Mělníček se potýká s technickými obtížemi.
Na uzdravení pracujeme. Prosíme o trpělivost.
Blogy
Červen 24, 2024
19:49
V neděli 23.6. 2024, se konečně dočkali ti, kteří mají nějaký vztah k motoristickému sportu. Potkalo se tu spoustu známých, kamarádů, obdivovatelů krásných automobilů i motocyklů a rozebíralo se leccos. Bylo i moc dobře, že se povedlo počasí, a tak si myslím, že si divák odnesl domů celkem pěkné zážitky.
Obešel jsem těch míst z různých důvodů vícero a vedle fotografování jsem i natáčel při ukázkových jízdách různé videosekvence, K jejichž zpracování jsem se zatím nedostal. Nemělo by to ale dlouho trvat, protože brzy budu muset řešit zase úplně jiné věci. Co se tedy třeba také rozebíralo ?
Někteří diváci na Mělníku si jaksi povšimli, že po odpadnutí oslav konce druhé světové války, po odpadnutí výstavy bonsajů, MJ 50 a možná ještě i nějakých jiných výstav nám tu zbylo jen to, co se nějakým způsobem týká jídla a pití, aneb gastronomie na několik způsobů. Tak třeba i to tu zaznělo. Inu, motorismus je do jisté míry vášeň, byť pro někoho třeba jen občas na obrazovkách a sám vzpomínám na dětská léta, kdy jsem opravdu rostl vzteky, když z napínavého souboje ve formuli 1 přepnula ČST reportáž do Bratislavy na koníčky :-). Tady jsem se zase těšil... ale to prozradím příště :-).
Další řeči se vedli kolem samotné akce, kde se pravidelně hlavním tématem rozprav stávají neukáznění cyklisté, kteří nejsou ochotní čekat a mají potřebu, se během jízd dostat ze Strakova mostu do centra města, někam jinam, nebo naopak. Vyjímkou nejsou ani překvapení cizinci. Řešení se nezdá až tolik složité.
Vždyť všude existují různé dopravní značky, informace v médiích, opravdové fyzické zábrany a není možné s někým smlouvat. Cyklista musí být nejpozději v době konání akce již třeba na cyklostezce před městem upozorněný, že v jistém čase musí užít mostu ,, nového".
Jenže, kdo by se s tím dělal, když se to letos prostě nějak odbude, že ? A co bude za rok ? Proč nad tím přemýšlet ? Vždyť je kolem toho mnohem více starostí, než kolem akcí, které prostě zavřeme někam do prostoru zámeckých vyhlídek a Náměstí míru. Tam se navíc i něco utrží, když jsou stánky. Prostě, na Mělníku je kolem těchto motoristických podniků stále o čem diskutovat.
Dozvěděl jsem se dnes, že kdybych setrval i na odpolední jízdy, tak se prý jezdilo po té polovině Mělnického okruhu ( tak se mu říká po roce 2019) prý údajně mnohem svižněji. Nu škoda, ale ne každý třeba má čas z nějakých důvodů prožít celou neděli na ukázkových jízdách. To je ale už jiná, stejně tak, jako byla potenciální možnost, se vypravit ještě na RZ do Horních Počapel.
Na druhou stranu mají městské okruhy něco do sebe, je tu jistá dávná tradice, je tu i skvělý rok 2018 s obrovskou návštěvností, účastí našich legend i zahraničních jezdců ze Švýcarska, či Německa. Se stánky, vstupem a smolně bez zkušeností a tedy hlavně bez nadchodů, jakož rok 2019 s nadchody, ale smolnou propagací i dopravní špatnou situací kolem města a vedra. Kam se budou oslavy motorsportu na Mělníku ubírat je pro nás nezasvěcené otázkou a můžeme jen držet palce, aby se to nějak uspokojivě dařilo vyřešit a bylo i příště na co koukat. Jakmile bude nějaké to video, tak dám v nějakém budoucím článku vědět.
Pohodový týden !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Červen 23, 2024
22:01
Přátelé, závěr června je pro mě letos doslova nabitý událostmi a začalo to již ve čtvrtek 20. června večer. Jak jsem již avizoval, tak ze společenského hlediska pro mě byly nejdůležitější dvě akce, které se naštěstí nekryly. Počasí se také vydařilo, a tak vás články zavedou na obě akce. Podíváme se nyní na sobotní Mělnický hrozen a připraveny jsou již i fotografie a videa z Mělnického okruhu, či svátku mělnického motorsportu. Tam se však budu muset pokusit kromě článku i o nějaký zajímavý sestřih pro svůj youtube kanál.
V neposlední řadě udělala příznivcům dálkového rozhlasu pásma FM (VKV) radost atmosféra i odstartování celé řady nových multiplexů ( DAB+) v sousedním Rakousku, ale to pochopitelně přijde na řadu později. Než však přejdu k téma, tak tu mám ještě jednu úžasnou aktualitu z nedalekých Tupadel. Slavný Slavín získal v sobotu po více než 60 letech repliku věžičky a můžete se na ni podívat na FB historické skupiny. Soutok se snažil i díky náhodám osudy Slavína celou dobu sledovat a připomínám, že tu jsou někde i snímky z časů, když v objektu sídlili vyznavači budhistického náboženství ( Den otevřených dveří).
Svoji tradiční lidovou reportáž z akce Mělnický hrozen začnu opět doma. Co si vzít za boty, když včera občas pršelo ? Turisté s tím nemají problém, ale pro člověka, který prakticky chodí pěšky jen po městě Mělníku a naposledy šel delší kus pěšky snad v březnu ze Všetat na Mělník ( Po stopách přívorského vladyky Beše) to určitý problém je.
Protože je dost pravděpodobné, že v terénu bude po deštích bláto a leckde i kaluže, tak se ke slovu dostanou i boty, které třeba i rok, dva neobujete. Jenže, i takové boty je třeba časem měnit za nové, které otestujete po koupi procházkou po koberci, protože je pak opravdu měsíce nepotřebujete.
A tady na vás může čekat pěkné překvápko. Ujdete 300 metrů a zjistíte, že se vám odlepila pata. Než dojdete pro ty staré boty, tak vám odpadne celá podrážka a ještě ztratíte čas. Chytrolíni vám budou radit, že se na obuvi šetřit nemá a těžko jim vysvětlíte, že tu věc potřebujete tak jednou za dva roky, pokud zrovna prší, nebo je po dešti. Je to všechno o zálibách i o volném čase a někdo zkrátka nemá jenom tu turistiku.
Na start Mělnického hroznu můžete nastoupit kdykoliv v čase 6.30 - 10.00 a opět jsem žil představou, že bych snad mohl také jednou vyrazit nějak dříve, ale opět jsem víceméně nebyl daleko od horní hranice limitu. To měla ostatně na svědomí i ta špatně přilepená podrážka. Jo, co už tu jen člověk vše nezažil ? Třeba předloňský start, kdy jsem se v deštivém počasí prvně podíval na Chloumku do propozic a zjistil jsem, že tam nemám vůbec být :-).
Moje trasa 22 km začínala tradičně podle říčky Pšovky a tentokrát jsem si vše v propozicích raději dvakrát hned na startu přečetl :-). Ale, mohu vám říci, že po rozhovorech s jinými turisty nejsem zdaleka sám, kdo je schopný udělat nějaký kiks. Rozdíl je jenom ten, že já ty své chyby zde vědomě uvádím pro pobavení čtenářů a jiný člověk je sděluje ústně svému okolí.
Ve skutečnosti jsme všichni jen chybující lidé, kteří se rádi lecčemus zasmějí, a i to je to kouzlo blogu na rozdíl od běžné novinářské reportáže, kde ty lidské radosti a pocity poněkud trošku chybí a udávají se především jen fakta..
Jak vidíte, tak i v katastru města je prostě leckde krásně. Jenom to neznamená, že bychom neměli cestovat, nebo chodit někam dále. V Klášterní ulici, nebo ve Vodárenské nám odbočuje nejkratší trasa vedoucí k laterálnímu kanálu do Hořína, ale řada nás tentokrát pokračovala společně podle kolejí do Mlazic, kde se ti nejzdatnější vydali směrem do Liběchova a mých tréninkových 22 km vedlo na Chloumek.
Tedy, tady u přejezdu jsem se něco načekal. Až mě došla dvojice dvou mladých lidí, kteří spolu hovořili rychlou španělštinou. Inu, taková je dnes doba. Mnozí studenti komunikují doma přes internet při PC hrách s hráči z Kanady, USA, Austrálie, a pak vám s radostí vypráví o různých anglických nářečích, jiní na jazyky prostě nejsou a další si povídají spolu španělsky, aby nevyšli ze cviku.
Mně to hned připomnělo mé nedávné setkání s cyklisty z bavorského Ambergu v blízkosti Vrázovy vyhlídky. Když člověk občas vidí někoho nejistého a může poradit, tak proč by to nezkusil udělat k radosti druhých i své ? Vždyť ti lidé budou třeba doma vzpomínat, jak jim na cestě do Špindlerova Mlýna v Mělníku v podvečer někdo z tamních místních poradil a vás potěší, že jste se s těmi lidmi s ustaraným výrazem domluvili a třeba se to i poněkud rozvinulo. Vždyť si jsme kolikrát blíže, než na první pohled tušíme.
Snažil jsem se dvojici uniknout, ale mládí je rychlé. Navíc mě překvapilo, že vyrážela na trasu téměř před startovním časovým limitem a od kontroly v Mlazicích pokračovala po jedné ze dvou nejdelších tras do Liběchova. Já se odtud vydal po zelené turistické značce ulicí, kterou dodnes užívá řada lidí tak, jako cestu do zaměstnání. Jen ty firmy se tu již změnily.
Ani nemohu letos říci, že by bylo někde něco zvlášť krásného k fotografování, a tak jsem ještě rád aspoň zdokumentoval dálkový pohled ke Kladnu, který se zde na konci Mlazic vyskytl . Prakticky celý úsek až na Chloumek jsem absolvoval osamocen, ale musel jsem uznat, že ačkoliv mám své oblíbenější vedení trasy Mělnického hroznu, tak není na škodu zajít i někam jinam, kam by se člověk jinak asi sám od sebe nevypravil a osvěží si tak i tamní situaci.
Na Chloumku jsem si měl svoji osamocenou pouť na dlouho vynahradit a opět jsem se přesvědčil, že plno lidí je zvyklých cestovat samostatně a bez nutnosti, se na někoho vázat. Starší žena s psíkem, se původně reprezentovala, jako obyvatelka Prahy, která to tu moc nezná, ale nakonec se ukázalo, že vyrůstala 20 let v Polsku při hranici s Běloruskem a sem ji kdysi přivedl český partner.. Na přízvuku to bylo občas znát, ale krásy naši republiky znala lépe, než leckterý domorodec. Třeba takové Bludiště u Mšena navštívila nedávno Kokořínským rychlíkem. Jediným jejím společníkem byl tento malý poslušný roztomilý psík, který občas našel bezpečné i odpočinkové útočiště v tašce.
Trasa vedla letos vskutku originálně. Kopírovala od Chloumku cyklotrasu číslo 203, a pak se šlo po červené Máchově cestě za známým skautským táborem. Ještě před zdejším velkým rybníkem odbočovalo vlastní značení do Střem, což byla právě ona novinka. Žena si chtěla ještě prohlédnout zdejší vzdálenější skály u rybníka, o kterých jsem ji vyprávěl, a pro mě to byla příležitost, jak si užít zase samotu a nabrat na tolik potřebné rychlosti.
To se stalo v pravý čas, protože následující táhlé stoupání vedlo někdy až vysokými kopřivami a sotva bylo patrné, kudy vede cestička. Později jsem se dozvěděl, že trasování probíhalo o týden dříve, kdy to s vegetací prý nebylo zdaleka hrozné. V každém případě to svědčilo o tom, že místní tudy k velkému rybníku téměř nechodí. Ovšem, pasáž ze Střem do Lhotky už měla své určité kouzlo. Myslím, že následující obrázky ani nepotřebují komentář.
Tak kvůli tomuto pralesu a mnoha přesličkám to stálo za absolvování. Opravdu šlo letos o trasu, která nás protáhla jen okrajově populárními místy a mělo to něco do sebe.
Závěr trasy byl již tradiční a tentokrát jsem z několika důvodů skalní byt vynechal. Konečně tu bylo plno mladých rodin, což mi rozhodnutí ještě uspíšilo.
Aniž bych si to vůbec uvědomil, tak do cíle jsem přišel právě včas. Zrovna začínal zápas našich s Gruzií na ME v Německu.
A když zápas po 90 minutách skončil, tak teprve dorazila má dočasná společnost, kterou jsem při své samostatné cestě kopřivami trošku litoval. Prý se jim ale pochod líbil a skály u rybníka byly také pěkné. Nakonec si paní pochvalovala, že přišla do cíle docela dobře, protože asi za 40 minut jel zrovna do Prahy Kokořínský rychlík a ve vlaku je přeci jen mnohdy větší pohodlí
Mělnický hrozen číslo 41 je za námi a pořadatelům děkujeme ! Za mě se povedlo. Ať žije 42. ročník ! Pohodový vstup do dalšího pracovního týdne, a pak prázdniny a dovolené !
Aktualizace 24.6. v 18 hodin :
Ještě tu mám takovou doplňkovou informaci pro fajnšmekry, kteří si potrpí na určitou přesnost. Zmiňovaná vodní plocha nese v mapách www.mapy.cz název Lhotka. Z údolí vybíhají do obce Střemy mezi nádražím Lhotka a mlýnem Štampach ve své podstatě cesty dvě. Druhá vede takzvaným Kravským dolem. Také ze Střem do Lhotky vedou cesty dvě a svého času tu bylo prý na jedné z nich uvažováno o cyklostezce. Naše trasa ,, krátkým deštným pralesem :-)" vedla při lokalitě Na Kozlovci.
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Červen 16, 2024
21:30
Prázdniny a dovolené jsou prakticky za dveřmi, a to je signál, abychom se k tomu nenadálému dlouhému volnu nějak postavili. Každý má nějaké ty své představy a leckdo už cítí, že je snad potřeba ještě něco udělat, nebo něco doladit. To platí zejména pro nás, kteří máme rádi rekreační turistiku, cyklistiku, ale třeba i jiné další záliby.
Navíc se zdá, že se konečně snad počasí umoudřilo, a tak je co dohánět. Navzdory přípravám však město stále něčím žije a vidíme to buď na místě v centru města, nebo leckde na místních fb skupinách. V posledním minulém článku jsem kritizoval páteční termín akce Mělnické poklady, ale zjevně to nejspíše vadilo pouze mně. Buď se s tím většina lidí smířila a nějak se přizpůsobila, nebo jim stačilo ke spokojenosti vidět ty různé artefakty v článcích místních fb skupin.
Mně se v pátek nepodařilo dostat na akci, ač to nebylo nereálné, ale to tu rozebírat nechci. Nebyl bych to asi já, kdybych leckdy netoužil po vlastních fotografiích, ale v sobotu odpoledne, se mi již jen podařilo na radničním dvoře vyfotit tohoto koně. Píši ,,jen", protože na pátečních fotografiích na fotografiích místních fb skupin z náměstí Míru seděla na krásném koni ještě neskutečně povedená vládkyně a přítomní diváci tak před sebou měli opravdu krásné dílo od mistra košíkáře Petra Krále.
Kam jinam bych zrovna asi tak měl jít, když ne na naše dvě vyhlídky. Nevím jak vy, ale já tady těm našim ,, dvěma" ( ono je to po celém táhlém úseku) vyhlídkám doslova propadl. Neumím si vůbec představit, že bych měl projít centrem města bez toho, aniž bych je navštívil. To už musí být. V sobotu bylo navíc vidět daleko do Krušných hor. Mimochodem, někdy se stává, že přijedou turisté, či cyklisté na vyhlídku u chrámové věže ( hlavní vyhlídka) a ani je nenapadne, že tu máme někde ještě jednu vyhlídku, která skýtá zase zcela jiné pohledy na odlišný ráz krajiny.
Pokud jste někdo nevěděl, co si vůbec představit pod názvem akce Stoly nad soutokem, tak vás možná mohla trošku překvapit tato realita. Přiznám se, že jsem ten plakát ani nečetl, ale pokud máte rádi gastronomii a pití na veřejnosti, tak vás to jistě zaujalo. Ostatně, Mělník má mimochodem vlastně hodně různých společenských gastronomických akcí.
Dole na soutoku Labe a laterálního kanálu také hrála do cca 19 hodin nějaká hudba. Inu, Mělník letos slaví 750 let.
A dnešní neděli jsem si opravdu neskutečně užil. Konečně letos prvně na kole :-).
Jak jinak začít, než po opravené a krásné Plavební ulici na starý Strakův most a směr Lužec nad Vltavou. Tady máte po dlouhé době takové nové video ....
https://www.youtube.com/watch?v=22FHgYLiLXs
Vůbec bych nečekal, že se s kolesovým parníkem Vltava dnes ještě setkám na takovém fajn místě a bude to na druhé dnešní video.
Zrovna, když jsem stál u přechodu za mostem na brozánecké straně, tak jela kolem na kolech k nám na Mělník asi 60ti členná skupina německých penzistů. Ti mají ještě energie.
U Vrbna nikdy neodolám těmto romantickým záběrům.
Vodáci na Vltavě u mě vyvolali vzpomínky na mládí, ale také na různé dovolenkové výlety. Naposledy snad z Lokte nad Ohří.
