Kam kráčí město Mělník přes náměstí Karla IV.?

V sobotu 11. září 2010 byly v rámci EHD prezentovány projekty studentů Fakulty architektury ČVUT v Praze, kteří do nich vtělili s ohledem na své zkušenosti, znalosti a cítění své představy o možné podobě náměstí Karla IV., či jeho části (jednalo se o práce ze zimního semestru 2009). Cílem nebylo ukázat na jeden projekt, který by se zdál nejlepším. Prezentace představila různé návrhy a osobité přístupy jednotlivých autorů a především měla upozornit na potřebu veřejné diskuse.

Zároveň zde totiž byl představen projekt architektonické kanceláře Chapman Taylor, který se má stát podkladem pro změnu územního plánu MPZ Mělník. Nastává tak velice nestandardní situace ve srovnání s jinými obcemi a městy, kdy se jedna studie (soukromého komerčního subjektu) má stát jediným možným řešením tohoto prostoru náměstí Karla IV. a přilehlé plochy mezi ulicemi Novou a Tyršovou. Plocha zcela jedinečná svou rozlohou, polohou v samém centru města, bezprostřední návazností na jeho historické jádro a v širších souvislostech je hodnota tohoto místa (našeho města) dána i dostupností z hlavního města apod. Zároveň se objevily zprávy, že se připravuje smlouva o smlouvě budoucí mezi městem a investorem této akce, tedy St. Wenceslas Melnik s. r. o., o pronájmu této lokality (bez výběrového řízení).

Nejen vzhledem k významu náměstí Karla IV. se jedná o postup těžko akceptovatelný, protože vychází vstříc jedinému subjektu, který sám přišel s jedinou nabídkou, nebyl vybrán z více alternativ. Na místě by jistě bylo vypsání anonymní architektonické soutěže podle regulí České komory architektů /ČKA/, resp. soutěží - nejprve ideové, vycházející z toho, co vlastně MĚSTO potřebuje, jaké jsou představy jeho obyvatel o funkci tohoto místa, co udělat pro to, aby plnilo náměstí všechny své funkce – tedy nebylo jenom parkovištěm, aby nabídlo takovou náplň, jež by v něm udržela lidi po celý den – jinými slovy, aby město ŽILO – nikoli jenom pohybem autem, což je naivní a v řadě měst již překonaná představa. Teprve potom by měla následovat soutěž architektonicko-urbanistická, která by jistě přinesla řadu podnětů a snad i vítěze (i když jsme si vědomi, že těžko vznikne návrh vyhovující představám všech). Potom by se otevírala cesta k případné změně územního plánu MPZ Mělník (pokud by se tato potřeba ukázala jako opodstatněná) a k oslovení potenciálních investorů (další soutěž). Nejedná se o postup rychlý, ale jistě standardní, transparentní a nejspíše vedoucí k co možná nejoptimálnějšímu řešení pro město – z hlediska funkce i podoby (podoby nezatížené pouze ekonomickým pohledem).

Již jednou jsme psali o bezradnosti města v řešení tohoto neblahého dědictví minulosti. Přáli bychom si, aby si některý ze subjektů, které se budou ucházet o přízeň voličů v následujících komunálních volbách, dal toto téma do svého volebního programu, aby byla skutečně zřízena funkce nezávislého architekta města a komise pro regeneraci MPZ se stala skutečným poradním orgánem rady města, aby byl úsek rozvoje města nositelem vizí a odbornou oporou pro zvolené zastupitele města.

Rada Mělnického osvětového a okrašlovacího spolku, o. s.

Mgr. Renata Špačková, PhDr. Ilona Němcová, Mgr. Aida Líhová-Legnerová