Jak Mělník pomáhá lidem bez domova

Poměrně dlouho funguje na Mělníku systém pobytových služeb sociální prevence pro osoby a rodiny bez domova. Tento svým způsobem unikátní systém sociálních služeb nemá ve Středočeském kraji obdobu. Systém není navíc poskytován neziskovými organizacemi, ale veřejnou správou, a to staví naše město do pozice, která je výjimečná.

Poskytnutí služby však není samozřejmé a je časově omezené.  Systém se skládá ze tří základních služeb: noclehárna, azylový dům a sociální rehabilitace. Doplňuje ho jedna služba podpůrná  -  sociálně právní poradna. O všech se můžete dozvědět více na www.socialka.cz.

Od února letošního roku jsme díky podpoře Ministerstva práce a sociálních věcí získali poprvé víc jak polovinu prostředků na poskytování služeb z rozpočtu státu. Mohli jsme díky tomu zaměstnat sociální pracovnici, která se věnuje individuální práci s uživateli našich služeb.

Ještě letos bychom rádi na poskytování a rozvoj služeb získali další prostředky ze státních a evropských zdrojů. Jednáme i s nadačními fondy a dalšími institucemi.

Je to však pro nás velký závazek a rozhodnutí poskytovat služby v žádané kvalitě. Co to vlastně znamená? Někomu by se totiž mohlo zdát, že jde pouze o levné bydlení pro lidi, kteří si za svou situaci mohou sami a parazitují na společnosti, ale pobytová sociální služba je něco mnohem víc.

Uživatelé našich služeb nejsou jen pachatelé trestné činnosti a jejich ženy s mnoha dětmi, ale zároveň i lidé, kterým život mnoho dobrého nenadělil a kteří jsou často obětí nešťastného osudu, který si nevybrali. Často ztratili sebevědomí a sebeúctu. Důvěru je tedy potřeba získat a pokusit se nastavit takové podmínky, kterými bychom dokázali náročnou životní situaci, ve které se na nás obrátili, společně zvládnout.

Důvěra, se kterou v běžném životě počítáme, zdánlivě jasná pravidla, která se musí dodržovat, například to, že zaplatím a dostanu své zboží, v jejich světě mnohdy neplatí. A tak se často ocitáme před rozhodnutím, jestli spolupráci s uživatelem ukončíme, anebo jestli existuje cesta, kterou je možné pokračovat. A právě ono hledání správné cesty je úkolem sociální práce, která je vlastně pozitivní manipulací s hodnotami, schopnostmi a dovednostmi uživatelů našich služeb.

Domníváme se, že pokud naše služby budeme rozvíjet ve smyslu terapeutické práce, půjde o službu v pobytovém režimu nedocenitelnou. Na začátek jsme připravili arteterapii (terapii výtvarnou), která bude určena zejména maminkám a dětem, a canisterapii (terapii se psem), která rozvíjí pozitivní emoce dětí.

 Dále budeme zavádět sebepodpůrné terapeutické skupiny a vzdělávací program, který se bude zabývat pozitivními obsahy našeho právního řádu (proč je dobré chovat se legálně). Výsledky terapeutických aktivit se projevují záhy v přístupu k řešení své situace a také ve víře, že svět má přeci jen nějaký smysl a řád, a to i přesto, že hodnoty jako spravedlnost, poctivost a odpovědnost se v něm nacházejí jen s velkými obtížemi.

Dosažení takových cílů nelze žádat od všech uživatelů ve stejné míře, ale to je otázka smysluplného individuálního přístupu, a tedy diferenciace sociálních služeb podle potřeb uživatele. Proto je důležité, aby spektrum služeb bylo dostatečně bohaté.

Další rozvoj našich služeb vidíme v zaměření na prevenci ztráty bydlení a na sociální práci se skupinou dlužníků a neplatičů. Neboť ve chvíli, kdy se člověk ocitne bez domova, je již náprava opravdu těžká. To je vize na rok 2009. Rád bych na závěr poděkoval všem, kteří s uživateli našich služeb pracují a mají pro ně pochopení.