Už mě zase tlačí před pracovním dnem čas, ale já myslím, že ta nádhera a romantika je snad už každému čtenáři Soutoku jasná.
Bukol je hlavně obcí s vyhlášenou cyklistickou restaurací a tímto kostelem.
A jsem po 18 kilometrech v cíli poločasu. Chmel mi připomíná oblíbený národní nápoj, několik chmelových brigád, první zaměstnání, pár osobních věcí v tomto kraji, ale i těšení se na to, jak přijedu domů a pěkně v pohodě si jedno dám :-).
O této restauraci jsem tu psal již loni. V jídelním lístku měli i chobotnici.
Dvůr restaurace.
Zpátky jsem jel tak, abych si pořádně prohlédl Zoopark Zelčín. Ten se v průběhu let neuvěřitelně mění.
To už je pořádný park, co ?
Tak, a tady je mé dnešní TOP video :
https://www.youtube.com/watch?v=PVFAvNQni5A
To byla prostě neskutečná náhoda, že zrovna ve chvíli, kdy jsem parkoval kolo na začátku mostu a chystal se tu rozhlédnout a udělat nějaké fotografie, nebo případně video, tak se jen nedaleko před mostem objevil parník Vltava. Říká se tomu, že je člověk ve správnou chvíli na správném místě :-). Přeci jen ta kolesa na bocích lodí působí zase jinak, než kolesa Labské princezny na zádi lodi. Kulisu na čas doplnil i mělnický kopeček na pozadí.
Pak jsem již jen zkusil nějaká videa na celý zoologický park a vydal se podle kanálu na silnici z Vrbna do Hořína. Vede tudy mimochodem po druhém břehu modrá turistická značka Mělník - Mlčechvosty- Říp ( Potní cesta Blaník - Říp, východní varianta) a je to podle kanálu vlastně i nejkratší cesta ve směru z Mělníka do Lužce. Každá varianta tady má svá kouzla a nabízí něco jiného. Právem sem vede i jedna z nejkratších tras Mělnického hroznu a nabízí zase něco úplně jiného, než trasy z našeho města vedoucí k severu.
Pohodový 25. týden roku a nezapomeňte na již 41. ročník Mělnického hroznu v sobotu a svátek motorsportu v neděli !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Červen 13, 2024
21:20
Červen dospěl do své poloviny, počasí si s námi hraje, prázdniny i dovolené klepou na dveře a akce se na potenciální návštěvníky valí jedna za druhou. Podíváme se v letu opět na nejbližší aktuality, ale také se podíváme na další hit ze světa turistického ruchu.
Nedávno jsem se tu vracel v jednom článku k vystaveným mělnickým pokladům v rámci akce Setkání rodáků.
http://mujmelnik.webzdarma.cz/z_akce.html
Letos si Mělník připomíná 750. výročí města. Tedy, před 750 lety udělil český král Přemysl Otakar II. Mělníku ( dne 25.11. 1274) právo výnosu z labského obchodu. Letošní akce jsou tedy všeobecně vázané na tento významný okamžik, a proto se setkáváme po čase opět i s tím, co u nás není k vidění každý rok. Je to tedy také především příležitost si prohlédnout poklady našeho města. Podrobnou časovou nabídku i s vystavovanými artefakty máte na plakátu.
Promiňte mi můj osobní názor, ale pro koho to v pátek je ? Vždyť je v pátek plno pracujících lidí rádo, že přijedou někdy v 17 hodin odkudsi z Prahy z práce, a že si trošku odpočinou, než aby někam chodili, a to nemluvím o těch, co žijí třeba i v obcích v okrese. Mě by už však dnes ani nepřekvapilo, kdyby někdo vlivný prohlásil : ,, Když to chcete vidět, tak si vezměte třeba i dovolenou. Nás ta otevřená radnice mimo pracovní dny ani moc netěší a dá se to sfouknout v pohodě v pátek."
Psal jsem to již mnohokrát, že každé vycestování někam je velkou inspirací a můžete poznat věci, které vůbec neznáte. Našel jsem v sobotu pozdě odpoledne vedle vchodu do rozhledny na Vrátenské hoře tyto letáky a rozhodně to zaujalo. Proč ? Celý život jsem se učil v zeměpisu i později v médiích, že jsou na světě oblasti a destinace, kde se dokáže žít i jen z turistického ruchu. Dnes mě tedy až fascinuje, na co všechno lidé nepřijdou, aby z návštěvníků vytáhli leckde nějaké peníze.
Vždyť to byly nejprve jen odznaky na turistické hole, pohledy, různá leporela, či spíše vyjímečně ruční tvorba konkrétního místa. Pak se přidaly ty známé kulaté dřevěné známky, po nich velmi rozšířené turistické deníky pro turistické známky, krásné trojrozměrné lentikulární pohlednice a nyní poznávám další šlágr. Když vezmete v úvahu, že jedna magnetka s turistickými motivy je přibližně na cenové úrovni čtyř turistických známek, tak to jistě není zrovna málo, ale na druhou stranu je pravdou, že když člověk něčemu propadne, tak na leccos nekouká.
Seznamte se i vy se zajímavým světem, který si můžete třeba někde doma budovat.
https://www.sestavsisvujsvet.cz/
Na Mělnický hrozen máme pořád ještě týden času, ale už tomu tak nějak rád dělám reklamu. Předem si můžete zjistit více.
https://kct-vht-melnik.webnode.cz/news/melnicky-hrozen-v-sobotu-22-cervna-2024/
To je dobrá prověrka testů naši fyzičky i připomenutí, jak jen kousek od našich domovů je tu všude kolem krásně. Myslím, že před časem prázdnin a dovolených přímo skvělá akce.
Hned v neděli po akci je tu další bomba tohoto slunovratového víkendu. 102 let motorsportu na Mělníku.
https://www.autoklub.cz/189806-102-let-motorsportu-na-melniku/
Zájem účastníků je potěšující a jenom dokládá, že motoristé o Mělník zájem prostě mají. Konečně, málokterý sport je ve světě i u nás vedle fotbalu a hokeje tak populární, jako ten motoristický a svědčí o tom i různé městské okruhy.
https://autoklubmelnik.cz/
Již teď je přihlášeno 47 automobilů a 22 motocyklů, a to nejde o žádný závod, jako leckde jinde, ale o pouhou prezentaci a možnost, se projet pro někoho i domácím Mělníkem, před domácím publikem.
Čas mě tlačí, a tak už jen připomínám červnové akce na výstavišti v Lysé nad Labem, které právě začaly a důležité akce RMM, které se tak nějak vážou na blížící se prázdniny.
Pohodový víkend !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Červen 9, 2024
15:07
Přátelé, druhá červnová sobota patří již více než 10 let v mém životě hlavně Mšenu a jeho okolí. Začalo to nenápadně kulturními akcemi ve mšenském železničním nádražíčku, kde se vše točilo především kolem parního vlaku a několika vystavených motocyklů i automobilů staršího data výroby, které sem dočasně přijely z nedaleké obce jménem Lobeč zkrášlit již tak úspěšné akce.
Bohužel však z našich končin výletní parní provoz zřejmě navždy vymizel, akce ze mšenského nádraží rovněž zmizely, a tak jsem si jejich genius loci snad i možná poněkud přirozeně přenesl do Lobče. To tím spíše, že jsem si uvědomil, že tolik obdivované veteránské stroje ve mšenském nádraží byly vlastně pouhým nepatrným zlomkem toho, co bylo možné obdivovat v prostorách lobečského zámku.
Lobeč prostě především díky obnově tamního pivovaru v roce 2016 a jmenované akci získala na oblibě, byť je navíc tradiční zastávkou rekreačních cyklistů, disponuje dlouhá léta krásným muzeem Eduarda Štorcha ve staré škole a snad má ještě pořád i nabídku vinařům v podobě originální sklepní vinárny ve skále pod křídlem části zámku.
Hned nedaleko Lobče najdete na silnici vedoucí do městečka Doksy obec Nosálov, která se zapsala do paměti návštěvníků především památkovou chalupářskou zónou s krásnými občasnými výhledy k severu, ale nejhlavnějším bodem celé oblasti je od 28. října 1999 rozhledna na Vrátenské hoře, kterou si žádný výletník nenechá ujít. Pro mě osobně jde o srdeční záležitost. Díky jednomu svému hobby, které suplovalo do určité míry nástup mobilních telefonů jsem sem jezdil již v roce 1997, kdy jsme ovšem s jedním místním kolegou od hobby vysílali v pásmu 27 MHz ( CB pásmo) nejprve z této úvozové cesty na obrázku výše, později dokonce krátce z dnešního parkoviště a nakonec několik let od samotné rozhledny i pokusně z jejího výhledového ochozu.
Lidé i další soutěžní expedice později žertem často říkali, že by tu naše expedice měla mít pomník. Ono má to místo pro mě osobně skutečně obrovský význam a opět musím zopakovat tu tisíckrát zde publikovanou větu, že vše souvisí se vším. Představte si, že jezdíte někam, kde má vyrůst rozhledna a nakonec nemůžete s jistotou říci, že se z jejího ochozu ve slavnostní den vůbec rozhlédnete. Jo, člověk si musí umět poradit.
Nakonec byla rozhledna opláštěna, dostavěna a já se ve slavnostní den 28. října 1999 již podruhé podíval z jejího ochozu. Od svého kolegy jsem se později dozvěděl, že je pan správce nakloněn našemu hobby, což nám umožňovalo noční přístup do ochozu. Toho nebylo díky našemu asi 11 metrů vysokému sestavovanému stožáru třeba, ale člověk i tak neodolal a těch 125 schodů šel někdy i čtyřikrát za noc vzhůru do ochozu a zpět. Důvod byl někdy výzkumný, když jsme chtěli porovnat signál v ochozu s naši hlavní anténou na stožáru a jindy zase naopak čistě romantický, nebo prostě jen nevšední. To je až možnost dnešní doby, že vás na rozhlednu občas pustí za vstupné i za úplňku v nočních hodinách, ale tehdy to bylo privilegium.
Můj sobotní plán tedy obsahoval návštěvu rozhledny s rozšířením o testy příjmu dálkového rozhlasu, návštěvu akce Veteránské rojení a samozřejmě zastávku v pivovaru pro výborný ležák. Ani jsem moc neřešil fakt, že musíme nyní z důvodu rekonstrukce jet do Mšena po nepříliš vhodné silnici Jenže, jak už to bývá, tak když už je celkem sympatické počasí a dokonce i fajn plán, tak tomu všemu může někdy učinit přítěž třeba i návštěva ze vzdálenější destinace.
To je snad jen taková vyjímka dálkových turistických pochodů, že přijedou natěšení lidé třeba ze vzdálenosti 100 km a ihned jdou na strat 25 km dlouhé pěší etapy, ale běžné různě smíšené návštěvy jsou rády, že jsou v cíli své cesty.
Podařilo se mi tedy po jistém váhání nakonec v 16.30 hodin vyrazit, ale bylo jasné, že budu muset i letos ,, rojení" oželet. Na druhou stranu mi bylo útěchou, že se ten seznam přihlášených prakticky nemění. Tam jde tak nějak o tu atmosféru a člověk potká občas i staré známé, kteří zase holdují mnohem více tomuto krásnému auto - moto hobby a leckdy jsou i jeho součástí.
Na parkoviště oblíbené rozhledny jsem dorazil prakticky hodinu před jejím zavřením a ani jsem nedoufal v nějaké krásné výhledy, ale nakonec jsem si vše moc užil. Letos bude rozhledně už 25 let, ale stále tam ještě mají volně docela hezkou brožuru k 20. výročí. Přibyly však stavby u paty rozhledny. Už zde není jen budka na nářadí, pokladna a staré posezení se stolem, ale přibylo sociální zařízení a část krytého občerstvení doplněna o posezení pod slunečníky. Návštěvnost je tu velmi slušná díky tomu, že je parkoviště jen nedaleko a prochází tu několik pěších i cyklistických tras.
To se vůbec nedá srovnat s těmi začátky, kdy byla pokladna umístěna dokonce za vchodem do věže. Návštěvnost je tu tak nějak stále sympatická. To znamená, že návštěvnost je, ale ve věži nikdy nemám problém s vyhýbáním se, nebo nedostatkem místa v ochozu. Výhodou foťáku oproti mobilu je, že dovede krásně přitáhnout detaily. Sice nemá tolik pixelů, jako mobilní telefon a lepší drahé fotoaparáty ale jsou dvě věci, proč si ho v tuto chvíli velmi vážím. Ten první důvod právě vidíte. Krásné detaily na objekty v krajině. Nejsou tak dobré, jako od lidí, kteří se fotografováním zaobírají, ale nikdy nikdo do poslední chvíle nevíme, co nás bude všechno ještě bavit. Tady tedy máte detail krásného nedalekého hradu Bezděz, kterému se trošku podobá možná největší hradní zřícenina ve Střední Evropě, kterou je Spišský hrad.
Úžasná dominanta na Ještědu od architekta Karla Hubáčka je jen o trošku dále a sedí nad zdejším krajem, jako memento, či krásná královská koruna tohoto nádherného kusu naši krásné země. V oparu byly vidět i obrysy Krkonoš.
Směrem do středozemí bylo zase možné obdivovat nedaleký mlýn u Vrátna. Jsem svým způsobem spokojený, že i tam je otisk mé práce. To je vůbec úžasné, že na cokoliv se podíváte, tak k tomu máte nějaký vztah a často jste tam někde i byli.
Mladá Boleslav. Tam někde teče řeka Jizera a v úžasném údolí najdete třeba šikmou věž Putnu, nebo krásnou skalní zříceninu Zvířetice u Bakova nad Jizerou. Z obou jsou úžasné výhledy do údolí Jizery i na nedalekou dálnici vedoucí k Liberci. I samotná Mladá Boleslav má řadu památek.
Tady je myslím vidět část Krkonoš.
Romantický pohled na střed nedalekého Mšena.
Zapomenout nemohu ani na krásný Říp.
Pásmo Houseckých vrchů a za ním na pozadí v oparu je úžasná silueta sopečných ostrých kopců Českého středohoří, která může vzdáleně snad i trošku připomínat Alpy občas spatřitelné z jihu naši republiky.
Vysílač Buková hora z Vrátenské rozhledny.
Pohled na Lobeč, kde zrovna v areálu zámku probíhá Veteránské rojení.
České středohoří v detailu.
Od Bezdězu po Krkonoše.
Vyzkoušel jsem nejprve několik záchytů z ochozu rozhledny, ale protože již bylo asi 17.40 hodin a já si uvědomil, že musím počítat i s možností, že by mě tu mohla paní nedopatřením zamknout, tak jsem raději sešel na pevnou zem a vydal se po turistické značce kousek za rozhlednu, kde jsem již v minulosti ulovil RDS -ky, které jdou u nás zachytit mnohem obtížněji, nebo vůbec.
Poslední dobou sice máme přijímače a směrové antény pro dálkový příjem pásma DAB+, ale očekává se i určitý návrat zájmu k pásmu FM ( VKV). Proč ? Jednoduše proto, že po Bavorsku a Sasku čeká rádiové zemětřesení po 22. červnu Rakousko, a pak už prý pomalu i Česká republika, kdy přejdou jednotliví zájemci o provozování vysílání u nás na pevně přidělené kmitočty a mají časovou povinnost k jistému termínu začít něco vysílat. Tím se ovšem také předpokládá, že zřejmě dojde k určitému omezení lovu dálek, jako tomu bylo dosud. Proto i ten návrat k lovu FM, kde mají vysílače přeci jen delší dosah.
Hybnou pákou v tomto hobby je přijímač TEF, který je označován odborníky za nejlepší rádio 21. století. Poslední verze sice zatím nemá pásmo DAB+ a je určena primárně pro dálkový lov pásma FM ( VKV), ale umožňuje i příjem na DV,SV, KV a dokonce v pásmu OIRT (VKV), kde by za nějakých příhodných situací mohlo být možné zachytit například ještě nějaké stanice z Rumunska, či Moldávie. Nicméně je v současnosti hlavně v kurzu lov FM a na ostatní pásma zatím neexistují recenze.
Vrátím se tedy do lesa za rozhlednu. Ukazuje se, že stromy nejen příjemně stíní a jsou pozitivní i pro focení displeje, ale i zajímavě odrážejí signály. Je samozřejmě pěkné, když slušně slyšíte nějakou stanici a identifikujete ji, ale dnešní prezentace na FB vykazují buď ozvučené videosekvence s příjmem, nebo je populární najít takový signál, aby vám stanice napsala na displej již svoji RDS. Zatímco polské Rádio Muzycne na frekvenci 106.7 MHz vysílá z krkonošské boudy Sněžné jámy, která je vidět za dobré viditelnosti i z rozhledny, tak na frekvenci 105.8 vysílá stejná stanice z vysílače na kopci Baraniec ( 720 m.n.m.), který se nachází dokonce SV od Jelení Hory.
Rádio Lausitz vysílající z kopečku Schafberg ( 449 m.n.nm) u městečka Löbau na frekvenci 107.6 MHz jen díky dobrému tuneru dnes opět lovím i v domácím městě a načtení RDS na Vrátenské hoře je prakticky povinnost. Dobře tu šlo samozřejmě i vysílání Beatu z nedaleké České Lípy.
Hitrádio RTL patří k silným stanicím sousedů. Zatímco za našim zámkem naladíte nejlépe drážďanskou frekvenci 105.2 a ještě lépe na 105.4 frekvenci pro město Chemnitz, tak zde to byla vedle drážďanské frekvence i frekvence pro Lužici ze Schafbergu.
