Stavba spalovny - nebuďme lhostejní!

Vy jste pojal svoji reakci, za kterou vám děkuji, komplexně. Přes elektromobily, přes genderově extrémní postoje některých skupin, přes označení některých činností Evropské komise za psychopatické, přes zamyšlení se nad mírou inflace.

O tom všem ale článek není – ten je o tom, že je špatné stavět velkokapacitní spalovnu u Mělníka. Dovolte mi reagovat na vaše postřehy, které se týkají obsahu článku.

Píšete, že téma recyklace je další pohádkou pro děti. Dnes ale stále mnoho rodin netřídí. Přitom místo jednoho velkého kyblíku stačí mít doma 3 nebo 4 malé. A pak dvě vteřiny přemýšlet, který kyblík vysypat kam. Mně to tak pohádkově složité nepřipadá. 

Zmiňujete snížení ekologické zátěže během 90. let – za tehdejšího premiéra Klause. Zároveň v úvodu vašeho příspěvku poukazujete na vysokou inflaci způsobenou zelenou politikou. Pro srovnání tedy: Míra inflace za premiéra Klause byla 11% (1998), nebo 21% (1993), v roce 2019 je 2.8% - kolik procent z toho jde na zelené tsunami, o kterém se více hovoří, než že by reálně existovalo?

Dále se správně zamýšlíte nad problematikou zaměstnanosti. Kaučuk a Spolana (největší znečišťovatel v ČR), i naše elektrárna dávali v minulosti práci mnoha lidem. V 50. a 60. letech se naše ekonomika – podle diktátu RVHP - nepřirozeně soustředila na těžký průmysl. Tyto podniky jsou toho důsledkem. Dnes, myslím, že především elektrárna, dává práci zlomku počtu lidí dříve zaměstnaných. O nových pracovních příležitostech ale v článku píši zde: „Argumentace pracovními místy u automatického provozu spalovny je též lichá. Vznik spalovny přinese jednotky, či několik málo desítek vesměs nekvalifikovaných pozic, které z větší části zaplní agenturní zaměstnanci. Naopak – pokud objekt elektrárny v dnešní podobě zcela zmizí, Liběchov, Vehlovice i Mělník se stanou velmi atraktivní destinací pro odpočinek a decentní zábavu, protože region bude o mnoho krásnější. Penziony, vinařství, hospůdky, hotýlky, biofarmy i obchody přinesou podstatně více pracovních míst pro místní, než průmyslové spalování odpadků.“ – Rozumím ale, že tuto argumentaci nemusíte přijmout. Zkuste se nad ní ale alespoň zamyslet.

Osobně se za zeleného dobroděje nepovažuji, myslím ale, že kdyby se výrobci, prodejci i spotřebitelé chovali k obalům a odpadu racionálně, pak bychom tuto debatu vést nemuseli. Vždyť sama ekonomická věda v 1. kapitole bakalářského kursu hovoří o spotřebiteli jako o někom, kdo se chová racionálně.

Vážený pane Hořejší,

děkuji za Vaši ochotu ke komunikaci. Budu reagovat v bodech.

Dle mého názoru :

1. Úspěch cestovního ruchu je především odvislý od svobody podnikání. Nikoli impozantní průmyslový komplex  Elektrárny Mělník, nýbrž monstrum sestávající z nenažraného daňového systému, přebujelé byrokracie a celkově nepřehledného houští všelijakých zákonů a nařízení,  to je to, co ničí drobné podnikání.Takové ty útulné penzionky, hospůdky, vinné sklípky a podobně.Nikoli továrna, která nebýt ohavného obchodu s emisními povolenkami, by mohla ještě dlouhé roky vyrábět cenově dostupnou elektřinu. Je naprosto legitimní, že ČEZ se snaží zachránit co se dá a aspoň objekt zachovat k výrobě tepla, z věcí které už nikomu neposlouží. 

2. Recyklace. Je li smysluplná, neviditelná ruka trhu si to zařídí sama. To je například staré železo. Sběrny se přetahují o zákazníka.

