Prales nehledej na Boubíně, ale u Mělníka.

Nedělní ,už opravdu jarní počasí nás mnohé vytáhlo na vycházku a oba labské břehy pod mělnickým zámkem se změnily v promenádní stezky.

Hořínský park se díky svojí blízkosti k městu a k řece, stává častým cílem krátkých vycházek a mnozí si třeba i vzpomenou na dobu, kdy zde stromy opravdu majestátně rostly, cestičky působily upraveným dojmem a školní třídy zde pořádaly různé branné závody. Bohužel, zub času se nezastaví před ničím a příroda se v posledních letech začala chovat poněkud zvlášť neobvykle. Rok 2002 nebyl jen tou nejstrašnější povodní v našich dějinách, ale v měsíci květnu toho roku zavítala do našich končin také nečekaně silná vychřice, která si vyžádala částečnou renovaci parku na Polabí a za svou oběť si vzala i množství stromů právě zejména v Hořínském parku. Návštěvník parku tak může lehce nabýt dojmu, že se octl v pralese, a pokud jste někdo v posledních letech navštívil náš věhlasný prales Boubín, tak mi dáte asi za pravdu, že proti tomu našemu je to břídil. Dokonce bych zašel ještě dál, protože, když se občas řeka rozleje do parku, tak se mi vybaví období karbonu a třeba i film ,,Cesta do pravěku". V každém případě, pocity jsou poněkud divné, zvlášť, když si člověk vybaví jeho dřívější tvář, ale co na mě působí opravdu negativně, tak to je pohled přes Hořínskou strouhu ke vsi, jak vidíte také na obrázcích.