Tip: Události z kalendáře si můžete pohodlně přenést ve formátu ICS do Vašeho mailového programu či mobilu.
Muzeum M

Zpravodajství

Červenec 30, 2020

20:25


Nedávno jsem tu psal článek o neúspěšném pátrání po kometě  Neowise, a jak se později ukázalo, tak jsem nebyl sám, kdo měl podobnou snahu se stejným výsledkem. Od té doby se již situace v oblasti možností pozorování značně zkomplikovala. Své sehraje o tomto víkendu nejen stav oblačnosti, ale také již časově stále účinnější působení Měsíce.
Jenže čtenáři Soutoku vědí, že to není jen kometa, která spíše byla, než už je jedním ze zájmů pozorovací ,mise. Objevila se totiž domněnka, že od mělnického zámku je možná vidět až do Saska.
http://soutok.blogspot.com/2020/06/z-melnika-je-mozna-videt-az-do-saska.html
Jak to všechno vzniklo ?

Úplně na začátku byl říjen 2019 a pozvánka na společnou akci  RMM a muzea v Litoměřicích na Den archeologie na Hradišti u Libochovan.
http://soutok.blogspot.com/2019/10/melnik-je-branou-do-polabi-porta.html
Tam mě zaujalo, že Hrádek ( zmíněné hradiště) je vlastně takovým českým Stonehenge. V každém význačném ročním období i o nějakém keltském svátku tam Slunce vychází i zapadá za nějakým kopcem.
A jak je to u nás za zámkem ? Tak i zde jsme našli nějaké odpovědi.
http://soutok.blogspot.com/2020/06/melnicke-zapady-slunce-kdyz-slunce.html
Když se díváte na fotky zapadajícího slunce, tak si možná všimnete daleko na obzoru v Krušných horách ( zprvu šlo o zcela ukvapený mylný dojem, že by to mohla být rozhledna v Českém středohoří) jakéhosi vztyčeného,, prstu".

Zdá se, že by se mohlo jednat o nějaký vysílač, ale otázkou je, o který. To už je taková slabost nás všech, kteří máme vztah k rozhledům, že mnohdy chceme vědět, na co že se vlastně díváme.Jenže, jak už to tak chodí, tak když člověka něco zajímá, tak jsou obvykle ty nejhorší podmínky pro různá pozorování.

Netušil jsem, že nejzdařilejší snímky objektu mého zájmu, který se objevil vlastně náhodně, tak jsou zatím stále právě ty z období po slunovratu. Sice se tvrdí, že deště i větry čistí atmosféru, ale nic takového se zatím nestalo.
Přišla na řadu různá měření v mapách, která dala určitou pravděpodobnost, ale nikoliv odpověď. Na tu si budeme muset zřejmě velmi dlouho počkat. Těch stožárů je totiž kolem Cínovce vícero, a jak sami vidíte, tak si jsou dost podobné, a budou rozhodovat detaily, které snad může odhalit jen výborná pozorovací atmosféra.

Navíc by se klidně mohlo i stát, že těch stožárů potom bude vidět v daném místě třeba i více. Zatím jsou zřejmě největšími kandidáty snad právě ty na obrázcích 2 a 3. Všechny vysílače jsou odtud cca 66 km vzdáleny. Dvojka na Cínovci je polohově vzhledem k cestě na obrázku na denním snímku snad ještě pravděpodobnější, ale pak se  musíme podivit tomu, že by nebyl vidět jen nedaleký a ještě vyšší Grosser Lugstein.( obr. 3)
Pokusil jsem se tedy zajít nedávno podle možností za zámek na pozorování i po ránu, ale úspěch to zrovna nepřineslo. Je tedy vidět až do Saska ? To si tedy na odpověď ještě zřejmě dlouho počkáme.
 Na druhou stranu jsem spatřil věci, které jsou tak prosté a přitom nádherné. To se úplně člověk na ta volná rána těší, pokud se dočká :-). Jak vše krásně souvisí se vším.

Zatímco nahoře jste mohli vidět, jak nám krásně kouzlila mlha, když oddělila Mělník od dominant na obzoru ( větrná elektrárna Pchery a Říp), tak toto zase způsobilo vycházející sluníčko, když se prodralo svými paprsky mezi zámkem a věží chrámu Sv. Petra a Pavla.
Celý Mělník se nám krásně promítl na stromy Hořínského parku. Není to krása ? Úplně mě teď napadá ta pověst, kterou jsem nazval Sokratovo moudro.
https://soutok.blogspot.com/2012/01/sokratovo-moudro.html
Díváte se na svět, který není skutečný, má něco do sebe, a ten pravý Mělník máte za zády. Užijte si dobře pátek a doufejte v příjemný pěkný víkend dle vašich představ.


Zatím nejlepší denní záběr.

Záhadný bod na snímku zcela vpravo.


obr. 1

obr. 2

obr. 3

obr. 4https://mapy.cz/zakladni?x=14.4741000&y=50.3478000&z=11

https://www.turistika.cz/mista/grosser-lugstein/foto?id=110407


Zdroj: Soutok

Červenec 26, 2020

13:35


Velký vůz ( na obrázku) je součástí souhvězdí Velké medvědice.
Média mají tu moc, že i docela obyčejné smrtelníky, kteří se o hvězdářství prakticky nezajímají dovedou i třeba po letech do situace, kdy se snaží okem, triedrem, nebo i přes svářecí sklo nebeský objekt vypozorovat a případně jej vyfotit.
Asi největšímu zájmu, se těší komety, pokud mají být spatřitelné již pouhým okem. Od dob komety Hale-Bopp v prosinci 1997 byly takové komety snad teprve čtyři a vždy to byla nádherná podívaná, ale s údajně nejjasnější kometou za posledních 13 let jménem Neowise nám to tedy v uplynulém týdnu, kdy měla být kometa nejblíže zde na Mělníku ani trochu nevyšlo.


Po zvětšení obrázku a dalším přiblížení rozezná znalý čtenář ve vrchní části snímku Velký vůz, který je součástí souhvězdí Velká medvědice. Spodní část snímku se topí v oblacích.
 Použito bylo automatického programu značkového fotoaparátu, který má sloužit ke snímání velmi vzdálených nočních objektů z ruky. S touto oblačnou a přesvícenou oblohou však moc nepočítá.
Paradoxně docházelo k situaci, kdy byla téměř celá obloha i přes oblačnost relativně čistá, ale pod Velkým vozem byla oblaka vždy.
Za nejlepší článek považuji tento .......
https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/tento-tyden-nabidne-nejlepsi-podminky-pro-sledovani-zarive-komety-neowise-40331052

....., kde máte polohu komety pro jednotlivé dny až do pondělí 27. července.
Samozřejmě, že v obrovské výhodě byli všichni pozorovatelé, kteří mají buď dovolenou, prázdniny, nebo jsou v penzi a rovněž se ukázala v tomto případě nevýhoda letního času, která pozorovatele odkazovala do časové relace 22.15 SELČ - 1.00 SELČ.
Mohlo by se zdát, že náš Mělník má i tmavší místa, která jsou vhodná na pozorování, ale v každém případě platí, že ve městech je světelný smog. Vypravil jsem se tedy speciálně ve čtvrtek večer za město do míst, kde není na město prakticky vidět, ale i tak se uplatňoval určitý světelný smog. 
Největším neštěstím však byla téměř každodenní oblačnost, která dělala neuvěřitelné věci. Ačkoliv bylo leckdy možné krásně pozorovat i hvězdy nad obzorem, tak zrovna severozápadní obzor byl permanentně každý večer zahalen do oblačnosti, která se nechtěla protrhnout.
Vypadá to tedy na neúspěch, byť snad ještě nějaká malá šance, se v nejbližších dnech rýsuje, ale již se bude rušivě stále více a více uplatňovat Měsíc.

Den otevřených dveří mělnického podzemí - sklep domu čp. 11 na náměstí Míru

 

Mělnický osvětový a okrašlovací spolek Vás zve na prohlídku části mělnického podzemí, které není běžně pro veřejnost přístupné. V sobotu 8. srpna 2020 od 9:00 do 18:00 hodin budou mít zájemci možnost pouze na jeden den navštívit dvoupatrové sklepení domu čp. 11 na rohu náměstí Míru. Jedná se o dům „U Zlaté hvězdy“ ve kterém v současnosti sídlí směnárna. Sklepy pod tímto domem tvoří dokonce malý uzavřený okruh. Elektřina ve sklepě sice zavedena je, přesto doporučujeme, aby si návštěvníci vzali baterky s sebou. Neděláme žádné rezervace ani objednávky vstupenek, protože vstup bude volný průběžně po celý den. Prohlídku lze absolvovat i s dětmi. Moc děkujeme městu Mělník, že nám umožní prohlédnout si krásné podzemí pod tímto domem.

                                                                                                     Martin Klihavec, předseda MOOS 





V příštím článku si nejspíše již připomeneme veledůležitou věc, kterou je integrace Liběchovska a Kokořínska do PID, která nám již také připadá na začátek srpna, a možná se dozvíte věc, která milovníky dálkových výhledů asi překvapí, protože se aspoň podle výpočtů a dostupných obrazových materiálů již jeví, jako silně pravděpodobná. Zůstaňte s ...... :-))).

Zdroj: Soutok

Červenec 25, 2020

15:03


Jdu vám tak Polabským parkem, který na rozdíl od svého kolegy níže na Podolí již dávno získal od svých obyvatel města punc oblíbeného parku, když si povšimnu jisté seniorky, která se nemůže vynadívat na jednu zahrádku. Taková náhoda stačí už jen k tomu, aby se člověk také podíval a trochu zbystřil.
Velmi upravená zahrádka nepřináší jen barevné květy, ale řadu roztomilých maličkostí, na které je radost se podívat. Trošku si spolu zanotujeme nad zahrádkou, když se dozvídám, že žena byla v parku pro jitrocel, který prý má na oběd pro svoji želvu.
Dozvídám se spoustu zajímavostí o chovu želv, byť se jedná o želvu, která se prý vejde do dlaně, ale hlavně mě vezme u srdce její věk. Je sice známo, že želvy se svým životním tempem žijí velmi dlouho, ale to se jedná většinou o větší exempláře. Považte, že této želvě je prý již 54 let.



Loučím se s paní, jsem rád za zajímavý rozhovor a zároveň jsem získal jakoby nějakou inspiraci.

Vzpomenu si na jaro, když jsme se s panem Lojkou pokoušeli fotografovat rozkvetlý Mělník, a jak tak kráčím vzhůru k zámku, tak jsem se pokusil o nějaké ty záběry, které se snad nikdy neokoukají. Opravdu jsme dnes měli na Mělníku nádherné sobotní  letní dopoledne, a to je skutečně zážitek, když tak člověk vidí kolem sebe ten turistický cvrkot a rozhlédne se do kraje, na který se odtud hezky dívá.


Pravda, Vrázova vyhlídka nepatří do dnešního dne, ale není ani trochu náhoda, že jsem ji dal do dnešního článku. Jak asi mnozí víte z FB historické skupiny ...
https://www.facebook.com/groups/1808841266008571
....., tak samotná Vrázova vyhlídka doznala jisté změny. Je sice pravda, že ten nápis Renoar, který tam předtím po celé ploše byl, tak byl poměrně provedený takovým reklamním uměleckým způsobem, ale snad každý soudný člověk ví, že kulturní památka by tak vypadat neměla. A tady je potřeba pochválit činnost členů spolku MOOS, který vrátil památce takovou tvář, jaká ji patří.
O pánovi s krásným cizokrajným jménem Enrique Stanko Vráz jsem psal již několikrát. Naposled to bylo zřejmě v článku https://soutok.blogspot.com/2016/10/mista-kde-se-v-melniku-snoubi.html.
Žil v letech 1860  - 1932 ( Praha) a údajně byl možná bulharského původu.Navštívil různé části Ameriky, Asie i Afriky a nezbývá, než si znovu připomenout odkaz na tohoto velkého cestovatele.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Enrique_Stanko_Vr%C3%A1z




Posledně jsem vás mimo jiné zval na výstavu Svět zvířat, která se koná v prostorách vchodu. Zvlášť pokud máte děti, tak myslím, že návštěva je může potěšit.





Poslední snímek připomíná pravidelné sobotní farmářské trhy, které bývají spojeny i s trhy blešími.Na závěr článku dávám přehled aktuálních výstav v RMM.

Tajuplný divadelní a výtvarný svět přátel Divadla bratří Formanů v obou sálech muzea...
+ soutěž o super ceny!

