https://www.traditionrolex.com/7

 Zpravodajství | Mělníček.cz - Mělník v pohybu
Tip: Staňte se redaktorem! Přidejte se k našemu teamu!

Mělníček se potýká s technickými obtížemi.
Na uzdravení pracujeme. Prosíme o trpělivost.

Zpravodajství

Prosinec 14, 2023

01:26

 


https://soutok.blogspot.com/2017/06/velka-obrazova-galerie-predevsim-z.html
Dne 1. ledna 1874 přijel na mělnické nádraží první vlak. Je myslím tedy vhodné si ke 150. výročí naši trati něco napsat. Jak jinak začít, než aspoň krátkou předmluvou.
Železnice se zrodila takovou zajímavou kombinací a kde jinde si to připomenout, než právě zde na okraji kraje, kde se tolik hlásíme k odkazu velkého básníka, ale i turisty Karla Hynka Máchy. Vždyť Mácha ve své době chodil obrovské vzdálenosti pěšky a nebyl pro něj problém vyrazit z Prahy nejen na Bezděz, který dle historiků na základě jeho zápisků navštívil šestkrát, ale známa je i jeho pouť do Krkonoš a Itálie.
Byla to však také doba, kdy bylo možné, se přepravovat dostavníky a klikaté nerovné i občas zablácené úvozové polní cesty brázdily koňské povozy s rozličným nákladem. V lidské společnosti, se však vždy  našel někdo, kdo přemýšlel, zda by něco nešlo dělat lépe a výhodněji, což nás po technické stránce posouvalo stále výše a říkáme tomu pokrok. Bylo jasné, že úvozové cesty nejsou zrovna ideálním řešením pro přepravu materiálu, a tak se počátkem 19. století začaly po celém světě budovat koněspřežné dráhy. U nás se zrodila roku 1825 první koňespřežná dráha vedoucí z Českých Budějovic do Lince a zároveň se stala první veřejnou železnicí na evropském kontinentě.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kon%C4%9Bsp%C5%99e%C5%BEn%C3%A1_dr%C3%A1ha


Ovšem, za základy té pravé železnice, jak ji známe dnes považujeme až spojení kolejí a parního stroje. Ten byl sice vynalezen již ve starověku Hérónem Alexandrijským v 1. století našeho letopočtu, ale sám autor vynálezu jej považoval za hračku a dále ho nerozvíjel. Vynález je dnes znám, jako Heronova parní baňka. A tak je dnes všeobecně považován za vynálezce parního stroje skotský vynálezce James Watt, který ho vynalezl v roce  1765.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Parn%C3%AD_stroj

Pak přichází předlouhá historie o vzniku a vývoji parních lokomotiv, jakož i prvních tratí na území Velké Británie. Není ani bez zajímavosti, že rychlostní rekord pro parní lokomotivy ( 203 km/ hod) drží lokomotiva Mallard z roku 1938.
https://cs.wikipedia.org/wiki/LNER_%C5%99ada_A4

U nás je to pak lokomotiva Albatros, která na zkušebním okruhu v Cerhenicích dne 27. srpna 1964 vyvinula rychlost 162 km / hod.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lokomotiva_498.1


Na území naši republiky dorazila první železnice dne 6. března 1839 do Břeclavi, kam doputovala z Vídně. Stavěla se především kvůli dopravě soli z polského městečka Bochnia u Krakova, ale již tehdy bylo počítáno s odbočkami do Brna, Olomouce a Opavy.
https://www.kampocesku.cz/clanek/29518/prvni-lokomotivni-zeleznice

Určitě jste mnozí zaznamenali někdy informaci, že do Prahy dorazila první železnice v roce 1845 z Olomouce. Byl to první pokus propojit císařskou Vídeň a saské Drážďany. Tu budovala společnost Severní státní dráha. Mějte ovšem na paměti, že všechny jmenované trati, se budovaly ještě dlouho před vznikem naši republiky v roce 1918 a již tehdy tu byl velký konkurenční boj mezi mnoha vznikajícími společnostmi.
Díky němu nám ovšem vznikaly nové trati, ale i situace z dnešního pohledu neuvěřitelné. Praha měla zprvu několik nádraží, která patřila různým konkurenčním společnostem a tato nádraží spolu nebyla vůbec nijak propojena. To vše byl až zdlouhavý historický proces, než došlo k situaci takové, jakou ji známe dnes. Ostatně, takovým němým svědkem těchto konkurenčních časů je například Masarykovo nádraží v Praze, které je typickým představitelem koncových nádraží.

Železniční most ve Znojmě je nejdelším mostem mezi Vídní a Děčínem. Je 220 metrů dlouhý, téměř 50 metrů vysoký a stavěl se v letech 1869 - 1871. Leží na kilometru 99.279 km od Vídně.
Nás tady na Mělníku ze všeho nejvíce zajímá Rakouská severozápadní dráha  ÖNWB . Její historie je tak obsáhlá a složitá, že nelze než doporučit článek z wikipedie.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousk%C3%A1_severoz%C3%A1padn%C3%AD_dr%C3%A1ha

Možná vás překvapí, že prvotní myšlenky budoucí sítě této společnosti nevedou od Nymburku k severozápadu, jak by nám dnes mohlo připadat přirozené, ale k severu do Podkrkonoší. To prý měl na svědomí fakt, že tehdy kraj s mizerným zemědělstvím disponoval průmyslem textilním i sklářským a navíc se síť tratí společnosti velmi  přiblížila důležitému průmyslovému Prusku, které se tehdy nacházelo svoji hranicí na podstatné části dnešního Polska a ve městě Liberec i Sasku.
Ovšem, jak můžete vidět v odkazech níže, tak  v blízkosti populačně tehdy německy mluvícího gigantického Liberce, se první propojení Vídně a Berlína zřejmě zdařilo až v roce 1875 přes Frýdlant. Z Liberce do Jablonce vedly železniční koleje v roce 1888, v roce 1894 až do Tanvaldu, a přes Harrachov do Jelení Hory v Prusku bylo následně hotovo v roce 1902. Možná vám to přijde při návštěvě Harrachova  neuvěřitelné, ale od roku 1923 byl úsek z Kořenova do Jelení Hory dokonce elektrifikovaný německou drážní soustavou a projížděl tudy i po úseku naši ozubnicové železnice rychlík z Drážďan do Vratislavy.

