Mělníček se potýká s technickými obtížemi.
Na uzdravení pracujeme. Prosíme o trpělivost.
K „vyřešenému“ parkování v centru města. Jakou cestou a za jakou cenu.
S velkým překvapením jsme četly v Týdeníku Mělnicko č. 31 příspěvek „Projekt řeší parkování ve středu města Mělníka“ hovořící o parkovišti v oblasti mezi ulicemi Tyršova a Na Podhoří (mylně uvedeno Na Podhradí) a Sokolem. Údiv v nás nevyvolal samotný záměr, ten je poměrně starého data, a přestože byl opakovaně zamítán, stále se vrací. Z čeho tedy překvapení vyplývá?
- Státní památková péče se opakovaně vyslovuje proti tomuto záměru (za působení R. Špačkové na úřadě byl odmítnut parkovací dům v dané lokalitě, za Mgr. J. Dohnala bylo vydáno 27. 2. 2008 zamítavé stanovisko k parkovišti).
-
Komise pro regeneraci Městské památkové zóny Mělník (za nového vedení města sloučená s komisí stavební a dislokační) o této ZÁSADNÍ otázce vůbec nejednala, což považujeme jako její členky za účelové jednání, neboť jsme již dříve avizovaly nesouhlas Mělnického osvětového a okrašlovacího spolku s navrhovaným řešením (projednáno na Valné hromadě spolku 3. 3. 2011).
V dřívějších letech však komise o tomto několikrát jednala, naposledy pravděpodobně 5. 2. 2008 s následujícím výsledkem:
„Komise z důvodu závaznosti platného územního plánu nedoporučuje na tomto místě parkoviště – výsledek hlasování: pro 9, proti 4.
Návrh na změnu územního plánu v této lokalitě tak, aby zde bylo možné parkoviště udělat – výsledek hlasování: pro 4, proti 9. Členové komise preferovali variantu, kdy se otázky dopravy budou řešit po odborné analýze a jejím doporučení.“ O existenci této analýzy, na jejímž základě by došlo ke zmiňované úpravě (či jiným), nám není nic známo. -
Územní plán MPZ Mělník dává danému místu toto funkční využití: „Plochy a objekty smíšené“. Jedná se o „plochy sloužící bydlení a veřejnému vybavení“, kde „max. 30% celkové podlažní plochy smí sloužit jiným účelům než bydlení“. Zároveň je v tomto dokumentu stanoveno „nepřípustné využití: zařízení výroby , služeb, skladového hospodářství a dopravy, narušující funkci bydlení“.
Ve zveřejněném článku se samozřejmě píše o nutnosti změny územního plánu MPZ. Ten ovšem vznikl z důvodu ochrany kulturně-historických hodnot místa, to je jeho prvořadým úkolem, a proto by se nemělo ustupovat různým tlakům na jeho změny.
Proč jsme proti tomuto řešení?
- První devastace tohoto území proběhla již dříve, když zde byl z důvodu záměru budování komunikace zlikvidován Hrdinův lis, což představuje nenahraditelnou škodu. Měl by jej nahradit opět dům.
- Tyršova ulice byla úpravami v závěru první republiky velkoryse koncipována (šíře silnice, chodníků, úprava Jungmannových sadů – linie zdůrazňující průběh opevnění středověkého města). Lemují ji hodnotné „školní budovy“ – secesní a kubistická, doplněné velice kvalitní novorenesanční architekturou Sokola. Na ně by dle předkládaného návrhu navazovalo parkoviště, což představuje z hlediska urbanismu záměr nešťastný. Nevhodnost parkoviště je též dána samotnou blízkostí školy.
- Realizace tohoto řešení by výrazně změnila podmínky bydlení minimálně obyvatelům vil v ulici Na Podhoří, a pokud by byl realizován kdysi zamýšlený výjezd směrem dolů a dále ulicí Smetanovou, pak by se kvalita bydlení změnila mnohem většímu počtu obyvatel.
- Nesouhlasíme s výdaji za zpracování dokumentace k územnímu řízení, pokud danou věc neumožňuje územní plán MPZ. Pokud změna nebude schválena, jedná se o vyhozené peníze. Nebo je již předem jasný výsledek při projednávání změny?
- Nevěříme v dočasnost navrhovaného řešení. Dělala by se snad za dva roky další změna územního plánu, aby se stav vrátil k výchozí situaci?
-
Zajímalo by nás oficiální sdělení města, zda a případně s jakým výsledkem jednalo s p. Jiřím Lobkowiczem o možnosti využití parkoviště Na Svini, kde se nabízí ohromná parkovací plocha, a pokud by se zde jasně nastavila pravidla a město sem směřovalo dopravu, jistě by se alespoň částečně problém parkovacích míst v historickém centru řešil a toto řešení by nemohlo vadit žádné ze zúčastněných stran. Argument o dočasnosti tohoto parkoviště vzhledem k záměrům vlastníka pozemku neobstojí, neboť o dočasnosti se hovoří i u parkoviště v Tyršově ulici.
Zde jenom připojujeme povzdech nad promarněnou příležitostí města získat plochu záchytného parkoviště na bývalém řepném placu (dnes je zde soukromý podnikatelský subjekt) a posílení kyvadlové dopravy do centra, jak je to charakteristické pro řadu historických měst. A ještě jeden námět: Jaké jsou záměry města s pozemky v ulici Bezručově, které navazují na Family Centrum a kde auta parkují na nezpevněné ploše a konají se zde cirkusová představení? - Chceme město, které nebude budovat parkoviště v samém historickém centru, které se bude snažit navrátit veřejnému prostoru jeho sociální funkce. Nabídne prostor pro setkávání lidí, přívětivý prostor s vodními prvky, lavičkami a zelení. Je snad vhodné mít parkoviště u jediného parku (mimo zeleně u kostela) v historickém centru?
- Posílení dopravy a zvýšení počtu parkovacích míst v centru nevyřeší problémy podnikatelů v něm působících, jeho příčinou je především (stále se rozšiřující) řetězec obchodů na Podolí. Lidé přijdou, když se zde budou cítit příjemně (viz bod výše) a když jim bude nabídnuto něco, co jinde nenajdou. Mimochodem: zdědili jsme toho dost, ať již díky přírodě – jedinečnost polohy našeho města, nebo díky umu našich předků.
- Domníváme se, že doprava do centra pěšky přispěje k ozdravení obyvatel našeho města J (docházkové vzdálenosti nejsou velké) a většina turistů je zvyklá v historických městech chodit.
Lidé, choďme, potkávejme se a setkávejme se, usmívejme se.
Mgr. Renata Špačková, PhDr. Ilona Němcová
Rada MOOS, o.s.; členky komise pro regeneraci MPZ
Vložil MOOS, So, 13/08/2011 - 15:36
Město
Poslední komentáře
Petr Moss
Regionální muzeum Mělník
Taxi Novák
smejd
michaell.n
SimonaK
SimonaK
SimonaK
SimonaK
SimonaK