Nejdelším severním záchytem sobotního podvečera na severním úpatí Vrátenské hory však bylo braniborské BB rádio z vysílače Calau u Cottbusu. Tedy, asi nějakých 150 km. Stanice velmi často za mlhy dolétne svým signálem až k nám a je otázkou, zda by tu náhodou nebyla i v normálních podmínkách, pokud by člověk vlastnil směrovou anténu Yagi
Pohled na hodinky, které jsou i součástí displeje rádia mi napověděl, že už je čas posunout aktivitu dále. Vydal jsem se tedy nakonec z důkladně prozkoumaného svahu při turistické značce vedoucí do Nosálova zpět k rozhledně a nafotil jsem obrázky staveb, které tu zatím vyrostly. Na snímku výše byly zcela vpravo při mém příchodu asi v 17 hodin dva obsazené stolky se slunečníky. K tomu oplocení vlevo na snímku níže jsme před nějakými více než 20 lety přidělávali náš anténní stožár.
Nejkrásnější rozhledna roku 1999 zprvu neměla téměř žádné antény.
To jsem již sešel na zcela opačnou stranu kopce k parkovišti. Také je tu moc příjemné místo a napsal jsem o něm již mnoho článků.
.
Tady byl pro mě zajímavý, ale očekávaný úlovek Bayern 3 z Ochsenkopfu, který je 208 km odtud. Kdysi populární hudební stanice našich sousedů poslouchaná v socialistickém Československu zejména v pohraničí tu hrála sice excelentně a docela dobrý výběr, ale ať jsem kouzlil s přijímačem jakkoliv, tak se jen podařilo načíst identifikační číslo stanice PI a dvě písmena z názvu stanice. To celé jen na jednom specifickém místě. Více v tu chvíli podmínky nedovolily. To je tak, jako s lovem ryb.
Když se pak kouknu do kraje, tak si řeknu ,, zlatá střední cesta". Mám hobby kolegy, kterým musí to rádio na kopcích pořád hrát, ale mají výhodu, že je špatný výhled nerozhází a luští problematiku příjmu. To je naopak bolest obyčejných turistů, kteří si na výhled doma po výletě postěžují. Zlatá střední cesta vám dá vše, protože všeho je příliš a ač je sice zajímavé, co se kde dá ulovit, tak není od věci si jenom tak užívat atmosféry každého místa.
Na závěr fotogalerie jsem ještě vytáhl fotku Hitrádia Vysočina, které v minulosti bylo občas k ulovení za lepších podmínek i u nás. Odtud je vysílač Strážník vzdálený 125 km. Tak, a teď už mohu říci, že toto je ta druhá věc, proč je laciný foťák do 5 tisíc ještě dobrý. V jedné ruce rádio a ve druhé foťák. To již bylo 19.30 hodin a na displeji to ani nenajdete, protože jsem po změně stanoviště neladil dostatečně dlouho silnou stanici. To je z tohoto víkendu vše. Užívejte zbytek víkendu ! Osobně se již hlavně těším na Mělnický hrozen (22.6.), který má oproti minulosti ( 12 let nazpět) zcela nezvykle vedené trasy některými úseky. Ale, to někdy příště. Ještě je 14 dní čas.
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Červen 2, 2024
16:27
Přátelé, měl jsem takové skromné tajné přání sem dodat fotografie autoveteránů z tradiční akce Veteran car clubu Mělník, která svůj již 33. ročník rallye startovala ze zcela nových prostor, ale letos to prostě z mnoha důvodů nevyšlo. Jestliže jsme se posledních 14 dní lehce usmívali, že přímo zde v Mělníku to počasí meteorologům vůbec nevychází, tak teď opravdu ano a již v pátek mi mnoho lidí řeklo, že vůbec nic neplánují a nikam se nevypraví, protože bude jistě pršet.
Teď jsem uvítal více než jindy, že mám těch zálib přece jen poněkud více, ale na druhou stranu se udály události, které mnoho lidí včetně mě zajímá a těmi bych dnes začal. Jak dává tušit úvodní obrázek, tak obě najdete na důležitém webu ...
https://www.domaok.cz/aktualne/aktualni-dopravni-informace/
Mám velmi milou zprávu, že je již opět možné jezdit po silnici do obce Střednice a nejpozději do 30.6. bude obnovena od křižovatky za Chloumkem také silnice do Lhotky. Myslím, že to vše přichází v pravý čas a už si jen přejme, aby i to počasí dostalo konečně rozum.
Vás ostatní, kteří máte rádi zákoutí Mělníka a zvlášť Polabský park, pak jistě potěší, že nám v půli měsíce června začne rekonstrukce ulice Fričova, která byla vyhlášená svojí alejí sakur, ale jistě sem zavítali například i zákazníci prodejny v areálu Vinařské a zahradnické školy, která byla nejstarší školou tohoto typu v Rakousku - Uhersku, pokud mě paměť neklame. Rekonstrukce ulice potrvá do listopadu.
https://www.domaok.cz/aktualne/souhrnne-informace-k-rekonstrukci-ulice-fricova/
A je na čase si připomenout další věci, o kterých jsem tu nedávno buď psal, nebo půjde o premiéru. V sobotu 8, června by bylo prostě dobré si naplánovat výlet tak, aby zastávkou byla Lobeč. Je tam slavný sraz anglických sportovních vozů a veteránů. Soutok tam byl mnohokrát, jsou zde fotky a doporučuji to už i proto, že tu mají navíc krásný pivovar s posezením, velmi pěkné Muzeum Eduarda Štorcha z budovy staré školy, snad ještě pěkné vinné sklepy a v okolí neskutečné množství krásných věcí.
Jmenujme Vrátenskou horu s rozhlednou, památkovou zónu Nosálov, Kruh, Žďár, Doksy, Mšeno, Bludiště. Tam všude je zkrátka krásně, ale letos to počasí vážně zlobí. Jaro 21. století u nás si představuji v subtropických teplotních hodnotách od 25 do 35 °C a ne nějaké strašáky v podobě bouřek, slejváků, nebo zamženého slunce od saharského písku, či nějakého sopečného prachu.
Opomenout nemohu ani místní letitý Mělnický Vrkoč, o kterém jsem tu nedávno psal. Jsou v České republice divadla, která ukázky ze svých děl dávají v různých televizních relacích, pobírají dotace a divák říká : ,, Kdyby takovéto hry nebyly, tak by se nic nestalo. Kdyby taková divadla nebyla, tak by se nic nestalo." Lidé chtějí vidět především vtipnost, humor, a taková divadla rozhodně dotace nepotřebují.
Bohužel si zřejmě možná někteří mladí regionální politici, kteří rozhodují o dotacích myslí, že folklór v Čechách by si měl na sebe vydělat ,a že jde o takovou přežívající záležitost, která stejně jednou všude skončí. Jinak si neumím vysvětlit, proč kdejaká ,, volovina" ty dotace dostane a tady čte čtenář o jakýchsi problémech jinak letité fungující akce.
V roce 2018 jsme u nás měli milé hosty od španělské Valencie.
https://soutok.blogspot.com/2018/06/folklorni-matine-na-dvore-za-radnici-to.html
Dalo by se o tom polemizovat dále, protože každá i nevýdělečná akce na jevišti, nebo nově na stage přináší přínos v doplňkové činnosti, jako je gastronomie, nebo i suvenýry ( třeba takové pohlednice na různé aktéry akce, pokud je někdo vytvoří), ale o takových věcech by snad měl přemýšlet především někdo jiný.
Teď si dáme takové okénko pozvánek od sousedů pro nejlépe nejbližší dobu. První je ze Mšena. Mimochodem, tam musela být z důvodu záplav odložena sezóna ve zdejších slavných lázních. Voda musela být z bazénu odčerpána, bude odstraněno naplavené bahno z polí a má jít o posun v délce asi 14 dní. Snad to nebude mít vliv na tamní společenské akce, které mají přidělené termíny.
I taková obec, jako je Březinka může něco pořádat. Sice mám takovou představu, že tyto akce jsou leckdy především určeny místním ( viz třeba nedávné slavnostní otevření mokřadů ve Velkém Borku) občanům a jde spíše o takovou propagaci ve smyslu ,, podívejte se jak jsme činní", ale na druhou stranu jsou to krásné plakáty, krásné aktivity, a proč ne ? Proč se jimi nepochlubit a nepozvat třeba i zájemce ? Vždyť je zatím spousta poctivé práce mnoha lidí a velká reklama pro obec.
Konec června patří v Lysé nad Labem hned třem výstavám a dnes je přiblížím dokonce reklamním obrázkem i s termínem. Podrobnosti samozřejmě na stránce
https://www.vll.cz/
A co si dnes dáme závěrem ? Jsme tedy u toho jednoho z mých hobby a vězte, že rádio skoro neposlouchám, ale lovení multiplexů a někdy i začínajících zajímavých stanic je moji parketou.
Provozovatelé multiplexů, kteří měli zájem o vysílání digitálního rozhlasu v České republice již mají podle výsledků aukce přiděleny finální kmitočty a jenom se čeká, kdy kdo kde na nich začne vysílat, a jaké stanice budou jejich multiplexy obsahovat. Připomínám, že několik našich bývalých provozovatelů takzvaně dojíždí na původních prozatímních kmitočtech a v současnosti v digitálním vysílání naladíte 17 stanic Českého rozhlasu, naprostou většinu soukromých stanic známých z FM pásma ( VKV), ale také zcela nové stanice, které v FM nenaladíte a v muxech jsou například nyní dvě zahraniční stanice, které u nás projevily zájem vysílat svůj program ( na obrázcích)
Jaké stanice lze u nás kde naladit, tak to se dozvíte tady .....
https://www.dabplus.cz/rozhlasove-stanice.html
... nebo také tady ....
https://digital.rozhlas.cz/prehled-dab-vysilacu-a-siti-7228484
.... ale běžnému uživateli to může být vše jedno, protože jen dá doma automatické ladění, po kterém se mu v daném místě utvoří seznam dostupných rozhlasových stanic. To jsou víceméně informace pro fajnšmekry, kteří chtějí vědět, odkud že k nim co do rádia letí. Samozřejmě, že zájemci pak spekulují, jak si třeba nabídku ještě zlepšit o zahraničí a ponechávají stranou možný příjem internetových stanic, nebo satelit, kde jsou také rozhlasové programy.
Tam to kouzlo totiž spočívá ve faktu, že nic není stoprocentní a zejména zahraniční daleké stanice jsou často záležitostí atmosférických podmínek.
Právě v pátek 31. května o půlnoci ukončily Cra ( České radiokomunikace) své vysílání na kanále 7A z vysílače Žižkov a dočasně vysílají jen omezeným výkonem z Petřína, čímž připravily nuceně řadu svých posluchačů o poslech stanic v tabulce v prvním odkazu. Bylo tak učiněno z nařízení, byť žádal provozovatel o prodloužení termínu vysílání na tomto kanálu.
Na to už netrpělivě čekala celá řada nás fandů dálkového příjmu, kteří ve svých domovech po půlnoci v sobotu 1. června čekali, až skončí vysílání ze Žižkova a kanál bude patřit už jen vysílání multiplexu Region Dresden., který byl dosud přímo v našem městě i se směrovou anténou pro sílu signálu z Prahy neulovitelný Někdo měl štěstí, někdo byl rád, když se mu multiplex aspoň načetl do nabídky, ale na pouštění stanic z něj to nebylo. Navíc se drážďanský vysílač Wachwitz nalézá 40 km přímo za Bukovou horou, která jej stíní, a tak tu DAB signály z něj nejsou zrovna nějak závratně silné.
U digitálního pozemního vysílání televize a tím spíše rozhlasu platí, že kdo bydlí na dobrém místě, tak má větší šance, a pro pokročilou techniku ( satelit, digitální televize po internetu) již není mezi lidmi vůle dovybavovat původní STA další technikou. Ty jsou buď zcela nefunkční, nebo někde aspoň slouží při výpadku internetu, jako dočasná náhrada s podstatně menším výběrem televizních stanic
Pokud však některé multilexy naše, nebo i zahraniční doma neulovíte, tak nezoufejte. Ostatně, doma je plno jiné zábavy. Stačí si udělat výlet někam na výhledové místo, nebo aspoň k našemu zámku a vaše DAB+ rádio vám je tam v mnoha případech nejen načte, ale leckteré zahraniční stanice vám tam budou třeba i hrát, pokud se nespokojíte jen se zápisem multiplexu, jako my, kterým jde především o ten zápis multiplexu do paměti rádia. Ten znamená úlovek.
Téměř běžně by vám tam měly jít kromě našich především muxy ze Saska. Když je signál slabý, tak se vám na displeji zabarvují například dvě kostičky. Rádia mají na displeji v levé části takovou velkou kostičku a její vybarvení obvykle doprovází ve druhém řádku displeje zápis názvu multiplexu a naznačuje to, že by vám již některé stanice z něj i hrály. Samozřejmě, že čím více kostiček je zabarveno, tím větší je šance, že vám budou hrát všechny stanice, které obsahuje. Tady je jen jedna kvalita. Buď hrají super, nebo vypadává zvuk a nehrají. Žádný šum tu nehledejte.
Řada moderních přístrojů má funkci slade-show, kde navíc vidíte různé zprávy, pohledy do studia, obaly gramodesek, grafické počasí atd. atd. Jaké saské multiplexy můžete u našeho zámku ulovit ?
Kanály jsou od 5A do 13F. Na 5C máte první státní německý multiplex DR Deutschland, který dosahuje téměř maximálních hodnot, a to proto, že není šířen jenom z Drážďan, ale například i z Chemnitzu, odkud k nám jde signál přes Krušné hory lépe. Stejné je to na 9A , kde vás uvítá nápis MDR Sachsen, což je hlavní multiplex pro spolkovou zemi Sasko. Slabší jsou pak další dva multiplexy. Na 5D je tzv. celoněmecká dvojka, která se zapisuje, jako Antenne DE a na 7A Region Dresden. Ty se již zobrazují na základě podmínek jen s teleskopem kolem zmíněné velké kostky, ale často přes ni. Příjem stanic tedy nemusí být bez problémů, nebo aspoň některých.
Pokud píši o Sasku, tak musím ještě zmínit 12A z Löbau v Lužici, která je tu také dost silná, a pro úplnost kanály 8A, 10A a 8C. Na kanálu 8A je Region Chemnitz, který by tu byl dost silně a prakticky na něj vidíme, ale náš provozovatel PD Dab + z Benešovska pod Prahou je tu všude často tak silný, že jeho úlovek je takovým milým úspěchem, zvlášť na pouhý teleskop. Poslední dobou se hodně psalo o zesílení výkonu provozovatele multiplexu Dresden DAB+, který má vysílat jen pro toto město.
U nás se obyčejně prezentuje pouhým jedním dílkem a zatím stále platí, že v případě podmínek od JZ by se tam měl načíst multiplex Mittelfranken z Bavorska ( dávno ověřené), ale tuto sobotu byly lehké podmínky od severu a dokonce se načetl název Dresden DAB+. Samozřejmě, že dálkoví lovci se radují a obyčejní posluchači, kteří dnes již ani jiná nová rádia nekoupí, než ta FM / DAB+, tak občas tlučou pantem, ale ta česká rychlost je prostě pověstná. Prý se začnou dít hlavně věci ve druhé polovině roku.
Osobně doufám, že to moc rychle nepůjde, protože na konci června má začít vysílat druhý rakouský státní mux na kanálu 12B z Lichtenbergu u Lince ( 220 km) a i přes nepříznivý terén a vzdálenost není úspěch záchytu vyloučený. Proč ? Protože se ukázalo, že kmitočet 97.5 MHz na FM zde lze i na teleskop v podmínkách zaslechnout, byť hůře než z 230 km vzdáleného Jauerlingu, a tak by i kratší dosah v DAB+ pásmu mohl být se směrovou anténou nadějný. Je to podobné, jako když jde rybář na sumce :-).
Málem bych zapomněl na ještě jeden u nás možný zachytitelný multiplex ze Saska, který je na kanále 10A. Region Leipzig nevysílá relativně dlouho a sdílí kanál s Bavorskými muxy Unterfranken a dalším z jihu Bavorska. Poslední dobou je u nás k zachycení poměrně často, ale i tak se někdy objeví v podmínkách z JZ některý z dvojice bavorských muxů. Psal jsem o Sasku, ale již za určitých menších podmínek k nám zasahují signálem i muxy ze Saska-Anhaltska, nebo Braniborska. Durynský mux na 8B bývá také celkem často k ulovení. A kde jsou ty naše ? Tak třeba 5A, 5B, 6D, 7C, 8A, 9C, 10D, 11A, 12C a 12D.
Pokud si chcete poslechnout stanice z Bavorska a mít jistotu příjmu, tak je prakticky stoprocentní návštěva hory Říp .Na snímku rádia Charivari a Gong FM. Na kopce prostě není třeba jezdit jenom za výhledy a atmosférou, či fotografiemi. Potenciál je vyšší, ale ten čas je prevít.
Pohodový týden číslo 23 !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Květen 27, 2024
20:38
Přátelé, možná je to tím nádherným domácím hokejovým šampionátem s úžasným výsledkem, možná je to počasím, které už druhý týden tady na Mělníku vychází meteorologům nějak podivně i snad občas trochu strašidelně. Možná máme u nás ve městě přece jen méně těch vyhlášených akcí než v minulosti a možná to je i věcmi, které člověk občas potřebuje zařídit, ale ten květen mně osobně tentokrát nějak utekl.