Hektometrovníky v Mělníku nesou hodnoty kolem 370 km od Vídně.

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Liberec%E2%80%93Zittau
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Liberec%E2%80%93Harrachov

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Jelenia_G%C3%B3ra_%E2%80%93_Harrachov

Ale, to jsem trochu odbočil. On v podstatě nebyl velký rozdíl mezi tím, jestli Mělník patřil mezi prvotní trati skupiny ,,A" , nebo doplňkové ,,B", protože se tehdy pracovalo velmi rychle.
Ačkoliv po této trati jezdily dlouho rychlíky z Prahy do Znojma a někdy v 90. letech 20. století o prázdninách i rychlík Jan Palach z Děčína přes Mělník, který 10 měsíců končil v Jihlavě, tak nikdy nebyl tento stavební úsek považovaný za jednu trať. To i přesto, že má trať svoji  kilometrickou nulu ve Vídni a u Mělníka najdete na patnících hodnoty kolem 370. kilometru. Pokud chcete celou trasu vyhledat v jízdním řádu ve směru Děčín - Znojmo - Šatov, tak musíte vyhledat následující tratě : 073, 072, 231, 230, 225, 240, 241, 248 .
Jako první si tedy jubilejní výročí v roce 2021 připomnělo Znojmo, když uspořádalo na svém nádraží výstavu, nechyběly samozřejmě nostalgické jízdy a prodávala se i publikace s dobovými obrázky, která ovšem přinášela pouze úsek do Jihlavy.

Stanice Okříšky je důležitým železničním uzlem mezi Jihlavou a Znojmem. Na snímku ovšem není nádraží, které trošku připomíná Všetaty, ale zdejší slavná nádražní hospoda. Rozdíl oproti té ve Všetatech je jenom ten, že je mimo nádražní budovu a občas tu v sezóně radostí hrají na kytary milovníci přírody a cestování. Také zde jde o ostrov uprostřed kolejí.
https://soutok.blogspot.com/2022/08/pamatujete-na-pohadkovy-serial-arabela.html

Celý tento velký projekt se nebudoval najednou a ani od jednoho konce od Znojma, jak by se mohlo podle pořadí fotografií zdát. Ty jsem takto zvolil proto, abych vyšel vstříc kilometráži, která má svoji nulu ve Vídni. Než  však začnu psát o tom, kdy byl v jakém úseku této téměř půl tisíce kilometrů dlouhé štreky zahájen provoz a než se seznámíte s tím, jaká kilometráž různým nádražím na trase přísluší, tak bych rád zmínil člověka, který napsal ke 140. výročí trati v Mělníku úžasný článek, a se kterým mi bylo ctí se setkat osobně na mělnickém nádraží při jiné slávě.
Jmenoval se Antonín Dostálek a kromě železnice měl jako bývalý zaměstnanec pošty blízko i k historii i z druhého oboru. Bohužel je jedna věc na světě, kterou si musíme projít všichni a je krásné, když na vás někdo rád vzpomene.

https://soutok.blogspot.com/2021/02/ve-veku-nedozitych-87-let-nas-opustil.html

Možná vás to překvapí, ale vůbec první úsek na celé té předlouhé trati byl otevřený 6. prosince 1869, kdy se vlaky rozjely od Kolína na jih přes Kutnou Horu a Čáslav do Golčova Jeníkova. Trvalo to dalších dobrých 11 měsíců, než se rozjela z Kolína dne 29.10. 1870  doprava i opačným směrem do Nymburku. Od této chvíle tedy bylo možné dojet z polabského města Nymburk až na samou hranici  dnešního kraje Vysočiny v Golčově Jeníkově, který je jedním z výchozích bodů do Železných hor.
Již na konci zmíněného roku, se před vánočními svátky otevřel dne 21.12. 1870 úsek mezi stanicemi Golčův Jeníkov - Havlíčkův Brod ( tehdy Německý Brod) a již 25. ledna 1871 bylo možné dojet z Nymburku až do Jihlavy.
Dalo by se říci, že další úsilí mířilo na úsek mezi Jihlavou a Znojmem, ale hned na třech frontách. Od Okříšek k Jihlavě, od Znojma po Moravské Budějovice a nakonec i chybějící úsek z Okříšek do Moravských Budějovic. Celé to pak bylo slavnostně otevřeno 23. dubna 1871. Zvlášť pro Znojmo to byl vydařený rok. Tady  na jih od  centra města vystavila ÖNWB velikou nádražní budovu, kterou užívala společně i s další společností StEG Státní dráhy Vídeň, která tu působila od 15. září 1870.
Nejprve tedy došlo ke spojení Znojma s Brnem a až teprve později od 30.12.1872 s Břeclaví. To však již mělo město spojení jak s polabským Nymburkem, tak i s monarchistickou metropolí Vídní.
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_B%C5%99eclav%E2%80%93Znojmo


