Dítě v autě

Díky zavedení dětských autosedaček můžeme být klidnější, riziko zranění zvláště těch malých špuntů je daleko menší. Je ještě něco, čeho se při jízdě s potomkem obávat?

Ano. Mladí otcové se především musí naučit pravidla tzv. „defenzivní jízdy“, která bude zřejmě v přímém protikladu k tomu, jak byli zvyklí jezdit na začátku své kariéry řidiče. Mladý tatínek totiž se svým potomkem jezdí opatrně, ale nezodpovědný řidič, který předjíždí v nepřehledné zatáčce, tatínka od ostatních neodliší. Odpovědnost tedy zůstává na nás.

Co je to defenzivní jízda 

S očima na šťopkách. S odpovědností za ostatní účastníky silničního provozu, i ty nezodpovědné. V praxi to znamená očekávat, že z každé vedlejší silnice vyrazí auto, pes nebo dítě skočí z krajnice do vozovky, u přechodu se téměř jistě někdo schovává za sloupem. Anebo definice:

„Řidič je schopen volit takovou strategii jízdy, aby se do krizových situací vůbec nedostal. Je totiž schopen včas rozpoznat rizika, odhalovat krizové situace a předem připravovat plány pro případné odvrácení nebezpečí.“ Jak jezdit bezpečně najdete na http://automix.centrum.cz/clanek.phtml?id=8050

Neznamená to tedy pomalou jízdu, jen opatrnost. Přemýšlet o tom, co udělají ostatní řidiči a nepřipravovat nepříjemná překvapení ostatním. Nedupat prudce na brzdu, svítit, blikat před odbočením, dívat se do zrcátek, nelepit se na auta před sebou, ...

V čem je rozdíl, když vezeme dítě

Je křehké. S autosedačkou nebo ne, nemáme právo riskovat, že smyk skončí nárazem, musíme mu předejít. Když je na silnici neodklizený sníh nebo namrzající déšť, je lepší s dítětem vůbec nevyjet, nemáte-li kvalitní pneumatiky a dlouholeté zkušenosti.  

Je konec s nepřiměřenou rychlostí. Čím vyšší rychlost, tím pomalejší reakce. Jedete-li sám, jde o hru, jedete-li s rodinou, je to hazard. Vaše reakce už nebudou tak jednoznačné, tam, kde by risk zachránil situaci, už při jízdě s rodinou zaváháte. Když máte plné auto, brzdí také pomaleji, než jste zvyklí.

V čem vozíme dítě

Rozhodně ne v nákupních taškách, které si s oblibou pořizují důchodci. Velká auta se nedělají proto, aby dělala dojem, ale aby obsahovala dost kovu a prostoru, který se při nehodě zmačká místo vás, tzv. deformační zóna. Posuďte sami, jak by asi ve střetu dopadla stará škodovka se starým mercedesem.

Druhou riskantní kategorií jsou stará auta, ta obyčejná. Negarážovaná Škoda 120 má v téhle době korozí už natolik oslabenou konstrukci, že se zmačká jako plechovka. Favorit má tak nešťastný návrh, že si podle několik let starého vyjádření ředitele pražské Záchranné služby můžete být téměř jisti vážnými úrazy nohou.

Základní řešení jsou dvě. Prvním z nich je auto starší střední třídy, které má:

·    dobrý technický stav
·    kvalitní pneumatiky
·    deformační zóny, které stojí za řeč

Druhou variantou je novější vůz, který obsahuje prvky aktivní bezpečnosti – pevnou konstrukci, airbagy. Ty bohužel nejsou vhodné pro malé děti. Velmi zajímavé porovnání těchto dvou variant najdete na http://www.youtube.com/watch?v=P0XPbydQPIo – na konci videa uvidíte výsledky střetu patnáct let starého Volva s novým Renaultem Modus.

Hodnocení bezpečnosti v crash testech už několik let sleduje také míru ohrožení dětí na zadních sedačkách. Při výběru se tedy můžete řídit přesnými měřeními, získanými při reálných testech: http://www.auto.cz/main.php?site=crashtesty Platí, že vyšší třída automobilu je vždy bezpečnější, než nižší.

Závěr

Promyslete, nakolik si ceníte zdraví a života své rodiny v porovnání s cenou bezpečnějšího auta. Vy možná jezdíte dobře, ale na nehodu bohužel nedoplatí vždy jen ten, kdo ji zavinil.

Napište nám své zkušenosti zde v komentáři k článku, do diskuse na www.melnicek.cz/kocarkarna-diskuze a řekněte o Mělníčku ostatním maminkám!