Tip: Staňte se redaktorem! Přidejte se k našemu teamu!

Zpravodajství

Březen 10, 2019

14:59

pátek ráno to bude přesně 80 let, co Německo porušilo Mnichovskou dohodu podepsanou 30.9. 1938 a vtrhlo v ranních hodinách ( 15.3. 1939)  na zbylé území Čech a Moravy, které ještě z okleštěného bývalého Československa zbylo. O den později byl vyhlášený protektorát Čechy a Morava.

https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_okupace_%C4%8Cech,_Moravy_a_Slezska

Mnohým z nás, se vybaví několik historických snímků, které se dostaly nejen na výstavy, ale také do novin a do současných knížek a knih o Mělníku, se kterými se, jako-by symbolicky v době vzniku MOOS pomalu, ale jistě roztrhl pytel.

Vždyť, kdo by dnes neznal snímky nastoupených  německých vojáků na dnešním náměstí Míru ( tehdy přejmenovaného na náměstí Reynharda Heydricha ) s vlajícím praporem s hákovým křížem na hotelu U Zlatého beránka?  Kdo by neznal snímek dvou strážních pohraničních budek u Malého Liběchova ? A jsem moc rád i za knihu Květen 1945 na Mělníku, kde je plno fantastických záběrů, o kterých nemá drtivá většina lidí ani potuchy.

Takovým němým svědkem těchto událostí je kamenný rozcestník u Malého Liběchova, který byl původně postaven za zcela jiným účelem, ale nakonec, se vedle bunkrů v Liběchovské příčce a několika pomníkům a památníkům stal významným symbolem těchto událostí.




Vždyť nám dětem  nejednou ukazovali naši rodiče, nebo učitelé, kde ono historické místo bylo, abychom nebyli hloupí a abychom věděli, kde se již říkávalo Sudety. Tehdy regionální historie mnohem více pokulhávala za tou celorepublikovou a ani ta se neřešila nějak detailně.

Je pravda, že mi třeba v hlavě uvízl Kouřimský kraj, který se dnes, jako správní celek jeví, jako neuvěřitelný úlet, ale určitě se nějak nerozebírala existence a zániky různých krajů. Ostatně, to je tak trochu půda pro fajnšmekry a jsem moc rád za krásný Ottův historický atlas Česka někdy z 90. let. Právě barevné encyklopedie mají bezpochyby velkou zásluhu na našich zájmech, pokud se s nimi skamarádíme.


A tak se dnes dozvíte, že tento nádherný sloup ležící jen nedaleko od řeky Labe vznikl již v roce 1858 a byl vlastně dodatečně vybudován, jako vzpomínka na styk tří krajů ještě před rokem 1850 ( Rakovnický kraj na západ od řeky, Litoměřický ve směru na Liběchov a Mladoboleslavský k Mělníku. Mimochodem, okresy vznikaly až v letech 1849-1850, a tak se Mělník stal v roce 1850 okresním městem a připadl nově do Pražského kraje.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Okres



Mám zde k disposici několik listů z obecní kroniky Liběchova, snad bývalého kronikáře pana  Ing. Josefa Janáčka ( 2002- 2003), ale upřimně ani nevím, jak  by se mu líbilo, že bych sem vložil nějaké fotografie kopií jeho slovního díla, které mu dalo jistě hodně práce, ač bylo zřejmě konáno s láskou.

 Lidé jsou různí. Jedni mohou mít se svými díly nějaký záměr a chtějí, aby dílo spatřil třeba návštěvník jen nějakého muzea, nebo výstavy a pro jiné je šíření jejich materiálů jinými blogery čest, radost a považují to za osvětu, která může překračovat hranici obce, či v tomto případě dokonce malého města.

 Tato druhá myšlenka v současné době sice převažuje, čehož jsou důkazem různé blogy a dokonce i noviny vydávají leckdy stejné věci, ale nemusí to být pravidlo.

Aktualizace ve 22.30:  Právě jsem dostal zprávu, že pan Janáček je současný kronikář. Podle jiné informace od tamního občana došlo v Liběchově ke změně kronikáře.

http://www.libechov.cz/index.php?nid=856&lid=cs&oid=4874297


Rozhraničník ( milník) , se řadí mezi empírové dórské sloupy ( architektonické období) a jde tak architektonicky o skutečnou nádheru, která tu letos stojí již 161 let. Je to sice méně, než místní kostelíky, lipová alej, či křížová cesta, ale i tak je to úctyhodné stáří a kus historie. Vždyť byl dokonce již jednou sražený koňským povozem, znovu restaurován a osazen dále od silnice.


Jak píši, tak zde jde možná o nějaké výstřižky z dobových novin, které se dostaly do kroniky. V každém případě vidím tyto fotografie prvně v životě, a když si uvědomím, jak se docela často setkávám na hřbitově s tím, že umírají již lidé v mých letech, tak mám vlastně docela štěstí, že je mohu vidět.


Sudety vnímavého člověka musí zaujmout. Bezpečně poznáte, že už jste trochu někde jinde. Stačí se podívat na roubené a hrázděné chalupy s květinami ozdobenými balkóny, které jsou pro tyto oblasti typické.

Takto pamatuji milník již i já. V roce 1999 byl tak obrostlý stromy, že ho člověk snadno přehlédl.


Nevím, čí to byla práce a pochopitelně, že už dávno byl jistě několikrát změřený a matematicky zvážený. Pravděpodobně jde také o snímek z kroniky.  Konečně, vidíme že u snímku je opět podepsán Ing. Janáček, a tak se zdá, že jde o vlastní nákres samotného kronikáře Liběchova z roku 2003. I tady může třeba nějak souviset profese se zájmem  a činností kronikáře. Ukazuje se však, jak často si každý hraje na svém písečku.

 Je to jen kousek od nás, snad jen 6 km od centra Mělníka, ale pokud kolem nejedete na jízdním kole, ale prosvištíte autem, tak vás mnohé ani nenapadne, že tu něco takového je. Vždyť už je to dávno, že ? A za našeho života už se tu stejně mluví jenom česky a nejméně ještě dalších 70 km odtud bude. A pak, my jsme přece z Mělníka a mnohdy cítíme dějepisnou i kulturní sounáležitost právě s historickým středem našeho města.

Ale, opravdu se tak trochu okrádáme o určitou zajímavou představivost. Vždyť se zejména tady v Liběchově jenom česky mluví sotva něco přes 70 let, a když se díváme na některé historické fotografie a pohledy, tak si sotva uvědomujeme, že jsou z časů, kdy jsme ještě byli součástí gigantického Rakousko-Uherska. A teď myslím i pohledy a fotografie Mělníka.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousko-Uhersko

V roce 2002, se povodeň nejen neblaze podepsala na liběchovském zámku, kde snad byla voda někam do tří a půl metru, což je patrné dodnes, ale také na milníku, který však zatopila pouze kousek nad patu. I tak zde vidíme, že se mu dostalo tehdy náležité rekonstrukce v celé své délce.
Nadzemní část milníku má výšku tři metry ( bez dvojramenného kříže) a zhruba ještě metr sloupu je ukrytý v zemi. Váha činí 5,5 tuny.


A tak jsme se v dnešním článku dostali od  napjatých let před válkou, až po dávnou mírovou dobu, kterou můžeme spojit směle se současností. I přes ten velký automobilový provoz je Liběchov městem, které mám rád a rád se sem vracím.

 A co víc ? Jsou tu schopní lidé. Byl jsem zde minimálně dvakrát na DED a vždy jsem si odnesl krásné vzpomínky, ať už šlo o návštěvu zpřístupněné části zámku, info centrum, překrásně komentovanou prohlídku zahrady s panem PhDr. Mgr. Vítězslavem Štajnochrem, návštěvu včelína, lepšícího se stavu kostelíka Sv.Ducha, nebo Uměleckého mlýna.

http://kostelicek.eu/

A to vůbec nejmenuji zdejší okolí a různá pohostinství, z nichž tradičně navštěvuji ze zvyku pouze Besedu, pokud se nechci domů projít po svých :-). Mají tu ale i krásné akce, jako je místní posvícení, ze kterého je tu někdy po Mělnickém vinobraní 2018 také článek ( snad již za týden) a vzpomínám i na pivní fest, který se tu také objevil.

Za týden budou hlavní peckou víkendu samozřejmě zase sklepy pod Mělníkem. Už teď věřím, že přinesu zase reportáž i několik fotografií, a to bez ohledu, zda se budu moci účastnit akce již dopoledne, nebo až v jejím závěru. Zatím se mi podařilo všechny dočasně otevřené sklepy navštívit, a to dokonce i v roce 2005, což je ještě na starém webu.

   http://mujmelnik.webzdarma.cz/melnicke_podzemi.html

Kdo budete mít čas, tak třeba ještě navštivte pivovar v Lobči, kde slaví svátek Sv. Patrika. A jinak, protože jde o kulaté výročí, tak jistě bude v televizi i v rozhlase něco věnováno právě významným okamžikům před 80 lety.

Úspěšný vstup do dalšího pracovního týdne !
Zdroj: Soutok

Březen 8, 2019

19:23

Jest-li je na světě něco opravdu krásného, tak to jsou ženy. To můžete stokrát obdivovat krajinu, stromy, zvířátka, nějakou techniku, ale jak se někde mihne hezká slečna, nebo žena, tak to snad každý normální muž vycítí, tu hlavu otočí a tak nějak roztaje :-).

A nepomůže nám pánové ani úsměvná vtipná věta přítele : ,, Ty už by jsi se měl radovat z barevného listí stromů a svitu sluníčka :-)".

No nic, ženy a dívky mají dnes svátek a není snad nic příjemnějšího, pokud nezapomeneme ve víru starostí a práce, než jim popřát. A protože skutečně občas zapomeneme, nebo si vzpomeneme na poslední chvíli, tak mi dovolte, abych jim touto cestou za nás muže popřál, ať se jim daří tak, jak si přejí a doufám, že snad i magazín Soutok má nějaké ty čtenářky :-).

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_den_%C5%BEen



Včera jsem vám slíbil něco na aktuální téma obsazení zbytku republiky německou hitlerovskou armádou. Téma druhé světové války, přesto že jde o smutnou celosvětovou zkušenost je mezi muži nesmírně populární, co jsem na světě.

Stále se točí nějaké válečné filmy, dokumenty, rozebírají se kapitoly týkající se nejen samotných bitev a taktiky vedení bojů, ale také vybavení bunkrů, obranné linie, nebo i popravy, mučení a vyhlazovací tábory. A co není v televizi a na internetu, to vám nabídnou historické časopisy. Dnes dokonce seženete časopisy, které jsou ochotné, se zabývat pouze jednou jedinou konkrétní bitvou a můžete někdy žasnout, jak přesně jsou sečteny různé zásahy, ztráty a popsány životopisy různých válečníků, kteří se nějakým výrazným výsledkem zapsali do historie.


Mělník je město, které se rozkládalo na samotné hranici Protektorátu a dokonce prý bylo usilováno z německé strany o jeho připojení k Říši. Nejhorší je, že máme sice nějaké zápisy v současných knihách, kde se dokonce píše, že prezident Beneš  při své první poválečné návštěvě Mělníka připomněl, že bylo uvažováno o připojení města k Říši, ale už se nedozvíte, kdo měl na věci zájem.

Zda radní sami zvažovali, jest-li by to nebylo výhodnější, nebo šlo o německou iniciativu, která se z nějakého důvodu nepodařila prosadit. Ale, pokud nezapomenu, tak mám možnost si půjčit nějakou dobovou knihu z antikvariátu, kde je údajně psáno, že zájem byl z německé strany a nešlo prý o nějaké chytračení radních.

Asi mnozí víte, že protektorátní hranice probíhala nedaleko milníku u Malého Liběchova, ale mnozí nevíme přesně kde. Slavným se stal výše uvedený snímek, který byl již publikován v několika knihách i novinách.

Představuje dvě pohraniční budky před známou vinicí Trojslava, mezi nimiž je umístěna jakási závora. Čtenáře tak jistě napadne, že levá budka je již německá, a že právě zde probíhá hranice, jen přesně nevíme, kde je to místo.


Jenže, ono je to jinak. V Liběchově dochází k nějakému střídání kronikářů, prý se objevili na veřejnosti nějaké dříve přísně privátně skryté materiály a teprve nyní dochází k dalšímu odtajnění liběchovské historie. A tyto informace nemám jen od jednoho člověka. Liběchov je nyní plný aktivit a pokud se zajímáte aspoň trochu o dění kolem sebe, tak jste si možná všimli, že v knize u paní Kubešové, se objevila nová knížka, kde se píše o novodobé historii tamního zámku.


Zkrátka, stále je něco nového, jen se o tom dozvědět více. Dnes jsem například zachytil zmínku, že liběchovští také plánují nějakou aktivitu v místech bývalého letního kina. Uvidíme. A tak jsem se díky zvědavosti dozvěděl něco, o čem jsem dosud neměl ani tušení.


Mezi Říší a Protektorátem byla prý 100 metrová zóna nikoho, v jejíž polovině stál milník z roku 1857, který byl vlastně dodatečně postavený, jako připomínka historického styku tří českých krajů, což bylo pozdějším místem styku jen dvou krajů a nakonec i onou neslavnou hranicí. Dnešní krajská hranice probíhá nejblíže k Liběchovu u odbočky do obce Ješovice před železničním mostek před obcí Počeplice.

Jak to tedy se slavným obrázkem dvou budek, se závorou uprostřed vlastně je tedy nevím, ale budeme věřit výše zmíněnému snímku, který je dobovým pohledem na tehdejší hranici. Snad šlo opravdu o snímek české strany hranice, kde se zvedala závora a v levé budce mohli být nějací němečtí pohraničníci.

Dobový obrázek milníku. Dnes ho najdete posunutý blíže ke trati, aby nemohl být pokud možno poškozený silniční dopravou. Samotné provedení milníku je úchvatné, ale to tu jistě probereme někdy brzy blíže.

