Dvojrožec v ulitě asfaltem si to šine...

Krásný nedělní ráno, inline, Labe, sluníčko svítí.

Kličkuju mezi napadanejma větvema a mezi sebou závodícíma slimákama, kloužu po ještě mokrým asfaltu od včerejšího deště, škobrtám kolečkama o kameny. Zírám na obrovskou výletní loď, která právě kotví pod starým mostem, nechávám se kropit kapkama studený vody, kterou na mě žene vítr od závlahovýho systému Danzeru, hluchnu z toho rámusu, když projíždím kolem elektrárny - jeden by si pomyslel, že tam snad startujou Grippeny.

Přesto všechno to stojí za to, protože ten šnek albín, kterýho při zpáteční cestě na poslední chvíli spatřím a neobratně ho objíždím, to je lepší než bílej jednorožec...