Tip: Staňte se redaktorem! Přidejte se k našemu teamu!
Muzeum M

žELVÍ knihovnička v rámci týdne bez televize 5.

Viktor Dyk: Krysař

Na pátek jeden strašidelný příběh, zapsaný opět Mělničákem. Když už jsou v neděli ty čarodějnice, tak ať se trošku bojíme, ne?

"A vaše jméno?"
"Nejmenuji se; jsem nikdo. Jsem hůř, než nikdo, jsem Krysař."

Tak začíná slavná kniha neméně slavného Mělničáka, básníka, prozaika a dokonce politika Viktora Dyka. Příběh je skoro prostý (jak už to u geniálních věcí bývá): ve městě Hameln se přemnožily krysy. Kolemjdoucí Krysař se uvolí krysy z města vyhnat, dohodne si s radními mzdu a krysy pomocí své píštaly odvede. Peníze za provedenou práci však nedostane. Jeho pomsta je sladká...
Dykovo vyprávění vždy budilo mnoho reakcí - za posledních 25 let jsme ho již mohli vidět v animovaném filmu, byl natočen film hraný, existuje muzikál, kniha samotná vyšla od revoluce minimálně pětkrát.
Ukázky z animovaného filmu Jiřího Barty (film vznikl v roce 1985) jsou ilustracemi zatím posledního vydání, které vydal Maťa. Mimochodem - film Krysař Jiřího Barty doporučuji také filmovému fajnšmekrovi -> animovaný film je to velmi povedený, mezi osobami, které pomohly vytvořit dabing postav, je třeba (nezaměnitelní) Vilém Čok nebo Jiří Lábus a (expresívní) hudbu nahrál Michael Kocáb. Celkově dohromady jedna velká paráda.
U této knihy myslím málokomu vadí, že je to povinná četba ve škole.

Otázka pro páteční diskusi zní: bojíte se rádi?

***

Jinak bych chtěla dodat, že vám, kteří jste statečně vydrželi mou kanonádu celý týden, a ještě pořád budete mít někdy chuť si přečist knížku nebo poslechnout nové cédéčko, slibuju, že vám na Mělníčku dám zase chvíli pokoj. Čau. Eye-wink

*** 

Trocha poezie (v rocku) nikoho nezabije

Dneska to nebude o jedné knížce, jako spíš o fenoménu. O poezii, která je zhudebněna, o písničkách, jejichž texty se dají číst i bez hudby, o slovech.
Jan Haubert: Básně - každý, kdo se zajímá o český punk, zná Visací zámek. Zde si můžete v klidu přečíst, o čem vlastně klasici zpívají. Texty to totiž nejsou jenom blbé a jednoduché, jak by se mohli mnozí domnívat. "Něco vod Zámků, volové!"
Václav Hrabě: Blues - člověk, který by mohl být naším otcem či dědečkem, se většiny zhudebnění svých textů ani nedočkal. Jeho beatnickou poezii (rád) převedl do hudby například Vladimír Mišík a jiní. Variace na renesanční téma ("Láska je jako večernice, plující černou oblohou..") je už dnes klasikou.
Pavel Zajíček: Jakoby - textař skupin Plastic People a Dg. 307, z jeho tvorby čerpal i Milan Mejla Hlavsa ve svých dalších projektech ("Básníci mlčení" jsou čirá poezie a přesto je to krásné) - tato kniha není přímo knihou jeho textů, ale spíš reminiscencemi.
Karel Kryl: Texty písní - soubor veškeré poezie. Bez komentáře a bez ukázky, každý znáte.
bratři Filip a Jáchym Topolové - se nepotatili. Jejich otec je autor divadelních her, oni "zběhli" k poezii a próze. Jáchym fungoval v kapele Národní třída, psal texty pro bratra i pro Načevu. Filip začal hrát v kapele, když mu bylo 14 let. Ta kapela mu vydržela už 27 let... Psí vojáci. Pokud neznáte, doporučuju. Hudbu i texty.
a nakonec Beatová poezie - vydalo "dětské" nakladatelství Albatros. Ale nebojte se - v knize najdete Mišíka, Dana Bártu, Fanánka, Malíka (Echt!), Martina Krause (Krausberry), Karla Šůchu (Laura a její tygři) a další. Jedenapadesát textů současné nepopové scény.

Otázka pro dnešní diskusi: píšete? Pochlubte se!

