Proč někteří psi doma dlouhé hodiny vyjí a štěkají

Občané se často obrací na odborníky v oblasti kynologie s problémem patologického chování svých psů, které se projevuje nekončícím vytím, štěkáním či dokonce demolicí bytového vybavení, případně pomočováním. K pomočování však dochází pouze za nepřítomnosti majitele.

Příčinou výše uvedeného chování, tzv. separační úzkosti, je úzká fixace psa na rodinu resp. smečku, která však ráno psa v bytě zanechává a vrací se pozdě odpoledne. Pejsek se fakticky bojí a hledá smečku, resp. snaží se na sebe upozornit. Dané chování se objevuje častěji u některých pejsků z útulku, kdy nový majitel pod dojmem toho, co si vše takový pes prožil a toho, jak je pes šťastný, že má konečně domov, poskytne maximální pozornost a lásku, se psem tráví celé dny, pozve ho do postele a když se pes k němu přimknul, po týdnu nebo později změní pravidla a psa ponechá samotného na zahradě. Pes začne výt, štěkat a demolovat vše, co se mu připlete do cesty. S pejskem je potřeba jednat laskavě, ale nepřipustit velkou fixaci a stanovit jasná pravidla. Bude to dobré nejen pro majitele, ale i jednodušší pro pejska.

Problém se rovněž vyskytuje u štěňat, která majitel nenavyknul na samotu. Majitel si vezme pár dnů dovolenou, psa zhýčká pobytem v posteli, protože je mu štěňátka líto, jak kňučí nebo si někde přečetl, že pes je smečkové zvíře a neměl by zůstávat sám, že je to pro něj nepřirozené. Štěně se od páníčka celé dny nehne a po dovolené odkráčí majitel do práce a doufá, že problém se závislostí pejska se nějak vyřeší sám od sebe a pejsek si zvykne. Hodně pejsků to pochopí a zvyknou si, ale stále narůstá počet takových, kteří mají se závislostí problémy. A protože jsou to pejsci, dávají to najevo po psím způsobu. Začnou kňučet, ničit věci nebo důsledkem stresu močit a kálet po bytě.

Je velmi důležité psa před tím, než ho ponecháte o samotě, důkladně vyvenčit a utahat. Pokud jste si jisti, že pes má dostatek pohybu a zaměstnání a nezlobí doma čistě proto, že se nudí - musím poznamenat, že toto bývá nejčastější příčinou. Zkuste psa zbavit jeho chorobné závislosti a strachu ze samoty převýchovou. U zvláště úporných případů závislosti lze po poradě s veterinárním odborníkem doplnit převýchovu i léky, které psa zklidní.

Číhat za dveřmi a pak vtrhnout dovnitř, když jste slyšeli psa výt a zbít ho, není řešením a není to ani dlouhodobě účinné. Většinou pes začne provádět nežádoucí činnost po chvíli opět, navíc z majitele projevuje strach, když se vrátí. Trestat psa má význam pouze v okamžité reakci na činnost, která je nežádoucí. Časová paměť psa ke konkrétní aktivitě se pohybuje pouze ve vteřinách.

V mnoha případech si chovatelé pořizují dalšího pejska, aby vytvořili svému chovanci společnost. Ukazuje se, že psychická změna je mnohem vážnější a v mnoha případech by další pes mohl problém zkomplikovat tím, že by například vyli oba dva. I to se bohužel stává. Většinou je však druhý pes řešením účinným jen tam, kdy pes byl na druhého psa nebo kočku zvyklý a ten uhynul. U ostatních psů je lépe druhého psa pořizovat až po převýchově a odstranění tohoto problému, aby vám místo jednoho psa doma nevyli dva.
Principem převýchovy  je snížení přecitlivosti, tedy vystavení psa situacím, které u něj vyvolávají strach nebo úzkost, aniž by se bál. Po dobu převýchovy však opět nesmí být vystaven traumatizujícímu podnětu v plné intenzitě, tedy je zapotřebí, aby kromě krátkých úseků, kdy psa navykáte na samotu, sám nebyl, jinak opět můžete začít od začátku. Jde o to učit psa být sám - nejprve tak krátce, aby to nevyvolalo strach a postupně prodlužovat dobu samoty.
Podstatné je psovi nedovolit spát v posteli chovatele a znemožnit mu všude ho následovat. Bohužel pro chovatele je to složité. Příjemné věci soužití se psem si chovatel po dobu převýchovy musí odpustit, zvyšuje to psovu závislost na něm. Před zahájením převýchovy je třeba důkladně nacvičit povely Zůstaň! a Na místo! Je důležité je nacvičit v klidu, aby je pes nespojoval s vaším odchodem. Naučte psa na odloženém místě a že za dobré provedení cviku je odměněn hračkou nebo speciálním pamlskem, které jindy nedostane, jen po tomto cviku a když má být sám. Postupně se od psa vzdalujte, když cvik zvládá na pár metrů, zkuste přejít do místa, které je pro psa od vás lehce přístupné, ale kde na vás nevidí, jen vás může slyšet a trénujte povel Zůstaň! Psa vždy chvalte za nevzdálení se z místa. Když se vzdálí, netrestejte ho, ale odeberte hračky a pochoutky.

Potom zkuste odejít na velmi krátkou chvilku z bytu, ale jen na tak dlouhou chvilku, kdy pes nespustí nežádoucí chování, i kdyby to bylo pár vteřin. Můžete nechat zapnuté světlo, rádio či televizi. Při nácviku jednotlivých krátkých odchodů  je vhodné zařadit mezi ně hru, procházku nebo krmení, dokud se pes opět zcela neuklidní. Před odchodem je dobré se se psem neloučit a při příchodu se s ním nevítat. Prodlužujte dobu samoty velmi zvolna a orientujte se podle míry stresu psa - sledujte, zda vás přehnaně nevítá po příchodu nebo neprojevuje známky strachu před vaším odchodem. Nedá se předem říci, jak dlouho se pes bude samotě učit. Některý pár dnů, jinému to trvá i pár týdnů. Je třeba se obrnit trpělivostí a vytrvalostí.
 

MVDr. Ctirad Mikeš, prezident kynologického klubu TART CZ 2001 Mělník