Povolování staveb zase složitěji

Pomalu jsme si přivykli na nové postupy při povolování staveb, které přinesl nový stavební zákon platný od r.2007. Ačkoliv jsme očekávali výrazné zjednodušení, ne vždy jsme se se zjednodušením skutečně setkali.

Již jsme si ale zvykli, že rodinné domy do 150 m2 zastavěné plochy lze povolit na ohlášení. Podmínkou je, že stavba nevyžaduje nároky na stavbu nových veřejných vodovodních, kanalizačních, plynových řádů, přístupové komunikace, že postačí vybudovat pouze přípojky. Rodinné domy nad 150 m2 zastavěné plochy lze povolit pouze tradičně na stavební povolení. Známým pojmem se nám již stal tzv. územní souhlas, jímž se povolují např. stavby garáží do 25 m2, přípojky, žumpy, bazény do 40m2, oplocení.

Od 1.1.2009 přichází nová změna, a tou je povinnost, aby projektová dokumentace staveb obsahovala průkaz energetické náročnosti budovy. Tuto povinnost ukládá zákon 177/2006 Sb., který mění zák.č. 406/2000Sb., o hospodaření energií.

Co takový průkaz obsahuje, stanovuje vyhl. č. 148/2007 Sb. Jedná se o implementaci právních předpisů evropského společenství do českých právních předpisů.

Co je to energetická náročnost budovy? Vyjadřuje množství energie skutečně spotřebované nebo odhadované pro splnění potřeb spojených se standardizovaným užíváním budovy, což zahrnuje vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, větrání a osvětlení. Výsledkem je zatřídění budovy do klasifikační stupnice. S podobnou stupnicí se setkáváme při nákupu elektrického spotřebiče. Veškerým smyslem je snížení spotřeby energie v budovách a snížení znečišťování ovzduší. Projektanti měli čas téměř 2,5 roku se na tuto situaci připravit, přesto se objevují první a jistě ne poslední problémy. Tak jako projektovou dokumentaci může zpracovávat pouze oprávněná osoba, tak i tento energetický průkaz může zpracovávat pouze osoba oprávněná, tj. energetický auditor či oprávněný projektant přezkoušený ministerstvem průmyslu a obchodu. Průkaz energetické náročnosti se zpracovává při výstavbě nových budov, tedy i rodinných domů. Při větších změnách dokončených budov se zpracovává pouze tehdy, přesahuje-li podlahová plocha budovy 1000m2. Průkaz se nezpracovává pro samostatně stojící budovy o celkové ploše menší než 50 m2 a obytné budovy, které jsou určeny k užívání kratšímu než 4 měsíce v roce.

Další problematikou, se kterou se budeme často setkávat, jsou plánované stavby na pozemcích, které jsou sice územně plánovací dokumentací určeny k zastavění, ale dosud k nim nevede komunikace, nebo není zpevněná, nejsou vybudovány veřejné řády inženýrských sítí, na které by bylo možné stavby přípojkami napojit. V takovém případě stavebník musí uzavřít s městem tzv. „plánovací smlouvu“. Obsah plánovací smlouvy je uveden příloze č. 13 vyhl. č. 500/2006 Sb. V této plánovací smlouvě musí být mezi stavebníkem a městem dohodnut závazek, kdo a v jakém termínu potřebné inženýrské sítě a komunikace vybuduje a kdo je zaplatí, kdo je bude následně provozovat a opravovat.

V obou případech se jedná o poměrně složitou problematiku. Ne každý máme patřičný přehled ve stavebně právních předpisech. Pokud se připravujete k závažnému rozhodnutí, zda koupit pozemek pro stavbu nebo se pustit do stavby rodinného domu, doporučuji vždy včas navštívit příslušný stavební úřad , kde získáte pro vás tolik potřebné informace ke konkrétní věci. Stavební úřad můžete navštívit nejen v úřední dny, ale lze si telefonicky domluvit schůzku i ve dny ostatní.

Pavel Průcha, vedoucí Odboru výstavby a rozvoje MÚ Mělník