Materiály přeposlány a schváleny pro použití na Soutoku Martinem Klihavcem. První snímek z knížky Jana Kiliána Mělnicko.



Dobrou zprávu mám i pro vás, kteří aspoň občas dostanete chuť pátrat v digitálních matrikách po svých předcích. Digitalizace matrik Středočeského kraje je téměř u konce a vy můžete pátrat pěkně pohodlně z domova v čase, který vám vyhovuje.

http://ebadatelna.soapraha.cz/pages/SearchMatrikaPage/puvodceId/1213;jsessionid=3F4B24F72EDEA79700FA43BE698A90D9?0


A nakonec si dnes připomeneme opět sklepy, kterým bylo nyní v regionálním tisku věnováno docela hodně prostoru. Už za týden!! 




Den otevřených dveří mělnického podzemí - sklep domu čp. 134 v Palackého ulici

Mělnický osvětový a okrašlovací spolek Vás zve na prohlídku další části mělnického podzemí, které dosud nikdy nebylo pro veřejnost přístupné. V sobotu 16. března 2019 od 9:00 do 17:00 hodin budou mít zájemci možnost poprvé a pouze na jeden den navštívit dvoupatrové sklepení domu čp. 134 na rohu Palackého ulice a ulice Kněžny Emmy. V tomto sklepě je zavedena elektřina pouze v prvním podzemním patře, druhé patro osvětlené není, proto si vezměte baterky s sebou. Přístup bude volný průběžně po celý den, neděláme žádné rezervace ani objednávky vstupenek. Prohlídku lze absolvovat i s dětmi.

  Moc děkujeme panu Kopeckému, že nám umožní prohlédnout si krásné podzemí jeho domu.

Martin Klihavec, předseda MOOS.

Osobně mám radost, že v tiskovém médiu Mělnicko únor-březen 2019, se objevuje v článku Martina Klihavce na straně číslo 3 o našem podzemí zde často zmiňovaná možnost domluvy majitelů atraktivních sklepů zejména největšího labyrintu chodeb pod Palackého ulicí za účelem pokusu s případnou podporou města vytvořit stálý prohlídkový okruh pro turisty. 

https://melnicko.cz/melnicke-podzemi/



Seznam částí podzemí, které Mělnický osvětový a okrašlovací spolek již otevřel a počet návštěvníků:9. 9. 2017 Náměstí Míru čp. 5                                                                         400 lidí9. 9. 2017 Náměstí Míru čp. 11                                                                       400 lidí14. 4. 2018 Svatováclavská čp. 13                                                                  608 lidí19. 5. 2018 Palackého ulice – „U Straků“ a „U Holečků“                            1174 lidí16. 6. 2018 Chodba z Tyršovy ulice k bývalému vodojemu                          1035 lidí
10.11.2018 Palackého čp. 114                                                                          865 lidíCelkem dny otevřených dveří mělnického podzemí navštívilo již více než 4 000 návštěvníků.

Jak jsem již včera zmínil, tak je možno zajet příští sobotu třeba také do Lobče. Více řekne plakát.

Dnes  nezapomeňte v televizi na další mělnický Kameňák a snad jste se včera na ČT 24 při návštěvě našeho premiéra ve Washingtonu také pobavili. Nejprve jsme se dozvěděli, jak ten nechtěný ( Slova našeho moderátora v přímém televizním přenosu z prezidenstské volby v USA:,, Obávám se, že je rozhodnuto.") prezident výtečně našeho premiéra oproti německé kancléřce přijal a dnes se řešily na netu šaty obou dam, místo témat rozhovoru ...

https://www.novinky.cz/zena/styl/499290-monika-babisova-v-bilem-dome-oblekla-ctyrikrat-drazsi-kabat-nez-melania-trumpova.html

Opět stačí projet komentáře :-).

Pro magazín Soutok Standa Švec.


Zdroj: Soutok

Březen 7, 2019

19:04

Je tu březen a už se to na nás začíná valit. Začnu něčím, za čím vůbec nikam jít nemusíte a máte to doma. Letos si připomínáme 80. výročí okupace, která uvrhla občany našeho státu do nejistoty a strachu o život na celých 6 let. Je to situace, kterou si převážná většina z nás neumí vůbec představit.

Díky projektu na stanici Český rozhlas Radiožurnál se můžete pokusit přenést do dané doby a zkusit se vcítit do pocitu tehdejšího rozhlasového posluchače. Pokud vám nevyhovuje doba vysílání, tak jistě bude možnost poslechu záznamu v archivu na webu.

https://radiozurnal.rozhlas.cz/80-let-od-nacisticke-okupace-1939-7762836


mým oblíbeným malířům patří i mělnický krajinář Vlastimil Týma. Zde je přímo pozvánka z muzea.

Vlastimil Týma – OBRAZY
Mělník, 15. 3. – 7. 4. 2019
Malý sál Regionálního muzea Mělník zaplní již po několikáté obrazy známého mělnického rodáka Vlastimila Týmy. Mělnický krajinář, který tvořil zejména technikou olejomalby, čerpal inspiraci ke své tvorbě pozorováním krás rodného města Mělníka, ale i při svých cestách do Jižních Čech, Českého Ráje, Podkrkonoší, na Vysočinu a do Prahy. V jeho obrazech se odráží láska k přírodě i neutuchající optimismus, kterým až do konce svých dní oplýval.
Za výtvarnou činnost obdržel v r. 1974 k 700. výročí města Plaketu města Mělníka. V roce 2009 mu byl udělen Stříbrný řád města Mělníka. Malířovy obrazy české krajiny jsou v soukromém vlastnictví v USA, Švédsku, Holandsku, Anglii a Švýcarsku. Výstava bude prodejní.
Slavnostní zahájení výstavy se koná ve čtvrtek 14. března v malém sále muzea od 17:00 hodin.
-KrF-


Pivní akci v Lobči jsem již zmínil a málem jsem se nyní o týden spletl. Tak tedy, akce je až příští sobotu 16.3. , tedy ve stejný den, kdy půjdeme opět do středověkých sklepů. Pozvánka bude možná již zítra, nebo během víkendu, ale v podstatě jde o připomínku akce, kterou jsem zde již asi před 14 dny uvedl.

Také se více zaměřím  na připomenutí okupace, protože to je hlavní událost příštího víkendu. A co si dáme ještě dnes?

Podíváme se opět na dění v Lysé nad Labem, kde jsou po celý rok v nabídce samé zajímavé akce. Dnes je to radost, když tu máme vynikající jízdenku PID. A pokud rádi cestujete na jízdních kolech, tak vězte, že hned vedle nádraží mají moderní cyklověž, kde můžete za pouhých 5 Kč na den automaticky zaparkovat své jízdní kolo i s batohy tak, aby nikdo jiný neměl k věcem přístup. Vše je monitorováno kamerou.

Výstaviště Lysá nad Labem:


Kalendář akcí ve Mšeně a okolí.16.03.2019  Borecký půlmaraton30.03.2019  Dětský karneval30.03.2019  Karneval pro dospělé06.04.2019  Expediční kamera07.04.2019  Vítání jara - Okrašlovací spolek pro Mšeno a okolí13.04.2019  Divadelní představení18.04.2019  Chorušice - Setkání občanů na Zelený čtvrtek, zdobení velikonočního stromu21.04.2019  Den Země24.04.2019  Zahájí - pietní vzpomínkový akt, vzpomínka na partyzánskou skupinu Národní mstitel27.04.2019  Vymetání výfuků30.04.2019  Chorušice - pálení čarodějnic, stavění májky01.05.2019  15. mistrovství světa mopedů Stadion07.05.2019  Velký Újezd - pietní vzpomínkový akt18.05.2019  Velký Újezd - Májová taneční zábava s odpoledním průvodem25.05.2019  Dětský den v Debři - Pohádkový les01.06.2019  Běh naděje a Mšenská desítka01.06.2019  Velký Újezd, Chorušice - Dětský den22.06.2019  14. jízda Kokořínskem22.06.2019  Třešňování - Okrašlovací spolek pro Mšeno a okolí22.06.2019  Plovárna 2019 - 15.ročník festivalu country, folku a bluegrassu13.07.2019  Vycházka časem zpět o sto let13.07.2019  Kokořínský triatlon19.07.2019  Tradiční letní výstava drobného zvířectva03.08.2019  Chorušice - Chorušická pouť17.08.2019  IX. setkání motocyklů československé výroby ve Mšeně25.08.2019  Kokořínské roklinky (běh)31.08.2019  Poslední koupání07.09.2019  Setkání s loutkami u Hlovecké studánky07.09.2019  Koncert dechové hudby - Dny evropského dědictví22.09.2019  Zavírání šoupátek28.10.2019  Běh Debří09.11.2019  Koncert pro Světlušku16.11.2019  Oslavy 30 let - Sametová revoluce01.12.2019  Slavnostní rozsvícení vánočního stromu a vánoční jarmark11.12.2019  Česko zpívá koledy14.12.2019  Vánoční hostina pro zvířátka15.12.2019  Běh Boudeckou roklí
Zdroj: Soutok

Březen 6, 2019

22:27

Milí čtenáři, ani dnes nemám od toho psaní pokoj a bohužel mám jen samé smutné správy. Ne, že bych neměl i veselejší, ale ty musí dnes stranou. Ostatně, ani není nálada , protože na věčnost odešli lidé, kteří jsou pro mě pojmem a doufám, že i pro mnohé z vás.
Tím prvním je Mgr. Jiří Knížák, který se narodil 29.9.1930 v Plzni. Byl vojákem z povolání, sportovcem, a také bratrem známého profesora Milana Knížáka ( 19.4.1940) ředitele Národní galerie v Praze. Vystudoval gymnázium, pracoval krátce ve filiální redakci Mladé fronty ve Zlíně ( tehdy Gottwaldov). Absolvoval Pěchotní učiliště Lipník nad Bečvou, dálkově Vyšší školu pedagogistiky v Bruntále, Pedagogický institut v Jihlavě. Zůstal vojákem z povolání až do roku 1970, kdy byl z politických důvodů z čs. armády propuštěn.



Poté pracoval v podniku Průmstav při výstavbě EMĚ, jako traktorista ve Strojně traktorové stanici Mělník, kde natrvalo zakotvil. Po listopadu 1989 byl rehabilitován, povýšen na podplukovníka a nastoupil ještě do armády vzhledem k potřebné výsluze let.

Od roku 1992 působil jako učitel ve školách v Neratovicích, Obříství, Byšicích a Malém Újezdě. Dlouhá léta se věnoval judu, je čestným členem Svazu juda za vynikající výsledky v trenérské a rozhodcovské činnosti.

Pokud chcete vědět  ještě více, tak vám doporučuji skvělou knihu Miroslava Sígla s názvem Kdo byl kdo a Kdo je kdo, kterou snad stále ještě mají v mělnickém Info centru, a kterou jsem si vzal na pomoc. Na internetu najdete pouze jednu fotografii a několik reportáží, ale ucelený životopis ( Wikipedie) nikoliv.

Pan Knížák napsal několik odborných publikací o judu, dále povídkovou knihu Šest grácií a já a dvě knížky úsměvných Povídek starého zbrojnoše.

A nakonec tedy něco skromného a osobního za mne. Pána sem znal a četl jsem i posledně jmenovaný knižní titul. Pozůstalým přeji upřimnou soustrast. Byl to velmi příjemný člověk, na kterého budu vzpomínat jen v dobrém.





Pana Ing. Jana Jáchymstála jsem poznal prvně právě zde na Soutoku, kde jsme spolu diskutovali na téma rekonstrukce lokální trati  mezi Mělníkem a Mšenem. Později jsem zde napsal článek na téma mělnického cukrovaru, který si letos připomíná 150 let. Pan Jáchymstál, který v cukrovaru nějaký čas také působil, se zapojil do diskuse ....

https://soutok.blogspot.com/2015/01/vite-ze-mel-nas-cukrovar-tri-kominy.html

.... a zejména v  dalším  druhém článku zužitkoval své znalosti ....

https://soutok.blogspot.com/2015/01/male-povidani-o-melnickem-cukrovaru.html

.... a dovolím si tvrdit, že tak vynesl na veřejnost asi nejodbornější informace, jaké kdy o našem mělnickém cukrovaru vznikly.

 Velmi aktivně diskutoval na serveru  http://melnicek.cz/ , vytvořil článek o lokálce pro měsíčník Mělnická radnice a měl celou řadu aktivit zejména v oblasti železnice a železničního modelářství.Věnoval se však také třeba hvězdářství, byl radioamatérem a doma v obci Nebužely, se třeba i pokoušel o kandidaturu do zastupitelstva obce ....

http://www.komunalnipolitika.cz/mesto_nebuzely?prijmeni=J%C3%A1chymst%C3%A1l&jmeno=Jan

Samozřejmě, že někdy svým až příliš puntičkářským přístupem a silným vztahem k odborným výrazům v oblastech, které ho zajímaly narážel na nepochopení zejména u těch univerzálnějších vrstev občanů s lehce povrchním běžným  populárním přístupem, mezi které se také počítám ...

...., ale na druhou stranu je třeba vidět a ocenit jeho přehled v mnohých technických oblastech, kterými se zabýval a brát to tak, že každý jsme zkrátka nějaký.

 S panem Jáchymstálem sem se nikdy neviděl a informace čerpám spíše z internetu, ale určitě zde zanechal stopu v určitém mementu mezi rozdíly, které stojí za zamyšlení.

 Vždyť takový oblouk a zatáčka je vlastně v podstatě to samé, stejně tak, jako ve výslovnosti  písmeno i a písmeno y , a přesto, že všichni chápeme smysl ( o čem je řeč), tak se někteří někdy pobuřujeme více a jiní méně. Někdo nad tím mávne rukou, jiný ne.
A někteří jsme aspoň občas ochotní to dále psát tak, jak se to má a někomu je to stejně jedno a neřeší to.  Čtenáři si jistě všimli, že v článcích o železnici dnes používám výraz oblouk a hektometrovník, jak se nabílený ,, patník " uprostřed kolejí s čísly oddělenými desetinou tečkou správně jmenuje.