Recykluje li se ale jen s důvodu uctívání zeleného boha, potom se na občana hraje divadlo. To je zejména případ plastu. Plastů je velké množství druhů , obsah žlutých kontejnerů, se musí pracně dotřiďovat, zpracování plastů je často náročné na pracovní sílu i elektrické energie. V praxi to vede k tomu, že značná část vytříděného odpadu končí v Číně. Tam je pracovní síla levná, mají levnou elektřinu z uhlí a s tím co se jim nehodí si taky hlavu nelámou.Nepotřebné zbytky si třeba vezme moře. Potom si pustíte televizi a kdyby jste si zastavil a pořádně  zvětšil obraz , možná by jste se nestačil divit, co tam dělá ta igelitka, kterou jste před půl rokem  s pocitem jako moc děláte pro planetu, hodil do žlutého kontejneru. No, pak vám zahrajou na city, v obchodě vám prodají už jen papírovou tašku, která je dražší, míň vydrží, míň unese a když vás po cestě z obchodu chytne slejvák, rozpustí se a nákup skončí na chodníku.

Při tom, vzato bez předsudků, plast je ropa, o kterou se vedou války a v našem případě, protože jsme průmyslově vyspělá země, buďme na to hrdí, si z něj umíme ekologicky vyrobit teplo a elektřinu. Tak nejsme blbý, že to dáváme zadarmo, nebo skoro zadarmo Číňanům? A považte tu logistiku. Už doma, místo jednoho koše pět, na ulici místo jednoho kontejneru pět, místo jednoho popelářského vozu pět. A pak cesta přes oceán. Mě na tom vadí nešetrnost, ale kdo chce, ať se děsí uhlíkové stopy z  takového jednání.

Z mého oboru.Rozjímal jsem, proč před sto lety vinaři používali k ošetření révy jen  bordeauxskou jíchu(vápno a síran měďnatý) a práškovou síru. Použili to 2-3x ročně a réva byla zdravá. Dnes je k dispozici paleta nejmodernější chemie, postřiků se dělá pět, někdy i více a přesto se občas nepodaří sklidit zdravé hrozny. A tak je to i u jiných plodin. Dříve se konzumovali potraviny  místní, pro mléko se chodilo s vlastní bandaskou, ale v momentě, kdy se zásadně změnil životní styl, se popelnice a skládky změnili v gigantické množírny všelijakých mikroorganismů a plísní. Oheň je čistota...

3. Vyšší inflace v devadesátých letech byla vyvolána deregulací cen. To znamená, že do té doby, výši cen v podstatě stanovovala vláda. A ceny to nebyli špatné, problém byl, že neodpovídali realitě. Zboží se přesunulo z obchodů na černý trh a tak velmi časté slovo když člověk šel nakupovat, bylo slovo "nemáme". Deregulace cen pouze zlegalizovala reálné ceny a regáli se naplnili zbožím. To tehdy zvedlo inflaci.

Jinak za vlády Václava Klause, nebyla snížená sazba DPH  15 a 10% jako dnes, ale 5% a v této sazbě bylo například i telefonování.A státní rozpočty byli vyrovnané.Možná proto, že se v té době nedotovali solární paneli, biolíh, bionafta, nebo jinými slovy, zelená tsunami byla ještě slaboučká. Ale devadesátá léta, to by samozřejmě bylo na samostatné vlákno. 

Mně to připomíná trochu situaci kollem lokálky do Mšena. Když na podzim 2014 dojezdila, tak  se našlo spousta lidí, kteří si přáli, aby už nebyla, aby se raději investovalo do silnice na Mšeno, a aby se z bývalého tělesa lokálky udělala cyklostezka. Těžko říci zda spousta, ale křiklouni si vždy získají pozornost a prezentují určitý názor i za určitou mlčící část apolečnosti.

