Přijďte si zahrát, zazpívat, zatančit nebo se jen podívat

Na festivalu „Mělnický Vrkoč“ se setkají folklorní soubory z Čech a zahraničí. Bezprostřední a přátelská atmosféra festivalových pořadů nabízí všem hodně milých a nezapomenutelných zážitků.Po celý pátek a sobotu zaplní nám. Míru Svatoantonínský jarmark s ukázkami lidových řemesel. V letošním roce je rozšířen o ukázky z tradice košíkářství na Mělníku. K folklorním souborům se v pátek na hlavní scéně připojí děti z MŠ Pod Vrchem a MŠ Tyršova s programem Ahoj školko. V průběhu pátku a soboty bude v hale MKD výstava prací žáků výtvarného odboru Základní umělecké školy Mělník inspirovaných tancem.

Na náměstí Míru, náměstí  Karla IV., na zámeckém nádvoří a v Masarykově kulturním domě v pestrém programu vystoupí folklorní soubory Račan ze Slovenska, Masovia z Polska, z chodského regionu Mrákovský soubor, valašské písně a tance přinese soubor Krušpánek s muzikou Kyčera, připojí se tradiční hosté Janečkova dudácká škola Hruška a Laskavec z Prahy a nebudou samozřejmě chybět domácí Jarošáček, Jarošovci a Mělnické zvonky. 

Od vzniku festivalu se snaží pořadatelé tradiční páteční  a sobotní program rozšiřovat o nové programové novinky. Od roku 2007 je to hudební nedělní rozloučení pod lipou u mělnického zámku. V letošním roce se soubory sejdou již ve čtvrtek večer na neformálním hudebním setkání na nádvoří mělnického zámku. Snad i z tohoto večera se stane tradice. „Letošní festival je skoro „vymodlený“. Vzhledem k opravám v Masarykově kulturním domě a na náměstí Míru bylo nejprve uvažováno o nekonání festivalu. To ale pravidelným akcím neprospívá a bylo rozhodnuto o konání festivalu na nám. Karla IV., které ovšem napojením na hlavní průjezdovou komunikaci centrem Mělníka není ideální. Nakonec díky převeliké podpoře starosty města Mělníka MVDr. Ctirada Mikeše a úsilí pracovníků městského úřadu se podařilo sladit postup stavebních prací a program bude probíhat tradičně na hlavním mělnickém náměstí Míru a v MKD. A zbývá jen doufat, že si vymodlíme i hezké počasí," říká ředitelka festivalu Alena Wolfová, která před třinácti lety byla iniciátorkou vzniku každoroční tradice tohoto festivalu.

Hlavními pořadateli festivalu je sdružení Mělnický Vrkoč, Město Mělník a Masarykův kulturní dům Mělník, finančně přispívají Ministerstvo kultury ČR a Krajský úřad Středočeského kraje. Letošní festival se koná pod záštitou radního Středočeského kraje pro oblast školství, mládeže a tělovýchovy PaedDr. Milana Němce. Mediálními partnery jsou Český rozhlas, Rádio Proglas, Mediatel-Zlaté stránky, TV NOE, www.borovice.cz, Dětská tisková agentura, Literární noviny, časopis Folklor.
 

Čtvrtek  9.6.

19.00 – 20.30     volné hudební setkání účastníku na nádvoří mělnického zámku

Pátek  10.6.

10.00 – 11.00     koncert  pro školy v MKD , zahájení Svatoantonínského jarmarku na náměstí Míru

12.00 -  15.00     volná vystoupení   souborů – nám.Karla IV., zámek Mělník, náměstí Míru

15.00 – 17.00   Ahoj školko – program MŠ Pod Vrchem a MŠ Tyršova na náměstí Míru

19.30       večerní koncert v MKD Mělník

21.00       volný program souborů v MKD

Sobota 11.6.

10.00 – 11.00        průvod účastníků, setkání souborů na náměstí Míru, Svatoantonínský jarmark

11.30 – 12.00        setkání vedoucích souborů, pořadatelů a sponzorů na mělnické radnici

14.00  - 17.00        Hlavní festivalový program na náměstí Míru

20.00                   Volný program souborů v MKD

Neděle 12.6.

11.00 – 12.00       Hraní na rozloučenou před zámeckou branou

                   

Doprovodný  program

Výstava výtvarného odboru ZUŠ Mělník v hale MKD

 

Účastníci festivalu

Slovenský soubor Račan vznikl v roce 2005 z podnětu bývalých členů dětského souboru Oščadnička.

A tak přestože souboru je teprve 6 let, mnozí jeho členové zpívají a tancují  již více jak 15 let. Repertoár souboru zahrnuje zejména choreografie z Kysuc ale i z dalších slovenských regionů (Horehroní, Terchová, Goral, Liptov, Šariš).