Datum konání: 10. 7. 2020 - 4. 10. 2020 začátek od 15:00

Místo konání: Regionální muzeum Mělník, nám. Míru 54

Typ akce: trhy, výstavy, veletrhy

Organizátor: Regionální muzeum Mělník

Doba trvání: 86.4 dní

Plné vstupné: 60 Kč

Snížené vstupné: 40 Kč

Rodinné vstupné: 180 Kč

Přijměte pozvání na živou, hravou a inspirující výstavu tvůrců a přátel Divadla bratří Formanů - Imaginárium!

Oba výstavní sály Regionálního muzea Mělník se staly tajuplným výtvarným a divadelním světem Divadla bratří Formanů. Úspěšná putovní výstava Imaginárium, probouzí v malých i velkých návštěvnících fantazii, snění a touhu si hrát. "Dotýkat se" je povoleno - vlastně nutno:-) Můžete zkoumat, hrát si a objevovat...

Více na ..... https://www.muzeum-melnik.cz/akce-a-vystavy/imaginarium-bratri-formanu-851_532cs.html


Výstava fotografií ve vstupních prostorech

Datum konání: 3. 7. 2020 - 30. 8. 2020 začátek od 10:00

Místo konání: Regionální muzeum Mělník, nám. Míru 54

Typ akce: trhy, výstavy, veletrhy

Organizátor: Regionální muzeum Mělník

Doba trvání: 58.6 dní

Poznámka: vstup volný

Výstava fotografií fauny z různých částí světa zachycených cestovatelským hledáčkem Miloslavy Havlíčkové. Vstupní prostory.

Zdroj: Soutok

Červenec 19, 2020

21:27


Cestování na Jízdenku na léto je krásná výborná věc a určitě nemohu říci, že bych nevěděl, kam naplánovat další výlet, když je ta naše země tak nádherná a člověk do mnoha jejich koutů vůbec nezavítal, ale nejsem bohužel v situaci, kdy bych si mohl koupit další jízdenku a dle libosti ji užíval dalších 14 dní :-).
A tak nezbývá, než se zase vrátit na zem a řídit se heslem : ,, Člověk se má těšit i z maličkostí ". Těch je kolem nás hrozně moc, jenom je musíme objevit. Někdy je to třeba jen zajímavý časopis, jindy se můžeme těšit na malý výlet, či procházku někam do okolí, nebo se můžete vypravit na akci, kterou uvádím níže, a která vás může pěkně mile překvapit, jako třeba podobná akce překvapila loni na podzim mě.
Chce to jen dostat takříkajíc chuť a mít volno.

Datum konání: 25. 7. 2020 začátek od 10:45

Místo konání: Bosyně, Mělník

Typ akce: sport, aktivní vyžití

Organizátor: Regionální muzeum Mělník

Poznámka: vstup volný

Zveme Vás na archeologickou vycházku na hradiště Hrádek u Bosyně.
Sraz v 10:45 před zvoničkou v Bosyni (nedaleko zámku).

Hradiště bylo osídleno v době železné a raném středověku.

Trasa povede po naučné stezce Poklady Harasova (k hradišti cca 1 km, lze pokračovat
až k letovisku Harasov - koupání, občerstvení  cca 1 km)

Provede Vás archeoložka Mgr. Lucie Hylmarová (tel. 723 798 665).


Snad jen zlí lidé a pitomci nemají rádi zvířata. Další pozvánka je na hezké fotografie a myslím, že pokud již někdo v centru na Náměstí Míru jste, tak není nic jednoduššího, než vstoupit za ty vstupní dveře do RMM a v rychlosti si dopřát drobnou radost pohledem na fotografie krásných i zajímavých živočichů, kteří tu společně s námi sdílejí osud naší modré planety.Výstava fotografií ve vstupních prostorech

Datum konání: 3. 7. 2020 - 30. 8. 2020 začátek od 10:00

Místo konání: Regionální muzeum Mělník, nám. Míru 54

Typ akce: trhy, výstavy, veletrhy

Organizátor: Regionální muzeum Mělník

Doba trvání: 58.6 dní

Poznámka: vstup volný

Výstava fotografií fauny z různých částí světa zachycených cestovatelským hledáčkem Miloslavy Havlíčkové. Vstupní prostory.



Na kole přes Afriku. Možná si někdo matně vzpomenete na předloňský rok, kdy vás Soutok lákal na internetové sledování cesty prachatického rodáka po Africe. Již tehdy jsem poukazoval, jak dnešní mladý a zdravý svobodný člověk může také poněkud netradičně a velmi dobrodružně naložit s částí svého života.
Ba co víc ? Nejde jenom o nějakou dobrodružnou rekreaci v zahraničí, která vás něco stojí, ale jde doslova o jakýsi určitý podnikatelský systém, o kterém se mé generaci kdysi ani nesnilo.
Cestovatel zkrátka slíbí, že když se na nějakém účtu vybere určitá finanční částka od dárců, tak dárce dostane i knihu z cesty. Jenže, ono je to ještě pestřejší a podle výše dárcem vloženého finančního vkladu může dárce například dosáhnout ještě na jiné drobnosti, jako je třeba DVD z cesty, reklamní samolepa, pohlednice z některého cestou navštíveného státu, a ta nabídka může být neskutečně široká.
Podívejte se sami, co takový mladý cestovatel například nabízí všechno svým příznivcům :
https://www.startovac.cz/projekty/na-kole-pres-afriku/

Mohu vás upozornit, že jde tedy o opravdu úplně jiný cestopis, než na jaké jsme zvyklí z televize. Ty dva druhy cestopisu nelze vůbec spolu porovnávat. Nelze srovnávat něco, co je tématicky zcela jinak zaměřeno.
Vezměte si takový televizní Bedekr, kde vám moderátor řekne, co je v místě za krásné památky, jak jinak se tam ještě vyžít, kde se ubytovat a kde se najíst. Nebo si vezměte běžný zájezd od nějaké cestovní kanceláře.
 A teď to porovnejte s dobrodružnou cestou kluka, který několikrát píchne kolo, vyspí se u toho, kdo ho třeba pozve k sobě domů, nebo mu vykáže místo na svém pozemku. Potká u silnice stánek s nějakým jídlem, po kterém mu bude druhý den poněkud nedobře a největší starostí pro něj bude, jak v africkém velkoměstě sehnat nějaký záchod :-).
A že to s tím jídelníčkem není jednoduchá záležitost, stejně tak, jako se občas domluvit s někým z domorodců, kdo neumí ani anglicky, ani francouzsky, to tak prostě je.
Zkrátka se vám dostane do rukou poněkud neobvyklé čtení, ze kterého vyzařuje lidskost i právě pro ty naše běžné každodenní potřeby. Pokud někomu připadá dobrodružné a krásné, když si s kamarády udělá čundr po Čechách, nebo se s partou sveze po nějaké vodácké řece, tak musí uznat, že dobrodružství má neskutečně mnoho tváří a potřebuje i jistou odvahu, protože jde mnohdy i o život.
Na závěr si dnes dáme přehled akcí na Mšensku.
Kalendář akcí na Mšensku.05.06.2020  Noční návštěvy Vrátenské rozhledny14.07.2020  Výstava - Bůh miluje cizince24.07.2020  Tradiční letní výstava drobného zvířectva - ZRUŠENO01.08.2020  Chorušická pouť15.08.2020  IX. setkání motocyklů československé výroby ve Mšeně15.08.2020  Kokořínské hudební slavnosti29.08.2020  Poslední koupání30.08.2020  Mšenská 50 + Kokořínské roklinky06.09.2020  Setkání s loutkami u studánky v Hlovci20.09.2020  Zavírání šoupátek28.10.2020  Běh Debří14.11.2020  Koncert pro Světlušku29.11.2020  Rozsvícení vánočního stromu09.12.2020  Česko zpívá koledy12.12.2020  Vánoční hostina pro zvířátka13.12.2020  Běh Boudeckou roklí01.01.2021  Novoroční vycházka - sestup do Ráje
Zdroj: Soutok

Červenec 17, 2020

12:04


Naše Vindobona ve stanici Břeclav.
Každý z nás, kdo má nějakou třeba i jen momentální zálibu, tak je svým způsobem pro ostatní lidi, které táhne spíše zase něco jiného, tak trochu blázen. Představte si například rybáře, který se vydal na výlet daleko na Vranovskou přehradu, aby ulovil nějakého rekordního sumce. On jede do takového krásného koutu republiky a vůbec ho nezajímají hrady a zámky Bítov, Vranov, Cornštejn, ani tamní turistika krásným krajem.
V podobné situaci jsem byl tak trošku letos i já, ale vzhledem k tomu, že mi dva výlety v létě 2014 dovolily povrchně poznat převážnou většinu staveb Lednicko- valtického areálu a ještě i přejít přes Mikulov po červené značce celou Pálavu, tak jsem si mohl s klidným svědomím dosadit na první místo svoji zábavu, a pak teprve to, co osud přinese.

Pálava z okna autobusu před filmovou obcí Pavlov.
Vyjel jsem opět v 5.40 rychlíkem ráno do Kolína a úplně jsem se divil, jak málo nás jede. Jenže, ono bylo vlastně 6. července ( Jan Hus - svátek). Odtud mě zase vezla v 7.02 Silesia, ale tentokrát jenom do České Třebové, kde jsem byl v 8 hodin.
Někdo zkrátka vymyslel, že vlaky Railjet ( Vindobona) v Kolíně stavit nebudou, byť nádražím projíždějí rychlostí 40 km/ hod ( rychloměr ve vagonech) a zákazník musí přesednout v Pardubicích, nebo v České Třebové.
Již v 8.10 tu máte svůj vlak jedoucí z Prahy přes Vídeň do Grazu. Ten den dopoledne jsme cestovali ve vagonu mezinárodního vlaku ČD v počtu 6 osob. Jedna rodina + dva. Svezení tichoučké a velmi příjemné, jen jsem se divil, proč to až do Brna jelo jenom 80 km / hodinu, když jsme na koridoru.

Bývala obec Mušov byla zaplavena a dodnes z ní kouká jen kostel. Při povodni 1997 z něj koukala jenom špička. Římské hradiště se nachází na břehu poblíž obce Pasohlávky.
V Brně přistoupily dvě ženy, které jely na výlet do Vídně a ty mi odpověděly : ,, No nevím, ale je fakt, že na Břeclav to vždy jede 160 km/ hod a když jedu na Prahu, tak do České Třebové to jede jenom tak pomalu ( relativně). V Břeclavi jsem byl již tradičně před desátou hodinou a v 10.12 mě již odvážel autobus od nádraží do Lednice.
Tam se jen muselo přestoupit do přistaveného autobusu ( 10.30), který objížděl celou Pálavu přes filmový vinařský Pavlov a po západním úbočí za obcí Horní Věstonice, se točil na pomyslný silniční vrchol hřebenu Pálavy v obci Klentnice, aby skončil v Mikulově.
Klentnice byl hlavní cíl mé cesty a přijel jsem sem v 11.12 hodin. Byl jsem trošku nervozní, protože jsem se měl ještě sápat na Sirotčí hrádek, kde se otvírají hlavně výhledy k jihu směrem na Mikulov a dále do Rakouska.

Sirotčí hrádek.
Je něco před polednem a konečně jsem celý splavený tady. Tady ale je lidí. Dělám nějaké fotky do krajiny, kterou jsem tu již fotil před 6 lety a nedočkavě vyndavám rádio. Vypadá to, že podmínky jsou již na ústupu a člověk  sem zkrátka dříve dorazit nemohl. Že by snad mohl nějak ještě vadit ten kopeček před námi směrem k Mikulovu ?

Trošku rozmrzele vyndavám svačinu a všimnu si dvou děvčat, které něco fotografují. A tak jsem objevil toto hnízdečko ve skále Sirotčího hrádku. Poznáte někdo, o jakého dravce se jedná ?

Pohled k jihu. Vpravo zámek Mikulov.
Pokračuji dále na Stolovou horu ( 459 m.n.m.) a lepší to již nemůže k jihu být. Ladím hlavně 10D, ale ani čárka. Vpravo dole již vidíte mikulovský zámek, ale co je to tam na obzoru za ty větrné elektrárny ? Doma se dozvídám z mapy, že jde o 22 km vzdálený Poysdorf.

Ale, tam více vpravo jsou dva zajímavé kopce. Ptám se turistů, ale nikdo neví. To prý bude něco v Rakousku. No, to vím taky.
Doma se dozvídám zajímavou věc, ale dalo to trochu práce. Dívám se do vzdálenosti 33 km, kde se nachází dva významné radiolokátory. Ten vlevo je vojenský ( Steinmandel 482 m.n.m.) a pravý slouží civilnímu leteckému provozu nad východním Rakouskem ( Buchsberg 491 m.n.m.)
Krom toho jsem objevil skvělé panorama ...https://peakvisor.com/peak/kahler-gipfel.html?yaw=4.35&pitch=4.78&hfov=60.00
právě z tohoto prostoru. Jeden podobně praštěný kolega mi v diskusi na internetu místo doporučuje k návštěvě právě pro krásný výhled.

