Taneční sál s příchutí pelyňku

V pátek 9. září má být slavnostně otevřen nový multifunkční sál v MKD Mělník. Po mnoha letech tak začnou mimo jiné taneční kurzy v opravdu důstojném prostředí. Co vlastně předcházelo této slavnostní události?

Zdá se mi, že je to strašně dávno. Ale je to vlastně téměř přesně na den rok, co mi zastupitelstvo po těžkém boji schválilo peníze na vybudování tanečního sálu v MKD. Byl to souboj trvající od začátku června, kdy jsem poprvé představil mnou zajištěný a vymyšlený projekt. Současně navrhl i možné financování. Následující měsíce , to byla neustálá polemika zejména s mými kolegy z ODS, kteří až na výjimky sál zoufale nechtěli. Ani ne tak kvůli sálu, ale díky osobě navrhovatele. Koncem srpna byl návrh společnými silami dle jejich domněnky definitivně zamítnutý. Takže jsem musel zvolit krajní variantu, s poukazem na zpracovaný statický posudek jsem sály v prvním patře uzavřel. Dodnes vzpomínám na dotaz tehdejšího pana starosty na právníka města, zda jsem na to měl právo. Teprve jeho odpověď, že : „pokud existuje onen zmiňovaný posudek, pak nepochybně ano " definitivně rozhodla. 

Zastupitelstvo schválilo dne 7. 9. 2010 řešení havarijní situace zesílením stropů a tím bylo možné vybudovat i multifunkční sál. Po pár klasických peripetiích, kdy šnek je oproti úřední mašinérii sprinter, se letos začalo s budováním sálu. Ač je mi možné vyčítat cokoliv, nebýt mé tvrdohlavosti, nikdy by sál nebyl. Mluvilo se o něm více jak 30 let, tím to vždy skončilo. Můj postup samozřejmě nebyl zapomenut a ve známé kauze jsem byl na základě velmi pochybných důvodů odvolán z postu ředitele MKDM. Ostatně, žaloba na ochranu osobnosti leží od května u krajského soudu, doufám, že v dohledné době soud nařídí jednání a po právu rozhodne.

Budování tedy začalo bez mé účasti a nyní s dvouměsíčním zpožděním dospělo do nějakého konce. Nebudu říkat zdárného, rekonstrukce má spoustu chyb. Od nezatemňujícího zatemnění sálů přes nevhodné materiály až po nerespektování některých norem. Teď nejsem generálem po bitvě, jen konstatuji rozpor s materiálem, který byl k dispozici zde ( 65MB pdf, zveřejněno se souhlasem autora). Taková „malá“ studie o tom, jak by to mělo vypadat. Nechal jsem ji udělat, abych měl základní argumentaci pro případnou komplexní rekonstrukci. Že se studie nedodržela, je věc jiná. Tím nemyslím jen náplň, ale třeba i závazné normy. Budu se jako občan tohoto města ptát, proč tomu tak bylo. Ale nedostatky naštěstí nejsou fatální, pár set tisíc to spraví.

            Takže nás čekají slavnostní projevy, asi stříhání pásky a tak. Nechám si o tom od někoho z přítomných vyprávět. Proč? Na otevření byly rozeslány pozvánky. Všem, kdo na Mělníku cosi znamenají. Zařizoval to MKDM spolu s odborem kultury a městem Mělník. Mě žádná nedorazila. Chápu to, jsem nežádoucí osoba, řečeno mluvou diplomatů, persona non grata. A už naše babičky říkaly, nechoď tam, kde tě nezvou. I když už začínám pochybovat o tom, zda být slušný na Mělníku se vyplácí, dodržím svoje zásady. A nechám si o tom vyprávět.

I přes to vše doufám, že sál bude ku prospěchu města Mělník. Hořká příchuť jak po pelyňku z věcí okolo zmizí v propadlišti času. Zůstane jen to dobré. Budova Masarykova kulturního domu a většina obyvatel Mělníka si to zaslouží.

Ing. Radim Vajchr