Zimní radovánky v Milovicích

V sobotu 13. prosince nás v Milovicích čekal poslední letošní závod, sezona ale pokračuje až do května 2009.

Týden před závodama jsem pečlivě sledoval předpověď počasí, všude mě strašili, že napadne kilometr sněhu a já pomalu začínal hledat v inzerátech závodní tank. V pátek jsem se rozhodl, že stačí přezout fifinku na seriový zimáky Matador a hurá na závody. V sobotu ráno byla fakt zima, ale na trati nebylo ani stopy po sněhu. Zato byla mokrá a tak trochu zrádná. Ale o tom až později. Všechno bylo bez problémů, auto nastartovalo v pohodě - předtím nestartovalo, problém byl na klapce, ale v týdnu jsme to vyřešili seřízením - po administrativních přejímkách se ozval navigátor Kaňour, že mu zdechl korejskej chevrolet a že dorazí později. Naštěstí máme věrného fanouška Vácu, který s námi jezdí na všechny závody jako dvorní fotograf a opora týmu. I přes to, že nikdy rozpis nečetl,tak odvedl perfektní práci.
První RZ jsem jel s respektem, ale rozhodně ne pomalu. Chtěl jsem se vyvarovat chyby z předchozích závodů, kdy jsem jel první vložku až moc opatrně a ztracený čas ve výsledku chyběl - prostě jsem jel svižně, ale hlavou. Byl z toho v porovnání s konkurencí dost rychlý čas bez sebemenší krizovky, takže strategie vyšla na jedničku. Rally se nevyhrává na první erzetě, to platí i v tý naší amatérský. Věděl jsem, kde mám ještě rezervy a tam jsem to na dalších dvou průjezdech "podržel". Časy se zlepšovaly a pořád bylo kde zrychlovat. Na RZ 4 jsem díky znalosti relativně krátké trati vyhodil zátěž v podobě spolujezdce a chtěl jsem jet co nejrychleji. Zhruba do půlky erzety se to dařilo skvěle, pak přišla pravá na plnej ceres a ostrá brzda do levýho vracáku. Jenže silnice tam malinko přimrzla a fifinka na brzdu nereagovala. Zatočit do vracáku už nešlo, tak jsem to srovnal, abych nešel ven bokem a zastavil se čumákem o strom. Naštěstí už z téměř nulový rychlosti,takže je auto jenom poškrábaný. Trochu se mi z toho zapotil anus a poslední dvě RZ jsem jel na jistotu, zhruba o 5 vteřin pomaleji, než by bylo možný. Jde přece o to si zajezdit a né lítat vrtulí po špitálech. Díky týhle vycházce do lesa jsem skončil na třetím místě ve třídě. Vyhrál Míla Balatka s našlápnutou Škodou Kilo, která letí jako kámen, druhý byl Miloš Kendík s v podstatě stejným nářadím jako mám já. Ale na to kilo bych nestačil, ani kdybych byl vylízanej. Fakt povedená práce. V celkovym pořadí šampionátu jsem se propadl o jeden bod na druhý místo za Miloše Kendíka. Ten mi ale prozradil, že další závod asi nepojede kvůli pracovním povinnostem, tak bude boj o celkové prvenstí o něco lehčí. Ale i tak to bude peklo, už teď jsem na nervy:) Chloubyk jel taky dost ostře, na první RZ ho ale zdržel soupeř startující před nim a on, jak byl naštvanej, nepožádal o opakovanou jízdu. Závod dokončil po pěkný bitvě s časem na devátym místě, jeho pořadí v šampionátu nevim, protože na webu amaterrallye.cz ještě nejsou pověšený výsledky. Ale jak řikal ředitel závodu - kdo dojel na takhle náročný trati do cíle, tak vlastně vyhrál.
Co se týče zábavy, tak si myslim, že to bylo nejlepší svezení, jaký jsme letos absolvovali. Díky pořadatelům, dělají to fakt dobře.
Poděkování patří taky společnostem IT Assistance ( www.itassistance.cz ), Tina Mělník ( www.rezani-plechu.cz ), Escape 6 ( www.escape6.cz ), Logic ( www.logic.cz ), Pekař Autosport, Pivnici v Podloubí, kavárně Želví doupě ( www.zelvi-doupe.cz ), Raistovi ( www.raist.cz ), Růzhinovi, Justinovi, Pampovi, Vácovi za navigování a pomoc v servisu a dalším lidem, kteří nás přijeli v tý zimě podpořit.
Další závod se jede 17. ledna v Dlouhé Lhotě u Přibrami, kde jsme sice ještě nikdy nebyli, ale o to je to pro nás větší výzva.

Hezký nový rok vám všem!

www.liborhorak.cz
www.amaterrallye.cz