Za chvíli je jasné, že jsem dnes prostě neuspěl. Kvůli multiplexům ze Slovenska a Dolního Rakouska tady nejsem. Střílí se z toho ? Jasně že ne. Jednou to třeba vyjde. Pokračuji chůzí do Mikulova, kde je nad městem krásná vyhlídka a už to mám tak akorát na vlak, abych byl ve 22.15 doma.

Nostalgický motoráček přezdívaný Hurvínek.
Jenže železnice začala čarovat. Obrovskou radost z toho, že jsem v 15.48 stihl v Mikulově vlak  ze Znojma do Břeclavi, vystřídalo zklamání nad zprávou, že je můj vlak z Břeclavi na Prahu o 60 minut opožděný. Prý zase někdo skočil pod vlak. Tak jsem si aspoň prohlédl Hurvínka, který teď nostalgicky jezdí do Lednice a bylo to v televizi.


Rakouská lokomotiva Taurus bývá u nás nejčastěji vidět v čele mezinárodního rychlíku Vindobona, ale také obstarává spojení osobních vlaků z Břeclavi do Rakouska.
To zpoždění mi vlastně přišlo vhod. Koukám na Taurus, který má jet do Rakouska a napadlo mě, že při troše štěstí mohu pořídit vlastní videosekvenci zpívajícího vlaku. To se mi opravdu dvakrát povedlo, ale vzhledem k délce nahrávek ( více než 40 vteřin) je tu nemohu publikovat. Tak tedy aspoň odkaz na článek s odkazy, kde o tom píši.
http://soutok.blogspot.com/2020/04/zeleny-ctvrtek-zelene-pivo-jsou-prece.html

Vlastní zpoždění a navíc fakt, že občas internet některá spojení neregistruje způsobil, že jsem se vracel domů přes Prahu, což však přineslo dva zajímavé poznatky. Ten první mi cestovatelsky řekl, že vlak mezi Přeloučí a Prahou jede opravdu převážně opět rychlostí 160 km/ hod, a ten druhý, že na hlavním nádraží v Praze už mají zase nějaké nové automaty na jízdenky PID :-).

Zámek Lednice.
Asi o tři dny později vypadala předpověď pana Hepburna nadějněji.
http://www.dxinfocentre.com/tropo_eur.html
Vše se až do Lednice dopravně opakovalo. Jen jednu věc jsem podcenil, a to jízdní řád. Vždyť je přece pracovní den. No právě. Ta návaznost v Lednici je jen ve volné dny a svátky. Takto jsem tu musel strávit trošku nedobrovolně a trošku nakonec i rád hodinku.
Aspoň jsem zase viděl nádherný zámek ....
Zámecký skleník.
 ...... bohatý skleník .....

Minaret se budoval v letech 1797 - 1804, vysoký je 62 metry a má 302 schodů a tři vyhlídková patra..
.......  minaret .... a milým překvapením byla vlastně i komunikativní mladá řidička autobusu, která se neustále usmívala a v zastávkách kromě své práce stíhala často kontrolovat přes zrcadlo interiér autobusu a ještě komunikovat s nejbližšími  a zřejmě známými chlapy poblíž stanoviště řidiče :-). Odjel jsem tedy až v 11.30 a Klentnice mě přivítala až ve 12.10.

Cestou k Děvínu.
Tentokrát jsem kráčel k severu, kde je vůbec nejvyšší vrchol Pálavy vysílač Děvín.

Vysílač Děvín.
Když jsem stanul 50 metrů pod vysílačem a viděl k jihu otevřenou krajinu, tak jsem již na nic nečekal a ladil kanál 10D.

Slovinský multiplex na 10D sem letí ze vzdálenosti 273.9 km od městečka Maribor.
Je to tam ! To by bylo, že by si sem pro úlovek ze Slovinska jezdili jenom Brňáci, kteří to mimochodem za ještě lepších podmínek chytí doma na kopcích nad Brnem :-)). U nás v Čechách to nejde. Nejen, že je to už moc daleko, ale 10D obsazuje stále i společnost RTI.cz
Vysílač u Mariboru je odtud 273.9 km vzdálený. Za vynikajících podmínek při inverzích, se tu však již lidem povedlo i zachytit muxy až z Chorvatska a Srbska.

Zrovna se chystám ofotit v euforii nějaké ulovené stanice, když na mě začnou útočit vosy. Uteču na samý vrchol, kde mám relativní klid a mohu dělat pokusy, co se tu dá vše chytit.

Pak si uvědomím, že druhé rádio má barevný i větší displej s vícero funkcemi a rádia vyměním. Jenže druhé rádio nemůže na vršku u vysílače to kýžené zachytit. Opatrně klesám zpět dolů a mávám rádiem kvůli nejlepšímu signálu.
Tomu se však příliš blýská anténa a znovu mě začínají agresivně napadat vosy, které se možná i odrazem vidí. Prchám od vysílače a tím moje mise končí, protože na příhodnějších otevřených místech s výhledem k jihu již Slovinsko nechytnu. Jsou tu již jen rakouské multiplexy. Opatrně se ještě později druhou stranou zelené značky vracím, ale už není ani signál a a ni vosy.
Měl jsem zkrátka obrovské štěstí, že jsem to v samém závěru podmínek kolem 13. hodiny dal.

Moravské moře tvoří tři propojené nádrže na řece Dyji.
Protože mám rád i jiné věci, tak jsem samozřejmě i aspoň trošku fotil, byť nic nového pod sluncem :-).

Pod vámi je obec Dolní Věstonice a silnice po které mě později odveze autobus do Šakvic k vlaku. Tady mi pro změnu zastavily na zastávce autobusu dvě blondýnky s dětmi a ptaly se mě na radu kolem koupání :-). Asi jsem jim poradil dobře, protože po mém doporučení, se zastavily o dvacet metrů dále u místních podstatně mladších kluků, kteří je poslali stejným směrem.
Dolní Věstonice jsou pověstné svojí archeologií a mají i nedaleko zastávky muzeum, kam jsem před 6 lety v rychlosti zavítal.

Na tomto snímku je krásné to, že vlevo bezpečně rozpoznáte Minaret, uprostřed vpravo Břeclav a na pozadí Karpaty.

Dívčí hrady. Pohled jako ze Středomoří .-).

Na úpatí kopce nad Dolními Věstonicemi se dávám do řeči se ženou, která sem přijela na rekreaci i sportovat. Neskutečné, takový prudký kopec a ona si běží s hůlkami dolů a zase nahoru.
Dozvídám se, že je z Frýdku Místku a připravuje se na závod Beskydská sedmička.
https://www.beskydskasedmicka.cz/b7/
To člověk jen kouká, jak je svět kolem něj pestrý, když někam vyjede, a to byl začátek.Nechal jsem se odvézt autobusem do Šakvic, pak vlakem do Břeclavi a v 18.07 jsem odtud odjížděl našim nejrychlejším vlakem ( ani sklopná souprava Pendolino nemá jet rychleji než 160 km/ hod) do Pardubic.
Vše se zdálo, že to klapne a budu ve 22.15 doma, ale omyl. Prvních 30 minut zpoždění jsme nabrali ve městě Svitavy. Prý ošetřování nějakého staršího člověka přímo ve vagonu. Zpoždění vůbec nevadilo, protože bych stejně musel čekat 25 minut v Pardubicích a Silesia od Ostravy měla 10 minut zpoždění kvůli výluce mezi Přerovem a Olomoucí.
Tady jsem byl zvědavý, který vlak právě přijede do České Třebové první, a jak to vyřeší, ale byl to s předstihem náš vlak. Situaci jsem kontroloval díky síti wifi a službě babitron.cz . V Pardubicích jsem tak čekal asi jen 5 minut a vše se o těch pět minut opozdilo
V Pardubicích nebyl čas chodit ani s peronu do budovy. Většina lidí odjela Silesiou na Prahu, a tak jsem najednou zůstal na peronu sám ,ale ne zcela. Tentokrát jsem neměl štěstí na zpáteční cestě ve vlaku na hovory, a tak jsem k té  jedné jediné slečně na peronu pronesl větu : ,, Vy určitě musíte jet směrem na Ústí ?" Jela do Všetat. Vlastně jsem měl ten den štěstí jenom na samé mladé lidi.. Jenže mělo přijít ještě jedno překvápko a hned kousek za Kolínem.
Ve stanici Libice nad Cidlinou nám průvodčí sdělil, že spadla na trolej nějaká větev a zpoždění 30 minut. Prý nemá nikdo vystupovat a mládež z Poděbrad vracející se z Kolína domů začala dělat z vagonu techno párty Radovali jsme se, když se to rozjelo, ale netušili jsme, že nás zastaví v Poděbradech na dalších 40 minut. A tak jsem nakonec místo ve 22.15 dorazil někdy ve 23.30, ale nakonec spokojený.
Na dráze bývá i hůře. Vždyť jsem něco viděl, ulovil jsem Slovince, poznal řadu zajímavých lidí i krásnou krajinu a hlavně .....
Nezapomeňte, že běžný lístek z Mělníka do Břeclavi stojí 470 Kč, zpátky už to máte celkem za 940 Kč a Jízdenka na léto stojí bez slev 1 190 Kč na 14 dní. Teď tam jedete dvakrát, k tomu si dáte Bruntál i Českosaské Švýcarsko, a kdyby nebylo potřeba dělat i jiné věci ...
Není o čem mluvit. Jednoznačně nejlepší jízdenka, která ročně přiláká k cestování po ČR kvanta lidí. Další případné dálkové cesty během roku  si pěkně sáhneme do peněženek :-).

Zdroj: Soutok

Červenec 16, 2020

15:19


Jen kousek od mělnické radnice, se nachází restaurace U Piráta a hned vedle ní je vchod s číslem popisným 5. Nejen pod tímto domem, se nachází první veřejnosti otevřené privátní podzemí.
Soutok tam byl naposledy loni v srpnu a přinesl článek :http://soutok.blogspot.com/2019/08/na-melniku-se-dnes-prepisovaly-dejiny.html

Protože Soutok nečtou jen lidé z Mělníka, tak se domnívám, že je vhodné zde přijít opět s reklamou. Vždyť je v zájmu nás všech v tomto městě, aby byly sklepy navštěvované. Jedině tak, že podpoříme nějakým způsobem návštěvnost, dosáhneme toho, že se možná i další majitelé přidají.
Vždyť Mělník má sklepy, jaké jinde v ČR nenajdete, byť jsem několik vyhlášených středověkých podzemí u nás navštívil. A kdo jste díky aktivitě Martina Klihavce a MOOS navštívili v uplynulé relativně nedávné době několik z nich, tak mi jistě dáte za pravdu.
Jenom připomenu, že ten vůbec největší komplex, který jsme navštívili ( a jsou tu články), se nachází pod domy i pod vozovkou v Palackého ulicí.
V čísle popisném 5 je tedy otevřeno denně kromě pondělí od  10 do 17 hodin.
Po Mělnickém zámku a chodbě vedoucí z TIC ke středověké studni jde o třetí oficiální veřejnosti přístupné středověké podzemí, pokud nebudeme počítat malý sklípek pod regionálním muzeem a několik sklípků, které se nějakým způsobem staly součástí spodních pater některých restaurací.





Rádio se nikdy netěšilo takové popularitě, jako televize, a tak není překvapením, že ještě plno lidí vůbec neví, co to je to pásmo DAB+ , o kterém tady poslední dobou velmi často píši. Vždyť nám stále ještě hraje ( a snad minimálně ještě 5 let bude hrát) v restauracích, či při práci to FM pásmo, kde na 95.3 MHz ladíme Rádio Beat z Prahy, na 93.5 Frekvenci 1 z Bukové hory atd.
Já jim nejčastěji odpovídám, že je to prakticky stejné, jako u televize, jenom samozřejmě bez přehrávání obrazového děje. Také jsou vysílače, společnosti šířící své programy a místo jednotlivé frekvence na nějakém vysílači pro nějakou stanici naladí posluchač nějaký kanál ( jako u televize), na kterém je třeba i 16 stanic.
Rozdíl je hlavně v kvalitě. I stereofonní vysílání může při slabším signálu trochu šumět a technici dnes jednoznačně preferují digitální vysílání. To má tu výhodu, že máte zaručeně ten nejkvalitnější poslech, jaký vám nedá ani internetové rádio, ani FM. Nevýhodou je, že signál buď je, a pak je kvalitní, nebo není. Nic mezitím neexistuje. Spadne signál a stanice zmlkne.