Také pozůstalým, kteří čtou případně tyto řádky, přeji upřimnou soustrast.




Zdroj: Soutok

Březen 4, 2019

18:19

K dnešnímu článku mě motivoval fakt, že už jsem tu dlouho nepsal nic o své oblíbené dopravě a zrovna dnes je to celkem aktuální. Vždyť došlo k významné události v mělnické hromadné dopravě.

Pokud jste byli zvyklí brát linku číslo 474, jako takovou městskou dopravu, která byla občas protahována na Kokořínsko a na druhou stranu do Mělnické Vrutice, Hostína a Byšic, tak vězte, že od dnešního dne ( 4.3.) je vše jinak. Ostatně, šel jsem včera přes Brabčov a novou zastávku jsem viděl. Jak dalece bude nová konečná zastávka užívána, a jak dalece bude dostávat MHD přednost před jízdou vlastním automobilem v této lokalitě je zatím otázkou.

Od dnešního dne tedy máme autobusové linky dvě. Číslo 474 bude nově vyjíždět z Brabčova přes Slovany, kolem hřiště a polikliniky do centra, odkud se přes Záduší , Podolí, koupaliště a Pivovar vydá na autobusové nádraží. Většina spojů pak pokračuje přes Blata a Neuberk na Chloumek, a některé samozřejmě do Kokořína. O víkendu jedou dva spoje až do Střezivojice a v pracovní den jeden.

Linka číslo 747 bude začínat na autobusovém nádraží a až do Rousovic ( zastávka Slovany) jede přes Záduší a centrum města téměř stejně, jako linka 474. Pak pokračuje již do Skuhrova,Velkého Borku,Mělnické Vrutice,Hostína, Liblic a Byšic.
Tato linka jezdí jen o pracovních dnech a některé spoje končí ve Skuhrově.

Trasy obou linek jsou opravdu nádherně zakresleny do mapy na stránkách Ropidu ...

https://pid.cz/trvale_zmeny/trvale-zmeny-breznu-2019/

Linka číslo 747 bude ode dne vyhlášení začínat u nádraží ČD, čímž naváže po mnoha letech na slavný červenobílý  Nádražák ze 70. let 20. století ( Nádraží ČD- Blata- Fibichova-Pšovka-Mlazice) a linky číslo 1 a 3 ( Jednička tu začínala a jela kolem TOSu, stáčírny, přes Pšovku do centra a Pražskou ulicí do Rousovic k samoobsluze na Mladoboleslavské ulici)( Trojka tam jenom zajížděla z Kokořínské ulice a některé její spoje jeli ze Chloumku, přes Neuberk a Blata dokonce až do Vrbna).

https://pid.cz/





Chystáte se někam vlakem ?
Používejte různé vychytávky. Jednou z nich je třeba mapa ČR, kde máte zaneseny všechny osobní vlaky, které jsou v reálném čase v provozu. Dozvíte se tak, kde váš vlak zrovna je i jaké má zpoždění.

https://kam.mff.cuni.cz/~babilon/zpmapa2#mapa

A zde se zase můžete podívat, co vám kam z které stanice pojede, což je dobré na výlety.

https://provoz.szdc.cz/tabule/Default.aspx?lang=cs

Stačí jen kliknout na vybranou stanici a máte údaje, jako ve stanici, čili i se zpožděním.

A chcete se třeba dozvědět, že do Hamburku se můžete podívat vlakem už za 500 Kč jedním směrem ? Tak stačí jenom číst ....

http://www.cdprovas.cz/archiv-magazinu

Ale, nic pro nás, co máme rádi náhlá rozhodnutí.

Ani jsem dnes nic psát nechtěl, ale nedejte to, když se tomu chce ven :-).

Zdroj: Soutok

Březen 3, 2019

19:39

Náhlé oteplení a celkem příjemné počasí pro tuto roční dobu nás  mnohé již včera vytáhlo ven, byť třeba i jen za město. Vždy mě zaujme, když zahlédnu někde na poli nějaké stádo srn a obvykle neodolám fotografii.

Nechtěl jsem však být doma ani dnes, byť se to za okny všelijak mračilo a přiznám se, že již včera při vycházce se rýsoval nápad. Což si dát oblíbenou procházku ze Všetat na Mělník již tuto neděli ? Pravda, obvykle to člověk chodí pomalu o měsíc později, když už házíme Moranu do Labe, ale dnes jsou opravdu skvělé podmínky.

Žádné bláto, žádná zima, den již sympaticky dlouhý, vítr v normě a neprší. Co víc si přát ? Proč ještě otálet ? Pravda, trošku smutno, ale pohyb je moc důležitý.


Odjíždím v 11.03 vlakem na lístek PID za 18 Kč. Ani nevím, co by to stálo na pokladně ČD a hlavně nefunguje prý zřejmě pro přetíženost webová stránka nákupu jízdenky, kde se to dozvíte. Tak už počtvrté za sebou ( od roku 2015) takto vyrážím, abych oprášil pověst o přívorském vladykovi Bešovi, který prý založil na našem kopci hradiště.

https://soutok.blogspot.com/2015/03/po-stopach-privorskeho-vladyky-bese.html


Vystoupím z vlaku a koukám na místní nádražní hospodu. To je podnik. Od pátku do soboty od 10 hodin do 23.00 a v neděli do 22 hodin. Tři druhy piva kolem 25 korun půllitr, laciná polévka, nějaká ta jídla. Asi se tu zkrátka uživí a je to tu již řadu let. S nostalgií zavzpomínám na bývalou mělnickou hospodu u nádraží a vydám se po zrušené značce z roku 2014.


Ta vás protáhne kolem těchto zvířátek ....


.... na krásnou parkovou cestu v blízkosti Košáteckého potoka.


Je tu oddychový kout pro děti  a najdete i jakási šlapadla pro posilování nohou.


Košátecký potok tu vypadá oproti naší říčce Pšovce majestátně. Teď mě tak napadá, že v Přívorech, se také koná občas nějaký vyhlášený rytířský turnaj.


Stojí tam také socha T.G.M , a pak už vás cesta převede přes potok a silnici do míst, kde je samoobsluha, kaplička a tato krásná selská brána, která se ještě dochovala.



Kousek za kapličkou, ještě před další přívorskou hospodou ( jedna je při trase v centru) uhnete vpravo na výpadovku do polí.


Je tam nějaká probírka stromů, ale několik posledních nechali, a jak vidíte, tak je to tam samá ptačí budka. Zavzpomínám na dětství a jsem rád, že se takto myslí na zpěvné ptáky. Škoda jen, že už neumíme dát technice občas sbohem, někde usednout a poslouchat, jak ptáci se západem slunce vyzpěvují.


Toto místo je skvělé pro výhledy směrem na Starou Boleslav. Zde máme komín cukrovaru v Kostelci nad Labem.


Pohled na hřeben Cecemín nad obcí Všetaty.


A najednou vidím, že jsou krásně vidět rozhlasové stožáry v Českém Brodě.


Tak to je paráda. https://cs.wikipedia.org/wiki/Vys%C3%ADla%C4%8D_Liblice_B

Škoda té viditelnosti. Leckdy by mě zajímalo, co všechno může být vlastně odtud vidět.


Pokračuji panelkou, která končí jen kousek pod vrchem Záboří a místo dostalo výletnický kabát.



Abych se vyhnul stožárům vysokého napětí, tak musím trochu dolů do pole. Ano, rád s oblibou tvrdím, že právě odtud koukal vladyka na zalesněný kopec, kam o tři dny později kázal přesídlit, stromy kácet, kámen lámat a hradiště stavět. Není však bez zajímavosti, že jsem nedávno četl, že Václav Hájek z Libočan si velmi rád přikrášloval  ve své kronice skutečnost. Ale, vždyť je to krásná pověst i pravděpodobná.



Zkoušel jsem na místě nafotit ještě nějaké výhledy. Tento je k Řípu.


Vidíte uprostřed snímku ten železniční most před neratovickým nádražím ČD? Před týdnem jsme přes něj se Soutokem jeli. Není to paráda ? A takto si člověk získává vztah k objektům v krajině i určitou představu v prostoru.


Samozřejmě, že i Spolana je místem, které člověk nejednou v životě navštívil ...


.... a chladící věže bývají velmi nápadným orientačním bodem v terénu. Na tuto jsme koukali z Liběchova od kostelíku.


Vodní nádrž, o které se diskutovalo v článku v odkazu.


Romantický pohled na Záboří.


Kostel Narození Panny Marie v Záboří je skutečně krásný. Doporučuji návštěvu třeba během DED, kdy je tu komentovaná prohlídka.


Vchod.


Aspoň něco z interiéru. Mám jej jinak celý někde na starším CD nafocený.


I tentokrát jsem mohl volit variantu přes Kly a kolem Labe, nebo vrchem na Brabčov. Zvolil jsem přímočarý směr s výhledem a udělal jsem dobře, protože jsem v polích potkal přátele z mládí a bylo co probírat. Vždyť nám léta utíkají, občas už i někdo předčasně zakončí, ale to je život. Proto si važme každého známého, kterého potkáme, protože nikdo neví hodiny a dne.

Mimochodem, zrovna psal hezky pan Lojka na svém facebooku o nejstarším občanu Mělníka panu Cimbolinci, který by se býval letos dožil 104 let ....

https://www.facebook.com/groups/1808841266008571

Jenom doplním, že pan Cimbolinec dožil ve střešovické nemocnici, kde mají svůj pavilon i tiskem navštěvovaní váleční veteráni a do poslední chvíle byl vlastně zcela zdráv.. Jen srdce už nebylo takovou pumpou, jakou by bylo třeba, a tak odešel vlastně tím nejlepším způsobem, rychle a bezbolestně.


Když jsem došel na Brabčov, tak mě tak napadlo si zajít trošku dolů ke Kradlovu, kde bývaly kdysi krásné výhledy na centrum města a ještě jsem vás tudy prováděl relativně nedávno při prvním dílu Nejkrásnějších procházek po Mělníku. Zase srdce zaplakalo. Samé náletové dřeviny. Co dělají majitelé ? Je jim to jedno, nebo nemají sil a prostředků ? Vždyť to tu kdysi bylo tak krásné, jako lesopark u Ludmily. A dnes?



Pak jsem šel po značce až k zámku, kde jsem akci symbolicky, jako vždy zakončil. Ano, vladyka dobře udělal, protože v Přívorech je hezky, ale tady je prostě jedinečně :-). Jen to dnešní počasí.



Jak jsem došel na náměstí, tak tady běžel ještě masopust. To byl důvod k tomu, abych doplnil také několik snímků z této akce, a pak už mě čekal oběd a článek dohromady :-).





Úspěšný vstup do dalšího pracovního týdne! Prvního březnového kompletního týdne.

Zdroj: Soutok

Březen 2, 2019

21:49



Milí čtenáři, neznám nikoho, kdo by neměl rád pátky. A už jen proto, že žijeme v Mělníku, známe každou ulici a kromě herců můžeme poznat i nějakého známého, který se dostane náhodou do záběru, tak rád koukám na Kameňák. Co vy ?

Kromě některých hlášek, které se občas i nezapomínají, je to opět ta krásná sounáležitost a hrdost, že jde o naše město. A kdo to neví, tak se to dozví, že se to točí na krásných ulicích středočeského města Mělníka :-). Připomeňme si třeba hlášku o falešné stokoruně, která měla tři nuly, a tak byla roztrhána. :-).

Proč jsem dnes začal fotkou zvonu v mělnické chrámové věži ? No, protože má dnes svátek Anežka a tento zvon je zasvěcený sv. Anežce a Zdislavě. Škoda, že v 9 hodin teprve tak možná vstávám a zase neuslyším ty krásné zvony v čase mezi 9.00-9.10 . Čest našim zvoníkům :-)!


První snímek tedy máme od Beníšků, kde se samozřejmě točí interiérové hospodské scény. Tady vsadili už dávno na výzdobu interieru a tento po této stránce nikdy nedostižený podnik udělal dobře. Filmaři jej objevili tuším již v jednom z posledních dílů Básníků.


Pro tyto snímky jsem musel zavítat hodně hluboko do archívu. Není příjemné se probírat mezi CD z prvního desetiletí 21. století a hledat. I tady bývaly kdysi zarámované mapy Zemí Koruny České, které jako-by předznamenaly můj pozdní zájem o historii. Mám je někde vyfocené, ale hledat je nemíním.

A to je již populární a krásná Palackého ulice, která mi připadá v tomto seriálu, jako taková hlavní tepna všech dílů.


Pohled do ulice z Pražské brány.


Pohled do Svatováclavské ( dříve Kostelní) ulice z chrámové věže.


Ulice Česká.


Mezi Svatováclavskou a Palackého ulicí.


Další dva snímky mají připomenout ta místa, kde rodina Vaška Vydry v seriálu bydlí.



Hudební škola proti Beníškům je v seriálu ZDŠ.


Zahrála si i Husova ulice, kde byla scéna s kropícím vozem.


Ač se filmaři snažili moc mělnickou věž neukazovat, tak se jim to stejně nepodařilo.


Svatováclavská, to je prostě jedna z nejkrásnějších ulic města, kde se často něco filmuje.


A Palackého ( Prasečák) ulice, někdy též považována za náměstí, ta má prostě své kouzlo. V ulici je i okrsek seriálové policie.


Pražská brána se posledně mihla hlavně na obrázku v bytě.


A samozřejmě slavná seriálová radnice. Filmová letní čtyřka se točila na naši skutečné radnici a  zimní pětku tu máme na webu s Danou Morávkovou. Nebo mám napsat, že tu mám :-)?