Most ve Znojmě z hlavní městské vyhlídky.
Jak k tomu došlo ? Tak, bylo třeba hlavně vybudovat ve výši téměř 50 metrů nad hladinou řeky Dyje 220 metrů dlouhý most, ale samozřejmě se budovalo i na zbylém úseku naši republiky. Práce byly vedeny od vinařského Šatova směrem ke Znojmu, kde se budoval především most a současně i v úseku Retz - Šatov. Není bez zajímavosti, že zmíněný a největší most v celém úseku téměř 500 kilometrů dlouhé trati prošel zatěžkávací zkouškou 3. října 1871. Budoval se od října 1869 do května 1871. Po 120 letech byla mostovka na konci životnosti, a tak ji vystřídal na podzim roku 1992 most vojenský provizorní.
Tak aspoň udávají místní prameny, které se dále zmiňují, že konečnou podobu dostal most v letech 2007 až 2008, kdy došlo rovněž k elektrifikaci. Město má dnes tedy tak trošku paradoxně přímé elektrické drážní spojení  s Vídní ( druhý odkaz níže), zatímco rychlíkům do Prahy po jednokolejné trati s lehkými oblouky vlnícími se k Okříškům již dávno odzvonilo. Tam dnes jezdí třikrát denně ( 2x o víkendu) nanejvýše spěšné vlaky do Havlíčkova Brodu, které mají honosné názvy po víně. Je to Sauvignon, Vetlínské zelené a Ryzlin vlašský. 
https://www.cd.cz/jizdni-rad/tratove-jizdni-rady/files/cz-k241-231210-01.pdf

https://www.cd.cz/jizdni-rad/tratove-jizdni-rady/files/cz-k248-231210-01.pdf


https://soutok.blogspot.com/2018/07/jihlava-je-z-melnika-pouhych-dve-pul.html

Od 1. listopadu 1871 tu máme v otevření dalšího úseku slušnou časovou díru téměř dvou let. Když to tak píši, tak si uvědomuji, co naši předci v krátkém čase dokázali. Dokázali vybudovat celé tratě a ve středu Čech dnes není moci, nebo zájmu vybudovat mezi Prahou a Všetaty druhou kolej. To nemluvím o zapadlém nápadu asi 7 km dlouhého úseku u Všejan, který měl prý také vylepšit rychlíkové spojení mezi Prahou a Libercem.
Nicméně, vyplňme nyní časovou stavební mezeru a podívejme se nyní, co nám města na trati nabízí. Jihlava má opravdu krásnou ZOO, která se chlubí africkou vesnicí, ale hezký je i historický střed nedaleko od ní V Jihlavě jsou i přístupné historické sklepy. Má však jednu věc společnou s Mělníkem i se Znojmem, která je velmi smutná. Všechna tři města trpí ošklivým socialistickým supermarketem na jednom ze svých krásných náměstí, a tady u těch náměstí moc na výběr nemají.

Obrázek Havlíčkova Brodu tu nemám, ale město je dopravně významné tím, že právě odtud jezdí rychlík s krásným názvem Renesance, který vás doveze do takových skvostů, jako jsou Telč, Dačice, nebo Slavonice. Je na něj dobrá přípoj.

https://soutok.blogspot.com/2014/01/legrace-v-kutne-hore-typ-pro-vas-kteri.html

To jsme již v Kutné Hoře, která je pro fandy železnic významná tím, že je to hranice stejnosměrné soustavy 3 kV DC, která se užívá na severu naši i Slovenské republiky s napětím střídavým 25 kV AC na jihu. Pokud ovšem nejste specialisté pouze na železnici, tak jistě oceníte pamětihodnosti i okolí  krásného města zařazeného mezi významné památky UNESCO.

https://soutok.blogspot.com/2017/05/sobota-135-na-soutoku-para-do-msena.html

Kolín je opravdovou železniční křižovatkou, ale také městem s historickým středem. Tady naše povídání o výstavbě této železniční magistrály začalo a nyní je čas to vyprávění o výstavbě dokončit.
Dne 4.října 1873 byl otevřený úsek mezi Nymburkem a Lysou nad Labem, což byl vlastně onen doplňkový úsek tratí skupiny ,, B". Bylo jasné, že trať má směřovat po pravém břehu řeky Labe do Děčína, kde se má napojit na trať vybudovanou v roce 1850 z Prahy do Děčína a potažmo saských Drážďan. Stále šlo ještě o období budování takzvaných hlavních tratí, které se později staly výchozími body pro četné lokálky, jejichž účel založení byl především hospodářský. Konečně, síť lokálek v našem okolí vede velmi často od JZ k SV, ale to by byla zase jiná písnička.

https://soutok.blogspot.com/2015/08/i-takto-muze-vypadat-zivot-u-reky-labe.html
Když jsem v roce 2015 navštívil Turnov, kde probíhaly ty největší oslavy u příležitosti 150 let Turnovsko - Kralupské dráhy, tak jsem tam tehdy zakoupil úžasnou podrobnou publikaci, která se věnovala snad každé odbočující firemní koleji do nějakého podniku na 85 km dlouhé trati. Když se dnes podíváte na stránky knihkupectví, tak zjistíte, že plno jubilejních tratí má své knihy, ale pravdou je, že obvykle jde o ty, které zabírají nejvýše dvě čísla tratí v dnešních jízdních řádech.
V našem případě by to bylo nejspíše věnováno právě úseku Děčín - Nymburk, se kterým si svého času trošku pohrál pan Dostálek. Napsat tedy knihu mapující po všech stránkách přes 450 km železnice je zřejmě po odborné stránce poněkud sci-fi. Ukazuje se i to, že si města na této trati pořádají oslavy sporadicky a odměnou pro návštěvníky je třeba i jen nějaká vyrobená speciální pohlednice, výroční vizitka do turistického deníku a jízdy historických vláčků.
Tak tomu bylo například relativně nedávno v případě Lysé nad Labem, která již má po jubilejních oslavách, jak jsem zjistil. V Nymburku byly oslavy někdy  roce 2021, když republikou vládl covid-19 a  už ani nevím, proč jsem tam nedorazil, ale pravdou je, že železničářské město zřejmě zmiňovalo celý popisující úsek jen okrajově a spíše se věnovalo samo sobě. 
https://www.databazeknih.cz/knihy/sto-padesat-let-zeleznice-v-nymburce-473878

Pokusil jsem se tedy dle svých možností také k jubileu něco napsat, byť jsem rozhodně více cestovatel, než železničář. Chtěl jsem tam mít celý úsek, tak tady je aspoň takto.
Co tedy bylo po Lysé nad Labem ?

