https://www.traditionrolex.com/7

 Svět zašlý – Máchův kraj na starých mapách | Mělníček.cz - Mělník v pohybu
Tip: Nemáte se jak dostat domů? Pomůžeme vám zde.

Mělníček se potýká s technickými obtížemi.
Na uzdravení pracujeme. Prosíme o trpělivost.

Svět zašlý – Máchův kraj na starých mapách

Expozice k 200. výročí narození K. H. Máchy, uskutečněna v rámci oslav „Roku Karla Hynka Máchy 2010“. Projekt byl realizován za významné finanční podpory Ministerstva kultury ČR.
„Právě se usnesli v Hirschbergu na noc zustati a nazejtra zlézti horu Bezdězkou; čemuž žertovně Hynek dlouho jakoby odporoval, ač sám tajně snad nejvíce toužil v zříceninu a na kopec Bezdězský vystoupiti.“
K. H. Mácha, Svět zašlý

Výstava Svět zašlý - Máchův kraj na starých mapách zachycuje vývoj mapového obrazu turisticky vyhledávané a oblíbené oblasti, která se stala trvalou inspirací pro malíře, básníky a umělce, všeobecně známé jako Máchův kraj (oblast mezi městy Českou Lípou, Bělou pod Bezdězem, Mělníkem a Úštěkem) a vydává se po stopách literárních i turistických cest jednoho z největších českých básníků, K. H. Máchy.
Návštěvníci výstavy budou mít příležitost vyhledat na mapách i několik zaniklých staveb, které K. H. Mácha ve svém díle zmiňuje, např. budou upozorněni na místo, kde stála dnes již neexistující bílá kaple u Doks, údajné místo popravy v Máchově básni Máj. Expozice nabídne velmi podrobné mapy Františka Jakuba Jindřicha Kreibicha, Máchova současníka, jehož mapy představovaly v době básníkových cest vrchol tuzemské kartografie a nepochybně neunikly Máchově pozornosti. Kreibichovy mapy jsou mimořádně přesné, neboť jejich autor, který působil v Žitenicích u Litoměřic jako farář, měl přístup i k utajovaným vojenským mapám a čerpal z nich pro své zobrazení kraje.
Výstava představí řadu zajímavostí a kuriozit z oblasti kartografie: návštěvník si prohlédne například německou cyklomapu z devadesátých let devatenáctého století, kde je vyobrazen i výškový profil tras; mapu okresu Dubá, která zachycuje nikdy nerealizovaný projekt železniční tratě Štětí-Dubá; část rozměrné pruské vojenské mapy Severních Čech, zobrazující operace tzv. bramborové války na severu Čech.
Kokořínsko a Podbezdězí se staly významnou inspirací nejen pro prózu Cikáni a báseň Máj, ale i řadu dalších děl, například Večer na Bezdězu, Rozbroj světů apod. S básníkovým jménem je tento region spojován již bezmála sto let, jako všeobecně rozšířené označení turistické oblasti se označení Máchův kraj používá od druhé poloviny dvacátého století. Otázky básníkových pobytů v kraji již byly široce řešeny
v odborné literatuře - výstava nyní umožní návštěvníkům udělat si velmi přesnou představu nejen o krajině, kterou Mácha ve třicátých letech 19. století procházel, ale i o mapách, jaké mohl mít v té době k dispozici. Staré mapy mimo jiné zachycují také některé zaniklé stavby, s nimiž se v Máchově díle setkáváme.
Expozice ovšem zdaleka není zaměřena pouze na první polovinu 19. století, ale naopak sleduje měnící se kartografický obrazu regionu od samých počátků české kartografie až po třicátá léta 20. století. Vystavené originály jsou pro snazší orientaci doplněny zvětšenými výřezy, umožňujícími snadno sledovat proměny krajiny i místopisu a také množstvím dalších výřezů ze souvisejících mapových děl.
Úvodní část sleduje zpočátku velmi strohý obraz regionu na nejstarších mapách střední Evropy a Českých zemí, od dvacátých let 15. století po konec století sedmnáctého, tedy přes nejvýznamnější atlasy vrcholné nizozemské produkce až po mapku Českolipska překvapivě degradovanou na pouhý dekorativní prvek rozměrné barokní grafiky. Poté přichází již výrazně podrobnější obraz krajiny, který vzniká v osmnáctém století, do značné míry v souvislosti s válečnými událostmi této doby. Z tohoto období bude mimo jiné vystavena část rozměrné pruské vojenské mapy Severních Čech, zobrazující operace tzv. bramborové války na severu Čech, zachycující postup válečných operací v časovém sledu, pomocí drobných odklápěcích mapek.
Samotnou Máchovu dobu přibližuje část výstavy věnována osobnosti žitenického duchovního Františka Jakuba Jindřicha Kreibicha, který byl právě v Máchově době nejvýznamnějším tuzemským kartografem, navíc celoživotně působícím v blízkosti sledované oblasti. Pro odbornou veřejnost bude patrně nejzajímavější dvojice Kreibichových rukopisných map z Lobkovické mapové sbírky z let 1809 a 1817, z nichž první vytyčuje odvodní okrsky pro domobranecké prapory v době napoleonských válek; obě pak uvádějí první výsledky astronomických měření i první výškopisné údaje.
Další vystavené Kreibichovy mapy severních Čech zachycují region právě v době, kdy jím procházel Mácha. Lze předpokládat, že tyto – ve své době nejdokonalejší - Kreibichovy mapy jistě neušly Máchově pozornosti, a lze na nich také asi nejpřesněji rekonstruovat básníkovy cesty. Z bohaté kartografické produkce devatenáctého století je na výstavě možno vidět listy zhotovené na základě druhého vojenského mapování, první výškopisné mapy a řadu tematických map, v nichž je například zakreslen i projekt nakonec nerealizované železniční tratě Štětí-Dubá. Pozornost je věnována i vlastivědné literatuře, unikátní folkloristické cestovní zprávě z roku 1911, prvním turistickým průvodcům a konečně i novější literatuře sledující Máchovy cesty a jeho užší vztah k regionu.
Závěrečná část pak představuje výběr z prvních map turistických, včetně německé cyklomapy z konce devatenáctého století, map prvních značených turistických stezek a dosud nepřekonaných meziválečných map libereckého kartografa Josefa Matouschka, do nejmenších detailů zobrazujících region Máchova kraje před poválečnými změnami. Představeny budou i první tištěné turistické průvodce po Máchově kraji. Závěr výstavy pak osvětlí počátky a vývoj spojení celého regionu s Máchovým jménem.
K výstavě je vydán obsáhlý prodejní prospekt většího formátu, doplněný četnými obrazovými reprodukcemi map, ve kterém je návštěvník seznámen ve stručném
historickém výkladu, s vývojem kartografického znázornění tzv. Máchova kraje. Prospekt je mj. opatřen rozměrnou reprodukcí Kreibichovy mapy.

