Stalking

Veřejnosti je tento pojem předkládán hlavně od 1.1.2010, kdy vstoupil v platnost nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb., ve kterém je zanesen § 354 - Nebezpečné pronásledování. Stalking bychom mohli definovat jako specifickou formu vztahového násilí. Je důležité, abychom pochopili, co vůbec nebezpečné pronásledování je, jaké má dopady na nás i naše okolí, jak ho rozpoznat a jak proti němu bojovat.

Jedná se o úmyslné, zlovolné a systematické pronásledování a obtěžování jiné osoby, které snižuje kvalitu života a ohrožuje její bezpečnost. Jde vlastně o navázání a udržování kontaktu i přes zjevný nesouhlas pronásledované osoby. Přímým následkem je potom závažné narušování soukromí, osobní svobody a lidské důstojnosti oběti a v závažných případech i poškození duševního a tělesného zdraví. Není jednoduché stanovit přesně bod zlomu, tedy hranici mezi urputnějším, ale stále ještě normálním obtěžováním na straně jedné a trestně stíhatelným stalkingem na straně druhé.

Nikde není psáno, že oběti stalkingu musejí být zákonitě jen ženy. Podle statistik jsou oběti muži v 48% případů a ženy v 52%.

Typické projevy pronásledovatele bychom mohli shrnout do následujících bodů:

• opakované pokusy o kontakt

• vyhledávání fyzické blízkosti oběti, slídění

• přímé nebo nepřímé výhružky

• osočování, nátlak, psychické deptání

• ničení věcí

• zneužití osobních údajů oběti

• fyzické násilí

Máme čtyři základní druhy stalkingu:

• osobní vztahy -partnerské, kamarádské, členové rodiny

(obnovení či slepení zkrachovalého vztahu)

• pracovní vztahy – zaměstnanecký poměr, profesní vtah

(lékař-pacient, zaměstnavatel-zaměstnanec)

• mediálně zprostředkované vztahy - pronásledování celebrit

(umanutý ctitel – idealizovaný vztah )

• žádný předchozí vztah – vyskytuje se vzácně

Jednáním pronásledovatele může oběť stalkingu žít v permanentním strachu, má narušenou duševní stabilitu, silné příznaky stresu a v neposlední řadě může mít i značný finanční dopad na život oběti. V případě, že jste se stali obětí tohoto trestného činu, jsou určitá pravidla, kterými se řídit:

• kategoricky přerušit veškeré kontakty s pronásledovatelem

• důsledně ignorovat pokusy o kontakt

• informovat své okolí

• zapojit třetí osobu

• shromažďovat důkazy (SMS, e-maily,..)

• v případě přímého ohrožení volat Policii ČR, městskou policii

• maximálně zajistit své bezpečí – mít BEZPEČNOSTNÍ PLÁN, který v sobě zahrnuje:

• měnit trasy, časy, zvyky, které pronásledovatel zná a využívá toho

• vždy u sebe nosit mobilní telefon, mít předvolbu tísňového volání „158“ a na známé

• neposkytovat nikomu, kromě důvěryhodných osob, informace o svých plánech, telefonním čísle a dalších osobních skutečností

• zajištění bezpečí privátní cestou (chodit ve skupinách, nikdy ne sama)

To je asi tak několik základních bodů problematiky stalkingu. Co se týká trestního práva, tak u závažných případů nebezpečného pronásledování ( vyhodnocené na základě informací a zjištěných skutečností jak o oběti tak i o stalkerovi) nevzniká obvykle žádná pochybnost o zahájení trestního řízení. Není to vždycky však ten nejlepší způsob řešení konfliktů i z pohledu oběti. Pokud se oběť obává, že ze strany stalkera dojde k újmě na zdraví nebo jiné vážné újmě a napovídají tomu i všechny znaky a zjištěné okolnosti případu, je možné osobě ve velmi závažných případech poskytnou i krátkodobou ochranu, která má však svá specifická pravidla. Všechny stalkingy není možné a ani potřeba řešit touto cestou. Stačí s obětí probrat její denní režim, upozornit na různé rizikové faktory chování, posouzení bezpečnosti lokality, ve které se zdržuje a další. Ze strany Policie poté dochází ke kontaktu stalkera, vyhodnocování jeho profilu a snahy řešit jeho „problém“.

Doufáme, že s tímto druhem vyhroceného chování a jednání, se budeme v naší společnosti setkávat co nejméně a případné problémy mezilidských vztahů se naučíme vzájemně řešit.