Mělník bude mít nový pomník

...bych Ti doporučil knížku od Františka Purše ,,Náš Mělník" a knížku Mělník ( Zmizelé Čechy) Jan Kilián a něco objevíš v nějaké starší radnici.

V té první se píše o Záduší, o Okrouhlíku, o staré cestě na Pšovku, zmiňuje se zde synagoga z roku 1862, která je ve druhé knížce ještě na větším obrázku a je tam zmínka pod obrázkem, že v Mělníku žilo v 19. století několik set Židů, kteří tu dříve v 17. století nebyli. Také se tam píše, že tam byla žid. škola, a že Záduší tvořilo centrum židovského náboženského života. A pokud vím, tak někde tam, jak se jde od  silnice na Chloumeček a odbočí se k podkově, tak tam snad je někde židovský hřbitov.

Možná, že kdybych si vzal asi po roce ty knížky více do ruky, tak se třeba dozvím ještě víc, nebo také ne, ale preferuju trošku jiné věci.

V knížce ,,Okres Mělnický" od Ludvíka Böhma je například zmínka, že byl mělnický zámek ve výši prvního patra několik let propojený s velkou věží. Je to jediná zmínka, která existuje, a když jsem se divil, proč se to od té doby nikde nezmiňovalo, tak mi bylo vysvětleno, že je to z hlediska dějin nepodstatné. Pak mě občas bolí stav Polabského mlýna, který ještě stojí a mohl by být kombinací restaurace a muzea, prostoru pro umělce, ( zpřístupněné vodní mlýny například v Zubrnicích).

Osobně, když koukám na některé fotky z těchto knížek o našem městě, tak mi některé jsou jakoby mlhavě povědomé, jiné více, ale tu synagogu nějak nevím. Třeba tam ještě byla, ale nezaujala mě tehdy. Jen vím, že tam vedle té mateřské školky v Tyršově ulici, kde je dnes ta pěšina a vzrostlé parkové stromy, že jsme tam na základce jednou hráli dětskou hru. Moc jsem do této části města nepřišel, a ani dnes, ale pamatuji vznik těch podnikových bytovek nedaleko zastávky U kotelny. Vlastně, když bylo na Pšovce kino, tak jsem se tam dostlal častěji, než to pak sbourali.

Synagogu pamatuji když se chodilo bruslit na rybnik Jeptišák,který byl na místě dnešního kempu.Jestli se nepletu,tak židovský hřbitov se nacházel u jatek ulice Dobrovského na zahradě nynějšího pekařství Novák.Ještě před několika roky tam bylo pár hrobů a mezi už záhonky zeleniny.

Špačková, Renata: Prázdná místa, Mělník, Okresní muzeum Mělník 2000
(zaniklý svět židovské komunity na Mělnicku)

Špačková, Renata: Oživená místa, Mělník, Okresní muzeum Mělník 2002

oboje v rámci programu Brána muzea otevřená (Open Society Fund Praha), distribuováno do všech škol a knihoven okresu Mělník

 Kutílek, Vladimír: Židovská náboženská obec na Mělníce, Mělník 2000

Fiedler, Jiří: Židovské památky v Čechách a na Moravě, Praha, Sefer 1992

http://www.jewishmuseum.cz/shop/czshopenc.htm

park Na Podolí – na židovský svátek Nový rok stromů v roce 2001 vysázeny stromy na paměť obětí šoa (holocaustu) – opatřeny tabulkou

Díky oboum. Ty knihy co psal Sok jsem četl a nějak mi to vypadlo. Tyhle neznám. Hned jak bude čas tak si je někde najdu. Díky

Ještě bych Ti doporučil.... V trafice bývají občas zajímavá DVD. Například od ABCD video vycházela edice cestopisných filmů, která jeden týden byla věnována zahraničí a druhý týden byla vždy věnována naši vlasti. Ostatně, viděl jsem tam snad nejhezčí dokument o Praze ( 120 minut), který byl natočen. Jeden díl ( číslo 12) se jmenuje Židovské památky Prahy,Čech a Moravy. Ano, tak Mělník je tam spolu s Kokořínskem zmiňován v díle Střední Čechy II , neboť zdejší židovská komunita je rozlohou v rámci republiky zanedbatelná, ale buďme rádi za každý kousek jakékoliv historie. Uvádím to zde, protože je to velmi vydařená kolekce, která i v dnešní době, kdy je člověk zaneprázdněn a cestování není nic laciného, která upevňuje v člověku jakousi hrdost na naši malebnou vlast a probouzí vědomosti o ni.

...jsem zrovna dorazil nachvilku z centra a nevěřil jsem svým očím. V knize paní Kubišové je knížka ,,Dějiny Liběchova" od Jana Kiliána. Trochu se tomu divím, protože mi Jan Kilián napsal,že se stěhuje do Teplic a spíš bych z jeho pera čekal nějaké dílo z tamní oblasti,  ale hlavně se divím, jakým způsobem sem se to dozvěděl. To si musím najít sám a sám to propagovat na Mělníčku.

