O mělnické sobotní pohodě a tradicích

V sobotu 12. srpna 2006 naše město náramně ožilo. Náměstí Míru bylo obsazeno převážně nejmladší generací. Rádio Blaník připravilo těmto návštěvníkům bohatý odpolední program. Avšak ani střední a starší generace nepřišly zkrátka.

Už dlouho nebyl v ulici Svatováclavské zaznamenán takový ruch a shluk mělnických občanů. „Mělnický košt“, to byl výtečný způsob propagace práce vinařů i pokus o obnovu tradic. Dlouhá byla řada zájemců u stánku, v němž půvabná paní Bettina Lobkowicz, jsouc oblečena do tradičního mělnického kroje, prodávala spolu s pomocnicemi zvědavým zájemcům skleničky a kupony potřebné k ochutnávce. „Mělnický košt“ všem přítomným připomněl, kolik výtečných mělnických vinařů pokračuje ve slavné tradici a umění výroby kvalitního vína. Svatováclavskou ulicí a kolem zámku chodili lidé se skleničkami v rukou, „koštovali“, zdravili se a usmívali, zněla hudba a zpěv – prostě pohoda.

Maně jsem si vzpomněl na dvě události:

První: Na zámeckém nádvoří vítala 14. října 1945 skupina žen a dívek, v  tradičních mělnických krojích, prezidenta Dr.E.Beneše a jeho choť. Pan prezident dostal od žen perníkové srdce a jeho choť panenku v mělnickém kroji.

Druhá: Návrh mělnického rodáka MUDr Jiřího Malého, universitního profesora, byl 19. října 1945 zastupitelstvem (MNV) jednomyslně přijat. Usnesení znělo takto:

„My občané města Mělníka usnesli jsme se jednomyslně ústy svých přestavitelů, členů místního národního výboru, takto:

Znajíce cenu tradice pro život národa a státu, obnovujeme starodávný obyčej královských věnných měst v naši vlasti a zavazujeme se slavnostně, že budeme vždy k 28. říjnu ze své vůle a dobrovolně darem posílati první paní našeho státu, choti prezidenta Čs.republiky, naše mělnické víno, chloubu našeho města, tak jak je před věky naši mělničtí otcové svým královnám posílali.

Naše usnesení jest výrazem hluboké úcty, opravdové vděčnosti a upřímné lásky, kterou pro našeho prezidenta a jeho choť v svých srdcích chováme, a zároveň upomínkou na 14. říjen 1945, kdy naše město opět po prvé po staletích hostilo v svých zdech hlavu svého státu a jeho choť.“

Zdá se, že prezentace mělnických vinařských tradic – chlouby naše města - nemohla být lépe vyjádřena. Inu, všelicos člověka napadá díky mělnickému kroji a náročným úkonům, které se nazývají „koštování“.