V Současné době je možné v některých částech Mělníka poslouchat dokonce běžně zahraniční vysílání ze Saska, které se k nám na Mělník dostává s největší pravděpodobností z vysílače Unger u Šluknovského výběžku ( 73 km odtud).
První německý celoplošný multiplex vysílá na kanále 5C a již jsem tu o něm psal stejně tak, jako o saském regionálním kanále 9A.
Programový list všech stanic, které lze nyní na Mělníku v pásmu zachytit ( naše i německé) najdete zde na :
https://fmscan.org/main.php?reset=1&r=d&m=s   Aspoň u mě v počítači to tak funguje :-).

Jenže se od října chystá vstup na scénu druhého německého celoplošného multiplexu, a pokud jej ulovíte, tak naladíte i velmi populární stanice z Bavorska v té nejlepší kvalitě. Paradoxně tak budete mít čistší příjem, než přijímač, který bude někde na FM vyhrávat Relax, Beat, Frekvenci 1, Hitrádio atd.
https://digital.rozhlas.cz/druhy-celoplosny-dab-multiplex-obsadi-v-nemecku-antenne-bayern-i-rock-antenne-8249154


Nejhorší však je, že by měl vysílat na kanále 5D, kde také vysílá společnost Teleko z vysílače Černá hora ( Janské Lázně), která se k nám docela dobře šíří. To může způsobit kolizi a neulovíte nic. Na druhou stranu se často ukázalo, že teorie odborníků bere do jisté míry za své a často rozhoduje nějaká zábrana ( odrušení terénem pro nežádoucí směr), nebo samozřejmě může promluvit i směrová anténa.
Osobní výzkumy například dokázaly, že zatímco na vyhlídce u zámku u dalekohledu vám na kanále 12D hraje naše ČRo z vysílače Strážník u Jihlavy na Vysočině, tak o pouhých 20 metrů blíže k zámecké restauraci již přijímáte vysílač Ochsenkopf a můžete ladit bavorské stanice z nabídky Oberpfalz.
To však nyní nezkoušejte, protože Oberpfalz přešel v červnu z kanálu 12D na 6C.
Přijímače pro DAB+ se nijak a ničím  neliší od běžného rádia. Mají vedle pásma DAB+ ještě klasické FM pásmo pro případ, že jste v místech, kde toho na poslouchání v DAB+ mnoho není.


Zdroj: Soutok

Červenec 15, 2020

14:36


Praděd.
Bandita : ,, Korneli, Peterson taky říkal, že bychom se měli vrátit !"
Kornelovy kolty : Prásk, prásk.   Bandita klesá mrtev k zemi.
Kornel: ,, Chtěl snad ještě někdo něco říct ?!   Kornel pokračuje : ,, Chlapi, tak já vám teda povím vo co jde. Tam kam jdeme je zlato ! Plno zlata ! Plno zlata pro všecky ! Tak co, jdete se mnou ?!
Bandité : Jasně !!
https://www.csfd.cz/film/33360-poklad-na-stribrnem-jezere/prehled/

Tolik tedy legendární indiánka Poklad na Stříbrném jezeře ( 1962). Myslím, že snad není nikoho, koho by neokouzlila krása a kouzelná barevnost Plitvických jezer v dnešním Chorvatsku. Jenže je to trošku z ruky a ani nyní nevím, zda snad není nyní tato oblast turisticky nepřístupná. Inu, krása a reklama udělala své.
Máme u nás také aspoň trošku podobné říčky a krásná jezera ? Barevnost řek není dána jen jejich čistotou, ale své sehrávají i rozpuštěné minerály a zejména v turisticky přístupných jeskyních býváme svědky i kouzel, které dokáží udělat barevné reflektory.
Tyrkysové zabarvení u našich řek nemáme, ale to vůbec neznamená, že by naše řeky a jezera nebyly krásné. Jedním z takových turistických magnetů bývají vodopády  (v zimě i ledopády) a ty se u nás najdou.

Chata Ovčárna.
Jak jsem již mnohokrát psal, že vše souvisí se vším, tak tomu bylo i letos. Zatímco loni navštívil Soutok samotný Praděd, tak už tehdy mi bylo jasné, že kdyby jen bylo trochu více volna, tak pojedu ještě k vodopádům na Bílé Opavě, které měly velkou mediální reklamu. Jenže, tolik volna jsem zase loni neměl, a tak se věc odložila na letošní rok.

Velkou výhodou bylo, že od poslední návštěvy tohoto koutu republiky utekl jenom rok, a tak člověk nejel nikam zcela do neznáma. Použil jsem opět výhodný ranní rychlík v 5.40 z Mělníka, který přijede v 6.39 do Kolína na naše tradiční páté nástupiště. Po malém protažení přijíždí v 7.01 již také známý vlak Silesia, který spojuje Prahu s Varšavou. Ten odjíždí v 7.02 a přiveze vás v 8.44 do Olomouce.

V 9.05 vás pak odváží rychlík do Bruntálu, kam přijedete v 10.25. Ten by měl pokračovat přes Krnov a Opavu do Ostravy, ale stále tu mají mezi Bruntálem a Krnovem nějakou výluku. Ta nás v tomto případě ovšem nezajímá. Stejně tak, jako loni jedete autobusem v 11 hodin do zastávky Karlova Studánka, Hvězda rozc. , kam přijedete v 11.40 hodin. Ve 12.00 odtud odjíždí kyvadlová doprava do stanice Ovčárna točna , kde jste ve 12.15 hodin.

Tentokrát jsem se vůbec nezapotil a celou dobu jsem šel dolů. Až mi bylo divné, jaké potkávám zástupy v protisměru. Že prý je hodně vody, jistě se půjde dolů podstatně hůře, bude se to klouzat apod. Chvíli jsem byl z toho trochu nesvůj, ale ukázalo se, že nejsem rozhodně sám, kdo jde trasu obráceně a nebylo to tak hrozné, byť opatrnosti bylo samozřejmě třeba.

Trasa vedla nejprve po žluté, pak po modré, pak opět po žluté k vodopádům a konečně po modré do cíle v Karlově Studánce.

Na trase najdete opravdu spoustu krásných vodopádů, dřevěné mostíky i náročný terén, který by snad mohl konkurovat skalám někde ve Slovenském ráji.

Němčinu, ani žádný jiný cizí jazyk tu neslyšíte, podobně tak, jako loni v Beskydech. A protože se tu všem líbí, tak panuje dobrá nálada a lidé spolu prohodí i několik vět.Někteří jsou jen z nedalekého okolí a jiní přijedou i z jiných vzdálenějších končin republiky

Asi v 15 hodin jsem došel do Karlovy Studánky, kde se také tuším léčil bývalý prezident Václav Havel a snad byl ubytovaný ve Slezském domě. Na tabulce u domu se nic takového nepíše, ale je tam záznam, že se zde odehrává scéna z filmu S tebou mě baví svět ( 1982).
https://www.csfd.cz/film/7366-s-tebou-me-bavi-svet/prehled/

Karlova Studánka není nic složitého. Jedna hlavní silnice a prakticky u ní jsou všechny hlavní stavby. Na samém vršku je hotel Hubertus s autobusovou zastávkou, velkým parkovištěm a hlavně dost velkým vodopádem, který bohužel trochu znehodnotily spadané stromy ve středu vodopádu.

Ve středu najdete onen Slezský dům, IC, zastřešený pramen a v dolní části je druhý velký hotel Libuše, další velké parkoviště a místo, kde začíná autobusová linka do Bruntálu, ale i třeba ke Hvězdě, nebo dokonce na Ovčárnu.

Odjížděl jsem odtud v 16.07 s příjezdem do Bruntálu v 16.45. Tam si bohužel musíte počkat do 17.30, ale třeba si můžete něco přečíst, něco vyluštit, nebo zase přečíst nějaké články k lekcím z učebnic cizích jazyků apod. Samozřejmě můžete zavítat i do restaurace atd., nebo na procházku po městě, ale loni mě Bruntál zase až tak nezlákal.

Rychlík se jmenuje Praděd, jede z Ostravy přes Opavu a Krnov do Olomouce, ale vy už víte, že vlak tu stojí ve stanici a čeká na autobusy náhradní dopravy. V praxi to znamená, že už s předstihem 20 minut si můžete vybrat místo ve vlaku. Do Olomouce dorazíte v 18.50 a máte tu 30 minut čas, než vám opět pojede domů z Varšavy Silesia.

Ta má až 15 minut zpoždění, protože se zase něco buduje mezi Přerovem a Olomoucí, ale jsem paní průvodčí později ujištěn, že spoj z Kolína na nás bude čekat.

Někdo může remcat nad těmi všemi přestupy a čekáním, nebo i mimořádnými situacemi, ale když si vezmete v úvahu, kam všude se během několika dní prakticky zdarma podíváte, tak se vyplatí takové cestování i s tím, že prostě ten méně záživný čas nějak překlenete.

K tomu vám slouží veškerá technika, internet ve vlaku, knížky, nebo rozpravy se společenskými lidmi.Z Kolína jsme tedy odjížděli místo ve 21.14 asi ve 21.20 a do Mělníka to přijelo prakticky na čas někdy ve 22.15.
Závěrem se tedy podívejte na některé snímky z této cesty a přidal jsem dokonce i jedno video. Měl jsem lepší a hezčí, ale redakční systém mi nedovolil vložit 40 vteřin, jen 22.


Slezský dům.

Budova s vřídlem.

Hotel Libuše.





Zdroj: Soutok

Červenec 14, 2020

15:03


Mariina vyhlídka nad Jetřichovicemi.
Nejprve se musím omluvit jedné rodině, kterou jsem včera fotil u vodopádů Bílé Opavy. Článek bude, fotky vyšly, ale ještě tu mám nějaké resty. Obvykle člověk zvládne za těch 14 dní tak 5 - 6 koutů Čech a Moravy, do toho udělat něco doma, k tomu web, občas sledování místního dění, takže trošku více práce, ale během několika dní to jistě zvládneme :-).
Posledně jsem tu psal o takovém výletu do pohádky, který se týkal Dolského mlýna. Samozřejmě, že nikdo nejede nějakých 70 - 100 km jenom proto, aby šel jeden kilometr pěšky tam a jeden zpátky. Vystoupil jsem tedy z autobusu  v 11.40 v obci Jetřichovice a místní IC bylo hned u zastávky. Tam můžete hned zakoupit nějaké pohledy, upomínkové předměty, nebo turistické vizitky do turistického deníku a případně poklábosit s milou obsluhou.

Vedle IC najdete ....

.... takovýto pestrý rozcestník, u kterého jsem naposledy stál v roce 2009. Tehdy bylo již pokročilé odpoledne, sucho i velké horko a mým cílem byla pouze Mariina vyhlídka, ale dnes jsem šel na to trošku jinak.
Jistá zkušenost mi kdysi na Šumavě ukázala, že když prší, tak nepotkáváte lidi a nepřipadáte si tak, jako na Václavském náměstí v Praze. Tentokrát téměř nepršelo a lidí bylo dost. Bylo poledne a já chtěl na úvod obejít místní známý okruh, který čítá návštěvu všech tří skalních vyhlídek, které tu dal vybudovat již v dávné době hrabě Kinský, který postavil vlastně základy turistiky tohoto koutu Čech.

Nemohl jsem začít jinak, než výstupem na krásnou Mariinu vyhlídku. Boudička je letos z důvodů rekonstrukce uzavřená, ale z vrcholové plošiny vám výhled neunikne.
Posledně jsem tu zmínil film Rodinné trampoty oficiála Třísky ( rok 1949), který se tu v okolí také natáčel. Všimněte si na některých záběrech, že tam ta Marianina vyhlídka s boudičkou je.

Dnes bývá běžné brát na procházky také psy. Tento přijel až od Rýna. Národnostní sestava byla procentuálně tak 60:40 ve prospěch našich nad německy hovořícím obyvatelstvem. Ptal jsem se ovšem jen dvakrát, a zatímco pán se psem byl od Rýna, tak početná rodina, mezi kterou jsem se na vyhlídce zamýchal byla z Berlína.

Pokud vás trošku vystrašily schody, nebo vás kvůli nim naopak Mariina vyhlídka nadchla, tak to ještě nevíte, co na vás chystá Rudolfův kámen.


Tak se jeví momentálně nepřístupná bouda jen o několik metrů níže.


Kolem všech tří vyhlídek prochází červený okruh, z něhož vedou k jednotlivým vyhlídkám odbočky. Vilemína vyhlídka nemá, jako jediná na vrcholku boudičku.




