Tip: Události z kalendáře si můžete pohodlně přenést ve formátu ICS do Vašeho mailového programu či mobilu.

Zlatý Beránek

Dům U Zlatého beránka, který se rozkládá na dvou středověkých parcelách, je jako hostinský zmiňován již v roce 1592, ale jeho historie je ještě o několik století starší.
Zásadní přestavbou z původního barokního hostince na hotel prošel tehdy ještě hostinec U Zlatého beránka v roce 1894, kdy jej vlastnili manželé Karel a Emilie Stádníkovi. Na toto datum odkazuje i letopočet vytesaný do plastiky z hořického pískovce, která je umístěna na novém štítě budovy.
Hotel je hodnotnou součástí intaktně dochované východní fronty hlavního mělnického náměstí. Zastupuje zde eklektickou architekturu konce 19. století.
Rodina Stádníkových vlastnila dům až do roku 1960, kdy na základě rozhodnutí finančního odboru ONV došlo k přechodu nemovitosti do vlastnictví státu. V následujících letech zde hospodařily Restaurace a jídelny Čelákovice, po reorganizaci Restaurace a jídelny Mělník s.p.
Právě v této době byly na budově prováděny velmi necitlivé zásahy, které jsou v současné době náročně odstraňovány.
Až po více než třiceti letech byl dům vydán svým vlastníkům Vladimíru Stádníkovi a Evě Brehmové, kteří jej následně převedli na další majitele.

Zlatý beránek je dům, který má svůj genius loci a zaslouží si, aby byl rekonstruován s co největším citem a pečlivostí, a to i s ohledem na původní záměry svých  tvůrců Karla a Emilie Stádníkových, kteří na konci devatenáctého století provedli v místě a čase obdivuhodné dílo. 
S jeho rozsáhlou rekonstrukcí jsme jako noví majitelé mohli začít teprve po skončení nájmu dlouhodobého nájemce, který měl dům pronajatý od předchozích vlastníků. 

Do té doby jsme postupně připravili jak projekt rekonstrukce hlavní budovy, tak projekt na znovupostavení budovy na nádvoří, kterému pracovně říkáme Malý beránek. Autorem obou citlivě zpracovaných projektů je Milan Drechsler. 
Naším cílem je postupně provést obnovu veškerých historických prvků objektu a vrátit mu jak jeho původní podobu, tak i funkci. 
Velkou pozornost jsme věnovali střeše, jejíž obnova byla zřejmě nejnáročnější a nejsložitější akcí v rámci památkové zóny města Mělníka za posledních několik desetiletí. Její kvalitní provedení mělo pro celou budovu zásadní význam. 
Obrovskou práci zde odvedli Jaroslav Kubů se svými tesaři a ing. Václav Fidrant, jehož firma prováděla zámečnické práce, ve výborné spolupráci se společností ŠNAJDR stavby Mělník, s.r.o. pana Zbyňka Šnajdra, která prováděla stavební práce a stavbu koordinovala. Třešinkou na dortu pak bezesporu bylo provedení klempířských prací a excelentní položení břidlicové krytiny.  
Na tomto místě musím velmi poděkovat za dotace poskytnuté Středočeským krajským úřadem ze Středočeského Fondu obnovy kulturních památek, a to jak na obnovu střechy, tak i fasády. Bez této významné podpory přesahující dva miliony korun bychom jen těžko v tak krátkém čase a v takové kvalitě mohli tyto práce realizovat. 
Také původní fasáda byla v průběhu let velmi zjednodušena a znehodnocena. Zmizely bosáže po stranách domu i ze středového rizalitu, které byly v obou patrech otlučeny a nahrazeny hladkou omítkou, čímž došlo k rušivým zásahům do  celkového vzhledu budovy.
Obnova a zhotovení chybějících bosáží nebylo jednoduché. Nejprve jsme, ve snaze o dosažení co nejvěrnější původní podoby fasády, museli podle   projektu z r. 1894 a starých fotografií dát dohromady jejich přesné rozměry a umístění. Této nesnadné práce se skvěle zhostil pan Jiří Černohorský, který celý projekt střechy ve spolupráci se statikem ing. Jiřím Turečkem a ing. arch. Leopoldem Vydrou a následně i konečnou podobu fasády dovedl do zdárného konce. 
Ke zhotovení forem pro odlitky a nových odlitků poničené štukové výzdoby fasády se mi podařilo získat pana Miroslava Krátkého, odborníka, který se po dobu třiceti let podílel na obnově památek Pražského hradu. Kamenné prvky jsou pak z dílny kameníků spol. Kámen Ostroměř.
Za velmi zdařilé a dokonalé provedení obnovy původní fasády děkuji kumštýřům ze společnosti pana Šnajdra, na kterých bylo vidět, že svojí práci dělají s láskou. Rád jsem je pozoroval při práci. 
Spolupráci s panem Šnajdrem si nemohu vynachválit. Zcela ojediněle jsem se setkal s čestným a slušným majitelem stavební firmy, se kterým každá dohoda vždy do puntíku platí, a který osobně dbá, aby práce byly provedeny v té nejvyšší kvalitě, přesně podle zadání zhotovitele a k jeho naprosté spokojenosti.  
Z historických fotografií jsme také zjistili, že v místě vchodu do restaurace kdysi bývalo okno. To jsme při výměně všech oken znovu vrátili na původní místo. Okna jsme nechali udělat dubová, na fasádě podle dobových fotografií a v podloubí podle oken, která tam donedávna byla. I zde jsme měli štěstí na poctivého zhotovitele pana Petra Paula, který okna vyráběl postaru a dokázal realizovat i jejich zdobení podle našich představ a v souladu s dobovými originály. 
Nalezli jsme také torzo historické mříže, podle které jsme nechali kováře pana Martina Šťasenku zhotovit věrné duplikáty pro sklepní okénka hotelu, která jsme všechna obnovili včetně rámečků kolem nich. Repasí prošly i mříže na vstupních vratech.
Samostatnou kapitolou rekonstrukce hotelu Zlatý beránek jsou sklepy, nacházející se pod objektem. Podzemní prostory přinesly nejedno překvapení, včetně objevu dosud neznámých sklepení a zasypaných vstupů jak pod náměstí (kde předpokládáme napojení do centrální chodby, která vede ke studni z druhé strany), tak i směrem k Pražské bráně. Dnes tedy víme, že dům má sklepy nejméně ve třech podlažích. Toto po mnoho desetiletí nepřístupné podzemí se mi podařilo objevit jen díky neocenitelným radám dnes již bohužel zesnulého RNDr. Vladimíra Havelky.

