Jak se staví podle nového stavebního zákona?

Již více než rok je účinný nový stavební zákon a jeho prováděcí vyhlášky. Je to doba, kdy lze již hodnotit, jakým způsobem zasáhl do života občanů. Začátky nebyly skutečně jednoduché, neboť veřejnost očekávala zásadní zjednodušení povolování staveb. Navíc řada ustanovení stavebního zákona neměla jednoznačný výklad. A tak se občané brzy přesvědčili, že to zjednodušení v některých případech skutečně nastalo, ale není příliš výrazné. První měsíce roku 2007 nebyly jednoduché ani pro pracovníky stavebních úřadů. Ti tvořili nárazník mezi občany, kteří očekávali výraznou liberalizaci stavebního zákona a domnívali se, že již nebudou muset shánět řadu jiných razítek, aby mohli žádat o povolení staveb.

Mezi veřejností se asi nejvíce diskutovala otázka povolování rodinných domů. Limitem pro způsob povolení rodinného domu je jeho zastavěná plocha. Do 150 m2 se rodinné domy povolují na tzv. ohlášení. Není to však ohlášení, na jaké jsme byli zvyklí dříve u drobných staveb. Podklady pro povolení takového rodinného domu jsou úplně stejné, jako když jste žádali o stavební povolení. Navíc máte povinnost se záměrem stavby seznámit vlastníky sousedních nemovitostí a pokud stavba rodinného domu nemá nároky na stavby inženýrských sítí (veřejné řády kanalizace, vody, plynu, elektřiny, komunikace atd.), stavební úřad vydá souhlas s ohlášením stavby. Stavebník tak může ihned zahájit stavbu. Stavbu lze provádět svépomocí, pokud stavebník zajistí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím             ( autorizovanou osobou). Z toho je patrné, že se musí jednat o pozemky, které jsou pro výstavbu připraveny.

Další kategorií jsou rodinné domy nad 150 m2. Zde je praxe stejná jako dříve, pro stavbu je nutné vydat územní rozhodnutí a následně stavební povolení. Vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení lze na žádost stavebníka spojit. Rodinný dům nad 150 m2 však nelze provádět svépomocí, ale pouze stavebním podnikatelem .Projektovou dokumentaci pro rodinný dům může zpracovávat vždy pouze autorizovaný projektant.

Velmi diskutovanou skupinou podle § 103 stavebního zákona jsou stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení. Zejména se jedná o stavby do 25 m2, nepodsklepené o jednom podlaží, mohou to být garáže, sklady zahradního nářadí, dále bazény do 40 m2, oplocení do výšky 180 cm mezi sousedy, různé pergoly, žumpy apod. Stavby sice nevyžadují povolení ani ohlášení, ale vyžadují územní rozhodnutí či postačí tzv. územní souhlas. K žádosti o územní souhlas je nutné připojit souhlas vlastníků sousedních nemovitostí, jednoduchý popis záměru s příslušnými výkresy (nejedná se o projekt, který zpracovává oprávněná osoba), stanoviska vlastníků veřejné dopravní infrastruktury, závazná stanoviska dotčených orgánů.

Co se ve stavebním zákoně nepovedlo, je povolování plotů nad 180 cm a plotů do veřejného prostranství. Pro tyto stavby musí být vydáno jak územní rozhodnutí, tak stavební povolení a projektové dokumentace musí zpracovávat oprávněný projektant.

Správná rošáda pak začíná, když stavebník chce povolit stavbu rodinného domu do 150 m2, přípojky do 50 m a oplocení podél komunikace. To pak musí podat 3 žádosti, neboť rodinný dům je na ohlášení, přípojky na územní souhlas, oplocení na stavební povolení. V současné době je již schválena novela stavebního zákona, která by měla tento postup zjednodušit.

Vyřízení povolení stavby lze provést tzv.„ autorizovanými inspektory“. V současné době jsou již jmenováni, ale zatím jsme se v praxi s tímto nesetkali. Autorizovaný inspektor je osoba, která na objednávku investora certifikátem stvrzuje, že projektová dokumentace je v souladu se stavebně právními předpisy, stanovisky dotčených orgánů, že stavba může být provedena.

Zjednodušení určitě nastalo v povolování liniových staveb -  horkovody, plynovody, rozvody elektro, tj. staveb tzv. energetické soustavy. Pro tyto stavby se nevydává již stavební povolení, stačí pouze územní souhlas, případně územní rozhodnutí.

Bez jakéhokoliv povolení stavebního úřadu mohou být prováděny udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu a vzhled stavby, životní prostředí a nejedná se o kulturní památku, rovněž stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby, jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost.

Nadále platí užívání předepsaných formulářů. Jsou rozsáhlé a značně nepřehledné. Snad nikdo je neumí řádně vyplnit a i my pracovníci stavebních úřadů se s nimi hodně trápíme.