Tip: Přehledná a stále aktuální nabídka zaměstnání je dostupná zde.
Muzeum M

Mělník v roce 2018 a dále

České republice chybí cíle. Došly. V roce 1989 jsme měli jednoznačný cíl, být svobodnými. To se nám splnilo celkem rychle. Dalším cílem byl návrat do Evropy. To se nám splnilo v roce 2004. Dalším cílem, už méně konkrétním, bylo rychle dohnat životní úroveň starých zemí EU. První desetiletí našeho století se v tomto ohledu tvářilo perspektivně, za prvních osm let hrubý domácí produkt vzrostl bez mála o čtyřicet procent, například Německu jen o jedenáct. Dalších šest let jsme se díky finanční krizi, přísné rozpočtové politice vlád a společenskému hašteření potáceli na místě. Od roku 2010 jsme Německo nedohnali ani o procento. Pokud by po krizovém roce 2009 pokračovala konjunktura z počátku století, byly bychom dnes na 90% hospodářské úrovně Německa. Takto jsme zůstali jen na 72%. Tak moc jsme se s krizí a mezi sebou prali, až jsme zapomněli, kam chceme jít. Co chceme dosáhnout. Taková situace je společensky nebezpečná, protože člověk ze změny je živ.

 

Mělník by si měl stanovit cíle.

U nás na Mělníku asi nemůžeme mít ambici měnit celostátní politiku, proč také? Ale i co se týká politiky komunální, pravděpodobně platí to, co jsem popsal v odstavci předcházejícím. A není nic příhodnějšího, než definovat cíle a vize rozvoje města v roce volebním. Komunální volby se budou konat letos na podzim, tak by seriózní debata mohla již začít.

Mělník je podobně jako celá Česká republika jaksi rozhádaný. A jak čtu některé diskuse a články, volby se připravují spíše mocensky, než ideově. Začíná se hovořit o kandidátkách. To je pro prosazení vizí podmínka nutná, ne ale dostačující. Usměvavý kandidát s líbivým, ač prázdným heslem na plakátě, takové jsou kampaně posledních let. Klíčové jsou ale vize, cíle a program. O nich jsem stále nečetl nic. V různých skupinách na sociálních sítích si se zájmem čtu postoje a názory potenciálních zájemců o management veřejného dění. Podobně jako před prezidentskými volbami, kde klíčové bylo býti antizemanem, na Mělníku jako by bylo nutné být antimikešem, antischweigstillem, antivolfem, antitichotou. To město ale neposune nikam. Městu toho spoustu chybí, proto není potřeba předvolební a společenský boj personifikovat, stačí se jen zamyslet, zasnít a formulovat to, co chceme s Mělníkem udělat.

Hodně problémů se vyřešilo, mnohé zůstaly a nové vznikly.

Za posledních osm let se Mělník změnil k nepoznání. V tom dobrém slova smyslu. Byť to vnímám jen tak, že byl splacen dluh minulého několik desetiletí dlouhého zanedbávání. Mělník je dnes z větší části základně opraven.

Samozřejmě, hodně věcí stále chybí, doasfaltování všech ulic, dokončení a oprava všech chodníků, dobudování kanalizace atd. Dokončení průtahu (obchvatu) města je v plánu a snad ho už nic nezastaví. Oříškem zůstává Náměstí Karla IV., ale tam vypadá, že se základně vyřeší ještě do voleb. Tyto body v programu musí mít všichni. Ale pro město to nestačí.

Vyskytly se nové sociální jevy, které nikdo neřeší a které potřeba řešit je. Ty jsou, z velké části, úkolem města, ačkoliv se nevyřeší vyasfaltováním té které silnice.

Méně dojíždění do Prahy.