Obnova Zlatého beránka má i své drobné příběhy, jako je ten o vzniku slunečních hodin.
Při pohledu z Palackého náměstí na velikost štítu Beránka mne takřka na poslední chvíli napadlo umístit na plochu mezi okny sluneční hodiny. 
Na jejich vzniku jsem spolupracoval s přítelem slunečních hodin ing. Milošem Noskem, který hodinové čáry rozkreslil, stanovil azimut a osadil ukazatel, a s akademickým malířem Davidem Říhou a členy jeho rodiny, kteří vytvořili jejich konečnou podobu. Při řešení detailů jsem se jako vždy opíral o neocenitelnou pomoc Jiřího Černohorského. 
Původním záměrem, na  kterém jsme se všichni shodli, bylo namalovat nad hodiny Slunce s obličejem. Vyzkoušeli jsme několik variant, ale stále to nebylo ono. 
Teprve v okamžiku, kdy jsme již měli podobu Slunce odsouhlasenou, mne při pohledu na malou dlouhovlasou holčičku, která pod hodinami procházela, napadlo namalovat jako symbol běhu času a pomíjivosti života dvě tváře ženy v jeho průběhu, protože stejně jako Slunce, je i žena jeho dárkyní.
Tvář dítěte symbolizuje začátek, zrození, východ Slunce, tvář ženy ve stáří je pak symbolem konce, Slunce zapadá, život končí.
Hodiny jí po celou dobu odměřují jeho čas.
Přesto, když se pohledem dívá zpět, vidíme v jejích očích radost a štěstí, protože život je krásný. VITA PULCHRA EST.
Kolem paty ukazatele je namalováno malé sluníčko v podobě kytičky, která je na Zlatém beránkovi prvkem, který se opakuje i na mřížích a na oknech v podloubí, a po beránkovi je dalším poznávacím znamením domu.
Záznam pro hodiny je uveden v katalogu na odkazu: http://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?evc=ME_35

Závěrem děkuji za laskavou pomoc zástupcům památkové péče Mgr. Markétě Fošumové, ing. Alexandře Burešové, ing. Janu Žižkovi a především Mgr. Janě Stojanovové, která stála jak před šesti lety u zrodu tohoto projektu, tak nyní při dokončení této jeho etapy. Ti všichni se svými cennými odbornými radami významně podílejí na obnově Zlatého beránka.

Krátce ještě k budoucnosti hotelu. Práce máme ještě hodně. V současnosti však již jednáme s několika potencionálními zájemci o pronájmu jeho jednotlivých částí.
Hotel se čtrnácti pokoji budeme pronajímat samostatně.  Na provozování sálu, kde předpokládáme pořádání plesů, máme v současnosti dva zájemce. O sklepních prostorech jednáme se společností provozující relaxační centra a s provozovatelem známé pražské vinárny.
Největší zájem je o prostory v přízemí, kde jednáme s několika zájemci o zřízení pivnice, restaurace nebo kavárny. Myšlenka na otevření mělnické kavárny v duchu konce devatenáctého století, která se stane oblíbeným místem pro přátelská setkání, se nám zatím líbí nejvíce. 
Jednání nejsou jednoduchá, nejen proto, že máme jasnou vizi, jak má Beránek vypadat, ale i proto, že máme určité nároky, které naši nájemci musí splňovat.  
Věříme však, že nakonec nejen dokončíme celkovou rekonstrukci Zlatého beránka včetně výstavby Malého beránka v nádvoří, na kterého již máme vydáno stavební povolení, ale že si splníme i svůj další sen a postavíme na původním místě hotel Hamburk. 
Přípravné práce jsme obnovili ihned po dokončení stavby sousedního domu, jehož výstavba bránila vyhotovení statického posudku podzemí Hamburku, který je pro vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení nezbytný. 
 

