Zlatý Beránek

Dům U Zlatého beránka, který se rozkládá na dvou středověkých parcelách, je jako hostinský zmiňován již v roce 1592, ale jeho historie je ještě o několik století starší.
Zásadní přestavbou z původního barokního hostince na hotel prošel tehdy ještě hostinec U Zlatého beránka v roce 1894, kdy jej vlastnili manželé Karel a Emilie Stádníkovi. Na toto datum odkazuje i letopočet vytesaný do plastiky z hořického pískovce, která je umístěna na novém štítě budovy.
Hotel je hodnotnou součástí intaktně dochované východní fronty hlavního mělnického náměstí. Zastupuje zde eklektickou architekturu konce 19. století.
Rodina Stádníkových vlastnila dům až do roku 1960, kdy na základě rozhodnutí finančního odboru ONV došlo k přechodu nemovitosti do vlastnictví státu. V následujících letech zde hospodařily Restaurace a jídelny Čelákovice, po reorganizaci Restaurace a jídelny Mělník s.p.
Právě v této době byly na budově prováděny velmi necitlivé zásahy, které jsou v současné době náročně odstraňovány.
Až po více než třiceti letech byl dům vydán svým vlastníkům Vladimíru Stádníkovi a Evě Brehmové, kteří jej následně převedli na další majitele.

Zlatý beránek je dům, který má svůj genius loci a zaslouží si, aby byl rekonstruován s co největším citem a pečlivostí, a to i s ohledem na původní záměry svých  tvůrců Karla a Emilie Stádníkových, kteří na konci devatenáctého století provedli v místě a čase obdivuhodné dílo. 
S jeho rozsáhlou rekonstrukcí jsme jako noví majitelé mohli začít teprve po skončení nájmu dlouhodobého nájemce, který měl dům pronajatý od předchozích vlastníků. 

Do té doby jsme postupně připravili jak projekt rekonstrukce hlavní budovy, tak projekt na znovupostavení budovy na nádvoří, kterému pracovně říkáme Malý beránek. Autorem obou citlivě zpracovaných projektů je Milan Drechsler. 
Naším cílem je postupně provést obnovu veškerých historických prvků objektu a vrátit mu jak jeho původní podobu, tak i funkci. 
Velkou pozornost jsme věnovali střeše, jejíž obnova byla zřejmě nejnáročnější a nejsložitější akcí v rámci památkové zóny města Mělníka za posledních několik desetiletí. Její kvalitní provedení mělo pro celou budovu zásadní význam. 
Obrovskou práci zde odvedli Jaroslav Kubů se svými tesaři a ing. Václav Fidrant, jehož firma prováděla zámečnické práce, ve výborné spolupráci se společností ŠNAJDR stavby Mělník, s.r.o. pana Zbyňka Šnajdra, která prováděla stavební práce a stavbu koordinovala. Třešinkou na dortu pak bezesporu bylo provedení klempířských prací a excelentní položení břidlicové krytiny.  
Na tomto místě musím velmi poděkovat za dotace poskytnuté Středočeským krajským úřadem ze Středočeského Fondu obnovy kulturních památek, a to jak na obnovu střechy, tak i fasády. Bez této významné podpory přesahující dva miliony korun bychom jen těžko v tak krátkém čase a v takové kvalitě mohli tyto práce realizovat. 
Také původní fasáda byla v průběhu let velmi zjednodušena a znehodnocena. Zmizely bosáže po stranách domu i ze středového rizalitu, které byly v obou patrech otlučeny a nahrazeny hladkou omítkou, čímž došlo k rušivým zásahům do  celkového vzhledu budovy.
Obnova a zhotovení chybějících bosáží nebylo jednoduché. Nejprve jsme, ve snaze o dosažení co nejvěrnější původní podoby fasády, museli podle   projektu z r. 1894 a starých fotografií dát dohromady jejich přesné rozměry a umístění. Této nesnadné práce se skvěle zhostil pan Jiří Černohorský, který celý projekt střechy ve spolupráci se statikem ing. Jiřím Turečkem a ing. arch. Leopoldem Vydrou a následně i konečnou podobu fasády dovedl do zdárného konce. 
Ke zhotovení forem pro odlitky a nových odlitků poničené štukové výzdoby fasády se mi podařilo získat pana Miroslava Krátkého, odborníka, který se po dobu třiceti let podílel na obnově památek Pražského hradu. Kamenné prvky jsou pak z dílny kameníků spol. Kámen Ostroměř.
Za velmi zdařilé a dokonalé provedení obnovy původní fasády děkuji kumštýřům ze společnosti pana Šnajdra, na kterých bylo vidět, že svojí práci dělají s láskou. Rád jsem je pozoroval při práci. 
Spolupráci s panem Šnajdrem si nemohu vynachválit. Zcela ojediněle jsem se setkal s čestným a slušným majitelem stavební firmy, se kterým každá dohoda vždy do puntíku platí, a který osobně dbá, aby práce byly provedeny v té nejvyšší kvalitě, přesně podle zadání zhotovitele a k jeho naprosté spokojenosti.  
Z historických fotografií jsme také zjistili, že v místě vchodu do restaurace kdysi bývalo okno. To jsme při výměně všech oken znovu vrátili na původní místo. Okna jsme nechali udělat dubová, na fasádě podle dobových fotografií a v podloubí podle oken, která tam donedávna byla. I zde jsme měli štěstí na poctivého zhotovitele pana Petra Paula, který okna vyráběl postaru a dokázal realizovat i jejich zdobení podle našich představ a v souladu s dobovými originály. 
Nalezli jsme také torzo historické mříže, podle které jsme nechali kováře pana Martina Šťasenku zhotovit věrné duplikáty pro sklepní okénka hotelu, která jsme všechna obnovili včetně rámečků kolem nich. Repasí prošly i mříže na vstupních vratech.
Samostatnou kapitolou rekonstrukce hotelu Zlatý beránek jsou sklepy, nacházející se pod objektem. Podzemní prostory přinesly nejedno překvapení, včetně objevu dosud neznámých sklepení a zasypaných vstupů jak pod náměstí (kde předpokládáme napojení do centrální chodby, která vede ke studni z druhé strany), tak i směrem k Pražské bráně. Dnes tedy víme, že dům má sklepy nejméně ve třech podlažích. Toto po mnoho desetiletí nepřístupné podzemí se mi podařilo objevit jen díky neocenitelným radám dnes již bohužel zesnulého RNDr. Vladimíra Havelky.