Mnoho tisíc lidí musí každý den dojíždět za prací do Prahy. Mělník se z lenosti sám učinil satelitem Prahy, ačkoliv jím zcela není. Mělník, i přes určitou blízkost hlavního města, by měl být městem relativně autonomním a blízkost Prahy naopak využívat ve svůj prospěch. Satelitem v pravém slova smyslu by snad Mělník mohl být, pokud by byl veřejnou dopravou bezproblémově a rychle spojen s centrem Prahy. Tak, jako jsou například Kralupy nad Vltavou. Dnes je centrum Prahy z Mělníka za ideálních podmínek dosažitelné za více než hodinu, což znamená, že průměrný dojíždějící za prací stráví na cestě thruba tři hodiny denně. Dálnice před Prahou je každé ráno beznadějně ucpaná. Dostavba severozápadní části dálničního okruhu Prahy je v nedohlednu a kosmetické úpravy u Zdib situaci nevyřeší. Velké zrychlení cestování vlakem je též v nedohlednu, i když, stálo by za to, aby město veřejně sdělilo, jak se celý problém posunul a kdy bychom se mohli dočkat častějších přímých vlaků do Prahy a také kdy můžeme očekávat zkrácení délky cesty. Kapacita autobusů je už dnes téměř na svém maximu, zde není moc co zlepšovat, Mělník již s dopravci vyjednal hodně. Ale dopravní zácpy autobusy nepřeskočí. Zůstává cestování automobilem, které je neekonomické a neefektivní. Všimněte si, v kolika automobilech sedí jen jeden člověk. V této otázce myslím, že by se město mohlo účastnit na vytvoření aplikace na spolujízdy z Mělníka do Prahy a zpět. Okrajově by taková snaha mohla pomoci.

Tři hodiny na cestě každý den je téměř pětina produktivní části dne. Tři hodiny, kdy bychom mohli být se svou rodinou, kdy bychom mohli žít aktivní život ve městě, čímž by se město oživilo a jistě bychom v něm také utratili více peněz. Tři hodiny jsou prostě příliš. Příliš na to, že Mělník má potenciál minimálně několik set pracovních míst vytvořit. Město je zcela sociálně vybaveno, jsou zde supermarkety všeho zaměření, základní kulturní vyžití, sportoviště, benzínky, parky, nemocnice, školky, základní školy, střední školy, téměř vše, s čím člověk může prožít spokojený život.

Více pracovních míst ve městě.

Je potřeba přilákat investory, kteří vytvoří nová pracovní místa. V tomto směru, domnívám se, Mělník udělal příliš málo. Česká republika, přesněji Ministerstvo obchodu a průmyslu, zřizuje agenturu Czech Invest, která se lákáním zahraničních investorů zabývá. Jejích služeb v minulosti úspěšně využil například Nymburk nebo Kladno. Ale nejen to. Je třeba hledat i mezi investory českými a nabízet jim dobré podmínky k podnikání v našem městě. Přilákat do města nějakou veřejnou instituci. V tomto směru by představitelé našeho města měli být aktivnější. Musí být. Musí se ucházet o související dotace. A v Czech Investu a na MPaO si udělat dobré známé a intenzivně s nimi pracovat. Stanovit si cíl, že pomocí nových investorů do roku XY vytvoří tolik set nových pracovních míst. Cíl je to ambiciózní, ale život bez cíle je jen bloumání. A ve stavu bloumání se Mělník nyní ocitá.

Mělník jako turistická destinace.

Opravou centra a rozvojem vinařství se Mělník stává čím dál atraktivnějším místem k tomu, aby byl navštíven. Vzpomínám si, jak jsem byl před lety u paní Krausové pro víno. Tehdy ho stáčeli ještě jen do pet lahví. Ještě ani nelahvovali. Dnes víno Kraus patří k těm prestižním, ale nejen Kraus, i Vondrák a Školní statek pravidelně dostávají ocenění a medaile. Je zde skvělé víno od paní Lobkowiczové. Máme originální mělnickou apelaci VOC Mělník. A jsou další, menší vinaři. A také kvalitní.

Psal jsem o té myšlence již vícekrát, pracovně jsem ji nazval jako Mělník – město vína. Představoval bych si to tak, že by na Mělník na víkend jezdili Pražané, kteří by krom krás města a okolí navštívili několik mělnických vinařů, u kterých by “popili, moudře pohovořili a poznali, jak tady kulturně žijeme.” Stejně jako jezdí do sklípků na Moravu. Jen, že Mělník je mnohem blíže, čehož dosud neumíme využít. Mělník by se mohl stát malou jižní Moravou.