                                                                                                                       Petr Kowanda
 



Město

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".

3 Beránek


Velmi hezky napsané. Též bych se přikláněla k restauraci, kde bude šikovný kuchař, vařící z kvalitních surovin, kam se člověk nebude stydět pozvat někoho na příjemně strávený večer. Taková restaurace opravdu na Mělníku chybí, chápu, že restaurací je zde mnoho, ale nějak pořád nemůžu najít jedinou, která by splňovala víc než jen to, že se nějak najím.

2 Díky


...za článek a přiblížení, jaký bude další osud Beránka. Nesmírně Vám fandím a jsem opravdu ráda, že konečně má Beránek svoji tvář. Moc fandím a přimlouvám se i za kavárnu v duchu dob minulých. Plus restaurace, která bude vyhlášená na Mělníku i okolí. Beránek si zaslouží opět svoji slávu!!!!

Hodně sil do další práce.

2.1 O Malém beránkovi


jsem se v článku zmínil jen krátce. Jeho projekt počítá v přízemí s restaurací, která bude mít s kavárnou společné posezení v nádvoří hotelu. Restaurace bude propojena se sálem a bude tak moci zajišťovat jeho obsluhu při pořádání plesů a dalších akcí, které budou tvořit jeho náplň.

Doufám, že  seženu šikovného nájemce a restaurace si získá stejnou oblibu, jakou si v krátkém čase získal Němý medvěd, a splní Vaše i mé očekávání.

Výstavbou Malého beránka vznikne navíc dalších deset pokojů, takže hotel jich bude mít celkem dvacet čtyři. Za chválu a vyjádřenou podporu děkuji nejen Vám, ale i všem svým známým, přátelům a kamarádům, se kterými se známe mnohdy již od dětství, a kteří často přispějí dobrou radou.

Děkuju 

                                                                                                                            Petr Kowanda

 

2.1.1 Kvalita


Kdyby nova restaurace v Berankovi byla tak kvalitní restaurace, jako je Němý medvěd kvalitní pivnice, tak to bude luxusní. To ta obliba jde pak uplne sama Eye-wink

Jen prosím o doplnujici informaci kde se puvodne nachazel hotel Hamburk?

2.1.1.1 Hamburk


Nevím, zda na tomtéž místě stával i hotel, ale Hamburk se říká, tuším, místu za Besedou. Jakoby mezi Besedou a Modrou hvězdou. 

2.1.1.1.1 Ano,


.... je to dnes to prázdné místo mezi Besedou a vinotékou, jak uvádíte. Byl to takzvaný zájezdní hostinec, který se dochoval na nějaké té staré fotografii, ale již dlouho toto místo zeje prázdnotou. Kolem roku 1997 zde na této ploše nějaká geologická firma z Jihlavy začala provádět průzkum podzemí, ale bylo to snad z finančních důvodů zastaveno.

1 Nazor


Rada jsem si clanek procetla. Beranek je na rane a zajimalo me, co a jak bylo i bude.

Chapu, ze dobova kavarna zni lakave. Ja bych vsak byla radeji za restauraci s trvale kvalitnim jidlem a vybornou obsluhou. Myslim si, ze takove misto stale na Melniku chybi. Drzim palce a tesim se na otevreni pro verejnost.

1.1 Restaurace vs. kavárna


Souhlasím, že restaurace s opravdu kvalitním jídlem a obsluhou, a nekuřácká, na Mělníku hodně chybí. Jeden čas bylo dobré chodit do Vinného dvora, pan provozní vařil skvěle, ale pak odešel na zámek Liblice a kvalita šla s novým nájemcem ke dnu. V současnosti tak na Mělník do restaurace vůbec nevyrážíme. V Praze si rádi zajdeme třeba do Café Louvre nebo Lokálu v Dlouhé, jídla vesměs česká klasická, ale kvalita prvotřídní a ceny hodně snesitelné, takže kdyby se poštěstilo něco podobného, bylo by to skvělé. Ale retro kavárna zní také dobře, jen se obávám, že typický obyvatel Mělníka by to neocenil. V tomhle je Mělník jak zakletý - je to skoro předměstí Prahy, je tu drahé bydlení a kdovíco všechno, ale lidi chodí nejraději nakupovat k vietnamcům a zajímavé obchody jako třeba biopotraviny krachují (schválně jak dlouho vydrží ten druhý pokus u zámku). Takže snad se u Beránka podaří zprovoznit něco kvalitního, držím palce. Smiling