Obnova Zlatého beránka má i své drobné příběhy, jako je ten o vzniku slunečních hodin.
Při pohledu z Palackého náměstí na velikost štítu Beránka mne takřka na poslední chvíli napadlo umístit na plochu mezi okny sluneční hodiny. 
Na jejich vzniku jsem spolupracoval s přítelem slunečních hodin ing. Milošem Noskem, který hodinové čáry rozkreslil, stanovil azimut a osadil ukazatel, a s akademickým malířem Davidem Říhou a členy jeho rodiny, kteří vytvořili jejich konečnou podobu. Při řešení detailů jsem se jako vždy opíral o neocenitelnou pomoc Jiřího Černohorského. 
Původním záměrem, na  kterém jsme se všichni shodli, bylo namalovat nad hodiny Slunce s obličejem. Vyzkoušeli jsme několik variant, ale stále to nebylo ono. 
Teprve v okamžiku, kdy jsme již měli podobu Slunce odsouhlasenou, mne při pohledu na malou dlouhovlasou holčičku, která pod hodinami procházela, napadlo namalovat jako symbol běhu času a pomíjivosti života dvě tváře ženy v jeho průběhu, protože stejně jako Slunce, je i žena jeho dárkyní.
Tvář dítěte symbolizuje začátek, zrození, východ Slunce, tvář ženy ve stáří je pak symbolem konce, Slunce zapadá, život končí.
Hodiny jí po celou dobu odměřují jeho čas.
Přesto, když se pohledem dívá zpět, vidíme v jejích očích radost a štěstí, protože život je krásný. VITA PULCHRA EST.
Kolem paty ukazatele je namalováno malé sluníčko v podobě kytičky, která je na Zlatém beránkovi prvkem, který se opakuje i na mřížích a na oknech v podloubí, a po beránkovi je dalším poznávacím znamením domu.
Záznam pro hodiny je uveden v katalogu na odkazu: http://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?evc=ME_35

Závěrem děkuji za laskavou pomoc zástupcům památkové péče Mgr. Markétě Fošumové, ing. Alexandře Burešové, ing. Janu Žižkovi a především Mgr. Janě Stojanovové, která stála jak před šesti lety u zrodu tohoto projektu, tak nyní při dokončení této jeho etapy. Ti všichni se svými cennými odbornými radami významně podílejí na obnově Zlatého beránka.

Krátce ještě k budoucnosti hotelu. Práce máme ještě hodně. V současnosti však již jednáme s několika potencionálními zájemci o pronájmu jeho jednotlivých částí.
Hotel se čtrnácti pokoji budeme pronajímat samostatně.  Na provozování sálu, kde předpokládáme pořádání plesů, máme v současnosti dva zájemce. O sklepních prostorech jednáme se společností provozující relaxační centra a s provozovatelem známé pražské vinárny.
Největší zájem je o prostory v přízemí, kde jednáme s několika zájemci o zřízení pivnice, restaurace nebo kavárny. Myšlenka na otevření mělnické kavárny v duchu konce devatenáctého století, která se stane oblíbeným místem pro přátelská setkání, se nám zatím líbí nejvíce. 
Jednání nejsou jednoduchá, nejen proto, že máme jasnou vizi, jak má Beránek vypadat, ale i proto, že máme určité nároky, které naši nájemci musí splňovat.  
Věříme však, že nakonec nejen dokončíme celkovou rekonstrukci Zlatého beránka včetně výstavby Malého beránka v nádvoří, na kterého již máme vydáno stavební povolení, ale že si splníme i svůj další sen a postavíme na původním místě hotel Hamburk. 
Přípravné práce jsme obnovili ihned po dokončení stavby sousedního domu, jehož výstavba bránila vyhotovení statického posudku podzemí Hamburku, který je pro vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení nezbytný. 
 

                                                                                                                       Petr Kowanda