Všechny členy spojuje touha zachovávat a rozvíjet lidové taneční a hudební tradice své obce Oščadnica . Obec Oščadnica se nachází na severozápadě Slovenska  na Kysuciach, 10 km východně od Čadce a 25 severovýchodně od Žiliny. Obec Oščadnica svojí délkou  16 km patří mezi nejdelší obce na Slovensku. Podle historických kronik pochází název obce od přídavného jmena „očadený" a podává svedectví o tom, jak se v minulosti měnil les vypalováním na louky a pole.

Polský  soubor písní a tanců Masovia byl založen v roce 1977. Členy souboru jsou většinou žáci a absolventi Varšavské technické univerzity v Plocku. V repertoáru souboru jsou polské lidové písně a tance typické pro oblast jihovýchodního Polska a Mazovsze- polonéza, mazurka, krakowiak, kujaviak, oberek- a tance z regionů Resovia, Spisz, Przeworsk, Lowibcz, Kurpie, Opoczno.

Plock je město s více než tisíciletou tradicí. Bývalo hlavním městem Mazowska. Mazowiecké vojvodství je partnerskou oblastí Středočeského kraje.

Chodský soubor z Mrákova založila skupina nadšenců v roce 1961. Jeho hlavním posláním je udržovat a rozvíjet zájem o folklor Chodska zpěvem a tancem chodských písní se zachováním tradičních krojů dolního Chodska. Chodsko je oblastí na rozhraní Českého lesa a Šumavy a tvoří je 11 historických chodských obcí kolem Domažlic - kdysi královského města. Chodové jsou pověstní svou hrdostí, konzervativností a tvrdohlavostí. Díky tomu zachovalo mnoho rodinných a výročních obřadů. Místní lid hovoří libě znějícím a trochu zpěvným dialektem, ženy dodnes oblékají tradiční lidový kroj a při tancovačkách se nikdy nevynechá tradiční „ chodské kolečko“.

Kořeny folklórního souboru Krušpánek sahají do období kolem roku 1950, kdy v Praze založili rodáci z Valašska Valašský krúžek. Jeho hlavní snahou dodnes zůstalo uchování tradic valašské lidové kultury v Praze. Z krúžku se ustavila taneční skupina, která zahájila souborovou činnost a v roce 1994 přijala název Krušpánek.

V repertoáru Krušpánku jsou zastoupeny tance řemeslnické, figurální, typické valašské párové tance, tzv. točené.

Valašská cimbálová muzika Kyčera byla založena roku 1999 s cílem vytvořit hudební doprovod pražským tanečním souborům Vonička a Krušpánek, které zpracovávají folklor všech regionů Valašska. Původní myšlenka byla postupně rozšiřována a nyní muzika pořádá také řadu vlastních akcí.

K mnohaletým hostům mělnického festivalu patří Janečkova dudácká škola (JADUŠ) Gruška. Jindřich Janeček jezdil na Mělník učit  se hrát na dudy  k Břéťovi Mocovi. Jindřichovým historicky prvním žákem byl 11ti letý Jan Talaga, kterému je dnes již 16 let. Postupně se připojil Vašík Heřman z Notiček. Pak dvojčata a maminka Dostálovi a nakonec celá rodina Vajnerova. A tak není divu, že spolupracují s folklorním souborem Laskavec, který Jana Vajnerová Krupková založila v roce 2009. Je souborem, který zpracovává folklor oblastí středních, jižních a jihozápadních Čech, Chodska a Valašska.

Domácí soubor Jarošovci patří již přes 60 let ke stálicím mělnického kulturního života. Jako odměnu za svůj dlouholetý kulturní přínos obdrželi Jarošovci v roce 2009 Stříbrný řád města Mělníka. Soubor se ve svém zpracování zaměřuje nejen na lidové písně, tance a zvyky z okolí toku řeky Labe, z oblasti Mělnicka a Středních Čech, pro svůj repertoár se inspiruje rovněž v Jižních a Východních Čechách.  

Dětský  folklorní soubor „Jarošáček“ byl založen v roce 1994 při tanečním oboru Základní umělecké školy v Mělníku. Soubor se zaměřuje především na jevištní zpracování českých lidových písní, tanců a zvyků.

Za svou práci soubor obdržel v roce  2009 Plaketu Města Mělníka.Na letošním ročníku festivalu vás potěší převážně starší generace souboru, protože mladší  skupina postoupila do Celostátního kola postupové přehlídky dětských folklorních souborů do Jihlavy (koná se 1x za dva roky) a v době konání „Mělnického Vrkoče“ zde bude zastupovat Prahu a Středočeský kraj.

Soubor Mělnické  zvonky, který tvoří žáci ZUŠ Mělník se zaměřuje na českou lidovou píseň ze středních a jižních Čech. Výběr písní a jejich hudební úpravu připravuje vedoucí souboru Jana Tomasová. Soubor Mělnické zvonky připravuje pravidelně společná vystoupení s mělnickým dětským folklorní souborem Jarošáček .