Co pro to ale musíme udělat? Získat pro nápad všechny nebo většinu mělnických vinařů. Vytvořit silné sdružení, jehož součástí by nebyli jen vinaři, ale i město, především město, které by pomáhalo finančně a organizačně, dále majitelé hotelů a restaurací, kteří by měli zájem se na takovém projektu účastnit. A spolu vytvářet společný turistický produkt. Tak, jako před patnácti lety začínal projekt Monínec, který dnes patří mezi nejlepší projekty v cestovním ruchu u nás.

V zahraničí, ale už i někde u nás se tomu říká incoming and destination management. Jednotlivé subjekty si mezi sebou nekonkurují. Jeden vinař není konkurentem toho druhého. Jedna restaurace nekonkuruje jiné. Spolu vytvářejí velkou nabídku, která je podpořena společnou marketingovou strategií a na celém tom získávají všichni. Vinaři lépe a dráž prodávají. Poskytují doplňkové služby, ze kterých rovněž těží, ochutnávky vín, prohlídky výroben, prohlídky vinic. Mohou spolupracovat s restauracemi, ve kterých mohou vznikat jejich prodejní koutky. Může vzniknout turistická stezka po všech vinicích, organizované návštěvy sklepů. Vinařská prodejna na náměstí, kde by byla k dostání všechna mělnická vína, vinařské potřeby a suvenýry, kde by se pořádaly ochutnávky. Něco již existuje, ale povětšinou se to omezuje jen na jednotlivé vinaře. Jaký by byl efekt? Řádové navýšení příjmů jednotlivých subjektů, nové pracovní příležitosti a konečně, znovuobnovení tradiční tváře města, města vína. Dnes se vinaři spojují při krásných akcích, jako je košt, či vinná noc. Toto by ale byl produkt permanentní, neomezoval by se jen na pár dní v roce.

Oživení společenského života ve městě.

Co se týče kulturního a společenského života, i zde se domnívám, že by bylo výhodné propojit jednotlivé akce do větších celků. Bylo by dobré, aby probíhala větší komunikace a koordinace mezi jednotlivými organizátory kulturních a společenských událostí. Například jazzový víkend, sportovní týden, nebo víkend vážné hudby, které by se skládaly z většího počtu událostí. Dělat velkou reklamu na tři podobné akce má větší efekt, než dělat tři malá oznámení. Toto vyžaduje jen větší koordinaci mezi jednotlivými organizátory společenského života a jejich větší ochota se chtít domluvit. Je nesporné, že na takové spolupráci vydělají všichni.

V této souvislosti máme výhodu, že již existují skvělé eventy, jako je vinná noc, mělnický košt, vinobraní, atd. Mimo tyto události a pár jiných je ale centrum prázdné. Myslím, že bychom neměli zatracovat nápady, jako je kluziště na hlavním náměstí, či cokoliv, co přitáhne lidi do města. Není pravda, že všechny veřejné prostředky musí být vydány za kanalizaci, či chodníky. Podpora nových i stávajících akcí je jen ku prospěchu města. Více lidí v centru znamená i větší nabídku obchodů a širší otevírací dobu, časem více otevřených podniků. Když si každý bude hrát jen na vlastním písečku, změnu k lepšímu očekávat nemůžeme.

Zlepšení politické kultury a mezilidských vztahů.

A nakonec, domnívám se, že bychom měli zlepšit politickou ale i mezilidskou kulturu ve městě. Oceňuji, že došlo k větší transparentnosti při jednání zastupitelstva a rady. Měsíčník Radnice je též dobrým zdrojem informací a dobrým fórem ke střetávání různých názorů. Myslím, že stále je co zlepšovat, nicméně na nedostatek informací si stěžovat nemůžeme. Co je horší a co nijak pozitivně nevybočuje z politiky celostátní a to je politická kultura. V tomto máme stále co dohánět. Čelní představitelé, ale i členové zastupitelstva, stejně jako úředníci městského úřadu by měli být zdvořilí, korektní a ze svých průšvihů by měli vyvozovat patřičné závěry. To se, bohužel, nedělo vždy. Myslím tím, že komunikace úředníků ve věci nového územního plánu je tajemná, ne příliš transparentní a místy arogantní. A jistě mnoho z nás má další další zkušenosti. A o enologickém karambolu pana starosty ani nemluvím.

