Jak dál v otázce mateřských škol?

to napsal moc hezky, takže má ode mě kladný komentář (současně má teda již třetí) a já k tomu ještě dodám, že "obdivuji" maminky, které dítě do MŠ vodí v 06:15 hod., takže dítě zažívá převlékání paní učitelky v šatně, rozsvícení světel a právo půjčení jakékoliv hračky a poté odpoledne příchod maminky v 16:35 hod. se slovy, že uvízla v zácpě a za těch 5 minut se omlouvá, přičemž dítě už má od paní učitelky oblečené, takže ho ani nepřivítá a ani se ho nezeptá, co se ve školce dělo, neprohlédne si nástěnku s jeho obrázkem a uhání do auta se slovy: "Dělej, jinak nestihnu cvičení, musím tě dát k babičce" a dítě za ní běží tři metry.

Petře, role rodiny je jasná. Ale ekonomická situace a podmínky jsou, jaké jsou. Rodiny chtějí/musí vydělávat, aby např. mohly dětem něco koupit, ať už kvalitnější jídlo nebo oblečení. A zeptej se zaměstnavatele, který potřebuje - dnes i víc než dřív - efektivně pracující zaměstnance proto, aby firmu udržel konkurenceschopnou. Jak to je s přínosem ženy (muže), která/ý se do nějakého rychle se vyvíjejícího oboru vrátí po čtyřech nebo šesti letech rodičovské dovolené, by nám jistě někdo z nich řekl. Když dotyčný nebyl v kontaktu s oborem, je to těžký přechod. Představ si to... šest let (= dvě děti od sebe tři roky). A ty píšeš i o 4 letech, kdy by dítě mělo být "s matkou". To je osm let, když se dvě děti narodí v intervalu čtyř let. To je třeba dvojnásobek dosavadního "produktivního" života toho rodiče (a třeba i víc). A to nemluvím o tom, že dneska mají mnozí rodiče jiné potřeby než dřív - chtějí se seberealizovat (jinak budou třeba frustrovaní = blbá nálada ve společnosti; to jistě také obecně neprospívá). 

Kolegyně v Belgii šla do práce po třech měsících mateřské. Kolegyně v Nizozemí šla po čtyřech měsících a kluka dali do školko-jeslí na tři dny v týdnu, tedy na "sdílené" místo (ona má volno v pondělí, manžel v pátek, takže to vykryjí - zaměstnavatelé jim umožnili částečný úvazek; a jsou navíc s dítětem často jak otec, tak matka). 

Právě sdílená místa ve školce umožní rodiči pracovat na částečný úvazek, což je dobrý trend - řeší se problém z úvodu tohoto mého komentu (kontakt rodiče s oborem). Přitom role matky coby "přístavu", jak o ní píšeš, zůstává zachována. 

To jen několik poznámek k Tvému příspěvku.

Ondřej Tichota
opozoční zastupitel za sdružení nezávislých a TOP 09

Dovolím si také názor - když už argumentujete severskými systémy vzdělávání, doporučuji vaší pozornosti např. následující odbornou literaturu: Ježková, V. a kol.: Školní vzdělávání ve Švédsku. Praha: Karolinum, 2012. (Mimo jiné tam je tam i o MŠ a o tom, jak hranici nároku (ano opravdu nároku) účastnit se vzdělávání v MŠ  posouvají na tři roky věku dítěte - ze čtyř), případně pak třeba guru oboru Matějček, Z.: Výbor z díla. Praha: Karolinum, 2006 - zvláště článek "Magická hranice tří let".

Je pravda, že naopak v Německu chtějí matky speciálním příplatkem motivovat, aby byly s dětmi doma déle (běžný je totiž 1 rok a pak jesle!)

Samozřejmě, že vývoj dětí je veskrze individuální a některému ve třech letech je nejlépe u matky, jinému už mezi dětmi, a nelze paušalizovat, ale v zásadě se odborníci shodují, že u zdravých dětí se mezi 3-4 lety objeví potřeby sociálního kontaktu a hry s vrstevníky, což jim MŠ umožňuje. Rodinu i tak přece neztrácí. Takže je na rodičích, případně pediatrech, aby věc uvážili, systém by jim měl být v jejich volbě, co možná nejvíce nápomocen - tj. pokud chtějí dítě mít od tří let ve školce, bylo by fajn, kdyby jim to bylo umožněno, pokud ne, mohou být další rok doma, ta možnost existuje.

Problémem zaměstnavatelů jsou částečné úvazky, které by situaci také posunuly někam jinam, kdyby byly běžnou praxí.

Systémy vzdělávání neukazují, jak by to mělo být správně, ale pouze poskytují možnosti na základě konsenzu establishmentu. Můj dodatek (který nebyl argumentem) se týká spíše trendů (rozuměj nálady) ve společnosti, jejichž výstupem bývá využívání nebo nevyužívání těchto možností. A tyto ukazatele hovoří jasně... Nepochybuji o tom, že je tu k dispozici celá řada samovzdělávacích příruček pro maminky, ale je potřeba říci, že opravdu hlubší znalost problematiky nikdy nevedla k odkládání dvou a tříletých dětí do školek (snad jen v dobách raného behaviorismu, ale to bychom se opět vraceli do minulosti)...

