Tip: Chcete i Vy mít svůj banner nebo komerční inzerát na tomto webu? Napište nám na [email protected].

Nevěsta navlékla prsten po ženichově babičce

Mělník – Přestože ani Ondřej Tichota, ani Linda Fryčová z Mělníka nejsou evangelíci a nepatří ani k žádné jiné církvi, rozhodli se dát si své sliby před Bohem. Jejich slavnostní chvíle provázelo několik netradičních prvků. Změnili barvu nevěstiných šatů, přehodili oběd s obřadem a snubní prsten jim stačil jeden.

Na letních šatech v barvě levandule se Linda dohodla se svým snoubencem Ondřejem. Proč nechtěla bílé, po jakých touží každá nevěsta? „Vybrala jsem si tyhle, jsou moje, cítím se v nich dobře a pak je budu moci dál nosit,“ prozradila Linda. Podle módních návrhářů vyjadřují barevné variace fialové barvy citlivost, představivost a vznešenost. A vznešená svatba, přestože velmi netradiční, byla.

Kostel Českobratrské církve evangelické v Mělníku zaplňuje v sobotu po čtvrté odpoledne stovka hostů. Nejdřív ucítí zvláštní vůni, jinou, než na kterou bývají lidé v kostele zvyklí. Je to levandule. Kostelní lavice zdobí fialové pentle a na krajích lavic jsou přivázány usušené levandulové natě. "Jeli jsme na společný výlet do Francie a levandule nám učarovala,“ říkají mi novomanželé. Celý obřadní prostor navíc obepíná tmavofialová látka prověšená v několika obloucích pod okny a mezi okny a kazatelnou.

Ženich, který si svatbu „moderoval“, neopomněl svým hostům připomenout, že si mají vypnout mobilní telefony. „Při obřadu, prosím, nefoťte a netočte. Jde o to, aby se kolem oltáře nepohybovalo moc lidí. Jistě jste ale již nějaké snímky pořídili a ještě pořídíte, jak vás tak znám, a tak budeme rádi, když se s námi o ně podělíte. Jen je, prosím, nedávejte na facebook nebo na myspace. Máme svého fotografa a kameramana. A točit může ještě teta Stáňa,“ bavil svatebčany.

Dopředu znali všechny podrobnosti neobvyklého obřadu jen Linda s Ondřejem. „Svatbu jsme si nachystali tak, abychom se cítili dobře my. Členy rodin jsme přípravami vůbec nezatěžovali, chtěli jsme po nich jen, aby přišli,“ prozradili. Také v sobotu nikam nespěchali, měli už totiž po slavnostním obědě. „Nechtěli jsme se v onom dni stresovat, jak to obyčejně bývá. Po obřadu honem fotit a spěchat na oběd a z něj spěchat na oslavu, že už nás čekají. To ne.“ Vynechali tedy všechna lety prověřená svatební klišé. „Takže nebyla žádná polévka s knedlíčky, žádné společné jedení jednou lžící nebo rozbíjení talíře,“ odmítli rezolutně. Namísto myrt zdobily šaty svatebčanů krásně naaranžované levandule. Klasické byly snad jen vynikající pravé svatební koláčky ze zahradnické školy, při rozvozu zabalené ve váčcích z bílé látky, a vlastnoručně vytvořená oznámení s fotografií, z nichž každé bylo ručně psané a opatřené fotografií snoubenců. „Psala je má sestra Lucie. Studuje grafickou školu, a mnozí si proto mysleli, že jde o oznámení natištěné v tiskárně. Jenže každé z asi 60 oznámení je ručně psaný originál,“ podotkla Linda.

Na přípravách si tedy dali záležet. Přesto pak nechtěně začátek církevního obřadu odsunuli. Selhala technika, nehrála hudba a nevěsta musela deset minut počkat s družičkami před kostelem. Když pak její nastávající manžel zvedl palec nahoru, mohlo se začít a Linda s tatínkem vstoupila do kostela za  hudby z Labutího jezera. Její dvě sestry šly před nimi a sypaly cestu k oltáři usušenými kvítky levandulí.



Všechno bylo během asi čtyřicetiminutového obřadu připravené do posledního detailu. Po čtení z Bible a kázání farářky Hany Pfannové si snoubenci řekli své sliby, které si napsali sami. Ondřej hned poté dojal nevěstu i přítomné. „Zazpívám Lindě písničku You," řekl do mikrofonu a hostům přiblížil její text. Za doprovodu klavíru pak vystřihl naživo úžasnou skladbu od Ten Sharp. Podruhé měl problémy udržet vypjatou chvíli sám, když vysvětloval, proč mají jediný prsten. „Není to proto, že bychom ten druhý nekoupili. Po svatbě máme být jeden, proto nás spojí jeden prsten. Je to nejcennější prsten, který můžu Lindě dát. Před 59 lety ho navlékl můj zde přítomný dědeček své nastávající ženě, mojí babičce. Nyní se symbolicky spojí minulost naší rodiny s její budoucností,“ řekl.
Netradiční byl po odchodu z kostela i společný přípitek bílým vínem, který na přání novomanželů pronesla farářka Hana Pfannová.

Pro ni nebylo neobvyklé dva nevěřící oddat před Bohem. „Za čtyři roky, co jsem v Mělníku, tvoří většinu mých obřadů sňatky, kde je jen jeden věřící nebo oba nevěřící,“ prozradila farářka. Její výklad textu z Bible, který snoubencům po předchozích rozhovorech vybrala, byl uvolněný a rozumět mu mohl i zarytý ateista. Farářka vysvětlila význam textu o stvoření muže a ženy. „Nedělám to jinak, než když jsou snoubenci věřící. Vždy chci, aby respektovali to, že součástí obřadu jsou modlitby, čtení z bible a požehnání, aby brali vážně, že se to všechno děje před Bohem,“ popsala farářka. S oddáváním nevěřících nemá žádný problém. „Beru to jako službu lidem, důležité je, že se před svatbou několikrát setkáme k rozhovorům,“ vysvětlila.

Ondřej s Lindou se pro církevní obřad rozhodli proto, že se s farářkou znají několik let díky spolupráci při různých kulturních akcích. „Chtěli jsme, aby nás oddal někdo, kdo nás má rád a zná nás. Aby mluvil opravdu k nám a nikoli obecně,“ vysvětlil Ondřej.

LUCIE ZIKMUNDOVÁ
Foto: Filip Koubek - proficam



Zajímaví lidé

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".

1 Hezke


Je to hezké, ale není tohle náhodou Karel Březina a Barbora Nesvadbová?

Obrázek uživatele Markéta Želva Přerovská

1.1 to tedy není


to jsou přece Tichotovi... Smiling