Na druhou stranu to nějak ani nevadí, protože červen patří akcím, které mám rád a zejména populárnímu automobilismu, ale ani tady nemohu zaručit, že třeba nedám přednost něčemu úplně jinému. Nic, jdeme na to. Jak jistě víte, tak ani letos mě nezlákal kdysi dvakrát navštívený Autobusový den PID, který se tentokrát prvně konal na Letné. Byl by však hřích zde nezmínit, že pro příznivce akcí PID tím nic nekončí a už je tu další velká akce .
https://pid.cz/rdz-vrsovice-2024/
Už v sobotu 1. června si můžete třeba zajet do pražských Vršovic na Regionální den železnice PID.Ale, podobnou krásnou akci máme i u nás doma na pomezí Mlazic a Pšovky. Nedávno jsem tu o ni psal, a tak přejdeme nyní k tomu nejdůležitějšímu. Jak vypadá aktuálně seznam přihlášených veteránů ?
http://vcc-melnik.cz/veteranske-akce/melnicke-veteran-rallye/prehled-prihlasenych-stroju-rallye-2024.html?com_visforms_visformsdata_146_8_limitstart=0
Šest dní před akcí máme aktuálně 63 přihlášených strojů ! Věřme, že se ještě seznam rozšíří a snad se ukáží nové prostory, jako dobrá volba.
Veteráni mají u nás v okrese zvuk a je jen třeba si věci ohlídat. Komu to doma nevyhovuje, nebo má prostě jiný plán, tak ještě není nic ztraceno, protože o týden později už máme populární Lobeč, kde je v současnosti ta nabídka přihlášených vozidel, posádek a jezdců již nyní úžasná. Jedinou škodou je, že už nemáme ve Mšeně páru, jako před více než 10 lety, protože tehdy ty druhé soboty v měsíci červnu neměly chybu a nebyl problém v jediném dni navštívit Mělnický Vrkoč, Na Kokořínsko s párou a Veteránské rojení v Lobči.
https://www.veteranskerojeni.cz/index.php?p=seznam-stroju
Naťukl jsem zde již mnoha léty tradicí profláklý folklorní festival Mělnický Vrkoč, který nás čeká hned týden po veteránech na Mělníku, tedy od 7.-9. června. Festival se sice opět koná, ale aby se pořadatelé určitým způsobem dožadovali dobrovolných dotací od návštěvníků, tak to tu ještě nebylo. To si prostě musí občan položit otázku : ,, Jak je to možné ? Co dotace od města, nebo od sponzorských organizací ? Co se vlastně děje ?" Je to tak a více se dozvíte na ....
https://www.facebook.com/MelnickyVrkoc/?locale=cs_CZ
Na Soutoku je fajn, že když si prohlédnete třeba jen ten měsíc červen a třeba i květen od roku 2012 až po současnost, tak vidíte, co jsme tady i v okolí všechno měli za akce, a jak se to v celé své šíři postupně díky mnoha událostem vyvíjelo.
Červen i květen kdysi byly měsíce, kdy jsme díky MOOS a jejich aktivitě navštěvovali historické sklepy, existovala ještě MJ 50, výstava bonsajů, oslavy osvobození i v centru města jiné jednorázové akce s často gastronomickým nádechem. No nic, to byla jen taková vzpomínka na několik věcí zejména z doby před covidem - 19.
I tak je stále, se na co těšit. Čeká nás Mělnický hrozen, a kdyby vyšlo počasí, tak by to bylo fajn. Hned po něm máme motoristický,, Mělnický 1/2 okruh " a je sympatické, že se přihlásilo již dost domácích jezdců. Sice si moc neumím představit těch několik málo míst pro návštěvníky, ale po těch lapáliích, které mělnický motosport od roku 2018 provázejí, se nedá představit si již vůbec nic.
Zatím je 33 přihlášených účastníků.
https://autoklubmelnik.cz/102let/
Je toho kolem nás mnoho a nejen u nás. Stejně tak se dá říci, že nejsou jen společenské akce, ale třeba i naše různé soukromé zájmy. Ať tak, nebo onak, červen je zkrátka takovým mělnickým motoristickým měsícem.
Pohodový víkend !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Květen 19, 2024
21:30
Přátelé, možná patříte k lidem, kteří hokej přímo nevyhledávají, ale když se hraje MS v hokeji, ještě u nás a ještě to našim docela pěkně jde, tak si prostě ten hokejový svátek svým způsobem užíváte. Já se hned do prvního zápasu našich ponořil tak, že jsem krutě podcenil šanci na spatření opravdu velmi silné vyjímečné polární záře u nás a následující dva dny jsem to už nezachránil.
Minulá sobota totiž večer přinesla silnou oblačnost a neděle dávala Praze jedno procento naděje. Na předpovědi jsou prostě programy, které jsem tu nedávno v článcích opět připomněl. Viděl jsem tak na různých FB řadu fotografií těch šťastnějších, kteří byli u toho nádherného divadla a asi nejvíce na mě zapůsobily fotografie paní Moniky Pustinové. Nikdy bych nevěřil, že zde pod mělnickým kopcem lze toto nafotit :
https://www.facebook.com/photo/?fbid=10232495771964878&set=pcb.3001724326635906
Několikrát člověk vyjel za přírodním úkazem na vyvýšená místa v blízkosti města a vždy něco neklaplo. Co dodat ? Velká gratulace za ty unikátní fotky o minulém víkendu ! Konečně, prožíváme období, kdy se na slunci neustále něco děje a chtělo by se říci, že to třeba k nám ještě někdy za jasné noci přijde a nebudeme pro věc toho muset možná ani moc udělat.
Před tímto víkendem mělo plno lidí plány na různé akce, ale čtvrteční předpověď a páteční změna počasí pokrotila u leckoho jeho víkendové cestovní plány. Jaro je však také dobou, kdy mají lidé i nějakou soukromou práci, nebo prostě své soukromé aktivity, a tak pokud si někdo tak trošku myslel, že se tu tento víkend objeví například obrázky z Autobusového dne PID na pražské Letné, tak ho zklamu. A nebudou tu ani žádné obrázky z Vltavské cyklostezky a ani třeba ze slavnostního otevření mokřadů ve Velkém Borku, byť jsem byl dnes opravdu z jistého důvodu jen nedaleko.
Konečně, prošel jsem si částí Samoty, kde roste v polích plno novostaveb a v patách jsem měl již od Blat směrem k psímu hřbitůvku nepříjemný bouřkový oblak, kterému jsem se snažil při návratu nějak vyhnout. Občasné hromy tedy odezněly, ale spršku jsem na cestě již na Mělníku stejně chytil. Inu, vyfotil jsem to, protože z toho šla taková dramatičnost, která mi mimochodem připomněla i jeden takový vzrušující den na hradišti Slavníkovců v Libici nad Cidlinou. Ten den byla taková bouře, že po celou cestu vlakem domů to strašilo a zrovna když se člověk dostal pod střechu, tak se spustil obrovský slejvák a EMĚ nám vypla na hodinu proud. To už je let.
Vypadá to tedy, že jsem na první pohled za ten víkend nic zajímavého nezažil a nikde jsem nebyl. A přece to není tak úplně pravda, protože kdo chce být něčím udivován, tak se mu to mnohdy lehce splní a dokáží to třeba i docela obyčejné informace. Dnes ovšem nechci přijít s nabídkou akcí na blížící se víkendy. Dnes si dáme něco úplně jiného, protože osud chtěl, abych ty informace viděl, popřemýšlel o nich a třeba se s nimi někdy zase nějak zabýval. V každém případě je prostřednictvím webu představil i vám čtenářům.
Ta první informace, se týká smělých plánů velkého budování nadjezdů i podjezdů kolem naši železnice a v reportáži zazní i informace o tom, že naše na pohled docela hezká nádražní budova ČD se bude prý bourat.
https://www.facebook.com/watch/?v=1628292021266727
No, v komentářích se především rozčilují lidé nad ztrátou historické budovy, jde to prý mimo město, a SSŽ se nechalo slyšet, že prý zvažovalo i rekonstrukci, ale budova je prý prostě nedostačující. Co k tomu dodat ? Někde proběhla ohledně nádražních budov referenda, jinde se předělávají interiéry historických budov, tady to s místními lidmi ani nikdo nijak nerozebíral, či jim to nevysvětloval. V každém případě nevidím nikde žádná data výstavby, nádražní budovy se obvykle na tratích řeší za pochodu až jako poslední ( Aš, Cheb, Plzeň, Mladá Boleslav ...) a při současném tempu budování všeho, co se nějak týká dopravy, se spíše zejména postarší člověk má chuť těmito věcmi ani nezabývat.
Na druhou stranu se ukazuje, že když si lidé něco nehlídají, tak se pak občas diví a často ani není v ničem moc zájem, aby se lid k něčemu vyjadřoval, byť se ho to bude jednou týkat především, protože to je i určitá brzda již někým pracně navržených projektů. Konečně, modernizovat železnici je vzhledem k její frekvenci i hustotě silničního provozu zřejmě potřeba a nezdá se zejména u nás, že by to šlo řešit i jinak, byť ve velkých městech leckdo vezme raději za vděk veřejnou dopravou, než stát ve frontách.
Druhý odkaz mě zaujal dnes dopoledne a myslím si, že je to téma, které může zajímat vnímavé lidi, kteří se vůbec rádi aspoň občas zabývají tím, co se týká přímo nás, či lidského mozku. Objevily se prý doslova unikátní snímky lidského mozku, které mohou rozjet jakousi novou etapu výzkumu. Inu, věda kráčí mílovými kroky a leckdy si to neuvědomujeme, protože máme své skromné životy a mediální mainstream je někde jinde.
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-tajemstvi-lidskeho-mozku-vedci-zverejnili-neuveritelne-snimky-40471637#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm
Pohodový vstup do 21. týdne roku !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Květen 9, 2024
19:49
Přátelé, také jste již přemýšleli o tom, jak nám tu v květnu v krásném počasí vlastně začínalo v minulosti na Mělníku jaro plné kulturních akcí pod modrou oblohou ? Také jste si kladli otázky ohledně našeho automobilového a motocyklového sportu ?
Inu, zrovna tady na Soutoku není nic snadnějšího, než si najít v časové roletě takové jaro roku 2018, nebo 2019, které je plné fotografií z celé řady lidmi hojně navštívených akcí, a pak to porovnat třeba s loňským, nebo předloňským rokem. To nám však aktuální informace nepřinese, ale spíše takovou představu, kdy co asi kde bývá, která obvykle při periodických akcích utkvívá návštěvníkům v povědomí v jakémsi kalendáriu.
Pak jsou však i akce jednorázové, nebo i takové, kde je často něco jinak a u nás v Mělníku, se to například celkem týká i motorismu. Naštěstí však právě motorismus baví poměrně dost lidí, kteří jsou přitahování nejen vlastní sportovní jízdou aktérů, ale i samotnými vystavenými exponáty a rádi se podělí o jakoukoliv zajímavou informaci. To je pak impulzem k tomu, že už nastal nejvyšší čas navštívit stránky zmíněných zájmových organizací, kde jsou pochopitelně ty nejaktuálnější i nejpodrobnější situace
Pokud je vám tedy touto dobou divné, že se nějak nemluví a nepíše o výročí 102 let oslav motorismu na Mělníku, tak je to prostě tím, že je letos vše jinak. Zaškrtněte si v kalendáři neděli 23. června, kdy se v našem městě pojede taková poloviční varianta Mělnického okruhu tak, jak ji známe z let 2018 a 2019. Veškeré podrobnosti, včetně startovní listiny nesoutěžní akce, která by se měla pochopitelně aktualizovat a rozšiřovat hlídejte na adrese .....
https://autoklubmelnik.cz/102let/
Článek z loňska: https://soutok.blogspot.com/2023/05/melnik-byl-prvni-kdo-to-vi-oslavy-101.html
Velké přízni se u nás těší i start jízdy veteránů, který pravidelně vychází na první červnovou sobotu. Zvlášť atraktivní je pro diváky předstartovní výstava exponátů, vlastní start a hned za ním jízda zručnosti. Soutok se úvodu akce účastnil již několikrát a mám tu i velkou fotogalerii z roku 2023...
https://soutok.blogspot.com/2023/06/v-sobotu-se-v-melnickem-kempu.html
Tady dochází letos však k velké změně. Zatímco loni startovala auta a motocykly z parkoviště aut vedle kempu naproti koupališti do tehdy vyjímečně uzavřené Klášterní ulice ( oprava mostu přes říčku Pšovku), tak letos se nám vše přesune prakticky až na samotnou hranici čtvrtí Pšovka a Mlazice v ulici Karolíny Světlé. Tam totiž najdete oplocený pozemek dětského dopravního hřiště, který byl v minulosti cvičištěm autoškoly.
To je dle mého názoru nejdůležitější informace pro ty, kteří se snad i letos budou chtít jít na krásná auta a motocykly podívat. Co tam uvidíte ? Také tady platí, že si je dobré hlídat web.
http://vcc-melnik.cz/veteranske-akce/melnicke-veteran-rallye/83-melnicka-veteran-rallye-2024.html
Pokud pořád ještě nemáte aut dost, tak nikdy nemohu zapomenout na parádní Lobeč. ( 8.6.2024)
https://www.veteranskerojeni.cz/?s=1
https://soutok.blogspot.com/2022/06/giganticka-fotogalerie-z-jubilejniho-20.html
Pohodový víkend a krásné zážitky !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Květen 8, 2024
17:35
Když se něco slíbí, tak se to má dodržet a já toto dodržím rád, protože mě to samotného zajímá. Konečně se tedy letos podíváme na některé plavební řády výletních lodních linek v blízkosti našeho města. Vždyť jsem již něco v dávné minulosti vyzkoušel, a tak to jsou vzpomínky i případná inspirace. Vítejte v sezóně 2024 !
Z hlediska mělnického cestovatele je asi nejvýznamnější výletní lodní linka číslo T91 , která je součástí platnosti jízdních řádů DÚK. Důvodů je hned několik. Těžko najdete někde za takové krásné peníze výlet lodí, který bude tak dlouhý, tak levný, a tak dobře dostupný i další, především železniční dopravou.
Hned první stránka je takovým všeobecným přehledem, kde se dozvíte kdy jaké spoje mezi kterými městy v jednotlivých měsících plují a není překvapivé, že nejsilnější sloupečky patří letním měsícům, kdy plují i ty nejdelší spoje. Pro nás jsou nejzajímavější asi tři spoje, o kterých si povíme níže a hlavně nezapomeňte, že celodenní jízdenku DÚK zakoupíte již na našem železničním nádraží za momentálních 170 Kč.
Je tedy úplně suprové, když si ráno na našem železničním nádraží zakoupíte celodenní jízdenku DÚK, která vám po celý den bude platit na lodi i ve vlacích. Na tu se odvezete do Litoměřic na nádraží, odkud je velmi pohodlná cesta parkem mezi řekou a železnicí až k místnímu přístavišti výletních lodí. Odtud vás čeká vskutku parádní dopolední plavba se sluncem v zádech, kterou můžete leckde přerušit, nebo doplout na poledne do Ústí nad Labem. Cestu jsem absolvoval v roce 2008 a nafotil z ní tolik fotografií, že to vydalo na čtyři díly, které jdou v časové záložce hned po sobě.
https://soutok.blogspot.com/2014/07/lodni-vyhledy-z-litomeric-do-usti-nad.html
Zde již snadno přejdete přes komoru a vodní elektrárnu z Vaňova do Střekova na vlak domů. Jiná možnost je odjet například do Litoměřic, a jak vidíte, tak jedna spoj pluje k nám pod Mělník. A pak je to plavba pro opravdu silné nátury. Ta začíná odpoledne při dostatku kapacity pod Mělníkem, končí ve 21 hodin v Ústí nad Labem , odkud posledním železničním spojem dojedete v půlnoci na Mělník.
Těch variant je více, ale ty poslední dvě navrhované umožňují cestu dotýkající se přístavu u nás. Obecně se celá linka dělí na dvě části a leckdo považuje část mezi Litoměřicemi a Ústím nad Labem za zajímavější, ale i díky webu s on-line kamerou na lodi Rio 2 a vlastnímu cykloprůzkumu z dubna 2012 mohu doporučit i část mezi Mělníkem a Roudnicí nad Labem, která je pro nás místní jistě zajímavá. Prostřední úsek trasy je plný zeleně, polí i nízké dopravy, což může u některých jedinců způsobit ten pocit nezajímavého terénu. V každém případě jde zřejmě o nejlevnější plavbu na našich řekách a tady platí věta : ,, Za málo peněz hodně muziky."
Jen ještě doplním, že na trase jsou také opuštěná mola z časů, kdy se z Mělníka plulo do Dolních Beřkovic a molo máme i v Horních Počaplech, které byly tuším jednu sezónu vyjímečně cílovou stanicí linky z Ústí nad Labem. Tato mola jsou několik let mimo tyto linky, ale občas slouží vodákům.
A jsme doma. Po lodích z Děčína a z Nelahozevsi, se nakonec stala loď Fidelio naši takzvanou domácí lodí. Co je nového ? Oproti loňsku se také celkem nic nezměnilo. Nechci teď hledat, zda loni končila loď v Zelčíně, nebo dále, ale pojďme na věc. Loď nabízí tři výletní programy. Jsou to dvouhodinové plavby z Mělníka do Obříství a zpět, nebo do Chramostku a zpět. Obě plavby stojí dospělou osobu 500 Kč. Ostatně, řekl bych, že se tak trochu předpokládá, že místní znají krajinu z jízdního kola a atrakce je směřována na návštěvníky Mělníka.