Poslední obrázek do seriálu nepatří, ale na CD jsem objevil vlastně již vzácnou fotku. Ano, to je ještě mašina v mělnickém cukrovaru. Dnes neuvěřitelné. Po kolejích v blízkosti cukrovaru nejsou ani památky. Vlečka do cukrovaru byla postavena v roce 1889, pokud mi paměť slouží. Bylo to 15 let po zahájení provozu v hlavní stanici ( 1.1. 1874).  Nechci to teď hledat, ale když to odpíchnu v mapě, tak vlečka měla necelé 2 km.


A co si dáme na závěr ? Měl jsem dopoledne takovou domácí práci, tak jsem přitom trochu ladil internetové rádio, a jako na potvoru jsem nebyl s ničím spokojený. A najednou jsem naladil takový pěkný ploužák, který mi připomínal slavnou italskou kantilénu 80. let a přitom to hráli na mé oblíbené stanici Radio Paradisagasy  na Madagascaru.

Řekl jsem si, že tohle se musí líbit hlavně ženám a dívkám. Takže, dnes něco pro něžné pohlaví :-).

ARIANE" LAVITRA ANAO"https://www.youtube.com/watch?v=QZwzYKQGwlE


Zdroj: Soutok

Únor 27, 2019

18:58

Milí čtenáři, únor máme již tradičně zkrácený :-), a tak je na čase se podívat na kalendárium Regionálního muzea Mělník pro celý měsíc březen. Pokud tam postrádáte akci Vynášení Morany ( loučení se zimou), tak vězte, že ta je naplánována na 7. dubna od 15 hodin. Přec nás jen loni ta zima ještě o týden pěkně zaskočila.

Jendou z těch prvních akcí března je Mělnický masopust. Nezapomeňte, že období masopustu probíhá prakticky v celém světě a nenechte si mimochodem ujít hlavně nějaké ty obrázky z Ria, protože to by byla škoda, a jak místní říkají, tak musí jít vše stranou a ani vláda jim nemá co poroučet :-). Zajímavé, že vůbec nezmiňují práci a zaměstnavatele.



Tento plakát sem  do března sice nepatří, ale už je na světě :-)! Třetí ročník krásného svátku milovníků zlatavého moku na Mělníku má již svůj plakát. Opět v klasickém čase, snad jen týden před Mělnickým okruhem, který doufám snad také bude, když už kolem toho bylo tolik humbuku a slávy.


Co by však mohlo všechny milovníky pohody u zlatavého moku zajímat, tak to je sobota 16. března v Lobči ....


...... a hlavně po dlouhé době 30.3. Podkováň Fest.


Na 22.3. tu je procházka za sovím houkáním, která začíná u nádraží v Nebuželých a končí ve Lhotce.


A 16. března tu máme také první letošní nové a dosud nepoznané středověké sklepy. To samozřejmě zase brzy jistě ještě připomenu, ale už jsem to tu zmínil i podrobněji. Dále bych na tomto místě připomněl, že si letos v březnu také připomínáme kulaté výročí obsazení Československa německou hitlerovskou armádou, čímž byla odstartována jedna z nejkrvavějších dějinných etap Evropy
A v případě Mělníka je skutečně o čem hovořit, protože to není jen politická hranice nově okleštěného protektorátu Čech a Moravy nedaleko našeho města, ale také obranná Liběchovská příčka, jejíž objekty pospávají v lesích mezi Liběchovem a Lužickými horami, či slavná kapitola závěru války samotné, jíž předcházel partyzánský odboj.

Na samý závěr článku, se ještě podívejme, co nabízí výstaviště v Lysé nad Labem v měsíci březnu, a také se nám již pěkně zaplnilo kalendárium akcí na Mšensku.
Kalendář akcí ve Mšeně a okolí v roce 2019 ( stále se doplňuje).16.03.2019  Borecký půlmaraton30.03.2019  Dětský karneval30.03.2019  Karneval pro dospělé06.04.2019  Expediční kamera07.04.2019  Vítání jara - Okrašlovací spolek pro Mšeno a okolí21.04.2019  Den Země27.04.2019  Vymetání výfuků01.05.2019  15. mistrovství světa mopedů Stadion25.05.2019  Dětský den v Debři - Pohádkový les01.06.2019  Běh naděje a Mšenská desítka22.06.2019  14. jízda Kokořínskem22.06.2019  Třešňování - Okrašlovací spolek pro Mšeno a okolí13.07.2019  Vycházka časem zpět o sto let13.07.2019  Kokořínský triatlon19.07.2019  Tradiční letní výstava drobného zvířectva17.08.2019  IX. setkání motocyklů československé výroby ve Mšeně25.08.2019  Kokořínské roklinky (běh)07.09.2019  Setkání s loutkami u Hlovecké studánky22.09.2019  Zavírání šoupátek28.10.2019  Běh Debří11.12.2019  Česko zpívá koledy14.12.2019  Vánoční hostina pro zvířátka15.12.2019  Běh Boudeckou roklí
Zdroj: Soutok

Únor 24, 2019

16:00

Před dvěma lety dorazil Soutok na základě informací z regionálního tisku k Vrbnu, aby si prohlédl ohryzy bobrů v tamních tůních. V podstatě šlo asi o tři místa výskytu. Již tehdy bylo zdůrazněno, že je zde bobr evropský nejspíše pouze přechodně na návštěvě, ale prý se vyskytuje někde na Labi v Roudnici nad Labem a dále na soutoku Ohře a Labe.

Soutok pak zkoumal na netu různé informace, které ho ještě přivedly kamsi před Starou Boleslav, ale to je vše široký pojem. A tak moje první cesta za bobry tohoto roku vedla opět k Vrbnu. Tam jsem se přesvědčil, že se za ty dva roky opravdu nic nezměnilo, a že bobra evropského poklidné tůně poblíž Vrbna z nějakého důvodu nezaujaly a zdálo se, že to tím pro mě minimálně tento rok skončilo.


Místní soukromý pivovar sloužil ještě nedávno, jako stáčírna. V překrásné knize Pivovary Mělnicka ( Ladislav Tomek, Josef Michovský) je mu věnováno několik stránek s historií i krásnými obrázky etiket na křídovém papíře.
https://soutok.blogspot.com/2016/03/v-pivovaru-lobec-se-dnes-krtila-krasna.html


Jenže jsem pak dostal slovní info a výlet byl na světě. Hned, jak jsem včera vstal a viděl to nádherné počasí za oknem, tak jsem měl o činnosti skoro jasno. Proč skoro ? Inu, je nás na světě už moc, v supermarketu strávíte pomalu hodinu nákupem i čekáním u kasy, a když jeden jediný víkend s nákupem vynecháte, tak další víkend již prostě musíte doplnit zásoby. A nedej bůh, aby měli třeba za 130 Kč Cinzano, které sice nepotřebujete, ale jindy je za 200, a co kdyby byla někdy chuť :-).

 Člověk ani už nějak nechápe, že dříve se ty mámy zasekly po práci na deset minut v nějaké malé sámošce, jen velmi vyjímečně se v sobotu dopoledne muselo pro něco skočit, z důvodu náhlého nápadu, nebo zapomnění, pokud byl člověk doma a žilo se také, a bez pocitu, že něco chybí. Ale, pojďme už k samotné cestě.


Cíl mé cesty byly Kralupy nad Vltavou. Tak čím ? Autem, nebo vlakem ? Autobus nejede. A chce se mi ještě vůbec, nebo už mě to přešlo :-) ? Ale, venku je tak krásně, slunce zapadá už až v 17.30, je sobota, a to bych si jenom pak nadával.

Vítězí vlak. Vždyť si jenom koupím na autobusáku v automatu dva lístky PID po 24 Kč. To bývaly kdysi neuvěřitelné prachy a tuším, že za 32 Kč se jezdilo z Prahy do Českých Budějovic. Pak přišlo polistopadové zdražování a dnes jsme za PID šťastní, protože sami vidíte, jaké hovadiny ČD zase vymýšlí. Byl tu nedávno článek.

A teď opravdu zpozorněte. Nádherné spojení a rychlejší než autobusem přes Spomyšl. Rychlík Střekov z Ústí nad Labem do Kolína neměl ani minutu zpoždění. Sotva jsem stačil doběhnout, označit na nástupišti lístek a skočit do vlaku. Neumíte si představit, kolik jelo ve 13.40 z Mělníka vlakem na Kolín lidí. Narvaný vlak .Asi za pět, až 7 minut vyskakuji ve Všetatech s dalšími lidmi a než obejdeme nádražní budovu na pražsko-turnovské nástupiště číslo I, tak už tam najíždí lokomotiva jedoucí z Harrachova do Prahy.


Zůstávám na chodbičce, však příští stanici vystupuji. Vnímám vpravo pískovnu u Mlékojed, kde to hodně žije akcemi a ve 14 hodin jsem přes Labe v Neratovicích. Za pouhých 20 minut. Tam sice stojí další vlak, co jede zpět na Turnov, ale je tam takový malý motoráček na Kralupy nad Vltavou. Máme pusu, tak jen vzneseme všeobecný dotaz a nemůžeme přehlédnout.

Vlaky na hlavní trati mají odjezdovou přednost. Vůz je samoobslužný s označovačem u dveří, což vás nyní nezajímá, hlásí vám z reproduktoru každou zastávku a vy se můžete kochat výhledy na okolní sluncem zalité obce, pole i vzdálenější Mělník. Kolik let jen člověk nejel přes Úžice ? Co také tam ? Když mi bylo 12 let, tak nám tam na místním hřišti dávali pohár asi za druhé místo. To se nám malým hasičům, ještě říkalo malí požárníci :-). Pak tam byl člověk ještě asi dvakrát a mnohem později.


Hostibejk je kopec s restaurací, výhledem na město a protiletadlovým bunkrem na vršku.

Jen kousek u zastávky Chvatěruby zažijete nevšední zážitek. Běhají tam kolem vlaku nějací daňci a je to nádhera. Přejedete most přes Vltavu a ve 14.20 jste v Kralupech nad Vltavou, kde je jedno z nejlepších vlakových nádraží u nás. Sice se dvakrát přestupovalo, ale za 40 minut jste tady. To i autobus přes Jenišovice, Spomyšl a Novou Ves ( 466) to jede nejrychleji 50 minut.

Místní výdejní budova jízdenek disponuje v patře takovou čekárnou, kde je kolem vás určitá botanická zahrada, několik krámků i televize dávající občas programy na téma ČD a můžete se dívat  středem budovy i dolů do vstupní části v přízemí, kde jsou kromě pokladen tiskové materiály, knížky i vstup do malé restaurace a odchod do chodby vedoucí na jednotlivé perony.

Kdysi dávno bylo toto nádraží pýchou Kralup a v časech, kdy k nám do republiky dorazilo italské Pendolino ( prosinec 2004), tak jsem se odtud svezl do Děčína. Teprve pak byla jednotka přeřazena na úsek Mariánské Lázně - Praha- Ostrava - Bohumín, kde jezdí dodnes.


Ke Kralupům mám, jako bývalý dárce krve nostalgický vztah a velkou radost mi udělala socha Švejka, protože tento dvoudílný film prostě můžu. Víte, že by mě docela zajímalo, zda v jiných státech umí také diváci téměř nazpaměť scénáře komedií, jako u nás ?

Mám samozřejmě na mysli filmy z éry Oldřicha Nového, Jaroslava Marvana, Hugo Hásse a tehdejších krásných hereček, jakož zejména komedie z let 70. a 80., ačkoliv najdeme i filmy z jiných období ( Homolkovi, Světáci, Dědictví aneb kurvahošigutntág, Švejk, U mě dobrý atd. atd.)


Železniční most do Chvatěrub na jednokolejné trati do Neratovic.

Tentokrát vedla má pěší trasa k Vltavě, kde se vydáte po modré turistické značce stále po pěšině podel řeky.


Přes řeku koukáte časem na zámek ve Chvatěrubech. To lešení tam bylo snad už v roce 2015. Někde je tu článek, jak jsem šel po druhém břehu z Prahy do Kralup.


Okolí Vltavy je tu velmi pěkné a můžete vidět i vysoké skály na druhém břehu. Kousek za Řeží u Prahy, se jde dokonce nějaký čas vysoko nad hladinou zde hluboké Vltavy a cyklostezka je vlastně tak trochu nebezpečná.

 https://soutok.blogspot.com/2015/01/z-prahy-do-kralup-treba-pesky-na-melnik.html


Ano, tady už je opravdu vidět těžká činnost bobrů. Na řece je nenajdete, ale pracují v místních tůních..

Toto je jistě jedna z těch bobřích hrází.


Bohužel byl na mnoha místech v tůních led, který praskal a chodilo sem i dost rodin s dětmi.


Ohryzů však bylo mnohem více, než u Vrbna.





Nad řekou se zvedají krásné skály.





Půjdete i kolem obrovské koní farmy a dokonce jsem později viděl, co je to koňská radost. K tomu se však dostanu. Bylo mi jasné, že žádné bobry neuvidím, krajina tu byla krásná, čas dobrý, a tak jsem si určil za cíl obec Dolany nad Vltavou, což je asi 4 km od Kralup.



I takové zahrádky vyrostly na protějším břehu.



V Dolanech mají u Vltavy docela pěkné fotbalové hřiště, cvičiště psů, restauraci, krámek a koutek pro děti. Kromě vlakové zastávky je tu už jen tato stará trafačka přeměněná na věž s hodinami. Dále po značce do Libčic nad Vltavou, kde se aspoň kdysi vyráběly šrouby jsem pro pokročilý čas již ani jít nemohl. Otočil jsem se a vracel se podobně, jako jsem přišel, až na jeden úsek, který jsem díky cestě tůněmi minul.


Koně jsou tak krásná zvířata, že by je člověk mohl fotit pořád.


