Melnik - Egejské moře na dosah

1200 kilometrů jihovýchodním směrem od Mělníka leží náš jmenovec, nejmenší město v Bulharsku, Melnik. Nachází se zhruba na půl cesty z bulharské metropole do řecké Soluně. Ze Sofie se loni otevřel zase další kus dálnice, a když nebudeme auto příliš šetřit, tak ze sofijského letiště tu za dvě hodiny jsme. Město se nachází jen deset kilometrů od řeckých hranic ve skalním útvaru tzv. Melnických pyramid, zajímavé oblasti plné pískovcových útvarů různých tvarů. Ačkoliv se o původ názvu měst vedou spory, vypadá to, že název obou měst má stejný kořen, který vychází ze staroslovanského slova MEL, tedy bílý jíl, nebo křída.Územní podloží obou Mělníků je podobné.

Melnik vznikl ve druhé polovině 9. století jako hraniční město mezi Bulharskem a Byzancí. Náš Mělník, když opomeneme pravěká osidlování, vznikl přibližně ve stejné době, i když na svůj městský status si musel počkat do 13. století. Od 11. století byl Melnik součástí Byzance a od konce 14. století byl připojen k říši Osmanské. Většina obyvatel zůstala bilingvní, hovořila bulharsky i řecky. Osmanský islám nebyl tak výbojný jako ten současný a ve městě zůstalo mnoho pravoslavných kostelů. Turecká stopa je dnes téměř nicotná. A to na to měli více než 600 let! Ještě na počátku 20. století zde žilo více než 4 tisíce obyvatel, v té době v českém Mělníku žil zhruba dvojnásobek. Mnoho lidí odešlo po balkánských válkách po roce 1912, kdy byl Melnik opět připojen k Bulharsku, a většina etnických Řeků zvolilo emigraci. Války město poničily a z obyvatel, kteří zbyli, zůstali především zemědělci.Dnes Melnik uvádí jen 325 obyvatel a město je zcela závislé na turistickém ruchu a produkci vína.

Krom názvu a podloží zde najdeme s naším Mělníkem další podobnosti. V Melniku, stejně jako na Mělníku, se nachází kostel Sv. Petra a Pavla. Ten bulharský, pravoslavný, je mladší, byl postaven roku 1840, zmínky o kostelu našem, katolickém, jsou datovány o více než osm set let dále do historie. 

Vzdušnou čarou k Egejskému moři to je necelých sto kilometrů. V Melniku se nacházíme na samém jihu Bulharska a místní klima je středomořské. Písčité podloží i příhodné mikroklima, od severu je Melnik odstíněn vysokým Rilským pohořím, dává předpoklad k pěstování vína. Místní toho využívají v plné míře. Ve městě každá rodina révu pěstuje, lisuje, nechává kvasit, stáčí, filtruje a pije. A to, co zbude, prodá. I když předpokládám, že pro sebe si nechají to nejlepší, i to, co dají k dispozici kolemjdoucím, stojí za to.

Po změně režimu se místní vinařství začalo zlepšovat a dnes si dovolím říci, že někteří výrobci dosahují světové úrovně. Měli jsme možnost nechat se provést produkcí firmy Villa Melnik. Skvělá jsou červená vína, o jejichž kvalitě se nám na Mělníku ani nezdá, výborná jsou i vína bílá, kterým však konkurovat můžeme.

Pokud by se náš Mělník, jednou mohl stát centrem českého (myslím ne-moravského) vinařství se vším všudy, tedy i s tím, že by na Mělník lidé z Čech jezdili, mohli by zde strávit čas na vinicích, ve vinných sklípcích, mohli by absolvovat základní enologické a sommelierské kursy a mohli by si nakoupit veškerou mělnickou produkci, spolupráce s bulharským Melnikem a jeho vinaři by našemu regionu přidala na zajímavosti a dohnali bychom částečný deficit nešpičkosvosti našich červených vín.

Města v různých státech se často druží a spolupracují. Nicméně tolik společného a potenciálně využitelného jako má Mělník a Melnik má jen málokterá dvojice.