Nu, a pak to jsou okružní hodinové plavby, které tu zrovna popsané nevidím, ale zahrnují například cestu ke komorám, k soutoku, kde vplouvají asi 200 metrů do Vltavy a někam k cukrovaru. Podrobnosti máte níže převzaté z webů i všelijakých propagačních letáčků z info center.
Abych nezapomněl, tak 25. května podniká společnost také speciální výletní plavbu z Prahy do Mělníku.
http://www.fidelio1.cz/
Poděbrady nejsou jen na srdce, jak praví lázeňský slogan, ale pro mnohého člověka tak trochu i srdeční záležitostí. Není to jen tamní výzdobou, kulturou, nedalekou Libicí, okruhem u Velimi a jiných památek, ale hlavně také vůbec nejstarší plavbou na středním Labi, která měla konkurenci až mezi Děčínem a Hřenskem, ale snad také u Hradce Králové. Upřímně si řekněme, že nás mnohé to zajímá především tak ke Kolínu a ani ne tak životem na řece, jako spíše z důvodu důležitého železničního uzlu.
Tady byl dlouho králem Král Jiří, který vozil turisty na soutok Labe s Cidlinou, kde je výstupní i nástupní stanoviště, a pak na obrátku do Kovanic a zpět, což byla druhá varianta. Jenže, loď Král Jiří dnes už plní jiné účely, běžné návštěvníky vozí především loď Blanice a významnou změnou je už asi druhou sezónu fakt, že se konečně Poděbrady i Nymburk po mnoha desetiletích dohodly a místo obrátky u Kovanic vás Blanice doveze do Nymburka, nebo to můžete udělat obráceně. Ostatně, Nymburk má také své genius loci.
To najdete na několika místech u Labe v blízkosti zachovalých hradeb, ve starém městě, nebo třeba také na místech, kde se říká Malé a Velké Valy. To jsou takové dvě větší strouhy, které mohou trošku připomínat například pražskou Čertovku. Také vytékají z řeky, do které se vrací, a také je u nich aspoň jedna restaurace s krásným posezením. Připomínám, že to nejsou žádná regulovaná koryta, ale takové vodní prstence kolem historického středu.
Mám sem vůbec dávat Pražskou paroplavební společnost ? Tak jistě. Loď sem přijede 4x za sezónu a je to záležitost pro fotografy. Společnost jinak pluje hlavně na Slapy. Znám člověka z Mělníka, který se lodí v 90. letech za 350 Kč z Prahy domů svezl. Dnes se to bere spíše jako fakt, že někomu věnujete dárek ( plavbu). Vše najdete níže na fotografiích. Dříve se střídaly lodě Vltava a Vyšehrad, ale pokud se nepletu, tak myslím, že Vyšehrad již byl snad z plavby vyřazen.
Posledně jsem snad psal i o Kolínu, což dnes vynechám, ale nevynechám Máchovo jezero, kde jsem byl naposled o loňských Velikonocích. Jak je to tam ? Cena 220 Kč dospělý. Více na
https://www.regatamachovojezero.cz/vyhlidkove-plavby
V červenci a srpnu vyplouváme denně z přístaviště v Doksech – v 11:00, 13:00, 14:30 a 16:30. Z přístaviště ve Starých Splavech pak denně v 15:00. Loď vypluje, když se sejde alespoň 25 cestujících.
No, čas kvapí a za mě snad pokud jde o okolí, tak snad vyčerpávající. Ještě tu však něco mám, co je z jiného soudku.
Autobusový den PID bude tentokrát v sobotu 17. května, ale nikoliv v Letňanech, jak bylo dosud tradicí, ale na Letné. Program sice už znám, ale není bohužel stále plakát
https://pid.cz/autobusovy-den-pid-na-letne-2024/
Jízdenka na léto je tu i pro rok 2024 a soutok může napsat .... 2014 - 2024 ! Používám slogan odskočit si a aniž bych si to video pustil, tak vidím na obrázku něco podobného :-)))
Cena skoro 2 000 Kč za 14 dní = cca 6 výletů do dálek ČR s úsporou 5 -6 tisíc Kč.Sice vás bude stát každá cesta přes Kolín 2x50 Kč navíc, ale vzhledem k výsledku je to sranda. I tady platí známá věta: ,, Nejsem tak bohatý, abych kupoval levné věci.
No, na samotný závěr jsem se rozhodl šířit takovou jednu pozvánku :
https://www.facebook.com/photo/?fbid=1359388664884288&set=a.998523177637507
Trochu jsem o tom přemýšlel a takové věci by nemusely vůbec být. Jistě, nemohou být všude kamery a ani policisté, ale také existují nějaké veřejně prospěšné práce pro ty nezaměstnané. Mimochodem, co třeba zauvažovat na tom, že každý nezaměstnaný je vlastně potenciální hlídač s plnou odpovědností, který může vykonávat hodinovou stráž ? A pak že není práce. Pořád někde nějaká je.
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
12:59
Přátelé, je vidět, že už je květen a pokud jde o akce, tak se toho na nás valí moc. Jen musí člověk chtít. Jeden článek je dle mého názoru málo. V tomto prvním článku, se tedy podíváme nejprve na dění v květnu v místním muzeu ( RMM). Pak je tu řada akcí ve Mšeně, které odstartují nejblíže rybářské závody. Už to tu zaznělo v souvislosti s poutí na hoře Říp, ale nyní se to stává aktuální. Co ? Audience u císaře Karla I. Ta je 18. května v nedalekém Brandýse nad Labem, kam máme super spojení, ale nutno říci, že 18. května se toho koná hodně, jak ještě uvidíte v příštím článku. Závěr tohoto článku patří pozvánce do Lysé nad Labem, kde je jedna z posledních výstav před blížícími se prázdninami. Ano, je to až k nevíře, ale již jen květen, červen a dovolené i prázdniny.
RMM - akce květen - Jedlé houby, skalní obydlí ve Lhotce otevřeno...
Vážení a milí návštěvníci a příznivci Regionálního muzea Mělník,
přejeme Vám krásný májový čas a zveme Vás na květnové akce!
Ve středu 15. 5. si nenechte ujít mykologickou přednášku Jedlé houby a jejich využití v kavárně muzea od 17:00 h.
Až do 27. 6. můžete navštívit výstavu Lidé odvedle - neobvyklý výlet do světa lidí s hendikepem. Nejenže se dozvíte spoustu užitečných informací, ale vyzkoušíte si orientaci v prostoru pouze pomocí hmatu a sluchu, znakovou řeč, jízdu na handbiku, Braillovo písmo a mnoho dalšího!
V kavárně a ve vstupních prostorech na Vás čekají výstavy Voňavé malování – výtvarné práce žáků ZŠ Mělník Pšovka a Sportovní kočárky v historii - malé nahlédnutí do historie vývoje sportovních kočárků prostřednictvím dobových katalogů, fotografií a reklam.
Od 1. do 29. září je otevřeno pro novou turistickou sezónu skalní obydlí ve Lhotce u Mělníka. Otevřeno čt - ne a svátky 10-12 a 13-17 hod.
Těšíme se na setkání s Vámi v muzeu!
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Květen 4, 2024
18:32
Když jsem se na začátku letošního roku 2024 dozvěděl, že pokud bych snad chtěl vidět nějaký závod GP automobilů formule 1, tak si mám naladit televizní stanici Nova Sport 5, tak jsem moc potěšený nebyl. Nejde zrovna o televizní stanici, která by byla v televizních programových nabídkách nějak rozšířená a navíc se zdálo, že by snad už konečně mohl k mé radosti rakouský Red Bull vystřídat černý vzpírající se kůň z Maranella. No, teď už je jasné, že ani letos se žádný zázrak nekoná, ale aspoň jsem si vzpomněl, že mám také satelit.
Právě tam je totiž k mání německá stanice RTL, která závody celá léta pravidelně dává. To už je nyní díky vývoji a výsledkům sezóny hned prakticky od začátku passe, ale opět platí, že vše špatné je k něčemu dobré. Uvědomil jsem si, že dnešní člověk má mnohdy také k disposici již občas zapomenutý satelit, a že se to možná také občas vyplatí shlédnout. Vždyť má náš západní soused plno regionálních televizí, které jsou určitým okénkem do života i kultury našich sousedů, včetně různých problémů a navíc můžete občas zavadit o témata, která u nás nenajdete.
Matně si vzpomínám, že kromě velkého vztahu k přírodě, lásce k parním lokomotivám, snaze připodobnit mladým lidem různé pracovní technologie, to byly například nedělní odpolední reportáže z různých ZOO v Německu i jinde. Psal jsem tu minule o tom, jak mě těší, když vidím po roce někde v našich obcích vztyčené májky a není snad žádným překvapením, že mnohé včerejší regionální večerní reportáže patřili stavbám májek i u sousedů.
Pak jsem však narazil na program rbb ( Braniborská televize) a nechal se unášet nostalgií. Tady totiž snad nikdy nezapomněli na 70. léta a dávají tu celé roky nějaký vzpomínkový seriál k bývalému i u nás slavnému televiznímu pořadu Ein Kessel Buntes. Náhodou mě potěšili, protože zrovna hráli Boney M, ale pak už jsem váhal, zda mám satelit opustit, nebo počkat, zda ještě nebude nějaký zajímavý interpret.
Vše dopadlo úplně suprově. Pořad zrovna skončil a začal další hudební pořad, který se pro mě i díky poloze Mělníka v nitru Čech stal pořadem, který se ke mně dostal v podobě netových diskusí, jako krásná bajka vzpomínek tehdy mladých lidí ze západních částí Čech před rokem 1989. My jsme tady tu hudbu sice znali, ale některé interprety jsme prvně viděli až v roce 1986 v polské televizi a jiné až mnohem později. A pokud někdo vojákoval u hranic s Bavorskem, nebo s Rakouskem, tak samozřejmě zahlédl leccos i tam a rád o tom vypráví. Ostatně i já měl tu čest.
Pořad se jmenoval Musikladen a jeho historie je zajímavá i dlouhá. Začíná na konci roku 1972 a končí rokem 1984. Má neuvěřitelných rovných 90 dílů a byla jen doplňkem dalších hudebních pořadů, mezi které samozřejmě patřila týdenní hitparáda. Našel jsem doslova vynikající webovou stránku, kde sice mají v úvodu jakýsi neúplný seznam všech interpretů, ale pak je tam něco neuvěřitelného. Najdete tam totiž všechny díly s daty vysílání, včetně pořadí interpretů a názvů skladeb. Prostě něco, co může být pro nás hudební archeology našeho mládí hodné k určitému výzkumu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Musikladen
Asi by mě to možná až tolik nevzalo, ale po velmi dlouhé době jsem musel vzít svůj sešit, tužku a zapsat si další hitovku, kterou jsem doopravdy za celých rovných 40 let v žádném, ani v západním rádiu neslyšel. A, že tam mají oldies stanice bohatší play listy. Nu, podívejte se na to, zavzpomínejte, zda to také pamatujete, a protože je květen ( máj), tak to je možná i taková líbivá vzpomínková písnička tehdejším slečnám a dnešním ženám zralého věku.
Mink de Ville - Each word's a beat of my heart
https://www.youtube.com/watch?v=3V5vhW7y5PQ
Já vím, těch nádherných písní je, ale když takto něco vykopu po opravdu mnoha letech, tak to je pro mě v danou chvíli bomba. Ostatně, pátral jsem jednou po naši české písni, kterou u nás v KD zpíval v roce 1987 Václav Neckář. Teprve relativně nedávno se mi ji podařilo najít, a to jsem znal jen první věty písně.
https://www.youtube.com/watch?v=GSRD_mp55ZU
Tak jsem se chtěl už také podívat na tu lodní výletní dopravu kolem nás, ale to prostě nejde. Nevím, jak to dělám, ale nejen, že to spolyká čas, ale často je to článek dlouhý tak, že by se za to nemusel stydět leckterý profesionální autor. Samozřejmě, že vím, že někdy je ten úvod jakoby zbytečně obšírný, než přejdu k téma, ale nepíši článek na nějakou objednávku, nýbrž chci i ukázat, jak fungují různé souvislosti, a jak vás i navedou k určitému téma.
Pohodový víkend !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Květen 2, 2024
20:14
Na sever od obce Strážnice vede taková slepá silnička zakončená tímto posedem. Místo je označeno v mapách, jako místo s krásným kruhovým rozhledem a jen o něco více vlevo směrem k jihozápadu najdete v mapě bod s nadmořskou výškou 326 metrů a názvem Strážnice. Proč začínám vyprávění o obci Chodeč zrovna tady ? Nejen proto, že můj včerejší článek končil zde.
Kdo to tady jen trošku zná a nehodlá otáčet směr, tak ví, že je minimálně někde uprostřed na trase mezi obcemi Strážnice a Chodeč. A proto se vydejme na takovou krátkou procházku ve tvaru trojúhelníku, která nás přes obec Chodeč dovede zase zpět k automobilu ve Strážnici. Občas stojí za to ji absolvovat a Chodeč je místem, které umí překvapit.
Dále nás vede s kopce k severu taková nenápadná úvozová cesta, která nás přivede až k tomuto rozlehlému lánu s krásným výhledem. Ten sice nemůže konkurovat tomu, co vidíte výše, ale prostředí je tu takové romantičtější a občasný stín není na škodu. Jsme tu přeci jen níže a vzdálenější kopce vidíme jen na SZ, ale ona nám to všechno vynahradí ta okolní pohádková zeleň. Konečně, co by to bylo za procházku, pokud bychom neustále viděli jedno a to samé ?
Zatímco se již po jedné travnaté cestě dostáváme k prvním chalupám obce, tak už se mi chce zavzpomínat na ty první návštěvy zde, ale necháme si to až pod příslušné obrázky. Tam za tím stromem vstoupíme na silnici a mohli bychom klidně nastoupit cestu zpět ke Strážnici, ale byla by škoda, se tu trošku neprojít.
Zahýbám tedy vlevo, kde už mě vítá májka a vzpomínám na to obrovské množství obcí u nás, kde se tento krásný zvyk každoročně udržuje. Je to vždy krásný pocit, když ji člověk po roce zase někde vidí, ví že je před námi ta nejlepší část roku, a že jsme se toho prostě zase dočkali. Jak málo jen někdy stačí ke krásnému prožitku. Krásná spravená uzoučká silnička tu vše jakoby ještě snad podtrhuje. Ta sem prostě odjakživa patří a ačkoliv tu dnes již jezdí auta častěji, než kdysi, tak se tady v obci bez chodníků dá pořád ještě celkem pohodově chodit.
Už jsem tu z těchto míst několik článků dával a rozhodně nechci něco opisovat, co si můžete přečíst níže na jednom obrázku, nebo vyhledat, ale utkvěl mi v hlavě příběh, kdy se německé gestapo uchýlilo ke lsti, vydávalo se za partyzány, kteří potřebují pomoc, aby nakonec všechny dobré duše pozatýkalo.
Znám spoustu lidí, kteří se prostě velmi rádi dívají na různé roubenky, či vůbec krásné staré domečky. V Chodči o ně také není nouze a pokud by snad měl někdo zájem v obci dokonce pobýt, tak už i sem dorazil jistý způsob podnikání tolik známý z hor a různých CHKO.
https://www.e-chalupy.cz/chodec
Určitým klenotem obce je tato jednoduchá kaplička, či spíše zvonička a vskutku nádherný kříž.
Jak můžete vidět, tak je vše funkční, krásné a opečovávané. Proč tomu tak je ? Inu, není jen Liběchov a jeho u nás známý Spolek pro záchranu kostelíčka. Ty aktivity i všímavost občanů jsou i jinde a myslím, že Chodeč má do jisté míry snad možná štěstí, že je taková odlehlá mimo nějaké důležité trasy. Tady zase mají svůj Spolek aktivní Chodeč .....
https://www.facebook.com/profile.php?id=100088300984094&sk=about
Jak je někde jen něco trošku zajímavého, nebo roztomilého, již mám chuť to vyfotit, byť jde někdy jen o tuctovou sochu zahradního vodníka u jezírka.
A jsem na konečné, byť Chodeč ještě stále pokračuje podobným padáním k severu, jako Kryštofovo Údolí na Liberecku, kam jsme se podívali za prvním vesnickým orlojem u nás. Ten tam dnes již nenajdete. Tady si vždy vzpomenu na tátu. V květnu se dříve vylepovaly na zastávkách nové autobusové jízdní řády, bylo krásné počasí a on se na tuto akci v roli autobusového referenta ČSAD, kdy bylo třeba sjezdit během několika dní celý okres velmi těšil.
Když jsme tu prvně v 70. letech projížděli od Dolní Zimoře autem, tak tu stála uprostřed točny taková plechová krytá zastávka a kousek od ní hnůj. Tehdy nám oznámil na úzké silnici, že i sem jede třikrát za den v pracovní dny autobus a není žádná legrace, když se tu s někým potká, nebo když je namrzlá silnice. Tehdy ta linka jezdila z Mělníka přes Liběchov, Rymáň, Strážnice až sem a zpět. Dnes tudy projíždí také jen málo spojů linky číslo 694, která zde však již konečnou stanici nemá a do Mělníku již přímo nejezdí. Trasa je s malou vyjímkou tato : Liběchov - Želízy - Dolní Zimoř - Chodeč - Strážnice - Střednice - Vysoká - Bosyně - Janova Ves - Kokořín ( a zpět).