A právě tento bělouš si vyhodil z kopýtka, když přeběhl tryskem celou snad kilometr dlouhou ohradu. To bylo, jak ve starém westernu. Jen jsem zíral a nebyl jsem schopný rychle vyndat foťák.



Procházel jsem jakousi osadou Kocanda, jejíž název již sám napovídá, že jde o takovou klasickou osadu v trampském stylu, která k řece a ke skalám patří. Vždyť jsem zahlédl chatku, kde kromě naší vlajky visela vlajka jižanské armády z období občanské války v USA, nechyběla občas někde nějaká ta kanoe, či pramice, ohniště, udírna atd. Však tu také jeden člověk zrovna motorovou pilou řezal dříví, kterého je tu všude plno.



Kocanda nese název po tomto bývalém mlýně. Je pravda, že místní tůně jsou vlastně napájeny vltavskou vodou tak, jako třeba Čertovka v Praze, nebo Sidonka v Hoříně, což znamená, že vodu do nich přivede potrubí pod zemí a ta se později vrací zpět do řeky.


Jeden z osadníků mi tvrdil, že tu bobři skutečně žijí, protože jim prý nechává na zahradě nějaké dobroty, které si pod rouškou tmy prý odnáší. Napadlo mě, že by tu musel být člověk asi opravdu za nějaké letní noci, aby měl naději tohoto tvora spatřit.

Pokud jste však četli můj první článek z Vrbna ( únor 2017?), tak víte, že je tam odkaz na chlapíka z Plzně, který chodil k Berounce a popisuje tam, co mu to dalo práce a zkušeností, než je dokázal prvně vyfotit.
Navíc jsou Kralupy relativně kousek a přesto daleko od Mělníka. Jak je ta teorie relativity cestování podobná té skutečné od Einsteina a rozhoduje to, co jsme ochotní obětovat a podniknout navzdory starostem s cestou spojených.



Podařilo se mi vyfotit motorák jedoucí z Neratovic do Kralup.


Pak jsem prošel kolem nějakého bývalého mostu a věděl jsem, že mám půl hodiny do odjezdu vlaku i autobusu domů.

Snad i proto, že jsem se dopoledne divil, co je to mezi těmi havrany na ulici za menší ptáky ( smíšená hejna s kavkami) , tak tady jsem zase mohl spekulovat, jaký druh kachen tu vlastně plave. Ty naše od autobusáku, či od Labe vypadají jinak. Stejně teď nevím a nejsem ornitolog. Když jsem však viděl tu hnědou hlavu, tak jsem zavzpomínal, jak jsem chtěl zase spatřit u Račic husici nilskou. Jo, reklamy a média ovlivňují naše zájmy.


Co byste řekli, že to je ? Ano, to jsou poslední metry Zákolanského potoka před jeho ústím do Vltavy. Ten přibírá v městské části Zátiší ještě Knovízský potok (fotka soutoku je tuším v nějakém lońském, snad srpnovém článku) a jeho ústí do Vltavy překlenula betonová lávka, takže není co fotit.


Nenechte se mýlit. To napravo je parádní kralupská cyklostezka vedoucí z centra k řece, kde je hlavní bod cest. Pokud podejdete frekventovanou silnici, tak nejen stanete na druhé straně poblíž nenápadné  nemocnice, ale také u krásného info centra s kavárnou a občerstvením i venkovním posezením nad řekou.

Centrum Kralup patří kostelu, soše Švejka a této obrovské budově, kde sídlí i MU a druhé info-centrum.


Je tu i malý oddychový koutek s osvícenou kašnou. Ta je teď bez vody, ale i tak se rozsvítila nějaká led-diodová svítidla.


Vstupní portál kostela Nanebevzetí Panny Marie, který je hlavní dominantou Kralup.


Mají tu také městskou studnu, o které zatím skoro nic nevím. Snad má být osvětlená, možná je tam vidět nějaká hladina, ale hlavně kryt proti bordelu. Raději se dovnitř nedívat. To už by byl možná lepší ten prvotní nápad z Mělníka, kdy se uvažovalo o průhledné plastové polokouli, která bude také prosvícena světlem. Byl by to efekt, ale nakonec je opravdu dobře, že se Mělník rozhodl tak, jak se rozhodl, což prospělo nejen podzemnímu klima, ale nebyl zničen onen vzácný krásný strop nad studní.

https://melnicky.denik.cz/zpravy_region/kralupy-maji-novou-ulici-a-historickou-studnu-20181130.html


Z Kralup jsem mohl jet domů autobusem číslo 466 v 17.25, nebo vlakem asi v 17.29. Chtěl jsem jet jinudy, bez přestupů a také vidět, jak je linka vůbec využitá, protože to je snad jediná přímá spoj sobotního odpoledne, mezi tímto městem a okresním městem. A byla využita slušně především mládeží.

Tato spoj jede do Mělníka dokonce 65 minut, protože zajíždí nejen do Veltrus a Nové Vsi, či Jenišovic, ale především do Vrańan a Lužce. A musel jsem se smát, když to řidič vzal například v Mlčechvostech ze státovky do centra obce k zastávce zkratkou kolem kravína, kam se autobus sotva vešel a nedalo se jet přes díry nijak rychle. Podobný stav vozovky byl překvapivě mezi Vrańany a Lužcem, kde jsem zavzpomínal i na zrušenou chmelnici, na které jsem kdysi musel povinně česat chmel, a která je již jen na fotkách ve výše zmíněné knížce.

Nejvíce lidí ( asi 12) nastoupilo v Lužci nad Vltavou a vzhledem k tomu, že všichni vystupovali u Kauflandu, tak to tipuji na Eru. Pokud někdo neví, tak jde o noční podnik.

Tož taková to byla pěkná sobota a jaká to radost, že slunce již zapadá v 17.30, do 18 hodin bylo slušně vidět a vychází rozumně v 6.55. Jen jsem zvědavý, jak to vlastně dopadne s tím časem. Východ slunce až v 9 hodin nemůže zdraví člověka vůbec prospět a příroda jistě nebyla tak blbá, když programovala lidi i zvěř k vstávání a usínání se sluníčkem. Večerní hodinky doma při petrolejce u lidí sice brzy zdomácněly a vůbec jsem kdysi četl takové zajímavé noční zvyklosti, ale ráno nám nikdy nesvědčilo a vidíme to na silnicích i v práci.

Úspěšný vstup do posledního únorového pracovního týdne, který nás přivede k prvnímu březnovému víkendu roku 2019 !
Zdroj: Soutok

Únor 22, 2019

18:52

Mám zde pěkné materiály z místního RMM a dokonce i krajně aktuální. Pátek tedy patří především pozvánce na pražský veletrh Holiday word a podíváme se i na jednu aktualitu přímo z prostor RMM. A nezapomeňte dnes kouknout na další premiéru nového Kameňáku z Mělníka :-).

Regionální muzeum Mělník se zúčastnilo veletrhu Holiday world 2019
Veletrh Holiday world 2019 Praha 21. - 24. 2. 2019

Regionální muzeum Mělník vyrazilo prezentovat své expozice, výstavy a služby na veletrh Holiday world 2019 do Prahy. „Snažíme se přilákat návštěvníky nejen do našeho muzea, ale do města Mělník a celé turisticky atraktivní oblastí Kokořínska.“ Na našem stánku najdete propagační materiály nejen o muzeu, ale i další materiály o Mělnicku a Kokořínsku, které dodali pro veletrh spřízněné organizace a subjekty (např. TIC Mělník, Muzeum Kadlín, Správa CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, MAS Vyhlídky, město Mšeno…atd.)“ říká ředitelka muzea PhDr. Miloslava Havlíčková.

 Při pátečním doprovodném programu také pracovnice muzea vystoupila s prezentací o Mělníku a skalním obydlí Lhotka na pódiu Asociace cestovních kanceláří ČR. Muzeum letos pro své příznivce připravilo zajímavé hádanky. Odměnou za úspěšný tip jsou návštěvníkům vstupenky do skalního obydlí ve Lhotce u Mělníka. Děti si mohou z veletrhu odnést muzejní balónky nebo kočárkové puzzle.



V mělnickém muzeu začaly Velikonoční Dávnohrátky
Regionální muzeum Mělník - velký sál 18. 2. - 13. 3. 2019

V Regionálním muzeu Mělník odstartovaly programy pro žáky prvního stupně základních škol a mateřinky Velikonoční Dávnohrátky aneb Jak to bylo u Kudrnů o postních nedělích?
Na pomyslném statku U Kudrnů děti hrou, přímou interakcí a všemi smysly poznávají místní ráz postních nedělí a předvelikonočních zvyklostí. Jedná se o reprízu zdařilého projektu z minulého roku.

 Program podporující kulturní regionální identitu u nejmladší generace by letos měla navštívit tisícovka dětí, na které se vloni z kapacitních důvodů nedostalo. Jako první měli možnost v tomto roce Dávnohrátky absolvovat žáci ZŠ se speciálními třídami Mělník. Holky si zkusily něco z babiččina šatníku, zadělali těsto na preclíky a nasadily vajíčka do kukaně.

 Kluci směle vyrazili pro výslužku jako Řehořovo vojsko, nasázeli brambory a zatloukali hřebíky. Nakonec šikovné ručičky školáků prověřila kouzelná muzejní dílnička, ve které si děti vyrobily postavičku Morany.


Zdroj: Soutok

Únor 17, 2019

22:10

Mlha v neděli večer dělala na Mělníku neskutečné věci a ukázala nám, proč jinde seděli lidé při sluníčku a slušných teplotách venku v městských restauračních zahrádkách ( televize) a u nás teplota držela téměř stabilní nulu.

Na prvních dvou snímcích vidíte náměstí Míru, kde byla zcela jasná obloha, krásně bylo vidět z jedné strany náměstí na druhou, ale Tyršova ulice byla již v mlze a platilo pravidlo, že čím nižší nadmořská výška, tím více mlhy. Ta se však zvedala stále výše a výše.



Pohled od vily Karola. Hranice mlhy a modré oblohy je patrná. Později bylo u vily ještě sucho, ale Aušperk byl již v mlze.




Tyršova ulice.


Legionářů směrem z centra ..


.... a k náměstí. Zhruba u besedy byla hranice.
Zdroj: Soutok
16:50

Už v pátek  nám byla ve zpravodajských relacích předkládána informace, že nás čeká hezký a nezvykle teplý víkend, což se do jisté míry potvrdilo, ale začátek každého dne přinášel opatrné otazníky. Za oknem se totiž válela po obě víkendová dopoledne mlha a zatímco v sobotu prosvítalo sluníčko již někdy v 10.30 a mlhu do  nějakých 13 hodin definitivně porazilo, tak v neděli to bylo až hodinu po poledni.

Pro mě byla mlha důvodem k dalším obvyklým experimentům s rádiem, ale ačkoliv byla zejména dnes ráno v 8 hodin opravdu slušná, tak výsledky byly mizerné. Nicméně se ukázalo, že zatímco v běžném dni si musíte s přenosným rádiem vyjet za dálkovým signálem z Bavorska v pásmu DAB+ na Chloumeček ke kostelíku sv. Jana Nepomuckého, tak za mlhy balancuje signál na hraně poslechu v tomto pásmu i za mělnickým zámkem.

A jak tak skenuji rádio, abych zjistil kolik stanic dolétlo z té mlhy na malou prutovou anténu rádia a udělal si představu o momentální situaci, tak se rozezvučí zvony na 60 metrů vysoké dominantní věži chrámu. To vám byl  randál, ale tak nějak to vydávalo takový docela líbezný zvuk..


Za chvíli šla kolem mě jakási paní se psíkem, jest-li prý nevím, co je dnes za slavnostní den. ,,Proč ? " táži se. -,,No, že ty zvony dnes tak nádherně zní." Prý tu chodí často a toto slyší prvně - ,,Tak to tedy nevím" odpovídám. ,, Já tu totiž touto dobou nebyl asi 11 let a obvykle jsem ještě v posteli. Však je neděle, ne ? :-)"

Jak jsem již napsal, tak příjem za nic nestál a bylo zbytečné, se tu zdržovati déle. Kráčím obhlédnout život na náměstí, kde začíná být rušněji a již na dálku mě zaujala známá postava a svazek klíčů. ,, No jistě, to je přece Jirka a vsadím se, že má sebou svazek různých klíčů od mnoha kostelů, kde je potřeba zvonit, nebo provádět nějakou tu údržbu" říkám si pro sebe.


Ani nebyl čas prohodit spolu nějaké přátelské věty. Kdy se vám podaří takto nečekaně bez nějaké organizace přijít k takovému vlastně vzácnému pohledu na svazek kostelních klíčů ? :-) Nápady se mi náhle rozeběhly v hlavě neuvěřitelnou rychlostí a opět je tu ta stará věta z jedné dávné knížky spisovatele Ludvíka Součka, kde se praví, že vše souvisí se vším.

Zvony, klíče, hlavní zvoník, mlha, neděle, určitá oběť i zábava. To dává dohromady jedno velké a dlouho zase nejmenované téma s názvem Mělničtí zvoníci. Jirka se musí rychle věnovat nějaké záležitosti s MP, která právě dorazila, ale já už začínám chytat téma ještě na jeden víkendový článek. Včera jsem si tak říkal, že nic fotit nebudu, že mě to v té mlze ani nebaví, ale dnes se mi tu spojují určitá synonyma.


Mělnické věže, kterých je podle jedné starší soutěže v Mělnické radnici 33, ale po loňském požáru v areálu bývalé STS již jen 32 možná tak trochu volají, abych jich několik zvěčnil. V mnohých jsou hodiny, někde i zvony, a to je svět Jirky Maleckého, kterého vždy velmi rád vidím.

Aspoň jsem se fotografováním po centru trochu rozhýbal i zahřál a již si představuji, jak to u vyjímečně dodatečné snídaně nalupu do PC a zkusím něco vytvořit :-). Protože toho však moc nevím, tak si přečtu nejdříve internet a zase jsem na nějaký čas chytřejší, než to zapomenu.


