Zákon o pomoci v hmotné nouzi a Zákon o životním a existenčním minimu

Od 1. ledna 2007 se změní Zákonem č. 110 , 111 a 112/ 2006 Sb. celý systém poskytování sociálních dávek, které vyplácí odbor sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu v Mělníku..

Současná legislativa – Zákon o sociální potřebnosti byl přijat v roce 1991 a v průběhu své platnosti nezaznamenal výrazných změn.

Cílem schválených změn je především dostatečně a spravedlivě ochraňovat lidi před hmotnou nouzí, motivovat je k aktivnímu hledání zaměstnání a přijetí i méně placené práce. Ti, kteří prokážou snahu zvýšit si příjem vlastní prací, by měli být při čerpání sociálních dávek zvýhodněni .

Zákon o životním a existenčním minimu podstatně mění podobu současného životního minima. Dosud je životní minimum dvousložkové. Zahrnuje náklady na výživu a ostatní základní osobní potřeby a nezbytné náklady na společné potřeby domácnosti (především na bydlení). Nově bude životní minimum jednosložkové a nebude už zahrnovat náklady spojené s bydlením. Částky životního minima potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb budou nově odstupňovány podle pořadí osob v domácnosti a u nezaopatřených dětí ještě i podle věku. Současně se zavádí nová dolní hranice příjmů, existenční minimum, která vyjadřuje náklady minimálního životního standardu umožňujícího přežití.

Částka životního minima pro jednotlivce bude činit 3 126 Kč. Výše životního minima pro společně posuzované osoby je následující (v Kč za měsíc):

Část životního minima vyjadřující náklady na bydlení se ze životního minima vyloučí a potřeby související s náklady na bydlení bude řešit jako dosud dávka státní sociální podpory – příspěvek na bydlení, ale jinak propočítávaná. Nově se bude zohledňovat nejen příjem domácnosti a její velikost, ale i její náklady na bydlení. Kromě toho bude rozdílné náklady na bydlení v různých regionech ČR u osob v hmotné nouzi řešit i zákon o pomoci v hmotné nouzi, a to formou nové dávky – doplatku na bydlení. Jeho poskytování bude plně v kompetenci pověřených obecních úřadů a bude vyplácen ze státního rozpočtu.

Další oblastí změn je úprava systému ochrany před hmotnou nouzí. Zákon o pomoci v hmotné nouzi ošetřuje výkon této agendy na území celého státu a zároveň obsahuje nástroje, které propojí výplatu dávek s motivačními kroky. Cílem je omezit dlouhodobou závislost na sociálních dávkách, poskytnout lidem poradenskou službu a zabránit tak sociálnímu vyloučení. Zákon o pomoci v hmotné nouzi navazuje na nový zákon o životním a existenčním minimu a reaguje na rekonstrukci životního minima. Pro stanovení živobytí osoby využívá i nově zavedeného institutu existenčního minima. Jde o prosazení principu, podle něhož se ten, kdo pracuje, musí mít lépe než ten, kdo se práci vyhýbá. Částka existenčního minima činí 2 020 Kč.

Společně s výše uvedenými změnami bude nově koncipována dávka – příspěvek na živobytí. Pokud klient žádající o dávku pomoci v hmotné nouzi nebude aktivně spolupracovat při hledání práce, bude odmítat nabízenou práci nebo jiným způsobem nebude projevovat vlastní snahu o zvýšení příjmu, odrazí se tyto skutečnosti ve výši příspěvku na živobytí. V krajním případě může dojít i k situaci, kdy úřady neuznají žadatele o dávku z uvedeného důvodu za osobu v hmotné nouzi a dotyčný tak nebude mít nárok na příslušné peněžité nebo věcné zabezpečení. Pokud už občan tuto dávku pobírá, mohou úřady vyplácení příspěvku pozastavit nebo příspěvek odejmout.

Cílem změn je snaha přerozdělit prostředky efektivněji a hlavně spravedlivěji.

Zdroj MPSV

Mgr. Drahomíra Pavlíková, vedoucí Odboru sociálních věcí a zdravotnictví