Mělníček se potýká s technickými obtížemi.
Na uzdravení pracujeme. Prosíme o trpělivost.
Konec parkovacích automatů? Pango testuje v Praze placení aplikací v mobilu
Pango je služba, díky které mohou řidiči platit za dobu, kterou stáli na placeném parkovacím místě, prostřenictvím svého smartphonu. Stačí si jen nainstalovat stejnojmennou aplikaci, zaregistrovat se a při parkování ji spustit. Platí se po minutách.
Placení parkovného prostřednictvím mobilního telefonu se v Česku stále více rozmáhá. Dosud známé platby přes prémiové SMS, které fungují například v Hradci Králové, začíná postupně nahrazovat placení prostřednictím aplikací stažených do chytrých telefonů. Kromě Panga se v Česku nedávno objevila i mobilní aplikace Sejf, kterou vlastníci smartphonů mohou využít v Uherském Hradišti. Jde o víceučelovou aplikaci, která je spíše elektronickou peněženkou. Uživatel si přes ni „nabije“ kredit a prostřednictvím ní pak může platit nejen za parkování, ale například i jízdenky do MHD.
Samotné Pango do Česka vstoupilo v letošním březnu, kdy se ho jako první rozhodli otestovat radní v Mělníku. Po půl roce provozu znají první výsledky: .„Celkem se zaregistrovalo 250 uživatelů s aktivním účtem,“ řekl pro Lupa.cz starosta města Ctirad Mikeš. Mělník je přitom malým městem, v centru je pouze 300 parkovacích míst.
„Myslím si, že Mělník bylo pro tento pilotní projekt vhodně zvolené město. My jsme v tomto projektu hlavně získávali zkušenosti a vychytávali mušky, které se samozřejmě po spuštění objevily,“ říká šéf firmy Pango Parking Czech Jiří Nykodým.
Byznys Panga je založen na podílu z celkových výnosů z plateb za parkování, které tímto systémem protečou. V Mělníku tento podíl činí 7 %. Kontrola placení probíhá dle SPZ prostřednictvím speciálních terminálů, které má k dispozici městská policie.
„Jsme zatím neprofitabilní a upřímně, to budeme zpočátku asi všude,“ říká Nykodým s tím, že ziskoví budou až s vysokým počtem uživatelů. Pango se proto chce nyní rozrůstat do dalších velkých měst i obchodních center.
Řidiči, kteří nevlastní smartphone, se ale nemusejí obávat. Všude, kde Pango funguje, se stále dá platit i v klasických parkovacích automatech:
Pango má za sebou půlroční pilotní projekt v Mělníku, kde jste chtěli váš systém hlavně otestovat. Narazili jste na nějaké komplikace?
Například v počátku jsme měli problémy s registrací uživatelů používajících platební karty. Problém byl v tom, že některé platební karty systém odmítal, přestože na nich byly povoleny internetové transakce. Našli jsme menší chyby v platebním rozhraní, na které jsme mohli přijít až při provozu. Teoreticky vše mělo fungovat, v praxi ale byly problémy s některými čísly platebních karet. To jsme vyřešili během prvních 14 dnů.
Párkrát jsme měli problém s výpadkem operátora, jednou byl výpadek asi hodinový. S městskou policí jsme hned vyřešili, aby během tohoto výpadku řidiče nepokutovala.
A to bylo asi vše zásadnější. Musím říci, že na první instalaci systému to z mého pohledu nebylo špatné, čekali jsme, že těch problémů bude více.
Pak jsme zažili pár pokusů ze strany uživatelů, kteří chtěli systém obejít či trochu zneužít. Byly v zásadě dvojího typu. První nejobvyklejší vycházel z nastavených sazeb za parkování. U našeho systému je totiž sazba za první půlhodinu parkování zvýhodněná oproti těm dalším. Takže jsme samozřejmě zaznamenávali opakovaná parkování na stejném místě do půlhodiny. To jsme vyřešili technicky, když jsme znemožnili bezprostředně po sobě navazující parkování.