Náhle jsem stanul na místě, kde jsem mohl obdivovat poslední z vyhlídek u Jetřichovic, která nese jméno Rudolfův kámen. Kolem šlo opět několik lidí a mladá slečna mi ukazuje směrem vzhůru a praví : ,, Tak až tam jsme byli. Tam mě už nikdy nikdo nedostane. To byla hrůza."

Jen kousek pod odbočkou na vrchol vás vítá tabulka s nápisem : Pozor, velmi obtížný výstup !Tak to jsem tedy opravdu zvědavý, ale zatím tam chodí lidí dost.

Přátelé, to byla opravdová lahůdka. Pokud pomineme bizarní tvary skal, tak jsme se tu dočkali opět žebříků, různých zábradlí i řetězů, a samozřejmě i prošlapaných schodů v pískovci

Je to dobrý barometr toho, že jsme ještě dost pohybliví, fyzička je ještě uspokojivá, ale musíme samozřejmě maximálně dbát na opatrnost. Jedno chybné šlápnutí může způsobit veliké problémy.


Závěrečné metry bez opory mi přišly již téměř takové, jako kdybych se aspoň trošku proměnil v horolezce. Však jsem také hned musel vzpomenout na film ,, (Jak vytrhnout velrybě stoličku) Jak dostat tatínka do polepšovny( 1978) :-)".

Tady se už do boudy mohlo. Sice jsme se mnozí pokoušeli vtipkovat, ale bylo to spíše tak na oko. Vždyť stojíte na pomyslné skalní plošině, která nemá vůbec snad ani žádné zábradlí a na všechny strany číhá při neopatrném pohybu smrt. Někdo se i tak aspoň chvíli kochá, ale v boudě měl člověk přece jen lepší pocit.


Pokračoval jsem později dále směrem na Vysokou Lípu a Rudolfův kámen i Mariina vyhlídka, se ještě na rozloučenou ukázaly v celé své kráse.



Cestou vidíte spoustu krásných skal, kopců i ....

....lidských výtvorů a uvědomíte si, že tady je poměr vzdálenosti a času i díky terénu a střídání vzestupných i sestupných úseků trasy prostě úplně jiný. Deset kilometrů jdete klidně čtyři hodiny.

Pak již následovala pasáž, kterou jsem popsal minule. Takový pohled na místní kopce u Jetřichovic, se naskytne návštěvníkům před hostincem Lípa v osadě Vysoká Lípa.Pokud máte občas rádi turistiku, romantiku, cestování i trošku vzrušení na cestě, tak je to výlet, který by neměl chybět ve vašich vzpomínkách stejně tak, jako krásná plavba na pramicích po soutěskách Kamenice poblíž Hřenska.



Zdroj: Soutok

Červenec 12, 2020

19:01


Snad každý, kdo se někdy podívá na nějakou naši pohádku, tak musí v mnoha případech ocenit naši krásnou českou krajinu, ve které se pohádka natáčí a mnoho lidí i zajímá, jaký zámek , případně který další si v pohádce zahraje.
Je to vlastně taková naše česká záliba. Když na něco koukáme, tak jsme rádi, když víme, kde se to natáčelo a ještě větší radost máme, když můžeme říci, že jsme tam byli. Pokud jde o pohádky, tak si filmaři velmi často vybírají naše Liběchovsko a Kokořínsko, což je dáno i tím, že je tu nejen vhodná pohádková krajina, ale ještě je to nedaleko Prahy, což mnohým účastníkům natáčení vyhovuje.
Samozřejmě, že se také někdy točí v Českém ráji, ale úspěšným místem k natáčení bývá i Českosaské Švýcarsko, kde se nejen točí pohádky, ale třeba nedaleko od Jetřichovic i populární stará komedie Rodinné trampoty oficiála Třísky( z roku 1949).
https://www.csfd.cz/film/6298-rodinne-trampoty-oficiala-trisky/prehled/


A snad právě proto, že jsem měl poslední dobou nějak štěstí vidět několik docela pěkných pohádek s čerty, tak jsem se rozhodl, že jedno z těch nejslavnějších míst navštívím. Vždyť si člověk může říci, že tam byl osobně a zážitek je tím umocněný.

Místo se jmenuje Dolský mlýn a leží jen kilometr na jih od osady Vysoká Lípa, která patří administrativně pod Jetřichovice. Které pohádky nám připomíná internet ?
https://regiony.rozhlas.cz/dolsky-mlyn-v-ceskem-svycarsku-si-zahral-v-nekolika-pohadkach-7439075
https://www.blesk.cz/clanek/cestovani-cestujeme-po-cr-cesko-slovensko/546892/nemeleme-tocime-podivejte-se-jak-dopadl-slavny-mlyn-z-pysne-princezny.html


Cesta sem není náročná a lze ji samozřejmě spojit i s dalšími cíli, kterých tato část Čech nabízí mnoho a nejen slavnou Pravčickou bránu, nebo plavbu na lodičkách po Kamenici.
Vyjel jsem z Mělníka vlakem až v 8.52 hodin na slavnou Jízdenku na léto, ale můžete v jiném období zakoupit na mělnickém nádraží ČD regionální jízdenku DUK, která vás opravňuje celý den cestovat za 130 Kč po Ústeckém kraji a platí i na výletní lodi linek číslo 901 a 902, včetně všech vlaků a autobusů zmíněného regionu.

Osobní vlak z Lysé nad Labem vás doveze za hodinku do konečné stanice Ústí nad Labem - západ, kde si počkáte asi 10 minut na příjezd krásně tichého a klimatizovaného vlaku jedoucího z Kadaně do Děčína. ( 10.25)
Před nádražím v Děčíně je autobusová zastávka, ale můžete si zajít i na nedaleký autobusák. Hned na jeho začátku stál krásný autobus ( 10.40) s nápisem Jetřichovice, který mě za 37 Kč vezl asi hodinu po úzkých silnicích, kde byl mnohdy problém s vyhýbáním, ale to vás, jako cestující pálí asi tak, jako problém s parkováním a zaplacením parkovného.

Pro mě by byl takový výlet příliš krátký, a tak jsem vystoupil v Jetřichovicích, kde jsem navštívil tamní IC a vydal se na asi 10 km dlouhou trasu, která však trvala 4 hodiny, ale vy můžete jet autobusem až do Vysoké Lípy, kde má tato linka konečnou stanici.
Právě od hostince Lípa vás vede modrá značka necelý kilometr k cíli výletu. Ovšem, tak lehké to mít nebudete. Po čase totiž přichází prudké klesání 113 metrů dolů do 190 m.n.m. Musíte si dávat pozor, jak to na přírodních schodech již bývá, aby jste si neudělali výron kotníku apod. Dole u říčky Kamenice budete za necelých 20 minut.

Možná vás překvapí, že i zde se kdysi plulo na výletních loďkách, ale to je již vzdálená minulost. Prostředí vás zaručeně dostane, ale brzy pochopíte, že interiér mlýna má daleko k interiérům v pohádkách. To je právě to kouzlo filmování.
Ostatně, zrovna nedávno běžel již kultovní seriál Chalupáři. Externí scény jsou sice natáčeny v obci Višňová ( ve filmu Třešňová) na Příbramsku u Dobříše, ale interiér chalupy pana Humla a Císaře se točil ve studiu v Barandově.

Není třeba zde něco o Dolském mlýnu psát. Máte to na snímku níže a ve Wikipedii. Jen škoda, že jsem nikde nenašel, co vše se tu kompletně točilo. Ale, až budete někdy zase koukat na pohádku a uvidíte tento snímek, tak už budete vědět.


Zpátky jsem jel autobusem v 16.59, který jel tentokrát do Děčína přes Hřensko, kam přijel snad někdy v 17.40. To nebylo důležité, protože rychlík na Prahu jel v 18.02 a do Ústí nad Labem - hlavního nádraží přijel v 18.18. Pro mě bylo důležité, abych nevlezl do Regiojetu, který jel snad ve stejnou dobu také na Prahu, jen z jiné koleje, a samozřejmě by mi tam Jízdenka na léto neplatila.

Rychlíky do Kolína a Mělníka letos konečně jezdí už z hlavního nádraží. To vůbec koukáte, jak je možné, že to vůbec někoho konečně napadlo :-). Tak on to vyžaduje ten takt. Protože rychlíky z Děčína míří do Prahy, tak staví jen na hlavním nádraží. Zastávkové vlaky jedou z Děčína do Kadaně, tak staví na hlavním i na západě, odkud jezdí zastávkové vlaky k nám.
Rychlík na Mělník tedy odjížděl v 18.39 z hlavního nádraží, a pak ještě zastavil na zapadním nádraží, kde po přepojení lokomotivy na druhou stranu vlaku pokračoval na třetí střekovské nádraží. Spoj zastaví již jen v Litoměřicích, Štětí a na Mělníku je v 19.39.
Pokud jste tedy nejeli dlouho vlakem do Ústí nad Labem, tak mějte na paměti, že není třeba vystupovat na Střekově, že rychlíky, jako osobní vlaky z Lysé nad Labem již nekončí na západním nádraží, ale dovezou vás až na hlavní nádraží.

Českosaské Švýcarsko je krásné a stojí za několik návštěv. Dnes jsme se podívali na pohádkové místo. Vězte, že až uvidíte v nějaké pohádce stavbu, o které jsem psal budete potěšeni. A ještě více budete potěšeni, když místo navštívíte osobně, a pak mlýn uvidíte v televizi :-).







Zdroj: Soutok

Červenec 11, 2020

22:26



Asi většina z vás čtenářů již díky četným mediálním reklamám ví, čím dnes hlavně žil Mělník. Hodně fotografií z obou akcí i s mnohými detailními snímky jsou již tradičně na ....
https://www.facebook.com/groups/1808841266008571
Soutok se právě v tyto dny věnuje své oblíbené činnosti, kterou jsou poslední roky již tradiční výlety na železniční Jízdenku na léto a je to občas náročné, ale to si necháme do nějakého jiného článku.
Dnes jsem měl po dvou náročných cestovních dnech takzvaně domácí kulturní program a kromě oněch dvou akcí, které jsem několika snímky zdokumentoval, jsem si všiml, že ....
.... nám zmizela uzamykatelná závora v parku na Polabí, která umožňovala sjíždění automobilů dolů k řece jen vozidlům, jejichž řidiči vlastnili klíček. Nyní tedy může přes park na Polabí po cyklostezce dolů k řece jakékoliv vozidlo, čehož hojně využívají rybáři, kteří jedou směrem k soutoku.

Dříve ( květen)

Nyní ( červenec)
Nedávno ( týden ?) proběhla na https://www.seznam.cz/ u článku o chytrých toaletách velká diskuse, která vesměs kritizovala vedení města Mělníka za jejich nápady. Otázkou je, co způsobí nová situace na tomto úseku, která rozhodně není zrovna typická. Představte si situaci, kdy to shora pustí dvojice cyklistů dolů, kde se náhle přes celou šíři cyklostezky objeví auto. To bude možná ještě zase ,,veselo."
Nebo opačně. Rodinka s koly tlačí do kopce a shora auto.
Aktualizace 12.7. v 10.50:  Ten článek jsem našel, ale diskusi k němu již někdo zřejmě smazal.
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/v-melniku-se-strhl-boj-o-kadibudky-40330041


A neudělají mi radost a nedají tam mapu :-).

Jak vypadá stav uzavírky u Hadíku vůbec nevím, ale v tomto městě vedení města prostě auta miluje a známe to z těch snah je nacpat do centra, čímž jsme prostě vyjímeční.

Tak už pojďme do Vodárenské věže. Vybral jsem jen několik fotek a každý tam mohl zajít. Pořadatelem byl především MOOS. Patří jim samozřejmě velký dík. Nemám ani statistiku návštěv a ani se dnes nebudu nějak rozepisovat.











Odpoledne, či spíše na večer jsem se ještě zašel podívat do prostor, kde se dnes hlavně jedlo a pilo. Akce nesla název Moře u Mělníka. A příště už se zase konečně snad někam podíváme. Nejen Mělníkem je člověk živ, byť tu strávíme moře času :-).
Častým článkem, který také hojně navštěvujete je článek o pohádkách ...
https://soutok.blogspot.com/2017/12/laska-rohata-dalsi-pohadky-to-je-casto.html

Po skalní plastice Harfenice ( v článku) si v některém dalším článku připomeneme jedno z filmově pohádkově nejnavštěvovanějších míst. Nechte se překvapit.
Aktualizace 12.7. v 10 hodin:  Přítomno na akci Otevření Vodárenské věže ... 495 návštěvníků. To je slušný výsledek, když zvážíte, že jsou dovolené i prázdniny.




