Tip: Události z kalendáře si můžete pohodlně přenést ve formátu ICS do Vašeho mailového programu či mobilu.

Mělníček se potýká s technickými obtížemi.
Na uzdravení pracujeme. Prosíme o trpělivost.

Zákony

Ona příroda má své po tisíciletí platné zákony.Jenom člověk si své zákony mění podle toho,jak se mu to hodí.

Řeky odjakživa formovaly ráz krajiny,hloubily údolí,někde něco odnášely a jinde to ukládaly.Z výše položené krajiny Labe a Vltava každoročně přinášely písek a všemi obdivovanou ornou půdu.

V Polabské nížině dosahovala šíře koryta i několik stovek metrů,kde se tok vody rozděloval,tvořily se ostrůvky a po několika kilometrech opět spojoval.

Potom přišel člověk a začal přírodě vnucovat svá pravidla,upravil šířku koryta na několik desítek metrů a prohloubil pro provoz lodí.Protože se už nedala voda přebrodit,musely se postavit mosty.Na místech která se ocitla "na suchu"se začalo stavět.

Při větším průtoku,opouští voda lidmi vytvořené koryto a rozlévá se do jejích původních prostor.A tu přišel člověk s nápadem,že postaví hráze a vodě opět poručí.Začíná nekonečný boj s přírodou.Každá postavená hráz zmenčí prostor pro odtok vody při povodních.Odtokový profil musí být zachován: Kolikrát ho zúžím,tolikrát stoupne hladina.

Všichni budeme stavět a zvyšovat hráze,ale ví někdo kolika metrové se musí postavit?

Vložil milk, Ne, 23/06/2013 - 17:51 Ostatní předchozí téma | následující téma

4 Při čtení

Vložil Sokrates, Ne, 23/06/2013 - 19:47 |
Karma komentáře: 1

... tohoto článku si člověk uvědomí, že toho o regulaci loďmi splavných řek moc nevíme. Zatím jsem v rychlosti našel jen toto a ani jsem to ještě nečetl... http://www.smirice.eu/voda/labe/techzprava.htm

Co vlastně víme o řekách pod našim městem? Vždyť už v roce 1274 pluly po Labi za krále Otakara Přemysla II. lodi se solí a slanečky. Jaký měly ponor? Jaká byla tehdy hloubka řeky?

Ano, udává se, že byly kdysi řeky širší a mělčí a daly se i někdy přebrodit, ale jak to s tou umělou regulací bylo? Vltava má v Klecanech v údolí tuším až k 11 metrům a tady se musel stavět pro větší lodi v letech 1901-1905 laterální kanál.

Ale, jinak se ovšem ví, že třeba jedno rameno Vltavy se vlévalo kolem roku 1700 do Labe u Obříství, a že tu stála naproti Vrbnu ves Doničky ( díky historikům), která utrpěla jednou takovou záplavu, že občané už rezignovali a zalezli. Odtud ten název vsi Zálezlice, která je dále od Vltavy a jejíž součástí je i část bývalé samostatné osady Zátvor.

» Napsat komentář

4.1 Doplnění.

Vložil Sokrates, Po, 24/06/2013 - 05:36 | Reakce na komentář #16237
Karma komentáře: 0

Ještě se zkusím možná časem znovu podívat do knížky Okres Mělnický, ale vypadá to, že v případě Labe, se musíme spokojit se strohou informací, že bylo regulováno a kanalizováno, pro říční dopravu počátkem 20. století. Dnes víme, že má obvykle hloubku mezi Hradcem a Mělníkem kolem 2.5 metry a šíři 50-80 metrů, ale udělat si představu před regulací je obtížné ( Ty stovky metrů v souvislosti se stavbou obcí na jeho břehu v průběhu předešlých století.)

O dolní Vltavě se dozvídáme díky Františku Purši více. Lidé na ni až do vzniku našeho okresu prakticky nic nedělali a jen, se neustále báli záplav a její nevyzpytatelnosti, ale úrodná půda je tu držela. Až před rokem 1900, se začali dělat první hrázky v obcích mezi Kralupy a Mělníkem. Pro plavení vorů pro svůj značný spád zde postačovala, ale pro lodi kvůli hloubce už ne. Varianty byly zprvu dvě, ale pravobřežní obce si kanál nepřály. Aby byl zhotoven ještě za monarchie, tak si Češi pomohli nenápadným vybudováním přístavu v Praze a zdůzazněním, že jsme nejprůmyslovější součástí soustátí, což zabralo. Škoda, že se zřejmě pro představu současnosti a stavu v uplynulých stoletích, pokud jde o šíři a hloubku řek mnoho nezachovalo. Tehdy ještě nebyly přehrady a komory na řekách.

» Napsat komentář

4.1.1 Ještě doplnění

Vložil real, Po, 24/06/2013 - 12:11 | Reakce na komentář #16239
Karma komentáře: 2

Obrázek o hloubce řek bez jezů si můžeme udělat z citace článku o Děčíně,kde už žádný jez není.Připomínán, že ponor prázdného nákladního člunu je 100-110 centimetrů. Klesající hladina největší české řeky odhalila v Děčíně i první nápisy na tzv. hladovém kameni, který vyčnívá z Labe na levém břehu asi 200 metrů pod Tyršovým mostem. Dříve na něj lidé tesali značky a nápisy varující před těžkým obdobím. Objevení kamene bylo symbolem sucha, neúrody a také ztráty práce pro lodníky. Nejstarší čitelný nápis je z roku 1616. K nejznámějším patří německý "Wenn du mich siehst, dann weine - Spatříš-li mne, zaplač" a český nápis, který nechal v období první republiky vytesat na skalisko prodejce vodních pump: "Neplač holka, nenaříkej, když je sucho, pole stříkej".

V posledních letech se kámen objevuje častěji. Řeka v létě klesá až pod 150 centimetrů, kdy po Labi mohou plout jen malé rekreační lodi.

» Napsat komentář

4.1.1.2 To je jistě

Vložil Sokrates, Po, 24/06/2013 - 17:50 | Reakce na komentář #16240
Karma komentáře: 0

..... zajímavý příspěvek, ač je Děčín trochu z ruky ( a bez odkazu). Ale, přece jen si myslím, že tam je zase jiná situace, než tady a nějaké ovlivnění těmi vodními díly a jezy na toku také jistě bude. Voda v údolích bývá hlubší, po nížině se rozlije a tak jsem měl na mysli samozřejmě šíři řeky i hloubku především u nás. A to před regulací, kdy už zde pluli lodi různých ponorů. Vždyť první naložené a doložené lodi jsou z roku 1274 a o výletním parníku se píše už v prvním číslu Mělničanu z roku 1868. Přitom se připomíná, že bylo řeku možné mnohdy přebrodit a to zřejmě až do regulace na začátku 20. století.

» Napsat komentář

4.1.1.2.1 Při položeném jezu

Vložil milk, Po, 24/06/2013 - 18:43 | Reakce na komentář #16246
Karma komentáře: 0

Při položeném jezu Obříství je hloubka u Spolany Neratovice uprostřed plavební dráhy pod 1 metr.U spolanské 1.vrátnice,kde je skála,se tvoří peřeje.Čili je toto vše před soutokem s Vltavou,takže situace pod Mělníkem je příznivější.

» Napsat komentář