Jinak potřeba sociálního kontaktu se u zdravých dětí objevuje již ihned po porodu (a někdy i před). Prostor pro hry batolat s vrstevníky lze snadno poskytnout v rámci běžného každodenního života, ale to jsem zmiňoval výše v komentáři. Školka je z mého pohledu více užitečná až u předškoláka. Do té doby je to spíše uspokojování potřeb rodičů, než dětí.

P.V.

Dobry den, take si myslim, ze stridani deti ve skolce bude pro mnoho deti i maminek lepsi nez se do skolky dostat na celodenni dochazku (nebo se tam nedostat vubec). Jiste, ze touha deti po kontaktu s vrstevniky je individualni, ale spoustu her ci socialnich dovednosti si dite osvojuje prave v kolektivu s vrstevniky. 

Z vlastni zkusenosti: moje dcerka uz od dvou let rano vychazela ze dveri se slovy ze jde "do skolky". Kdyz se nam podarilo umistit se jako nahradnik do jesli, tak uz po druhe navsteve zustala spat na obed a byla v jeslickach moc spokojena (to ji bylo 2,5 roku). Ted na jare jsem ji prisla vyzvednou drive - hned po odpoledni svacince a to me prosim posilala zpet domu se slovy "ja tu chci jeste byt".

I presto, ze byt nahradnik do jesli nezajistuje nijak pravidelnou dochazku (vetsinou "teta" zavola po sedme hodine, ze muzeme ten den prijit), tak i za tech par dnu do mesice jsme byly rady. Tim, ze dcerka je spolecenska a prizpusobiva, tak ji tenhle "ad hoc" styl vubec nevadil a naopak si obcas vzpomene, ze v jeslickach dlouho nebyla a krci rameny "nemuzu do skolky - je tam plno".

Kdyby podobny system mohl fungovat ve skolkach bylo by to skvele! Navic pri planovanem stridani by v tom mohl i byt rad, coz by detem asi vyhovovalo vice. Zaroven by toto stridani vyslo jiste levneji nez uprava dalsich prostor, vybaveni a kvalifikovaneho personalu pro nove tridy. A to i v pripade, kdyby se musel navic prijmout clovek, ktery by to organizacne zastitil a prubezne koordinoval.

Nezlob se Ondro, ale právě tento zákon Heleny Langšádlové je nesmysl. Posíláním dvouletých dětí do školky pácháme zločin na jejich osobnosti. Už jesle byly mimo a na řadě z nás to nechalo stopy. Viz výzkumy prof. Matějčka, Dttricha nebo prof. Šulové (a mnoho dalších). Samo, že to naráží na ekonomický aspekt rodičů, ale jak jsem psal výše, je to dáno sociálním systémem ČR. Tímto zákonem se vracíme do minulosti...

P.

Dva roky jsou možnost. Ne povinnost. Každý může pro výchovu svých dětí zvolit sobě vhodnou variantu. To není návrat do minulosti, ale naopak posun kupředu. Někdo chce být s dětmi doma osm let, někdo chce od dvou let věku dítěte pracovat na částečný úvazek (a někdo to chce už od roka dítěte).

Každý by měl mít právo rozhodnout o výchově svých dětí (rodiče s nimi budou celý život, ne úředníci či politici) a společnost by k tomu měla připravit podmínky (a ne se pokoušet o sociální inženýrství, které jak ze zkušenosti známo nefunguje i proto, že každý rodič je jiný, a víme, jak se liší způsob výchovy v každé rodině - někde se dítěti opravdu věnují, jinde méně... a jak se věnovat dítěti, na to má každá rodina svůj recept. Taky někde vyrůstá dítě na zahradě, jinde v paneláku, atd. Prostě paušální plánování nefunguje.).

Jak sám v závěru svého příspěvku výše píšeš "přeji všem, ať to všem dopadne tak, jak chtějí". Přesně tak. Jeden zvolí tak, druhý jinak. Tomu se říká svoboda.

O páchání zločinu bych právě vůbec nemluvil, naopak zločin je napravován. 

O.T.

PS: Na mně jesle (negativní) stopy nezanechaly. To spíš na mně zanechal stopy následující školský systém, jeho osnovy, nutnost biflování (navíc kvant starých a zastaralých informací), svazující pravidla, nemožnost vyjádřit a obhajovat názor (což ale někdy vycházelo z osobností jednotlivých kantorů), neschopnot systému ve "výuce" reflektovat myšlení, umění a pokrok lidstva po 2. světové válce a na přelomu tisíciletí. A nejsilnější stopu na nás všech zanechala absence podpory kritického myšlení, tvořivosti a invence. 