 

Je jistě mnohem více klíčových témat, které se budou Mělníka dotýkat a o kterých by se dalo přemýšlet. Jednak je ale tento článek dlouhý až příliš, a jednak se budu těšit na různá nepersonifikovaná témata od těch, kteří skutečnou ambici řídit město budou mít.



Město

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".

3 Re


Jardo, zajímavé zamyšlení. Sice nejsem mělničák, dovolím si tři postřehy (možná se jimi vlamuji do otevřených dveří…).

Města bych se zastal v tom, že zde neexistuje „průmyslová zóna“, vybudovaná z dotací. Je totiž zjevné, že Mělník je přirozeně znevýhodněn, že by ji nebylo kde vybudovat. Co průmyslová zóna potřebuje? Zcela pragmaticky to jsou dvě věci, 1. (bohužel) nepříliš kvalifikovanou pracovní sílu a 2. blízkost dálnice. Těmto podmínkám vyhovují možná obce (popř. kraj města) ve směru na Kralupy. Další okolí města není pro „zónu“ příliš využitelné, špatná dopravní dostupnost a ochranné pásmo CHKO. Navíc zde existuje přístav, který je z mého pohledu extrémně „low-tech“. V této souvislosti mě napadá otázka, jak moc se ovlivňují nová pracovní místa ve městě a turistický ruch. Přístav má tu výhodu, že na něj není z centra příliš vidět. Tip pro vedení města: otravujte na MD, ať se konečně splavní Labe, možnosti přístavu tím získají novou dimenzi.       

Vlaková doprava do Prahy se v posledních letech poměrně zlepšila (přímé vlaky, integrace), druhý tip pro vedení města: tlačte na SŽDC na zdvojkolejnění nejvytíženější části trati 070 a navažte MHD na vlaky. Problém doby dojíždění není ani tak v rychlosti, jako spíš v čekání v místech míjení (odhadem min. 5-10 minut na jednu cestu). V OP Doprava zdroje jsou Smiling

Jeden nápad, který není specificky mělnický – dejme městům více pravomocí pro to, aby mohla ovlivňovat vznik pracovních míst. Třeba tím, že by určení sazby některých daní (třeba DPPO) bylo v pravomoci obce, obce by pak měly v rukou další nástroj pro přilákání investorů.   

3.1 Martine, diky za reakci,


Martine, diky za reakci, jednak o tobe rad po letech slysim, jednak ma hlavu a patu. Nelze s tebou nesouhlasit. Vec zamestnanosti je problematika slozita, s prumyslovou zonou mas pravdu. Ale pokud nechceme skoncit jako satelit s par spatne pracovnimi misty, je potreba reseni hledat. Ted tuto odpoved pisu v krasne prirode na Lago di Como v severni Italii a kdyz jsme sem prijizdeli, i v tak krasne hornate prirode je hodne podniku a vyroben, ktere funguji. Chce to hodne usili, ale neco vymyslet to chce, zvlast kdyz podpora statu je a vidime, ze to jinde jde. Moc se mi libi tvuj 'tip pro vedeni mesta,' tak take pridam - seznamte se s vedenim Czech Investu, s rediteli odboru na MPaO, na MMR a na MZe, vytvorte pracovni poradni skupinu z manazeru z Melnickych podniku a vymyslete neco. A mimo to, tady na Lago di Como ekonomicky vede cestovni ruch. To je bohuzel stale popelka melnicke komunalni politiky.

Jak ale vnimam realitu, jsem v tomto nazoru dost osamocen, protoze tematem komunalnich voleb zamestnanost neni. Tematem je ubytovna pro uprchliky, kterou nam ale meststi vlastenci ze strategickych duvodu nechteji prozradit, tematem je obchvat, ktery je tematem uz 30 let a Amerika, o ktere se mluvi stejne dlouho. To temata nejsou, to je samozrejmost, kterou bude muset udelat kazda radnice. Mrzi me, ze nereseni problemu zamestnanosti udela z Melnika mesto jeste mene zive, nez je nyni.