Zdroj: Soutok

Červenec 7, 2020

19:27


Tak se nám již rozeběhly prázdniny i dovolené, a řada lidí odjela letos poznávat život do jiných krásných koutů Čech a Moravy, ale život běží dál i doma na Mělníku, a krásně je i jen nedaleko od naších domovů.
Připomeňme si na úvod akci, kterou je opravdu potřeba tento týden připomínat. Aktivita spolku MOOS vás totiž po mnoha letech tuto sobotu pozve k mimořádné návštěvě Vodárenské věže. A když je něco krásného, velkého a mimořádného, tak je na místě si to připomenout.
Prohlídka Vodárenské věže

Mělnický osvětový a okrašlovací spolek Vás zve na prohlídku Vodárenské věže, která není běžně pro veřejnost přístupná. 
Tuto jedinečnou možnost budou mít zájemci pouze jeden den, a to v sobotu 11. července 2020 od 9:00 do 17:00 hodin.
 Přístup bude možný pouze s rouškou. Neděláme žádné rezervace ani objednávky vstupenek, vstup bude volný průběžně po celý den. Protože se však do věže vejde v daný okamžik jen omezené množství lidí, je možné, že se bude tvořit nárazově u vstupu fronta.
 Proto prosíme návštěvníky o trpělivost a dodržování předepsaných dvoumetrových rozestupů při čekání ve frontě. Při výstupu na Vodárenskou věž bude potřeba zdolat několik desítek schodů, přesto lze prohlídku absolvovat i s dětmi. Moc děkujeme městu Mělník, že nám umožní Vodárenskou věž na jeden den veřejnosti otevřít.
Martin Klihavec, předseda MOOS






Mladoboleslavský kraj patří historicky k nejstarším krajům v Čechách a jistě jste si mnozí všimli, že jeho součástí byl dlouho i Mělník. To nám nejčastěji připomínají zmínky třeba o mělnických zvonech, o kamenném milníku u Liběchova a celé řadě historických událostí, ale stopy se dají najít i v současnosti.
Současný člověk si to sice nemusí ani dost dobře uvědomovat, nebo to chápat, ale narazíte občas na situace, kdy vás bude někdo směrovat právě do Mladé Boleslavi. Když pomineme místní podnik Škoda auto, který dává pracovní příležitost celé řadě lidí, tak vás sem může nasměrovat především zdravotnictví se známou Klaudiánovou nemocnicí, ale můžete se sem dostat i kvůli zařizování jiných věcí.
http://www.klaudianovanemocnice.cz/
Také jste si jistě všimli, že i mediálně se Mělník nějakým způsobem váže právě na bývalé rádio Jizera, což je dnešní Signál rádio, nebo pamětníci vědí, že bývalé mělnické tiskové médium Tep regionu nakonec také skončilo před svým zánikem s redakcí právě v Mladé Boleslavi.
Člověk tomu nemusí ani moc rozumět, nijak se to nikde nerozebírá, ale nějakým způsobem býváme k Mladé Boleslavi občas spádově přičleňováni i dnes.


Loni, nebo snad již předloni jsem zde psal, jak je dnes město díky jízdence PID velmi dobře a lacino dostupné autobusy i po železnici a v několika jarních článcích jsem vás sem pozval.
Přitom se ukázalo, že město má nejen krásné okolí zejména u řeky Jizery, ale zkrásnělo i samotné centrum. Posledně jsem vás pozval za čápy do Mnichova Hradiště a při návratu jsem se nechal odvézt vlakem až na nádraží Mladá Boleslav - město, které se nachází poblíž nádraží autobusového u samého středu města.
 Toto nádraží je od hlavního železničního nádraží v části Čejetičky poměrně daleko, ale naskýtá se nám tak přirozený pěší výlet v délce 30 - 45 minut, který vede v tomto směru nejprve po rovince a později s kopce.

Myslím, že následující fotografie nepotřebují komentáře a jsou přehlídkou toho, co můžete za těch 30 minut na cestě potkat. Jde jen o určitý výběr a těch památek má ve svém středu Mladá Boleslav podstatně více. Mnohé z nich již znáte z minulých článků, ale rozhodně se to dá vidět stále a v jakémkoliv ročním období.

Fontána mění svoji výšku podobně tak, jako fontána v Poděbradech, ale je rozměrově i nápaditostí skromnější.


























Zdroj: Soutok

Červenec 5, 2020

10:19



Už tři roky koukám občas v sezóně rád prostřednictvím internetu na čapí rodinku v Mnichově Hradišti.
http://capi.itbusiness.cz/ 
 Kamera je na továrním komíně umístěna od dubna 2016 a míří samozřejmě do čapího hnízda, ale na pozadí jsou vidět i Drábské světničky, odkud je mimochodem nádherný výhled od Ještědu až kamsi k Mladé Boleslavi.
Jak už to bývá, tak jednoho dne přijde chuť vidět ono místo i osobně a udělat si představu, jak ten komín vlastně vypadá, a jak je vysoký. Loni jsem v těchto končinách opravdu byl, ale dominantním prvkem byly zmíněné Drábské světničky a domníval jsem se, že při cestě na vlak do Mnichova Hradiště nemohu tovární komín s čápy přece jen přehlédnout.
Jaké však bylo mé zklamání, když jsem sice pravděpodobný komín našel, ale bez hnízda a ani místní dvojice mladých lidí, která se vyskytovala na ulici mi nebyla schopna dát odpověď. Až domácí analýza mi řekla, že jsem mohl hnízdo vidět, ale musel bych koukat úplně jinam do nenápadného koutu města.

Výlet z Mělníka je kvůli jízdence PID levný i časově nenáročný. Odjížděl jsem ve 12.10 vlakem na Prahu, který mě dovezl do Všetat. Zde jsem do 12.43 poseděl v pohodlné čekárně plné tiskovin, ale bylo možné zajít i do vyhlášené nádražní restaurace, která má posezení i venku na peróně.
V Mladé Boleslavi jsem byl ve 13.20 a do 13.44 jsem pozoroval lidi a nádražní cvrkot. Poslední vlak jel přímo z Boleslavi do Turnova krásným údolím Jizery a v Hradišti jste ve 14.07. 
Jsem teď na vážkách popisovat další cestu, abych čápům spíše neublížil, ale nakonec to uděláme jinak. Když člověk něco chce, tak si za tím jde, vypátrá si to, vynaloží vlastní úsilí a váží si toho. Hlupáci a zlí lidé, či lidé bez zájmu obyčejně naštěstí odpadnou. Bohužel žijeme v zemi, kde nejsme schopni potírat jiné zlé věci, natož lidský odpad, kterému říkáme honosně také ještě lidé. Vždyť jde jen o zvířata, že ? Někdo zapláče a jede se dále.

                                        

Zde si tedy můžete prohlédnout několik fotografií a mohu vám prozradit, že jde o tak chytré ptáky, že jsem si musel počkat asi 20 minut, než se mladí čápi pozvedli takto z hnízda.. Jejich osud bývá občas velmi krutý. 
Později narození a neprospívající jedinci bývají často vystrčeni z hnízda, protože je dospělí nedokáží uživit. Povětrnostní vlivy i blesky jsou věcí druhou a nakonec to jsou i nebezpečí a zlí lidé na dlouhé cestě na jih Afriky.
Zpáteční cestu si můžete pěkně zpříjemnit. Odjížděl jsem někdy v 15.43 a můj vagon končil ve stanici Mladá Boleslav-město ( 16.20). Mladá Boleslav je krásné město plné hezkých památek a než ji projdete s foťákem dolů do Čejetiček k hlavnímu nádraží, tak je to tak tak.
To už mi přijel  od centra města náš mšenský vláček, jehož některé spoje začínají až v Českém ráji a já si užíval parádní vyhlídkovou jízdu s odjezdem v 17.25.
Z údolí Jizery se přenesete do kraje výhledů, kde v dáli vidíte Housecké vrchy s rozhlednou na Vrátenské hoře, a pak následují postupně Bezděz, Rálsko a Ještěd. V Katusicích si přesednu, abych viděl na Skalsko a větrný mlýn u Vrátna. Za obcí Skramouš pak přejíždíte vysoký viadukt a Mšeno vás vítá v 18.09.
Dále to již znáte, cestujících je dost a před sedmou hodinou jste doma .Hezké volné dny ! Letošní rok je tak moc jiný, že jen s obtížemi si vybavuji sváteční dny, které bývají mediálně věnovány věrozvěstům a Janu Husovi.










Aktualizace 5.7. 2020 v 15 hodin :
Ještě tu mám jeden dnešní přídavek přímo z Mělníka. Nejsem odborník na brouky, ale tento asi 5cm dlouhý brouk prostě stál za vyfotografování. Mohu vás ubezpečit, že ihned poté jsem jej transportoval do bezpečí zeleně mimo cestu.


Zdroj: Soutok

Červen 30, 2020

21:24


Z Mělníka je možná vidět až do Saska, jen to ověřit :-).
Zatímco o Komáří Vížce v Krušných horách není pochyb, tak kolem  vztyčeného bodu na obzoru při okraji snímku se zapadajícím sluncem jsou pochyby. V posledním článku jsem střelil celkem rychle od boku, že by se mohlo jednat o rozhlednu Radejčín, ale když se podíváte pozorněji, tak to rovněž vypadá na stavbu ve vzdálených Krušných horách.
Když zkusíte použít, jako hlavní orientační bod horu Plešivec, od které naměříte vpravo úhel ke Komáří Vížce a vlevo jen nepatrně větší k neznámému sloupu, tak se můžete domnívat, že půjde o jeden z několika vysílačů mezi městem Teplice a Cínovcem. Ovšem, všiml jsem si na řece Labi zakotvené malé výletní lodi jen několik metrů od mola a sloup se promítal na obzoru přímo nad ní.
To nahrává variantě, že by mohlo jít dokonce o vysílač v Sasku s názvem Grosser Lugstein ( 66.5 km z Mělníka)
https://www.google.com/maps/uv?hl=cs&pb=!1s0x470992c53674c0f7%3A0x86688ba10cc626f1!3m1!7e115!4shttps%3A%2F%2Flh5.googleusercontent.com%2Fp%2FAF1QipN_E1jEj823kIvn_PYwczeV_KmwMSa9UbbD_enz%3Dw260-h175-n-k-no!5sgrosser%20lugstein%20vys%C3%ADla%C4%8D%20-%20Hledat%20Googlem!15sCgIgAQ&imagekey=!1e10!2sAF1QipN_E1jEj823kIvn_PYwczeV_KmwMSa9UbbD_enz

Ten je v nadmořské výšce 899 m.n.m. a není důvod, proč by taková věc nemohla být z takové nadmořské výšky spatřitelná. Nicméně i triedr je již na takovou vzdálenost nedostačující, a tak bude třeba toto zkusit ověřit v dalekohledu na zámecké vyhlídce.
A mám tady již i program RMM na oba prázdninové měsíce.



Zdroj: Soutok

Červen 28, 2020

10:37


Jedna nezbytná a dnes mediálně zatím zapomenutá aktualita na úvod. Dnes je to 106 let, co byl spáchaný v Sarajevu atentát na Františka Ferdinanda d'Este a začala první světová válka.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Atent%C3%A1t_na_Franti%C5%A1ka_Ferdinanda_d%27Este


Západy slunce jsou nádherným divadlem přírody a určitě stojí zato si je aspoň občas užít. Jsou pokaždé jiné a vždy originální. Mnohdy si přejeme třeba i z výzkumných důvodů, aby nebyly nízko nad obzorem mraky a přitom právě ony utváří to kouzlo, které diváka naplní radostí a fotografie jej přijme na věčnost.

Chtěl jsem poslední dobou zjistit, kde vlastně leží ten nejzazší bod, kam po obzoru při pohledu od mělnického zámku dokráčí v nejdelších dnech sluneční kotouč. Nebyl to úkol zrovna jednoduchý. Jednak proto, že vám mohou bránit v tomto poznání husté mraky, ale také proto, že si musíte ohlídat čas, kdy na vyhlídku vyrazit. Vždyť nám slunce v létě v nejdelších dnech zapadá až kolem 21.15 hodin SELČ.

Atmosféra na vyhlídkách tou dobou bývá také originální. Někteří si ji užívají se sklenkou vína v ruce, a když přijdou nějaké obláčky nad obzorem, tak je to pestré divadlo barev.

Nejinak tomu bylo i při mé návštěvě 22. června.

Své kouzlo však nemají jen zámecké vyhlídky, ale i zatáčka na staré silnici nad Vrázovou vyhlídkou přináší mnohokrát  krásné pohledy všeho druhu. Zde se můžeme přesvědčit o takové zvláštnosti snímku. Pohled z dálky způsobuje takový kontrast silnice v popředí s nebeským divadlem na pozadí ...

....., ale detail pozadí nás prostě přitahuje tak, jako lidstvo odjakživa přitahoval pohled do ohně.Světlo má pro člověka v celém jeho životě obrovský význam.