https://soutok.blogspot.com/2023/09/svatovaclavska-pout-2023-sest-hodin-11.html

Tak už asi správně tušíte, že jsme prakticky doma.  Ano, mám tady napsány dva řádky vztahující se k jubilejnímu datu 1. ledna 1874. Na prvním se píše Lysá nad Labem - Všetaty a na druhém Všetaty- Mělník - Ústí nad Labem Střekov. Mám tyto informace vypsané z nějakého starého počítačového programu a vysvětluji si je tak, že vzhledem k datu byl otevřený celý úsek, ale ony dva řádky právě poukazují na to, že šlo o dvě akce vedené ve zmíněném směru. V našem případě se tedy začalo ve Všetatech a končilo se s budováním v Ústí nad Labem.
Nyní již zbývají poslední dvě data  Dne 14. ledna 1874 došlo ke zprovoznění úseku mezi Střekovem a západním nádraží v Ústí nad Labem, což vyžadovalo stavbu železničního mostu s lávkou pro pěší přes řeku Labe a konečně 5. října 1874 byl otevřený poslední úsek mezi  nádražím Ústí nad Labem - Střekov a stanicí Děčín - Prostřední Žleb.
 To je taková zvláštnost, protože osobní vlaky jezdící přes Mělník v 80. letech 20. století obvykle končily ve stanici Děčín - východ a některé společně s rychlíky pokračovaly v takovém polooblouku na hlavní nádraží na levém břehu Labe. Ovšem, jak vidíte, tak to čistě nákladní přemostění mezi východním nádražím a Dolním Žlebem je i v současné mapě a zcela jistě jej užívají mimo jiné i nákladní vlaky přepravující třeba kontejnery z mělnického přístavu přes naše nádraží do Německa.

https://soutok.blogspot.com/2023/03/po-stopach-vladyky-bese-jiz-po-vii.html

Ne, není to dnes ještě vše, byť by se dalo určitě ještě něco napsat o místním provozu, nebo něco ze vzpomínek, ale jak jsem již napsal výše, tak mi šlo  v tomto článku o určitou připomínku, nebo snad oslavu celého úseku. Teď jsme se tedy věnovali výstavbě naši trati pod zmíněnou společností, ale ještě si dáme aspoň stručně nějakou tu zaokrouhlenou  kilometráž, kterou najdete u kolejí dodnes.
Wien 0 km - Retz 88 - Znojmo 101 - Okříšky 170 - Jihlava 199 - Havlíčkův Brod 224 - Kolín 298 - Nymburk 322 - Lysá nad Labem 338 - Mělník 372 - Litoměřice 408 - Ústí nad Labem Střekov  431 -Velké Březno 440 - Děčín východ 456 .

Přejezd v Mělníku na Kokořínské ulici. Pohled do míst nádraží.
Až tedy uvidíte někdy někde zase mezi kolejemi tyto hektometrovníky, tak si vzpomeňte, že jde o vyjímečné značení. Taková trať osobního jízdního řádu číslo 231 z Prahy - Masarykova nádraží přes Nymburk do Kolína má svá malá čísla kilometráže, ale od Lysé nad Labem již podléhá původní dálkové třímístné kilometráži. My máme tu čest, že jsme její součástí a můžeme si i představit, kolik že to je vybudovaných kilometrů v těch letech 1869 - 1874 až do velké Vídně.

https://soutok.blogspot.com/2015/12/lokalka-z-melnika-do-msena-byla-dnes.html

A tak na samotný závěr snad už jen zbývá, abychom na ni aspoň nyní vzpomněli, ač věřím, že srdce železničářů i výletníků jí žijí stále.

Přibližně v letech 2007 - 2014, se zejména na ,, mšenské lokálce" objevoval občasný slavnostní parní provoz ( na obrázku) , ale vyjímkou nebyla ani hlavní trať, kdy šlo zpravidla o jízdu ze Staré Boleslavi do Mělníka a zpět v rámci akce ,, Audience u císaře Karla" na zámku v Brandýse nad Labem.

Jízdní lístek z oslav 100 let trati Mělník - Mšeno - Dolní Cetno.Oslavy se konaly ve Mšeně, ale hlavně ve Skalsku v roce 1997.Atmosféra byla skvělá. Lidé nejen mávali u trati, ale nezapomenutelnou chvílíbyl i mlazický občan jedoucí na motocyklu Jawa 005 s praporem republiky v rucev úseku Velký Borek - Blata. Pionýr je snad ještě vystaven v restauraci na Pšovce.

Brožura ke 100. výročí místní lokálky  v roce 1997.

Litoměřice. Tentokrát z výletní lodní linky DÚK Litoměřice - Ústí nad Labem.
https://soutok.blogspot.com/2014/07/lodni-vyhledy-z-litomeric-do-usti-nad.html


Hrad Střekov se vypíná jen kousek nad  stejnojmenným ústeckým nádraží. Vede k němu lávka pro pěší, ze které máte krásný výhled na celé nádraží.
https://soutok.blogspot.com/2016/05/labska-cyklotrasa-c2-nedelni-etapou-od.html


Těchlovice jsou první vesnicí okresu Děčín. Pohled z cyklostezky. Na pozadí vlevo Vrabinec.
https://soutok.blogspot.com/2016/05/labska-cyklotrasa-c2-nedelni-etapou-od.html


Most v Děčíně.

Nejhezčí děčínské domy na levém břehu řeky.

Z hlavního nádraží v Děčíně můžete dnes pokračovat s jízdenkou DÚK linkou U 28 přes saské území ( Bad Schandau a Sebnitz) do Rumburského výběžku.
https://soutok.blogspot.com/2015/03/na-nejkrasnejsi-vyhlidku-v-sasku-mala.html

http://mujmelnik.webzdarma.cz/110_melnik_dolnicetno.html

http://mujmelnik.webzdarma.cz/2008.html

Nyní jsem tedy již dopsal i speciál týkající se čistě města Mělníka, a protože oba články k sobě tematicky patří a jsou určeny pro stejnou událost, tak se je pokusím dát k sobě.
https://soutok.blogspot.com/2023/12/pred-150-lety-vstoupila-zeleznice-do.html












Zdroj: Soutok

Prosinec 11, 2023

12:29

 


Milník u Liběchova.