Lokální politika je od celostátní hodně odlišná a mnohem lépe se v ní člověk může zorientovat. Když byste se díval na jednání zastupitelstva, určitě byste si všiml, že to byl právě pan Schweigstill, který se již loni v létě snažil prosadit zvýšení počtu míst ve školkách. Na základě toho pak byla sestavena zmiňovaná komise, jíž byl součástí a která navrhla několik možných objektů pro vybudování nových míst. Nově se mohou do školek přijímat už děti od 2 let věku, což určitě výrazně zvýší počet potřebných míst. Na západ od našich hranic se maminky vracejí do práce mnohem dříve než ve třech nebo čtyřech letech věku dítěte a lze předpokládat, že zájem o umístění dětí do školek ve věku 2 let bude růst. Dnes se bohužel na Mělníku ani maminky s dětmi, kterým budou 3 roky v průběhu roku většinou nehlásí, protože vědí, že jejich šance jsou prakticky nulové. Město má tedy značně zkreslené statistiky o počtu zájemců o školky. 

Přikládám odkaz na sestřihaný záznam (2 minuty) z jednání zastupitelstva (prosinec 2011), kde se p. Schweigstill snaží prosadit zvýšení počtu míst v mateřských školkách a reakci pana starosty / rady města:

http://www.youtube.com/watch?v=w2j8zOHd9jQ&list=PL2C36B87A65C7BD65&index=5&feature=plpp_video

Naprosto vypovídající: "Já, jaksi, tedy, ehm ehm, ono, víte, ehm, zatím...". Jinými slovy - udělali jsme kulový, o úpravě zákona víme kulový, vzali jsme na vědomí, ale úplně jsme nezamítli... A takhle my tady vládneme. No jo, ony školky nejsou tak zajímavý, jako třeba prodej pozemků, tak to prostě necháme a ono se něco stane. 

Přesně.

Za své dřívější příspěvky jsem dostal mínusy, ale tak mi vysvětlete, jak chcete něco v politice změnit? Jak? Hlas jsem dal TOPce (i když bych si dneska nafackoval) a co se změnilo? Myslím, že zde vyhrála volby a vládne nám kdo? No přeci ODS, tak jako dřív! Nebo si mylíte, že pan "ehmmm, já nic, já starosta"?

Švejk je super, ale ten druhej typ je opravdu mimo a hlavně je mu to jedno. Co jste říkali, že má za funkci? Doufám, že tady o ničem nerozhoduje.

Jako pravičákovi bych Vám doporučil levicové jesle, které se v podstatě všechny zrušily Z ekonomického hlediska jsou levicové jesle pro pravičáka jasně výhodnější. Jinak Váš příspěvek mě vzpomenul toto.

Jako pravičák mohu garantovat, že levicovou ODS a TOP09 volit nebudu. Nechápu, jak tyto dvě strany může ještě někdo podporovat. Jistě, ještě se najde chudák, který věří, že pouhým škrtáním, šetřením a zvyšováním daní nastartujeme růst, ale normálně uvažující člověk tomu nevěří. Stačí otevřít oči a chvíli sledovat okolí.

Takže otázka zní: koho volit? To souvisí i s daným tématem. ODS za svojí vlády od r.93 přivedla zemi na pokraj krachu a vydatně jí sekundovala ČSSD. A neschopnost řídit zemi nyní prokazuje i TOP09. Kvůli tomu nejsou v této rozkradené zemi peníze na nic, ani na školky.

Tak tohle byl komentář hodný tak diskuze na (teď nevím, zda to můžu napsat, kdyžtak to smažou, to nevadí) novinky cz. Tam většina diskuzí probíhá přesně ve stylu Vašeho komentáře.

Divím se, že se tedy nezapojíte do dění a nezkusíte ukázat svou schopnost řídit tuto zem nebo alespoň město;-)

A můžete mi říct jak? Moje žena to zkusila a se znechucením toho nechala. Já o to zájem nemám.

Tak dostat se do regionální politiky jistě není tak složité, ale o to nejde. ...

Neberte to špatně, ale nadávání na politiku čtu dnes a denně, ale nadáváním a urážením politiků (ve Vašem přídě též voličů) se ničeho nedosáhne.

Tady se musím zastat Martina. Mám úplně stejnou zkušenost jako jeho manželka. Dostat se do regionální politiky znamená dvě věci: smířit se s tím, že spotřebujete spoustu času a energie na čtení stohů nezáživných lejster a dohady s lidmi, kteří mají úplně jinou motivaci, než pomáhat bližním. A druhá věc je nutnost i zde ohýbat záda, skákat šipky do zadku místním kmotrům a doufat, že se jim nějakým svým krokem neznelíbíte.

Nemá to cenu, kdo trochu poznal politiku a má svou čest a hrdost, tak se jí zdaleka vyhne. Víc tady psát nebudu,

Proč dva téměř totožné příspěvky mají tak rozdílné hodnocení? Nechápu.

Já vám iluze neberu. Ale za současného stavu politických stran to nejde. Prostě: je politika pro lidi a politika pro vyvolené. Přeberte si ti sami. A těm druhým jdou na ruku i novináři, kteří manipulují veřejným míněním. Lid je svým způsobem hloupý a věří všemu, co je psané (a mluvené). ČT nevyjímaje. Já už to tady víc rozvádět nebudu, jen bych se do toho zamotal a napsal něco, co nechci (a nemůžu).

Bohužel jste to ani trochu nepochopil.