A ty druhé případy?
Druhá kategorie byla zajímavější. Pokusy z ní se vyskytovaly hlavně v parkovací zóně B, tedy na náměstí Míru před radnicí a městským úřadem. Zde někteří kreativní jedinci přišli na to, že na městském úřadě probíhají dopravně-správní agendy, tedy že tam registrují motorová vozidla. Některé proto napadlo, že když odstraní registrační značku auta, hodí ji do kufru a odejdou, že mají problém vyřešený, protože když se vrátí, tak řeknou, že byli vyřizovat registraci vozidla.
Přišli jsme na to asi po měsíci, kdy se tyto případy neustále opakovaly. Pan starosta to vyřešil jednoduše tím, že v momentě, kdy v této zóně je zaparkované auto bez registrační značky, tak dostane botičku, a následně se ověří, zdali dotyčný řidič byl vyřizovat registraci na úřadě. Pokud ne, musel by zaplatit pokutu. Tím se ten problém prakticky eliminoval.
Nás by ale nikdy nenapadlo, kam až jsou lidi schopní zajít, a že jim stojí pár korun za to tu značku odmontovat, schovat a následně opět přidělat. To přeci není vůbec komfortní.
Stávalo se to často?
Stávalo se to minimálně dvakrát týdně. To na tak malé město není zas tak úplně nízká frekvence. Nehledě na to, když toto děláte často, tak rámeček, který vám drží značku, časem praskne. Ale některým to za to stálo.
Pango nefunguje jen v Česku, ale i v několika dalších zemích včetně Německa, USA, Polska apod. Víte od svých kolegů, že by se s tímto typem obcházení placení někdy setkali?
Co vím, tak nikde nic takového nezažili. Nyní jsme v nejčastějším kontaktu s Poláky. Jelikož Pango zaváděli půl roku před námi, čerpáme od nich nyní zkušenosti. Společně se i koordinujeme vůči našemu partnerovi z Izraele, větší celek má totiž vždy větší sílu.
Jak jste spokojeni s počtem uživatelů využívajících váš systém v Mělníku?
Samozřejmě jde o menší vzorek uživatelů, jelikož lidí s motivací parkovat v Mělníku je málo. Mělník má charakter satelitního městečka Prahy, to znamená, že tam lidí nejezdí nakupovat, za zábavou apod. Jezdí tam tak akorát na úřady, a to je zhruba vše. Navíc centrum je malé.
To spektrum je tedy malé, ale myslíme si, že se nám podařilo oslovit 40 až 50 procent těch, pro které má smysl tam parkovat. Mnozí z nich tam pak parkovali pravidelně.
Jaká byla struktura těchto uživatelů?
V systému byly registrovány zejména osobní účty, ale našly se i firemní, které se samozřejmě vyznačovaly opakovaným parkováním. Co se týká volby platební metody, asi 60 % uživatelů si zvolilo předplacený účet, a asi 40 % si zvolilo platební kartu. Když se ale podíváme jen na aktivní uživatele, u nich převažovalo využívání platebních karet. Zajímavé bylo také zjištění, že asi 80 % uživatelů, kteří se zaregistrují s platební kartou, ten systém využívá pravidelně.
Víte, jaký byl poměr řidičů využívající klasické automaty v porovnání s Pangem?
To neumíme říct, protože neznáme počet uživatelů využívající klasickou metodu. Náš odhad je, že jsme se za těch šest měsíců dostali na 3 až 4 % celkového očekávaného výnosu za parkování. V Mělníku se v tomto roce měnily sazby i parkovací zóny, proto je to jen odhad. Z mého pohledu je to v této lokalitě dobré číslo, když si uvědomíme, že Mělník je zatím takovým samotným vojákem v poli.