Zvoníků je na Mělníku 10, je mezi nimi jedno děvče, mají své stránky i facebook a každý rok pořádají v září Den zvoníků, který je určený veřejnosti. To je den, kdy se prakticky celý den zvoní střídavě po půlhodinách na dvou místech a můžete si to zkusit. Poslední plakát z loňského roku jsem objevil zde:  https://m.melnik.cz/den-zvoniku/a-3796

Teď tedy ještě web a facebook:  https://www.facebook.com/Melnictizvonici/photos/a.542824042430158/2084492344929979/?type=3

https://www.zvonici.cz/      http://campanarii.cz/programy-zvoneni/programy-zvoneni-jinde-v-cechach/


Protože bývám u zámku poměrně často, tak samozřejmě vím, že kromě časových zvonečků, které odbíjí každou čtvrthodinu a o jiném tónu každou celou ( http://soutok.blogspot.com/2018/12/spolecnost-tereos-ttd-vyrobila-na-prani.html  Báseň Město jde spát)
...., což je někdy slyšet i z pěkné dálky, zvlášť když jste třeba u Labe pod cukrovarem, nebo u laterálního kanálu

..., tak vás jistě zaujme odbíjení zvonů zejména v poledne a v sedm hodin večer. Ranní ptáčata, pak možná slyšela i odbíjení v sedm hodin ráno. Díky osvětě dnes již někteří lidé vědí, že v chrámové věži máme ty zvony na  velké odbíjení tři a ten nejmenší je poháněn elektrickým pohonem.


Jako laik si to tedy vysvětluji tak, že ta velká odbíjení v sedm ráno, v poledne a v sedm večer vydává právě tento nejmenší a nejmladší zvon na elektrický pohon ( sv. Anežky a sv. Zdislavy), který byl umístěn opětovně do věže 22. srpna 1993.

To krásné vyzvánění  na všechny tři zvony však můžete slyšet jen v neděli v době mezi 9.00 - 9.10, kdy se sem sjedou zvoníci. Škoda, že tak brzy :-).

https://www.zvonici.cz/stranka/zvony-na-vezi-sv-petra-pavla

Mělničtí zvoníci však nemají na starost jen několik zvonic po Mělníku, avšak zajíždí celkem pravidelně do Lužce nad Vltavou ( také je tu na webu někde snímek tamního kostela) a mívají objednávky na zvonění i jinde.

Doporučuji si přečíst starší rozhovory s Jirkou Maleckým ....

https://melnicky.denik.cz/online-rozhovor/on-line-ptejte-se-jiriho-maleckeho-hodinare-a-hlavniho-melnickeho-zvonika-20160701.html

https://melnicky.denik.cz/zpravy_region/jiri-malecky-ke-zvoneni-jsem-se-dostal-tak-trochu-omylem-20120910.html


Jirku a zvoníky je třeba obdivovat. K tomu musí být láska. To nemůže dělat někdo, kdo má problémy s ranním vstáváním, nebo dává raději přednost výletům. A přitom můžou mít radost ohledně odbíjení zvonů obě skupiny lidí.

Jirka se navíc nevěnuje jenom odbíjení zvonů po okrese, ale je známý svým zájmem o opravování kostelních i domácích nástěnných hodin a myslím, že kromě zájmu o kovářství, kterým se tuším pochlubil i v tisku, tak je snad ještě stále velmi úspěšným členem místního veslařského klubu...

http://www.kvm1881.cz/KVM1881Home.php

Mělník má celou řadu osobností, které se něčemu věnují, a tak nějak vstoupili do povědomí veřejnosti, ať už na poli kultury, historie, umění, sportu, osvěty atd. atd. , ale již méně je těch, kteří jsou tak nějak všestrannější a ví se o nich.  A mezi takové lidi Jirka právě patří.


Tak jsem si před chvíli již začal myslet, že mezi všechny ty notoricky známé obrázky, co jsem sem dnes předem rozmístil nacpu nějaký text, tak jak to mám rád, ale nevím nevím :-).


Po rozluce s Jirkou jsem se vydal vyfotit reklamě několik památek na téma věžičky a věže, a přitom jsem si začal uvědomovat, že v té mlze mají zase úplně jinou krásu a pořád je ještě co říci.


Tak například zde. Budova krásná, kdysi prý dokonce hospoda, za mého dětství dětská nemocnice. Dnes poněkud zchátralá a na lepší časy to nevypadá. A taková krásná budova. Jedna z nejhezčích ve městě. Dnes se dočtete, že je v prvním patře zubní pohotovost. Ještě, že tak.

Řeknu vám, lituji každého, kdo si musí hledat svého zubaře. Tohle je divná doba. Na jedné straně spousta pozlátek v podobě supermarketového zboží, spoustou časopisů, různých elektronických médií a spoustou dalších možností, až někdy nuda, a na straně druhé se leccos rozpadá,když už člověk zestárne, tak aby se bál, aby neonemocněl a něco nepotřeboval.

Na školách prý šikana, zedníky budeme brát asi z Ukrajiny, protože se tím nechce nikdo učit a všichni mají tak dobré známky, že mohou jít na cokoliv. A včera mě dostal článek ....

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/497524-potrebujeme-260-000-imigrantu-rocne-hlasi-nemci.html

To je vlastně přiznání se k tomu, co mnozí tušili, že nám média nedávno cíleně lhala. Stačí si i přečíst komentáře.


Evangelický kostel je jedním z míst, kde se schází v neděli zvoníci ke zvonění a je i součástí Dne zvoníků, kde se odbíjí v časech mezi celými hodinami, tedy v půl.


Chrám sv. Petra a Pavla je málokdy takto silně zahalen do mlhy. Zašel jsem až do Podhradí k bývalému viničnímu lisu a musel jsem to vzdát, protože nebylo vidět ani na dům Dr.Pasovských v cestě na zámeckou vyhlídku.


Abych pořídil záběr na celou věž, tak jsem musel až k ní.


A když ne zvířátka, tak aspoň v článku děvčátka :-). Tyto kočky jsou ze Středoslovenského kraje od Brezna. To mě napadá ta píseň o tom, jak najkrajšie dievčatá sů na Horehroní :-)
No nic. Brezno je  nedaleko krajské Banské Bystrice v Nízkých Tatrách v překrásné krajině poblíž Slovenského ráje. Osobně jsem byl kdysi trochu severněji, a pak i východněji, ale viděl jsem od rodičů knížku Slovenský ráj a je to nádhera.

Držíte se řetězů, opatrně kráčíte po železných žebřících a občas téměř kráčíte vodou, která se tu valí mezi skalami. To jsme ještě byli jeden stát. Dnes koukám od 10 hodin na Toulavou kameru a divím se, jaký máme krásný oltář a vůbec celý interiér v Libiši v kostele. To by byl DED. Ne jenom Záboří, Vrbno,Vlíněves apod.

Pak šel Objektiv a uváděn byl slovenskou moderátorkou. Říkám, jak je ta slovenština pěkný jazyk a dozvídám se, že na to prý dnes někdo arogantně nadává, že mu to vadí. Jako sorry, ale taková hovada bych vzal jen kousek za hranice do Polska. Tam není žádný wellness, primetime, být in, tie ... myslím ty názvy společenských obleků, jak nám je včera pan bývalý poradce prezidenta Havla Špaček představil a kde slovo tie nepředstavovalo kravatu, ale motýlka.

Až někdy přemýšlím, zda jsem ještě doma v Čechách a to mi zní cizí druhy jazyků libozvučně a rád znám z každého aspoň několik slůvek :-). Poláci se hrdě drží svého jazyka, považují se za velký stát, ale nás mají dnes celkem rádi.

Jedno z děvčat tedy bydlí prý delší dobu v Praze, druhé přijelo na návštěvu, a protože slyšela o krásném počasí, tak jela na Mělník kvůli výhledu, hlavně na soutok. Nevím, zda vydržela, protože říkala, že půjdou někam na kafe a snad se do dvou hodin mlha zvedne. Ale, která restaurace měla dnes dopoledne v 10 hodin otevřeno, to nevím. Však jsem je také naposled viděl postávat na náměstí před Šatlavou a rozhlížet se. Jaké asi budou mít vzpomínky na Mělník, a jak nás budou prezentovat ?

Hezký vstup do dalšího pracovního týdne. Zase budeme jaru blíže :-) !



Zdroj: Soutok

Únor 15, 2019

19:14

Únor patří masopustům, a to jak u nás, tak třeba u sousedů, nebo i v Brazílii proslulé svým tradičním karnevalem v Riu  právě v tomto období. Když jsem tedy nakousl tu Brazílii, tak dám odkaz aspoň na dvě brazilské netové stanice.

https://www.radio.net/s/tropicalisimasalsa     https://onlineradiobox.com/br/estancia879/?cs=br.villamix

Pojďme však dnes na něco domácího a parádního. Marathon otrevírání středověkých sklepů v centru města pokračuje i v roce 2019 ! Samozřejmě pod hlavičkou MOOSu. Poznačte si v kalendáři termín 16. března.

A až si přečtete dnes s předstihem v premiéře na Soutoku zvací článek, tak se trochu podíváme rok nazpět. Samozřejmě, že již s netrpělivostí vyhlížím vydání knihy Na kole přes Afriku, o jejíž kvalitě měli rozhodnout čtenáři webu, kteří projekt podpořili a vzpomínám, jak jsem tu před rokem podle možností na Google streetu cestoval africkými silnicemi, kudy tehdy projížděl v reálném čase prachatický rodák Tadeáš Šíma na svém bicyklu a držel mu palce, aby zdárně dojel.

I on kromě psaní knihy a různých přednášek pro veřejnost na svém facebooku občas vzpomíná a tahle příhoda v druhé části dnešního článku stojí za zmínku.

 Dodejme ještě, že se včera krásného životního jubilea 100 let dožil známý cestovatel Miroslav Zikmund a určitě je to příjemnější zpráva, než nedávné úmrtí pana Luďka Munzara, který si mě mimochodem ještě navíc získal seriálovou trilogií na přelomu tisíciletí, kterou věnoval našim rozhlednám, pramenům řek a památným stromům, což tehdy vedlo k záchraně mnohých těchto památek.




Den otevřených dveří mělnického podzemí - sklep domu čp. 134 v Palackého ulici


Mělnický osvětový a okrašlovací spolek Vás zve na prohlídku další části mělnického podzemí, které dosud nikdy nebylo pro veřejnost přístupné. V sobotu 16. března 2019 od 9:00 do 17:00 hodin budou mít zájemci možnost poprvé a pouze na jeden den navštívit dvoupatrové sklepení domu čp. 134 na rohu Palackého ulice a ulice Kněžny Emmy. V tomto sklepě je zavedena elektřina pouze v prvním podzemním patře, druhé patro osvětlené není, proto si vezměte baterky s sebou. Přístup bude volný průběžně po celý den, neděláme žádné rezervace ani objednávky vstupenek. Prohlídku lze absolvovat i s dětmi.

  Moc děkujeme panu Kopeckému, že nám umožní prohlédnout si krásné podzemí jeho domu.

Martin Klihavec, předseda MOOS





Ahoj, tady Táda 
Zdroj: Soutok

Únor 12, 2019

19:02

Milí čtenáři, přišel mi dnes další materiál z RMM, kde se můžete dozvědět, kam bude směřovat činnost muzea v tomto roce. Pokud vás to tedy zajímá, tak věnujte pozornost následujícím řádkům. Opět je potřeba pochválit aktivní a propagační činnost muzea.

A aby to dnes nebylo celé jen o muzeu, tak si dáme něco, co jsem tu prakticky snad ještě nikdy nedával. Po e-mailu chodí každému z nás spousta přeposílaných věcí na různá témata. Jednou z nich je humor. A jsou to mnohdy taková díla, která se vyprávěla v různých obměnách již před desetiletími a jejich autor je prakticky neznámý.
Jejich účelem je zpravidla vzbudit úsměv u druhých lidí a každý je rád pošle dále cestou ústní i písemnou. Třeba vybraná scénka někoho pobaví.



Regionální muzeum Mělník dá v letošním programu slovo přírodě!

Tématem hned několika programů mělnického muzea v roce 2019 bude příroda a voda. Od dubna do června poteče velkým sálem Nespoutaná řeka. To je název výpravné výstavy, která seznámí návštěvníky s přírodou říční krajiny a významem řek pro člověka. Nebudou chybět interaktivní zóny a možná i živá zvířátka

. Během dubna návštěvníci uvidí prezentaci dětských výtvarných prací ZŠ Mělník - Pšovka na téma voda. Z malého sálu rybník se stane během letních prázdnin při výstavě Brekeke! aneb V Mělníku není konec vodníků. Pro tuto pohádkovou výstavu s doprovodnou soutěží muzeum shání exponáty.

 Pokud máte doma loutku či hračku vodníka, předměty s vodnickou tématikou, zdařilý kostým nebo třeba i hračky žáby a ryby, ozvěte se nám a můžete tvořit expozici s námi. Výstava proběhne ve spolupráci se ZUŠ Mšeno, jejíž žáci zde představí vodnické plastiky. Nebude chybět akvárium s živými rybkami a herní koutek. Velký sál v létě obsadí stavebnice Lego na výstavě Svět kostiček s velkou hernou.



Novinkou v programu Regionálního muzea Mělník je Den Země ve skalním obydlí ve Lhotce u Mělníka s komentovanou prohlídkou a programem s ornitologem. Konat se bude v sobotu 27. 4. 2019. Skalní obydlí Lhotka letos také hostí významnou událost. V sobotu 20. 7. se zde uskuteční Zahájení Dnů lidové architektury Středočeského kraje s bohatým programem.

Návštěvníky nezklamou ani tradiční akce jako je Mělnická muzejní noc (24. 5.) - letos také na téma příroda a zvířátka. V létě provede děti historickým jádrem Mělníka kocourek Švarc (14. 8.) a ve skalním obydlí bude vyprávět tetička Mína (23. 7).