O výstavě
SVĚT ZAŠLÝ – MÁCHŮV KRAJ NA STARÝCH MAPÁCH
Autor výstavy: PhDr. Jan Sobotka
Realizace výstavy: Oddělení výstav NK ČR
Národní knihovna ČR - Galerie Klementinum
Galerie Klementinum 8. dubna 2010 – 30. května 2010
Otevřeno úterý – neděle 11 – 18 hod.
Vstupné: dospělí 60 Kč, senioři, studenti a děti 10 -15 let 40 Kč, skupina 10ti a více osob / 1 osoba 40 Kč; děti do 10 let zdarma.
Projekt byl realizován za významné finanční podpory Ministerstva kultury ČR

PřílohaVelikost
macha.jpg59.48 KB


Kultura

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".

1 Zajímavost.


Mělník si mnoho lidí cení  pro svoji strategickou polohu ( na všechny strany republiky tak nějak ,, stejně daleko", blízkost hlavního města, prakticky nejteplejší klima v Čechách), krásný výhled i vstupní bránu do Kokořínska, potažmo Máchova kraje.

Kokořínsko není ale jen ta hlavní část kolem říčky Pšovky, ale významnou částí přesahuje za obcí Zakšín hlavní silnici do České Lípy a pokračuje až k Holanským rybníkům a své nejvyšší hoře Vlhošť.