Když to poměřím s některými SMS službami za parkování, které v této republice jsou už tři roky a za tu dobu se dostaly někam na 8 % výnosů, tak si opravdu myslím, že naše 3 – 4 % nejsou za první půlrok vůbec špatná.
A jaké máte na službu reakce?
Máme pozitivní zpětnou vazbu od městské policie, starosty, dostali jsme také náměty, co by uživatelé v systému uvítali.
Stěžovali si uživatelé na něco konkrétního, měli nějaký problém?
Počáteční registrace do našeho systému nepochybně řadu lidí odrazuje. Ono je to pochopitelné, dokud naše nabídka nebude dostatečně široká. Nikdo se nebude registrovat jen kvůli Mělníku. Je to o tom mít hodně míst, kde se bude dát platit. Pak bude nepochybně větší ochota uživatelů se registrovat, zároveň pracujeme na zjednodušení celé registrace.
Bude tedy Mělník Pango využívat dál?
Nyní se připravuje výběrové řízení na dodavatele těchto služeb, kterého se budeme účastnit, tak uvidíme. Já doufám, že tam zůstaneme, i vzhledem k tomu, že takovéto řešení tady nikdo nemá.
Existuje placení parkovného skrz SMS zprávy a podobně.
Na trhu existuje několik společností, které dokážou zaplatit za parkování určitým nástrojem přes mobilní telefon. Není to pro nás přímá konkurence, jde v zásadě o prémiovou SMS zprávu nebo její obdobu, akorát že prostřednictvím internetu a autorizace, prostě jakási elektronická peněženka či přístup k předplacenému účtu. Ani jedno ale není přímo srovnatelné s Pangem.
Letos v březnu jste mi říkal, že vaším cílem pro letošní rok je být v deseti ať už menších, či větších českých městech. O žádném dalším ale nevím…
Ve městech samotných zatím nejsme. Jsme v několika vyjednáváních, ale konkrétní být nechceme.
Vaší taktikou bylo jít směrem od velkých měst k malým.
Ano, všechna velká města máme rozjednaná, někde jsme o něco dál, někde jsme přímo na začátku. Myslím si, že by do konce letošního roku některé z větších měst mohlo být v provozu podobně jako Mělník, tedy v pilotním projektu.
Nedávno jste začali v pražském nákupním centru Palladium – kromě měst tedy oslovujete i obchodní centra?
Ano, oslovujeme. S některými mluvíme už několik měsíců, jejich reakce byla: Ano, my do toho půjdeme, ale nejdříve chceme vidět referenci.
Zde by vám mohly pomoci první reference právě z Mělníka?
Myslím, že Mělník samotný nám zejména vůči velkým městům moc nepomůže. Určitou důležitost to ale samozřejmě má. Je to místo, kam se mohou zájemci jet podívat, zeptat se místních na zkušenosti. A my víme, že v Mělníku už bylo několik měst získávat informace. Nedá se to ale přeceňovat, 19tisícové město a několikasettisícové město je přeci jen rozdíl.
Myslím si ale, že pro velká města je paradoxně důležitější parkovací garáž v pražském obchodním centru Palladium, nebo kombinace obojího. Tato parkovací garáž je pro nás další strategický krok, kterým potřebujeme projít. Jde o jednu z nejvytíženějších a nejviditelnějších parkovacích garáží v Praze, tudíž se dá říct, že i v Česku. To je pro nás nesmírně důležitá reference.
V Palladiu se určitě jedná o složitější systém než ten, který běží v Mělníku.
Začali jsme zde raději pozvolna, abychom se v co největší míře vyhnuli problémům, protože jde o první implementaci se závorovým systémem. To je pro nás náročnější, jelikož v té garáží máme svou technologii. V ulicích měst jde v zásadě o komunikaci zařízení s naším vzdáleným serverem, což je v momentě, kdy máte funkční aplikaci, technicky strašně jednoduché.
