Mělníček se potýká s technickými obtížemi.
Na uzdravení pracujeme. Prosíme o trpělivost.
Piloti v ohrožení? Kníže Lobkowicz rozoral ranvej mělnického letiště? Nikoli!
Vážení čtenáři, v reakci na různé reportáže v českých médiích, a také v reakci na diskuzi na Mělníčku, jsme obdrželi od oficiálního mediálního zastoupení Jiřího Lobkowicze tento článek. Považujeme za slušné a férové ho zveřejnit, takže tak tímto činíme. Článek jsme nijak neupravovali a zveřejňujeme ho přesně v podobě, v jaké jsme ho dostali.
V mediích, tentokrát původem ze „zpravodajství“ Televize Nova ze 4. listopadu, odtud dále v deníku Blesk 5. listopadu, deníku Dnes – příloha Střední Čechy 6. listopadu, v Mělnickém deníku 6. listopadu, vše 2012, a některých dalších novinách, se objevil nový případ nebývale skandalizující mou osobu.
V tomto případě nejde jen o obvyklé hanění mé osoby a mých blízkých, tedy o jakýsi běžný, zdánlivě neškodný bulvární byznys. Publikováno bylo šokující, stěží uvěřitelné osočení ze zvůle a vážného ohrožení bezpečnosti provozu na „tzv. mělnickém letišti“, které však fakticky neexistuje, možná snad – jak ohlašuje titulek – i života pilotů. Takové napadení na hranici mediální kriminalizace nelze jednoduše přejít mlčením.
Pozorný a nezaujatý divák, resp. čtenář, jistě postřehl flagrantní rozpory a nesmysly v obsahu vlastní zprávy. Neprofesionalita se tu pojí s cílenou dezinterpretací!
Za prvé, onen letitý spor o pozemky tzv. letiště v Hoříně u Mělníka mezi mnou a Aerocentrem, jeho provozovatelem, vágně předeslaný v úvodu zprávy, je de facto virtuální realitou. Pozemky, o něž se tu jedná, nejsou předmětem žádného soudního řízení ohledně vlastnictví k těmto pozemkům a jsou již bezmála dvacet let v mém vlastnictví. Po celou tu dobu je mám zapsány v katastru nemovitostí, jak je správně, ovšem jen jaksi na okraj, podotknuto ve zprávě. Přísluší k zemědělskému půdnímu fondu! Na těchto pozemcích není situováno žádné letiště!
Za druhé, užívat a obhospodařovat tyto pozemky jsem oprávněn dle jejich zařazení a charakteru pouze já. Pan Lubomír Ogurčák, jednatel jmenované provozní společnosti, ode mě nikdy nedostal žádný souhlas k jakémukoli jejich užívání. Ohání-li se ve zprávě rozhodnutím Nejvyššího soudu z roku 2011, že je může využívat jako startovací a přistávací plochy pro letadla a vrtulníky, tak si je buď chybně vykládá a/nebo lže. Rozhodnutí Nejvyššího soudu se totiž týkalo zcela odlišných pozemků uvnitř oploceného areálu, nikoli inkriminovaných pozemků č. 347/28 a 437/1 a dalších pozemků v dané lokalitě, jejichž výlučným vlastníkem, resp. spoluvlastníkem se svým bratrem, jsem od roku 1992, resp. 1993.
Za třetí, odstraněním panelů z předmětného pozemku jsem se nedopustil ničeho, za co bych měl být jakkoli napadán a očerňován. Domnělá cesta není a nebyla pozemní komunikací v pravém slova smyslu. Panely ležely na orné půdě (na tzv. porostu) pozemku, který patří mě a i panely jako součást pozemku jsou v mém vlastnictví. Jejich „vytrháním“ nemohl být nikdo na zemi, a tím méně ve vzduchu, ohrožen. Panely bylo nutno odstranit, neboť netvořily regulérní polní cestu, zanesenou v katastru nemovitostí.
Za čtvrté, rozorání „přistávací plochy“ neboli onoho ranveje si stěžovatel, pan Ogurčák, a zpravodajové Novy přisadili, ve skutečnosti vymysleli. Jde o cílenou dezinformaci, aby celá „kauza“ získala hlavní, neskutečně děsivý náboj, dovolující stvořit šokující, vpravdě však hanebný titul zprávy. Ano takto se vyrábějí poutavé bulvární titulkové zprávy, články, reportáže (a mnohdy nejen bulvární). – Faktem je, že všechny zorané pozemky byly a jsou v mém vlastnictví. Žádná přistávací plocha ani rozorána být nemohla, neboť zde fakticky žádná neexistuje.
Za páté, ve všech dotčených zprávách, zvláště v článku ve středočeské mutaci deníku Dnes, v příloze Střední Čechy z 6. 11. 2012, nazvaném Lobkowicz rozoral kus letiště. Na pozemku, který není jeho, je veřejnost klamně a lživě informovaná o vlastnictví předmětných pozemků. Pravdou je, že panu Ogurčákovi a jeho společnosti nikdy nepatřil ani 1 m2 z inkriminované plochy. Neplatil žádné nájemné ani z mých, ani ze státních pozemků, ačkoli je přes deset let neoprávněně užíval ke svým obchodním aktivitám. Navíc licenci k provozování heliportu – na mé půdě! – obdržel od státních úřadů na základě falešných informací a dokumentů. Oba tyto případy v pravý čas rozřeší nezávislý soud a příslušné státní úřady.
Suma sumárum, opak je pravdou. Letecký klub Mělník, jemuž bylo již v září roku 2010 odňato oprávnění užívat předmětné pozemky v mém vlastnictví, a pan Ogurčák a někteří další uživatelé se léta chovají svévolně a protiprávně. Oni a nikoli já mají být dotazováni a poháněni k zodpovědnosti, a to zejména za rušení mé pozemkové držby, za podvodné jednání, nyní navíc přinejmenším i za pomluvu a falešné obvinění. Díl viny za tuto tristní situaci nese i Okresní soud v Mělníku, jehož mluvčí Gabriela Antonie Bartová zřejmě omylem v rozporu se skutečností informovala veřejnost o právních vztazích, prostřednictvím dotčených médií, a dovolila si vzkázat, abych se tam – tj. na mých pozemcích – nechoval jako majitel.
Zakrátko si budeme připomínat třiadvacáté výročí konce totalitního komunistického režimu, počátek nové éry demokratické občanské společnosti v právním státě. Žel i po tak dlouhé době může být vlastnické právo soukromé osoby nestoudně napadáno a zpochybňováno, tato osoba vláčena tiskem a špiněna za skutky, jichž se reálně nedopustila. Znamená to návrat komunistických praktik, nebo jejich kontinuální pokračování?
Jiří Jan Lobkowicz
Vložil Team Mělníček.cz, Út, 06/11/2012 - 16:24
Město
Poslední komentáře
Petr Moss
Regionální muzeum Mělník
Taxi Novák
smejd
michaell.n
SimonaK
SimonaK
SimonaK
SimonaK
SimonaK