Ostatní

Jaká jsou vítězná loga města Mělníka? Na konci minulého roku byla vyhodnocena soutěž o nové logo našeho města. Návrhů se sešlo na stovky, a tak komisi čekal nelehký úkol. V článku naleznete finálovou desítku návrhů.

Ve dnech 14.-18.4.2008 na trase Mělník – Praha dopravní průzkum zaměřený na možnosti případného ukončení části stávajících linek v oblasti severní části Prahy.
Pracovníci ČSAD Střední Čechy rozdali cca 600 anketních lístků, z kterých se jich vrátilo vyplněných 212. Z provedeného průzkumu vyplývá, že cca 74 % cestujících je pro zachování zastávky Nádraží Holešovice, zhruba 20 % pro terminál Letňany a pouze zbývajících 6 % pro zastávku Ládví.

Na území CHKO Kokořínsko v minulosti rostlo několik druhů rostlin, které jsou v dnešní době již nezvěstné nebo je známo jen málo jejich lokalit. Už jen pamětníci ví, kde se v minulosti vyskytovala jedna z našich orchidejí, střevíčník, nebo kde ještě v několika málo jedincích stále přežívá. K některým lokalitám existují pouze stručné záznamy, podle kterých je velmi těžké tato místa znovu dohledat.
V posledních letech došlo k objevení několika vzácných lokalit právě na základě informací od veřejnosti. V článku je uvedeno několik fotografií rostlin, které patří mezi vzácnější nejen na Kokořínsku. Pokud jste při svých toulkách přírodou potkali některý z nich, neváhejte se s námi podělit o svůj postřeh.

Větrné elektrárny nejsou již dávno jen něčím, co můžeme vidět v sousedním Německu, či Nizozemí, ale od přelomu tisíciletí pozvolna přibývají i u nás. Ačkoliv bychom je spíše očekávali na vysokých pohraničních hřebenech, už ani toto není žádné pravidlo.

V loňském roce mě upozornil kolega, že spatřil z osady Vinice kdesi v Českém Středohoří na obzoru tři vrtule, které zřejmě patří nějaké větrné elektrárně. Skutečně se prokázalo, že pokud jsou dobré podmínky viditelnosti, můžeme i pouhým okem spatřit mezi Milešovkou a Kletečnou v Českém Středohoří pásmo pohraničních Krušných Hor, kde od loňska spatříme větrnou elektrárnu. Elektrárna se nalézá jižně od lyžařského areálu na Bouřňáku, nad městem Teplice. Z Turbovického hřebenu ( od Brabčova po Přívory) můžeme sice spatřit všechny tři vrtule, ale pokud budeme na Mělníku, spatříme na úpatí Kletečné vrtule jen dvě, neboť třetí je již schovaná za kopcem. Elektrárna se nachází vzdušnou čarou asi 70 km od Mělníka, průměr rotoru je 71 metrů a výška osy rotoru je v 85 metrech nad zemí. Bohužel, podmínky výhledu nebyly od otevření mělnické věže ještě nijak příznivé, a tak se zdá, že její spatření je spíše vzácností.

Město Mělník v rámci zpřístupnění podzemních prostor navazujících na městskou studnu, nechalo provést aktuální fyzikálněchemické vyšetření vody ze studny.

V úterý 18.3.2008 kolem 15té hodiny se stala naší kamarádce Katce vážná dopravní nehoda. Naštěstí díky shodě náhod a poměrně dobré bepečnostní výbavě auta vyvázla "pouze" s pár škrábanci a modřinami (pokud nepočítám psychickou újmu). Auto je na odpis, ale to je v dané situaci to nejmenší. Nejhorší na tom, je, že viník nehody, který si krátil zatáčku v protisměru, se ani neobtěžoval zastavit a klidně ujel.

Přicházejí téměř každý rok po jarním tání sněhu na našich horách, ale objeví se i při velké, či déle trvající oblačnosti nad našim územím. Tak jako každý přírodní živel, tak i povodně přitahovaly odpradávna pozornost lidstva. Nebylo to jen kvůli nějakému fascinujícímu pohledu, ale často i z důvodů praktických. Vždyť voda byla pro lidstvo vždy životně důležitá, proto se sídla stavěla na březích řek, avšak voda mohla i zabíjet. To byl důvod k dlouhodobému sledování kolísání hladin zvlášť velkých řek.Velká povodeň z roku 1890 se stala katastrofální z důvodu prudkého jarního tání na horách a absence Vltavské kaskády, což umožnilo dopravit obrovské kusy ledu po řece až do Prahy, kde pobořila Vltava několik pilířů Karlova mostu. Ale, i na území našeho okresu měla v okolí Zálezlic na svědomí likvidaci vesnice Doničky ( proti Vrbnu) a Zátvor.

Vím, že problematiky autobusů Mělník-Praha už se tady rozebírala mnohokrát. Přesto bych toto téma chtěla otevřít znovu - vyprovokovala mě k tomu jízda s řidičem Jiřím Jeřábkem tento týden. U nás doma má tento řidič přezdívku "Káám?!" Myslím, že mnozí z Vás, kteří cestujete do Prahy pravidelně, už si tohoto muže vybavují.

    Určitě se vám to již stalo, nastoupili jste do autobusu, slusně pozdravili a nahlásili cílovou stanici. Řidič něco namačkal na strojku a oznámil vám částku k zaplacení. K vašemu překvapení jste zaplatili o 5Kč více a obdrželi dva lístky. Ano, řidič vám bez vašeho vědomí naúčtoval přepravné za spoluzavazadlo!