Nově budou oba jarmarky, jak Velikonoční, tak Předvánoční, spojeny s akcemi města na nám. Míru. Ve stálých expozicích letos mělnické muzeum změnu neplánuje. Po celý rok je přístupná nová výstava dětských houpadel a plyšových medvědů i tradiční expozice.


ROK 2018 - ohlédnutí 

V minulém roce Regionální muzeum Mělník, p. o. získalo titul „Muzeum roku 2017“ v návštěvnické soutěži portálu do-muzea.cz a jeho roční návštěvnost se již několik let drží okolo magické hranice 40 000. V roce 2018 shlédlo akce, expozice či výstavy celkem 40 129 návštěvníků. (2017 - 39 994 n., 2016 - 40 053 n.)

Mělnické muzeum v uplynulém roce uspořádalo 37 výstav a 172 dalších kulturních akcí, přednášek a projektů pro školy či přírodovědných vycházek…atd.
Nejúspěšnější výstava minulého roku byla již tradičně vánoční výstava „Půjdem spolu do Betléma“ - 2057 návštěvníků.

 Nejúspěšnější akce: Předvánoční jarmark - 1570 osob (což. je 2. nejvyšší návštěvnost za historii pořádání – 17. let, zřejmě způsobená i spojením s akcí města - rozsvícení vánočního stromu na náměstí ve stejný den), Velikonoční jarmark - 1158 osob, Muzejní noc 653 osob. Celkový Přehled činnosti muzea by měl být ke stažení na www.muzeum-melnik.cz od 20. února 2019.

-KrF-


Japonský žák v americké škole…
První školní den na americké střední škole představuje učitelka nového žáka:Sakiro Suzuki, přistěhoval se s rodiči z Japonska.
Hodina začíná a učitelka se ptá: "Uvidíme, kdo ovládá kulturní historii Ameriky! Kdo řekl: "Dejte mi svobodu, nebo mě zabte?´"Hrobové ticho ve třídě, jen Suzuki zvedne ruku: "Patrick Henry 1775 ve Philadelphii."
"Výborně Suzuki, a kdo řekl: „Stát je národ a národ nesmí zahynout?"Suzuki se postaví: „Abraham Lincoln 1863 ve Washingtonu."
Učitelka se podívá na spolužáky a říká: "Stydím se za vás, Suzuki je Japonec a zná americkou historii lépe než vy!"
Zezadu se ozve tichý hlas: "Polib mi prdel zasraný Japončíku!!"
"Kdo to řekl?"
Suzuki zvedne ruku a bez vyzvání odpoví: „General McArthur 1942 v Guadalcanal a Lee Lacocca 1982 při valné hromadě firmy CHRYSLER."
Třída je zcela ticho, jen zezadu se ozve: „Je mi z toho na blití!"
Učitelka křičí: „Kdo to byl!"
Suzuki odpovídá okamžitě: „George Bush starší japonskému premiérovi Tanakovi v průběhu oběda, Tokio 1991."
J eden ze studentů otráveně řekne: „Vyhul mi!"
Učitelka hystericky: „A dost! Kdo to byl teď?"
Suzuki bez mrknutí oka: „Bill Clinton Monice Levinsky 1997 ve Washingtonu,Oválná pracovna Bílého domu."
Další ze studentů zařve: „Suzuki je hromada sraček!"
A Suzuki opět klidně: „Valentino Rossi, při velké ceně motocyklů v Brazílii 2002."
Třída zcela propadne hysterii, učitelka upadá do bezvědomí, dveře seotevřou a vejde ředitel: „Kurva, takový bordel jsem ještě neviděl!"
Suzuki: „Andrej Babiš, český ministr financí při předložení státního rozpočtu, Praha 2013."

Zdroj: Soutok

Únor 11, 2019

19:08

Snad již před Vánocemi ke mně dolétla zpráva, že se prý po letech koná zase U Grobiána Podkováň Fest, ale kolega si nemohl vzpomenout, kde to jen četl. Hlavně mě udivil poměrně brzký termín akce, ale je to tak. Zatím mám k disposici pouze tento malý plakát, který jsem právě objevil na nějakém facebooku. Jinde se o akci zatím nepíše.

Co dodat ? Tak samozřejmě je fajn, že se nám akce do krásného prostředí Kokořínského Dolu opět vrací a doufejme, že snad bude vyhovující počasí. Stany jsou sice vyhřívané, jak se uvádí, ale počasí má stejně vliv na věci, které s akcí souvisí.

Na druhou stranu dnes máme výhodu, že kdyby se nezdařil Fest v Kokořínském Dole, tak jistě bude v květnu přímo u nás doma na Mělníku :-). A pokud bude mít někdo ale ohromnou smůlu ....

...., tak jsem chtěl napsat, že bude jistě fest i v Neratovicích ....., ale podívejte se na toto ...


Tak tomu se říká objev na poslední chvíli :-).  Lobeč už dává o sobě zase vědět. Nu, nechme pivo pivem, protože milovníci zlatavého moku jsou ochotní jet degustovat třeba do Železné Rudy a mrkněme na další pěkné akce poblíž.


Zatímco sledovat webové stránky výstaviště v Litoměřicích mě brzy omrzelo, tak nedaleká Lysá nad Labem je pravým opakem. Každý měsíc je tu několik docela slušných výstav.

A na závěr dnešního článku tu máme již první přehled termínů některých periodických akcí ve Mšeně a v okolí.
Kalendář akcí ve Mšeně a okolí. Seznamte se s prvními známými termíny některých akcí v roce 2019.16.02.2019  Večírek kumštýřů pro Hanku, Járinka, Miloše a Karla23.02.2019  Sportovní ples16.03.2019  Borecký půlmaraton30.03.2019  Dětský karneval30.03.2019  Karneval pro dospělé06.04.2019  Expediční kamera27.04.2019  Vymetání výfuků01.05.2019  15. mistrovství světa mopedů Stadion01.06.2019  Běh naděje a Mšenská desítka22.06.2019  14. jízda Kokořínskem13.07.2019  Kokořínský triatlon19.07.2019  Tradiční letní výstava drobného zvířectva17.08.2019  IX. setkání motocyklů československé výroby ve Mšeně25.08.2019  Kokořínské roklinky (běh)22.09.2019  Zavírání šoupátek28.10.2019  Běh Debří15.12.2019  Běh Boudeckou roklí
Zdroj: Soutok

Únor 9, 2019

16:49

Pěknou nepěknou únorovou sobotu milí čtenáři. Na úvod si dáme reportáž z muzea, pak probereme trochu svět hudby a rádia a nakonec se podíváme na situaci bývalých krámků a hospůdek pod městem, čili pod centrem na kopci.

Muzeum bylo plné letadel…
Regionální muzeum Mělník - velký sál 7. a 8. 2. 2019

Mladými modeláři se stali žáci mělnických základních škol na programech se členy Modelklubu Mělník, které probíhaly na výstavě „Chlapi si zase hrajou“ v mělnickém muzeu. Děti se naučily skládat papírovou vlaštovku, vyrobily papírový model letadélka a některé si dokonce vyzkoušely řídit letadlo na 3D trenažéru.

 Zkušení modeláři v čele s předsedou mělnického Modelklubu Janem Zelenkou, předali dětem alespoň malou část svých vědomostí. Doufají, že pro svou vášeň zaujmou i mladší generaci. Pro zájemce vedou volnočasový kroužek „Mladý modelář“ v DDM Mělník. Projekty na výstavě „Chlapi si zase hrajou“ muzeum směřovalo také k podpoře polytechnické výchovy, která se v posledních letech znovu vrací do škol.
Výstava „Chlapi si zase hrajou“ končí již tuto neděli v 15:00 hodin. Poté letadélka z velkého sálu mělnického muzea odletí:-)




Dnes si ještě dáme několik zajímavostí ze světa rádia a hudby.

Máte doma internetové rádio ? Že ne ? Tak jistě, rozhlasové internetové stanice lze poslouchat na různých zařízeních, ale přece jen je rádio nejpohodlnější a nevyžaduje nějaká další přihlašování apod.

Asi před 14 dny nám začala v Anglii vysílat stanice s názvem Radio Greatest hits.

https://planetradio.co.uk/greatest-hits/
https://planetradio.co.uk/greatest-hits/playlist/

Stanice má hrát hudbu 70. až 90. let a hodně připomíná do jisté míry legendární Radio Luxembourg. Měl jsem trochu obavy, že jde zase jen o další stanici, která bude omílat ty nejlepší písničky z 80. a 90. let tak, jak to známe například z televizních hudebních stanic, které si vystačí s jedním rozsáhlým playlistem, ale zdá se, že tomu tak není.

Včera večer jsem tomu věnoval nějaký čas a objevily se tam věci, které jsem snad v tomto tisíciletí ještě neslyšel :-).

A u populární hudby ještě zůstanu. Mimochodem, mám teď období, kdy se spíše věnuji zase objevování starých vykopávek ze světa popu a rocku, než etnické hudbě, o které jsem v minulosti tolik psal :-). Ale, vše prostě podle nálady.

Dovolím si vám představit českou netovou stanici  Color music radio.

http://radiocolor.cz/showpage.php?name=party

Stanice snad hraje i na FM, ale mě hlavně zajímá tato stránka. Tam je plno materiálu na zkopírování do youtube. Plno muziky, která se skoro nehraje. Když pátráte po vzácných písničkách, tak vám sestřihy na youtube moc nepomohou. Je to pech znát jen melodie, nemít je nahrané a chtít je objevit.

Teď už pojďme do světa DAB+ . Na kanálu 12C nám přibyla stanice ČRo - Vysočina. Má sloužit hlavně všem, kteří jedou po dálnici mezi Prahou a Brnem. Včera jsem ji po 17. hodině naladil a hráli tam dechovku. Na stejném kanálu naladíte koncem dubna podobnou stanici zaměřenou na sport. Ta začne vysílat hokejový šampionát ze Slovenska. Vzhledem k tomu, že tu byla loni stanice ČRo- sport, která poměrně brzy zanikla, tak nejsem velkým optimistou, ale budiž.

Ostatně, ač i dnes existují pořady typu ,, S mikrofonem za fotbalem/ hokejem" , tak si myslím, že dnešní doba patří spíše obrazu, pokud ještě považujeme některé výkony našich reprezentantů vůbec za sport. Sorry, ještě pamatuji generaci fotbalistů, kdy jsme byly v tabulce světa snad až na 8. místě a zápasy našich fotbalistů nebyly předem ztracené . Hráli srdcem, rozumem, a když nemuseli, tak nepadali.

Nutno však říci, že jsme měli v rádiu i slavné komentátory, kteří když dostali slovo, tak to byl kabaret :-).


Měl jsem dnes nejdříve čas až odpoledne, a tak jsem se aspoň prošel za zámek, abych pohlédl do kraje a samozřejmě proskenoval DAB+ . Je sice krajně nepravděpodobné, aby se udělaly takové podmínky, jako 27. prosince .....
https://soutok.blogspot.com/2018/12/dnes-byly-spusteny-velmi-dulezite-nove.html

....., ale ono to jinak nejde. Když nebude rybář chodit k vodě, tak rybu neuloví.
Foukal silný vítr, poněkud se zatáhlo, ale objevil se nápad. A jak tak jdu, tak se objevil další. Vzpomněl jsem si na tu knížku plnou historických fotek našeho města od pana Lojky a Martina Klihavce, ale i na řadu dalších věcí.
Pan Lojka tam hodně fotil Vodárenskou ulici a připomínal malý obchůdek, kde je dnes velmi malá, leč stále žijící restaurace Koruna. Už nevím, kde to bylo, ale občas si také někdo vzpomene, že od školy ZDŠ Jungmannovy sady vede dolů prudká Fügnerova ulice.....
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jind%C5%99ich_F%C3%BCgner
....., která má těsně před kruhovým objezdem na Bezručovce odbočku vlevo do sídliště, kde je hned na rohu tento opuštěný komplex ( snímek). V dobách socialismu tu byla samoobsluha s řeznictvím, která zůstala po pádu režimu opuštěna ( možná tam měl jepičí život ještě nějaký podnikatel) a později v části objektu vznikla restaurace s herna barem, což zde fungovalo ještě na konci starého tisíciletí.
Je jasné, že než v těchto místech vznikly supermarkety, tak po všech mělnických sídlištích žily v různých vchodech v přízemí různé zejména potravinářské obchody a večerky. Diskuse na téma supermarkety a obchody v centru, nebo supermarkety a obchůdky v sídlištích už dávno nikdo na serveru Mělníček. cz neprobírá.
Jako kdyby tato nová generace byla už se vším smířená, nebo spokojená, či je prostě jen nebavilo diskutovat. A tak ani nevíme, kolik jich potřebuje náhle koupit jednu, dvě věci a vydávají se pěšky, nebo s vozy ( auty) ve směru od centra přes rušnou Bezručovku do supermarketů.
Já však chtěl dnes psát hlavně o těch restauracích a hospodách pod městem právě u Bezručovy ulice, jakož hlavní mělnické dopravní tepny.. To už nějak občas nechápu. Sídliště, kde není restaurace, a přitom to byla dříve slušná budova. Naprosto stejný případ jen o něco dále, kde bývala pojišťovna a krásná restaurace Narcis s balkonem do parku. Tam se dalo chodit ještě v roce 2008 !  Ale, vezměme to od Pšovky.
U Cinků zavřeno. Dobře, tak je tam ten Motorbar + ještě jedna směrem k Průhonu. Ale, něco jsem říkal o tom, jak pamětníci nenávidí zánik objektů minulosti. Restaurace 106 u dnešního Junkera, U koček, dva roky už i Potůček u koupaliště, kde to v létě žilo.
Pan Lojka vzpomínal OSP, kde také byla hospoda. Vzpomínal jsem ten krásný Narcis. Vždyť dole pod městem na Bezručovce od Olympioniku a té kostky tam není až po Motorbar na Českolipské jediné pohostinství. Kde je chyba ? V lidech ? V podnikatelích? Je to dobou ?
Fakt je, že člověk již mnohokrát musel někde konstatovat, že pokud to chtějí takto dělat, tak přijdou na buben, což se vždy vyplnilo. Většinou tedy píši o centru a případně dění tam, takže dnes změna.
Zdroj: Soutok

Únor 3, 2019

19:01


Možná jste to někdo zaznamenal v televizi, nebo na netu, ale vězte, že pokud si rádi aspoň jednou za čas vyjedete vlakem a hodláte využít docela obyčejné běžné jízdenky, tak můžete být pěkně překvapení. Od 1. února ( od pátku) totiž již žádné obyčejné jízdné neexistuje, ale narodily se nám flexi jízdenky.