O den později jsem měl oblohu takřka vymetenou a pustil jsem se do záběrů, které by se ani dělat neměly. Zaujala mě jedna věc. V minulosti touto dobou těsně nad obzorem bylo slunce díky atmosféře již tak slabé, že mělo obvykle červenou, až růžovou barvu, ale jak vidíte, tak nyní mělo ještě pořádnou sílu.


Ten bod jsem tak nějak přibližně našel. Vlevo na obzoru máme od slunce Kletečnou, vpravo Plešivec a všimněte si na spodním snímku toho stožáru vpravo od slunce.

To nevypadá na stožár, ale zdá se, že jde o rozhlednu. A ona tam podle mapy jedna opravdu stojí. Možná je to rozhledna Radejčín. 
https://cs.wikipedia.org/wiki/Radej%C4%8D%C3%ADn_(rozhledna)


Rudá atmosféra dokáže také zajímavě podbarvit některé objekty, které jindy horko těžko hledáme dalekohledem. Tak tomu bylo třeba i v případě slunečné elektrárny Petrovice v Krušných horách, o které jsem tu nedávno psal a jejíž vrtule se promítá na úpatí kopce Plešivec v Českém středohoří.

Hezký zbytek víkendu, úspěšný vstup do posledních dvou červnových dní a opatrnost do začátku prázdnin i dovolených !


Zdroj: Soutok

Červen 27, 2020

22:30


Kam jinam jet autem z Lužce nad Vltavou, když ne na Říp, že :-)?Sice nechyběl triedr i rádia, ale iluze jsem si moc nedělal a oprávněně. Hlavně se chtěl člověk před obdobím dovolených takříkajíc do těch směrů symbolicky rozhlédnout.

Ten praotec to prostě uměl vybrat :-).


Na co kouknete, všechno vás potěší. Jen hrozné horko bylo, ale to je právě to, že na něj nejsme kvůli nezvyklým dešťům zvyklí.

Se všemi lidmi jsem nemluvil, ale koho jsem na Roudnické vyhlídce oslovil, tak všichni přijeli z Prahy.




Tentokrát byl opravdu snad nejhorší výhled za poslední dobu a Krušné hory jste jen tušili.Vybral jsem tentokrát jen několik snímků do míst, kde mě něco zajímalo. Třeba rozhledny na úpatí Sedla, nebo jsem tam zahlédl nad Litoměřicemi hrad Kamýk apod. Třeba tam znalci po zvětšení něco poznají.
To se mi právě na naší blízké krajině líbí, že víte na co koukáte, jak je to asi daleko a mnohdy tam někde člověk již byl. Nekoukáte a neříkáte, že je to krása, ale řekne vám to mnohem více.






Na Roudnické vyhlídce, nebo spíše kousek od ní, kde je nepojmenovaná vyhlídka s výhledem spíše na Lounsko a směrem na Klínovec, jsem dnes vykonával takovou službu. Zatímco jsem střídal s nemastným pocitem triedr s rádiem, tak chtěl občas někdo vyfotit, nebo došlo i na rozhovory, jak to u vyhlídek už občas bývá.
Tuto dvojici jsem nakonec požádal o foto i já a důvodů je hned několik. Vůbec nevím, jak a proč se to stalo, ale najednou jsme se bavili. Na tom by nebylo nic zvláštního, ale nebylo to česky. A zrovna na místě, kde jsem loni potkal tři pěkné Řekyně ze slezského Krnova :-).
,,Tak to jsou ti moji Pražáci" říká děda Komárek v komedii Na samotě u lesa. On přišel z Palerma, pracuje tu dva roky a není divu, že zatím užívá jen angličtinu. Když už mě samozřejmě hned na začátku zajímalo, odkud anglicky mluvící mladík je, tak mě pochopitelně zajímala i ona.
A ani tady jsem nebyl zklamaný. Dnes Češka, ale narozená na území, které bylo v letech 1919 - 1939 součástí našeho státu. Ti znalí vědí :-).
Největší legrace snad byla, když si dívka vymyslela, že bych mohl říci při svých velmi chabých znalostech jejímu příteli pověst o praotci Čechovi. Najednou jsem dostal nápad, jak to provést rychle a bez námahy.
Postavil jsem se na okraj vyhlídky, rozhodil ruce tak, jako Zdeněk Štěpánek v roli Jana Husa a zvolal jsem :,, My peoples ! This is a very nice wiev ! It's a beautiful country. We stay here !" Kdepak nějaké We will, nebo are, na to jsem nevzpomněl :-).  No jo, budeme si ho 6. července připomínat.
No, že budu jednou dělat na Řípu anglického praotce Čecha, tak to by mě nikdy nenapadlo :-). Ale, kdyby neexistovaly legrační zážitky, tak by nebylo nač vzpomínat. 
 Jak jsem slíbil, tak činím. Foto je tu. Teď už je to jen o trpělivosti, schopnosti, případě chuti napsat něco do diskusního okénka. Myslím teď na ty, které občas s jejich souhlasem fotím, a kteří neví, že to zabere čas a trvá, než se to sem dostane apod.
Zdravím a přeji hezký zbytek soboty a pěknou neděli !
A víte co ? Nevím proč jsem si spojoval jméno města Neapol ( to už není od Palerma daleko) s mým oblíbeným italským zpěvákem, který tu byl v 80. letech velmi populární, byť méně než Druppi, ale pojďme si zase něco nostalgickéhona závěr pustit.
Umberto Tozzi
Wikipedie:   https://cs.wikipedia.org/wiki/Umberto_Tozzi

Skladby:
https://www.youtube.com/watch?v=46RiFqDiMEA

https://www.youtube.com/watch?v=c3lE_rMjdGE

https://www.youtube.com/watch?v=UlDL8kN0GCA



Zdroj: Soutok
20:06


Již dávno jsou pryč časy, kdy méně zdatní cyklisté začínali sezónu pohodlnou nenáročnou jízdou po téměř prázdné silnici třetí třídy vedoucí přes Hořín, Vrbno a Zelčín do Lužce nad Vltavou a dále do obce Vraňany, kde laterální kanál začíná.
Od té doby se toho velmi mnoho změnilo. Zelčín se stal místem, kde to dnes žije po obou stranách silnice snad celých 24 hodin, cyklostezka končící u horkovodu za Vrbnem byla protažena až do Lužce nad Vltavou, a na laterálním kanálu se odehrává velká rozpracovanost na mostech.

V současnosti se tam toho děje tolik, že kdo tam chvíli nepřijede, tak je již zcela mimo obraz. Velký poprask během minulého týdne způsobilo nenahlášené uzavření horkovodu přes Vltavu u obce Zálezlice. Ten totiž není využívaný jenom cykloturisty, jak by se mohlo zdát, ale zejména teď přes léto i občany dojíždějícími za prací do Mělníka.
Dostala se ke mně také zpráva, že lávka přes Vltavu je již hotova, a tak bylo zajímavé navštívit místo osobně. Uznejte, že se opravdu povedla a cyklisté si místo jistě užijí. Posledně jsem zmínil, že přívoz snad bude přesunutý kousek za Vrbno k tomu osamocenému domečku, ale to berte prosím s rezervou. Může jít o fámu, která se jen někde šušká a vše může být nakonec jinak.

Jak vidíte, tak přívoz letos ještě vesele funguje.








Tento sloup je i s místním kostelíkem krásně spatřitelný od mělnického zámku, ale lepší je míti sebou triedr.



Název kostela sv. Jiljí v Lužci nad Vltavou si vlastně lze zapamatovat podle našeho komediálního filmu Svatební cesta do Jiljí.
https://www.csfd.cz/film/42907-svatebni-cesta-do-jilji/prehled/ z roku 1983.


Již zbývají jen nájezdy. Hotovo má být v září.


Zašel jsem samozřejmě i ke stavbám na kanále a zjistil jsem, že se tu jezdí jinak, což bylo i pro mě důležité.

Budoucí hlavní most pro příjezd do Lužce ze státní silnice a z obce Vraňany.

Tak jsi již kamaráde po letech dosloužil. To chce panáka :-).


Nová nástupní železniční zastávka je od Vrbna na druhé straně silnice, než stojí stará budova nádraží s několika kolejemi. Kdoví, jak to tu nakonec vymyslí. Zastávka je relativně jen kousek před kanálem.

Závěrem tu mám křížení dvou druhů komunikací, které obě směřují na mosty nad laterálním kanále.Jedná se o ulici 9. května a provoz je v tomto úseku řízený semafory.Tak to je snad na delší dobu z Lužce nad Vltavou všechno :-).
Zdroj: Soutok

Červen 23, 2020

18:02


Nedávno jsem tu v jednom článku představil akci s názvem Tetička Mína vypravuje .....
http://soutok.blogspot.com/2020/06/zabavni-mini-zoopark-v-privorech-zacina.html

...., která je připravena na den 14.7. 2020 od 9.30 hodin. Těch muzejních akcí je v červenci pochopitelně více. Dnes se tedy podíváme na akci dlouhodobou, kterou je Imaginárium Bratří Formanů, a pak se ještě jednou vrátíme k řece Labi, kde včera odpoledne řeka kulminovala na hodnotě 361 cm.
IMAGINÁRIUM BRATŘÍ FORMANŮ
Tajuplný divadelní a výtvarný svět přátel Divadla bratří Formanů v obou sálech muzea...Vernisáž se koná 10. 7. od 15:00 hod. na mělnické náplavce před vinařstvím Bettiny Lobkowicz, kde zakotví Divadelní loď Tajemtsví...

Datum konání: 10. 7. 2020 - 4. 10. 2020 začátek od 15:00

Místo konání: Regionální muzeum Mělník, nám. Míru 54

Typ akce: trhy, výstavy, veletrhy

Organizátor: Regionální muzeum Mělník

Doba trvání: 86.4 dní

Plné vstupné: 60 Kč

Snížené vstupné: 40 Kč

Rodinné vstupné: 180 Kč


Přijměte pozvání na živou, hravou a inspirující výstavu tvůrců a přátel Divadla bratří Formanů - Imaginárium!

Vernisáž se koná v pátek 10. 7. 2020 v 15:00 na mělnické náplavce před vinařstvím Bettiny Lobkowicz, kde zakotví Divadelní Loď Tajemství. Po přivítání lodi vyrazí veselý průvod v čele s Matějem Formanem, žongléry a muzikanty přes Aušperk nahoru k muzeu. Výstava bude zahájena na radničním dvoře, a poté už hurá do Imaginária.

Prvních 50 návštěvníků, kteří dorazí v námořnickém dostanou od nás malý dárek!
V 18:00 se můžete těšit na rodinné představení „Aladin“ na Divadelní lodi Tajemství.
Vstupenky v předprodeji v sítí GOOUT.CZ

Oba výstavní sály Regionálního muzea Mělník se letos v létě stanou tajuplným výtvarným a divadelním světem Divadla bratří Formanů. Úspěšná putovní výstava Imaginárium, probouzí v malých i velkých návštěvnících fantazii, snění a touhu si hrát. "Dotýkat se" je povoleno - vlastně nutno:-) Můžete zkoumat, hrát si a objevovat...

Aktéry a tvůrce Imaginária spojuje touha tvořit a objevovat „skutečné“ a krásné věci. Vystavují loutky a divadelní dekorace, které již neožívají v představeních, ale nikterak tím nepozbyly na kráse a přitažlivosti a usilovně hledají mezi všemi dalšími artefakty, objekty, obrázky, hračkami, fotografiemi i důmyslnými mechanismy prostor, ve kterém se děti i dospělí mohou nechat inspirovat k hravosti a užívat vlastní fantazii, cit pro krásu a touhu objevovat.

Nepřestáváme věřit, že I dnešní lidé obklopení technologiemi a digitálními formami komunikace chtějí cítit radost z umění a že se chtějí dotknout „skutečných“ věcí všemi smysly a vlastníma rukama.“ říká o projektu Matěj Forman.

Výstava Imaginárium přinese malým i velkým návštěvníkům radost z objevování krásy i nepotřebných, odložených a dnes opomíjených věcí, hraček, obrázků, objektů, artefaktů… Připomíná trvanlivou hodnotu dnes již pozapomenutých řemesel, umu a fantazie lidí, řemeslníků a umělců, kteří tvoří svůj svět fantazie vlastníma rukama.

V sobotu 11. 7. propukne na mělnické náplavce před vinařstvím Bettiny Lobkowicz doprovodný river food festival Moře u Mělníka. Pořádá město Mělník, které tak hodlá prostor mělnické náplavky oživit.

30. 7. se bude konat doprovodný program k výstavě s muzejní dílničkou v 9:30 a 13:00 h.