Máte rádi mapy ?  Já hrozně moc. Tady musím rád poděkovat do učitelského nebe především paní Kastnerové, která mi dala základy, jenž jsem rozvinul téměř k dokonalosti. Je to skoro již 60 let a přesto jde o zážitky tak silné, že jsem je nikdy nezapomněl.

Vzpomínám třeba na okamžik, kdy vstoupila do třídy a rozdala nám z bílého tvrdého papíru ( čtvrtka) vystřižené mapky Československé republiky. Do těch jsme pak zakreslovali barevně četná horstva, nížiny i toky řek tak, že dnes není problém toto vše bez jakékoliv předlohy z hlavy nakreslit, včetně tvaru a všech výběžků dnes již dvou samostatných republik. Netřeba dodávat, že to bylo natolik motivační, že bychom se dnes klidně mohli bavit v podobném duchu nejen o Evropě.

Jaký to kontrast k dnešku, kdy vám mladý člověk na zeměpisný dotaz odpoví : ,, Já ani nevím, kde jsme byli, protože to měla pod palcem kámoška. Prostě někde v horách v Rakousku u nějakého jezera, ale ty vánoční trhy, to teda byla slabota. Docela málo lidí :-)." Inu, dnes to leckdo nijak moc neprožívá, protože se to dá přece vygooglit na netu , ne.

Také její výuka topografie neměla chybu. Prostě jsme se všichni sebrali i s batůžky a kotlíky na vaření, a vyrazili jsme pěšky tehdy nezastavěnou  Chloumeckou ulicí na vrch Chloumeček ( 282 m.n.m.) ke kostelíku sv. Jana Nepomuckého. Ten je dnes  již léta soukromým sídlem ukrajinského malíře Alexandra Oniščenka, jak se můžete mimochodem dočíst i na www.mapy.cz a není v zeleni téměř vidět, ale tenkrát šlo o značně chátrající objekt, který byl od centra města poměrně spatřitelný.

Protože kopec vystupuje poměrně vysoko i nad okolní domy, tak není překvapující, že odtud byl fantastický výhled dolů na celé naše město, kde ještě ve směru k centru chyběla panelová výstavba. Za ním pak bylo možné spatřit to samé, co se nám jeví při pohledu od zámku na obzoru, ale přece jen šlo o širší záběry zejména do stran. Tady jsme za pomoci mapy a kompasu, kterému se říká buzola ....

https://cs.wikipedia.org/wiki/Buzola

... určovali, na jaký objekt na obzoru se díváme. Tehdy jsme v dětském věku s dobovou technikou pochopitelně teprve objevovali svět kolem nás. Nu, a pak se obvykle šlo do lesa na dnešní cyklotrasu vedoucí k bývalému nádražíčku u obce Střednice, kde se opatrně v kotlíku  uvařila bramboračka. Mimochodem, tehdy ještě ani žádné CHKO Kokořínsko neexistovalo. To tu máme až od roku 1976 :-).


Mapy jsou prostě kouzelné.

Také ve škole to bylo zcela jiné. Zapomeňte na dokumentární filmy o krásách ČR. Když už, tak pěkně zatáhnout rolety, aby byla ve třídě co největší tma a můžeme si vyprávět s učitelkou tiše při diapozitivech.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Diapozitiv

Abych ale nelhal, tak už tehdy se občas malým dětem promítaly ozvučené pohádky. Jenže, tenkrát byla ta propagace krás naši vlasti v televizi tragická a myslím si, že kromě nějakých školních materiálů šlo leckdy i o soukromé materiály vlastních kantorů. V každém případě to byl vždy silný zážitek a člověk si přál ta místa někdy navštívit.

Mohl bych o škole ještě pokračovat a přejít na příbuzný dějepis, který nesl nejprve název vlastivěda a později nese název historie, ale ono je vše tak skvěle provázané a souvisí to spolu, že k tomu stejně byť nyní mimo školu dojdeme. Vždyť při pozdějších výletech autem člověk nejednou projel kolem dnes slavného milníku u Liběchova a táta připomenul, že tudy procházela protektorátní hranice. Tak ano, učivo 8. třídy začínalo tuším 30 letou válkou a nechyběla tam ani průmyslová revoluce, ale už vám neřeknu, zda se ještě ve stejném ročníku probírala krajská zřízení. Ne, nechyběl jsem zrovna ve škole a zmínka o třech krajích u milníku tam byla, ale ten Protektorát měl prostě větší váhu :-).

Tehdy se ovšem na ZDŠ nevyučovala nějak zvlášť  regionální historie a u lehce zašlého milníku nebyla tabule s informací, že je tu od roku 1858 a především symbolizuje historickou hranici tří krajů, a až teprve potom to nechvalné období. To bylo ve školních osnovách především spojené s druhou světovou válkou, která se mimochodem dějinně posloupně vyučovala téměř v závěru studia historie.

Samozřejmě, že jako Mělničan jsem vnímal ten zajímavý fakt, že jen nedaleko odtud byla tato hranice. Vždyť právě tady se Říše nejblíže k Praze zakousla do našeho území a tudy přijel do Prahy Adolf Hitler. Jenže, někomu to stačí a někomu je to prostě málo. Mě zkrátka zajímalo, které obce na Kokořínsku patřily do Říše, kde byly ty různé hranice, a které nám zůstaly. Tak samozřejmě, když nebyl materiál, tak život šel dál, ale byla to otevřená věc.


https://soutok.blogspot.com/2019/03/kamenny-milnik-u-libechova-patri-k.html

Samozřejmě, že jsem se i díky různým mapám ještě před internetem dozvěděl, jak naše území vypadalo, ale viděli jste je někdy ? Vím, že mnozí jste je viděli a jistě mi dáte za pravdu, že jsou hodně hrubé. Obvykle tam je Mělník, Mšeno, Štětí, Dubá, železniční trať a hranice. To nemůže zaníceného cyklistu toužícího po vědomostech při průjezdu Kokořínskem uspokojit, a jak jste posledně v minulém článku viděli, tak není všechno krása, co se třpytí. Ostatně, při pohledu do nejpodrobnější protektorátní mapy se zdá, že i tady se pan autor upsal, když opsal nějaká tvrzení, která říkají, že Vojtěchov byl ještě náš a Ráj byl již za hranicí.

