doslova magicky přitahovala náplavka. To už by však bylo na jiný článek. Byl jsem z atmosféry na náplavce tak nadšený, že po vyfocení mnoha exponátů jsem byl rozhodnutý, že na most zajdu kvůli takovému spíše leteckému snímku na náplavku. Mezitím mi však volal Martin Klihavec, a když zjistil, že o nehodě vím, tak mi přislíbil několik snímků a popsal mi, co se na mostě přihodilo.

Za to jsem byl pochopitelně rád, a také za to, že z toho nakonec nebyla žádná tragédie. Neumíte si představit, co vše mi proběhlo hlavou. Víte, kde se stala největší závodní tragédie všech dob? 

https://sport.aktualne.cz/motorismus/tragedie-v-le-mans-1955/r~df38d1daa73411ea8b230cc47ab5f122/

Nebudu vás napínat. V Le Mans v roce 1955 zahynulo 83 diváků, kteří neměli na tribunách šanci před letícím smrtícím vozem utéci.

Jak mi to tedy Martin popsal ? 

V půlce mostu motocyklista spadl a motorka lehla na zem. Po zemi na boku setrvačností pokračovala až na mělnické předmostí, kde vrazila do kovových zábran a posunula je do diváků v místech, kde jsem stál já a další diváci. Holčička v popředí ( aby viděla) měla velké štěstí, že ji její maminka duchapřítomně na poslední chvíli strhla, ale sama již uskočit nestihla. Motocykl na ni nahrnul kovovou zábranu, ale naštěstí šlo jen o lehčí zranění na patě, pravděpodobně snad také ještě při útěku z místa.

Já na starý most dorazil zcela neplánovaně asi ve 14.30 a vůbec jsem netušil, že v pravou chvíli. Auta se totiž zrovna chystala odjet na start do Brozánek a já velmi rád setrval. Bylo to zase úplně jiné, protože zatímco během Mělnického okruhu přijížděla auta od Plavební ulice a pokračovala vzhůru k Vrázově vyhlídce, tak nyní diváci nejen, že viděli příjezd aut po mostě s krásnou pravotočivou zatáčkou na konci, ale ještě si užili poměrně zajímavé pozorovací místo.

Tady mi dovolte malý pohled na věc .Byl jsem svědkem nechutných scén, kdy se jedna pořadatelka s nažila udržovat pořádek i bezpečnost právě na předmostí a poukazovala na nehodu, která se tu stala, přičemž byla slovně napadána některými diváky. Ti ji poučovali, že bezpečnost se neřeší nějakým ručním nabádáním jezdců ke zpomalení, ale spíše měly být lépe vyřešené, či upevněné zábrany. Prý přijeli na závody a ne na nějakou spanilou jízdu.

Tady na sebe naráží dva filosofické směry. Divákovi je předkládáno, že se jde podívat na ukázkovou jízdu, ale co si pod tím představit ? Jezdci a zvlášť ti domácí závodníci zvyklí ze závodů, se chtějí aspoň trošku předvést před domácím publikem a publikum je za každou rychlou mistrovskou jízdu vděčné a očekává ji. Odpustíme trošku nelibě fakt, že Bugatti pana  Vojtěcha Masojídka tady nepojede, jako někde na Targa Florio( byť bych to rád někdy viděl), protože poničit takové auto si prostě nemůže dovolit.

Ale u těch mnohých aut to člověk očekává, že závodníci předvedou něco ze svého umu a parádičky jsou vítány. Bezpečnost diváků je jistě u závodů na místě, ale je nutné si uvědomit, že každé přímé sledování závodů divákem je zároveň i do jisté míry potenciálním ohrožením jeho zdraví s možností smrti. To si musí každý divák uvědomit, že i při té největší bezpečnosti nebude nikdy dokonale ochráněn a jistě se nechce dívat někdo na auta skrze nějaké mříže.

 Konečně, právě ten případ z Le Mans je dokladem toho, že i tribuny vysoko nad tratí nemusí být zárukou bezpečnosti, když se monopost odlepí od silnice. Na druhou stranu to nebývá časté a lidí umírá mnohem méně, než v běžných dopravních situacích a nejen v nich.

Nicméně není správné, když někdo nerespektuje nařízení pořadatelů a dělá si co chce. Objevil se tam takový snad ještě náctiletý floutek, začal pořadatelce odmlouvat a rozhodl se později po jistém vyčkání a lehkém pohledu jinam, že on má kolem Brynycha prostě cestu, tak ho nikdo nebude usměrňovat. Není ani divu, že takováto nevychovaná mladá arogantní hovada končí životy na železničních přejezdech a jinde v dopravě.

 A teď čekám na hlasy těch v našem městě, kteří si myslí, že k nám na Mělník závody nepatří a maximálně tak z hlediska bezpečnosti jenom výstavy. Nebo na hlasy těch, kteří si myslí, že je vůbec blbost jezdit ve městech, ale má se jezdit na speciálních okruzích, a že je nesmysl  umístit diváckou zónu přímo proti zatáčejícím vozům. Že by voda na jejich mlýn ?

Ale to snad ne. Přece si musíme vždy uvědomit, že když se někam postavíme, tak určitým způsobem riskujeme, byť se málokdy něco stane a mistři volantu obvykle těmi mistry opravdu jsou. A pokud se chováme jako hovada a nerespektujeme pořadatele, tak se prostě děje vůle osudu.

Tím bych tedy to zamyšlení o bezpečnosti na závodech, které všude lidi přitahují ukončil. Na náplavce jsem dnes nafotil tolik fotek, že mi fotoaparát zrovna při příjezdu Bugatti po mostě chcípl a zkoušel jsem i krátké videosekvence. To by samo o sobě nevadilo, protože dnes může člověk i krásně fotit a natáčet mobilním telefonem, ale poněkud jsem opět podcenil situaci a netušil jsem, jakou radost nám přinesou právě naši jezdci.

Po nějakém čase jsem přesídlil tam mezi diváky na obrázku výše a začal jsem zkoušet na mobil sekvence. Následovalo několik poklidných průjezdů, a tak jsem mobil uklidil. Tím jsem okamžitě propásl to nejlepší. Sotva jsem jej uklidil, už projel náš Martin Thun, který nás do stráně pozdravil světly, a pak hned za ním snad Pekař objel tento ostrůvek několikrát do kola a ukázal nám, co všechno s autem umí. Už bylo pozdě opět připravit mobil.

Asi by nebyl problém sem dát i nějaké to šestivteřinové video, ale jednak by to asi nebylo nic zvláštního. Za druhé. Jistě již v tuto dobu někde na youtube běhají pěkná videa a vzpomínám na úchvatné video z Pekařova vozu na Mělnickém okruhu, kdy jsme si jej celý užili z pozice závodníka. A za třetí. Mnozí měli možnost se přijít podívat.

Příště se tedy podíváme na náplavku, kde bylo opravdu na co koukat.

Aktualizace 29.5. ve 22.30: https://www.youtube.com/watch?v=UNr0lxpHTTA




.

 

Zdroj: Soutok