Mšeno však mělo prozřetelného schopného starostu Martina Macha, který si uvědomoval důležitost, přínos trati pro město a doslova zahájil boj za obnovu lokálky, což vedlo ke grandióznímu úspěchu. Ten byl do jisté míry umocněný tím, že se našlo spousta příznivců lokálky, kteří roznášeli petice mezi lidi, nebo dělali petici reklamu a ještě se kontrolovalo, zda se lokálka opravdu revitalizuje. Ano, až tak byli fandové lokálky posedlí touhou po úspěchu. Ony totiž mnohdy ani petice nejsou moc platné, jak se již někde mnohokrát ukázalo.

Tady je situace odlišná. Proběhl v počátku nějaký ostřejší výraz nespokojenosti na úrovni nejbližších obcí u lokality ( založení sdružení proti spalovně), ale Mělník, tedy jeho zástupci města, se k tomu nijak nevyjádřili, nebo aspoň ne tak důrazně, aby to vůbec nějak veřejnost zaujalo.

Takový klid samozřejmě vždy nahrává těm, kteří chtějí něco prosadit a mají jasno. Kdyby tu nebyla tato nastartovaná diskuse, tak si leckdo na situaci u Počapel ani nevzpomene, a na pozadí v poklidu možná podle plánu pokračují práce na budoucí spalovně. Je ovšem tak trochu otázkou, proč jsou mělničtí zástupci v této otázce tak vlažní ? Vzbuzuje to na veřejnosti dojem, že asi zase tak o nic nejde, a že vlastně možná ani nevíme a nemáme jasno. S takovou vlažností v zádech, se pak špatně bojuje, natož vítězí. Asi tomu chybí nějaký významný buřič, jako byl hlavně starosta Mšena. Mám dokonce dojem, že obce SOKu snad ani nebyly tehdy jednotné a tuším, že například v Nebuželích preferovali autobus, který prý zajede až do obce. Neviděli turismus a byli k němu skeptičtí. Dnes jsou vlaky do Mšena často plné a zejména sezonní  rychlík Kokořínsko z Prahy. Dnes bez jména.

Tak na tom se asi shodneme, otázka je, jestli ta spalovna nemá stát někde jinde.

---Doufej v nejlepší, získej ještě lepší!---

Nevím jestli se na tom shodneme. Pokud nechcete spalovnu, tak kde ten kapesník chcete pálit. Pokud ji chcete, ale jinde, tak mi řekněte kde jinde než v Počaplech, kde je na to infrastruktura. Stavět vše od "píky" je nekonečně drahé a dopadne to na daňové poplatníky včetně těch, kteří mě dávají palec dolu. Za mými názory je jen obyčejná zdravá šetrnost....

To jako, že by se všechen bordel z celé republiky vozil do Horních Počapel na kamionech i vlaky a snad i loděmi ? A že by se uděal nějaký most přes Labe, když tam ta řeka překáží ? To by měl panečku Liběchov a Mělník radost, Léta si nevíme rady s pořádným obchvatem a teď tohle ?

No kde jinde ? Na Ostravsku jsou třeba Dětmarovice, pod Krušnými horami snad 5 dalších, ke kterým je jistě lepší přístup. Řada dalších po republice. Přiznám se, že problematice  nerozumím, ale dost dobře také nechápu, proč by se vše z celé republiky mělo vozit vším možným zrovna do Horních Počapel. I ten přístav tady je komedie. Přístav, a překládají se tam kontejnery z vlakú na kamiony a obráceně. Jest-li tu jednou budou vozit po Labi a Vltavě nákladní lodi nějaký náklad, tak to je také asi ještě daleko. Praha má maličko problém jménem přístav :-).

Tohle přehánění ničí věcnou diskuzi. ,,To jako, že by se všechen bordel z celé republiky vozil do Horních Počapel na kamionech i vlaky a snad i loděmi ?"  Praha má velké ZEVO, Chotíkov u P,lzně,  Mladá Boleslav má vlastní projekt, jen co vím z paměti......

Zdravím, můžete uvést, co konkrétně jsou bláboly? Článek jsem přečetl pozorně vícekrát a s většinou tvrzení a argumentů nelze nesouhlasit.

---Doufej v nejlepší, získej ještě lepší!---