 

3.1.1 Zaměstnanost ?


Zdravím vás pánové a jsem rád, že tu je po dlouhé době zase něco jiného, než inzerce.

Zaměstnanost tematem komunálních voleb ? Jest-li to není tím, že zvyk je železná košile ( posledních skoro 30 let), a každý si tu práci řeší, jak se dá. Začátek 90. let nám nastínil představu, že zřejmě budeme muset někteří za prací dojíždět, především do Prahy a tento trend trvá. Vždyť samotní nejvyšší politici v televizi pravili, že se nedá nic dělat, že je taková doba všude ve světě, kdy někde do práce dojíždí i mnohem dále, a že se lidé za prací i stěhují, často právě do velkých měst. Jeden dokonce pravil v jednom horlivém projevu, že se nedá nic dělat, a když není zbytí, tak je třeba za tou prací jet třeba až do Austrálie Smiling.

Fakt je, že tady ve středu země přijde vždy takové nadšení, když se objeví najednou nějaký velký zaměstnavatel a je toho plná televize. Automobilka v Ovčárech ( u Kolína), nebo teď Amazon. Sever byl plný průmyslu, pak zkoušeli přeshraniční burzy práce pro zaměstnání v Německu, a nakonec přiznali, že spousta těch zájemců má problém minimálně s jazykem. Myslím, že spousta lidí vůbec neví co s tím, nebo se aspoň o žádných pozitivních výsledcích nikde nemluví.

Zahraniční investoři se sem nehrnou a nebudují tu příležitosti pro stovky lidí. Na druhou stranu to řada lidí vyzkouší ( Amazon) a jdou dále. Samozřejmě je práce v místě bydliště už jen z časových důvodů a věcí s tím spojených k nezaplacení, a je to lepší i pro dopravu, ale nic  pracovně zajímavého tu za posledních 25 let nevzniklo.

Myslím, že problém Amerika by mohl být díky Mělnickému okruhu již vyřešený. Bude tam park, možná i s vodním prvkem, a až se pojede v červnu závod, tak to bude vlastně prostor pro diváky. Sál by klidně mohl vzniknout ve starém obchoďáku na Pražské ulici.

Že se lidé zajímají o migrační tematiku více, než kdykoliv předtím, tak to je snad za současné situace normální. Mimochodem, také jsme byli v historii a jsme i dnes někteří pracovní migranti, stejně tak, jako lidé z východních evropských států a migrace někdy probíhá i uvnitř států, jak jistě víte.

Na cestovní ruch má každý jiný názor. Někdo si myslí, že je to takto dostačující, já ne. Obchvat, to je průšvih. Doprava kolabuje, smog ( to přijde) a chodci si užijí.

Takže si myslím, že mnozí zdejší občané, co dojíždí, by byli jistě na výsost rádi, kdyby měli pracovní příležitost v místě bydliště, ale po těch skoro 30 letech to vypadá, jako ze světa sci-fi.

2 Autor přesně ví ,co by


Autor přesně ví ,co by měli dělat druzí,ale vlastní projekt nám nepředstavil.Takový radílek už tady taky byl,nakonec si nedovedl ani zalít květiny za oknem,nyní se již nějak odmlčel.

2.1 Reakce


Vážený, je vidět, že jste článek přelétl velice zběžně a povrchně a měl jste nutkavou potřebu negativně zareagovat, což je současným trendem. Myslím, že autor předložil několik konkrétních a konstruktivních nápadů, které mají smysl a určitě má i další nápady. Je to jen o chuti a chtění a o touze udělat něco dobrého a smysluplného pro místo, kde dotyčný žije. A myslím si, že zrovna autor tohoto článku dává dostatečně najevo, že mu jde zejména o blaho a prosperitu města, ve kterém žije a tím pádem i jeho obyvatel. 

1 Velmi moudrá slova


Se zájmem jsem si přečetl Váš článek a musím říct, že v drtivé většině s Vámi souhlasím. Snad si to přečtou i naši páni politici a začnou se chovat alespoň z části v duchu Vašich slov.