Děkuji za informaci o knížce, hned zítra taky objednávám.

Prima....

http://www.kanzelsberger.cz/titul.asp?kod=589950391

Tak kdopak jste si ji koupil a jak se vám líbila ? Vzhledem k tomu, že Liběchov je našim nejbližším městem a v minulosti se uvažovalo i o jeho přičlenění do velkého Mělníka, tak už jen to mě přimělo jím rozšířit sbírku knížek o Mělníku, které v uplynulých letech doslova zahltily místní pulty. A pak, asi jsem měl to štěstí, že jsem ještě stihnul obdivovat místní muzeum v liběchovském zámku i navštívit zdejší letní kino, byť turistický Liběchov toho i dnes nabízí více. Nechci samozřejmě nic z knížky prozrazovat, ale jeden kostrast se současností zde rozhodně je. Nyní jsme zvyklí, že žijeme v Čechách, všude potkáváme hlavně krajany a pokud potkáme zahraniční zájezd, hledíme na ně, jako na cizince, jejichž jazyk nás mnohdy začne zajímat až tehdy, až překročíme naše pohraniční hvozdy. Byly tu však časy, kdy k nám mnozí přišli i na pozvání, aby dosídlili řídčeji obydlená území, nebo přinesly něco nového do naši architektury, umění,řemesel a jen stěží si dnes umíme představit situaci, že pouhých 7 km odsud a pro někoho ještě méně, bychom se ocitli v aglomeraci, kde by na našem českém území polovina obyvatel hovořila pro nás cizím jazykem a o něco dále by ten poměr byl ještě rapidnější.

Ten hřbitov u pekařství povrzuji a synagoga stála zhruba naproti "kotelně" na Podolí. Pokud si tedy pamatuji nějaké trosky, kolem kterých jezdil autobus. Ještě si pamatuji pivovar u kruhového objezdu, staré Podolí s nízkými domečky a rozbitou silnicí z kočičích hlav a zubárnu ve městě naproti Zdrávce. Tak dávno to zase není.

A babička vyprávěla, že byla jako dítě ve městě v židovském kostele, ale místo nevím.

Ještě mě napadl hřbitov pod Chloumkem. Jak je zastávka MHD U Křížku či jak se jmenuje tak se jde kus rovně po hlavní do kopce. Pak se zahne mezi domky k pastvinám pro koně a u nich to je. Kdo je geokačer tak to lehce najde nebot tam je keš  

Židovský hřbitov.

Dnes jsem jel po ulici Řípská a vzpoměl jsem si na židovský hřbotiv. Protože jsem tam ještě nebyl, rozhodl jsem se pro jeho návštěvu. Kde je, jsem zjistil na internetu z mapy http://www.mapy.cz/#x=14.486381&y=50.359861&z=17&l=15. Bohužel jsem nevěděl, že se dostanu pouze k jeho zdi. I tak jsem se alespoň podíval, kde hřbitov opravdu je a jaký je k němu přístup. Na internetu jsem se zjistil další informace http://pamatky.kehilaprag.cz/hledani/melnik. Mělo by se tam dát dostat přes pekárnu, stačí prý požádat v obchodě. Až budu mít tedy někdy čas v době kdy bude mít pekárna otevřeno, tak se tam podívám ještě jednou.

Synagoga.

Také jsem pomocí internetu zjistil kde původně stála synagoga. Kde stála přesně je zřejmé z náhledu do katastru nemovitostí http://nahlizenidokn.cuzk.cz/. Zde bohužel nemůžu uvést přesný odkaz, protože se údaje po čase nulují a odkaz by byl tak neplatný. Proto uvedu malý postup. Kliknutím na výše uvedený odkaz, se dostanete na aplikaci "nahlížení do katastru nemovitostí", v horní liště klikněte na "Parcela", nebo na "Rychlé odkazy - Vyhledat parcelu", zde do pole "obec" vložíme "Mělník" a klepneme na "Vyhledat". Do okénka "Katastrální území" automaticky naskočí Mělník a pak opět klepneme na "Vybrat". Do pole parcela zadejte 4072 a klepněte na Vyhledat. Při zobrazení v grafickém prohlížeči doporučuji použít zobrazení "Katastrální mapa + ortofo". Přes číslo listu vlastnictví se také dozvíte, kde přesně leží židovský hřbitov.

Dále doporučuji použít:

- tento odkaz http://www.holocaust.cz/cz/resources/jcom/fiedler/melnik

- mapu ČR z roku 1954 http://kontaminace.cenia.cz/, zde musíte ono místo najít sami

- mapu na seznamu http://www.mapy.cz/#x=14.472280&y=50.359246&z=18&l=15

Doufám, že jsem alespoň někomu pomohl se trochu zorientovat.