I taková obyčejná věc, jako je doslova autobusová zastávka mě svým stavem oproti jiným městům a vsím tak nadchla, že jsem si neodpustil ji pro Soutok nafotit.
To hlavní je však v dnešní samotné kryté zděné čekárně, která si snad v době přebujelého automobilismu a tří spojí autobusu denně v každém směru svoji hlavní funkci snad ani užít nemůže. Nicméně, interiér, obsah i provedení jsem v takovémto stavu ještě nikde neviděl. Dnes mnohde zavadíte o otřískané poloprázdné a mnohdy pro sběr papíru vykrádané regály, a toto je tedy svým způsobem unikát. I tady mě pohltila nostalgie, když jsem si uvědomil, jak moc si rodiče vážili knih jejich doby a dnes by leckdy kvůli novým poznatkům, lepší ilustraci, barvě i mapám moc s těmito díly u mladé generace asi nepochodili. I pro nás jsou některé ty knihy spíše nostalgií.
Tak aspoň něco z toho opravdu starého, co se vůbec nezměnilo. Mimochodem, matně si vzpomínám, že tu někdy na přelomu 70. a 80. let měli i hospodu, ale to by mi musel nějaký tamní pamětník potvrdit.
Vždy se mi líbí, když se octnu na začátku nějaké obce, která má zejména po novotě svůj parádní obecní znak.
Tady u menhiru jsme již byli několikrát, a protože je už moc hodin a je třeba trošku užít určitou siestu, tak to bude s tím psaním dnes prakticky vše. Níže si právě můžete něco přečíst. pokud si chcete prohlédnout opravdu parádní pohled na Ještěd, tak jej najdete zde ....
https://soutok.blogspot.com/2017/03/chodec-straznice-jsou-obce-s-nadhernymi.html
Ve středu jej slunce na chvíli také krásně osvítilo, ale nebyl jsem na správném místě a fotoaparát jsem nechal v batohu. On nemá tolik pixelů, jako mobil, ale samozřejmě mnohem lépe přitahuje. Inu, každý máme ty priority někde jinde, ale to si snad již brzy v nějakém článku povíme.
Jinak věřím, že mi snad nikdo nebude mít za zlé, že mé články mohou přitahovat na některá místa v některých obcích vandaly. Domnívám se, že Soutok čtou lidé, kteří jsou přesvědčeni, že ty články mají něco do sebe, možná tu najdou inspiraci a je pod jejich úroveň vůbec upadnout k nějakým destruktivním myšlenkám vztahujícím se k přírodě a jakémukoliv veřejném majetku.
Tak tedy : Pohodový víkend :-) !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Květen 1, 2024
21:07
Kousek za mělnickou čtvrtí Chloumek, se nachází pásmo lesa, které se doslova dotýká poslední výstavby v katastru města, čímž se liší od čtvrti Blata, nebo lokality Brabčov, kde se k lesu, nebo lesíku ještě pořádně projdete. Skrze něj vede významná komunikace číslo 273, z níž těsně za pásmem lesa odbočuje vlevo okresní silnice, která byla i pro cyklisty v minulosti významnou cestou na jejich projížďce k Máchovu jezeru, nebo i podstatně bližším cílům.
Dnes jsou obce Střednice a Strážnice propojeny s Mělníkem několika polními komunikacemi, které vyhovují různému druhu provozu, ale jedno mají se silnicí společné. Projíždíte za mírného stoupání otevřenou polní krajinou, která tady jen kousek za našim nejbližším lesem skýtá opravdu krásné výhledy. Většina z nás při příjezdu do obce Střednice pokračuje nejčastěji v přímém směru do Vysoké, a tak jsou pro nás obce a osady, jako Rymáň, Strážnice a Chodeč pro nižší návštěvnost možná určitou exotikou, ale každý má možnost si sem někdy zajet, aby i tady to poněkud trošku poznal, byť vás případné pokračování přes ně nejspíše dovede na státní silnici číslo 9 mezi Mělníkem a Českou Lípou.
Nechci tu dnes vzpomínat na 70. léta, kdy jsem prvně autem i na kole navštívil tyto obce a ani na časy, kdy jsem si prvně nad obcí Chodeč povšiml kamene, který se až moc podezřele podobal menhiru a upozornil jsem tak zájemce specializující se na výzkum menhirů u nás. Mimochodem, nevím čím to je, ale představte si, že někdo dnes navštívil tento článek :
https://soutok.blogspot.com/2017/03/chodec-straznice-jsou-obce-s-nadhernymi.html
To jsou mi náhody. Dnes se hlavně vrátím do roku 2016, kdy jsem začal testovat své nové rádio, které kromě FM a internetového připojení zvládalo také novou technologii DAB+ ( digitální vysílání). Asi proto, že jsem po otci podědil určitý zájem o dálkový příjem rozhlasu a televize, který se v naši zeměpisné šířce a délce týká především Bavorska, tak jsem chtěl na novém rádiu logicky zachytit vzdálené vysílače ( zde multiplexy) i v tomto pásmu.
Jenže, vy kteří se zajímáte o tyto věci, tak víte, že u nás ve 220 metrech nad mořem v blízkosti zámku, nebo ve vyvýšených okrajových čtvrtích města to sice také leckdy ulovíme, ale tady jsme již podstatně výše někde kolem 350 metrů v celkem otevřeném terénu a k úspěchu jsme tak mnohem blíže. Z tohoto důvodu jsem si tu v roce 2016 nejprve vytipoval místo v mapě, a pak sem i zavítal.
Byl jsem jedním slovem nadšený. Místo není relativně daleko od našeho města, příjmu se tu opravdu slušně dařilo a výhled mi tu připadal úchvatný. Snad jen určitou nevýhodou je, že na otevřených místech bývá horko a někdy není i moc vidět na displej rádia, ale tak už to zkrátka je. Už tehdy jsem věděl, že je tu v blízkosti ještě jedno místo, kde tu ta nadmořská výška v katastru relativně nedaleké obce graduje, ale myslím, že aspoň pro tuto chvíli bych se měl věnovat právě tomuto místu.
Několikrát jsem tu takto postál a musel jsem uznat, že výhled odtud je vskutku úžasný, byť není snadné říci, zda je lepší tady, nebo na druhém místě. Jako kdyby na obou místech bylo vidět něco tak trochu jiného, nebo aspoň z jiných úhlů. Tady jsem měl navíc vždy smůlu, že když jsem tu byl, tak nikdy nebyla nějaká zázračná viditelnost. Pokud tedy píši, že je ze Strážnice vidět za dobrých podmínek i 110 km vzdálený Klínovec, tak je to především ověřené z toho druhého místa, kde je vidět i Ještěd.
Nicméně je třeba říci, že ten krásný výhled tu prostě je, a tak se udály následující události. Již před měsícem jsem se dozvěděl od prakticky místního člověka, že tu vznikla jakási malá rozhledna. To se ví, že jsem ji chtěl co nejdříve vidět a měl jsem radost, že se našel někdo další, kdo byl schopný vidět věci tak, jako je vidím já. Dnes mě sice vítr trošku děsil, ale ta ctižádost byla silnější. Jsou chvíle, kdy je člověk opravdu rád, že má k disposici auto.
Když dnes čtu nějaké články, které jsou často namířeny proti starší generaci, tak mi nemůže uniknout skutečnost, že ta čistka našeho hustého silničního provozu má zasáhnout především starší generaci. Ano, každý jedinec je pro jízdu autem v různém věku jinak způsobilý a měl by být ke svým schopnostem soudný, ale časté lékařské prohlídky vypadají ve věku, kdy sotva někdo dokráčí do penzijního věku až diskriminačně. Na druhou stranu jsou zrovna starší lidé těmi staršími lidmi často také proto, že jsou v silničním provozu těmi rozvážnějšími a nehoní již zbytečně nějaké silniční rekordy, při kterých si mnohá mládež dělá internetová selfíčka. Ale, to už se zase dostávám někam jinam.
Vychutnejte si tedy zřejmě třetí rozhlednu okresu Mělník, do které je vstup po žebříku poněkud bezpečnostním rizikem, ale jak jsem napsal, tak mám radost, že si zřejmě někdo místní uvědomil, že toto je místo krásného rozhledu už jenom ze země a rozhledna tu stojí spíše symbolicky. Určitě si dovedu představit vyšší stavbu na druhém místě, kam vás dnes také zavedu. Mimochodem, jak vidíte níže, tak místo již získává na popularitě. Před 8 lety tu stála někde silážní jáma a pár stohů. Pak již jenom smetiště a výše na kopci myslivecký posed v podobě budky.
Strážnice.
Říp, Krabčice, EMĚ a v popředí Rymáň.
Pohled na Mělník.
Okolí obce vypadá pohádkově.
Rozhledna je ze silnice sotva vidět.
Pohled na rozhlednu s Řípem v pozadí.
Také zde se rodí alej.
Tady už to znáte z mých článků přece jen více. Oblíbený posed bývá navštěvovaný, ale když máte štěstí, tak tu nikdo není. Právě odtud je vidět Ještěd i 110 km vzdálený Klínovec. Ovšem, poněkud nevýhodou je, že kopec Strážnice svojí výškou graduje západněji, jsou tu rozlehlá pole a tak zrovna tady by měla rozhledna zřejmě větší smysl. Zde již jsme trošku pod obzorem k severu, což je výhodné na rozhlasové signály ze Saska i Polska.
Svět se mění, i když se to leckomu nelíbí, ale asi je to nutnost. Ptal jsem se dvojice s kočárkem na to, co tam dělá ta zámková dlažba. No, to samé, co třeba na Brabčově. Tady všude se ruší zemědělská půda a budou tu stát domy. Tak, jak to vlastně je s tou naši českou populací ?
Nu nic. Můj výlet tím nekončil a jeho zakončení si necháme na příště. Teď už je třeba nabrat sil na pracovní den. Pohodový sváteční májový večer !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Duben 27, 2024
23:29
Je zajímavé, že jakmile je léto a dovolené, tak mám nápadů na výlety dost a ani mi nic jiného nezbývá, když chci užít železniční paušální Jízdenku na léto co nejvíce a vidět hodně mnohdy vzdálených míst v naši nádherné vlasti. Ovšem, teď se v pátek večer raduji, že nemusím hlídat hodiny, ráno pak brzy vstávat, ale přeci jen tu už ta únava oproti mládí po pracovním týdnu je a jen těžko se člověku někam chce. Ještě před 10 lety nemyslitelné.
Ovšem, jak už jsem to zde psal mnohokrát, tak právě tato činnost psaní blogu mě nutí k tomu, se snažit psát tak, aby byla nějaká návštěvnost a i na internetu tak občas pátrám, co že se kde děje a objevím občas věci, které nějakým způsobem potěší.
Dnes dopoledne to byl Velký Borek. Za mého mládí vedla ještě z Velkého Borku do Malého Újezda prašná cesta, která bývala po dešti plná kaluží a auto po ni projelo jen zřídka. Na fotbalovém hřišti probíhaly četné a hojně navštěvované zápasy, které později střídaly venkovní víkendové diskotéky a hlavní hospoda na Vrutické ulici pak byla dějištěm četných zábav a plesů. Prostě byl Velký Borek již tenkrát obcí, kde se něco dělo, ale s tím, co se tu děje zejména v posledních letech za vedení paní starostky Heleny Vavřinové, se to srovnávat nedá. Ještě se k tomu vrátím.
Jak jinak vyrazit z Mělníka, než přes rodná Blata, která jsou dnes sice jiná, než kdysi, ale pořád si tak nějak udržují ten statut poklidné romantické čtvrti. Právě zde na kraji od této cesty býval v 70. letech úvoz, kde místní mládež pálila Jidáše a čáry. Vlevo nám nedávno vyrostla tato alej stromků vedoucí až k borecké části Samoty, které se již také hodně proměnily. Nápad krásný i na správné straně, aby se poutník mohl kochat pohledy na mělnický kopec, Blata a na vše, co je odtud vidět až po kopeček trošku dále na němž stojí obec Hostín. Co už tak příjemné není je fakt, že zatímco stromy v parku na Polabí, nebo ty u řeky Labe mají kolem sebe zavlažovací vaky, tak tady tedy jsem nic takového neviděl a mám i pocit, že od poslední návštěvy nějaký uspokojivý pokrok nevidím.
Nevím, kdo to tu má na starost, ale chtělo by to urychleně dodat vaky. Už když přijdete do části Samoty, kde dříve stálo u cesty několik starších domů, tak nemůžete přehlédnout nové domy i ulice vpravo v poli a musím zmínit i další věc, která dodala Velkému Borku na významnosti, kterou je vlaková železniční zastávka na lokálce. Nechci teď hádat, jak dlouho tu již zastávka stojí ( není to tak dlouho), ale mě zaujala hlavně v době rekonstrukce lokálky, kdy jsem autem objížděl prakticky celou trať mezi Mšenem a Mělníkem, abych mohl přinést čerstvé obrázky právě pro tento blog.
Velký Borek, to je dnes plno obnovených významných budov i sakrálních památek. Ať už se podíváte na školu ve Vrutické ulici, nebo na mateřskou školku, tak všechno je důkazem toho, že místní mají prostě ke své obci velký vztah. Občas již něco zapomeneme, ale matně si vzpomínám třeba na slavnostní otevření naučné stezky, která vede v polích až do Mělnické Vrutice. Obec má i svůj občasník, kde si můžete občas prohlédnout nejen to, co se zde právě buduje, ale i různé oslavy a svátky.
https://www.velkyborek.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=17956&id_ktg=5777&n=borecky%2Dobcasnik%2D2024
Už z pouhého nahlédnutí vidíme, že se tu prostě stále něco děje. Třeba tady při cestě směrem k Malému Újezdu. Dlouho tu nebylo nic, pak tu vznikal takový park, jakési tréninkové hřišťátko a vlastně takový oddychový i sportovní koutek. Jenže, nejen že došlo později ke zmíněnému vyasfaltování cesty, ale poblíž ní ještě vznikla vyasfaltovaná cyklotrialová trať pro mládež, která mi třeba tak trošku připomněla můj výlet do Benátek nad Jizerou za zubry, kde jedete kolem něčeho podobného. Myslím, že to najdete pod měsícem duben, květen 2017.
Skoro by se tak dalo říci, že už možná není ve Velkém Borku co kde nového tvořit, ale tady není prostě o překvapení nouze. Ostatně, stačí jen si přečíst ty občasníky a budete v obraze. Když jsem dnes viděl, že už jsem trošku odpočatý, a že to již na žádné větší cestování v poněkud překvapivě teplém a větrném dni dnes není, tak nakonec musela zvítězit má zvědavost a zašel jsem se na mokřad podívat, abych si udělal představu, jak je to vlastně celé velké, a jak to vůbec vypadá.
Co si budeme povídat, vypadá to prostě skvěle a je za tím kus poctivé práce mnoha lidí. Nyní se už jen čeká, až se nám tu rozroste vegetace, která zakryje hlínu a sami vidíte, že to není vše, ale vznikne zde i jakési naučné místo o včelách a místní tu budou mít dne 18. května slavnostní otevření. Myslím, že k obrázkům není třeba co dodávat a přejme místním, ať se tato i pro nás nedaleká lokalita těší přízni osudu, ať se ji vyhne jakýkoliv vandalismus, a ať každému dobrému člověku, který se umí zastavit a radovat ze života kolem nás, tak ať mu přinese občas radost.
To už jsem jen o něco dále, kde mám rád toto romantické místo na říčce Pšovce. Pamatuji dobu, kdy tu auta projížděla brodem a chodcům sloužila dnes již opuštěná betonová lávka v pozadí na snímku. Tady ji aspoň nikdo neukradl, jako tu plechovou ve Starých Rousovicích.
O kus dále jsem u odpočívadla potkal chlapce, kteří si tu byly na eurocestě trošku projet své Aprílie. Měli samozřejmě radost z pochvaly a dovolili mi stroje vyfotit, aniž by tušili, že těmito obrázky chci potěšit čtenáře a diváky tohoto webu. Obdivovat se dá opravdu mnoho věcí.
Samotný Malý Újezd vás přivítá mlýnským náhonem, jehož západní část je romantická zejména při zapadajícím slunci. Ta chvíle však byla ještě daleko. Pokud si vzpomínáte, tak jsme se tu prvně a naposledy prošli se Soutokem na konci vánočního volna. Inu, jaro je prostě veselejší, byť doba již také byla pokročilá.
To je to místo, kde se občas nádherně zrcadlí zapadající slunce podobně tak, jako třeba v tůni u Vrbna. Mimochodem, zvažoval jsem i první tradiční cyklovýlet roku podle Vltavy, ale zvědavost i vítr rozhodly, že jsem nakonec byl dnes zde.
A rozloučíme se dnes obrázky kaple v Malém Újezdě. Má cesta pak ještě pokračovala vzhůru na Turbovický hřeben vedoucí do mělnické části Slovany, ale tam jsem již nefotografoval a nakonec jsem byl ještě rád, že jsem se dostal asi ve 20.15 hodin k zámku. Budete se divit, ale jakmile mám sebou anténu s tím, že ji někde na vršku vyzkouším, tak mám poslední dobou nějak štěstí na ženy, které se zajímají, co že to mám. Tato paní si nedaleko Skuhrova vzpomněla, že před 20 - 30 lety existovaly jakési vysílačky a mnou pojmenované odsouhlasené CB antény, čímž mě tedy uzemnila :-). Vrátila mě ve vzpomínkách do časů, kdy jsme s kamarádem zrovna o sobotních večerech a nocích sbírali úspěšně soutěžní body do takzvané CB ligy poháru ČAK .
