Příběhy našich sousedů

Žáci osmých a devátých tříd opět pátrali po příbězích z minulého režimu, a poznávali tak historii své obce i sousedy ze Mšena a Byšic. Mladí dokumentaristé navázali  na práci svých spolužáků, kteří v loňském roce zachytili na diktafon vzpomínky pěti místních pamětníků. O svůj příběh se s dětskými týmy loni podělili pracovnice pohřební služby Libuše Němcová, bývalý motocyklový závodník Josef Kauler, soukromý zemědělec Jiří Štěpánovský, knihovnice Jana Kuncířová a podnikatel Zdeněk Uhlíř. Jejich příběhy si zájemci mohou připomenout na odkazu – http://archiv.pribehynasichsousedu.cz/pp/pribehy-pametniku/mseno-a-bysice/  

Letošní pokračování je skromnější, do projektu se zapojily tři týmy (dva ze ZŠ Byšice, jeden ze ZŠ Mšeno). Už nyní lze říci, že přinesou stejně zajímavé a dramatické příběhy jako loni.

Tým ZŠ Byšice pod vedením  paní Marcely Markové natočil vzpomínky Františka Pakandla, jehož otec provozoval autoservis. Za 2. světové války jako strojvedoucí zažil nálety hloubkařů na vlaky. Po válce  závodil na okruzích a podobně jako řada dalších šikovných živnostníků měl problémy se Státní bezpečností. Svoji živnost musel nakonec  koncem 50. let minulého století opustit. Jeho syn – náš pamětník - jako jeden z mála po převratu v roce 1989 v Byšicích soukromou živnost obnovil.  Kromě autoservisu Pakandlovi provozují benzínovou pumpu v Byšicích.

Druhý byšický tým pod vedením paní Jaroslavy Felcmanové vyzpovídal bývalého ředitele Základní devítileté školy Byšice Oldřicha Lachmanna. Dozvěděl se o tom, jaké to bylo studovat na gymnáziu na Mělníku v době 2. světové války, kdy jim zakázali nosit trikolóry. Někteří spolužáci zmizeli – byli Židé. Po maturitě Oldřich Lachmann absolvoval učitelský ústav ve Svatém Janu pod Skalou. Jako začínající učitel v Brandýse nad Labem byl německou okupační správou nucen jako jeden z mnoha vybraných obyvatel z různých škol a institucí  navštívit soudní proces v Dražicích, kam byli svezeni autobusem. Řada občanů Kochánek včetně jedné těhotné ženy byla tehdy odsouzena k smrti za pomoc německému zajatci. Byšičtí reportéři se také dozvěděli o tom, jak ve Dřísech zavlála v květnu 1945 na budově školy československá vlajka.

Zbyněk Čeřovský členy týmu ze ZŠ Mšeno pod vedením paní Martiny Klementové zaujal svým vylíčením dramatických událostí během sovětské okupace v srpnu 1968 na vojenském letišti v Hradci Králové. Působil zde jako zástupce velitele. Pro nesouhlas s okupací byl vyhozen z armády, pracoval, kde se dalo, byl vězněn a nakonec emigroval se svojí rodinou do Spolkové republiky Německo. Popsal také připravovanou akci Státní bezpečnosti nazvanou „Norbert“ namířenou proti odpůrcům normalizačního komunistického režimu. Srovnal ji s holocaustem.

Po převratu v roce 1989 se Zbyněk Čeřovský vrátil do vlasti a byl jako voják rehabilitován. S manželkou se usadil v jejím rodném Mšeně

Týmy složené ze žáků osmých a devátých tříd měly za úkol příběhy pamětníků nejen zachytit, ale také naučit se je vyprávět. S podporou učitelů a profesionálních dokumentaristů z Post Bellum z nich vytvořily v Signál rádiu v Mladé Boleslavi rozhlasové reportáže. Příběhy pamětníků nyní  představí na slavnostní prezentaci veřejnosti. Tato prezentace se uskuteční v pondělí 29. května 2017 od 17 hod. v Základní škole Mšeno.

Nahrávky celoživotních vzpomínek se také objeví v internetovém archivu Paměť národa, největší veřejné pamětnické sbírky v Evropě, kterou spravuje nezisková organizace Post Bellum společně s Ústavem pro studium totalitních režimů a Českým rozhlasem. Se svými sousedy se toto pololetí  setkávali také žáci z Karlových Varů, Ostravy, Jihlavy, Liberce, Šumperku a třech pražských městských částí.

Projekt včetně závěrečné prezentace podpořily obec Byšice a město Mšeno. Na podpoře závěrečné prezentace se dále podílejí Základní škola Mšeno a také firma Terko ze Mšena. Mediálními partnery projektu jsou měsíčník Mšensko, týdeník Mělnicko, Mělnický deník a Signál rádio z Mladé Boleslavi.

Michal Šimek
regionální koordinátor projektu
michal.simek@postbellum.cz
www.pribehynasichsousedu.cz