ŽELVÍ knihovnička - díl nultý

Nacpu se prostě všude. O knihách, které čtete, nečtete, chcete číst, nechcete číst, budete číst, nebudete číst... se DOČTETE tady. Když vás aspoň některá z mých upoutávek zaujme, budu ráda. Říká se, že dnes lidi nečtou, ale když jste to přečetli až sem, tak asi písmenka znáte... Tak proč si pro změnu nepřečíst taky nějakou papírovou knížku. Co třeba v lednu...

C.D.Payne: Mládí v hajzlu
Několikadílný "deník" pubertálního hocha, který by si k narozeninám přál "386tkovej motherboard", který má kamaráda Leváka (jehož přezdívka nevznikla kvůli tomu, že píše levou, ale proto, že má ptáka zahnutého doleva), a který sám sebe představuje na počátku knihy:

Jmenuju se Nick. Až jednou budu velkej a stanu se gangsterem, budu možná spíš známej pod jménem Nick Píchač. Našim to asi způsobí jistý rozpaky, ale když už dostaneš od svýho kmotra mafiánskou přezdívku, moc se nevyptáváš, proč. Je mi čtrnáct (skoro) a bydlim v Oaklandu, v apatickym velkoměstě přes záliv od San Franciska. Píšu si ve skromnym soukromí svýho pokoje na otravně zastaralym átéčku. Kámoš Levák mi dal kradenou kopii WordPertektu, a tak se trochu pokouším zmáknout příkazy na klávesnici. Moje velký přání je bejt jednou schopnej přemístit celej odstavec na jedinej povel. ... Právě teď s ní (s máti) nemluvim. Když jsem se minulý pondělí vrátil z úděsnejch dvou dnů péče vlastního taty, zjistil jsem, že mi natřela pokoj na vyblitou růžovou. Že prej se někde dočetla, že takovou barvu často používaj v nemocnicích k uklidnění duševně chorejch. Řek sem jí, že přece nejsem duševně chorej, že sem jen v pubertě. Teď abych se sem styděl kohokoli pozvat. Když je člověk drobnej nespotrovní puberťák, kerej hodně čte a rád poslouchá Franka Sinatru, pak rozhodně nemá zájem, aby se rozkřiklo, že si honí péro v pokoji, co vypadá jako budoár jistý prsatý pophvězdy.

Nutno podotknout, že Mládí v hajzlu má úctihodných 5 dílů, a kdo někdy četl, potvrdí, že jde o velmi výživné čtení. Nick uteče z domu, různě přebývá u kamarádů, u kamarádek, střídavě je zatýkán a utíká, nakonec bydlí u své slečny, ale protože to by asi jen tak neprošlo, tvrdí všem, že je holka (a chodí v převleku do školy). Více prozrazovat nebudu, někde si to půjčte. Nebo si prohlídněte tyhle stránky českých fandů Nicka Twispa (na těchto stránkách i k zakoupení jako e-book). Anebo si knihu/knihy v papírové formě běžte koupit do knihkupectví. Ale proto to nepíšu, klidně si to kupte i jinde.
(Další knihu C.D.Payna Holubí mambo - o pokusných holubech, kteří kouřej, pijou alkohol a myslej si, že jsou lidi, a když je pak parta ekoteroristů vypustí z laboratoře, tak se potloukají po San Francisku, a prožívají "všecní realitu" - vám doporučovat nebudu, knížku byste asi stejně nikde nesehnali. To jen pro dokreslení, jaké další ptákoviny tento autor napsal..)