Aktualizace 28.4. v 10.18 :
https://soutok.blogspot.com/2017/01/pred-20-lety-se-u-nas-objevila-technika.html
Hezký zbytek víkendu !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Duben 25, 2024
18:07
Jaro je chvílí, kdy nám také ožívá neskutečné množství různých společenských akcí pod širým nebem a není od věci, se na ně trošku podívat.
Nemohu začít jinak, než široko daleko vyhlášenou periodickou akcí, kterou je Řípská pouť, a kterou máme opravdu jen nedaleko od našeho města. Navíc to je nejen aktuální, ale i akutní, protože pouť začíná již zítra.
Je oproti minulosti něco jinak ? Tak jistě. Pouť je dnes i ze strany od hory Říp oplocena tak, aby bylo možno vybírat vstupné nejen od návštěvníků přicházejících od parkoviště v obci Rovné, ale také od těch, kteří dorazí buď přímo z hory Říp, nebo po cestě vedoucí po úpatí kopce od Ctiněvsi.
Bohužel nám v posledních letech zmizel také výletní parní vlak Svatý Jiří, který v minulosti přivážel na pouť návštěvníky z Prahy a byl i přínosem pro železniční muzeum ve Zlonicích. Velká škoda pro všechny, ale tak to bohužel je a není to jen problém Řípské pouti, ale jak ještě uvidíte, tak vůbec této oblasti Středočeského kraje.
Jako druhou věc zmíním Audienci v Brandýse nad Labem a mám k tomu důvod. Akce se totiž letos koná až 18. května, ale dlouhé roky vycházela na stejný termín, jako Řípská pouť a dokonce se s Řípskou poutí dělila o stejný parní vlak. Ten totiž jezdil z Prahy do Staré Boleslavi vždy v sobotu a v neděli jel z Prahy kolem Řípu do Zlonic. Dnes to tedy je tak, že do Staré Boleslavi nám parní vlak kvůli Audienci stále jezdí, ale tam už několik let bohužel také končí. Dříve jsme se mohli na našem nádraží pod Mělníkem potěšit aspoň tím, že si pára zajela až k nám, pobyla 30 minut a za účasti mnoha fotografů u trati nás zase opustila.
Milovníci nostalgie a parních lokomotiv, se tak musí poohlédnout v několika nabídkách, které se nám poněkud v posledních letech vyhýbají. Jednu máte třeba zde na :
https://www.cysnews.cz/parni-vlaky/kalendar-parnich-vlaku-2024/
Ovšem, občas jsem svědkem stížností lidí, kteří si postěžují, že ve Mšeně byla motoristická akce a oni ji propásli. Dohady jsou také kolem toho, zda bude u nás začátkem května bývalé tradiční požehnání motocyklistům. Nejde vše ohlídat, nebo má člověk zájem jinde, ale není třeba zoufat. Je toho teď tolik, že prakticky nic není ztraceno, pokud člověk opravdu chce. Konečně, posledně jsem uvedl, že máme ve Mšeně za chvíli MS mopedů, což jenom dokládá všude tu hustotu akcí.
Co třeba ta má oblíbená Lysá nad Labem ? Jarní retro garáž, nebo Prvomájový trh zvířat ? To přece mohou být trháky pro celou rodinu a ještě si tam člověk udělá u zlatavého moku pěknou víkendovou siestu :-). Jste tam za pár minut pohodlně vlakem na jízdenku PID a nemusíte vůbec řešit nějaký silniční provoz a případné svízele spojené s ním.
Když už jsem se tedy dostal zase zpět na ty koleje, tak tentokrát tu nemám jenom odkaz na akce parních lokomotiv, ale konečně jsem se dočkal tolik vytouženého a očekávaného přehledu zastávek legiovlaku v roce 2024. Přeci jen už to je pořádná řádka let, co byl i u nás a zatím stále platí, že se občas objeví nějaká novinka.
Považte, že tam je letos i Mělník. Sice jsem při tom čekání na nový kalendář propásl nedaleké Milovice a poblíž letos opravdu nic jiného není, ale máme to po letech zase doma, byť až v listopadu, jako poslední štaci roku.
Tak já myslím, že jsme si tu dnes představili docela dost akcí v okolí, nějaké to vyloženě místní dění jistě bude na nějakém zdejším facebooku, byť mě nyní žádná větší outdoorová akce nenapadá, ale víte , jako to je. Pořád nic, a pak najednou zjistíte, že nám naši motoristé po roce připravili opět něco radostného, nebo se objeví i lidé kolem pana Hobíka s bonsajemi a zase je na Mělníku krásněji :-). Kéž by zase něco z toho přišlo.
Teď mi teprve dochází, že máme před sebou poslední dubnový víkend a přijde už květen. To dělá to počasí. Nejsme tu v posledních letech zvyklí na taková ochlazení. Květen, to už byl měsíc, kdy jsme si těch outdoorových akcí v centru města užívali v minulosti docela dost, až si někdy člověk říkal : ,, Mohu jet vůbec někam do přírody ? :-)" , ale to už je tak trošku asi minulost. Nu, uvidíme.
Pěkný víkend a snad už se také podívám na tu výletní lodní dopravu u nás i v blízkém okolí. Sám jsem zvědavý, co se nám zase změnilo například mezi Poděbrady i Nymburkem, nebo kam až k nám plují některé speciální spoje linky tuším číslo 902 DÚK. Je to ovšem podmíněno dodanými materiály, protože tady leckdy společnosti přichází s plavebními řády až před samotným počátkem plaveb.
Pro vás, kteří se chystáte na soutěsky ke Hřensku, tak mám varování. Pořádně se podívejte do materiálů, protože se objevila zpráva, že určitá část říčky Kamenice bude asi několik let uzavřena.
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Duben 21, 2024
21:53
Sice nám dnes foukal vítr a teplota nebyla zdaleka ani 10 °C, ale procházka je zdravá věc. Ostatně, už jsem tu kdysi psal, že stačí vytáhnout paty z domu a určitě spatříte něco zajímavého, co je pro vás někdy novinkou a jindy se jen něco připomene. Tak je tomu i s první fotografií, která by měla být zajímavá především pro děti a mládež. Na druhou stranu lze říci, že má Mělník po dlouhé době nějakou akci u řeky.
Reklam na zaměstnání není nikdy dost.
Trochu zvláštní pozvánka. Na jednu stranu zve na pěknou akci, ale zároveň připomíná, že ve Mšeně byl kdysi slavný plochodrážní klub a dokonce i závody světového formátu, jako například závod MS družstev. Je ale pěkné, že Mšeno se toho tradičního titulu ,, Mšeno město motorizmu" nechce vzdát.
Z takových reklam lovci rozhlasových dálek radost nemají. Jednak to vše už tady celá desetiletí z Kladna, Prahy, Mladé Boleslavi atd. na většině míst Mělníka dávno ladíme a mnohé stanice vysílající z místních budov v tomto městě v dolíku republiky brzy prohrávají jen kousek za městem na silnicích souboje s výše umístěnými vysílači v jiných městech. Místním radioamatérům tak vlastně zaplevelují kmitočty FM pásma, kde mohou v lepších podmínkách ulovit zajímavé zahraniční dálky.
Výhled dnes byl krásný a nikdy se mi neokouká. Tentokrát nám podvečerní zapadající slunce osvítilo krásně Polabí mířící ke Staré Boleslavi ....
..... a celý úsek až po matičku Prahu.
Na druhou stranu zase dovolovaly podmínky dohlédnout na leckdy i známé body Krušných hor.
Nedávno ( 16.4.) nám slunce při svých západech překročilo na své dráze bájnou horu Říp. Pokud si chcete připomenout, kdy že nám kde při pohledu od našeho zámku zapadá, tak navštivte článek ....
https://soutok.blogspot.com/2022/07/takove-krasne-bylo-ceske-svycarsko.html
..., kde se to v jeho závěru dozvíte. Mělnická vyhlídka se neokouká.
Pohodový vstup do poslední dekády měsíce dubna a doufejme, že snad už bude zase hezky, jak jsme v posledních letech na tomto místě naši republiky zvyklí !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Duben 20, 2024
23:11
Člověk přichází do osobního styku s různými lidmi, a tak má kromě médií i další určitý přehled možností, jak lze trávit volný víkend. Jeden člověk jel například do Lysé nad Labem na výstavu Auto-moto, kterou jsem tu zmiňoval posledně, další se dnes vypravil do Benešova u Prahy, kde se konal Den PID ( Pražské integrované dopravy) a další se chystali, nebo chystají třeba na chaty.
Ať už je to jak chce, tak jsem očekával dnešní deštivé i větrné počasí díky předpovědi počasí již několik dní a musel jsem konstatovat, že jim to vyšlo a ven to vůbec nelákalo. Měl jsem ale určitou chuť napsat něco, co píši málokdy, co se píše docela obtížně, co se nás týká, a co považuji za takovou náročnější kategorii pro autory podobných článků, kteří jdou určitým způsobem kritice vstříc. Snad i proto, že jde často o aktuální věci, které se nás týkají a čtenáři k tomu zaujímají kritické pohledy.
Přesto ke mně doputovala mimo téma taková pozvánka, která jistě své návštěvníky najde, netýká se pouze jednoho víkendu a měl bych doslova hříšný pocit se zde o ni nepodělit. Pokud tedy nepatříte zrovna mezi čtenáře Novinek hltající aspoň některé aktuality a máte nějaký vztah k dopravě, nebo hromadné dopravě, kde i já mám mimochodem zastoupeno určité procento svých zájmů, tak vás možná zaujme pozvánka na několik jarních víkendů do Muzea MHD v nedaleké Praze.
Jak jsem však již napsal, tak dnes nemám ani na dopravu a ani na turistiku myšlenky, ale rád bych se otřel o nějaká témata, která se buď v médiích objevila, nebo vůbec ne.
Nedávno mě třeba doslova očaroval článek https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-po-cesku-rostou-nakupni-parky-budou-i-v-obcich-pod-tisic-obyvatel-249667
..., kdy jsem si uvědomil, že mi ten covid-19 připadá už jako vzdálená minulost, a že nám pěkně změnil život. O to více je zajímavější, jak je ta naše paměť zvláštní, krátká, někdy i naše vlastní jednání a s podivem doslova postrádám i některé komentáře k článkům. Samozřejmě, že jde o něco, na co ani vzpomínat nechceme, ale otevřelo to témata, která tu do té doby prakticky nebyla a otevřela i nové způsoby podnikání.
Vždyť teprve až od té doby slýcháme masivněji termín ,, práce z domova." A teprve tehdy nás prvně napadlo, že vůbec nemusíme chodit někam do obchodů, a že nám prakticky dnes vše dovezou až domů, pokud opravdu chceme. O to více je překvapivější, že v těch komentářích pod zmíněným článkem na toto vše každý úplně zapomněl. Vždyť dnes už pomalu lidé ani nechodí nakupovat mnohé věci do obchodů, ale objednávají je po internetu do různých zásilkových míst a pokud nechtějí čekat ve frontě někde pod střechou, nebo až bude mít osoba zásilkovny čas, tak si je prostě vyndají někde z nějakého záznamovou kamerou hlídaného trezoru pod širým nebem. A, že těch míst jenom v našem městě máme opravdu hodně.
To samé potraviny. Jsem někdy až překvapený, jaké mají lidé předsudky. Prý drahota. Prý si nemohu vybrat a sám sáhnout na kvalitu. Co oni mohou vědět o kvalitě, když to nezkusili ? Ani neví, že případně poškozené zboží lze úspěšně reklamovat a stává se to mnohem méně, než někde v supermarketech. Upřímně dnes nechápu, že ještě někoho baví chodit pro zaparkované auto, jezdit někam do marketu, hledat místo pro parkování, hlídat si bezpečnost provozu, stát fronty v uličkách, nebo u kas, a pak to zase vše stěhovat domů a parkovat vůz. Tolik víkendového, nebo i jiného času strávit na úkor zábavy, nebo i domácí práce mi přijde doslova hříšné.
Jak vůbec mohou hovořit o tom, že je to pro důchodce problém, když se ze středu jejich obce vytratí krámky a oni se musí nějak vypravit někam na periferii měst ? Ale, vždyť vůbec nemusí. Jak chcete, ale divím se, jak někdo může úplně vypustit ve 21. století opravdu pokrokové služby ?! No, to zase byl článek. Náhodou, právě toto bylo jedno z pozitiv covidu-19, které nám tato hnusná doba přinesla. Nákupní parky ? Není to trochu zbytečná časová i dopravní hustota, která lidské psychice moc nepřidá ?
Práce z domova. Tady se někdo probudil. To bylo najednou lidí, co by po letmém polibku s touto mimořádně novou činností nejraději ráno nevstávalo a nechodilo do práce. Ačkoliv, někteří říkali, že by jim ta komunikace s přáteli v práci vlastně chyběla a sami by se jen těžko přemlouvali k nějakým pracovním výkonům. Ono to totiž není vůbec jednoduché, pokud není člověk vyloženě ujetý do jednoho jediného oboru, či současně jeho hobby.
To můžete věřit někomu, kdo pracoval dříve i dnes například v restauraci a nebyl zvyklý sledovat tehdy prakticky jediné zajímavé médium, kterým byla televize, jenž byla milým doplňkem pro návštěvníky restaurace, ale již méně někomu, kdo má kromě své práce také určitá svá hobby i rodinu a řeší dovolené, nebo jak dostat synka z dorostu méně významného hokejového, nebo fotbalového klubu do lepšího oddílu.
Ta zpráva o možnosti práce z domova totiž najednou oslovila mnoho lidí, ale naprostá většina z nich si rázem uvědomila, kdo že si může o tom dovolit vůbec přemýšlet. A vězte, že na dosaženém vzdělání a ani funkci v nějaké firmě vůbec nezáleželo. Nemohl si to dovolit ani leckterý státní úředník, který jedná s klienty. Přesto to vše tak nějak způsobilo lavinu myšlení širé veřejnosti a ukázalo se, že ne vždy jde lidem v zaměstnání o vydělané peníze, ale do jisté míry převládá touha po delším volném času.
Nemělo by smysl tu psát, že existují provozy s třísměnným provozem, kde se prakticky pro zaměstnance nic nemění, ale už je zajímavější třeba psát o tom, že dnes mají mnohdy pracující lidé možnost si do jisté míry o délce své pracovní doby, či jejím začátku a konci leckde rozhodovat., což třeba v 90. letech vůbec nebylo a je to ukázka toho, že dějiny jsou prostě všude přítomné.
Vždyť jenom stačí mít zájem trošku do té historie zabrouzdat a už vidíme, jak se pracovní doba z nějakých 18, nebo 16 hodin denně postupně zkracovala až do dnešních dnů. A víme i to, že takový Čech v průměru odpracuje v životě o 7 let více, než například Francouz. Na vše jsou dnes statistiky, které zaměstnávají plno ,, potřebných" lidí. Ovšem, nakousl jsem tu fakt, že se nám ve společnosti objevil takový trend, kdy lidé budou raději brát méně peněz za méně hodin, než více peněz za více hodin.
A vůbec se někdy zdá, že docházka do zaměstnání není tím, po čem by lidé nějak moc toužili, což opět ukázal krásně covid-19. Zatímco moje generace s určitým pousmáním vzpomíná, jak jsme museli strávit ještě dva roky v základní vojenské službě a do 22 let věku jsme měli pouhých 14 dní dovolené, tak dnešní mládež se vám přizná k tomu, jak jim přišlo komické i milé, když je v době covidu- 19 posílali u vchodu do škol domů a delší volno celkem uvítali i učitelé.
On však vždy za snížením školních i pracovních aktivit nestál jenom covid-19.,, Smůlu" mají všichni ti, kteří prostě fungovat musí a za kterými musí být nějaká činnost vidět. To jsou i lidé, kteří musí dohlížet, aby vše někde klapalo tak, jak má. Člověk v životě mluví s mnoha lidmi nejrůznějších profesí, kteří pracují buď nějak soukromě, nebo ve firmách a je tak svědkem mnohých různých příběhů, které mu dávají určité povědomí o tom, jak to asi kde chodí, a co to kde obnáší.
Následující příběh jen potvrzuje to, co jsem tu v dnešním článku psal. Postěžoval si mi jednou takový mladý tatínek, jak prý to bylo fajn, když v pátek ráno nemusel vůbec vstávat, užil si rodinu, děti a jelo se na výlet. Bylo to milé i proto, že byl zrovna srpen a vůbec mu nevadilo, že nepobíral plnou mzdu. Protože prý nešlo jen o nějaké čtyři letní pátky, tak mu dal návrat k normálu prý docela zabrat, protože na horší se hůře zvyká.
Určitě si teď leckterý čtenář řekne : ,, Žijeme prostě v době kontrastů. Na jedné straně lidé, kteří by mohli být v práci, nebo někde ve službě aspoň občas nejlépe sedm dní v týdnu a na straně druhé se najdou tací, kteří pro změnu aspoň občas ani moc někde nechybí. Ale, ono je to ještě mnohem pikantnější. Na závěr si dáme hodně podobný případ, ale tentokrát z druhého konce všude přítomného dvojího metru. Stejná situace s jiným řešením. ,, Co jen s vámi ?" Tam se přihlásíte, dostanete rychlokurs práce s travní motorovou sekačkou a hezký jarní den :-)!