Když vystoupíme na zastávce v Zakšíně z autobusu a odbočíme směrem na Tuhaň, tak dojdeme po několika stech metrech k zajímavému a opomíjenému místu, které souvisí s tímto článkem. Najdeme po pravé straně u silnice posezení s obrovskou tabulí, kde se píše asi ve čtyřech jazycích právě o té projektované železniční trati a z druhé strany najdeme na zemi starou železniční zarážku pro vagony, která končila slepou kolej. Místní, prý recesistický železniční spolek a časopis Dubáček tvrdí, že trať byla původně projektována až do Doks ( nikoli jen do Dubé, jak se zde píše), a pak se pokračovalo přes Boleslav,Nymburk,Kolín,Pardubice až do Vídně.( Hamburk-Berlín-Vídeň) Přes Mělník se tedy snad původně ani jezdit nemělo. Slovo Zakšín také vzniklo z německého Zachs- slepý a schine-kolej. Trať byla původně prý postavena až sem, a pak rozebrána, ale žádný náznak se s vyjímkou projekčních map, na rozdíl od jiných zrušených tratí nikdy nenašel. Docela škoda, že trať Štětí-Dubá-Doksy nebyla nikdy realisována.

Zdroj ( článek, projekční mapy): Dubáček.

Obrázek uživatele malý princ

1.1 Zachs


Drobný detail: Zachs - není slepý. Možná bylo myšleno Sack- např. die Sackgasse - slepá ulice.

1.1.1 To je možný


...., já německy umím tak akorát, abych se domluvil, a ikdyž mám na dosah slovník, tak to někdy neřeším ( podle času a chuti). Zrovna dneska jsem opravoval nějaký překlep tady někde v textu příspěvku, do toho mě překvapila návštěva, a pak už jsem ani nevěděl, co opravuji. V každém případě je chválihodné, že jsi uvedl věc na pravou míru. Díky.

Obrázek uživatele malý princ

1.1.1.1 Rádo se stalo


Rádo se stalo Smiling Ani já nejsem kdovíjaký germanista, ale tohle slovo mě zaujalo, tak jsem trošku provětral slovníky.

1.1.1.1.1 No..


..., jak jistě víš, ono se to v konečném důsledku stejně vyslovuje se Zet a tak nějak by ti místní obyvatelé vysvětlili, jak se vlastně z toho německého pojmenování zrodil po válce náš Zakšín Smiling. Jen je pro nás stejně mnohdy nepředstavitelné, že ač se nacházíme na dávném území Čech, poměrně často a zejména od našeho města na sever, se v historii velmi často hovořilo německy. A taky je divné, proč je tato ves takto pojmenována, když snad jen tamní recesisté tvrdí, že koleje byly položeny až sem a časem rozebrány.

A víš, jak prý vzniklo pojmenování Němci ? Slovanské obyvatelstvo v severních Čechách prý žilo často v blízkosti řek a Němci prý hospodařili více na kopcích. Odtud scházeli za obchodem dolů k řekám, a protože jim tamní obyvatelstvo zprvu nerozumělo, tak často jen ukazovali, jako když jsou němí. A tak jim prý slované začali říkat Němci. Tak nějak jsem to četl v nějakém článku o řídce obydleném Rumbursku, které nechal král přemysl Otakar II. dosídlit ze severu.

Obrázek uživatele milk

1.1.1.1.1.2 Doplněk


No a protože scházeli z kopců,tak se jim začalo říkat skopčáci

1.1.1.1.1.2.2 Zdravím


..., taky jsem to někde četl, nebo slyšel. Čili, nejde o forek, jak by si třeba někdo myslel.

Obrázek uživatele malý princ

1.1.1.1.1.2.1 :-D


Dost dobré Laughing out loud

Obrázek uživatele raist

1.1.1.1.1.2.1.1 :)


hehe, moc dobry Smiling

Obrázek uživatele malý princ

1.1.1.1.1.1 To...


...docela chápu. Zakšín nebo-li Sackschiene - to tam je jasně slyšet. Jen je to vskutku s podivem, jestli ten název opravdu takto vznikl. Jen jestli to není nějaký cimrmanovský žert tamních recesistů. Jakoby někdo na Mělníku tvrdil, že Mělník vznikl z toho že Měl-nic Smiling Třeba Zakšín má zcela jiný původ (http://cs.wikipedia.org/wiki/Zakšín).

Jinak to, jak vzniklo pojmenování "Němec", jsem už také slyšel. To je celkem logické. Němců tady dříve žilo asi daleko více, proto je v Čechách dost "německých" měst (Rumburk, Nymburk, Varnsdorf,...).

1.1.1.1.1.1.1 Tady


....je ten článek i s obrázky : http://netdubacek.euweb.cz/view.php?cisloclanku=2005062201 . Tak nechť si čenář vybere Smiling .

Jak vznikl Němec ? To byl takový bonus, když už tady takto ,, kecáme", ale dobrý, že to víš taky Smiling . Tak asi dnes všechno. Hezký večer přeju !


https://www.traditionrolex.com/7