Koukal jsem pečlivě do té podrobné mapy, kterou jsem včera našel jako prodanou na nějakém netovém aukru  a poněkud bych to upřesnil. Sami vidíte, že silnice za osadou Kokořínský Důl je už v Německu, ale zjednodušeně by se dalo říci, že tu říčka Pšovka často tvoří hranici a červená Máchova cesta na cestě k Ráji při okraji lesa zase naopak vede protektorátním územím. Další zajímavostí je i to, že Nosálov a Libovice s Vrátenskou horou tehdy také patřily do Třetí říše. Je to tedy zatím nejpodrobnější mapa, jakou jsem kdy viděl, uvádí u všech obcí v Čechách i německé pojmenování a je to prostě takříkajíc bomba.

Když relativně nedávno Jan Kylián v knize Mělník zmínil, že prezident Beneš po válce připomněl mělnickým radním, že bylo jednáno o připojení města k Říši, tak jsem byl překvapený a trošku jsem si přál, aby se toho naši dějepisci chytli a trošku to rozvedli. Zůstalo jen u přání . Podobně jasno není ani  zcela v případě samotné hranice u Liběchova, kde se hovoří asi o 100 metrovém území nikoho a světlo světa spatřil jen jeden obrázek budky výše u Vehlovic se závorou.

Že by tedy dole u Liběchova za pásmem nikoho již žádná budka nestála ? Odtud tedy již nebylo daleko aspoň k mapě, která by nás provedla podrobněji okresem. Přišlo však trošku toho štěstíčka a nakonec jsem si ji k velké radosti našel na internetu po dlouhé době sám. Tato je nejen podrobná, ale dá se i slušně přiblížit.

Podobnou náhodu jsem zažil asi v roce 2001, kdy jsem byl ve správný čas na správném místě a podařilo se mi dostat k CD s historickými fotografiemi i pohledy města. Ty se později začaly objevovat na výstavách, pak jich několik málo někdo vystavil na známém serveru Mělníček.cz a nakonec se ke čtenářům snad prvně v listopadu roku 2015 začaly dostávat prostřednictvím knížek.

 Proč dávám nyní odkaz na podrobnou protektorátní mapu po takovém úsilí k disposici vám čtenářům ?


Vlastně berte dnešní odkaz dole tak, jako dárek, když budou ty Vánoce :-).

Důvodů je několik. Samozřejmě se snažím celou dobu vzhledem i ke svým možnostem, aby aspoň občas byl Soutok nějak zajímavý, nebo dokonce vyjímečný a sám ani mapu navíc z autorských důvodů zde vystavit nemůžu. Konečně, o tom je i poslední článek, kde jsem zmínil blížící se termín 150 let železnice na Mělníku. Kdo si na to vzpomene ? Město ( radní), nebo historikové, kteří však mají spíše blíže k místní archeologii budov a historických památek ? Přeci jen je to snad téma spíše pro případné píšící železničáře, jak se již ukázalo v mnoha publikacích. Těžko říci.

Pak to sem dávám proto, že si to zřejmě zasloužíte, když vás tyto články baví tak, že se sem chodíte aspoň občas podívat. Není to samozřejmě FB, který žije do šířky a má i řadu komentářů, nebo dokonce příspěvků od čtenářů, ale asi by mě to ani nebavilo a v mnoha případech to dělají úzce specializovaní lidé na konkrétní obor zájmů. Víte, že třeba navštěvuji FB digitálního rozhlasu a neumím si vůbec představit, že by jejich guru Lukáš Polák, který to má mimochodem i jako zaměstnání, se ve svém volnu vypravil o víkendu třeba někam do přírody jenom tak bez antény, nebo šel dokonce do ZOO, či do divadla :-). To už je prostě určitá  posedlost jedním konkrétním hobby, což není pro každého.

Poslední důvod je ten, že Soutok vždy tvrdil, že na zajímavé věci se má upozorňovat. Řekněte sami : ,, K čemu to je, že někde na internetu visí nějaká v aukru prodaná bezvadná mapa, kterou možná brzy stáhnou pryč, když věřím tomu, že zrovna nás tady na Mělníku, co jsme třeba i jen lehce praštění tou historií, tak nás oslovuje ?" A je fakt náhoda, že jsem ji po letech objevil. Klidně by ji člověk i koupil a mohlo by jít o reprint, jaké jsou v Živé historii ( časopis).

Kdo jste tedy podobně nadšení, tak využijte té momentální vyjímečné možnosti a koukněte na to. Za chvíli tam nemusí být stejně tak, jako spousta dobrých věcí, které nám internet přinesl. Ostatně, takto jsem nedávno postrádal na netu vedutu bavorského vojska ( pasovských) na Pšovce, která je sice například součástí jedné starší knihy MOOS o klášteru na Pšovce po povodních 2002 a matně si pamatuji, že jsem jich ( mělnických vedut) tehdy proti současnosti našel na netu celou řadu.

https://aukro.cz/vojenska-mapa-1939-protektoratu-cechy-a-morava-melnik-nove-benatky-6964763647

Hezký den.

Aktualizace ve 23.00 :

Když jsem včera pátral po dlouhé době na netu po nějaké lepší mapě, tak jsem zadával různá hesla a přitom jsem objevil i takového lehkého konkurenta našemu milníku u Liběchova, který je ovšem pouhým památníkem. Nachází se nedaleko Hodkovic nad Mohelkou a je vlastně svojí polohou takovou ukázkou nesourodého záboru našeho území zde na sever od Prahy. Leží mezi obcí Jílové a Žďárek na JV od zmíněných Hodkovic.

https://mapy.cz/turisticka?source=base&id=2261499&x=15.1061049&y=50.6481965&z=14


Zdroj: Soutok

Prosinec 9, 2023

18:47

 

                                                                                 

Včera jsem konečně dočetl  letošní nejnovější knihu o CHKO Kokořínsko - Máchův kraj  s názvem Kokořínsko známé i neznámé od Petra Davida a Vladimíra Soukupa, a protože Soutok ,, snad" sliby dodržuje, tak nyní přicházím i se slíbenou recenzí.