Pobavilo ? Tak hlavně zase úplně něco jiného, než je nějaká historie čehokoliv, pozvánky na akce, zážitky z výletů a další momentální nápady. Něco z toho, co se nás občas opravdu všech dotýká, protože značná část. čtenářů Soutoku jistě nějak někde pracuje, nebo pracovala.
Jedu na Mělník. Slaví tam letos velké jubileum :-).
Mimochodem, když jsem tu zmínil ,,tu nějakou historii," tak si dovolím dát odkaz na takové dva originální články a hned vám ještě v závěru napíši proč.
https://soutok.blogspot.com/2023/12/pred-rovnymi-150-lety-prijel-na.html
https://soutok.blogspot.com/2023/12/pred-150-lety-vstoupila-zeleznice-do.html
Žijeme v roce, kdy hlavně slavíme 750 let města Mělníka. ( koncovka ,,u" je taková nepřirozená), ale dozvěděl jsem se, že vůbec ten letošní rok by měl být takovým oslavným rokem všeho možného. A nejen to. Dozvěděl jsem se, že i ty dva zmíněné články po stránce ke zmíněnému výročí v nich jsou prý špičkové. Mno, je to jistě poněkud přehnané a občas si chtějí lidé udělat vzájemně při setkání radost, ale na druhou stranu je fakt, že nemají konkurenci. Nikdo jiný totiž tady o tom nic nenapsal a jde pochopitelně o věc, ke které mám nějak blízko.
Nu, a žádný autor nechce, aby jím pracně vytvořené články přečetlo v nějakém období několik lidí a tím to končilo. Upřímně, nevím dle čeho si čtenáři vybírají na Soutoku články. Některé jsou ve statistikách prakticky denně, jiné aspoň třikrát do měsíce, další někdo vyjímečně objeví, či spíše takzvaně odkudsi vyhrabe. Nezbývá mi nic jiného, než je propagovat zde, protože to za mě nikdo jiný neudělá a ne každý má stejné pravomoci.
Soutok si kdysi myslel, že je správné propagovat na svém webu věci, které mu přijdou zajímavé, a pak zjistil, že propagace odkazů na jiné weby na stránkách mnohých FB skupin může být dokonce v rozporu se stanovy nějaké skupiny pod pohrůžkou vyřazení člena ze skupiny. Chápu, že když je něčeho moc, tak je toho příliš, ale k tomuto se vyjadřovat nebudu. Pohodový zbytek víkendu !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Duben 17, 2024
18:28
Přátelé, přišel mi právě z RMM poměrně fotograficky bohatý materiál, a když vezmete v úvahu, že jde o akci, kterou již navštívilo 1 000 dětí ! , tak je to myslím chválihodné a záslužné. Konečně, když si každý sáhneme do svědomí, tak si musíme přiznat, že nám na dlouhá léta v hlavě zůstalo spoustu zážitků a nemálo jich je i z dětského věku. Za mnohé vděčíme právě i dospělým, kteří tehdy pro nás připravili různé soutěže, naučné programy a mnoho dalšího. Zkusme se dívat na věci také tak, že radost a zážitky našich dětí jsou pro nás pozitivní, protože nevedou mládež k nějaké destrukční činnosti a vyznávání agresivních hodnot, ale k pozitivům a hodnotám jenž sami vyznáváme.
Místo: Regionální muzeum Mělník, malý sál Projekt pro školy: Na louce Termín: 6. 3. – 3. 5. 2024
Inovativní hudebně dramatický projekt mělnického muzea zažilo více než 1000 dětí
Z pomyslné muzejní louky si žáci nejen mělnických škol odnesli zážitek naplněný hudbou, tancem, muzicírováním, radostí z pohybu i z práce na vlastním hudebním nástroji. Na louce si děti v dávných časech hrály a zpívaly, kluci vyřezávali píšťalky a děvčata sbírala bylinky či kvítí. Louka byla a je místem mnoha dětských radovánek či zábavy, a právě ta byla inspirací pro muzejní edukátorky a externí lektorky hudebnice při tvorbě nového formátu hudebně dramatického programu.
Děti se naučily lidovou píseň „Pletla v kytku“ a vyzkoušely si jednoduchou krokovou variaci zvanou průplet, která se hodí do rytmu této jarní písně. Oblíbenou částí programu se stala výroba nástrojů z obyčejné instalatérské trubky. Při jejím řezání některé děti prvně držely v ruce pilku, avšak práci s ní si rychle osvojily a novou dovednost si pochvalovaly. Do samotného muzicírování se zapojily při hře na vlastnoručně vyrobený hudební nástroj, ale prozkoumaly i jiné perkusní nástroje (bubínky, dřívka, „žábu“, dešťovou hůl…) vhodné pro rytmizaci písně. Jednoduché lidové převleky zase připomněly dětem časy našich prapředků.
Program měl za cíl podpořit hudební, taneční a dramatické dovednosti žáků v dnešním přetechnizovaném světě. Zároveň si každý učitel odnesl „zpěvník - nápadovník“ s další inspirací pro školní výuku.
Jarními projekty v malém sále muzea prošlo přes 1000 dětí. Program Na Louce vznikl za finanční podpory Evropské unie.
RMM-
Kontakt: Kristýna Frelichová – odd. PR a propagace frelichova@muzeum-melnik.cz, tel. 728 620 651, tel. 315 630 923
Je sice pravdou, že jsem se tu poslední dobou tak trošku omezil na své poslední výlety i potažmo záliby, ale věřím, že se zase brzy podívám třeba na výletní lodní dopravu doma i v okolí, jakož na různé akce ve Mšeně, na výstavišti v Lysé nad Labem, nebo třeba i úplně někde jinde. Nechci předbíhat, protože člověk jistě má okamžiky, kdy má nápady na různá témata, ale někdy to není jednoduché.
Dnes se podíváme na nejbližší akce na výstavišti v Lysé nad Labem, které vypadají tematicky myslím dost zdařile. Je opravdu jen náhoda, že vás zvu předně na velikou auto- moto burzu, o které mi zrovna dnes vyprávěl známý, který se na ni chystá. To jenom podtrhuje fakt, že některé věci prostě lidi hodně táhnou a rovněž to jenom dokládá skutečnost, že v Lysé nad Labem za ta léta prostě vědí, na jaké výstavy jim lidé chodí, a na jaké výstavy je mají především lákat. Toto jsem nikdy nepochopil například u Litoměřic, kde se prakticky vše točí pouze jednou v roce kolem známé Zahrady Čech.
Mimochodem, když si zvětšíte ten obrázek níže, tak vpravo nahoře na obrázku s papouškem říká dítě : ,, Tati, mami, koupíme si morčátko! Nebo andulku ." Víte, trpím někdy návaly vzteku, když vidím ten přístup lidí k domácím mazlíčkům. Klidně pustí kočku někde ve třetím patře na balkón a vůbec nepřemýšlí, že je ochotna se pustit skokem za letícím ptáčkem, nebo nějakou muškou. Ono se to zatím nestalo. Až se to stane, tak to bude jednou a naposled. Jenže, pro mnohé je to jen kus, který se dá nahradit jiným kusem. Stejně tak lituji morče, které děcko navlékne do obojku a táhne ho za sebou po trávě. Zamyslete se prosím. To není jenom tak něco koupit, ale také se o to starat a hýčkat to, Kdo z dospělých tomu dá jen nažrat a dále to nemusí vidět, tak ať nic nekupuje a ani dětem, kterým nedá vůbec žádný kladný citový příklad a zvířeti jen ublíží, nebo jej doslova zabije. Přitom to jsou právě tato domácí zvířátka, která vám na rozdíl od lidí nikdy neublíží a dokáží vás potěšit svoji spokojeností.
Pohodový týden a příjemný blížící se víkend !
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
Duben 14, 2024
15:54
Je kolem nás spousta krásných míst, ale člověk k jejich návštěvě potřebuje určitou konstelaci., jejíž důležitou součástí je i jistá motivace.
Fotografie z minulé neděle vás zase zavedly po dvou měsících na vrch Nedvězí, ale nutno říci, že byl podstatně lepší rozhled, a také jsme spolu objevili opravdu krásnou originální výzdobu, odkud je prý vidět až třetina Čech. Navíc jsme objevili web, který je občas dobré před jízdou sledovat, abychom se nedivili, že se někam nemůžeme dostat.
Kam tento víkend, byť je jinak pořád třeba občas někde něco udělat ? Původně jsem se již od ledna domlouval s kolegy od stejného hobby FM a DAB+ pásma, že si uděláme společný výlet na Říp, ale ono obvykle nikdy nic není tak, jak by si člověk přál, zvlášť když jde o zájmy více lidí. Vzpomínám třeba na rok 2000, kdy náš zájezd měl navštívit Třístoličník na Šumavě a věc se pět kilometrů před cílem zvrtla. Jak to ?
Inu, byly s námi pomalejší a méně zdatní jedinci i rodiny a ukázalo se, že vedoucího zájezdu nejvíce láká rozhledna na Boubíně, tak se zavelelo k obrátce a já si na ten Třístoličník musel počkat dalších 16 let., kdy jsem si sem v rámci Jízdenky na léto odskočil. Nejinak tomu bylo i teď a plně jsem to chápal. Proč by měl nějaký nadšenec dálkového příjmu rozhlasu jet na Říp, když se zrovna podařilo na relativně nedaleké České Sibiři naladit na frekvenci 101.5 MHz švýcarský Säntis, což je asi nejbližší místo od Prahy, kde se toto podařilo.
Nelze to samozřejmě nikomu mít za zlé, není všem dnům snad ještě konec a je třeba upřímně říci, že kdyby to odtud nebylo tak daleko a člověk si rád po pracovním týdnu v mém věku již nepohověl, tak bych tam snad jel také. Ač ze zvyku v takovém případě potom jezdím podstatně dále a i tady máme horkou novinku :-). Zrovna dnes přišla pro lovce rozhlasových kmitočtů zpráva, že se dá na Českokrumlovsku na jednom kmitočtu zachytit stanice ze Slovinska. Žádný Relax Kladno, nebo Impuls, či Frekvence 1, ale Slovinsko :-). Milé a samozřejmě jenom momentální stav, protože v tomto se věčně někde něco mění.
Když nám však bylo oznámeno, že příští víkend má pršet, další je na Řípu pouť a na sever od Mělníka se v současnosti po poklidných okreskách nedostanete, tak jsem si musel na tu další svoji oblíbenou horu prostě vyjet sám.
To je jedním slovem cesta do pohádky a je mi líto lidí, kteří si neustále stěžují, že je někde moc lidí. Já si také postěžuji, ale vzpomínky mám obvykle dobré, protože se s mnoha z nich nějakým způsobem seznámím, popovídáme si a je na co vzpomínat.
Tentokrát mi již po příjezdu dělalo místo asi 30 lidí ve věku 70 - 85 let, abych mohl projet na své parkovací místo. Téměř všichni lidé, se kterými jsem po celý den na Řípu mluvil, tak byli z Prahy. Tento první ,, zájezd" již měl za sebou návštěvu hospůdky ve Ctiněvsi a dozvěděl jsem se, že jde o takový výlet bývalých členů veslařského klubu Slavoj Vyšehrad. Aspoň to tedy bylo tak, že já to nadhodil v rámci ověřování znalostí a nikdo neprotestoval :-).
Ačkoliv v tyto krásné dny nemohu trénovat kvůli zaměstnání ani pěšky a ani na kole, tak se ukázalo, že do prudkého kopce jsem měl snad i díky věku k nim nejvíce sil a potěšilo mě to. Najednou jsem zjistil, jak to veselí a žerty za mnou při stoupání najednou zmizelo a bylo ticho. Ono se dnes mimochodem říká, že se každý snad jednou dočká, ale když sledujete situaci kolem nás, a co se všude kolem děje, tak nevíte co bude za měsíc, natož za 5 let, a to nepíši o lidském proměnlivém zdraví, kdy jenom povzbuzující optimismus stačit nemusí. Vůbec nevíte, co bude, když se opravdu dočkáte, a jaký bude vůbec svět, či Evropa, nebo jen u nás.
Má první návštěva patřila samozřejmě z tohoto směru Pražské vyhlídce, odkud se můžete podívat i domů, ale tentokrát jsem sem jel na základě předpovědních podmínkových webů s tím, že budu možná rád, když vůbec zachytím jenom blízké pohraniční bavorské vysílače, což se splnilo. Větší radost mi tentokrát jednoznačně dělal výhled, který se neustále pozvolna zlepšoval. Ty první fotografie krajiny jsou nafoceny lehce po 12.30 SELČ, kdy jsem se sem vyškrábal a vše je ještě dost v oparu. Mohl jsem si možná s fotografiemi zkusit trošku pohrát, ale jednak to do jisté míry postrádá význam, stojí to drahocený čas a člověk nejvíce ocení určité místo tehdy, když jej sám navštíví.
Je to tedy vlastně určitá reklama místu a milá vzpomínka těm, kteří tam už byli. Také jsem rád, když v televizi vidím nějaké místo, které je pro mě vzpomínkou.
Dvě věci si fotograf nemůže na Řípu dovolit vynechat. Rotundu sv. Jiří a chatu.
A také případně ještě místo, kde byl vytěžen kámen do základů Národního divadla. To opravdu prokouklo a díky tomu, že to zde lesníci trochu prořezali, tak se zlepšilo úplně vše. Výhled do kraje, místo zkrásnělo a rozhlasové signály ze severu se mi zlepšily.
Přímo před námi je odtud závod ve Štětí, na který jsem začátkem března hleděl z druhé strany s tamního Špičáku, a pak celá řada vrchů, z nichž některé by měl již čtenář Soutoku bezpečně poznat.
Vlhošť.
Ještěd.
Bezdězy.
Tady jsme již o něco dále, kde jsou další dvě severní vyhlídky. Pohled na České středohoří je prostě fascinující. Bývalé vyhaslé sopky svými ostrými tvary mohou někdy připomínat vzdálené Alpy.
Hrad Házmburk je jednou z místních nejpopulárnějších dominant. Je odtud asi tak daleko, jako Mělník na druhou stranu. To již bylo pozdní odpoledne a viditelnost se opravdu zlepšila. Všimněte si pásma Krušných hor na pozadí.
Sice se hodně lidí odtud ze Řípu dívá na svoji matičku Prahu, kde většina návštěvníků žije, ale České středohoří neomrzí. Pro mě je zvlášť přitažlivá část, kterou nelze z naši vyhlídky vidět a nachází se na Lounsku. Uprostřed je populární tabulová hora Raná, kterou proslavil paragliding.
Když se na ni podíváte a máte triedr, nebo vám ji přitáhne zoom fotoaparátu tak, jako mně, tak zjistíte, že je za ní mnoho vrtulí větrných elektráren. Tady se pak dozvíte, která by to asi tak mohla být :
https://csve.cz/cz/aktualni-instalace
Pro mě však bylo zajímavější ještě něco jiného. Všiml jsem si totiž, že není vidět jenom stavba na Klínovci, ale vpravo je ještě jeden skoro stejně vysoký kopec s další stavbou. Měl jsem určité podezření, a když si oba obrázky zvětšíte a porovnáte to s odkazem níže, tak máte jasno.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a3/Pano_keilberg_fichtelberg.jpg
Pro mě to má vše ještě jeden slušný význam. Ono je totiž údolí mezi oběma vrchy takovou branou do západního rozhlasového světa, která může v podmínkách sehrát významnou roli. Zkuste si tím směrem udělat z Řípu mezi oběma kopci přímku mizící ve vodách kanálu La Manche a zjistíte, že po průchodu nejvyšší nadmořskou výškou není již dalších zábran k různým vysílačům v Hesensku, Sársku, Belgii, či severní Francii. Jenže, ty podmínky bývají velmi často ve všední dny brzy ráno a málokdo je zkontroluje, protože nás nadšenců lovů vzdálených stanic pásma FM i DAB+ není v republice zase tolik a většina se zajímá až na vyjímky o okolí svého bydliště, nebo dokonce jen svého bytu.
Navíc nelze úspěch vůbec zaručit, a tak je to jen další kamínek do mozaiky těch, kteří mají volného času až moc, nebo dokáží různé zájmy nějak kombinovat.
Klínovec.
Fichtelberg.
Na něm je umístěn vysílač, odkud lze i na mělnické vyhlídce poslouchat na frekvenci 107.7 MHz oldies rádio RS.A ve stereozvuku. Pod kopcem se nalézá sportovní zimní středisko Oberwiesenthal, které bylo v časech bývalé NDR tak významné, že naše televize odtud věčně přenášela nějaké zimní disciplíny.
A to je dnes asi tak vše to nejzajímavější, co jsem vám mohl ze sobotního Řípu nabídnout. Vždy mě těší, když aspoň sám pro sebe a čtenáře Soutoku něco nového objevím. Rozhledy mě baví. Škoda, že lidé ještě mnohde pořádně nevědí, jaké zajímavosti jsou kde na obzoru vidět, protože by si místa ještě více vážili, ale s tím už nemohu zřejmě dělat více, než dělám. To je na těch, kteří mají možnost ty vědomosti šířit dále, či sdílet, pokud k nim mají podobný vztah.
Pohodový vstup do 16. kalendářního týdne.
Zdroj: Soutok
Kategorie: Blogy a osobní stránky, Zpravodajství
.jpg){kind=link}
Poslední komentáře
Petr Moss
Regionální muzeum Mělník
Taxi Novák
smejd
michaell.n
SimonaK
SimonaK
SimonaK
SimonaK
SimonaK