***
Spiegelman: Maus I. a Maus II.

Na rozdíl od většiny komiksů, které člověk obyčejně čte, tento není ani prvoplánově humorný (jako třeba Asterix), ani scifi či fantasy (jako různí v současnosti oblíbení Batmanové, Spidermanové atp.). Navíc - pokud vím - tento komiks ještě nebyl zfilmován (budu ráda, když mě opravíte).
Maus byl v době svého prvního vydání označován za "kontroverzní" - jak tématem, tak provedením. Ono - udělat KOMIKS o holocaustu a navíc ztvárnit Židy (národ autora) jako Myši, Poláky jako Prasata, Němce jako Kocoury …
V příběhu se seznámíte s genezí nástupu nacismu v Polsku, kde žili autorovi rodiče, a pod otcovým vedením projdete frontu, ghetto, koncentrák i deziluzi po válce… Nejde shrnout v několika větách, jaký Maus je - je však jisté, že kdokoliv knihu (knihy) četl, byl konsternován. Není nutné vypisovat příběh - asi každý odhadnete, O ČEM kniha pojednává. Znalost příběhu ale není překážkou - dílko je to kouzelné, i když tušíte, jak dopadne.
Za neobvyklé dílo Spiegelman obdržel (mimo jiná ocenění) Pulitzerovu cenu. Mezi jeho tvůrčí projekty z poslední doby patří barevný komiks Ve stínu Nevěží (In The Shadow Of No Towers), inspirovaný především teroristickým útokem na Světové obchodní centrum v New Yorku, a dalšími událostmi kolem jedenáctého září 2001. Autobiografické stripy s tímto námětem však nechce autorovi ve Spojených státech nikdo vydávat…

Jakou knihu vám představím zítra, neprozradím. Otázka do diskuse pro dnešní den: máte rádi komiks?

***
Anyway: Dead End

Chlápky ze skupiny Anyway občas potkáváte všichni. Z větší části ji totiž tvoří (aspoň původně) Mělničáci a někteří z nich bydlí (aspoň část roku) pořád tady. Jedni z mála lidí, kteří to dotáhli z mělnických "prken" až daleko do světa. Letos vydali druhé album.
Pokud jejich muziku znáte, pravděpodobně už v tuto chvíli znáte i jejich desku. Neznáte-li jejich repertoár, z obalu desky toho mnoho nepoznáte: CD Dead End je graficky i informačně víc než střídmé. Informace si ovšem najdete na stránkách kapely. A muzika - to je nářez. 12 skladeb, anglické texty, na začátku nějaký (asi španělský) výkřik, souvislý hukot muziky. Pokud Anyway neznáte, těžko vám budu říkat, jakou hudbu hrají... Sama nemám ráda škatulky, o většině dobré muziky říkám, že je to rokenrol, takže vypíšu "škatulky", které o kapele napsali jiní: punk´n´roll s kytarovými motivky, jízda, náhul, hardcore, žádná suchá profesorská jízda, "delová guľa zabalená do ligotavého obalu skutočnej hitovosti".
Na odborný rozbor každé jednotlivé písničky (k tomu počtu se mi skoro chce říci: jako za starých časů, kdy muzika vycházela ještě na klasických vinylech) nemám oprávnění ani hudební vzdělání. Jedno ale říct můžu: deska je to našlápnutá a přestože většinou nahrávky nedosahují energie živých vystoupení, z Dead Endu energii ucítíte. Nebo aspoň já jsem ji cítila. Pro mne osobně to žádná "slepá ulice" není. Některé recenze vyčítají nové desce syrový "garážový" zvuk. Já naopak musím říct, že mi tento zvuk u téhle muziky vyhovuje a "sedí".
Některé písničky si můžete poslechnout na stránkách http://www.anywaymusic.com/, tam si taky můžete album (vydané labelem Silver Rocket) objednat. U nás v krámě ho ovšem koupíte za stejnou cenu (za 250,-), jako přes internet.

Zítra si povíme něco o mém oblíbeném (jak jinak) komiksu. Otázka do diskuse: Máte doma víc originálek nebo víc vypálených cédéček? Proč?