Nedávno jsem tu napsal, že její úvod byl pro mě šokem ...

https://soutok.blogspot.com/2023/11/kokorinsko-zname-i-nezname-zacatek.html

Přesto musím knihu jednoznačně doporučit a neměla by chybět v knihovně nejen nás občanů z Mělníka a okolí, ale každého, kdo má rád přírodu, turistiku, cestování, krásy naši vlasti a vůbec je pro něj jakýkoliv název obsahující CHKO pojmem. Jednoznačně nejvyšší hodnotou knihy jsou barevné fotografie na nejkvalitnějším křídovém papíře.

Odpusťte, ale musím tu jmenovat  namátkou takové pojmy, jako je skalní byt ve Lhotce, Harasov, Kokořínský Důl, Pokličky, skvosty Liběchovska, Vrátenská hora, Bludiště, mlýn u Vrátna, lávky v Horní Vidimi, Kokořín, Bezděz, Houska, Doksy a okolí, Spící panna, Jestřebí, Úštěk, Helfenburk, Stvolínky, Holany, Husa, Čápská palice, Dubá s okolím, Nedvězí, Nosálov, Lobeč, Kruh, Žďár atd. atd.

Již mnohokrát jsem tu napsal, že vše souvisí se vším, a že vše špatné je k něčemu dobré. V mém případě se to týká i Kokořínska. Letos neustále oprávněně na něco nadáváme a zejména na zdražování, ale pokud jde o dopravu, tak nám autobusy aspoň jezdí o víkendu i na Kokořínsko a existují výhodné regionální jízdenky pro dopravu železniční i autobusovou.

To vše jsme my mladé rodiny v 90. letech neměly, a jak tehdy říkal ministr financí Václav Klaus : ,, musíme si utáhnout opasky. " Vše špatné je však krátce k něčemu dobré, a protože tehdy nebyl žádný PID, DÚK, Egronet, Rodinná víkendová jízdenka SONE+ ( ta až v roce 2004)  Jízdenka na léto ( od roku 2014), tak jsem byl rád, když jsem se například za pár korun odvezl dálkovým autobusem do Zakšína a odtud 25 km pěšky přes Pavličky, Čápa, Husu, Skalku a Helfenburk až do Úštěku.

Zpátky pak vlakem přes Litoměřice, ale důležité bylo, že jsem díky tomu také prvně pěšky prošel tu nejdivočejší část našeho CHKO. Holany a jejich rybníky jsem objevil  jen o něco dříve od zastávky Zahrádky. Nemuselo mě tedy snad až zase tak mrzet, že všechny ty krásné jízdenky přišly až mnohem později, protože jsem kompletní poznání naši domácí CHKO aspoň přehledově vždy považoval prakticky za povinnost.

Opravdu bych se o moc v životě ochudil, a tak se mi nová kniha o Kokořínsku stala vlastně takovou příruční ,,biblí" , která mi připomíná, že také máme krásné dlouhé bílé dny a jen kousek od domova, ale prakticky již i v domácím městě začíná překrásné rozsáhlé území snad všeho hezkého.

Začal jsem recenzi tedy velkou chválou a znovu bych rád připomněl, že člověk nejprve vnímá optickou krásu, a až pak text. Ten již nemohu pochválit, ale musím zde uvést, co se mi líbilo, a co mě zklamalo. Co se mi líbilo ? Oba autoři jsou staršího data narození, mají podobně tak, jako já velký vztah zejména k osobě Karla Hynka Máchy, umí poutavě vyprávět, milují pověsti o loupežných bandách a je vidět, že mají chuť psát o historickém dění v různých obcích daného CHKO, přichází s letopočty i s názvy různých kostelíků i dalších objektů a vše občas doplní i osobními pocity a zážitky.

To vše jsou tradiční a opravdu krásná pozitiva turistického průvodce, pokud jsme ovšem neznalí letopočtů i mnohých názvů objektů a napsanému tradičně věříme. Mimochodem, je tam obrázek, kde má být vyfocený skalní útvar Husa, ale matně si vzpomínám, že i já tam prvně poněkud bloudil a vyfocený útvar je asi o 50 metrů blíže.  Asi mám ,, smůlu", že bydlím na Mělníku a mám i určité znalosti o železnici u nás, jakož jsem pochopil i leccos z mediálního světa.

Jinými slovy se sám autor v díle přiznal, že uvedenou krajinu popisuje spíše tak, jako vlastník automobilu a dle mého názoru se neměl do železnice vůbec pouštět, byť je to problém, protože nelze ignorovat data vzniku jednotlivých tratí podobně tak, jako výstavbu církevních památek, nebo nějakých podniků. Také by mě hlavně zajímalo, zda po napsání knihy vůbec někdo provedl její korekturu.


Skutečný skalní útvar Husa je asi ještě o 50 metrů dále na tvarové odbočce, než ten zobrazený v knížce, ale i já kdysi objevil skalní útvar Husa až na druhý pokus. Nicméně, rád tuto mýlku autorovi odpustím, protože i druhý skalní útvar je hezký i zajímavý a navíc kniha obsahuje samé krásné obrázky.

Přeci není normální, aby asi na šesti místech byla prohozena poslední dvě čísla nějakého letopočtu. Mělník považujeme za město od roku 1274 a nikoliv od roku 1247, jak se píše. U cukrovaru raději chybí vůbec datum, byť šlo svého času o největší rafinerii cukru ve Střední Evropě. Železnice na Mělníku vznikla v roce 1874 a nikoliv 1847. Lokálka do Mšena jezdí od roku 1897 a nikoliv 1879.