Co to je ? Odborně to máte vysvětlené zde:

https://www.cd.cz/typy-jizdenek/-31966/   Stručně řečeno: Teď, až pojedu do Všetat, abych si vyšlápl na svůj oblíbený pochod ,, Po stopách vladyky Beše" :-) , tak vůbec nebudu nejspíše vědět, kolik bych platil za jízdenku ČD, kterou si nekoupím, protože jsou pidky z automatu na autobusáku levnější a lehce spočítatelné :-). Cena jízdenek ČD se má totiž odvíjet podle toho, jak je ta či ona spoj využívaná. Horší by to bylo do Pardubic.

Z toho vyplývá, že pokud pojedu ranním rychlíkem v 7.40, tak můžu očekávat, že to bude rozhodně dražší, než kdybych jel v 11.40. Čím více lidí spoj vozí a cestující má tak menší šanci, že si vůbec sedne, tak má být jízdenka dražší.

http://www.ceskedrahy.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/-30410/

https://www.novinky.cz/diskuse?id=554096&articleId=/ekonomika/496273-vytizene-spoje-ceskych-drah-zdrazily.html§ionId=5

Pokud však cestujete vlakem asi tak, jako já, tak vás to může nechat klidnými. Pořád totiž existuje celodenní jízdenka pro celou ČR, nebo určitý region, která má paušální cenu a samozřejmě i oblíbená Jízdenka na léto. Doufám tedy, protože to je téměř ještě zbytečné řešit.
Na druhou stranu tu máme jízdenky PID, které dnes platí  v podstatě až na hranici kraje kde se nic nemění, pokud vím, tak cestujme s rozvahou :-).


Když jsem viděl, jak dnes venku sněží, tak se mi nechtělo vůbec ven. Konečně, jsem občan téměř nejteplejšího místa v Čechách a sníh moc vidět nemusím, že :-)? Hlavně u nás v nížině to hned taje a jinak tomu nebylo ani dnes.

Nicméně jsem se vypravil pro svůj oblíbený časopis ČD tip, který jsem, jako obvykle poslední dobou nesehnal, ale hlavně, že jsem musel ven. Tam totiž zjistíte, že ta bílá barva sněhu docela mile odráží světlo a nějaký čas, se to vydržet dá. Navíc můžete venku chytit inspiraci.

A já ji chytil. Zjistil jsem, že děcka nelenila a postavila po celém Mělníku neuvěřitelné množství sněhuláků. Kdoví, zda tu bude letos ještě tolik sněhu, abychom mohli znovu spatřit u nás na Mělníku tyto sněhové krasavce, kteří mají dokonce svoji historii.

Věděli jste například, že se sněhulák objevuje již v literatuře 16. století u Shakespeara ?

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sn%C4%9Bhul%C3%A1k

Být, či nebýt? Co já se jen díky tomu psaní tady na webu sám občas nedozvím. Dokonce i historii stavby sněhuláků :-))).

Pro moji generaci je sněhulák nejspíše prvně spojen s obrázky Josefa Lady, ale je to samozřejmě i naše dětství.











Zdroj: Soutok

Únor 2, 2019

20:35

K napsání tohoto článku mě motivovalo hned několik věcí.
Není to tak dávno, co běžel v televizi krásný amatérský dokument o přírodě u nás s názvem Planeta Česko.. .. https://www.csfd.cz/film/415732-planeta-cesko/prehled/

Mladý tatík, milovník fotografování a přírody, se tam vyznává, že přírodopisné filmy jsou většinou ze zahraničí a z exotických zemí, a tak se rozhodl pro své malé dcery natočit dokument o naší přírodě, kterou pomalu neznáme, nebo ji doslova přehlížíme. Jako kdyby naše zvěř byla něčím podřadnějším a méně zajímavým, než ta z Afriky, nebo z Austrálie.

Díky jeho fantastické práci a vytrvalosti vznikl neskutečný dokument, který nemá na našich obrazovkách v oblasti domácí fauny obdoby. Skutečně jde opět o posílení určitého vlastenectví.


Dalším důvodem byl fakt, že se vám velmi líbil článek  http://soutok.blogspot.com/2017/03/bobri-pod-melnikem-nova-kapitola-mistni.html , který jsem vytvořil před dvěma lety.

O bobrech se teď opět zase hodně píše a reakce již nejsou tak příznivé. Pokud bychom to chtěli vyjádřit nějak stručně, tak na Moravě si na bobry spíše stěžují a u nás, se nám po nich zatím spíše stýská.

A konečně poslední motivací je skutečnost, že jsme měli dnes u Neratovic ornitologickou procházku ( dva články nazpět) a určitým způsobem žijeme v takovém období, kdy se nedočkavě do té přírody občas krátce vypravujeme a snažíme se ji vnímat, abychom si uvědomili, že člověk nemůže v životě čekat jenom na ta krásná období roku, kdy se například počne vše zelenat, nebo kvést.


A tak jsem se dnes opět vypravil do Vrbna, abych se podíval na bobří ohryzy, které tu udělali bobři již před dvěma lety a abych zjistil, zda třeba někde nějaké nové ohryzy nevznikly.

Podle nějakého nového článku u nás v ČR (z roku 2018) žije již asi 6 tisíc bobrů, prý páchají mnohdy velké škody a jsou stále více zvyklí na přítomnost lidí, které někdy mohou i ohrozit.

https://www.idnes.cz/hobby/mazlicci/bobr-evropsky-ochrana-skody.A180618_153233_hobby-mazlicci_mce

To sice může být pravda, ale vyprávějte to někde, kam připlul tento tvor asi omylem, nelíbilo se mu zde, a tak tu kromě pár ohryzů nic nezanechal.


A je to tak. Když jsem četl, kde bychom se mohli s tímto tvorem nejblíže setkat, tak se někdy uvádí Labe v Roudnici nad Labem, soutok Labe a Ohře u Litoměřic, nebo snad dokonce mezi Křenkem a Starou Boleslaví. Tam všude by měl tedy tento tvor žít stabilně.

Ve Vrbně u Mělníka je situace i po dvou letech stále stejná a  můžete z cyklostezky spatřit pouhá tři místa před obcí. O jiných ohryzech u Vltavy poblíž Mělníka tedy zatím nevím.


Vždy, když jsem u tůní poblíž Vrbna, tak musím vzpomenout na vynikající malířku krajinářku paní Hanu Stočkovou, od jejíž smrti v roce 1994 uplyne zanedlouho 25 let. ( dne 6. března). Hana krajinu u Vrbna, kde převážnou část roku bydlela milovala.

https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0233784-Stockova-Hana-19201994/

K nejkrásnějším patřily její obrazy tůní, v nichž se třeba i zrcadlilo zapadající rudé slunko.

Tak vypadal jeden z jejich obrazů, který jsem teď na netu objevil ....

http://ceskakoruna.cz/index.php?id_product=64&controller=product&id_lang=2

.... a zde je druhý ...

http://ceskakoruna.cz/index.php?id_product=65&controller=product&id_lang=1

Pamětníci mohli občas při procházkách podle laterálního kanálu spatřit sedící ženu, malující obraz, která se i v chladnějších dnech choulila do deky a zahřívala radostným úsměvem mládeže.

Co to je radostný úsměv mládeže ? To byl český alkoholický nápoj pro zahřátí i k dochucování, který nesl krátký nápis Rum. Tento název nám však EU zakázala používat, tak je to dnešní Tuzemák :-).

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rum

 Byla to nezapomenutelná žena, plná životního optimismu, přátelská i společenská, jenž milovala život a krajinu, které byla věrná po celý svůj umělecký výtvarný život.


A tak jsem si aspoň symbolicky obešel staré bobří ohryzy, pokochal se poklidnou krajinou, zavzpomínal u tůní na paní malířku, potěšil se z cyklostezky, která již znovu brzy jistě ožije a položil si otázku : ,, Tak co vy bobři, přijdete někdy sem, nebo muset snad jet já za vámi :-)?"
Nutno říci, že stromy v těchto místech jsou již na konci svých životů a zrovna tady by nějaké bobří hrady byly asi spíše turistickou atrakcí, než aby něčemu vadily.

Ovšem, to je jenom názor laika.











Zdroj: Soutok
10:42

Milí čtenáři, raději bych napsal dnes dopoledne něco veselejšího, ale náladu mi vzal včera večer portál iDnes. Tehdy jsem klikl na své oblíbené stránky slowtv. idnes.cz .... , kde jsem poslední dobou rád pozoroval plavby lodi Rio 2 po Labi , krmítko v záchranné stanici Makov u Písku a dále tu byly přenosy z Letiště Václava Havla, hlavního nádraží ČD v Praze, nádraží v Čerčanech i České Třebové, mazací tramvaje v Praze. V létě se tu dokonce objevovaly během žní kamery na kombajnech, kde jste mohli vidět i naši krásnou krajinu v okolí polí.


Najednou jsem si připadal, jako v policejním státě. Bez jediného slova vysvětlení, bez jediné zmínky o jakékoliv změně tu máme zcela novou nabídku živých kamer.

Zůstalo nám v lehce pozměněné verzi Letiště Václava Havla , které bylo pochopitelně sledované nejvíce. Kamera dnes zabírá pouze jedno železniční nádraží ve Vršovicích, pak tam jsou nějaké kamery z Prahy hledící staticky na město, výběh ledních medvědů v Brně a oblíbené krmítko v Makově nahradilo krmítko v americkém Ohiu.

Nic proti nabídce, ale nebylo by náhodou slušné něco napsat ke změnám ? Což sdělovací prostředky nechápou, že si lidé říkají : ,, Hele, zase nám cpou Ameriku, Prahu, Havla! " Nebo je to úmysl ? Nic proti tomu, co jsem jmenoval. Praha je hezké město ( tedy především centrum), americká příroda je panenská příroda a člověk vidí zvířata, která tu nežijí, ale arogantní způsoby, jakými se média presentují neznají mezí.


Mám blízko k naší přírodě a  samozřejmě jsem hledal, zda ten Makov ještě někde vůbec najdu. Našel jsem web: https://www.makov.cz/webkamera.html
Zde máte čápa bílého a k té hromadě za ním občas přijde i nějaká ta srnka.


Tady jsem dnes při snídani spatřil strakapouda.



Jak vidíte v komentářích na dalším obrázku, tak naštvaných lidí je více. Tento patří diskusi k lodi Rio 2.


https://worldcams.tv/czech-republic/decin/cargo-ship-rio-2

To jsem objevil zase díky výše zmíněné stránce.

Nevím, ale mně to někdy připadá, že tady bojují už čtenáři proti médiím a média proti čtenářům. Zrovna včera mě pobavil tento článek :.

https://www.reflex.cz/clanek/prostor-x/92752/petr-janda-antichartu-jsem-podepsal-ze-strachu-jednou-prasknu-slavne-kteri-odmitli-petici-za-havla.html#utm_content=freshnews&utm_term=petr%20janda&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

Tak já sem vlastně blbec, když si tady píšu jenom tak sobě pro radost a nemám za to peníze :-). Komentáře hovoří jasně.

Aktualizace v 11 hodin : Tedy přátelé, pokud jste ten článek o Jandovi četli včera večer, tak nemáte ten pocit, že je dnes zkrácený ? To poznáte i podle komentářů.

Aktualizace v 18.10: Díky komentáři čtenáře již víme, že původní zmiňovaná videa lze najít na :

https://www.mall.tv/zive   Díky!!
Zdroj: Soutok

Únor 1, 2019

19:23


Dnešní článek je především takovou rychlou pozvánkou na některé akce zítřejšího sobotního dne.
Datum konání: 2. 2. 2019 začátek od 09:00Místo konání: Neratovice, NeratoviceTyp akce: sport, aktivní vyžitíOrganizátor: Regionální muzeum MělníkZimní ornitologická vycházka (cca 7 km), sraz v 9.00 na pravém břehu Labe pod železničním mostem - Neratovice. Pozorování a určování vodních ptáků za pomoci stativového dalekohledu. S sebou dalekohled, teplé oblečení, terénní obuv. Předpokládaný konec ve 12:00 hodin.Pořádá Regionální muzeum Mělník a Česká společnost ornitologická.
Vede Libor Praus ([email protected], mob.: 605 522 692).
Datum konání: 7. 2. 2019 - 3. 3. 2019 začátek od 09:00Místo konání: Regionální muzeum Mělník, nám. Míru 54Typ akce: trhy, výstavy, veletrhyOrganizátor: Regionální muzeum MělníkDoba trvání: 24.6 dníPoznámka: Vstup volnýVýstava slovem a obrazem dokumentující rok činnosti Rodinného centra Kašpárek Mělník.Vstupní prostory.
Vernisáž se koná ve středu 6. 2. od 15:30 ve velkém sále: minibesídka dětí z DS Rolnička 
aneb „Jak cvičíme ve školce“, od 16.00 balónková show...(www.balonkovaevicka.cz).

Výstaviště Lysá nad Labem:


Zdroj: Soutok