Podoba náměstí Karla IV. - dopis starostovi města

V Mělníku dne 27.2. 2014

Vážený pane starosto,

využívám rád Vaši nabídku k diskusi nad budoucí podobou Náměstí Karla IV., kterou jste zveřejnil v „Mělnické radnici“ na sklonku minulého roku a pokusím se v tomto otevřeném dopise několik názorů k této tématice formulovat. Rád bych věřil, že tato nabídka nebyla pouze formální, totiž taková, která by vedení města umožnila pouze „udělat si čárku“ do kolonky „Diskuse nad podobou veřejného prostoru“ a poté názory veřejnosti nadále ignorovat.

    Již jednou jsem se podobné diskuse zúčastnil v roce 2012, kdy jsem artikuloval (jak víte)  ve formě petice názor značné části veřejnosti na nově zřízené veřejné osvětlení na Náměstí Míru. I přes všeobecnou občanskou apatii jsme získali na podporu našeho názoru přes 300 podpisů – bohužel i přes opakované sliby Vás a části zastupitelů nedošlo prozatím k žádné nápravě nežádoucího stavu a na náměstí zeje dosud „černá díra“ (obklopená nevyhovujícími svítidly), která ztěžuje večerní využití mělnické agory. Jsem ovšem naivní optimista a doufám, že se názorům věřejnosti v tomto případě nepovede stejně!

    Ze současného stavu náměstí je patrné, že vedení města dosud nemělo žádnou koncepci dalšího rozvoje tohoto významného prostoru, který by měl sloužit ke společenským, obchodním a reprezentačním účelům obce.

    Převládajícím dojmem je bezradnost radnice, o čemž svědčí např. to, že část chodníku pro pěší tvoří dlouhodobě (!) betonové panely (to se často nevidí ani na vesnici!) a část pěších komunikací chybí úplně (!) a tvoří je udusaná hlína („chodník“ v ul. Tyršova, což je významná spojnice mezi Náměstím Karla IV. a hlavní poštou!!!). V tomto místě (křižovatka ulic 5. Května, Tyršova a Nám. Míru) vznikla v minulém roce budka s občerstvením, která zde působí jako pěst na oko. Namísto, aby se radnice postarala o kultivaci tohoto místa, např. o zřízení chodníků, oživení zeleně apod. povolila zde naopak výstavbu stánku, jehož základy jsou pevně spojené se zemí a tudíž k jeho výstavbě bylo pořeba minimálně „Územního rozhodnutí“ městského stavebního úřadu! Stánek, který se nachází v městské památkové rezervaci, působí jako vřed. Má předchozí slova o bezkoncepčnosti a bezradnosti města berte jako eufemismy, ve skutečnosti je to katastrofa! Co tedy s náměstím?

    Město by mělo v první řadě zlikvidovat otřesný památník socialistického stavebnictví a megalománie v podobě foyer a sálu „kulturního domu“. Z této stavby lze možná zachovat pouze malé funkční části stavby do ulic Nová (banka GE a Školící středisko Ford) a Tyršova (bar Pravda) – ovšem bylo by nutné tyto zbytky stavby upravit/dokončit architektonicky tak, aby nedošlo k vytvoření slepých stěn otočených k náměstí (!!!). V případě, že by to nebylo možné je nutné vše beze zbytku zbourat až k budově pošty.

    Demolicí by měl projít také jeden ze dvou „obchodních domů“ na náměstí (ten v majetku města, druhý je – bohužel – v soukromých rukou). Svojí koncepcí budova již neodpovídá nárokům kladeným na moderní obchodní zařízení a po provozní stránce je velmi nákladná (vytápění). V blízké budoucnosti se značně prodraží i údržba - plášť budovy je v předkritickém stavu a spíš dříve než později bude potřeboval výměnu.     

    Stavba mělnického obchodního domu je architektonickou noční můrou a bylo by lze s úspěchem pochybovat o duševním zdraví jejího projektanta – obrovské hmoty stavby nezapadají do měřítka starobylého města (tzn. neodpovídají hmotám okolních budov), je zde nesmyslně mnoho tzv. obestavěného prostoru bez jakéhokoliv využití (chodby, schodiště). O „invenci“ projektanta tohoto paskvilu svědčí také to, že z obchodního i estetického hlediska nejzajímavější část budovy – přízemí na nároží s ulicemi Fibichova/Vodárenská – „vyplnil“ (namísto obchodních prostor, kavárny apod.) obří trafostanicí a veřejnými záchody.

    Jediné co by bylo možno (dočasně) z této stavby zachovat je přízemní fronta budovy do ulice Fibichova, kde sídlí banka (ČSOB) a provozovnu maso-uzeniny (Goldšmíd) – v tomto případě by se ovšem musela přeložit trafostanice a WC a zřídit na nároží obchodní prostory.

    V případě, že se problematika „obchodního domu“ nebude řešit, bude čím dál těžší najít pro celé toto monstrum nájemce z řad drobných podnikatelů. Údržba a provoz se bude prodražovat a časem hrozí, že se „obchodní dům“ úplně vylidní a změní v bezdomovci obývanou ruinu. Z urbanistického hlediska jde o kráter uprostřed města.

    Tato obchodní centra a kulturní dům vznikl bohužel plošnou demolicí hodnotné zástavby - domů, které zde organicky vyrůstaly po staletí a proto se jen velmi stěží podaří nahradit je rychle nečím vhodným. Proto by bylo rozumné místo po demolicích (opravdu velké náměstí) vyplnit parkovou úpravou a nespěchat s novou výstavbou. V případě prostoru po obchodním domě je možné využít sklonu náměstí k zřízení pěkného vodního prvku – fontány s kaskádou, kterou by obklopoval park se vzrostlými stromy. Vhodné architektonické řešení se může hledat desítky let a v případě tak důležitého prostoru to nebude na škodu.

    Velmi důležitým prvkem změny náměstí je i regulace provozu automobilů a parkování. Není možné, aby Náměstí Karla IV. sloužilo z větší části k parkování, na to je toto místo symbolicky i fakticky příliš důležité. Plocha náměstí by neměla sloužit k odkládání automobilů, ale k setkávání lidí.

    Parkování návštěvníků centra města, kteří směřují do jeho obchodů a úřadů, je třeba řešit jinde, ale zároveň v bezprostřední blízkosti centra města tak, aby to bylo i nadále pro návštěvníky pohodlné. Takovéto záchytné parkoviště by mělo být zřízeno (náhradou za zrušené parkoviště na náměstí) např. v prostoru nynější nekvalitní svažité travnaté plochy v Tyršově ulici (vedle bývalého kina Sokol), nebo by bylo možné využít po demolici vzniklou plochu mezi poštou a náměstím. V tomto případě by na parkoviště měla navazovat parková úprava, která by vznikla v místě dnešního „monumentálního“ vchodu do „kulturního domu“ a tím by parkoviště pohledově odstínila od náměstí (tj. reprezentativního prostoru). Místo po parkovišti v horní polovině náměstí by měl zaplnit park s lavičkami, který by plynule a logicky navazoval na park na místě zrušeného obchodního domu. Celé náměstí by se tak stalo odpočinkovou zelenou zónou.

Věřím, že nastal čas pro zásadní řešení. Příští generace nás (a naši dobu) budou hodnotit podle odkazu, který jim zde zanecháme. Očištění centra města od parazitních budov a následná parková úprava nám ostudu určitě neudělá!

Jde jen o jedno: NEBÁT SE (a nekrást)! (T.G.M.)

Jsem s pozdravem a těším se na podnětnou diskusi!

Petr Štemberk – občan města

p.stemberk@seznam.cz