Výstava Imaginárium potrvá až do 4. října 2020 a bude doprovázena výtvarnou soutěží „Moje imaginárium“ o super ceny. 
(První cena - originál grafika od Matěje Formana + autorská dřevěná hračka...)

 

Partneři akce: Město Mělník - akce je součástí Mělnického kulturního léta www.mekul.cz, Pekařství Vondřichovi, Penzion Hana Mělník

Mediální partneři: Místní kultura, Rádio Relax, Český rozhlas - Region, Mělnický deník.



A ještě jednou se podívejme k řece Labi, kde došlo v pondělních odpoledních hodinách ke kulminaci na hodnotě 361 cm, což je prakticky 40 cm pod vyhlášením prvního povodňového stupně.
Jak je již z prvního obrázku patrné, tak se nám řeka prakticky jen příjemně rozlila v korytě a ukousla si pouze kus vegetace v sousedství cyklotrasy. Nárůst se dal očekávat u cukrovaru, kam jsem se pochopitelně vypravil.


Jak vidíte, tak nárůst z hodnoty 339 cm na 359 cm ( hodnota po čas mého pobytu) je ve výsledném efektu prakticky zanedbatelný. Potopilo se jen nějakých 5-7 metrů cesty. Můj fotoaparát to sice nezaznamenal, ale i za tohoto stavu zde projel pár cyklistů od Kel.




Závěrem jsem se pokoušel o trošku romantický snímek od řeky, a pak tu mám ještě něco, co si ukážeme příště. Užívejte slunečních dní s příjemnými teplotami !

Zdroj: Soutok

Červen 21, 2020

15:49


Jak jen jsem se dopoledne probudil, už mě zajímal stav na ....
http://www.pla.cz/portal/sap/cz/PC/Mereni.aspx?id=60&oid=3
Sice píší na Seznamu.cz , že v Kostelci nad Labem mají od 12 hodin první povodňový stupeň ( 525 cm) a do současných 15.30 tam Labe zvýšilo hladinu o dalších 12 cm, ale tady pod Mělníkem o téměř 20 říčních km ( 19.6 km) dále se drží od 12 hodin již 3.5 hodiny na stabilní hodnotě 345 cm.
První povodňový stupeň se tu vyhlašuje při 400 cm. Následující obrázky jsou právě z dnešního poledne a musel jsem si za nimi zajít dle očekávání především až pod cukrovar. Jak vidíte, nebo ještě uvidíte, tak pro někoho může být situace určitým zpestřením.








Přijela rodinka od Kel, tatík prozkoumal cestu a nakonec jsem mu jeho rozhodnutí jen schvaloval. Děti by to neprojely. Samozřejmě jsem mu vysvětlil náhradní trasu.

Dospělí si sice často dělali legraci, že si aspoň umyjí pořádně kola, ale když jsem tak odhadoval reakci této dvojice na konci úseku, tak se zdálo, že již v jednom místě měli plné nohy práce to ve vodě vůbec ušlápnout.


Zkoušel jsem něco vyčíst z jednotlivých vln, ale program nakonec jen potvrdil určitou stagnaci stavu.

Následující záběry jsou již od soutoku, kde bývá za tohoto stavu úsek mezi veslařským klubem a tímto místem zaplavený.

Někdy bývá voda z obou řek již na první pohled znatelně barevně jiná a vypozorujete i rozdíl rychlosti toků. Při povodni v roce 2002 přicházelo mnohem větší množství vody po Vltavě, která byla znatelně rychlejší, což způsobilo nečekaný problém.
Labe se totiž od jejích vod počalo odrážet, došlo k takzvanému obrácení toku, a to až do vzdálenosti 15 km proti proudu.


Říká se, že nejlepší viditelnost bývá v zimě za mrazů, při větrném počasí, po dešti, nebo při východu slunce, ale občas se zadaří i jindy. Nebyl to dnes sice žádný zázrak, ale kdy se nám vytmaví aspoň  takto Říp?

Milešovka se neokouká.

Na vršku je tamní meteostanice.

Na úpatí Kletečné můžete spatřit ony dvě vrtule z větrné elektrárny Nové Město - vrch Tří pánů v Krušných horách ( nedaleko Bouřňáku)
Levá větrná turbína nese jméno Vavřinec, pravá Bronislav a z věže, nebo z Hořeních Vinic ještě můžete spatřit turbínu Ferdinand, která je již za kopcem.


Další snímek patří rozhledně Komáří vížka a najdete ji snadno. Stačí se podívat na pilíř nového mostu a vyjet po něm vzhůru na obzor.

Stožár lávky přes Vltavu v Lužci má zřejmě již konečnou podobu.

Hlavní halu letiště v Praze - Ruzyni najdete téměř nad vrbenským kostelíčkem.


Ještě si dnes dáme vláček ...


...... fotografy oblíbenou Svatováclavskou ulici .....

..... a připomeneme si, že zítra 22.6. již definitivně otvírá pro veřejnost hostinec Dobrý Kanec.Tak se ani nechce věřit, že začalo léto a slunce nám dnes bude zapadat na nejseverozápadnějším místě své dráhy.
Úspěšný vstup do dalšího týdne !
Zdroj: Soutok

Červen 20, 2020

16:56



Asi největší událostí tohoto víkendu jsou vydatné deště, které přecházejí v záplavy. Sotva člověk v pátek odpoledne dorazil domů, již se na něj valí z ČT 24  hlavně situace z Frýdlantska.
Frýdlantský výběžek je nesmírně zajímavá část naši země. Leží na návětrné straně Jizerských hor, svažuje se k severu a je tu skutečně krásná, místy až panenská příroda. Jenže se tu jednou za několik let stane, že tu pořádně prší a rozvodněné horské potoky napájející říčku Smědou z ní udělají doslova smrtící živel.
V první fázi svého toku totiž padá jindy klidný potůček z nadmořské výšky kolem 1000 metrů až téměř na 300 metrů v místech, kde opouští republiku. V roce 2010 zde byla situace významem asi taková, jako u nás v roce 2002. Poničené mosty i koleje zejména kolem obce Višňová ( tam byl Soutok až v roce 2011), ale pěkně řádila i v Hejnicích, Raspenavě, Bílém Potoku, či Frýdlantu.
Trávil jsem tou dobou jen asi s odstupem jednoho týdne relativně nedaleko odtud volný čas a zvědavost mi nedala, abych se do Hejnic a opatrně do Raspenavy nepodíval. Dále se snad již ani nedalo jet. Bylo to však již navečer, jednou rukou jsem řídil, druhou natáčel tři krátké videosekvence a výsledek se moc nepovedl, protože obraz čas od času klesal k podlaze automobilu.
Nakonec jsem dal něco do hromady, a tak tu máme aspoň dva symbolické snímky z povodně, která byla přesně před 10 lety a myslím, že byla i větší a s horším důsledkem na dopravu v oblasti.
V oblasti najdete plno významných turistických cílů ( zámek Frýdlant, tamní rozhledna Frýdlantská výšina, rozhledna na Smrku, skalní útvar Jizera, Štolpišské vodopády, Obří sud, Lázně Libverda, Kostel Navštívení Panny Marie v Hejnicích, vodní nádrž Souš) a tak vlastně můžete brát tuto zmínku třeba jako reklamu k návštěvě.

A co náš Mělník :-)? Dočkáme se po suchých a horkých létech zvýšené hladiny pod městem ?
Situaci můžete sledovat na webu http://www.pla.cz/portal/sap/cz/PC/Mereni.aspx?id=60&oid=3
Pokud jste četli nějaký starší článek o povodních, tak jistě víte, že jsem někde zjistil, že hodnota 330 cm již znemožňovala přechod mezi veslařským klubem a soutokem, a tuším, že i pod cukrovarem. Připomínám, že první povodňový stupeň je pod Mělníkem 400 cm.
Šel jsem se dnes kolem poledne do těchto míst projít a obrázky byly ještě velmi optimistické.




Během procházky jsem se pozdravil s několika málo účastníky výletní plavby lodi Porta Bohemica, která pravděpodobně vykonávala nějakou zcela mimořádnou plavbu, kterou nevidím ani v kalendáriu mimořádných plaveb:
http://www.kr-ustecky.cz/lodni-linky/ms-240548/p1=240548
Aha, tam zase někdo zaspal a mají všechny řády staré. ( 2018, 2019)


Opět mi někdo přečetl myšlenky. Ano, pěkné místo k posedu :-). A jak nám ten déšť svědčí. Kopřivy rostou a zase je tu příležitost pro ty, co by tak rádi pracovali a trošku si přivydělali. Nebo to počká na pracovníky Povodí Labe .-) ?




Tak to porovnejte. Nahoře 305 cm dnes ve 12 hodin, a tady dne 17.3.2019 již 339 cm. Máme tedy cyklostezku dnes o něco výše.
http://soutok.blogspot.com/2019/03/labe-v-melniku-ma-339-cm-tak-obvykle.html


Trámy jsou pro povodně typické.

Ovšem rychlost nebyla nijak závratná. Chodec jde přibližně rychlostí 5 km v hodině a kláda zůstávala hodně vzadu. Labe je vodácké třídy A, což je za normálních okolností rychlost do 4 km/ hod.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Klasifikace_vod%C3%A1ck%C3%A9_obt%C3%AD%C5%BEnosti


V parku mě motivovalo několik barevných květů. Nevyfoťte to a nepotěšte i ostatní.










Ještě se dnes podívejte na již hotovou lávku k nádraží, která má dle mého názoru něco do sebe.


Než stačil uletět, tak jsem to stihl :-).

Pěkný zbytek soboty  a hezkou neděli ! Deštivé počasí mají prý vystřídat tropy, pak se vyjmenuje všechno počasí, jaké jen jde, aby se otevřela i zadní vrátka :-) ...., ale znáte ten vtip ....
Meteorologická stanice hledá nové zaměstnance. Nástupní plat 25 000 Kč, pocitově 40 000 Kč :-).
Zdroj: Soutok

Červen 18, 2020

18:41


Dnešním dnem začíná svoji druhou sezónu mini zoopark v Přívorech, a jak vidíte, tak se prezentuje i krásnou reklamou na plakátech. Více informací se v případě zájmu dočtete na .....
https://www.facebook.com/pg/parkprivory/about/?ref=page_internal

A když jsem tu zmínil Přívory, tak si také dovolím připomenout populární Zelčín ....
https://www.facebook.com/pg/zooparkzelcin/services/?ref=page_internal

Obojí je samozřejmě dobrým tipem pro mladé rodiny s dětmi.



Dnešní příspěvek věnuji kompletně pozvánkám na akce, které jsou vhodné pro rodiče s dětmi. Na závěr si  dáme takovou pozvánku, která určitým způsobem souvisí se sobotním turistickým pochodem. Jak ? Pozvu vás do skalního bytu ve Lhotce, který je již veřejnosti otevřený a během akce Mělnický hrozen bývá hojně navštěvován domácími i vzdálenějšími účastníky.
Tetička Mína vypravuje je jedním z několika červencových prázdninových programů RMM pro veřejnost a jistě si tu brzy představíme i další.

Datum konání: 14. 7. 2020 začátek od 09:30, délka 120 minut

Místo konání: Skalní obydlí čp. 1 Lhotka u Mělníka, Lhotka čp.1

Typ akce: ostatní

Organizátor: Regionální muzeum Mělník

Doba trvání: 120 minut

Plné vstupné: 30 Kč

Snížené vstupné: 30 Kč

Poznámka: Děti platí také 30 Kč (v ceně je materiál na dílničku).

Komentovaná prohlídka skalního obydlí ve Lhotce u Mělníka pro rodiny s dětmi s kouzelnou muzejní dílničkou a čtením pohádky. Tetička Mína povypráví jak se ve skalách žilo a jak to bývalo...v chlévu na Vás bude čekat naše kráva Straka (model v životní velikosti):-)

Je možné cestovat z Mělníka vlakem v 9:05 do Lhotky u Mělníka, zastávka (9:20). 

Poté už cca 500m pěšky přes náves ke skalnímu obydlí. Program začíná v 9:30 hod.

POZOR! V areálů skalního obydlí nelze zakoupit občerstvení a veřejné WC není k dispozici.
Parkování je možné na návsi. (V ulici vedoucí přímo ke skalnímu obydlí je zákaz vjezdu.)

Po skončení doporučujeme navštívit lhotecké koupaliště, kde bývá otevřený stánek s občerstvením.

Skalní obydlí leží na žluté turistické stezce, vedoucí z Mělníka. Ta navazuje na známou Máchovu cestu značenou červeně linoucí se Kokořínským údolím. Trasa je vhodná pro pěší i cyklistický výlet.


Zdroj: Soutok