Tip: Máme přehled co se kde šustlo! Buďte v obraze!
Samson Lenk v Zelcine

Reminiscenční terapie v centru seniorů Mělník

Na jaře loňského roku Centrum seniorů Mělník nás paní ředitelka přihlásila do výzkumného projektu s názvem: „Vliv reminiscenční terapie na zdravotní stav a kvalitu života seniorů žijících v institucích.“ Výzvu jsme přijali a po proškolení a konzultacích s hlavní řešitelkou projektu, PhDr. Hanou Janečkovou PhD, jsme s kolegyní začaly samostatně uskutečňovat vlastní reminiscenční – t.j. vzpomínková setkání. Pro navození atmosféry jsme dobově vybavily jídelnu v Domově Ludmila předměty zakoupenými z bazarech (z peněz získaných za účast v projektu), a také věcmi darovanými a zapůjčenými nejen našimi obyvateli.

Tato setkání mají určitá pravidla. Scházíme se jednou týdně se skupinou klientů, kteří byli osloveni na základě podobných zájmů i s ohledem na blízké profese a věk. Optimální je 6-8 členů ve skupině, setkání trvá maximálně 90 minut. Podle zájmu si klienti sami určí, zda se chtějí scházet po dobu 8 až 10 týdnů. Samozřejmostí je, že nikdo není k této činnosti nucen. Zúčastnit se může i ten, kdo nechce vůbec mluvit a prostě je jen přítomen. Dobrou zkušeností je, že i takový senior se postupně stane aktivním členem kolektivu.

Zárukou spokojenosti všech účastníků jsou vhodně zvolená témata a dobrá příprava na ně (včetně reminiscenčních pomůcek – např. pracovní předmět, dobová nahrávka, šperk, kniha). Ale ani odbočení od tématu není na překážku, pokud splňuje účel a funkci setkání. To znamená, že senioři mají možnost bilancovat svůj vlastní život, dávat mu smysl, potvrzovat svou vlastní identitu, být aktivní, zaměstnávat své myšlení a paměť a předávat svou zkušenost a informace o minulosti. Vzpomínání usnadňuje vzájemnou komunikaci mezi seniory, pomáhá překonávat izolaci v novém prostředí a vyrovnání se se závažnými změnami. Vzpomínky přinášejí prožitky tak, jak proběhly kdysi dávno (často dochází k údivu nad tím, jaké podrobnosti se po tolika letech seniorům vybavují např. při prohlížení fotografií). Je toho hodně, co nám skupinová setkání přinášejí. Vždy nás obohacují o nové pocity, prožitky, poznání. To vše nás společně sbližuje.

Výsledkem aktivní spolupráce jedné skupiny seniorů je vzpomínkové tablo s fotografiemi z dětství a mládí s názvem „To byl náš život.“ Tablo je umístěno ve vstupní hale Domova Ludmila a je pro mě zajímavé pozorovat zájem kolemjdoucích. Kladnou reakcí je i to, že klienti se ptají, jak tablo vzniklo, čí jsou to fotografie, proč jsem neoslovila také je. Sami začínají projevovat zájem o účast v reminiscenčních skupinách. Jejich zájem je pro mne dobrou motivací a radostí, že tato práce má smysl.



Vladimíra Hánlová reminiscenční asistentka


Město - z radnice