V případě parkovacích garáží je to složitější. Při vjezdu zahajujeme parkování a zároveň otevíráme závoru, stejně tak ji současně otevíráme při ukončení parkování. Uživatel kromě toho, že musí zvolit správně kód závory, musí také stát na indukční smyčce, která závoru otevírá. Probíhá tam prostě komunikace mezi několika zařízeními, což nějakou dobu trvá. To jsme také nějaký čas řešili, aby se doba co nejvíce zkrátila, nyní jsme na třech vteřinách.
Řešili jsme ale další věci, které jsou specifické pro Palladium, například s parkováním předplatitelů, kteří mají nařízení parkovat v mínus třetím podlaží, kde mají nainstalovanou další závoru. Na to jsme museli vyvinout speciální technické řešení. Palladium chtělo využít naše výstupy v jejich parkovacím systému, takže jsme se s ním museli integrovat apod. Zde nás to stálo více sil a peněz, než kdyby šlo o klasickou městskou instalaci. Palladium je ale opravdu specifické a troufnu si tvrdit, že všude jinde v parkovacích garážích bude instalace Panga jednodušší.
Jak dlouho jste se tedy v Palladiu řešili tyto technické věci?
Připravovali jsme to asi dva měsíce. Za normálních okolností by instalace systému byla hotová do týdne, což je ještě dost dlouhá doba.
Když jste Pango spouštěli v Mělníku, investice do rozjezdu firmy i systému se pohybovaly kolem 10 milionů korun. Jak jsou vysoké nyní?
Když sečteme vše, co nás to stálo do dneška, tak se pohybujeme zhruba na 15 milionech korun. Ale zatím není konec.
Jak jste na tom se ziskovostí? V Mělníku vám jde 7 % z celkových výnosů za parkování přes váš systém. To asi není moc rentabilní.
Jsme zatím neprofitabilní a upřímně, to budeme asi zpočátku všude. Systém je založený na tom, že nevydělává nějaké nepřiměřené peníze na koncových uživatelích nebo na provozovatelích, ale je postavený na tom, že to bude využívat velké množství uživatelů a teprve pak to bude profitabilní. Takže počítáme s tím, že budeme ztrátoví i několik let. Chce to značnou dávku trpělivosti.
Nejvíce se teď tedy soustředíte na rozšiřování sítě?
Naším hlavním úkolem je rozšiřování nabídky zákazníkům zejména ve velkých městech i na soukromých parkovištích ve velkých městech. Čím dál důležitější také teď bude informovat koncové uživatele o této možnosti. Na Mělníku jsme do marketingu moc neinvestovali, protože to dle nás nemělo příliš smysl. Nyní už to smysl mít bude.
Jsou zástupci měst či obchodních center nakloněni k tomuto řešení a novým informačním technologiím, nebo je musíte přesvědčovat?
To se dá těžko zobecňovat. U parkovacích garáží jde spíše o takovou provozní opatrnost, chtějí vidět, že to někde funguje.
Co se týká měst, tam je ta situace daleko komplikovanější a náročnější. V každém městě je to jinak, jednou mají parkování na starosti technické služby, jednou je to speciální městská společnost apod. Také ne vždy platí, že hlavní slovo má politická reprezentace daného města. Takže nestačí přijít za primátorem či jeho náměstkem, a máte vyhráno. Můžou tam být i lidé, kteří si myslí, že tento systém připraví o práci lidi, kteří parkování vybírají manuálně. Narážíme i na další argumenty, ať už reálné, či umělé. Někteří to vidí jako zásah do svého teritoria.
A tady chci říct, že nezáleží na velikosti města, ani na rozložení politických sil, ale spíše na rozložení ekonomických či úřednických sil. Daleko lépe se jedná s politickou reprezentací měst.
Zveřejněno s laskavým svolením autora.
Autor: Jan Strouhal
Poslední komentáře
Petr Moss
Regionální muzeum Mělník
Taxi Novák
smejd
michaell.n
SimonaK
SimonaK
SimonaK
SimonaK
SimonaK