Je to obrovská škoda, protože to knihu obsahem značně znehodnocuje a znalý čtenář pak neví, zda může vůbec ostatním letopočtům věřit, když dává autor poměrně často najevo, že se mu do nich moc nechce a rád používá slovo přibližně. Podle všeho nemá pravdu ani v případě železnice Velké Březno - Úštěk, když za počátek výstavby trati považuje rok 1888, místo 1889 ...

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Velk%C3%A9_B%C5%99ezno_%E2%80%93_Love%C4%8Dkovice_%E2%80%93_Verne%C5%99ice/%C3%9A%C5%A1t%C4%9Bk

Autor má tak rád pověsti, že si dokonce dovolil přijít s vlastní teorií o tom, proč má lokálka u Mšena tolik zákrut. Prý se tamní sedláci proti lokálce bouřili, a tak různě trať kličkuje mezi políčky. Ve skutečnosti lokálky kličkují zejména z důvodu většího stoupání v terénu, který byl zejména prvním lokomotivám slušným soupeřem. Navíc jsem si něco přečetl o tom, jak to bylo kdysi s vyvlastněním pozemků před budováním trati a byly to procesy za účasti početné komise, starosty obce i dotyčných osob ( sedláků), kde se řešilo zpravidla vše najednou ve prospěchu společné věci. Poslední slovo měla v krajním případě komise.

Ovšem, existuje případ, kdy si například majitelé dostavníků ve Staré Boleslavi z důvodu konkurence železnici ve svém městě nepřáli, a tak se trať později k nelibosti tamních občanů táhla daleko od centra. Dnes to díky autobusům zase až tak nevadí a naopak se zdá, že se to v současnosti místním docela hodí, protože na pole mezi město a nádraží dorazila výstavba supermarketů.

https://www.kf0015.cz/140-let-zeleznice-nymburk-lysa-nad-labem-decin/

Škoda, že už nám pan Dostálek nikdy nic nenapíše a přitom uplyne 1. ledna 2024 přesně 150 let od chvíle, kdy pod Mělníkem začala jezdit železnice. Jsem ostatně zvědavý, zda se trať dočká také nějaké publikace, jako v roce 2015 trať z Turnova do Kralup nad Vltavou s odbočkou do Prahy. Mimochodem, protože trať Děčín - Mělník - Nymburk - Kolín - Jihlava - Okříšky - Znojmo - Vídeň provozovala rakouská  ...

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousk%C3%A1_severoz%C3%A1padn%C3%AD_dr%C3%A1ha

...., tak ke 140. výročí vznikla určitá obrázková retro publikace z úseku Jihlava - Znojmo, ale k té z Turnova má nějak daleko. Tam je úplně vše. Třeba i to, do jaké fabriky odbočovala kdysi kolej v Chotětově, v jakém roce, proč, a kdy ji zase snesli. Nu, tady u nás na Mělníku je znám případ, kdy musel radní politik i kronikář města a předseda MOOS Martin Klihavec zajít s prosíkem ( s žádostí) do cukrovaru, aby na oslavu 150 let cukrovaru pro něj a zároveň pro info centrum vyrobili několik homolí cukru tak, jak je měli ve sbírce doma bývalí zaměstnanci a možná ne jen k výročí sta let v roce 1969.

Nejsem tedy nějakým optimistou, že si výročí naši hlavní trati v roce 2024 nějak připomeneme, ale bylo by to krásné. Není jen výročí 750 let města Mělníka.

To jsem tedy trochu zamluvil tu recenzi jinak hezké knihy, ale během psaní článku jsem jen dostal prostě další nápad na vlastně důležité a opomíjené téma a potvrdil tak opět, že vše souvisí se vším. Zajímalo by mě mimochodem, zda si i na radnici, a také naši regionální historici vůbec vzpomněli, že bude nějaké kulaté výročí naši železniční trati. Myslím, že asi ne a divil bych se, kdyby si to tady některý přečetl a něco s tím téma začal dělat.

Vlastně ani pořád nevím, kdo Soutok vůbec čte, ale občas se mi to tady díky hlavně zahraničí, ale vzácněji i tuzemsku občas pěkně roztočí a nedávno to byla taková paráda, až jsem uvěřil, že ten milion návštěv není tak nereálný a nemuselo by to trvat snad ani ty dva roky, jak jsem nedávno odhadoval. To je jen taková zábavička, která občas okoření tu moji snahu něco prostě psát.

Vidíte, teď mě tak napadlo, že se vlastně mění železniční řád. Tomu jsem se tu však nedávno věnoval a hlavně nám vlaky dle něj opět jezdí staronově do Prahy na ,, hlavák". Viděl jsem kus diskuse nad zdražením jízdného a lidé jsou prostě nepoučitelní. Píši to tady na Soutoku snad 10 let. U železnice se snažte užívat výhod regionálních jízdenek PID a DÚK ( hlavně tady na Mělnicku), a pak speciálních výhodných jízdenek, které si prostě musíte zjistit na netu a o nichž tu občas píši.

Mějte se pěkně.

Bonus : Znáte hudbu z reklamy ?

Prostě to tak je, že v televizi proniká do reklam zásadně  oblíbená hudba mé generace. Nedávno jsem tu zmínil Queen, pak to byla Tina Turner a nyní mi hrají před svátky do ucha tak tři skladby. Jedna je relativně nejmladší, druhou hraje kdysi slavné známé italské trio :-) ....

https://www.youtube.com/watch?v=YBkLqPWrNkA 

 .... Nu, a kdo je třetí ? Taková ta vánoční :-)?  Možná se vám to nebude celou dobu zdát, ale když jsem letos ten vánoční dětský vokál zaslechl, tak jsem věděl odkud to znám. Je to prakticky až téměř závěr písničky, ale odtamtud to prostě znám.

https://www.youtube.com/watch?v=qEkyGu7ZiXw




Zdroj: Soutok

Leden 1, 1970

01:00
01:00

https://www.traditionrolex.com/7