***
Renata Špačková: Mělnická zastavení

Nestává se často, aby byly dvě knihy svázány a vydány najednou. A ještě méně byste to čekali u sešitku, který vám dnes představím. Knihu napsala paní Renata Špačková, člověk na svém místě (v současnosti pracuje na odboru památkové péče na městě a je současně jednou z organizátorek Týdne pro varhany). Možná čtete v Mělnické radnici její články o starých budovách v centru - a Mělnická zastavení jsou krok stejným směrem. Protože se říká, že bez znalosti historie není možné dobře znát (a mít rád) současnost, doporučila bych tuto knihu každému, kdo v Mělníku rád žije.
V prvním plánu můžete knihu použít jako podrobného průvodce po centru Mělníka (každému z nás občas přijede návštěva z jiného města a kdo by si nechtěl udělat "oko" u známých tím, že od pasu vysvětlím něco málo z historie náměstí). Na první předsádce dokonce najdete mapku s "plánem" cesty - taková procházka po rodném městě se zastaveními u každého zajímavého domu ještě nikoho nezabila.
V druhém (a to pouze v pořadí, nikoli důležitosti) plánu si v brožurce, kterou ilustrovala další mělničačka, Aida Legnerová, můžete najít mnoho informací z historie a mytologie města. Kdo z vás něpotřeboval něco podobného do referátu ve škole? Koho se na tyto věci nezeptali přátelé, kteří přijeli z ciziny?
Dozvíte se, kde se město Mělník vzalo, odkud má název a odkud zvířata na erbu, proč se v Mělníku začalo pěstovat víno, kdy bylo první slavnostní vinobraní a v kterém roce byl postaven starý mělnický most.
Knížečka za 50,- Kč byla původně určena jako doplněk k učebnicím dějepisu pro místní střední (a základní) školy. Myslím ale, že je to velice dobrý doplněk k poznání pro každého z nás, kdo tady žijeme. Podle posledních slov v knize se můžeme těšit na druhý díl, který by měl obsáhnout i modernější stavby (kupříkladu Jelenovu tiskárnu, kulturní dům a jiné) a historické budovy a hřitovy v nejbliším okolí - Pšovce, Chloumku, Na Ráji. Tedy další oblíbená místa romatických procházek.

Na zítřek se těšte, chystám pro vás recenzi nového cédéčka jedné (zčásti) mělnické kapely. Jako obvykle připomínám, že pokud byste chtěli, můžete si knížku u nás v obchodě koupit (tento týden máme otevřeno každý všední den až do 7 do večera). To CD, o kterém bude zítra řeč, tu je samozřejmě taky.

Na závěr otázka do diskuse: zajímá vás historie (ať už ta úúplně stará, nebo třeba posledních 100 let) Mělníka? Co a proč? Nebo - proč ne?



Články

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele LiPiss

1 diskuse


k té otázce: je jasný,že mám víc kopií, než originálů. Už z toho důvodu, že většinu kapel u nás ani nekoupim, nebo jen těžko. Ale hlavně opravdu nejsem ochoten platit 600kč za cédéčko, když si můžu jednoduše spočítat, kolik z těch mých peněz jde pro tu danou kapelu...40kč? možná pade. Takže originály mám jen od českých DIY kapel, od kterých jsem si to koupil osobně nebo přes jejich web. A to jsem třeba dávno před tim měl doma neorig. kopii jejich cd... Prostě když jim dám těch 150, nebo 2 kilča, tak vim, že to nesežere nějakej žalud v sáčku (čti sako:)). Nebo OSA. Ale to je na samostatnej článek. Co ty na to želvo, nemáš nějaké zdroje informací o jediné legální mafiánské organizaci u nás?

...jsem se nějak rozkecal poránu...Smiling

Obrázek uživatele Markéta Želva Přerovská

1.1 neser


LiPiss: jestli mně chceš nasrat, tak ještě chvíli mluv o organizaci OSA...

jinak odpovím na diskusní otázku i já: vypálená CD až na největší výjimky nemám. muziku kupuju v bazaru (výborný je v Praze v Krakovské - sežene se tam mnoho muziky ještě před jejím vydáním) nebo na koncertech přímo od kapel. z ceny cédéčka 600 jde minimálně (!) 100 státu, tak 100 poslednímu obchodníkovi, asi 250 dalším překupníkům v řetězci (říkám překupníkům, protože jinak to nazvat ani já, jako "konečnej prodejce" neumím.. ty podmínky pro dodávání originálních cédéček do krámu jsou děsivý..), tak 120 nakladateli a výrobci (tedy těm, kteří do toho dávají peníze v první řadě) a zbytek kapele.
nehudebník ti řekne, že taková kapela, když prodá 1000 cédéček, tak vydělá 60.000 korun, a to je za pár minut řvaní ve studiu až dost ... Eye-wink (že to říkám ironicky, to doufám chápeš)

nemám vypálený cédéčka spíš z principu. když se ke mně něco pálenýho dostane a líbí se mi to, seženu si to od kapely (a často se tak seznámím s príma lidma). a když se ke mně dostane něco pálenýho, a nelíbí se mi to, tak to prostě dám někomu dalšímu. třeba to udělá někomu dalšímu radost.